Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Ministerstvo dopravy ČR a Plzeňský Prazdroj usilují o větší bezpečnost na silnicích. Obě strany proto podepsaly memorandum o spolupráci na zlepšení situace v oblasti bezpečnosti silničního provozu na území České republiky. Plzeňský Prazdroj jako dlouhodobě odpovědný výrobce piva klade důraz především na prevenci problematiky řízení v opilosti. V rámci spolupráce poskytne BESIPu 1,2 milionu pivních tácků na téma nepřijatelnosti řízení pod vlivem alkoholu a osvětu v oblasti viditelnosti na silnicích.

O tom, že mezi hlavní problémy na našich silnicích patří řízení pod vlivem alkoholu a viditelnost chodců, vypovídají statistiky Policie České republiky, podle nichž např. za letošní první pololetí přibylo nehod zaviněných pod vlivem alkoholu o 7 procent. „Na viditelnost jsme pak spolupráci nasměrovali proto, že jde o nejsnáze dosažitelný a nejefektivnější způsob zvýšení bezpečnosti chodců. Reflexní materiál na oblečení je totiž vidět podle podmínek až na 200 metrů,“ říká vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy Kateřina Budínová a dodává: „Memoranda se společností Plzeňský Prazdroj si velmi vážíme, protože rozšiřuje vějíř aktivit ve prospěch bezpečnosti silničního provozu. Jeden každý život, který se nám touto cestou společně podaří zachránit, má svou cenu.

Deklarace mezi Plzeňským Prazdrojem a Ministerstvem dopravy ČR, podepsaná na dobu neurčitou, zahrnuje v nynější etapě plány do poloviny roku 2012. Prazdroj bude distribuovat do více než 20 tisíc hospod a restaurací po celé České republice celkem 1,2 milionu pivních tácků s informací BESIPu o nebezpečí alkoholu za volantem a se sdělením pro chodce o nutnosti být dobře vidět v silničním provozu. Plzeňský Prazdroj přidal na pivní tácky odpovědnostní vzkaz „Alkohol za volant nepatří“, který umisťuje na všechny marketingové materiály, a také odkaz na stránky zabývající se účinky alkoholu na lidský organizmus, www.napivosrozumem.cz.

Dlouhodobě propagujeme odpovědnou konzumaci alkoholu, proto vítáme možnost spolupráce s Ministerstvem dopravy a BESIPem. Myslím, že právě pivní podtácky jsou velmi vhodným nástrojem ke komunikaci odpovědnosti přímo v místech konzumace piva. Nejedná se ale o ojedinělou aktivitu Prazdroje v oblasti prevence řízení pod vlivem alkoholu. Mezi naše dlouhodobé aktivity patří například služba pro řidiče Promile INFO na zjištění zbytkového alkoholu v krvi. Doufáme, že veřejnost také vnímá odpovědnostní vzkaz „alkohol za volant nepatří“, který dobrovolně umisťujeme na všechny marketingové kampaně a reklamní materiály. Věřím, že spolupráce s Ministerstvem i BESIPem přiměje řidiče i chodce k větší odpovědnosti,“ uvedla k problematice Drahomíra Mandíková, ředitelka oddělení vnějších vztahů Plzeňského Prazdroje.

Novinkou je také spolupráce Ministerstva dopravy na již zavedené službě Promile INFO, kterou za podpory Plzeňského Prazdroje dlouhodobě provozuje občanské sdružení SANANIM.

Bezpečnost silničního provozu (BESIP)

BESIP je samostatné oddělení Ministerstva dopravy ČR. Zabývá se metodikou dopravní výchovy dětí ve školách a preventivně informačními kampaněmi zaměřenými na všechny věkové kategorie účastníků silničního provozu. Aktuálně jsou připraveny dvě prázdninové kampaně BESIP. První z nich nese název „Je to na Tobě“ a zaměřuje se na problematiku alkoholu a drog za volantem. Snaží se s touto problematikou oslovit mladé lidi na letních hudebních festivalech. V druhé kampani se BESIP zaměřuje na řidiče motocyklů prostřednictvím výuky bezpečné jízdy na motorce a první pomoci na vybraných motosrazech. Od roku 2004 BESIP koordinuje přípravu vládou schválené Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, jejímž cílem bylo do roku 2010 snížit počet usmrcených osob na silnicích o polovinu.

Plzeňský Prazdroj jako odpovědný výrobce piva

Společnost Plzeňský Prazdroj, a.s. se aktivně podílí na prevenci negativních důsledků nadměrné nebo nevhodné konzumace alkoholu a pomáhá prosazovat odpovědný přístup ke konzumaci alkoholu, ať už samostatně nebo v rámci Iniciativy zodpovědných pivovarů. S celkovým prodejem 9,9 milionu hektolitrů v kalendářním roce 2010 (včetně licenčních výrob v zahraničí) a s exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj, a. s., předním výrobcem piva v regionu a největším exportérem českého piva. Plzeňský Prazdroj je členem společnosti SABMiller plc, jedné z největších světových pivovarnických společností.

Zdroj: E-Auto.cz | PR

http://www.e-auto.cz/ostatni/ministerstvo-dopravy-podepsalo-s-pivovarem-memorandum-o-vetsi-bezpecnosti-na-silnicich.htm


Letní hudební festival Colours of Ostrava představuje další zářez pivovarnické skupiny Pivovary Staropramen, která v Česku vlastní značku Staropramen či Ostravar. A právě Ostravar se stal pro letošní rok oficiálním pivem této události, na kterou přišlo kolem 25 tisíc lidí. Přitom ještě před rokem se tam točil konkurenční Radegast ze skupiny Plzeňský Prazdroj.

Podobně se Pivovaru Staropramen už loni podařilo přebrat festival Rock for People, který má z podobných akcí největší návštěvnost. Letos ho navštívilo přes 28 tisíc lidí.

Staropramen také letos sesadil ze Sázavafestu konkurenční Krušovice. "Sázavafest jsme v minulosti opravdu partnersky podpořili, letos jsme se rozhodli ve spolupráci nepokračovat, důvodem je právě strategie spojení s domácím regionem," řekla LN Kateřina Beute, PR manažerka Heinekenu, kterému Krušovice patří.

Infografika

Krušovice se však staly oficiálním pivem nového pražského festivalu Prague City Festival. Podle organizátorů festivalů probíhá mezi jednotlivými pivovary tvrdý boj, kdy se předbíhají v nabídkách a dodatečných službách, pivovarnické firmy dokonce festivaly i sponzorují.

Festival jako reklama

"O festival ze strany pivovarů rozhodně je zájem," řekl Jiří Sedlák, mluvčí Colors of Ostrava. I přes špatné počasí se na festivalech vytočí rekordní množství piva.

Například na festivalu Mighty Sounds se letos vytočilo přes sto tisíc piv, spotřeba překonala i loňský rok. Pivovary se na festivaly nezaměřují jen kvůli tisícům protočených hektolitrů piva, ale především kvůli marketingu.

Zdroj: Lidovky | Autor: Petr Švihel

http://byznys.lidovky.cz/boj-pivovaru-jak-si-rozdelily-letni-festivaly-f4s-/firmy-trhy.asp?c=A110726_125724_firmy-trhy_apa


Také hvězdy muzikálů se přesvědčily o tom, že nové pivo Gril je prostě skvělé… Blesk, který se na vzniku piva podílel, se zeptal na názor zpěváků Mariána Vojtka (38) a Ladislava Spilky (38). Oba se v grilování, tedy v činnosti, ke které je pivo Gril přímo zrozené, vyznají!

