Ostatní pivní dění
Michalovce: Pivovar prežil dve vojny
[pátek, 5. září 2008]
Dnes sa zatúlame na breh Laborca, kde kedysi stál pivovar. Prežil dve svetové vojny. Žiaľ, demokraciu nie. Zostali po ňom len fotografie a spomienky.
Prvýkrát ho do máp zakreslili vojaci C.K. monarchie počas 1. vojenského mapovania. Pozornosť vtedy nevenovali len strategickým stavbám, ale aj hostincom, pivným domom, páleniciam a vínnym pivniciam. Náš sprievodca Jaroslav Gorás zistil, že v 18. storočí boli v meste minimálne dva pivné domy. Jeden patril barónovi Imrichovi Luszénskému. Bol na dvoch usadlostiach spolu s krčmou. V roku 1743 ho už vlastnil Egry. Druhý pivovar vlastnili Szirmayovci: "V roku 1740 tu postavil Adam Szirmay novú budovu. Pivom zásoboval aj svoje krčmy." V roku 1743 sa szirmayovský majetok dostal do rúk Sztárayovcov. Tí skúpili aj krčmy baróna Luszénského a dva ďalšie hostince. Verili by ste, že koncom storočia už v meste bolo 7 krčiem? Prevádzkovali ich nájomcovia - árendátori, väčšinou Židia. V prenájme bol aj pivovar, ku ktorému už patrila aj pálenica. Ponuka v krčmách bola široká. Na stoloch boli vína z grófskych vinohradov vo Vinnom, Kaluži, ba aj v Tokaji. Pivo pochádzalo z miestneho pivovaru. Nechýbala pálenka, medovina, rozoliš (sladká pálenka), likér a dokonca káva. Predaj "na borg" bol obmedzený. Viac ako za 2 zlaté sa takto nalievať nesmelo.
Menil majiteľov
V polovici 19. storočia bol pivovar predmetom samostatného nájmu bez krčiem. Záznamy o jeho rozvoji z tohto obdobia chýbajú. "Až z 2. polovice 19. storočia vieme, že gróf Sztáray dal pivovar zmodernizovať. Potom sa stal najvýznamnejšou továrňou v meste. Niesol názov Michalovský pivovar a sladovňa," vysvetľuje Gorás. Modernizáciu absolvoval aj liehovar. Podľa análov tu grófka Sztárayová mohla v roku 1879 vypáliť 7950 l liehu. V roku 1903 si pivovar prenajala firma Műller a synovia. Prestavby a modernizáciu im zničil v roku 1904 požiar. Nevzdali to a začali nanovo. Oplatilo sa ich pivá boli vychýrené nielen v susedných, ale aj vzdialenejších stoliciach. V roku 1906 sa z pivovaru stala akciová spoločnosť. V roku 1924 sa spojil s brnianskym pivovarom a sladovňou Moravia. Starý "piár" tvrdí, že "sa stal pýchou východného Slovenska, ale aj najmodernejším a najzariadenejším podnikom celej republiky, v ktorom všetky najmodernejšie vymoženosti a vynálezy sú uplatnené".
Pod názvom Východoslovenský pivovar a vývozná sladovňa, účastinná spoločnosť, produkoval dvanástku svetlý Chmelovar, trinástku Salónný brezniak, pätnástku Vihorlat - pivo mníchovského charakteru. Raritou bolo tmavé zdravotné pivo Karneval, ktoré malo 20 stupňov! Neskôr sa rozrástol o droždiareň. V 2. svetovej vojne bol poškodený. V roku 1944 ho ako jeden z prvých opravili sovietski vojaci. Fungoval až do 90. rokov 20. storočia. Po krachu chátral a napokon ho zbúrali. Dnes sú tu obchodné domy a centrá.
Zdroj: Cassovia.sk
[Ostatní pivní dění] 08:00 [permalink] [reaguj]
Byt sběratele je plný pivních plechovek
[pátek, 5. září 2008]
Šest a půl tisíce pivních plechovek z nejméně sto sedmdesáti zemí světa má ve své sbírce Petr Slanina z mělnických Mlazic.
Sbírá je už osmadvacet let. „Začalo to už na učňáku, nejdříve jsem sbíral plechovky od piv i limonád, ale časem jsem se zaměřil pouze na ty pivní,“ líčí sběratel své začátky.
Plechovky ze všech koutů světa směňuje s dalšími sběrateli, nebo mu je vozí kamarádi. Jezdí i na pražské burzy, pořádané klubem sběratelů kuriozit. Každý rok získá přes dvě stě nových plechovek. Zatím posledními přírůstky je pět plechovek od čínského piva z olympijské série nebo plechovky z Tibetu, Barbadosu, Fidži a francouzské kolonie Reunion. „Teď už se snažím shánět spíš exotické plechovky. Když jsem sledoval zahájení olympiády, přemýšlel jsem, z jakých státečků ještě nic nemám. Například z evropských zemí mi chybí už jen Andorra a Vatikán, ale tam asi pivo nepijou,“ vysvětluje Petr Slanina, který sbírá vedle třetinkových plechovek i pivní soudky.
Byt sběratele v prostorách mlazické školky, kde je školníkem, má stěny i stropy plné plechovek. Jsou pečlivě a systematicky setříděny podle značky nebo podle série. Když se Petra Slaniny zeptáte, které pivo je podle něho nejlepší, odpoví, že to naše.
Foto zde...
Zdroj: Mělnický deník.cz | Autor: Martin Bouška
[Ostatní pivní dění] 08:00 [permalink] [comments: 1]
Válka pivních světů
[čtvrtek, 4. září 2008]
Je pivo nápojem primitivů? Vede jeho konzumace ke zblbnutí a k propadnutí dětinským hrám? Jsou jeho fanoušci násilníci? Nebo pivo coby náš „TEKUTÝ CHLÉB“ za nic nemůže?
Než se autor pustí do tak ošemetného textu, jako je kritika pivní kultury, je potřeba upřesnit jeho výchozí postoj.
Pivo, byť nealkoholické, piji v letních měsících rád a s chutí, nepatřím však mezi jeho fanoušky a nepatřím do pivní subkultury.
Tu jsem začal zkoumat proti pivu nepodjatý (vždyť ho rád piju), ale se zkušenostmi z mimořádně rozvinuté subkultury marihuanové a s jistým náhledem na subkulturu pití čaje a kávy. A tak jsem očekával, že najdu něco alespoň trochu podobného.
Očekávat rozvinutou subkulturu nebylo opovážlivé. Češi jsou v konzumaci piva druzí na světě – v loňském roce činila průměrná spotřeba na hlavu 156 litrů. Spotřeba je u nás víceméně stabilní posledních padesát let. Čechy v pití piva předstihují pouze Bavoráci se 180 litry (celé Německo je až třetí na světě s průměrem 130 litrů na osobu). Podle agentury AISA devadesát devět procent Čechů pokládá pivo za „přirozenou součást české kultury“ a osmdesát pět procent pivní kulturu považuje za „trvalou českou hodnotu“.
Jaká ta kultura vlastně je?
PITÍ A CHLAST
Uměřené pití alkoholu – a alkoholu přírodního, jako je pivo a víno – není zdraví škodlivé.
Oboje lze – alespoň v nepasterizované podobě – označit s trochou nadsázky za čistý bionápoj. Dva až tři drinky denně u muže a jeden až dva u ženy mají pozitivní účinky na srdce, zažívání i psychiku. Naše, české pivo je navíc charakteristické tím, že má proti zahraničním pivům daleko vyšší množství „nezkvašeného extraktu“, to jest vědomě v pivu ponechaných nedokvašených zbytků látek, z nichž se pivo vyrábí – slad a chmel. Tyto zbytky obsahují například i vitamíny. V pivu jsou hned dvě psychotropní látky – všeobecně známý alkohol a méně známý lupulin, účinná látka chmele. Lupulin je jako droga ve svých účincích trochu podobný marihuaně (chmel je ostatně blízkým příbuzným konopí), je zodpovědný za pivařskou bodrost a rozšafnost. Avšak moderní adiktologie (věda zabývající se prevencí a léčbou závislostí) se při zkoumání piva plně zaměřuje na sledování účinků alkoholu.
Konzumace lupulinu totiž nezpůsobuje žádné problémy.
