Minipivovar Kocour vaří od loňského roku ve Varnsdorfu speciální piva, ale také tradiční ležák. Pokud by si chtěl pro něj zažádat o chráněné označení původu České pivo, má smůlu, ačkoli splňuje všechny požadované parametry – tedy až na jeden. Kocour leží totiž asi sto padesát metrů od hranice s Německem. Tedy v Česku, ale mimo geografickou oblast, kterou se vymezuje území, kde se vaří „České pivo“.

Chráněné označení totiž není vymezeno státní hranicí, ale například jižními či severními svahy českých pohoří, řekami a potoky a podobně. „Státní hranice unie odmítla, protože ty se mohou mezivládní dohodou měnit. Hory nikdo nepřesune,“ vysvětluje ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jiří Veselý.

Bohužel pro některé pivovary to znamená, že zůstaly mimo stanovené území. „Z průmyslových pivovarů jsou ale uvnitř všichni,“ říká Veselý.

„V době připomínkování jsme u piva ze srandy říkali, že vzneseme námitku. Ale protože to označení vzniklo v tak těžkých porodních bolestech, usoudili jsme, že to nemá cenu. Pro nás jako minipivovar nemá značka České pivo takový význam,“ řekl LN šéf pivovaru Kocour Jan Kočka.

Podle něj jsou mimo geografické hranice ještě dva menší pivovary a kvůli jednomu většímu se hranice i mírně posouvala. Podle Veselého je ale každého věc, pokud si postaví pivovar mimo území, které je vymezené už dlouhou dobu. Chráněné označení původu „České pivo“ navíc podle něj pro minipivovary nemá až tak smysl. „Dělají spíše speciály,“ uvádí Veselý.

To potvrzuje i František Strnad starší, který vaří pivo pro své dva hotely v Železné Rudě v jižních Čechách. „Sháníme spíše větší pivovar, abychom uspokojili své zákazníky, s tímhle si hlavu nelámu,“ uvedl Strnad.

Kromě území, na kterém se musí pivo vyrábět, existuje ještě několik parametrů, které musí „České pivo“ splňovat, například obsah alkoholu, hořkost či využití lokálních surovin.

České pivo z Číny

A právě poměrně velká benevolence v tom, co je ještě „České pivo“, se nelíbí některým expertům. Například Evan Rail, Američan žijící v Praze a autor knihy „Průvodce po dobrých pivech v Praze a České republice“, kritizuje, že aby se kvalifikovala česká desítka jako „České pivo“, stačí jí obsahovat jenom patnáct procent českého chmelu.

„Český chmel je drahý, ale to proto, že je skutečně dobrý. A pokud je dobrý, měly by ho pivovary používat. Raději si připlatím za vynikající pivo, než dám méně za pivo, které používá chmel z Číny,“ řekl LN Rail.

Veselý se brání. „Pivo by bylo tak drahé, že by ho nikdo nevyrobil." Ani za dob totality podle něj nebylo pivo vyráběné jen z českého chmele.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ondřej Malý