Návštěvníky letošního jubilejního 175. ročníku Oktoberfestu čeká nemilé překvapení. Tuplák piva na mnichovských pivních slavnostech bude letos stát 8,13 eura, tedy zhruba 200 korun. Na zdražení o necelých 40 centů se dohodlo všech šest pivovarů zásobujících festival.

Organizátoři akce to zdůvodnili narůstajícími výrobními náklady.

Kvůli zdražení ječmene a růstu dopravních nákladů stouply ceny všude ve světě. Distributoři se tedy domnívají, že mnozí návštěvníci zdražení piva ani nezaznamenají nebo ho budou považovat za bezvýznamné.

Agentura ECA srovnala ceny piva na Oktoberfestu s cenami v okolních státech a došla k překvapivým výsledkům. Nejlépe ze všech evropských zemí jsou na tom Italové.

"V porovnání s cenami piva u nich doma budou mít na Oktoberfestu vlastně každé třetí pivo zdarma," citovala agentura Reuters závěry průzkumu. Cenu budou považovat za nízkou také návštěvníci z Norska, Francie a Švýcarska. Naopak pro návštěvníky z Česka bude litr piva v průměru čtyřnásobně dražší než doma.

Organizátoři přesto odhadují, že se na slavnostech od 20. září do 5. října vystřídá obvyklých zhruba šest milionů lidí. Návštěvníci, kteří si dopředu nezarezervovali místa v obřích pivních stanech, budou mít smůlu. Jen pár dní před zahájením je téměř vyprodáno.

Zdroj: iDnes.cz

Belgie je pivní velmocí. Ne snad, že by se v této desetimilionové zemi uvařilo nebo vypilo nejvíc piva na světě, ale rozhodně je nabídka piv mnohem větší než jinde. Podle Federace belgických pivovarníků se dá s jistotou tvrdit, že se v jejich zemi vyrábí více než 750 druhů piv. Alespoň s několika desítkami z nich mají možnost se seznámit návštěvníci Bruselu na pivní slavnosti konané v samém srdci města.

V šíleném lijáku vyšli z bruselské radnice za dudákem, vyhrávajícím Beethovenovu Ódu na radost, členové Pivovarnického cechu, aby slavnostně otevřeli pípy ve stáncích uprostřed náměstí Grand Places/Grote Markt. Sice tu chyběla nejznámější vývozní značka mezi belgickými pivy, ležák s poetickým ženským jménem vyráběný v Lovani, ale zato se tu čepovalo mnoho belgických specialit.

"Základem našeho piva je to, že je lambické - tedy přirozeně kvašené bez dodání droždí. To se u běžných ležáků nedělá. Vyrábí se jen tady v malé oblasti kolem Bruselu," vysvětluje mi pan Jack Verhaselt z malého pivovaru De Troch. Toto pivo má velikou škálu variací, přidávají se do něj totiž ovocné šťávy, a tak z výčepu před panem Jackem teklo třeba pivo s banánovou, blumovou nebo višňovou příchutí. Raději jsem vyzkoušel pivo u vedlejšího stánku. Zaujal mě jeho název, který by v překladu zněl "Ihned mrtvý", takže jsem se nejdřív u manažera pivovaru ujistil, že se po jedné sklence nesložím. "Znamená to 'okamžitá smrt', ale je to název naší hry, která se hraje s kameny. Jinak je to také ve sportovní hantýrce rychlý konec zápasu v prodloužení," objasnil mi Bruno Reinders.

Na náměstí mělo své stánky čtyřicet pivovarů. "Prezentovat se tu může jakýkoli výrobce, jeho pivo ovšem musí být stoprocentně belgické," řekla mi cechmistryně Cechu pivovarníků Anne Lefevre. Asi by se zpronevěřila svému stavu, kdyby jen na chvíli přemýšlela, co odpovědět na moji otázku, jestli je belgické pivo nejlepší na světě. "Ano, tisíckrát ano! Tím jsem si naprosto jistá!"

Víte, proč mají Belgičané na každé pivo jinou skleničku? Aby podpořili známost konkrétní značky a také proto, že některému pivu svědčí tlustostěnná, široká, ochlazená sklenice a jiné zase potřebují nahoře se zužující pohár, aby vyniklo jejich aroma. Chuťově obohacená piva se totiž servírují o něco teplejší než jiná, třeba i o teplotě 12 stupňů.

Zajímá mne, proč není v Belgii obvyklé dát si hned celý půllitr piva. "Je to kultura pití piva. Myslíme, že pivo je něco, co si máte užít. Nejde o to, vypít ho co nejvíc, ale vychutnat ho. Proto máme menší skleničky. Lidé pak mají sklon k tomu, ochutnat za večer několik různých piv, a mít z toho hezký zážitek," vysvětlila mi manažerka jednoho z vystavujících pivovarů Anna van Leberg. Já jsem na festivalu opravdu ochutnal jen dvě piva, ale v průzkumu belgické pivní nabídky hodlám pomalým tempem a v umírněné míře postupovat dál.