Nadměrná spotřeba piva se sleduje od pěti nápojů zkonzumovaných při jedné příležitosti. To jest – od pěti piv výše na jeden zátah konzument nepije, ale chlastá. A kolik procent populace se věnuje té, dejme tomu, nadměrné spotřebě piva v České republice? Doktor Pavel Kubů z občanského sdružení Drogmem říká: „Podle posledních studií se to týká dvaceti devíti procent mužů a deseti procent žen.“
DOMÁCÍ VARNY
Marihuana, víno i kořalka vytvářejí ve svých subkulturách jednoznačný módní tlak na samovýrobu drogy. „Mít svoje“ je prostě in a kuřák marihuany nejraději kouří to, co si sám vypěstoval.
I vinaři chutná víno z vlastního vinohradu, piják slivovice zase dá přednost pití z vlastních švestek.
Domácí výroba piva je dostupnější než vlastní výroba vína či kořalky. Na rozdíl od marihuany a kořalky je i legální a realizovatelná v podmínkách městského bytu vybaveného běžnou kuchyní. Google najde 116 000 stránek na dotaz „domácí výroba piva“.
Potřebné návody najdete na stovkách míst Internetu, od domény www.pivodoma.cz až po zapadlé stránky na freewebech. Koupit si můžete i Beer Machine, sestavu pro domácí přípravu piva využívající dlouholeté zkušenosti z oblasti homebrewingu (domácí vaření piva) v Americe.
Domácí výrobci piva přirozeně nejsou totožní s tou částí pivní subkultury, která realizuje konzumaci v hospodách. Můžeme je rámcově rozdělit. První jsou pragmatici, kteří kupují pivní extrakt (přípravek získaný tak, že se v jedné fázi pivovarské výroby slad s chmelem dehydrují a zabalí do sáčků) a doma si pivo nechávají dokvasit a odležet. Přídavkem cukru získávají brutálně silná piva. A druhou skupinou jsou konzervativci, co si doma v malém ze sladu a chmele připravují své pivo od samého počátku. Samovýrobci samozřejmě konzumují i pivovarsky vyráběná piva, ale jsou v rámci pivní kultury subkulturou. Mezi našimi pivaři představují zanedbatelný zlomek, méně než jedno procento.
HOSPODA JAKO FENOMÉN
Chceme-li začít zkoumat subkulturu piva, musíme se soustředit na lokalitu, kde se pivo nejčastěji konzumuje – na hospodu.
Popatříme-li na hospodu nezaujatým pohledem, musíme nekompromisně zavrhnout paradigma abstinentství. Hospoda a pivo jsou totiž blahodárné na duševní hygienu člověka. Postmoderní civilizace je maximálně narcistní a jedinec v ní trpí obrovskou existenciální samotou. Rodina jako základní jednotka společnosti je dnes maximálně redukována a až na výjimky je to rodina nukleární – otec, matka a jedno nebo dvě děti. Soužití tří generací v jednom místě se stává výjimkou, která se najde především na venkově. Naopak ve městě je čím dál častější život singles, osamělců obojího pohlaví. Samota člověka se tak prohlubuje a redukují se možnosti jeho sociální komunikace. Zatímco se rodina zmenšuje, pracovní tým, do něhož člověk patří, se naopak v postmoderní společnosti zvětšuje. Malá, nejlépe rodinná firmička, kde se všichni zaměstnanci i majitel dobře znají a vytvářejí partu, je čím dál větší výjimkou. Častějšími se stávají profese, kde jsou si kolegové ve firmě téměř cizí a komunikace mezi nimi je formalizovaná a nespontánní.
Jedinec, jenž žije sám nebo v nukleární rodině a pracuje v nějakém poloanonymním koncernu, je tak ochuzen o většinu přirozených sociálních vazeb a příležitostí sociální komunikace.
Hospoda, kde se lidé scházejí za účelem – či často spíše pod záminkou – pití piva, se pak mění v jediné prostředí, kde může moderní člověk nesvázaně sociálně komunikovat. Pivo působením obou svých účinných látek snižuje komunikační zábrany a v hospodě pak dochází k jakési formě velmi účinné spontánní psychoterapie. Nejlépe ji lze vyjádřit větou: „Nemusím k psychoanalytikovi, vykecám se v hospodě kamarádům.“ Vedle toho funguje hospoda jako přirozený regulátor uměřenosti pití – příliš opilému už prostě nenalejí, takže se nemůže zrušit tak, jak by to udělal sám doma.
Spontánně produkovaná pivní kultura – prostředí tradiční české hospody – je tedy nesporně pozitivním jevem. V posledním desetiletí vznikají i pivnice, které lze buď nazvat „nóbl“, nebo „dámské“. Je to například pražská Kolkovna nebo síť Potrefených hus. Tyto pivnice mají stejnou funkci jako tradiční česká hospoda, parta v nich popíjí a komunikuje, ale nejsou už zdaleka tak familiární a trochu šmucig jako tradiční putyka. Mohou někomu připadat trochu studené, ale zase umožňují hospodskou konzumaci piva i lidem, kteří by do tradiční pivnice třeba nešli. Paradoxně však vznikají i samoobslužné hospody, s pípou u stolu obsluhovanou společností sedící okolo. Tady úplně mizí laskavý dohled číšníka a také hospodská konzumace se stává konzumací neřízenou.
PIVNÍ LÁZNĚ
Mojmír Prokeš je ročník 1976 a je to štíhlý manažer metrosexuálního typu, takže když se představí jako ředitel hotelu a restaurace pivovaru Chodovar a zároveň šéf prvních českých pivních lázní, musí člověk zatížený stereotypem pivaře zaváhat. Sedíme nad pivními lázněmi (jsou ve sklepeních) a já poslouchám až americky dojemný příběh, kterak se v devadesátém druhém roce sládek zanikajícího a vadnoucího pivovaru Chodovar zadlužil až po uši a pivovar koupil, aby z něj za léta práce udělal vysoce prosperující a slavný podnik. Pivo se v Chodově Plané, kde pivovar leží, vaří od dvanáctého století a pramen, z něhož pivo dělají, nalezl podle místní legendy bílý pes Albi. Dodnes je znakem pivovaru.
V roce 2005, když pivovar rozjel vlastní hotel, potřebovali vymyslet nějaký tahák pro turisty, a tak se dali dohromady s balneologem Romanem Vokatým a vytvořili léčebné a relaxační pivní lázně. Primární je terapie kožních chorob, jako je třeba lupénka, ale podle lázeňských napomáhají pivní lázně i celkové regeneraci a zaberou také na srdeční potíže. Klienti se koupou ve vanách, v nichž jsou do vody nejprve vmíchány litry minerálky a pak deset litrů koupelového piva, nepasterovaného a nefiltrovaného, jež se pro tento účel speciálně připravuje a je vždy čerstvé. Do koupele se přidávají také kvasnice a drcený chmel. Po půlhodinové koupeli následuje půlhodinka v zábalu z mláta.
Pak jdeme do sklepa – do lázní – a já obdivuji speciální nerezové vany na pivní koupele a tiše závidím.
Existencí pivních lázní to pivní subkultura dotáhla nejdál – ani vinná či kořalková, ani marihuanová subkultura žádné lázně nemá.
PIVNÍ KLUB
Je velkou výhodou Internetu, že nemusíte pracně pátrat, kdo je v daném oboru největší autoritou. Stačí se podívat na znění domény a je jasné, že když chcete něco vědět o pivu, tak se obrátíte na lidi z domény www.pivniklub.cz. Schůzku s předsedou mám v luxusním espresu v Pařížské a opravdu nevypadá jako pivař.
Bakalář Josef Voltr mladší (ročník 1976) je manažer onoho luxusního podniku, v němž sedíme, a bez ohledu na to, že nemá ani náznak pivního mozolu, je předsedou nejvlivnějšího pivního klubu u nás.