Foto

Ladislav Spilka, zpěvák a herec vystupující v muzikálu Kat Mydlář, anebo na koncertních pódiích po boku Daniela Landy, má k pivu i grilování vřelý vztah.

Pivo mám moc rád. Co se týká grilování, tak to mám snad ještě radši. Nedávno jsem dostal od přítelkyně recepty Zdeňka Pohlreicha a zkoušíme podle nich nakládat maso a zeleninu,“ přiznal Spilka.

I Marián Vojtko, držitel letošní ceny Thálie v oboru opereta a muzikál za roli Barona Prášila v Divadle Hybernia, ochutnal…

Pivo miluju. Nejlepší je to na terásce. Ale třeba v zimě ho nepiju. Teď je můj velký koníček grilování. Krkovice a křídla, to je moje specialita,“ chlubí se Vojtko.

Dejte si i vy pivo Gril z jihlavského pivovaru. Najdete ho ve vybraných obchodech po celém Česku a na víkendové grilování si ho odnesete v balení po deseti lahvích! Blesk pivo Gril doporučuje!

Zdroj: Blesk.cz


Kam na pivo poslední červencovou sobotu? Každý správný pivař z regionu má už teď jasno. Třicátého se totiž koná druhý ročník Litoměřických pivních slavností.

V loňském roce se premiéra povedla, a tak Městská kulturní zařízení Litoměřice (MKZ) a Velkoobchod s nápoji Huml jako pořadatelé neměly důvod úspěšnou letní akci nezopakovat.

V roce 2002 město přišlo o pivovar...

Proč ale vznikla právě v Litoměřicích, kde zdejší pivovar ukončil činnost v roce 2002?

Na počátku obnovení pivních slavností v Litoměřicích stál v roce 2010 záměr upozornit na nevyužité objekty pivovaru a smutná skutečnost, že Litoměřice o svou výrobnu zlatého moku přišly. Dalším impulsem pak byla vzpomínka na zmizelou akci – v době provozu litoměřického pivovaru se totiž tyto slavnosti na jeho nádvoří několikrát odehrály,“ vysvětluje ředitelka MKZ Věra Kmoníčková. A podnětem byl také fakt, že před rokem uplynulo 290 let od vzniku Měšťanského pivovaru v Litoměřicích.

Přitáhnout pozornost litoměřické veřejnosti a případných investorů na myšlenku obnovení vaření piva si podle Věry Kmoníčkové klade za cíl i letošní druhý ročník slavností.

A samozřejmě nejen to, nabídka kulturně – společenského vyžití v Litoměřicích, zábavy a odreagování, která se rok od roku rozšiřuje, je naším posláním, vnímáme tuto akci také jako příležitost zatraktivnění našeho krásného města pro turisty, kteří, pokud pivní slavnosti nezvolí přímo jako svůj cíl, mohou si jejich návštěvou zpříjemnit pobyt v Litoměřicích či blízkém okolí,“ pokračuje ředitelka.

Pro malé a středně velké pivovary

Akce je zaměřená na prezentaci malých a středně velkých pivovarů z České republiky, v letošním roce to jsou pivovary Nymburk, Holba, Podkováň, Žatec, Svijany, Rohozec, Kocour, Konrád, Koutské pivo a také litoměřický Minipivovar Labuť.

Ten nabídl svá přírodní nefiltrovaná piva ve vlastní pivnici milovníkům zlatavého moku poprvé 28. ledna letošního roku.

Pořadatelé 2. Litoměřických pivních slavností zajistili atraktivní program tentokrát na dvou pódiích – na Tyršově náměstí a na parkovišti u Hvězdárny, na nichž se vystřídá celkem 11 kapel.

Řev, tanec a pití piva na čas

Chybět nebudou ani zajímavosti, jako je soutěž v pití piva na čas, soutěž o nejúžasnější rockový řev nebo nejromantičtější pivní tanec. Připraveno je i taneční vystoupení, potulný harmonikář a atrakce pro děti.

Program začíná v sobotu 30. července v 11 hodin dopoledne a končíme o půlnoci. Pro druhý ročník slavností máme jednotné vstupné 50 Kč,“ přidává poslední důležité informace Věra Kmoníčková.

Zdroj: Litoměřický deník | Autor: Ivo Chrástecký

http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/20110722_ich_litomericke_pivni_slavnosti_dve-416a.html


Staropivo hitem u sousedů?

[neděle, 24. červenec 2011]

Tři pivovary z Mühlviertlu začaly nabízet velmi speciální „ročníková piva“. „Byla uvařena koncem roku 2009, zrála perfektně uložena (jak, to je podnikové tajemství) a jsou určena přátelům piva, kteří hledají něco neobvyklého,“ píší OÖN.

Foto

Do kolekce nabízené pod společnou značkou „Bierviertel Selection“ se dostala jen nejlepší speciální piva pivovarů Hofstetten, Schlägl a Freistadt. Podle Ewalda Pöschka z Freistadtu má být toto pivo konzumováno asi jako zralé víno. Klášterní komoří Markus Rubasch ze Schläglu míní, že on sám si taky s chutí dá půllitr sudového. „Je někdy čas k jednoduchému pití piva a někdy k vychutnání si v klidu speciálního produktu, jakým jsou tahle tři piva.

„Bierviertel-Selektion Mühlviertel“ tvoří tři nová piva: Hofstettner Granitbock Reserve (7,3 procenta alkoholu), Schlägl Abtei (7,5 procenta) a Freistädter Elixier (7,5 procenta). Piva momentálně nejsou v prodeji, v sadě tří láhví a sklenice navržené mistrem světa sommeliérů Karlem Schiffnerem jsou v limitované sérii 1500 kusů k dostání v zúčastněných pivovarech za 15,90 eura.

Zdroj: Českobudějovický deník | Autor: Vladimír Majer | Kráceno

http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/staropivo-hitem-u-sousedu20110722.html


Pivní stezkou po Krkonoších

[čtvrtek, 21. červenec 2011]

Zajímavým cykloturistickým tipem může být takzvaná Pivní stezka se startem i cílem v turistickém centru západních Krkonoš.

Začátek je na Novém Světě, u hotelu Motejlek. Odtud vede přes Anenské údolí kolem sedačkové lanovky na Čertovu horu, přes řeku Mumlavu a po zelené k rozcestí na Ručičkách. Pokračuje se na Dvoračky, sjezdem do Sedla pod Dvoračkami a na Rezek.

Odtud Pivní trasa pokračuje stále po zelené. Za Hejlovem na rozcestí dojde ke změně, po fialové vlevo až na hlavní silnici u řeky Jizery. Dále opět vlevo a za Hradskem - leží vpravo za řekou - se dejte vpravo přes starý most. Po úzké silnici krátce vystoupáte a napojíte se na žlutou, která účastníky zavede ke zřícenině hradu Nístějka, postaveného ve 13., nejpozději ve 14. století.

Po prohlídce pokračujte dále po žluté. Kamenitá cesta není v dobrém stavu a kola možná z části povedete. Prudké stoupání však vzápětí vystřídá lepší cesta a výše můžete odbočit vpravo k Dykově skále - je značeno. Cestou pak, již mírným stoupáním, pokračujte až do Vysokého nad Jizerou.