Byli ovšem i tací, kteří chtěli prozkoumat co nejvíc značek už za jedno odpoledne. "Pivo, to je prostě belgická tradice. Je to náš národní produkt. Být Belgičanem, a nemilovat pivo, to je asi nemožné," podělil se se mnou o svou zkušenost jeden ze skupiny mladíků, kteří si ke stolku odnášeli hned několik vzorků piva. Na bruselském pivním festivalu teklo proudem. A ne jedním, hned čtyřiceti proudy. A když k tomu připočteme, že v každém ze stánků měli několik píp, bylo těch proudů opravdu hodně.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Pavel Novák

Pivovar Chýnov

Jihočeské městečko Chýnov leží zhruba deset kilometrů východně od Tábora. Má dobře zachované historické centrum, které kromě zámku zahrnuje i bývalý pivovar. Ten je však v současnosti nevyužitý a chátrá.

Areál bývalého chýnovského pivovaru se nachází přímo v centru obce. Jedná se o soubor několika budov nepravidelného půdorysu, z nichž většina si udržela historický ráz. Pouze okna hlavní stavby jsou moderní a zanikl i původní pivovarský dvůr.

Objekty jsou vinou dlouholetého zanedbávání ve špatném stavu a nutně potřebují rekonstrukci. Po zrušení pivovaru roku 1948 sloužily většinou jako sklady a v poslední době na nich byly provedeny jen nejnutnější opravy. Areál je oplocený a stavebně zajištěný.

Majitelem je Družstvo Na Zámecké, které mělo s bývalým pivovarem velké plány. Nepodařilo se mu ale získat potřebné peníze, nyní se proto pokouší nemovitosti prodat. Cena je 1,5 milionu korun.

Vodovodem to začalo

Chýnov (původně též Chejnov) je jedním z nejdéle trvale osídlených míst v Čechách. Zmínky o něm jsou již v Kosmově kronice a vztahují se k roku 981. Původně ho vlastnili Slavníkovci a měli tu dokonce svou tvrz, která byla později za Arnošta z Pardubic přestavěna na malý hrad.

V 15. století získali Chýnov Malovcové z Malovic a nastal postupný rozmach obce. Zasloužil se o něj především Jakub Krčín z Jelčan, který zde vybudoval první moderní vodovod. Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní.

Současně s vodovodem byl roku 1581 postaven i pivovar, který sloužil místní šlechtě. Nejprve Malovcům, pak Vencelíkům, Eggenberkům a nakonec Schwarzenbergům, podle nichž se někdy nazýval také Schwarzenberský.

Družstvu došel dech

Poslední pivo bylo v Chýnově uvařeno tři dny před koncem roku 1948. Pivovar tehdy vyráběl zhruba pět tisíc hektolitrů zlatavého moku ročně a jeho provoz se po znárodnění již nevyplatil. Byl proto přeměněn na sklad třeboňského piva a jeho stav se začal zhoršovat.

Po roce 1989 zůstaly z kdysi výstavného pivovaru už jen smutné zbytky. Areál se pokoušelo oživit nově vzniklé Družstvo Na Zámecké, jehož zástupce Miloslav Drápala ještě roku 2006 věřil v úspěch. Nakonec byla ale provedena jen základní údržba a k celkové rekonstrukci nedošlo.

Areál by mohl v budoucnu sloužit k bydlení nebo k pohostinské činnosti. Jeho obnova však nebude levná. Jen oprava střech si totiž podle odhadů vyžádá zhruba 10 milionů korun.

Zdroj: Profit.cz | Autor: Robert Šimek

Letos na Dočesné v Žatci její návštěvníci vypili více než 1300 sudů piva, informoval Karel Fiala, člen pořadatelského štábu Dočesné.

Letos přijelo do města své produkty nabídnout 25 pivovarů, některé přivezly i více vyráběných značek, takže návštěvníci měli možnost ochutnat více než 46 druhů piv.

„Podle předběžných informací bylo vytočeno více než 1300 sudů piva, čímž jsme přece jen lehce zaostali za loňským rekordem slavností, který činil 1600 sudů. K zajištění pohodlí a hygieny bylo objednáno celkem 44 mobilních záchodků. Pro bezpečnost návštěvníků a účinkujících bylo objednáno 350 metrů zátarasů a 22 metrů nášlapných bariér před hlavním pódiem a 13 metrů před scénou na autobusovém nádraží. K organizaci celých slavností bylo nasmlouváno šedesát pomocníků, z toho 50 mužů a 10 žen. Pro návštěvníky byl připraven program na čtyřech scénách, každá z nich byla jinak tématicky zaměřena. Celkem vystoupilo 39 účinkujících všech žánrů,“ vypočítal Karel Fiala.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Miroslava Strnadová

Rozzlobení konzumenti piva se snaží zmařit největší převzetí v pivním odvětví v historii.