Klub vznikl někdy mezi lety 1993–1994, když spolužáci z hotelové školy v Mariánských Lázních hledali důvod, proč se scházet po dostudování školy, až budou mít rodiny a spoustu dalších dobrých důvodů se s kamarády nescházet. Takže založili klub, a v roce 1998 jej dokonce nechali zaregistrovat u ministerstva vnitra. Jeho program je jasný – další vzdělávání lidí ve věci piva, udržení kvality piva v ČR, podpora lokálních pivovarů a samozřejmě vlastní činnost, především pořádání chmelympiády. To je každoroční putovní schůze, po níž druhý den následuje skupinová prohlídka nějaké vhodné kulturní památky, především pivovaru. Samovýrobou se členové nezabývají, jsou čistí gurmáni, ne kutilové.
Nakonec dává k lepšímu skutečnost, že pan Prokeš, který vede pivní lázně v Chodově Plané, je historicky prvním a zakládajícím předsedou pivního klubu.
VELKÁ PIVNÍ KULTURA
„Největší gastronomická událost v České republice“, Český pivní festival v pražských Holešovicích na Výstavišti, měla na vstupence napsáno, že se dovnitř nesmějí nosit drogy, a hned za branou se prodávaly cigarety a o padesát metrů dál pivo. Nabízeli celkem třicet druhů piva, které stálo jednotnou cenu, jeden pivní tolar – ten jste si museli předem koupit za necelých čtyřicet korun. Jako parafernálie (přidružené serepetičky) pivní kultury je zde ke koupi plyšový půllitr velikosti koše na odpadky a pivní – kvasnicová – kosmetika, která je samozřejmě vysoce účinná. Převládají šampony. A pak zde na rožni pečou vola. A buřty mají. Také prodávají texaské klobouky stetsony z lisované papíroviny.
Jinak celkem nic zajímavého – z inzerovaných deseti tisíc míst pro konzumenty zaplněno tak pět až osm procent. V programu Kamil Střihavka, Abraxas, Michal Pavlíček & Bára Basiková, Rangers, prostě všechno jména, která před dvaceti lety něco znamenala. A starý dobrý rock, byť nám pivní máničky už trochu proplešatěly.
Svátek Ferdinanda v Benešově nebyl festivalem, ale akcí jednoho pivovaru – toho místního, pochopitelně. Kromě papírových klobouků nabízel i nekvalitní čínské kapesní nože. Zato chyběly plyšové půllitry. Hrál Aleš Brichta Band, Bára Zemanová a Beatles revival. A pekly se buřty. Z nudy jsem začal počítat pěkné ženy, a žádnou jsem nezaznamenal.
Šestnáctý ročník Dne Kozla ve Velkých Popovicích byl také akcí tamního pivovaru a bylo to první místo, kde jsem nalezl docela pěkné parafernálie. Klíčenky, čepice, trika a celou rotu nejrůznějších sklenic – prostě spoustu subkulturních předmětů. Ale byly to předměty pivovaru, ne samostatná výroba jako u vinných nebo marihuanových přidružených serepetiček. Soutěže, kterými událost jen hýřila, spočívaly v poměrně trapné nápodobě činností dobrovolného hasiče, například v pumpování vody. Na jiném místě se soutěžilo v tom, kdo uzvedne nejvíce plastových půllitrů naplněných vodou. K tomu vyhrávalo z jednoho pódia country a z druhého zněly jakési popěvky na známé notečky. V ulicích kolem pivovaru spousta stánků se vším představitelným pouťovým zbožím.
Když jsme si s fotografem sedli na trávu s kávou v kelímcích, přišli čtyři členové Národního odporu, kteří se byli na akci bavit, a chtěli mi dát přes hubu tak intenzívně, že jsem musel jednomu z nich to horké kafe vylít do obličeje. Když jsem se později příhodou chlubil, sdělila mi kamarádova přítelkyně, že jim dali náckové na stejných Dnech Kozla před několika lety přes hubu a jednomu z jejích přátel tam zlomili nos.
Nic k samovýrobě piva, nic souvisícího s kulturou hospod jsem na událostech „velké“ pivní kultury nezaznamenal. Zato orientace na nejhloupější cílovou skupinu, orientace na propagaci nadužívání byly u všech tří namátkou vybraných akcí, které jsme navštívili, až zarážející.
PROČ PRIMITIVOVÉ?
Proč je velká pivní kultura zaměřena jen na primitivy? Proč jsou jejím hlavním znakem širáky z lisovaného papíru, přihlouplé soutěže a oplzlé popěvky nebo country? První, komu jsem tuhle ošemetnou otázku musel položit, byl Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje. Opět, stejně jako pan Voltr z pivního klubu či pan Prokeš z pivních lázní, naprosto nevypadá jako pivař z karikatury. Elegantní mladý manažer – a myslím, že by na Dnech Kozla, jež sám pořádá, mohl dostat do nosu od týchž nácků, kteří napadli mě.
Vysvětlím, co mne zajímá, a pan Mareček posmutní. A začne mi vysvětlovat, že každá pivní značka má pečlivě budovaný a na konkrétní cílovou skupinu orientovaný marketing a image.
A já jsem si svým náhodným výběrem alespoň z jejich produkce vybral právě tu levnější značku, jež je orientována na vesnického konzumenta a na dělnictvo. Proto jsme také v Popovicích slyšeli jaré country. A je prý velká škoda, že jsem nedorazil také na některé promo Pilsner Urquell, protože to je naopak orientováno na konzumenta intelektuálního a jako hudební styl k sobě deklaruje jazz. Naše exkurze však bohužel ukázaly, že na tu skupinu, co má ráda country & soutěže & popěvky, se orientuje většina pivovarů.
Nakonec jsem proto obešel naše přední adiktology, abych zjistil, jestli je tato gravitace primitivů vlastností samotného piva, či zda je příčina jinde.
„Historickou tradicí je dáno, že víno pijí páni a pivo kmáni!“ říká docent doktor Kamil Kalina, lékař–adiktolog a zároveň významný člen tuzemské vinné kultury. Od února 2007 navíc zastává pozici národního protidrogového koordinátora v Úřadu vlády ČR. „Pivní kultura je družná a mužná, urychluje sdružování a má gender rysy, je ,pro správné chlapy',“ pokračuje docent Kalina, „je proto zaměřena právě na ty, kteří akceptují gender stereotypy. Byť dnes se již vzorce ženského pití připodobňují mužským. Ve vinařské kultuře je přítomen ženský prvek, při výrobě vína jsou mužské a ženské úkoly. K pivu se naopak vážou výhradně chlapácké historické stereotypy a archetypy.“
Existuje i řada jiných pivních subkultur – pití manažerů či sportovců, pití piva jako ritualizovaný doprovod sportovní činnosti. Ale ty na pivním festivalu nenajdete. Doktor Kubů, citovaný již výše, vidí za pivním stereotypem mágy trhu: „Myslím, že je to funkcí gender aspektu, ženám pivo tolik nechutná, takže je marketing pivovarů zaměřen na nejsilnější cílovou skupinu – prostě slavnosti piva potřebují přilákat cílovou skupinu, která během krátkého času zkonzumuje co nejvíc piva. Nebudeme dělat pivní slavnosti pro intelektuály, kteří si dají tři piva a pak si čtou pod stromem knihu.“
A ještě jedna adiktologická autorita, docent Michal Miovský, šéf Centra adiktologie: „Možná pivovary hledají jakoukoliv cílovou skupinu, která je ochotná do sebe za krátký čas naklopit co nejvíc produktu. Chtějí prostě co nejvyšší zisk.“
VÝZVA
Svůj pamflet o pivní kultuře nemohu zakončit jinak než apelem na marketingová oddělení pivovarů: Ne všichni, co pijí pivo, dávají přednost pokleslé pouťové kultuře a bezuzdnému chlastání. Myslete prosím i na ně! Pivní speciály a jejich marketing, které některé pivovary zaměřují právě na netradiční konzumenty, nestačí – dokonce ani levné pivo nepijí jenom primitivové.
Zdroj: Reflex.cz | Autor: Jiří X. Doležal | Foto: Tomáš Tesař
[Ostatní pivní dění] 10:41 [permalink] [comments: 4]
Stále víc pivařů volí místo desítky ležák
[čtvrtek, 4. září 2008]
Desítku, nebo spíš nějaký hutnější ležák? Tuhle volbu řeší v poslední době stále více tuzemských vyznavačů pivního moku. Tradičně menšinový ležák či vícestupňová piva mají stále víc příznivců.