Tady je možné zastavit se v místním Vlastivědném muzeu se zajímavými expozicemi, věnovanými místnímu divadlu, zdejšímu rodákovi Vincencu Kramářovi i lyžařství na Vysocku. Přes náměstí pak vede trasa přímo, kolem lyžařského areálu v Šachtách až do Pasek nad Jizerou. Zde lze navštívit Památník zapadlých vlastenců, který je věnovaný písmákovi a houslaři Věnceslavu Metelkovi. Zpět do výchozího bodu se jede po modré, takzvanou Planýrkou, až k rozcestí na Mýtě. Do centra Harrachova je pak jen kousek.

Délka trasy je 45 kilometrů s převýšením 865 metrů. Z mnoha míst poskytuje krásné výhledy do okolní krajiny, po cestě je i dostatek příležitostí k občerstvení. Podrobný popis naleznete na www. harrachov.cz

Zdroj: Krkonošký deník | Autor: Aleš Vaníček

http://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/pivni-stezkou-po-krkonosich20110721.html


V sobotu se Pražané mohou příjemně osvěžit na prvním ročníku festivalu pivních speciálů Beerketa 2011. Program začíná od 11 hodin na baseballovém stadionu v Praze na Markétě.

Svou účast přislíbilo deset českých i zahraničních pivovarů. Mezi nimi také nejstarší pivovar na světě Weihenstephan z Německa, kousek od Mnichova. Na čepu budou mimo jiných piva z pivovarů Matuška (Broumy), Richter Brewery (Praha), Klášterní pivovar Strahov (Praha), Brew Dog (Skotsko), Pivovar Kocour (Vardnsdorf), Šumavský minipivovar (Vimperk), Zámecký pivovar Chyše, Jihoměstský pivovar (Praha), Tramway (Praha).

Kromě degustace piva mohou zájemci vyzkoušet také baseballové dovednosti pod dohledem extraligových hráčů Kotlářky. Vstupné je 150 Kč. Za tuzemské pivo 0,4 litrů zaplatí návštěvníci 40 Kč, za zahraniční pak 80 Kč.

Zdroj: Novinky.cz | Autorka: Lucie Poštolková

http://www.novinky.cz/cestovani/239545-v-sobotu-se-v-praze-kona-festival-pivnich-specialu.html?ref=boxE


V súlade s novou legislatívou sa alkoholické nápoje, vrátane piva, budú môcť predávať len v špecializovaných, úradne povolených obchodoch.

MOSKVA. Ruský prezident Dmitrij Medvedev podpísal zákon, ktorý zaraďuje pivo medzi alkoholické nápoje, čo umožní obmedzenie jeho predaja. S odvolaním sa na Kremeľ to oznámila agentúra RIA Novosti.

V súlade s novou legislatívou sa alkoholické nápoje, vrátane piva, budú môcť predávať len v špecializovaných, úradne povolených obchodoch.

Pivo bolo v Rusku doteraz klasifikované ako potravina. Zákon vstupuje do platnosti od 1. januára 2013.

Rusko má jednu z najvyšších úrovní konzumácie alkoholu na svete.

Podľa štatistík ruského ministerstva zdravotníctva až okolo 40 Rusov pravidelne požíva nadmerné dávky liehovín. Ochorenia súvisiace s pitím sú v Rusku jednou z najčastejších príčin úmrtí.

Vlani v auguste šéf Kremľa podpísal zákon, ktorý zakázal predaj nápojov s vyše 15-percentným obsahom alkoholu v nočných hodinách.

Zdroj: SME.sk | TASR

http://www.sme.sk/c/5984978/medvedev-podpisal-zakon-oznacujuci-pivo-za-alkohol.html


Technologie pro malé pivovary

[úterý, 19. červenec 2011]

Naše společnost vám nabízí minipivovary s různými kapacitami. Záleží jen na vás, kolik piva chcete ročně vyrobit.

Naše společnost vám nabízí minipivovary s různými kapacitami. Záleží jen na vás, kolik piva chcete ročně vyrobit. Toto zařízení vám umožní vyrobit několik druhů piva, a to jak pivo světlé, tmavé, tak i pšeničné. Metoda vaření záleží na vaší volbě. Mikropivovary jsou kompatibilní ke všem používaným metodám.

Řešíte provoz pivovarského zařízení? Pak vás bude zajisté zajímat, i jaký otop je možno zvolit. My vám nabízíme tři varianty a to otop parní, olejový a otop přímým ohněm.

S montáží a uvedením pivovaru do provozu si nemusíte dělat vůbec žádné starosti, o vše se postarají naši technici. Společně s vámi vyberou vhodné umístění jednotlivých nádob a vše následně nainstalují a uvedou do provozu.

Nakonec už jen zbývá popřát, aby mělo pivo správný říz a pěna byla pěkně hustá!

Zdroj: Tiskovky.info | Destila

http://www.tiskovky.info/tiskove-zpravy/technologie-pro-male-pivovary


V sobotu 25. června 2011 se v areálu letního kina Heulos v Jihlavě uskutečnil první ročník festivalu minipivovarů s názvem Jihlavské pivní pábení. Organizátorem a iniciátorem myšlenky bylo občanské sdružení Jihlavský cech právovárečníků a vinárníků. Festival se stal součástí kulturního pásma HAVÍŘENÍ 2011, které bylo podpořeno ze strany statutárního města Jihlava a společně s Havířským průvodem a Koncertem bez hranic přineslo nabitý kulturní program na celý víkend.

Slavnostního zahájení Jihlavského pivního pábení se ujal čestný host a kmotr festivalu - významný podnikatel a znalec českého piva - Tomio Okamura. Ve svém projevu mimo jiné hovořil o tom, že zvuk českého piva v celosvětovém měřítku upadá a to je velká škoda. Proto oceňuje nárůst počtu menších pivovarů a kvalitních piv v posledních letech. Okamura míní, že je třeba maximálně podporovat menší pivovary: „Propagace českého piva je roztříštěná na jednotlivé zájmové skupiny, nedaří se táhnout za jeden provaz. Výsledkem je to, že značka českého piva ve světě slábne…“.

Tomio Okamura zmínil, že nejen v podnikání, ale také v degustování piva rád experimentuje. Na Jihlavském pivním pábení ochutnal 12° pšeničný speciál z Radničního pivovaru. Kromě jiného si pro festivalové publikum sepsal několik vtipných postřehů s pivní tématikou a závěrečným pivovarským pozdravem „Dej Bůh štěstí“ otevřel odpoledne k radostnému degustování českého národního nápoje.

Festivalu se nakonec zúčastnilo 11 stánků a na čepu byla necelá padesátka druhů piv. Zastoupeny byly klasické ležáky světlé a polotmavé a samozřejmě nechyběly oblíbené speciály. Kromě vyhledávané pšenice nebo piva anglického původu IPA (Indian Pale Ale) se hojně popíjela piva ovocná. V nabídce bylo hned několik příchutí od mandarinkové přes pomerančovou či višňovou až po malinovou. Degustovaly se i takové raritky, jako Puškvorcový letní speciál nebo Pšeničný ležák s limetkou.