Skupina amerických pivařů podala žalobu, ve které tvrdí, že pokud bude akvizice amerického pivovaru Anheuser-Busch belgickým InBevem v hodnotě 52 miliard dolarů (912 miliard Kč) v příštích měsících dokončena, poruší americké antimonopolní zákony.

Žaloba nechce žádné finanční kompenzace, jen požaduje po soudu, aby dohodu zrušil. Ministerstvo spravedlnosti USA často zkoumá velké akvizice, aby určilo, zda jsou v souladu s americkým právem. Zástupci žalující strany uvádějí, že chtějí zastavit dohodu bez ohledu na názor Washingtonu. Anheuser-Busch (AB) uvedl, že se bude proti žalobě bránit. „Věříme, že žaloba je bezvýznamná, a zamýšlíme se proti ní rázně bránit,“ uvedl viceprezident AB pro právní záležitosti Gary Rutledge.

Mluvčí ministerstva spravedlnosti Gina Talamonová odmítla potvrdit nebo popřít, zda se úřad případem zabývá. InBev se dohodl na koupi AB letos v létě. Dohoda vyvolala vlnu různých reakcí. Akcionáři firmy již podali více než desítku žalob. Někteří se snaží dohodě zabránit, jiní se ji naopak snaží urychlit.

Generální ředitel InBevu Carlos Brito v létě uvedl, že dohoda neporuší americké antimonopolní zákony, protože InBev je se svými značkami Stella Artois a Beck’s ve Spojených státech jen malým hráčem. Při spojení s pivovarem Anheuser-Busch se tak pozice nového pivovaru ve srovnání se současnou pozicí Anheuseru příliš nezvýší. AB ovládá téměř 50 % amerického trhu.

Žaloba uvádí, že spojený pivovar bude mít monopol na výrobu piva v USA, a upozorňuje, že kombinace dvou předních světových pivovarů omezí konkurenci. Zatím není známo, kdo žalobu bude financovat. Žalující strana uvádí, že ji tvoří deset fyzických osob, které pijí piva skupiny AB, a mělo by na ně vliv, pokud by se po spojení zvýšily jejich ceny, napsala agentura AP.

AB a InBev loni vyrobily celkem 460 miliónů hektolitrů piva a utržily 36,4 miliardy dolarů. Sloučená skupina bude jedničkou na všech pěti největších trzích s pivem na světě, tedy v Číně, USA, Rusku, Brazílii i Německu.

InBev je aktivní i v Česku, kde mu patří značky Staropramen, Ostravar a Braník a na českém trhu má 15procentní podíl. AB vede kvůli značkám Budweiser a Bud řadu sporů s Budějovickým Budvarem.

V Starej sladovni v Košiciach vyvrcholia dnes Slávnosti piva, pitia, hudby a hodovania. Na akcii sa čapuje 12 druhov pív slovenských a českých značiek.

Organizátori druhého ročníka slávností pripravili pre návštevníkov bohatý kultúrny program so skupinami Stereo, Sexit, Clear - akustic, Frown, Pussy Busters, Pesimista, Punkreas, Tennesee či Vrana. Na návštevníkov čaká vyhlásenie Miss pijáles, súťaže o pijálesového supermana, pivné súťaže i karaoke show.

"Akcia pokračuje dnes Grafitti Jam s odmenou 1000 Sk (33 eur) za najlepšie dielo a o 22.00 h odštartuje v podzemných priestoroch Starej sladovne hip-hop párty," informoval TASR jeden z organizátorov Róbert Daniel z agentúry Star Music.

"S návštevnosťou som spokojný, od piatka sa tu mohlo vystriedať do 2000 ľudí. Je tu dobré jedlo, pivo a o zábavu sa starajú kapely," dodal Daniel. Slávnosti piva sa začali v piatok 12. septembra a vyvrcholia dnes večer hip-hopovou párty.

Zdroj: Aktuality.sk

Pivo dnes a zítra teče proudem na náměstí Grand Place v Bruselu. Právě tam se totiž koná 10. ročník festivalu belgického piva. Náš zpravodaj v Bruselu Pavel Novák se na slavnostní zahájení přehlídky produkce belgických pivovarů zašel podívat a některá piva i ochutnal.

"Tady máme Kriek, tedy třešňové pivo, tady čepujeme s banánovou příchutí, tady je s chutí tropického ovoce, jahod, malin a blum. Můžeme připravit jakoukoli příchť, ale hlavní je, že naše pivo vzniká přirozeným kvašením. Nepřidává se do něj droždí," chválí různobarevný pěnivý mok malého pivovaru nedaleko Bruselu pan Jack Verhaselt.

Jeho stánek byl jedním ze 40, které si na náměstí belgické pivovary postavily. V sudech a lahvích je připraveno 270 druhů piv. Všechny se dají na festivalu ochutnat. Ani banánové, ani blumové pivo jsem si nedal, ale obyčejného přirozeně kvašeného jsem trochu ochutnal. Není špatné. Jsou tu povolanější, kteří mohou porovnávat belgické pivo s českým.