Z čísel, která včera zveřejnil Český svaz pivovarů a sladoven, vyplývá, že prodej výčepních piv - především klasických desítek - klesl v letošním prvním pololetí o pět procent. A naopak prodej ležáků mírně vzrostl.
Výčepní piva ale přesto stále tvoří u nás většinu republikové produkce pivovarů - nyní 64 procent. Své o propadu prodeje desítky ví i jednička tuzemského trhu Plzeňský Prazdroj. Jeho Gambrinus dominuje roční produkcí téměř čtyř milionů hektolitrů celému pětimilionovému trhu výčepních piv. Spotřeba Gambrinusu ze všech tří pivovarů v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích klesla podle informací HN řádově o několik procent. Prazdroj tato čísla nekomentuje. Nedávno zahájená masivní marketingová podpora značky má ale obnovit pozornost pijáků k této části pivního trhu.
"Dá se říci, že konzumenti jsou stále víc vybíraví. Ležák má ale u nás nadále menšinu, nějakých třicet procent trhu. Na rozdíl od ciziny, kde jsou zvyklí spíš na vícestupňová piva," připomíná výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.
Letošní první půlrok byl podle čísel svazu v celkové produkci pivovarů o 50 tisíc hektolitrů - tedy asi o půl procenta - slabší než ve stejném období loňska. Pivovary za šest měsíců dodaly na trh 9,9 milionu hektolitrů. Zatímco ale celková domácí spotřeba klesla o více než dvě procenta, polepšil si výrazně export.
Produkci pivovarů tak zachraňuje cizina, která si namísto Čechy stále dominantních desítek žádá právě ležáky. Z Česka putovalo v prvním pololetí za hranice 1,9 milionu hektolitrů, meziročně o téměř o osm procent více. A z toho ležáků celých 1,4 milionu hektolitrů.
V boji s výčepními pivy se stále častěji utkávají i nejrůznější značky z produkce regionálních pivovarů. Značky jako Svijany, Klášter, Náchod, Bernard a další jsou už k mání i v širší distribuci a hospodští potvrzují, že zájem o ně stále roste. Byť v celkovém objemu znamenají jen zlomek trhu.
"Jde nám o výrazné zlepšení pozic v místech, kde naše pivovary působí. A nabízet špičková piva, vařená ryze českou tradiční technologií. V tomto duchu dojde k obnově řady nynějších značek i vzniku nových," popisuje strategii vlastníka několika regionálních pivovarů - skupiny K Brewery - její obchodní a marketingový manažer Otakar Binder.
V Česku existuje už víc než 400 pivních značek, funguje tady 48 menších i velkých průmyslových pivovarů a více než 70 restauračních minipivovarů. Malé pivovary nemohou v objemu produkce konkurovat u nás gigantům, jako je SABMiller, Inbev a Heineken. Na dalších místech se ale stále více prosazují ryze česká uskupení, jako je K Brewery nebo PMS Přerov.
Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr
[Ostatní pivní dění] 10:01 [permalink] [reaguj]
Zítra v Žatci startuje 51. Dočesná
[čtvrtek, 4. září 2008]
Jedna z největších kulturních a společenských akcí roku na severu Čech začíná zítra v Žatci. Nikdo z organizátorů si nedělá naděje, že se podaří překonat loňský návštěvnický rekord, ovšem i tak je - pokud jde o kulturní program a pivo - z čeho vybírat.
Chmel, zejména špičková odrůda Žatecký poloraný červeňák, a pivo, které se z něj vaří, proslavil Žatec po celém světě už v minulých staletích. Každoroční oslavou této plodiny bývá Dočesná. Loni s návštěvnickým rekordem proběhla už po padesáté.
Zítra začíná 51. ročník novodobých Slavností chmele, na které je v pátek i sobotu vstup zdarma.
Nikdo včetně pořadatelů nepočítá s tím, že by letošní Dočesná měla překonat loňských 60 tisíc návštěvníků, kteří přijeli z Česka i Německa třeba díky Karlu Gottovi a kapele Alphaville. „Už dopředu jsme prohlašovali, že 50. Dočesná musí být něčím zvláštní. Nahustili jsme program a kdokoliv vystoupil, tak se nějak zapsal do povědomí lidí. Ani nemá smysl něco takového překonávat,“ říká hlavní organizátor a ředitel žateckého divadla Martin Veselý.
Chinaski ne, Pavlíček ano
Přesto ani letošní ročník nezklame, i když hlavní tahák, kapela Chinaski, nedorazí. Tento týden skupina potvrdila, že kvůli červencovému úmrtí bubeníka Pavla Grohmana při havárii (zabil se na motorce) v Žatci vystupovat nebude. Místo Chinaski zaujme v programu zpěvačka Anna K., ale nechybí jiná lákadla. „Zajímaví jsou určitě G-Point Hunters. Slyšel jsem je osobně a věřím, že Roman Holý, Matěj Ruppert a Tereza Černochová jsou takové osobnosti, které lidi na náměstí rozparádí. Je to taneční muzika. A třeba Guločar je taková umělecká třešinka,“ říká Veselý.
Už počtvrté se chystá speciální projekt na páteční večer, letos jím bude vystoupení kytarové legendy -Michala Pavlíčka. Ten vystoupí se svými hosty, jako je Bára Basiková či Roman Dragoun, ale také se představí při spolupráci s dechovým orchestrem pětašedesáti muzikantů.
Od hlavní scény po autobusové nádraží
Během pátku a soboty se bude program odvíjet nejen na hlavní scéně před žateckou radnicí, ale také na autobusovém nádraží, kde se budou střídat na pódiu country, rocková a dětská scéna. Místo samostatné country scény, jež bývala za divadlem, je letošní novinkou Historické tržiště ve Dvořákově ulici před divadlem. To zaujme asi především rodiče s dětmi.
Zejména pro starší generace je naopak určen program v Letním kině, kde v sobotu odpoledne proběhne 5. ročník festivalu dechovek Hopfest. „Fanoušci dechovky jistě podpoří svoji oblíbenou Žatečanku také na hlavní scéně Dočesné před radnicí, kde bude mít v sobotu hodinové vystoupení,“ upozornil pořadatel Hopfestu Petr Šimáček. „Věřím, že návštěvníci do Letního kina přijdou. Žatečanka je kvalitní kapela a dechovka své místo a příznivce má,“ dodal Veselý.
Velkou organizační změnou Dočesné, na kterou chodí a jezdí každoročně desítky tisíc lidí, bude menší počet stánků. „Přistoupili jsme k razantní redukci. Snažili jsme se, aby na náměstí bylo více místa a vůbec žádné stánky nebudou v ulici Obránců míru, kudy se na náměstí přichází,“ vysvětlil Veselý.
60 - 70 druhů piva
Návštěvníci se ale určitě mohou těšit na více druhů piva. „Bude tu 60 až 70 druhů piva, které mohou lidé na náměstí ochutnat,“ potvrdil ředitel divadla.
Mezi pětadvaceti prodejci budou i pivovary z Německa či Slovenska. Speciální nabídku chystá Žatecký pivovar, který nabídne řezané pivo, tedy mok míchaný speciálně pro letošní Dočesnou.
Městské slavnosti budou mít ale i záporný vliv na život v centru Žatce, a to hlavně pro motoristy. Celý týden už je ve středu města omezené parkování, kvůli příjezdu různých atrakcí, a ode dneška je pro veřejnou dopravu zavřené úplně. „Od pátku bude uzavřen prostor autobusového nádraží a ulice Nákladní. Vjezd je možný jen na povolenky. Autobusová doprava je od pátku do neděle odkloněna do ulic Nákladní a Obránců míru. Uzavřena z tohoto důvodu bude také ulice Karla IV.,“ upozornil pracovník žateckého divadla Karel Fiala.