Festivalu se zúčastnily minipivovary: Jelínkova vila hotel - pivovar - Velké Meziříčí; Domácí pivovárek Velký Rybník; Pivovarský Dvůr Chýně; Hotel a pivovar Belveder - Železná Ruda; Minipivovar Černý orel – Kroměříž; Pivovar Kozlíček - Horní Dubenky; Pivovar Padochov; Minipivovar Pacov; Svaz pivních turistů Jihlava; K Brewery; Jihlavský radniční právovárečný pivovar

Výhercem soutěže o nejlepší pivo Jihlavského pivního pábení v kategorii světlý ležák se stal pro místní dobře známý Pivovar Kozlíček - Horní Dubenky s pivem Javořický ležák světlý. V kategorii speciál a ostatní piva se na prvním místě umístil Rodinný minipivovar Pacov s pivem Ochucené pivo mandarinkové.

Na závěr došlo také ke slosování anketních lístků a výherci si odnesli zajímavé pivní ceny: půllitr s logem Jihlavského pivního pábení, festivalové tričko s nápisem „In vino veritas, in pivo taky“ a nejhodnotnější cenou byl 10l soudek piva z Radničního pivovaru Jihlava.

I přes úvodní dešťovou přeháňku se nakonec festivalu minipivovarů a Koncertu bez hranic zúčastnil hojný počet lidí a množství degustovaných piv se pohyboval na hranici 7.000 piv.

Skvělé atmosféře přispěly svým koncertem kapely Honzíkova cesta z Jihlavy a Hromosvod v čele s Ondřejem Fenclem. Celou akcí nás provázel zkušený bavič a moderátor Radek Tulis, který do svého projevu zapojil i samotné sládky z pivovarů, aby přestavili svůj um a řemeslo.

V druhé části už probíhal festival minipivovarů souběžně s Koncertem bez hranic, jehož organizátorem byla tradičně AlternativaPro. Za doprovodu vynikajících kapel Luboš Pospíšil a 5P, Dan Bárta & Dara Rolins & Illustratosphere nebo temperamentní La Troba Kung-Fú a dalších se festival příjemně nesl až do pozdních nočních hodin.

Zdroj: Tisková zpráva Jihlavského cechu právovárečníků a vinárníků


Stejně jako každoročně, tak i letos se v Nýdku na náměstí sešli vyznavači zlatavého moku. Konal se zde 12. ročník festivalu Bierfest 2011. O úvodní rozjezd se postarala kapela Bystřičanka společně s moderátorem Romanem Pastorkem.

Návštěvníci měli možnost si vybrat z několika druhů piv a ochutnávali místní lahůdky. K domácím koláčům a plackám se škvarkama nechyběl ani šedesátikilový čuník, rožnící se nad ohněm. „Nakládali jsme jej dva dny. Přiložili jsme k němu žampiony, uzené a další specialitky,“ informoval místní gorol a hasič Milan Raszka.

Pracovně si festival užívala také osmnáctiletá Petra Roiková z Třince. „Já mám letos premiéru, zažiji Bierfest poprvé. Jen z doslechu vím, že jak se k nám večer nahrnou všichni lidé, bude to obrovský frmol. Pivo a půlky potečou proudem,“ usmívala se servírka z restaurace Veranda pod Čantoryjí.

Počasí nám vyšlo a teď se jen ukáže, zda jsme přípravu zvládli nebo podcenili. Každý začátek je těžký a s touto akcí dohromady to bude pro nás takový křest,“ prozradila s odhodláním nová majitelka podniku Ivona Mitrengová.

Náměstí se s přibývajícím časem plnilo, lidé se bavili. Z obce Dobrá se přijel podívat také Tomáš Vojtovič s manželkou. „Jsme tady po třetí. Líbí se nám tady to prostředí, ochutnávka piv a případně hudba, když je dobrá. Všiml jsem si však, že oproti minulých ročníků je výběr piva poněkud chudší,“ řekl s jistým zklamáním.

Komu to však nikterak nevadilo, byl pan Stanislaw, který zde zavítal z Polska. „Přivedl mě sem můj český kolega. Mám rád dechovku, piva je zde pro každého, moc se mi zde líbí,“ uvedl zahraniční návštěvník.

Na pódiu se postupně střídaly kapely Ferband, S.T.K. a Europe revival Czech. Jen avízovaný Vítězslav Vávra na své vystoupení nedorazil.

Televizní a rádiový moderátor Roman Pastorek, který je znám také díky dětskému pořadu Bludiště prozradil, že se mu zde zamlouvá především úžasná atmosféřa. „K moderování na tomto pivním festivalu mě dostal kamarád Jirka, se kterým spolupracuji i na jiných akcích. Říkal mi – přijeď do Nýdku, je tu bezvadná věc. Jsem tady již potřetí a doufám, že ne naposled,“ usmál se Pastorek.

S nápadem uskutečnit takovou akci přišel Milan Suzska společně s kamarády. „Kdysi jsem měl hospodu U Kohouta, a další dva kamarádi Myslivnu a U Zlatého Bažanta. Dali jsme hlavy dohromady a první ročník jsme uspořádali přímo mezi těmi hospodami. Jednalo se o takovou spontánní akci a myslím, že asi nejpěknější,“ zhodnotil pořadatel.

Dnes je Bierfest obří záležitostí, kterou pořádá obec a na které se běžně baví tisíce lidí. Na letošním ročníku bylo prodáno 1400 vstupenek, vypilo se 70 sudů piva a tančilo se do tří hodin do rána.

Festival se obešel bez jakéhokoliv průšvih. Jediný, kdo s námi vypekl, byl Vítězslav Vávra, který nepřijel. Jeho manažer nám jen telefonicky sdělil, že údajně leží v nemocnici po operaci kolene. I tak to byla skvělá akce, prostě bomba! Ještě sklidíme pár plotů a půjdeme konečně do postele,“ sdělil Deníku v neděli ráno Milan Suzska.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Frýdeckomístecký a třinecký deník | Autorka: Ladislava Vavrošová

http://fm.denik.cz/zpravy_region/20110717nydek.html


Kruhové tácky pod orosený půllitr či sklenici piva sice ve sbírce Vladimíra Linharta převažují, ale sběratel, člen pražského Klubu sběratelů pivních suvenýrů a Klubu si pochvaluje, že nová doba přináší i do této oblasti propagace nové tvary a materiály.

Už koncem 19. století, kdy pivní tácky v Německu vznikly, se na nich začaly objevovat názvy a obrázky pivovarů. Dokonce prý zpočátku neměly chránit ubrus před stékající pěnou, ale obsah půllitru před dotěrným hmyzem.

Je to tak,“ potvrzuje sběratel, který vlastní přes 40 tisíc pivních tácků. „Zatímco movitější lidé pili pivo ze sklenic opatřených stříbrnými nebo cínovými poklopy, běžní konzumenti ze džbánků, zvaných Krϋgel, tedy ,bez deklu´. Často je pili v přírodě, a proto nádobu zakrývali tehdy běžně používanými plstěnými podložkami. Ostatně v Bavorsku si pivní tácky dodnes podržely název Bierfilz − plst na pivo,“ vysvětluje sběratel. „První opravdický tácek standardizovaného průměru 107 milimetrů stvořil z dřevěné plsti drážďanský výrobce papíru Robert Sputh roku 1880.

Foto

Vladimír Linhart se své zálibě v pivních suvenýrech věnuje bezmála půl století a za tu dobu nasbíral takové množství vědomostí, že by vydaly na knihu. Svůj první pivní tácek však získal ještě o deset let dříve na Slapech v hotelu Nová Rabyně. Když ve svých dvaceti letech zcela propadl sběratelské vášni, měl jich už asi šedesát.