Paní Maria Losmanová žije v Belgii už 27 let a ochutnávání piva je její koníček: "Musím říct, že krásně servírují pivo. Na každý druh mají zvláštní skleničku. S tím Češi teprve začínají. Zas ale v České republice je hezčí počasí, proto se tam pije hned po půllitrech, kdežto tady to cucají po čtvrtkách. Těžko říct. Nechci nikomu ublížit, ale Belgie je v pivu číslo jedna. Ale rozhodně Česko je hned dvojka. Je jim velice blízko v patách."

Samozřejmě, že i sami návštěvníci festivalu jsou na belgické pivo hrdí. Jinou odpověď na otázku, jaké pivo je podle vás nejlepší, jsem ani nemohl čekat. "Samozřejmě to belgické. Jsem Belgičan, tak přece nebudu chválit francouzské, nebo německé. To po mně nemůžete chtít," usmíval se nad třetinkou temně jantarového piva Pierre Carlé.

Lidská bytost potřebuje pít. To je jedno z hesel bruselského pivního festivalu. A jeho návštěvníci je naplňují dokonale.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Pavel Novák

Cena tupláku piva na letošním Oktoberfestu v Mnichově opět podraží, ale pořadatelé nemají obavy, že by se to negativně odrazilo v návštěvnosti. Všech šest pivovarů zásobujících svým produktem tuto největší lidovou veselici na světě se shodlo, že letos bude litr piva na Theresiánské louce čepován za 8,13 eura (asi 200 Kč).

Organizátoři to zdůvodnili dalším růstem výrobních nákladů, který pociťují všechny pivovary. Proto se shodly na zvýšení oproti loňské ceně, která byla 7,75 eura za litr (asi 190 Kč).

Mnozí návštěvníci ale zvýšení ani nezaznamenají nebo jej budou považovat za bezvýznamné, protože ceny piva za poslední rok vzrostly všude ve světě v důsledku silného zdražení ječmene a dopravních nákladů.

Agentura ECA srovnala ceny piva na Oktoberfestu s cenami v okolních zemích a došla k závěru, že zejména pro Italy bude letošní Oktoberfest levný. "V porovnání s cenami u nich doma budou mít v Mnichově vlastně každé třetí pivo zadarmo," citovala agentura Reuters závěry agentury. Také návštěvníci z Francie, Norska a Švýcarska budou cenu považovat za nízkou.

Návštěvníci z dalších zemí ale už takové štěstí mít nebudou. Máz piva v Mnichově bude například pro Jihoafričany třikrát dražší než u nich doma, pro Novozélanďany o 20 procent dražší. Pro návštěvníky z Česka pak už půjde o ryzí "sebeobětování" pro pivo, protože litrák bude v průměru čtyřnásobně dražší, než by je stál doma.

Zdroj: Finanční noviny.cz

Keď sa povie írske pivo, väčšinou sa myslí Guinness. Ak je však reč o pive Guinness, väčšina ľudí z marketingovej branže si v momente spomenie na megalomanské reklamy. Pozrite si ďalší výtvor zo série guinnessovskej epochy.

O tom, že reklama na írske pivo nemusí pochádzať práve z Írska svedčí aj najnovší televízny spot z dielne britskej a africkej pobočky agentúrnej siete Saatchi & Saatchi. Pôvodne bol spot určený pre africký a karibský trh, no svoje miesto si našiel aj v Írsku.

Televízna reklama zachytáva rozprávanie mladého muža, ktorý postupne odhaľuje príbeh o vzniku piva Guinness. Ústredným motívom je pritom štvorpintový pohár, ktorý je stelesnený v podobe zúriaceho tornáda. Dejová línia kopíruje výrobný proces, ktorým Guinness už takmer 250 rokov prechádza. V závere je mohutný vzdušný vír pohltený prístrojom a následne uzavretý do fľaše Guinness.

Televízny spot pre Írsko bude prispôsobený európskym spotrebiteľom. V africkej verzii je totiž uvedený fľaškový Guinness, pričom vo všeobecnosti obľubujú Európania čapované pivo. Fľašu tak nahradí typický symbol írskeho piva, 4-pintový pohár.

Reklama je súčasťou kampane „Greatness“ (veľkosť, sila), ktorú pre Guinness pripravuje agentúra Saatchi & Saatchi.

Predchádzajúce reklamy na Guinness:

Zdroj: Marketér.sk

Írska pivovarnícka skupina Guinness postaví v meste Leixlip západne od Dublinu nový hlavný pivovar. Ten je súčasťou plánu skupiny Diageo, majiteľa pivovarov, na zníženie nákladov a zvýšenie výkonnosti s cieľom posilniť írsku značku v boji s rastúcou konkurenciou z východnej Európy a Ázie.

Firma sa tak zároveň vracia ku svojim koreňom, pretože v Leixlipu začal v roku 1755 Arthur Guinness variť známe čierne pivo. Do Dublinu ju presunul o štyri roky neskôr. Diageo plánuje do roku 2013 prepustiť zhruba polovicu zamestnancov a investovať 650 miliónov eur (takmer 20 miliárd korún) do výstavby nového a modernizácie súčasného pivovaru v Dubline. Tiež zatvorí dva pivovary v mestách Dundalk a Kilkenny.