***
* Dočesná 2008 Program Pátek 5. září Hlavní scéna (náměstí Svobody) 18:00 Slavnostní zahájení 18:30 Děti svému městu (ZUŠ Žatec + MŠ Alergo) 19:30 Lenka Filipová 21:00 Michal Pavlíček 3 krát jinak (Skupina M. Pavlíčka za doprovodu 65 členného orchestru - M. Pavlíček a kytarové legendy -M. Pavlíček a průřez jeho tvorbou, jako hosté vystoupí B. Basiková, V. Čok, T. Hájíček, R. Dragoun, M. Imrich a další) Historické tržiště (Dvořákova ulice) Dobové prodejní stánky, dobová řemesla, soutěže. Každou hodinu šerm a historická muzika. 18:00 divadlo Trakař, kejklíř Thomas Lupino 19:00 dobová hudba Dubia Fortuna, šermíři Equites 20:00 divadlo Trakař, Dubia Fortuna 21:00 šermíři Equites 22:00 Dubia Fortuna šermíři -ohňová show Městské divadlo 19:00 Miss zlatého moku ČR 2008 Country scéna (Autobusové nádraží) 18:00 Průvan 19:30 Petr Kalandra Memory Band 21:00 Věra Martinová 22:30 Lochness Sobota 6. září Hlavní scéna (náměstí Svobody) 10:30 Žatečané Žatečanům -Aquarius 13:00 Radek Jirgl a Lukáš Budai (Moderátoři a herci z filmu Kytičkáři) 13:05 Slavnostní zahájení 13:30 Slavnostní dekorování Miss zlatého moku ČR 2008 13:45 Žatečanka 15:00 Maduar 15:45 G - Point Hunters 16:30 Guločar 18:00 Anna K. 20:00 Roman Dragoun 21:00 Ondřej Havelka a Melody Makers 23:00 Nightwish revival Dětská scéna (Autobusové nádraží) 09:00 Vlasta Vébr 11:00 Jaroslav Uhlíř 11:00 Koblížek Pepíček 13:00 Petra Pěkná 09:00 - 13:00 Soutěže o hodnotné ceny, DJ-Štěpán Rocková scéna (Autobusové nádraží) 14:00 Jahtec Jammin Job 15:00 Post-it 16:00 Innocens 17:00 Tři sestry revival banda 18:00 Pell Mell 19:00 Horkýže slíže 20:00 Beautiful Cafillery 21:30 Škwor 23:00 Red Hot Chilli Peppers revival Historické tržiště (Dvořákova ulice) Dobové prodejní stánky, dobová řemesla, soutěže. Každou hodinu šermířský souboj a historická muzika. Letní kino (Vrchlického ulice) 15:00 Žatecký hopFEST (Festival dechovek) Doprovodné akce - výběr: 5. 9. Odborná degustace piv (Chmelařský institut) 6. 9. Živý obraz (Ukázka ručního česání chmele v nejmenší chmelničce na náměstí Svobody) 6. 9. Celostátní setkání sběratelů pivních etiket (Restaurace Chaloupka 8 až 11 hodin)
Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Tomáš Kassal
[Ostatní pivní dění] 09:46 [permalink] [reaguj]
Pivo bude. Chmelu sklidíme dost
[čtvrtek, 4. září 2008]
Sklizeň chmele vrcholí v těchto dnech na střední Moravě. Letošní úroda bude podle agronomů průměrná, někde čekají ve srovnání s loňským rokem dokonce mírné zlepšení. Počasí totiž bylo celkem příznivé.
Na sedmdesáti hektarech sklízejí chmel zemědělci v Tršicích na Olomoucku. „Letošní úroda by mohla být o něco málo lepší než vloni. V minulém roce jsme sklidili jednu a půl tuny chmele, což byl průměrný výsledek,“ říká tršický agronom Ivo Macháček.
Na letošní úrodu si zřejmě nebudou stěžovat ani v Kokorách na Přerovsku. Zdejší zemědělské družstvo skončí práce na chmelu v pondělí. „U nás sklízíme na 153 hektarech. Vloni se výnos blížil k jedenácti metrákům, letos by to mohlo být víc, uvidíme. Dobrá úroda pro nás představuje zhruba 1,3 tuny sklizeného chmele,“ konstatuje vedoucí chmelař kokorského družstva Karel Čechák. V dobrém nebudou na letošek vzpomínat zemědělci v Hněvotíně u Olomouce. Na chmelnicích tady měli skončit během včerejška. „Úrodu nám na jaře poničily kroupy, takže letošní výnosy budou horší než ty loňské,“ tvrdí místní agronom Luděk Dostál. V minulém roce v Hněvotíně sklidili kolem osmnácti metráků chmele.
Na střední Moravě se chmel pěstuje zhruba na sedmi stech hektarech. Nejvíce česaček je v okolí Tršic, proto se říká Tršická chmelařská oblast. V celé republice jsou ještě dvě chmelové oblasti - Žatecká a Úštěcká.
Česká republika patří mezi největší producenty chmele na světě. Hlavní pěstovanou odrůdou je žatecký poloraný červeňák, který patří do skupiny jemných aromatických chmelů.
Největším zahraničním odběratelem českého chmele je v současnosti Japonsko.
Zdroj: MF Dnes.cz
[Ostatní pivní dění] 08:22 [permalink] [reaguj]
Pivovary v pololetí snížily výrobu piva o 0,5 pct
[středa, 3. září 2008]
Domácí pivovary snížily v prvním pololetí výrobu piva meziročně o 0,5 procenta na 9,873 milionu hektolitrů. I tak měly druhý nejvyšší výstav ve své historii, řekl dnes novinářům Jan Veselý z Českého svazu pivovarů a sladoven. Na tuzemském trhu pivovary v prvním pololetí prodaly necelých osm milionů hektolitrů piva, což bylo meziročně o 2,3 procenta méně. Naopak jejich export vzrostl o 7,8 procenta na rekordních 1,92 milionu hektolitrů piva.
"Pololetní výsledky našich pivovarů potvrzují trend posledních let, a to stagnaci na domácím trhu a pokračující, velmi solidní nárůst exportu," uvedl Veselý. Tuzemským pivovarům se podle něj navzdory silné koruně daří prosazovat na zahraničních trzích, které přitom zažívají stagnaci.
V loňském roce tuzemské pivovary vyrobily nejvíce piva ve své historii. Jejich celkový výstav činil 19,897 milionu hektolitrů piva a ve srovnání s rokem 2006 byl o 0,6 procenta vyšší.
Spotřeba piva činila loni v ČR 158,8 litru na osobu. Podle odhadů se na ní z 15 až 20 procent podíleli zahraniční turisté. V Česku je 48 průmyslových pivovarů. Sedm největších z nich uvaří 84 procent českého piva. Jedničkou na trhu je Plzeňský Prazdroj, který zaujímá téměř padesátiprocentní podíl.
Česká republika byla v loňském roce 16. největším producentem piva na světě. Česko se na loňské světové produkci piva podílelo 1,1 procenta a ve statistikách evropské výroby piva mělo podíl 3,4 procenta. První tři místa v pořadí největších světových výrobců zlatavého moku připadla Číně, Spojeným státům a Rusku.
Zdroj: Finance.cz
[Ostatní pivní dění] 15:49 [permalink] [reaguj]
České a nečeské pivo
[středa, 3. září 2008]
Jak české je české pivo? Pivovary sice mohou nově žádat o chráněné zeměpisné označení „české pivo“, což ale nic nemění na tom, že na něm zase tak moc českého není. Asi tři čtvrtiny u nás vyprodukovaného „českého piva“ vyrobí nadnárodní společnosti. Pivo stejných značek navíc vyrábějí ještě v cizině: Velkopopovický Kozel se vaří ve vesničce, kam chodil na pouť kocour Mikeš, a také v pivovarech v Rusku a Maďarsku; než by tam Mikeš s prasátkem Pašíkem došli, dávno by skončili pod kamionem. Taktéž starý Prazdroj z Plzně nemusí vůbec být z Plzně, nýbrž z Ruska nebo Maďarska.
Ono Evropou chráněné české pivo je ležák plzeňského typu. Je pro něj typické použití ječného sladu, způsob kvašení zvaný spodní a některé další technologické speciality. Technologii vymyslel v Plzni v roce 1842 bavorský sládek Josef Groll a jeho ležák se začal šířit jako „bavorské pivo“. Definitivně vytlačil to, co bylo českým pivem od středověku, totiž pivo z pšeničného sladu.
V posledních letech se čeští pivaři k pšeničnému pivu však zase vracejí. A také malé a nejmenší pivovary s tímto pivem začínají experimentovat. Největším producentem u nás je Primátor Náchod, který ho vyrábí pod značkou Weizen. Oceňována jsou i pšeničná piva z méně známých pivovarů, například z Heroldu v Březnici, z Pivovarského domu v Ječné ulici v Praze anebo z Klášterního pivovaru na pražském Strahově. Tamního Svatého Norberta ohodnotilo několik pivařů i na mezinárodním recenzním serveru www.ratebeer.com. Obdivují jeho „překrásně banánové aroma“.