Pivní tácky sbírá bez omezení: tuzemské i zahraniční, historické i současné, pivovarské i ostatní, mezi něž patří tácky restaurací a hotelů, různých organizací a firem, sportovních jednot, nákupních středisek a další.

Oblíbená oblast: pivovary mezi Kladnem a Berounem

Nejvíc si cení tácků z první republiky, pak těch z exotických zemí bez pivovarských tradic, a to zvláště z Jižní Ameriky.

Má rád tácky pivovarské, jejichž námět je vázán k určitému pivovaru, zejména k těm v oblasti mezi Kladnem a Berounem, v níž leží jeho chatička. Právě tam jsme se sešli. Přivezl s sebou oblíbené kousky a sestavy ze své sbírky a také zhruba třicet tácků, které koupil dopoledne na sběratelské burze v dejvické menze ČVUT.

Foto

Na burze se dnes totiž tácky a další pivní suvenýry většinou nemění, ale nakupují. A jsou bohužel lidé, kteří se snaží na tomto obchodu jen bohatnout. Nesbírají, ale seženou v pivovarech nebo přímo v tiskárnách celkem zajímavé předměty a nabízejí je za několikanásobnou cenu.

Já jsem ochoten, když se mi tácek nebo kalendářík opravdu líbí, zaplatit i více korun, než je běžný standard. Všechno ale má také svoji mez. Žádný sběratel nikdy nemůže mít všechno, mým motivem je spíš radost z dobrého úlovku,“ vysvětluje pan Vladimír.

Je už několik let v penzi, ale při tom dál pokračuje ve své původní profesi − zpracovává rozpočty staveb. Bez tohoto výdělku by si prý své hobby nemohl dovolit.

Od tácků k hospůdce

Navíc nesbírá jen tácky, ale také pěkné pivní kalendáříky (má jich na dva tisíce), které rovněž vznikají kvůli propagačním účelům, malé i větší pivní plechovky a další sběratelské předměty. Ty má uskladněné ve svém malém muzeu nedaleko chaty.

Pro přátele tam provozuje i pivní hospůdku, ve které pochopitelně nechybí pípa a menší posezení pro případ nepříznivého počasí. Když vysvitne slunko, je k dispozici dlouhý stůl před muzeem. Právě tam jsem měla možnost obdivovat ukázky sbírky pana Linharta a také exponáty jeho ženy Aničky.

Sběratelství v rodině

Když manžel příliš často mizel za svými koníčky, našla také Anička Linhartová zalíbení ve sběratelství. Nejdřív umělecké a zeměpisné pohlednice, ale teď ji víc zajímají svaté obrázky. V jejích albech jsou v průhledných chlopních uspořádány podle motivu, materiálu, stáří i dalších kritérií. Obě její sbírky dosáhly úctyhodného počtu 10 000 kusů.

A protože jablko často nepadne daleko od stromu, syn Vláďa se může pochlubit sbírkou pivních sklenic.

Rodinnému koníčku podlehla i maminka pana Linharta. Zvolila malé nálepky, jimiž je opatřeno zejména dovážené ovoce. Nemá velký byt, a tak jistě odhadnete, proč sbírá právě tento artikl.

Foto

Přepočet radosti

Jsou sběratelé, kteří se snaží nashromáždit co nejvíce předmětů. To není můj případ. I když mě těší, že v krabicích, označených podle zemí původu, abecedně podle měst a pivovarů v nich i v dalších odděleních přibývají nové kruhové, oválné, čtvercové, obdélníkové, kartonové, korkové, dřevěné, plastové nebo i plechové tácky, pro mě je nejdůležitější radost ze sbírání,“ přiznává Vladimír Linhart.

Baví mě třeba zjišťovat, že:

lze-li na jeden metr čtvereční vyskládat stovku pivních tácků, moje celá sbírka by zakryla 400 metrů čtverečních.

Kdybych tácky skládal na sebe, vytvořil bych 122 metrů vysoký komín, protože do jednoho metru se jich při síle 3 milimetry vejde 330.

Je hezké představovat si tu mou sbírku i takhle…"

Zdroj: iReceptář.cz | Autorka a foto: Marie Rubešová

http://www.ireceptar.cz/na-navsteve-u-vas/radosti-sberatele-pivnich-tacku-a-pivovarskych-suvenyru/#utm_source=rss&utm_medium=feed


V Rosicích se předvádějí pivovary

[neděle, 17. červenec 2011]

Milovníkům zlatavého moku patří v sobotu areál Starého pivovaru v Rosicích na Brněnsku. Svoje produkty tam nabízí sedm pivovarů z celé České republiky.

Máme tu všechny slíbené pivovary kromě Pivovaru Tambor, který musel odřeknout. Má tolik objednávek, že sotva pokrývá pravidelné odběratele,“ sdělil Lukáš Volánek z pořádajícího rosického kulturního centra.

Návštěvníci akce nejsou konzervativní a mají zájem i o nezvyklé speciály. „Naše mandarínkové pivo se prodává velmi dobře. Stejný úspěch předpokládáme i u borůvkového,“ uvedl Luboš Němec z pivovaru Pacov.

Podobnou zkušenost měl i Vladimír Juchelka z kroměřížského pivovaru Černý orel. „Lidé vyhledávají speciály jako je náš višňový Lambic,“ potvrdil Juchelka.

Zdroj: Brněnský deník

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-v-rosicich-se-predvadeji-pivovary20110717.html


Hokej rájem byznysu, pivovary prahnou po NHL

[čtvrtek, 14. červenec 2011]

Slavná NHL je obrovský byznys, o tom není pochyb. Být spojený se zámořskou ligou je otázka prestiže a příležitost ke gigantickým ziskům. Za oceánem se tak strhl souboj mezi kanadskými pivovary, které chtěly být oficiálním distributorem tekutého moku pro ligu. Vše nyní ukončil až soud.

Pro pivovar Molson bude tohle partnerství obchodním ternem. V následujících sedmi letech obohatí kasu NHL o 375 milionů dolarů. Na oplátku se stane oficiálním dodavatelem piva pro slavnou ligu, kelímky s jeho logem projdou rukama milionů diváků.

Molson dostal přednost před konkurentem Labatt, který točil pivo na ligových akcích v minulosti, však novou smlouvu nakonec nezískal. Nepomohl mu ani soud, ten v Ontariu jeho naděje definitivně ukončil.

Vedení Molsonu má teď jasný cíl. NHL se má stát synonymem pro jejich produkty, fanoušci si musí na jejich pivo co nejvíce zvyknout, má se stát samozřejmostí, která patří ke sledování hokeje.

"Když si vzpomenu na NHL, musím si vybavit pivovar Molson," nastiňuje strategii David Kincaid, prezident marketingové společnosti Level5. Pro své plány dostane Molson skvělou příležitost.

Divácky milované Winter Classic, boje o Stanley Cup a další zámořské hokejové svátky - to jsou akce, na které se chce Molson soustředit. Pro získání nových konzumentů chce využít i sociální média.

Jedinečná NHL

Poražený Labatt přiznává, že partnerství s NHL představuje ve světě byznysu ráj. "Na národní úrovni zde není žádná adekvátní náhrada, jak získat přístup k takovému množství konzumentů. Srovnatelné spojení sportu, historie, emocí a tradice v Kanadě nenajdete," přiznal marketingový ředitel Labattu Kyle Norrington.