Varenie piva by sa malo v budúcnosti sústrediť práve na nový pivovar v Leixlipue, ktorý má vyrábať na vývoz Guinness, ale tiež ďalšie značky anglického piva a ležiakov ako Smithwicks a Harp a zahraničné značky vyrábané v rámci licenčnej dohody. Pôvodný dublinský pivovar by mal vyrábať Guinness najmä pre írsky a britský trh a zároveň slúžiť ako turistická atrakcia.

Zmeny majú pomôcť predaju piva Guiness, ktorého sa za minulý rok predalo v Anglicku menej o tri a v Írsku o sedem percent.

Zdroj: SME.sk

Především si řekněme, že ke dnu neklesají samotné bubliny. V takovém případě by se vám totiž vytvářela pěna na dně. Ke dnu klesají mikroskopické částice kolem kterých bubliny vznikají.

Piva s lavinovým efektem jsou podobně jako minerálky, limonády nebo jiná piva roztokem plynů ve vodě. Plyny se přitom mnohem ochotněji v kapalinách rozpouštějí při nižších teplotách a vysokém tlaku. Dokud je pivo uzavřeno v sudu nebo limonáda v láhvi, bublinky neunikají, protože jsou nasycené plynem právě pro tento tlak. Pokud ale otevřete láhev nebo pípu, tlak kapaliny poklesne a plyn se začne uvolňovat.

Podobně jako při jiných změnách skupenství mu v tom napomáhají drobné nečistoty nebo jemné částečky, které jsou součástí piv s lavinovým efektem. Od nich se pak odvíjejí řetízky vznikajících bublin. Někdy stačí k uvolnění bublin dokonce i průchod elementární částice. Právě při pohledu na řetízky bublinek v limonádě napadl fyzika Donalda Glasera princip detektoru částic – bublinkové komory.

Zdroj: VTM.cz | Autor: Lenka Soukupová

Hanácký skanzen v Příkazích na Olomoucku ožije koncem září prvními pivními dožínkami. Milovníci pěnivého moku při nich budou moci ochutnat produkci více než desítky tuzemských rodinných a hostinských pivovarů. Součástí slavností budou i koncerty a soutěže pro děti a dospělé.

"Pivní dožínky zapadají do našeho pojetí prezentace skanzenu, který chceme maximálně otevřít veřejnosti. Na myšlenku uspořádat tyto slavnosti jsme přišli jak jinak než u piva. Z akce bychom chtěli vytvořit tradici. Uvidíme ale, jaký o ni bude zájem," řekl správce skanzenu Vilém Švec.

Pivních dožínek se zúčastní 12 rodinných a hostinských pivovarů, které svou produkci podle pořadatelů dožínek běžně nedodávají do obchodní sítě. Zájemci budou moci ochutnat například pěnivý mok z Lipníku nad Bečvou, Hukvald, Štramberku, Kopřivnice či Prostějova.

"Všechny pivovary, které přijedou na dožínky, vaří pivo v malém množství podle tradičních technologií. Jde nám o návrat k historickým kořenům pivovarnictví. Žádné pivní limonády vyrobené z extrátů na dožínkách nebudou," usmál se spolupořadatel akce Petr Staník.

Zabijačkové pochoutky a koláče

Návštěvníci slavností však nebudou podle něj ochutnávat jen pěnivý mok, ale také zabíjačkové speciality či domácí koláče. "O nejlepší koláč budou kuchařky soutěžit. Součástí programu budou také pivní olympiáda, soutěže pro děti a koncerty hudebních skupin," doplnil Staník.

První pivní dožínky se uskuteční v areálu Hanáckého skanzenu v Příkazích v sobotu 27. září. V případě nepříznivého počasí se budou konat v jeho interiéru. Zájemci z Olomouce budou moci využít k cestě do Příkaz a zpět kyvadlovou dopravu.

Majitelé pivovaru Holba z Hanušovic v pátek oznámili, že stahují svou nabídku na koupi pivovaru Náchod. Odstoupení zdůvodnili tím, že prodej sta procent akcií pivovaru provází řadu nesrovnalostí, pochybení i protiprávních kroků.

S tím se v pondělí při jednání zastupitelstva ztotožnili členové opoziční ČSSD. „Kroky radnice jsou v případě zamýšleného prodeje pivovaru chaotické. Prodej akcií je plný nesrovnalostí a bariér,“ řekl za klub ČSSD Miroslav Brát.