Pro konzervativní pivaře jsou v pšeničných pivech trochu moc cítit kvasnice a tvrdí o nich, že smrdí. A tak co je pro někoho vůně banánů, je pro někoho puch, pšeničné je pro někoho české a pro někoho je zase české jiné, všechno je relativní a absolutní je zřejmě jedině pivo.
Zdroj: Respekt.cz | Autor: Karolína Vitvarová-Vránková
[Ostatní pivní dění] 13:57 [permalink] [comments: 1]
Panství Rochlov vstává z mrtvých
[úterý, 2. září 2008]
Rochlovské panství by se v budoucnosti mělo stát vyhledávaným cílem nejen lidí z Plzeňska, ale i ze širokého okolí a ze zahraničí.
Zámek Rochlov z roku 1711, který je kulturní památkou Plzeňska, v roce 2002 spolu s celým areálem získala soukromá firma Pegisan, která zde chce vybudovat kulturně-historicko-turistické a společenské centrum pro nejšiřší veřejnost. Celý areál měl až do současnosti různé využití, byl zde pivovar, konírna, školkařské závody a skleníky. Za doby socialismu však po ztrátě majitele zpustl a z jednotlivých objektů se staly ruiny. Posledním majitelem před rokem 1989 bylo JZD. Zámek i celý areál byl ve špatném stavu a měl být v roce 1989 zbourán, před zbouráním ho vlastně zachránila revoluce.
Objekt se postupně rehabilituje
V areálu se vedle zámku nachází kravín - konírna, pivovar, sladovna, sýpka, dům zahradníka, domek správce a další objekty. Opravena je zatím třípatrová sýpka s expozicí, částečně zrekonstruován je také objekt kravína, kde chtějí majitelé od příštího roku otevřít restauraci se společenským sálem. "Kompletně hotový máme dům sládka, kde žije kastelán, dále zde funguje cyklocentrum," uvedl majitel firmy Pegisan Josef Ždych. Dalším cílem bude podle něj připravit v objektech zámku postupně turistickou ubytovnu, luxusní hotel, ale také oživit pivovar postavený někdy mezi roky 1838 a 1890. "Chtěli bychom v něm obnovit výrobu piva," uvedl. Areál se má stát výletním cílem rodin z Plzně a okolí a zastávkou pro turisty projíždějící po nedaleké dálnici.
Návštěvnost památky se zvyšuje
O tom, jak záměry majitelů pokračují, se mohli lidé přesvědčit během celodenní akce Dožínky na zámku, která probíhala na rochlovském panství předposlední den prázdnin. Součástí celé akce byly prohlídky barokní stavby, ukázky řemesel i dožínkový průvod, návštěvníci vstoupili do opravené třípatrové sýpky, částečně zrekonstruovaného kravína, bývalého pivovaru i do dalších historických objektů.
Podle spolumajitelky Jitky Ždychové se postupně daří zvyšovat návštěvnost památky. Vloni ji navštívilo kolem 1000 turistů. "Letos památku již navštívilo asi 3000 lidí, a to i díky od jara otevřené expozici Pohádková země a třem dalším stálým výstavám," dodala Ždychová. Na rochlovské panství podle ní začínají kromě místních přijíždět i Češi ze vzdálenějších míst republiky a také Němci, kteří byli z oblasti bývalých Sudet odsunuti. Stává se i oblíbeným cílem cyklistů, kteří pak míří dál po cyklostezkách na Konstantinolázeňsko.
Zdroj: Cestovaní.iHNed.cz | Autor: Zdeňka Lepešková | Foto: www.rochlov.cz
[Ostatní pivní dění] 15:38 [permalink] [reaguj]
Muzejníci poděkují třeba i za pivní tácky
[úterý, 2. září 2008]
Pracovníci Regionálního muzea v Chrudimi se teď pustili do nového vědecko–výzkumného úkolu. Tím je dokumentace pivovarnictví v našem okrese od nejstarší dochované historie do současnosti.
„Jako výstup ve vztahu k veřejnosti budeme připravovat v roce 2010 o tomto fenoménu výstavu. V souvislosti s tím sháníme dokumentační materiály.
Například fotografie, propagační materiály, staré faktury, hlavičkové papíry, plány staveb a autentické předměty (sklenice, lahve, žejdlíky, sudy, pípy a podobně) z pivovarů v našem regionu. Chtěla bych veřejnost poprosit o pomoc a spolupráci,“ obrací se na obyvatele regionu ředitelka muzea Milena Burdychová. „Máme zájem také o dokumentační materiály. Ať už formou nákupu od soukromých osob, nebo získáním darů či zápůjček na chystanou výstavu,“ dodává Burdychová.
Pivovarnictví je teď dalším oborem lidské činnosti, které má být na Chrudimsku detailně zmapováno. Muzeum před časem dokončilo podobné výzkumné úkoly, které se věnovaly zdejšímu strojírenství či obuvnictví. Pivovarnictví navíc patří mezi obory, které by mohly zaujmout i nejširší veřejnost.
Obor má na Chrudimsku bohatou tradici. VŹdyť „právo várečné“ se vázalo dříve i k některým měšťanským domům, a to nejen v Chrudimi ale i jinde na okrese.
Zdroj: Chrudimský deník | Autor: Marek Nečina
[Ostatní pivní dění] 08:32 [permalink] [reaguj]
Hygiena: Hostinští mohou čepovat pivo jen do přinesených PET láhví
[úterý, 2. září 2008]
Pokud si nepřinesete do restaurace vlastní PET láhev na čepované pivo, může se vám stát, že odejdete s prázdnou. Dřívější praxe, kdy hostinští zalovili za plentou a natočili nápoj do "svého" použitého umělohmotného obalu, končí. S varováním hygieniků se už setkalo několik plzeňských hospod. Hygiena podle svých slov pouze kontroluje plnění zákonných vyhlášek.
Většina plzeňských hostinských ale o nich vůbec netuší. Kdyby je kontrola chytila při čepování piva nebo limonády do obalu z vlastních zásob, může na místě uložit blokovou pokutu do 5000 korun. Pokud by šlo o větší prohřešek, například prodej více lidem, platily by restaurace po uzavření správního řízení několikanásobně více.
"Ano, jednáme podle vyhlášky o použitelnosti obalů. PET láhev je jednorázovým obalem a po použití se musí zničit," řekl ředitel Krajské hygienické stanice v Plzni Přemysl Tomašuk. Lidem, kteří si přinesou vlastní "petku", ale nebrání.
"Hygiena nám zakázala čepovat pivo do láhví, které nám tu zbudou od nealkoholických nápojů," řekla číšnice z restaurace TJ Potraviny v centru Plzně. Veškeré žádosti lidí odmítala, i když zákazníci slibovali, že případné kontrole vysvětlí, že jde o donesenou láhev, kterou si host pouze uložil ve výčepu a vyzvedne si ji při placení. "Nechci, abych dostala pokutu, přineste si svojí flašku," reagovala.
Hygiena zatím hostinské upozorňuje. Pokud by je přistihla při činu, sankci okamžitě udělí. Tomašuk ale potvrdil, že vyskládané láhve vedle pultu nelze pokládat za prokazatelný důkaz porušování vyhlášky. Hygienici nepořádají žádné zátahy na používání PET láhví, vždy jde o komplexní kontroly provozovny, při nichž se tento prohřešek zjistí. "Zatím nevím, že bychom sankce udělili," řekla hygienička.
"Podněty se u nás neobjevují, zřejmě se to dodržuje," řekl vedoucí odboru všeobecné kontroly České obchodní inspekce Milan Zahn. Pokud by inspektoři ČOI viděli, že hostinští mají vedle pultu prázdné láhve, hygienikům to oznámí. Dodržování vyhlášky je podle Zahna opodstatněné, neboť jde o obaly na jedno použití, které se nedají dobře umýt.
Tomašuk potvrdil, že kontrola čepování do plastových láhví je spíše věcí hygieny než ČOI. Zároveň uznal, že prodej piva v PET láhvích je módní, protože je možné nápoj v lednici a ve tmě skladovat poměrně dlouho. Svědčí o tom i prodej v obchodních řetězcích a supermarketech. "Doporučuji lidem, aby si do hospody nosili své vypláchnuté láhve. U nich mají jistotu, že nebyly použité na nic jiného," dodal.
"Stalo se mi, že mi chlapík z ulice přinesl pytel prázdných petek a chtěl za ně pár korun na pivo. Vyhodil jsem ho. Bůh ví, kde je sesbíral," řekl jeden z hostinských v centru Plzně.
Zdroj: PLzeň.cz | Autor: Václav Prokš
[Ostatní pivní dění] 07:47 [permalink] [comments: 1]
Chce být miss, tak se učí točit pivo
[pondělí, 1. září 2008]
Orientální tanec mezi svíčkami, které vyrobila z pivních lahví, si jako volnou disciplínu zvolila Iveta Bylíková z Chomutova. S desítkou dalších dívek bude v pátek usilovat o prvenství v nevšední soutěži krásy - Miss zlatého moku.
Dvaadvacetiletá dívka z Chomutova bude zastupovat Pivovar Louny, který si ji vybral ze 73 přihlášených dívek z celé republiky jako svou reprezentantku. Proto ji také pomáhá s přípravou. Iveta si již byla prohlédnout pivovar a seznámila se s tím, jak se zlatý mok vyrábí.
Lounský pivovar jí také pomáhá s tréninkem na povinnou disciplínu, kterou musí absolvovat všechny finalistky soutěže. Tou je točení piva. „Pivo jsem ještě nikdy netočila. Pivovar mi to domluvil v jedné hospodě tady v Chomutově asi na dvě hodiny,“ ocenila Iveta spolupráci.
Soutěž je pro pivovary reklamou Podpora pivovarů je pro dívky většinou samozřejmostí, protože nevšední soutěž je reklamou právě pro výrobce piva. Ti proto své reprezentantky podporují, jak mohou.
Pořadatelé Miss zlatého moku loni pro všechny finalistky připravili soustředění a koupel v pivních lázních. Letos se ale podobná akce nekonala. „Z různých důvodů, jako jsou pracovní povinnosti, dovolená či nemoc, se nám nepodařilo dát dívky dohromady. Proto jsem dohodl s pivovary, že každý pro svou miss připraví vlastní program,“ vysvětlil ředitel soutěže Petr Šimáček.
Miss zlatého moku pro rok 2008 vybere porota v Městském divadle v Žatci v pátek večer, kdy ve městě začne tradiční Dočesná. V porotě budou zástupci sponzorů, města, pivovarů, ale i hejtman Jiří Šulc. Kromě osmi českých dívek o titul usilují i ženy, které si přivezou tři zahraniční pivovary z Belgie, Slovenska a Slovinska.
Zdroj: MF Dnes.cz
[Ostatní pivní dění] 10:29 [permalink] [reaguj]
Pod Trúbou ochutnají lidé různé druhy piva
[sobota, 30. srpen 2008]
Čtrnáctiprocentní polotmavý Grošák, tmavý speciál Černé uhlo, Hukvaldské nebo Šalvějové pivo. To je jen výběr specialit, které budou dnes a zítra k ochutnání na Štramberských pivních slavnostech. Náměstí ožije slavnostmi už dnes v 11 hodin dopoledne a příchozí se mohou těšit například na vystoupení recesistické skupiny Direkt s.m.o. z Kopřivnice, a to od 15.30 hodin, nebo půl hodiny nato na koncert Petra Bendeho. V neděli čeká návštěvníky třeba barmanská show nebo profi ukázky thai-boxu či kick-boxu.
Zdroj: MF Dnes.cz
[Ostatní pivní dění] 22:34 [permalink] [reaguj]
Tipy na poslední srpnový víkend
[sobota, 30. srpen 2008]
Poslední srpnový víkend v Česku poteče pivo i víno proudem. Na pivních slavnostech ve Štramberku ochutnáte speciály jako Lašský vulkán, Grošák či Černé Uhlo. V Čejkovicích se zase otevírají brány vinných sklepů. Milovníky hudby jistě potěší festival Folková Ohře. Tipy na nejlepší akce - v článku.
Pivní slavnosti ve Štramberku
K ochutnání tu bude v sobotu i v neděli od 11 do 18 hodin pivo od osmi regionálních sládků. Návštěvníci mohou zkusit například čtrnáctiprocentní speciál polotmavý Grošák od Mojmíra Velkého z Minipivovaru Vojkovice, který získal první místo na letošní Jarní ceně sládků ve Zvíkově. Ochutnat můžete i čtrnáctiprocentní tmavý speciál Černé uhlo od kopřivnického sládka Jiřího Vaňka, který nabídne také Lašský Vulkán nebo třeba světlý ležák Hukvaldské pivo.
"Speciálem bude i Šalvějové pivo, světlý ležák, který se vaříval v 18. století a sloužil především ke zpevnění viklavých zubů, zamezení chvění kolen a končetin vůbec," uvedla Simona Grznárová z Infocentra Relax v podhůří Beskyd.
Na příchozí čeká spousta soutěží pro pivní znalce i sportovní fandy, hudební doprovod, pivní speciality i zábava pro děti.
Plzeň i Šumperk
Pivní slavnosti se konají i v jiných městech republiky. Příznivci Gambrinusu mohou zamířit do Plzně na nádvoří pivovaru ve Štruncových sadech a na náměstí Republiky. Mimo jiné tady vystoupí Buster Nixon, Ill Fish, Sunshine, Pražský výběr, Burma Jones, Turbo, Vladimír Mišík, Jirka Zonyga...
V Šumperku pivní slavnosti (v provozu 40 šenků, k ochutnání i speciál Holba Šerák) doplní ohňové show a bohatý hudební program - Support Lesbiens, Karel Kahovec či Viktor Sodoma,... Návštěvníci se budou moci vydat i na prohlídku pivovaru.
Zdroj: iDnes.cz - kráceno
[Ostatní pivní dění] 10:18 [permalink] [reaguj]
Špotáková už dostala od Tří sester píseň za zlato
[pátek, 29. srpen 2008]
Oštěpařka Barbora Špotáková už má píseň za zlatou olympijskou medaili, kterou získala přesně před týdnem. Hudební skupina Tři sestry dnes v pražské restauraci U Pinkasů premiérově zahrála skladbu Čtvrtá sestra, v níž oslavuje úspěšný pekingský závod české atletky.
Poslechněte si: Tři sestry - Čtvrtá sestra
Frontman skupiny Lou Fanánek Hagen v textu připomněl dramatický průběh závodu, v něž Špotáková do posledního pokusu prohrávala s Ruskou Marií Abakumovovou. Součástí je i finský komentář závodu, který na Špotákovou udělal největší dojem.
Refrén je oslavou mistryně světa, která nechala zapomenout na to, že nejčastěji rozhoduje závody hned prvním hodem. "Naštěstí však oštěp třímá dáma, která šestým tahem dává mat. Dobrá forma vážně není fáma, jednadvacátýho srpna já se mohu smát," zní za rockových tónů. Špotákové se netradiční dárek hodně líbil. "Písnička je úplně skvělá. Text je opravdu trefný, to Fanánek umí vždycky vystihnout. Je úžasné být součástí písničky, mám velkou radost," pochvalovala si velká fanynka skupiny. Už se těší, až píseň uslyší na koncertě naživo a naučí se ji sama zpívat.
Dnes jí patřila i oblíbená restaurace, která se přejmenovala na hospodu U Špotáků. Slavná oštěpařka byla dokonce symbolicky uvedena jako odpovědná vedoucí, i když tato role by jí rozhodně nebyla vlastní. "Myslím, že nejsem úplně ten typ na šéfování. Neumím na někoho pořádně zařvat. Takže bych asi byla moc hodná šéfka a brzo by se Pinkasi asi rozpadali," svěřila se. U Pinkasů je oblíbeným hostem, dostala tady poukázku na sto piv, od loňského mistrovství světa tu má vlastní půllitr a teď tady může jíst, co hrdlo ráčí. Dostala roční poukázku na jídlo zdarma, která platí i pro jejího přítele Lukáše. Prý aby příště nemusela tolik bojovat s "dobře živenou" ruskou závodnicí.
Text písně Čtvrtá sestra:
Ve čtvrtek po obědě srpen
A sedím jako běžně na báru
Výročí kladiva se srpem
A koukám v televizi na Báru
Dráha je nečekaně kluzká
A čtvrtá sestra má cit pro drama
Bohužel stále vede Ruska
A bitva bude opět prohraná
Naštěstí však oštěp třímá dáma
Která šestým tahem dává mat
Dobrá forma vážně není fáma
Jednadvacátýho srpna já se mohu smát
Zlato má mimořádnou cenu
A zápis do tabulky rekordů
Já přesto vidím za tím ženu
Která má ráda pivo a pár sester akordů
Naštěstí však oštěp třímá dáma
Která šestým tahem dává mat
Dobrá forma vážně není fáma
Jednadvacátýho srpna já se mohu smát
Zdroj: Lidovky.cz
[Ostatní pivní dění] 09:55 [permalink] [reaguj]
Pivovar začal vařit kvasnicové pivo
[pátek, 29. srpen 2008]
Benešovský pivovar Ferdinand přidal k výrobě pěti druhů piv od nealkoholického po speciální ještě kvasnicové. Jedná se o pivo, které není filtrované ani pasterizované, obsahuje „živé“ kvasinky a řadu zdraví prospěšných látek, které jsou jinak při pasterizaci zničeny.
Zdroj: MF Dnes.cz
[Ostatní pivní dění] 09:47 [permalink] [comments: 1]
Zaměstnanci ukradli 140 pivních sudů
[pátek, 29. srpen 2008]
Krádež pivních sudů, které se ztratily písecké pivovarské společnosti, mají na svědomí její zaměstnanci. Policisté zjistili, že jich během přepravy vzali 140 kusů. Svému zaměstnavateli způsobili škodu za 220 tisíc korun.
Zdroj: MF Dnes.cz
[Ostatní pivní dění] 09:46 [permalink] [reaguj]
České pivo s velkým Č poznáte podle loga EU
[čtvrtek, 28. srpen 2008]
Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPAS) do současné doby ještě neobdržel oficiální vyjádření Evropské komise o uznání chráněného zeměpisného označení (PGI) „České pivo“.
I přesto ale již mohou výrobci, kteří dodrží podmínky pro výrobu Českého piva, své produkty ochranným označením podle Veselého označovat.
Spotřebitel by měl takové pivo poznat podle loga EU (modrý kroužek s hvězdičkami) a nápisu PGI. „Toto označení potvrzuje, že nejde o partyzánský název české pivo. Zároveň se tím ale výrobci vystavují kontrolám Státní zemědělské potravinářské inspekce, která má dodržování podmínek označení „České pivo“ na starosti,“ konstatoval výkonný ředitel ČSPAS Jan Veselý.
Sousloví české pivo se podle ČSPAS ještě před uznáním evropského ochrany vyskytovalo zhruba na 20 typech piv v ČR. Záruku, že je pivo vyráběno skutečně tradiční technologií a z tradičních surovin, ale bude pro spotřebitele představovat jeho identifikace chráněným zeměpisným označením a logem EU.
Dodržování podmínek výroby chráněného „Českého piva“ je dobrovolné. „Žádná povolení či licence k jeho výrobě, který měl podle některých informací vydávat ČSPAS, nejsou zapotřebí,“ zdůraznil Veselý.
Zdroj: Královéhradecko24.cz
[Ostatní pivní dění] 20:34 [permalink] [comments: 1]
Pivní slavnost Oktoberfest hlásí obsazeno už nyní
[čtvrtek, 28. srpen 2008]
Na největší světovou pivní slavnost Oktoberfest přijedou do Mnichova ve druhé půlce září opět miliony lidí. Kdo si ale v obřích pivních stanech včas nezamluvil místo, bude mít smůlu nebo přinejmenším honičku. Čtyři týdny před velkou slávou je téměř obsazeno.
Popularita pivního svátku se tak pro mnohé předem stává frustrací. Stoly jsou zamluvené už měsíce předem. Pořadatelé tvrdí, že každý ze 14 velkých stanů už musel odmítnout kolem 10.000 zájemců o místo. Nejvíce nabité jsou za dvoutýdenní slavnosti na rozlehlé Terezině louce víkendy.
Takzvané pivní stany, což jsou vlastně obří montované stavby, pojmou najednou až 7000 návštěvníků. Sedí se v nich u obvyklých dlouhých stolů s lavicemi; uprostřed obvykle hraje živá hudba populární popěvky a břeskné odrhovačky německé a světové provenience. Za dobrého počasí mohou sedět venku další tisíce. V každém ze stanů čepuje pivo některý z věhlasných bavorských pivovarů, k tomu se ve velkém rožní voli, prasata, kačeny nebo pro skromnější jedlíky kuřata.
Stany vedou i své seznamy náhradníků. Seznam čekajících je ale s blížící se slávou stále delší. Stejně tak velký problém je v Mnichově sehnat v té době ubytování.
Slavnost milují nejen Němci, ale houfně se do pivní mekky sjíždějí třeba Italové, Američané nebo Japonci. Masy návštěvníků neodrazuje ani cena piva: Máz neboli litrový tuplák letos bude stát rekordních 7,30 až 7,90 eura (až 220 korun). Popíjení z půllitrů je spíše společenský trapas.
Již 174. ročník slavnosti bude bavorská metropole hostit od 22. září do 7. října. Každoročně přijede šest až sedm milionu návštěvníků, kteří vypijí zhruba stejné množství litrů chmelového moku. Ve světě piva nemá nic takového obdoby.
Oktoberfest má být lidový, všeobecně přístupný a rodinný, slibuje hlavní organizátorka Gabriele Weishäuplová. Tak, jak to mají návštěvníci rádi. Proto také letos dali pořadatelé najevo, že si nepřejí propagační nebo sponzorské akce, na kterých by se předváděly hvězdy showbyznysu. Oktoberfest je ke své slávě nepotřebuje. Vedení slavnosti se tak rozhodlo poté, co se loni po Terezině louce mimo jiné producírovala v bavorském kroji mladá dědička hotelového impéria Paris Hiltonová.
Teď už se jen čeká na to, až 22. září všechno zase vypukne. Mnichovský primátor Christian Ude tradičně narazí první sud, natočí první tuplák a podá ho bavorskému premiérovi Edmundu Stoiberovi.
Zdroj: Finanční noviny.cz
[Ostatní pivní dění] 20:32 [permalink] [reaguj]
Pivní slavnosti lákají na speciál i horolezeckou stěnu
[čtvrtek, 28. srpen 2008]
První kulaté narozeniny mají o víkendu pivovarské slavnosti v Šumperku. A spolu s nimi budou na nádvoří pivovaru popáté slavit i pivní fajnšmekři a milovníci dobré muziky. Do Šumperka zavítají hudební skupiny v čele se Support Lesbiens, Karlem Kahovcem či Viktorem Sodomou, návštěvníci se budou moci vydat i na prohlídku pivovaru. Slavnosti startují již zítra a vyvrcholí v sobotu.
„Počítáme s tím, že návštěvníci tvoří pestrou věkovou paletu a každému vyhovuje jiný styl zábavy. Tomu jsme se pivovarský areál snažili přizpůsobit a nainstalovali do něj několik pódií, aniž by se účinkující vzájemně rušili,“ vysvětluje za pořadatele akce Lenka Krellerová.
Kromě sobotního taháku na hlavní scéně – kapely Support Lesbiens – tak diváci uslyší i Bludověnku, Holátka nebo tradiční cimbálovku. Odpoledne bude pivovarské nádvoří patřit mušketýrům, večer se naopak promění v mystickou arénu s ohňovou show a Xenou v hlavní roli. „V areálu bude i horolezecká stěna, takže milovníci hor se mohou pokusit zdolat vrchol pomyslného Šeráku,“ dodává Krellerová.
Na slavnostech bude v provozu 40 šenků s pivem i světlým svátečním speciálem Holba Šerák. Vstupné na akci je zítra 20 a v sobotu 80 korun.
Zdroj: MF Dnes.cz
[Ostatní pivní dění] 20:26 [permalink] [reaguj]
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363