Po neúspěchu na ligové úrovni se Labatt rozhodl zaměřit se na jednotlivé týmy a na spolupráci se dohodl s Vancouverem, Calgary a novým týmem z Winnipegu. "Lidé nefandí tolik lize, ale spíše jednotlivým týmům," věří ve výhodnost dohody mluvčí Labattu Bob Stellick.

Navzdory soudní dohře a vysoké publicitě není pivovarnický kontrakt s NHL za mořem zdaleka nejvyšším. Daleko více nedávno investoval Anheuser-Busch, který za protlačení svého piva do slavné ligy amerického fotbalu na následujících šest let zaplatí dokonce 1,2 miliardy dolarů.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Lukáš Seidl

http://www.tyden.cz/rubriky/sport/hokej/nhl/hokej-rajem-byznysu-pivovary-prahnou-po-nhl_206967.html


Budějovickými hospodami prošla historie. Některé z nich zůstaly i sto let na stejném místě, často pod původními názvy.

Dříve hostince čtvrtých cenových skupin. Jako by se v nich zastavil čas. Člověk tam stále v poledne potká dělníky v montérkách a večer sešlost všeho druhu, od metařů po právníky. Genius loci jim vtiskly známé osobnosti. U města Krumlova v Rožnově popíjel pivo vojín Jaroslav Hašek. U Podkovy na Rudolfovské zase nocoval Karel Klostermann.

Restaurace Havlíček v Havlíčkově kolonii pamatuje srazy sudetoněmeckého landsmanšaftu a americké bombardování a za hospodou Na Střelnici cvičili rakousko-uherští ostrostřelci.

U města Krumlova

Podle budějovického historika Rudolfa Pravdy dostal spisovatel Jaroslav Hašek 1. února 1915 předvolání k odvodu do Českých Budějovic. S povolávacím rozkazem navštívil nejprve s přáteli hospodu U České chalupy, pokračoval přes pivnice U Slunce, U Beránků a U Novotných. Do Mariánských kasáren se dostal až za dva dny.

Tyto podniky už dnes neexistují. Pravda zjistil, že během služby ve vojenském špitálu u nádraží si Hašek oblíbil hospodu U Jiroušků, dnes U města Krumlova. „Hospoda patřila mojí babičce Jiroušové. Koupila ji v roce 1903,“ říká šestasedmdesátiletý Augustin Veis.

Původně tam byl výčep, taneční sál, zahrada, kulečník. Sál za války zabral wehrmacht. Udělal z něho sklad krmení pro koně. Pivnici v Rožnově přejmenoval státní podnik po znárodnění na U města Krumlova. Sám Veis skončil jako plzeňský Škodovák a po demonstraci proti měně v roce 1953 v uranových dolech. Hospodu dostal se sourozenci v restituci až po roce 1990.

Dnes ji vede Martin Vlk. Její historie si váží. „Dispozičně je to tu stejné jako za první republiky,“ říká.

U Ortů

Vladimír Pavlosek je spolumajitelem legendární hospody, U Ortů. Také on říká, že název lokálu má zůstat stejný. Leží kousek od restaurace U města Krumlova na trase blíž k centru. Původní majitelé byli Němci.

Leopoldina Orthová ji prohlásila za pivní sanatorium, o čemž se zmiňuje také František Rada v knize o Budějovicích Když se psalo T. G. M. Pro pány fungoval U Ortů dokonce nevěstinec.

Před válkou tam Němci založili turistický spolek vyrážející na horu Kleť. Před třemi lety ho obnovila skupina Čechů. „Nevadí nám, že ho tehdy založili Němci. Máme Kleť stejně rádi a obnovili jsme sdružení zase u Ortů,“ říká jeden z nich, Jan Mejzlík.

Původní majitelé zmizeli s odsunem, název U Ortů zůstal dodnes. Hospoda blízko nemocnice proslula častými návštěvami pacientů, kteří utíkali na pivo dírou v plotě špitálu.

U Podkovy

Štamgasti ji znají spíš pod názvem U Zemanů. Leží na Rudolfovské blízko parku. Vedoucí Jaroslav Sláma si o podniku zjistil reference a něco z historie.

Podle archivních pramenů se tam pivo točí v domě z roku 1816. Po roce 1845 vznikl na stejném místě zájezdní hostinec U města Vídně. Ještě dnes je za domem prostorný dvůr s objekty bývalých stájí. V roce 1866 tam přenocoval šumavský spisovatel Karel Klostermann. Při útěku z Prušáky obležené Vídně.

Provozní dobu určovala policejní hodina v jedenáct hodin v noci, proti níž hosté protestovali. Tehdy tam možná Klostermann popil i třiadvacetistupňové ječmenné pivo, které si oblíbili pocestní.

Je tu cítit genius loci, zato se musíme přizpůsobit v provoze historickému objektu. Vnitřek je pořád stejný, jen z výčepu do jídelny je o jedny dveře víc. Chodí sem pravidelně třeba bratři Johanusové,“ prozradil Sláma.

Na Šumavě

Mezi hodně staré pivnice patří hostinec Na Šumavě v Lipenské ulici. Jeho vedoucí Vlastimil Niederle přísahá, že tak se jmenuje už od svého založení v roce 1891. Ještě do roku 1965 tam byly záchody na dvoře. Zábavu zajišťovala herna se stolním tenisem a kulečník. Výčep je stejný.

Člověk tu potkává známé a sežene, co potřebuje. Je to jedna z klasických hospod, do kterých se chodí za lidmi,“ hodnotí s pivem ve stoje hokejový brankář Roman Turek.

Podle Niederleho bydlí v domě majitel, který má k hospodě ještě její původní, více než sto let starý projekt.

Na Střelnici

Za domem létaly kulky, do skleniček tekla starorežná. I tak vypadala jeden čas historie pivnice Na Střelnici v ulici 28. října, která se původně jmenovala Střelnická. Podle štamgastů vznikla v činžáku na periferii města, které ještě v devatenáctém století končilo hradbami. Dál pokračovala jen pole a u cesty mezi nimi střelnice. Místní se jen nemohou dohodnout, jestli ji užívali rakousko-uherští ostrostřelci, nebo jen policisté a četníci z první republiky.

Stejně jako dříve se opírají někteří z nich o pult v pozici takzvaně „na stojáka“. Někteří budějovičtí pijáci tak dokážou prostát i několik hodin, když před tím oznámili, že jdou na jedno. Vedoucí Michaela Vithová většinu z nich dobře zná.

Vatikán

Hospoda v domě katolického Orla se traduje od roku 1928. Sídlo spolku na Lannově třídě vzniklo za pouhého půl roku. V objektu byla tělocvična, kino, restaurace a kavárna. Název restaurace Vatikán zlidověl a přežil dodnes. „Chodili sem na pivo věřící po nedělní bohoslužbě, tak se jí říkalo Vatikán,“ myslí si její majitel Martin Šnokhaus.

Orla zakázali za války Němci a po roce 1948 komunisté. Restauraci Vatikán přejmenovali na Duklu. Pro štamgasty ale zůstala dál Vatíkem. Pravidelné sešlosti tam mají bývalí staří trampové.

U Černého koníčka

Majitel hostince U Černého koníčka Karel Sarauer je přesvědčený, že mezi historickými budějovickými pivnicemi má primát. Podle jeho bádání vznikl zájezdní hostinec na Žižkově třídě pravděpodobně ve druhé polovině šestnáctého století. Na tehdejším Svinenském předměstí. O něco později se ujal dnešní název. Sloužil k ubytování pocestných, kteří nestihli dorazit do večera za městské brány. V roce 1869 ho koupil kníže Schwarzenberg.