Sociální demokrat Jan Birke upozornil, že protahování, diskuse a názorové přestřelky týkající se případného prodeje pivovaru cenu podniku nesnížily. Naopak. Dnes je nejvyšší nabídka o třicet milionů korun vyšší než jakou nabízela na začátku společnost LIF. Birke si rovněž myslí, že prodej pivovaru je netransparentní: „Třeba o tom, že ruští zájemci oznámili už třetí nabídku, a to na odkup pětasedmdesáti procent akcií, jsme se dozvěděli krátce před jednáním zastupitelstva.“ Společnost Russian Tradition nyní nabízí odkup padesáti, sta i pětasedmdesáti procent akcií.

Zdroj: MF Dnes.cz

V rámci 51. žatecké Dočesné vyvrcholila v pátek v Městském divadle v Žatci jedinečná soutěž krásných dívek zastupujících české pivovary. Zábavná soutěž, propagující dívčí krásu, pivo a chmel a je jediná svého druhu na světě, tradičně doprovází oblíbenou Dočesnou v Žatci. Dvacetičlenná odborná porota rozhodla, že Miss zlatého moku ČR pro období 2008 - 2009 se stala blonďatá dívka Marcela Vovsová z Mělníka (23 let) zastupující ústecký pivovar Zlatopramen.

Dívky v divadle soutěžily v ručním česání chmele, v umění natočit lákavě vypadající půllitr piva a nabídnout ho hostovi, ve volných disciplínách tančily, šermovaly, předváděly divadelní scénky nebo i vystoupení s živým hadem. Nechyběla tradiční promenáda v plavkách. O výbornou atmosféru finálového večera se postaral žatecký rodák zpěvák Petr Kotvald.

Na druhém místě skončila Kamila Vostrá z Postoloprt (20 let) reprezentující pivovar Březňák a na třetím místě Iveta Bylíková z Chomutova (22let) soutěžící za pivovar Louny.

Vítězkám poblahopřáli ředitel soutěže Petr Šimáček a hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc, který dívky dekoroval a zástupci sponzorů předali ceny, mj. i zájezdy cestovní kanceláře FIRO tour a vítězka dostala do užívání na určitou dobu automobil Fábia od AUTO Kopta Žatec.

V závěrečném slovu hejtman Jiří Šulc zdůraznil, že si váží této soutěže, jenž je jediná na světě a je oslavou výrobků českých pivovarů, které vaří pivo z českého sladu a Žateckého chmele. Ústecký kraj bude jistě Miss zlatého moku ČR podporovat i nadále, určitě stejně tomu bude i v samotném městě Žatec.

Nová Miss zlatého moku ČR 2008 - 2009 a dívky na druhém a třetím místě se představily široké veřejnosti spolu se zástupci pivovarů v sobotu 6. září také na hlavním pódiu Dočesné před žateckou radnicí.

Další fotografie z volby Miss zlatého moku najdete na www.misszlatehomoku.com.

Zdroj: e-region.cz

Pivobraní v Novém Boru proběhlo první zářijový víkend v tropickém letním počasí a tak téměř pět tisíc návštěvníků muselo dodržovat správný pitný režim. V nabídce bylo 14 druhů piva a výčepní se měli co ohánět, aby uhasili žízeň všech.

Novinkou letošního ročníku byly různé pivní speciály jako červené pivo Konrád nebo třikrát chmelené pivo IPA z pivovaru Kocour Varnsdorf.

Páteční kulturní večer zahájila skupina Pavoucy a po nich nastoupil očekávaný Arakain se zpěvákem Honzou Toužimským. Sobotní nabídka obsáhla hudbu pro všechny generace. Od dechovky, kterou představila skupina Žosanka, až po tvrdší muziku skupiny Hypertenze, pop rockové Rybičky 48, romskou hudbu Bengas a alternativní Schodiště. Vrcholem sobotního večera bylo vystoupení skupiny ALL X, která strhla v publiku davové šílenství. Šestici hochů známých ze soutěže X Factor oblehli po vystoupení jejich příznivci, kteří se nezdráhali vystát i půlhodinovou frontu na jejich autogram. Tímto pivobraním zakončili novoborští symbolicky léto a další kulturní akce na náměstí je čeká až v zimě při zahájení Adventu.

Zdroj: i-noviny.cz | Autor: Ilona Rejholcová

Nejznámější srbské pivo se jmenuje Jelen. Kde jinde by mělo téci proudem než na bělehradských Pivních slavnostech - na soutoku řek Sávy a Dunaje, a vlastně i Jelena.

Pivní slavnosti v Bělehradě jsou také slavnostmi hudby a zdejších hudebních skupin. Při ústí dvou řek není kolem dokola žádný obytný dům, a tak to mohou pořádně rozbalit. Své místo tu měl i místní tzv. turbofolk, tedy zrockovaná srbská hudba.

Letošního šestého ročníku Pivního festivalu se zúčastnilo celkem 45 značek zlatavého moku všech světových značek, a samozřejmě také místních a regionálních. Ze srbských značek je nejoblíbenější Jelen, z regionálních černohorské Nikšičko. České barvy hájil budějovický Budvar, který je v Srbsku běžně v prodeji a patří k nejdražším a nejoblíbenějším při slavnostních příležitostech. České značky zastupovalo také plzeňské pivo. Vedoucí stánku mi prozradil:

"České pivo je tady nejlepší, nejlépe se na Beer Festu prodává. Lidi ho tady mají velmi rádi. Chtěli bychom, aby sem do Bělehradu přijeli čeští pivovarníci, všichni by si přáli, aby se ho sem vozilo co nejvíc." Úspěch slavilo i slovenské pivo. "Zájem je veliký, všichni se ptají, kde ho mohou koupit i mimo festival. Tomuto pivu tady předpovídám světlé zítřky."

Na festivalu panovala uvolněná letní atmosféra. Část piva se dávala zdarma a vstup byl také bezplatný. A pokud lidé nechtěli čekat na bezplatné vlny rozdávání piva, zaplatili v přepočtu kolem třiceti korun za půllitr, za irské dvakrát víc.

Mluvčí Beer Festu Tamara Nikoličová okomentovala letošní svátek piva v Bělehradě takto: "Jsme velmi spokojeni s průběhem festivalu i s ohledem na to, že jsme se přestěhovali na nové místo u soutoku našich řek. Obávali jsme se, jak to naši návštěvníci vezmou, byli sentimentálně vázáni na bělehradskou tvrz, kde se v minulých letech slavnosti konaly. Nové prostory se ukázaly být naprosto fantastické, jsou třikrát větší než původní, je tu místo na procházky po březích řek a vyhnuli jsme se příliš velkým frontám u stánků."

Odpoledne a k večeru sem chodily i celé rodiny, a protože se tu prodávaly i hamburgery a hranolky, na své si přišly i děti. Atmosféra byla až pouťová, se stánky se sladkostmi a oříšky a také s popcornem. Zábavu doplňovaly soutěže o nejlepší fotografii, o co nejrychlejší vypití piva pro muže, ženy a družstva a o nejlepší natočení půllitru pro profesionály a známé osobnosti. Ceny tvořilo samozřejmě hlavně a zase pivo.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaromír Janev | Foto: Belgrade Beer Fest

Spotřeba piva na jednoho obyvatele Irska patří stále mezi největší na světě, ale produkce mírně zaostává, protože podíl ostatních alkoholických nápojů na trhu stále více narůstá, díky zvýšené konzumaci vín a cidru.

Výrobní společnosti upozorňují na současné změny v tomto oboru potravinářského průmyslu. Celkově je světlé pivo stále vedoucím segmentem, který významně narůstá. Nárůst ve spotřebě cidru v nedávných letech může být porovnáván s mírným nárůstem výstavu světlého piva.

Černé pivo Guinness se stále těší z toho, že je jednoznačně vedoucí značkou na celém trhu s pivem, ale objemy výroby a podíl prodeje postupně odráží situaci podle toho, jak se mění preference mladších spotřebitelů, kteří mají v oblibě světlá piva a cidr.

Heineken směřuje k tomu, aby byl vedoucí značkou mezi světlými pivy. V roce 2005 předstihl Budweiser jako vedoucí značky mezi světlými pivy. Carlsberg je mezi světlými pivy v současné době na třetím místě.

Světlá anglická piva zažívají mírný pokles, což se projevuje u značky Smithwicks, jež je vedoucí značkou tohoto druhu piv a zaznamenává největší pokles.

Tradiční značky jsou vystavovány tlaku od diskontních piv, zvláště díky působení diskontních prodejen v maloobchodní síti. Stále více, oproti předpokladům, pokračuje nárůst výdajů, ale předpokládaná množství do těchto sítí dosahují stále 68 % z celkové distribuce v požadovaných objemech za přesně stanovených smluvních podmínek.

V Irsku tvoří z 80 % celkové produkce prodej těchto značek piv: Guinness, Heineken, Budweiser, Carlsberg, Smithwicks, Miller Genuine Draft, Coors, Stella Artois, Murphy´s a Foster´s.

Zdroj: Agris.cz

Blonďatá dívka Marcela Vovsová z Mělníka získala v Žatci titul Miss zlatého moku pro rok 2008. V soutěži krásných dívek a pivovarů zastupovala ústecký Pivovar Zlatopramen.

Stejná dívka si získala i srdce čtenářů našeho deníku, kteří jí v doplňkové anketě poslali nejvíce kuponů vystříhaných z novin. Díky tomu vyhrála i titul Miss sympatie čtenářů a od redakce dostala roční předplatné Deníku.

První vicemiss v hlavní soutěži byla vyhlášena Kamila Vostrá z Postoloprt, která reprezentovala další ústecké pivo – Březňák. Druhou vicemiss se stala Iveta Bylíková z Chomutova, která díky své kráse a schopnostem zajistila třetí místo pro Pivovar Louny.

Výsledky byly vyhlášeny v pátek po 21. hodině na závěrečném finálovém večeru v Městském divadle v Žatci. Zábavná soutěž, propagující dívčí krásu, pivo a chmel a je jediná svého druhu na světě, tradičně doprovází oblíbenou Dočesnou v Žatci.