Budova měla čtvercové nádvoří, třiadvacet ubytovacích pokojů, stáje, kulečník a čepovalo se v ní třeboňské pivo. Dnes tam teče Platan. Podobně jako v dalších lidových hostincích v krajském městě si Sarauer zakládá na domácím prostředí.

Havlíček

V roce 1933 postavilo Lidové bytové družstvo v Havlíčkově kolonii velký rohový dům s hospodou ve zvýšeném přízemí. Do lokálu vede několik schodů. Bytové družstvo tam pravidelně schůzovalo a vymýšlelo plány, jak okolní exkluzivní čtvrť vylepšit. Jako na všech budějovických hospodách se i na Havlíčkovi podepsala válka. Před ní se v něm scházeli místní příslušníci sudetoněmeckého spolku, v dubnu 1945 dům částečně pobořila puma z amerického bombardéru. Její současný nájemce Michal Pilbauer založil její přednost na dobré kuchyni a štamgastech.

Hospoda žije sportem. Vloni v ní pivaři založili 1. SK Karla Havlíčka Borovského. Hrají fotbal a nohejbal s výbornými výsledky.

Některé další hospody s historií

U Zelené ratolesti,

Na Spojce, Na Zahrádce,

U Hrdinů, U Šimona,

U Čepu, U Chromých,

U Železných, U Tří sedláků, U Kanonu, Pavlač (U Hromádků),

U Karla IV., U Slovanské lípy

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Antonín Pelíšek

http://www.sedmicka.cz/plzen/clanek?id=255399


Zvýšení spotřební daně o jednu třetinu na pivo poškodilo české pivovary. Nejen že nepřineslo kýžených 1,3 miliardy korun do státního rozpočtu, ale ještě zapříčinilo ztráty pracovních míst v odvětví.

Vláda nakonec získala výběrem pouze 345 milionů a jako vedlejší efekt si tímto krokem pobouřila podnikatele v pivovarnickém průmyslu.

Pravice kritizuje pravici

Majitel rodinného pivovaru Stanislav Bernard se netají svým pravicovým postojem na politiku. Známé jsou jeho billboardy se sloganem svět se zbláznil, kdy se trefoval převážně do Jiřího Paroubka, potažmo sociální demokracie.

V posledních senátorských volbách dokonce kandidoval jako nezávislý za ODS, ale neuspěl. Nicméně k tomuto opatření pravicové vlády, které nepřineslo do státní kasy očekávané zisky, má jasný postoj.

"Je to lumpárna. Proč nebyla zavedena spotřební daň na víno? Vidím za tím lobbing z Francie a Itálie, kterému kdosi podlehl," stěžuje si Bernard.

Podle pivovarníka zvýšení spotřební daně nepoškozuje pouze jeho pivovar, ale celé odvětví.

"Podle mých informací tato daň sice nebyla nápadem ministra Kalouska, ale zesnulého Edvarda Janoty, nicméně mělo to být dočasné, ale jak víme jednotka dočasnosti je jeden furt," vyjádřil obavy Bernard.

Kalousek: Ani náhodou

Ministr financí Miroslav Kalousek však nemá v plánu na spotřební dani nic měnit. „Chápu, že se pivovary snaží prosadit snížení daně. Ale spotřeba podle mne neklesá jen vlivem daně," uvedl Kalousek. Celková produkce piva se loni propadla o osm procent.

Začala klesat předloni, kdy pivovarníky postihla ekonomická krize. Tuzemské pivo těžko konkuruje cenám z dovozu a pivovary musí mnohde propouštět.

Bernardův pivovar však nejen že nemusí, ale paradoxně jeho tržby zaznamenaly růst. "Rostli jsme jen mírně, ale každopádně nás toto opatření přibrzdilo. Zdražili jsme jen o 1,5%, což znamená, že se do konečné ceny ani nepromítne zvýšení spotřební daně a tratí na tom výrobce," konstatuje Bernard.

Stejně skeptický je k výši spotřební daně i manažer Pivovarů Staropramen Petr Šámal, jenž se v rozhovoru pro HN vyjádřil, že by k pozvednutí pivovarnictví stačilo pouze snížit daň na úroveň z předloňska.

Původně nealko

Majitel Rožnovského pivovaru Tomáš Kubčík považuje spotřební daň na pivo rovněž za neférovou, nicméně na úbytek si nemůže stěžovat. ,,My prodáme vše, co uvaříme. Téměř 2000hl. Nemůžeme si tedy stěžovat na pokles tržeb," uvedl pro ParlamentníListy.cz Kubčík.

Rožnovský pivovar při příležitosti otevření v loňském roce pozval původně na ochutnávku nealko piva ministra financí Miroslava Kalouska, nicméně nezůstalo jen u něj.

"Pan ministr ochutnal všechny naše produkty," zavzpomínal s úsměvem Kubčík.

Zdroj: Parlamentní listy.cz | Autor: Pavel Kozdera

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/202352.aspx


Diferenciace u skupinových balení je klíčem k nárůstu zisku pivovarů. Společnost Logipack se touto myšlenkou zabývala a ukázala na nutnost nových řešení vhodných pro nápojový průmysl. Zvláště u evropského pivovarského průmyslu se rámcové podmínky již léta mění v souvislosti se změnou dynamiky trhu i aktivitami konkurence.

Na základě výsledků získaných ze sledování spotřebitelského chování a díky poklesu výskytu velkých rodin, se průměrná spotřeba piva na jednu domácnost již léta snižuje.

Proto spotřebitelé zcela opouštějí trh s pivem nebo se obracejí od klasických přepravek k jiným alternativám balení. Zvláště malá balení mají u spotřebitelů rostoucí oblibu. Skupinová balení jsou vhodná z hlediska pohodlí pro kupující a v době zmenšujících se domácností je odpovídajícím trendem odklon od klasických přepravek k obalům pouze s několika lahvemi.

Rozmanité varianty skupinových balení např. po čtyřech, šesti, osmi, deseti nebo dvanácti vratných lahvích, se mohou snadno umístit na „Allrounder“. Nabízejí spotřebitelům splnění jejich požadavků na optimální množství pro každou domácnost. Umožní se tím snadná manipulace, jak ve výrobních a prodejních skladech, tak i na prodejnách. Tyto operace lze provádět s několika skupinovými obaly současně a jde je pak i přikládat na palety k tradičním přepravkám. Usnadňuje se tak i výměna vratných obalů. Vzájemně spojené lahve, tzv. Closed Baskets, jsou na horní části uzavírajícího obalu opatřeny vlastním EAN kódem a zvláštní cenou za tuto společnou prodejní jednotku.

Dnes se dá říci, že se na nápojovém trhu v Německu logipacky již etablovaly. S tímto systémem pracuje mnoho velkých pivovarů i velkoobchodních středisek. Closed Baskets jsou prodávány na více než 11 000 prodejních místech. Roční objem takto balených nápojů se pohybuje kolem 800 000 hl.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová | BRAU INDUSTRIE

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=112232&ids=176


Nejen víno. Mikulov ožije pivobraním

[úterý, 12. červenec 2011]

Jihomoravské město Mikulov, které je zasvěceno vínu více než jakékoli jiné, ožije na začátku srpna při slavnostech piva. Pivobraní nabídne ochutnávky z produkce velkých i malých lokálních pivovarů, rockové koncerty i ohňovou show.