Dívky v divadle soutěžily v česání chmele, v umění natočit lákavě vypadající půllitr piva a nabídnout ho hostovi, ve volných disciplínách tančily, šermovaly, předváděly divadelní scénky nebo i vystoupení s živým hadem. Nechyběla tradiční promenáda v plavkách.

O výbornou atmosféru finálového večera se postaral zpěvák Petr Kotvald, který se v Žatci narodil a ve městě vyrůstal. Svými melodickými písněmi a tanečním uměním roztleskal početné publikum.

Pořadatelé od jara vybírali z více než sedmi desítek děvčat, která projevila zájem o účast v soutěži. Do finálového večera jich postoupilo deset.

V další doprovodné anketě, kterou pořádal náš deník na svých internetových stránkách, získala od návštěvníků webu Denik.cz nejvíce hlasů Anita Jirásková z Náchoda, která zastupovala pivovar Vratislavice u Liberce.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Libor Želinský

Není to klišé, ale fakt. Ve světě je naše země pravděpodobně nejslavnější díky pivu. V britských „tradičních“ novinách The Times se objevil výborný článeček obsahující seznam deseti nejlepších českých piv. Článek má na svědomí Evan Rail, autor zajímavé knihy Good Beer Guide Prague and Czech Republic. Souhlasíte s ním?

Seznam nejlepších českých pivovarů dle The Times:

1. Pivovarský Dvůr, Chýně

2. Berounský Medvěd

3. Moritz, Olomouc

4. Vendelín, Liberec

5. Pernštejn, Pardubice

6. Pivovar Nová Paka

7. Medlešice

8. Pivovarský Dvůr Lipan

9. Pilsner Urquell, Plzeň

10. Dalešice (Postřižinské pivo)

Inu, nebudu zastírat. O polovině z těchto piv jsem v životě neslyšel, a to mám pivo rád. Z článku je ovšem vidět, že autor si dal s hledáním hodně záležet, a že pivu rozumí. Některé jeho obraty jsou kouzelné a připomínají některé etiketové popisy snobáčtějšího brášky piva. Mám na mysli víno.

Třeba toto: „Dalesice’s version is as rich and creamy as home-made ice cream, but with a lovely back-bite from lots of Czech hops. Like many of the best Czech brews, you’ll probably never taste anything like this in Prague. But once you do, you’ll wish you never had to go back”. Překládat nebudu.

U mě z českých piv vyhrává momentálně Bernard a jakožto rodák z Trutnovska musím zmínit i hořký trutnovský Krakonoš.

Článek v celé verzi naleznete zde: www.timesonline.co.uk Opravdu stojí za přečtení.

Dodatek: Zkuste si na stránce www.timesonline.co.uk zadat do kolonky Search slovo “czech”. Je docela zajímavé a poučné se cizíma očima podívat, co se v anglii o čechách píše.

Na obrázku je pro mě absolutně neznámý pivovárek Vendelín.

Zdroj a foto: BigBloger.cz | Autor: Karel Šec

Japonské pivovarnictví může postavit na nohy jen české pivo. To alespoň tvrdí čeští sládci.

Spotřeba piva v Japonsku totiž rapidně klesá a tamní pivovary svou záchranu vidí ve výrobě piva českého typu. Ve velkém proto skupují český chmel a v poslední době i slad.

„Japonské pivovary se vracejí na český trh, protože zjistily, že české pivo je fenoménem, a to hlavně díky specifické kvalitě surovin,“ říká Karel Kosař, šéf Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského.

„Původně jsme si mysleli, že chuť českého piva je jen naše specifikum, ale ukazuje se, že o pivo českého typu mají zájem i tyto pivovary,“ dodává.

Speciální odrůdy

Japonci mají největší zájem o suroviny, ze kterých se například vyrábí taková piva jako Prazdroj či Budvar. Ale nezůstává jen u toho, dokonce si nechávají šlechtit i speciální odrůdy chmele.

Vyvstává ovšem otázka, proč se do Japonska pivo přímo nedováží. Zcela logicky by to byl pro české sládky výborný byznys. Ale i na to mají odborníci jasnou odpověď.

„Problémem je vzdálenost. České pivo je nejlepší čerstvé a jakmile ho budete mít v lahvích a bude pět měsíců staré, nikdy nebude tak dobré,“ vysvětluje Karel Kosař.

Podle něho se rozdíl mezi točeným a lahvovým dováženým pivem dá pozorovat například na amerických turistech. Ti totiž bývají často zklamaní, když srovnávají čepované pivo z pražských restaurací a české pivo, které je k dostání ve Spojených státech v supermarketu.

„Pivo z Česka je pro japonského zákazníka problematické, protože ho dostane staré. Není to potravina, která by se měla skladovat,“ dodává Kosař.

Podobné popularitě se české pivo podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselého těší i v Rusku. Bohužel Rusko je ale zároveň místem, kde se český zlatavý mok nejčastěji padělá.

Zdroj: azprávy.cz