"Jižní Morava nepatří jenom vínu. Je tu také mnoho lidí, kteří dávají před vínem přednost kvalitnímu pivu. Své sídlo tu má hned několik velkých i malých pivovarů. Akce nabídne spojení netradičního pivního zážitku s prohlídkou jednoho z nejhezčích měst na Moravě," informovali pořadatelé akce. Pivobraní proběhne 5. a 6. srpna.

První ročník se konal loni v Březí u Mikulova. Tento rok organizátoři poprvé pořádají pivobraní v amfiteátru v Mikulově. Chtějí tak navázat na tradici Pálavského vinobraní, které k Mikulovu už několik let patří. Místo vína ale v tomto krásném historickém městě návštěvníkům nabídnou bohatý výběr piva od větších i malých pivovarů.

Festival potěší zejména fanoušky piva, kteří budou moci ochutnat z široké nabídky nejrůznějších značek a druhů. Na své si přijdou i příznivci rockové muziky, zahrají tu například kapely Mrs. Hill, U2 revival, Free Fall, Hysteria, Wild Eggs, Denwer, Větry z Jihu, Morčata na útěku, Jiří Zonyga a cimbálová muzika Medicinbal.

Návštěvníci se mohou těšit na vystoupení skupiny historického šermu Memento Mori z Uherského Hradiště, která předvede i fakírskou a ohňovou show. Pro vyznavače adrenalinových sportů organizátoři připravili exhibici na U-rampě. Na programu je také ohňostroj a pivní tombola.

Základní vstupné je 100 korun, za dvoudenní vstup zaplatí návštěvníci 150 korun. Využít mohou i rodinné vstupné za 200 Kč, které platí pro dva dospělé a pro dvě až tři děti do dvanácti let. V pátek od 16 do 18 hodin a v sobotu od 12 do 14 hodin bude vstup do areálu zdarma.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Marie Frajtová

http://www.tyden.cz/rubriky/relax/apetit/nejen-vino-mikulov-ozije-pivobranim_206696.html


Zvýšení spotřební daně na pivo o třetinu ničí české pivovary. Poprvé klesla spotřeba piva, pivovarům chybí peníze a propouštějí. Předpokládaný přínos do státního rozpočtu přitom není tak veliký.

Státní kase mělo zvýšení spotřební daně na pivo přinést 1,3 miliardy korun. Nakonec ale získala pouze 345 milionů.

Stačilo by snížit daň na úroveň předloňska," stěžuje si manažer Pivovarů Staropramen Petr Šámal Hospodářským novinám, „Zvýšení státní pokladně příliš nepomohlo, naopak české pivovarnictví a navazující odvětví to poškodilo."

Kalousek: Na dani se nic měnit nebude

Ministr financí Miroslav Kalousek však nehodlá nic měnit. „Chápu, že se pivovary snaží prosadit snížení daně. Ale spotřeba podle mne neklesá jen vlivem daně," tvrdí Kalousek. Oproti tomu na víno není zavedená žádná spotřební daň.

Celková produkce piva se loni propadla o osm procent. Začala klesat předloni, kdy pivovarníky postihla ekonomická krize. Tuzemské pivo těžko konkuruje cenám z dovozu.

Zdroj: Parlamentní listy.cz

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/202304.aspx


Když se řekne komuna, možná si vzpomenete na dějepis a na 19. století. V Paříži v roce 1871 vzali revolučně naladění obyvatelé správu města do svých rukou a vytvořili takzvanou Pařížskou komunu. Trvala jen pár měsíců, patrně stejně krátce jako si ji pamatují žáci v dějepisu. Existuje však komuna, která přetrvala celá staletí. Patrně proto, že v ní nejde o revoluci, ale o pivo. Jediná pivní komuna v celé Evropě a zřejmě i na světě funguje pár kilometrů od českých hranic – v rakouském Freistadtu.

Skupině turistů právě skončila prohlídka freistadského pivovaru, a tak odpočívají. Jak jinak než v hospodě u piva. Sládek Norbert Pichler, který je provázel, čepuje na uvítanou dvě deci místního ležáku a pouští se do vyprávění o pivní komuně.

Freistadt je velmi přesně naplánované město. Leží na půl cesty mezi Lincem a Českými Budějovicemi. Byl to záměr, aby se tu mohli zastavit kupci a nechat například přepřáhnout koně,“ začíná svůj výklad.

Když se město ve 13. století stavělo, bylo potřeba nějak sem nalákat lidi. A tak vrchnost udělila Freistadtu různá práva, mezi nimi i právo várečné. Každý dům uvnitř městských hradeb mohl vařit svoje vlastní pivo,“ pokračuje sládek.

Po několika ničivých požárech se v roce 1777 občané rozhodli postavit nový společný pivovar za hradbami. Aby si zachovali svá práva a ochránili svoje zájmy, rozhodli se, že pivovar budou řídit formou komuny,“ vysvětluje původ staleté tradice.

Do pivovaru se ještě vrátíme, pojďme si však zatím na chvíli projít město. Je to jen kousek pěšky. Náměstí má dodnes středověký ráz, uličky jsou úzké a zdejší zámecká taverna přímo vybízí k návštěvě. Ostatně na dveřích je hrdý certifikát s nápisem Nejlepší pivnice v celém Horním Rakousku.

Šéf pivní komuny Rudolf Scharitzer je v pivnici jako doma. Nejenže komunu vede, ale je také jedním z podílníků unikátního pivovarského modelu. „Vlastním dům tady vedle na náměstí, takže jsem zároveň jedním ze spolumajitelů pivovaru,“ vysvětluje.

Komuna je už od začátku omezena na domy uvnitř městských hradeb, je jich asi 150. Je to uzavřená společnost, domy se neprodávají. Na každý dům připadá podle historického rozdělení určité množství piva – minimálně 15 věder, maximálně 140,“ popisuje Rudolf Scharitzer.

Jedno vědro je historická měrná jednotka, která odpovídá asi 56 litrům. Vše, co sami nespotřebují, si mohou vlastníci domů navzájem prodávat. Zdaleka to však není tak, že by freistadský pivovar zásoboval jenom město.

Zdejší pivo se čepuje v širokém okolí a pivní komuna není jenom kuriózní, ale taky ekonomicky velmi úspěšná, jak potvrzuje i její šéf Scharitzer: „Rakouský trh se zmenšuje kvůli zahraničním značkám, ale my přitom máme pořád větší a větší tržby.

Freistadské pivo je hořké a silné. Odpovídá české dvanáctce, ale je ještě o trochu silnější. K jeho výrobě používáme výhradně chmel vypěstovaný tady u nás,“ doplňuje hrdě šéf komuny. Vraťme se však z hospody do pivovaru.

Sládek Norbert Pichler tam právě vysvětluje, jak se vlastně 150 vlastníků komuny dokáže na něčem dohodnout: „Samozřejmě to není tak, že by o všem rozhodovali všichni. Máme správní radu, která má momentálně šest členů. Ta rozhoduje o investicích a o směřování pivovaru.

Pivní komuna je sice stará pár stovek let, ale rozhodně nezaspala dobu. Moderní webové stránky nabízejí bohatý sortiment pivovaru včetně sezónních piv i nabitý kalendář akcí pro pivní fanoušky. Pivo hrálo ve Freistadtu vždycky hlavní roli, a nové tisíciletí na tom vůbec nic nezměnilo.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Vojtěch Berger

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/918976



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI