O víkendu se konal první ročník pivobraní, které mělo mezi lidmi velký ohlas a úspěch.

Pivo. Nápoj, který je pro mnoho lidí životně důležitou pochutinou. Že takových lidí rozhodně není málo, dokázal první ročník pivobraní, který se konal v hospodě Krmelec v Mariánské. Akce se zúčastnil slušný počet lidí a i přes rozmary počasí se pivobraní povedlo.

„S kamarády jsme si říkali, že když může být vinobraní, tak proč bychom nemohli udělat podobnou akci, ale s pivem,“ svěřil se Petr Fárek, hospodský z Krmelce.

Kdo by si však myslel, že akce bude zaměřená pouze na konzumaci piva, ten by se spletl. Pro návštěvníky byla připravená řada soutěží, například válení pivních sudů nebo pití na čas. „Válení sudů je určené pro muže i ženy. Muži válejí padesátilitrové sudy a ženy třicetilitrové. Určitě to bude zábava,“ dodal Fárek.

Pivobraní však potěšilo i děti a mládež, pro které byla připravena trampolína, nafukovací hrad, balónky nebo lezecká stěna. „Skutečně jsme se s kamarády Ladislavem Makarou, Honzou Plíhalem a Gerhardem Falgem snažili, aby se zde pobavili všichni, a mysleli jsme i na ty, kteří pivu třeba příliš neholdují,“ nastínil hospodský.

Pivobraní nabídlo také hudební vystoupení v podobě country kapely Brzdaři a revivalové skupiny The Kobus. Pivobraní podpořilo také město Jáchymov, které poskytlo na akci za výhodných podmínek pozemek. „Akce se mi moc líbí a budu rád, když bude pokračovat i v budoucnu,“ zhodnotil jeden z návštěvníků.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Jan Havelka

V roce 2009 činila celková spotřeba piva v Argentině zhruba 17 milionů hektolitrů, což odpovídá 44 litrům na jednoho obyvatele. Nejpopulárnější značky piva jsou Quilmes (40 %) a Brahma. Obě vyrábí společnost Cerveza Quilmes. Tím má podnik Cerveza Quilmes, který patří k Anheuser Busch InBev, v Argentině tržní podíl kolem 74 %. Compaia de Cervercerias Unidas (CCU) se sídlem v sousedním Čile má tržní podíl 23 %. Zbytek patří německému pivovaru Isenbeck.

Prémiové značky tvoří v Argentině asi 15 % celkového trhu. V tomto segmentu vede Stella Artois (Quilmes), následována společností Heineken (CCU). Přibližně 80 % z veškerého v Argentině zkonzumovaného piva je vypito v domácnostech. Vysvětlením pro to je nejnovější zpřísnění argentinských dopravních předpisů proti pití alkoholu za volantem, což vede pouze k malé konzumaci piva v gastronomických zařízeních.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Nejoblíbenější nápoj v sobě nese jistá zdravotní rizika.

Pivo. Jeden z nejstarších a nejpopulárnějších nápojů na světě. Jen v České republice vypije každý občan včetně nemluvňat v průměru půl litru chmelového moku denně. Ovšem číhá v něm nebezpečí. Kromě poškození jater totiž po jeho požití může vzniknout silná alergická reakce!

Když je na pivo alergie

Pití piva je v dějinách lidstva popsáno již několik tisíc let. Každý den se jím také opije po celém světě několik miliónů lidí, které postihne maximálně ranní kocovina. Přesto se izraelským lékařům podařilo popsat případ 21letého mladíka, který musel být po požití piva hospitalizován pro prudkou alergickou reakci, uvádí server pylovasluzba.cz.

Byl přijat na alergologické oddělení nemocnice v Haifě. Vypil totiž sklenici piva, po níž se u něj vyvinula velmi prudká alergická reakce s kopřivkou, dušností, otokem obličeje a zvracením. Při vyšetření však mladík popřel, že by trpěl jakoukoliv jinou alergií, astmatem nebo že by špatně snášel pití alkoholických nápojů.

Co způsobuje alergii?

Když se lékařům podařilo pacientův stav stabilizovat, chtěli zjistit, jaká složka zlatavého moku by mohla být tou alergenní. Otestovali proto nejen hotová piva, ale i jejich jednotlivé součásti. Ani ve vodě ani ve sladu se alergeny prokázat nepodařilo. Podobně dopadly i testy s použitým chmelem.

Lékaři se proto přiklonili k teorii, že alergii u piva způsobuje nejspíše kombinace více alergenů. Vycházeli při tom také z již publikovaných případů, kdy se například v roce 1980 podařilo prokázat alergii na slad. U popisovaného pacienta se totiž alergická reakce rozběhla pouze po vypití piva, nikoliv například při kožním testu na pivní kvasinky.

Přesto se nakonec podařilo příčinu reakce vypátrat. Byl jím použitý sladovnický ječmen, který měl pozitivní jak kožní, tak i orální test. Alergie na ječmen pak pravděpodobně vzniká z nadměrné expozice ječmenné mouky obsažené v chlebu, tvrdí server ulekare.cz. Tím se v těle připraví protilátky, které po vypití piva spustí silnou alergickou reakci, tzv. anafylaktický šok.

Zdroj: Doma Nova.cz

Milovníci piva měli v sobotu svůj den. Na Toulovcově náměstí se totiž konal Litomyšlský pivní festiválek.

Návštěvníci přijeli ochutnat mok z osmi regionálních pivovarů. Pořadatelé nabídli pestrý nápojový pivní lístek. Lidé si vybírali z osmnácti druhů piv. Na své si přišli hlavně ti, kteří žízeň nehasí, ale oslovuje je chuť piva. Odvážlivci si navíc zasoutěžili. Podobná akce se ve svitavském okrese jinde nekoná.

Pivní národ

„Jako Češi jsme pivní národ. Sami jsme se tak pasovali. Pivařem se tady nazývá ten, kdo vypije co nejvíce piv. Ovšem v ostatních pivních zemích je tomu jinak. Tam většina pivařů nepije pivo na množství, ale pro chuť. To znamená, že se nebojí zkoušet, experimentovat a hledat nové chutě,“ uvedl pořadatel festivalu a majitel pivotéky Jiří Kohák z Litomyšle. Proto se do města sjeli nejen lidé z celého okolí, ale také členové Svazu pivních turistů. Podle Josefa Trčky a Vladana Uhlíře z České Třebové malé a regionální pivovary získávají čím dál větší oblibu. „Lidé přicházejí na to, že není pivo jako pivo,“ tvrdí svorně pivní turisté. Podle Josefa Trčky velké průmyslové pivovary vaří pivo, které je dobré na zahnání žízně. Ne však pro posezení u vynikajícího moku. V Litomyšli zástupci Svazu pivních turistů, kteří za poslední tři roky již ochutnali 1700 druhů piv, čepovaný mok samozřejmě hodnotili. „Naše stupnice začíná na známce dobré a končí hodnocením fuj nebo kanaleto. Má pět bodů,“ informoval Vladan Uhlíř. Široká nabídka piv vybízela k jejich hodnocení také „laickou“ veřejnost. „Spor“ o nejchutnější vzorek měli třeba otec se synem. Mladší Miroslav Novák z Litomyšle fandil Medlešicím, naopak Miroslava Nováka seniora oslovila z necelých deseti vypitých vzorků kvasnicová Polička.

Pivo různých stylů

Návštěvníci festivalu ochutnali dokonce pivo několika stylů. „Mnozí lidé neví, že se pivo dělí do určitých skupin. U nás je nejoblíbenější pivní styl, kterému dali jméno plzeňští pivovarníci. Je to tradičně nejvyhledávanější ležák, tedy spodně kvašené pivo. To se nejčastěji pije také po celém světě,“ vysvětlil Jiří Kohák. Podle majitele pivotéky se však na výsluní vrací v minulosti hojně vařené pšeničné svrchně kvašené pivo. Do Litomyšle jeho vzorky dodaly na čep pivovary ze Žamberku a Černé Hory.

Všichni pivaři se shodnou, že sebelepší pivo dokáže špatný výčepní zkazit. Lidé, kteří si koupí sud piva na párty, by si měli umět dobře nastavit výčepní zařízení. „Podle mé zkušenosti je lepší točit půllitr navíckrát. Ovšem někteří zase tvrdí, že naráz. Jinak se prý chuť roztříští. Domnívám se, že tomu tak není. Je to však velmi individuální,“ sdělil Libor Bodis, zástupce pivovaru z Poličky.

Váhu a sílu piva si vyzkoušeli odvážlivci při netradičních soutěžích. Pití tupláku na čas, pití lahvového piva metrovým brčkem nebo pivní štafeta zatížila žaludky soutěžících. Běh se sudem a držení tupláku v natažené ruce zase prověřily jejich fyzickou zdatnost. Nebylo překvapením, že se v poli soutěžících objevili bratři Petr a Jaroslav Němcovi z Bystrého. Ti se podobných klání účastní pravidelně, a tak není divu, že sbírali ceny i tentokrát.

Chutná vám pivo z malých pivovarů?

Aleš Pokorný, 41 let,technik, Litomyšl

Pivo z regionálních a malých pivovarů mi samozřejmě chutná. Hodně menším pivovarům fandím. Když si můžu vybrat, tak si pivo z malého pivovaru dám. Domnívám se, že vaří lepší pivo než ty velké.

Vladan Uhlíř, 45 let, chemik, Česká Třebová

Dávám mu přednost, i když je to někdy problematické. Někde nemají vyladěnou technologii, jinde vsadili jen na to, že jsou minipivovar a tím zvláštní. Obecně to však bývá pivo lepší a zajímavější.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Svitavský deník.cz | Autorka: Sylva Horáková

Ku každému jednému pracovnému miestu v pivovarníckom sektore na Slovensku sa nepriamo generuje približne jedno pracovné miesto v maloobchode, dve v dodávateľských sektoroch a takmer šesť v pohostinskom sektore. Vyplýva to z nezávislej odbornej štúdie o vplyve výroby a predaja piva na európsku ekonomiku, ktorú realizovala renomovaná spoločnosť Ernst & Young. Na Slovensku tak má vďaka výrobe a predaju piva prácu až 20 800 ľudí.

Slovenské pivovary priamo zamestnávajú 2 200 pracovníkov. Prispievajú však k rozvoju zamestnanosti významne nepriamo, pretože vytvárajú pracovné príležitosti na strane obchodných partnerov a dodávateľov. „Podľa štúdie renomovanej spoločnosti Ernst & Young možno efektu pivovarníckeho sektoru v dodávateľských odvetviach prisúdiť okolo 4 800 pracovných miest. V pohostinskom sektore má prepojenie s pivovarníctvom okolo 12 200 pracovných miest a v maloobchode vďačí za svoje pracovné miesto práve predaju piva okolo 1 600 zamestnancov. Svojím pôsobením pivovarnícky sektor na Slovensku celkovo vytvára a podporuje približne 20 800 pracovných miest“, uvádza Roman Šusták, výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu, a dodáva: „Na úroveň zamestnanosti má samozrejme významný vplyv vývoj na trhu s pivom. Akékoľvek opatrenia, ktoré by mali za následok pokles výroby piva, by mohli situáciu negatívne ovplyvniť. Typickým príkladom takéhoto opatrenia z minulosti je zvýšenie spotrebnej dane z piva v roku 2003, ktoré malo za následok významný pokles celého pivného trhu na Slovensku. Nižšia spotreba piva znamená tiež menej práce a to nielen pre ľudí v pivovaroch, ale aj pre súvisiace odvetvia, z ktorých by najviac utrpeli hlavne poľnohospodárstvo a služby.“

Keďže Slovensko je relatívne malá krajina, dalo by sa očakávať, že veľká časť dodávok pre slovenský pivovarnícky priemysel sa nakupuje v zahraničí. Opak je však pravdou. Až 82% dodávok sa získava doma. „Ak podrobnejšie rozanalyzujeme ekonomický dopad pivovarov na dodávateľov tovarov a služieb, polovica z celkového počtu pracovných miest nepriamo vytvorených pivovarníckym sektorom pripadá na odvetvie poľnohospodárstva. Produkcia jačmeňa a sladu má na Slovensku dlhú tradíciu a dodnes je naša krajina dôležitým producentom týchto základných surovín na výrobu piva“ dodáva Roman Šusták. Ďalšie odvetvia, ktoré majú podstatný prospech z pivovarníckeho sektora sú sektor obalov, doprava, médiá, marketing a služby.

Graf: Pracovné miesta vytvorené na Slovensku v súvislosti s výrobou a predajom piva

Ako je to v celoeurópskom kontexte

Celkovo až 2,5 mil. pracovných miest v Európe súvisí s výrobou a predajom piva, pričom len približne 6% z nich je vytvorených priamo pivovarníckym sektorom. Ku každému jednému pracovnému miestu v pivovarníckom sektore sa generuje jedno pracovné miesto v maloobchode, dve v dodávateľských sektoroch a viac ako dvanásť v pohostinskom sektore.

Ročné výdavky európskeho pivovarníckeho sektora na nákup tovarov a služieb predstavujú 24,5 mld. Eur. Väčšina prostriedkov sa minie v sektore služieb (40%), poľnohospodárstve (18%) a obalovom priemysle. Európa je tiež výrobcom číslo 1 v prípade chmeľu, sladu a sladovníckeho jačmeňa. Existencia silného pivovarníckeho sektora je hlavným vysvetlením tejto pozície.

Výsledky štúdie naznačujú, že dopad pivovarníckeho sektora na zamestnanosť v Európe, ako aj na Slovensku, je stále významný. To, aký bude v budúcnosti ekonomický dopad pivovarníckeho sektora na európsku, a teda aj slovenskú ekonomiku, vo veľkej miere závisí od rastu nákladov na výrobu piva a možného pokračovania hospodárskej recesie. Negatívne ho môže ovplyvniť aj zvyšovanie priamych a nepriamych daní. V neposlednom rade treba brať do úvahy aj možné zmeny v správaní spotrebiteľov. Tieto parametre ovplyvňujú jednak spotrebu, ale aj produkciu piva v Európe.

Spoločnosť Ernst & Young realizovala štúdiu o prínose pivovarníckeho sektora pre európsku ekonomiku pre inštitúciu The Brewers of Europe. Táto inštitúcia so sídlom v Bruseli bola založená v roku 1958 a zastupuje európsky pivovarnícky sektor. Má 27 členov, vrátane 24 národných pivovarníckych asociácií členských štátov Európskej únie, Nórska, Švajčiarska a Turecka. Viac informácií je k dispozícii na stránkach www.brewersofeurope.org. Kompletné znenie štúdie je na stránke www.brewersofeurope.org.

Zdroj: Mediálně ETrend.sk

Teprve pátý městský orloj v rámci celé České republiky zahajuje svůj provoz v Žatci.

Mezi postavami, které při odbíjení pomáhají měřit čas a poskytovat zábavu divákům, se objevuje například kostlivec se zvonečkem, ale také milovníci piva, kteří si připíjejí korbelem. Orloj zdobí řada chmelařských a pivních motivů, otvírají se na něm také jednotlivé karty z mariáše.

Unikátní stroj stál dva miliony korun a doplnil nově vybudovaný Chrám chmele a piva. „Je jedním z mnoha dalších prvků, které zvýší přitažlivost Žatce pro turistický ruch,“ uvedl Jiří Vent, ředitel Chrámu chmele a piva Žatec.

Nový orloj, jak se od středověku říká složitějším strojům, které kromě aktuálního času dokázaly zobrazovat i kalendářní a astronomické údaje a jsou doplněny zábavnými postavami, má rozměry 4 x 6 metrů. Pro město Žatec ho vyrobil pražský umělecký kovář Petr Podzemský.

Žatecký přístroj zdobí především motivy s chmelařskou a pivní tematikou. Postavy na orloji znázorňují oslavu ukončení sklizně chmele – dočesnou. Pohyblivé osoby si připíjejí půllitry piva. Kolem ciferníku se otáčí malovaný kruh se zvěrokruhem a ručička ukazuje na aktuální fáze růstu a pěstování chmele, které lze spatřit na okolních žateckých chmelnicích. Hodiny odbíjejí a postavy se dávají do pohybu vždy každou celou hodinu.

Chmelový orloj je součástí rozsáhlého projektu, kterým chce Žatec od příští letní sezony lákat do města stovky turistů. Novou dominantou města je už hotová věž – Chmelový maják s rozhlednou a unikátním výtahem. Chrám chmele a piva, spojený s Chmelařským muzeem, nabídne návštěvníkům také například bludiště z chmelových žoků, největší křišťálovou šišku chmele na světě, nový pivovar s novou značkou piva a mnoho dalších zajímavostí.

Celkem projekt stál 250 milionů korun. Náklady hradil zejména Regionální operační program Severozápad, který operuje s penězi z Evropské unie. Přispívá i město Žatec. Další orloje v ČR jsou k vidění v Praze, Litomyšli, Olomouci a Prostějově.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor a foto: Libor Želinský

„A tamhle vidím na stole dva malé posilováky. Jdeme na tupláky, tři, dva, jedna, teď. To bylo o prsa čínské atletky.“ Výkřiky moderátora doprovázejí před hospůdkou v Okrouhlé statné chlapy i drobné ženy. Ti se snaží co nejrychleji prolít pivo hrdlem. Do klání se letos přihlásilo padesát šest pivařů. Ti zdolali na čas půllitr, tuplák i máz.

Mezi mazáky se opět blýskl držitel rekordu v pití půllitru i tupláku. Jeho jméno zdobí také stránky Guinessovy knihy rekordů. Martin Staffa. „Můj osobní rekord však je 3,02 sekundy na tuplák. Soutěžím každý rok a nikdy netrénuji. Nejsem pivař. Při soutěži zkrátka pivo naliju do hrdla a jednou polknu, nakonec,“ usmívá se domácí borec. Toho letos v pití půllitru překonal Milan Droběna z Nemojan. Oba se chystají ještě zdolat tuplák i máz, při kterém svlaží hrdla dvěma litry piva.

Staffův soupeř zvaný Doktor Droběna mezi jednotlivými disciplínami nejí. Když pak stojí před publikem s notnou dávkou chmelového nápoje v ruce, soustředí se. „První hlt musí být co nejmenší a pak to nějak dopadne. Kdyby to ale člověk do sebe hodil fest, tak se utopí,“ radí muž v černém triku. Na jeho hrudi se směje nápis Do pití mě nikdo nenutí, jsem dobrovolník. Někteří ze zdatných sportovců se podle něj neubrání i jiné fintě. „Je potřeba hodit tyčku a vyrazit znovu,“ prozradí Droběna.

Čas jednotlivých soutěžících měří starosta Okrouhlé Alois Hložek. Této zodpovědné funkce se zhostí každý rok. „Měřil jsem závody horských kol, měřím i závody hasičů. I s touto akcí mám zkušenosti. Stává se, že soutěžící pivo vylijí, to ale stačí člověk včas uskočit. Já se do klání zatím nepřipojil,“ sděluje Hložek. I on si však v sobotu vyzkoušel vypít půllitr na ex. Odstartoval tak totiž štafetu.

Po pití půllitrů vybízí pořadatel Bohumil Kovář početné publikum. „Potřebovali bychom sto pivařů. Dostanou pivo zdarma, stoupnou si do fronty a pokusí se překonat rekord v pití sta piv na čas ve štafetě,“ láká Kovář. Do akce se připojuje víc a víc lidí. Zbývá už jen třicítka odvážlivců. „Možná bude potřeba, aby ti první seběhli na konec fronty a dali si ještě jedno,“ směje se Kovář.

O chvíli později stojí podél silnice nekonečný řetěz lidí. Všichni drží půllitr a jeden po druhém hltají. A rekord padne. „Zvládli jsme to. Chtěli jsme si ale štafetu vyzkoušet, takže jde o neoficiální počin. Příště pojedeme naostro,“ je spokojený organizátor. Ten odstartoval soutěž před jedenácti lety. Tehdy se lidé utkali v pití tupláku. Postupně k němu přibyl i půllitr, máz a bavorák, který je specialitou žen. V sobotu v této disciplíně vyhrála místní Lenka Kadlecová s časem 3,31 sekund. Jedna z žen se však nezalekla ani plného půllitru. S tímto množstvím piva si nejrychleji poradil Droběna, a to za 2,06 sekud. V disciplíně s tuplákem zvítězil tradičně Staffa a dva litry piva ex za pouhých 10,81 sekud Petr Kraus.

Podle Kováře je unikát rekordman Staffa. „Zatímco všichni nápoj polykají, on prostě otevře záklopku, nechá ji otevřenou a pivo tam nalije,“ popíše. Soutěž v pití piva na čas inspirovala Kováře v jedné vesničce na Vyškovsku.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Karolína Opatřilová

Tři nadšení sběratelé v České Třebové obnovili tradici a uspořádali druhé setkání sběratelů pivních suvenýrů.

Sbírání předmětů s pivní tematikou se věnuje mnoho nadšenců.

Několik desítek jich přijelo v sobotu do České Třebové. V Národním domě zavládl už v sedm hodin ráno čilý obchodní ruch – kupovalo se a měnilo.

A co? Stoly zaplnily pivní etikety, tácky, víčka nebo sklenice. Podobná sběratelská setkání Klubu sběratelů pivních suvenýrů nebo Klubu sběratelů kuriozit se konají po celé republice téměř každou sobotu.

V České Třebové ho uspořádali tři nadšení sběratelé.

V novodobé historii se sběratelé ve Třebové sešli už podruhé. Poprvé – letos v lednu – byla u příležitosti obnovení tradice dokonce pivovarem v Žamberku vydána speciální etiketa.

Ve Třebové, kde kdysi byl i pivovar, býval i klub sběratelů. Když ale jeho hlavní tahoun zestárnul, setkání skončila. Na tradici později navázal Radek Papáček, ale napoprvé ani on tradici neudržel.

Až letos, po sedmi letech, se do toho s kamarády pustil znovu. A zájem sběratelů, kteří se do „města na trati“ snadno dopraví, je značný.

Od autíček k víčkům

Svou premiéru na podobném setkání měl dvanáctiletý Lukáš Uchytil z Letohradu. Zatímco jeho vrstevníci sbírají brouky nebo motorky, on přijel, aby rozšířil svou sbírku pivních víček. „Dřív jsem sbíral autíčka. Víčka sbírám asi rok a mám jich přibližně sto čtyřicet. Chtěl bych mít všechna česká,“ prozradil nejmladší účastník setkání.

Také Radek Papáček se k pivním etiketám „propracoval“ od dětského shromažďování obalů od žvýkaček nebo čokolád. „Po revoluci došlo k otevření trhu s pivem a už se tady dalo sehnat pivo z různých pivovarů, ne jako za komunistů, kdy byly regiony rozdělené a valil se do každého jeden druh piva.

Začal jsem sledovat, že etikety jsou každou chvíli nové. Obrázky mě uchvátily,“ vzpomíná na svou cestu ke sběratelství Radek Papáček. Teď už je podstatně dál, jak říká, etiket už nějaký tisíc má. Nejen jemu ve sbírce ale chybí předměty vážící se k českotřebovskému pivovaru.

„To už je úzkoprofilové zboží, to má už jen pár vyvolených. To se tady určitě nesežene, jedině přes nějaké známé, kteří vědí o někom, kdo to má. Běžně to na trhu není,“ říká Radek Papáček.

„Unikát může být pivní etiketa z První republiky, ale zrovna tak současná pivní etiketa, která je vydaná v malém nákladu třebas k nějaké příležitosti,“ vysvětluje zkušený pražský sběratel Petr Nahodil, autor zajímavých webových stránek www.pivnisberatelstvi.ic.cz.

Podle webu existuje na 26 oborů pivního sběratelství. „Jsou jedinci, kteří sbírají pivovarské akcie z První republiky nebo pivovarské známky. To byly vlastně poukázky na odběr určitého množství piva na zaměstnance pivovaru.

Pak jsou chmelové známky, ty se dávaly na chmelových brigádách. Jinak se sbírá kdeco: čela sudů, zástěry pro hospodské, sbírají se podnosy, na kterých se nosí pivo, otvíráky na pivo, je toho nepřeberné množství. Některé pivovary vydávaly hrací mariášové karty, takže někdo sbírá ty,“ potvrdil Petr Nahodil fakt, že ne každý musí sbírat jenom etikety, tácky, láhve nebo plechovky od piva.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Orlický deník.cz | Autorka: Šárka Mikulecká

Vítěz architektonické soutěže na řešení bývalého pivovaru Světovar je znám Město Plzeň vyhlásilo v květnu prostřednictvím Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně veřejnou jednokolovou urbanisticko architektonickou soutěž na zpracování ideového návrhu řešení prostoru Světovaru – areálu bývalého pivovaru. Do soutěže, jejímž cílem bylo získat kvalitní návrh prostorového a funkčního uspořádání území bývalého pivovaru, se přihlásilo dvacet týmů. O vítězi, kterým se stal tým z pražského ateliéru D3A, rozhodla porota v minulém týdnu. Se všemi hodnocenými návrhy se může veřejnost seznámit na výstavě, která se uskuteční v areálu Světovaru od 30. srpna.

Všechny soutěžní návrhy zohlednily požadavek města na umístění a provoz muzea designu a životního stylu, multižánrového kulturního centra a městského archivu. Vítězný návrh počítá v areálu s prostorami pro bydlení, administrativu, kulturu, ale i parkovacími stáními. Porota doporučuje využít vítězný návrh k dalšímu podrobnějšímu rozpracování ve spolupráci s jejich autorem.

Druhou cenu v soutěži získal tým ve složení Pavel Hnilička, Marek Řehoř, Veronika Kommová a třetí cenu týmu ve složení Vratislav Danda, Pavel Ullmann, Ondřej Smolík, Jaromír Kosnar. Porota dále udělila odměnu návrhu od týmu Martin Vanko, Ľubomír Fuňa, Martin Antal, Jakub Kausitz.

Zdroj: Zpravodajství Plzeň.cz | Autorka: Iva Kokešová

ěmecké nakladatelství Hans Carl z Norimberku rozšířilo řadu německých průvodců o tituly, jejichž cílem je poznávat místní pivovary a piva napříč celým územím našeho západního souseda. Nová úprava 1. knihy z řady pivních průvodců, od autorů Haralda Schiedera a Ralpha Foerstera, vychází nyní zcela přepracována a aktualizována. V tomto průvodci, po rozmanité švábsko-bavorské pivní kultuře, se začíná výletem do zámeckého pivovaru Blumenthal v Aichachu, který po čtyřiceti letech opět zahájil svůj provoz v létě 2008, a končí se ve Schwarzbräu v Zusmarshausenu nedaleko bavorského Mnichova.

V třídílném průvodci je představeno celkem 75 pivovarů. Je doplněn o vyprávění švábských pivovarských mýtů z různých míst tohoto kraje od Aichach-Obermauerbachu až po Weißenhorn. Přitom pojednává o 18 pivovarech, jejichž pivo do doby vydání této knihy tiskem už nebylo možné koupit, resp. která se už nebo ještě nevařila.

Mapa přehledně znázorňuje umístění pivovarů v jednotlivých oblastech tohoto kraje. Vizuálně nejlépe byl na dvou stranách podán přehled o dodnes aktivních pivovarech. Dále je možné z pivního průvodce získat informace o historii jednotlivých provozů, rozvoji výroby piva, o místních pivnicích a pivovarských restauracích, jejich zvláštnostech, ale také o okolí, včetně tipů na trávení volného času a především podrobné a přehledné popisy příslušných piv včetně obsahu alkoholu, barvy, vůně a chuti.

Tyto popisky tak navozují lákavou atmosféru, která v milovnících piva vzbudí touhu poznávat německou „pivní říši“ a na vlastní kůži se seznamovat s místními specialitami a prostředím, kde se lahodný mok již po staletí vaří.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Horké chvilky zažívají organizátoři populární soutěže Miss zlatého moku 2010, kdy nyní v plném běhu soutěže jedna z dvanácti finalistek – Tereza Novotná z Nového Boru – odstupuje. Nahradí ji manažerka z Loun Anna Zázvorková. Soutěž vyvrcholí během zářijové Dočesné v Žatci.

„Tato finalistka jako by se do země propadla, přestala s námi komunikovat a získávali jsme rozporuplné informace o její cestě do Německa nebo o tom, že přišla do jiného stavu,“ uvedl za realizační agenturu Vlastimil Hüttig. „Údajně odstoupila ze zdravotních důvodů, což nám pouze oznámila maminka soutěžící. Čekáme na lékařské potvrzení, které slíbila poslat, jinak zvažujeme právní kroky podle našich stanov. Odstoupení finalistky nám způsobuje dost velké problémy, kdy musíme měnit víza do Dubaje, kde budou dívky na soustředění i fotografie a údaje na mnoha portálech a desítkách bannerů v celé ČR i na plakátech, které jsme naštěstí stihli zastavit před tiskem. Na místo této finalistky nastupuje další dívka z castingu,“ sdělil ředitel soutěže Petr Šimáček.

Pivo ze Žateckého pivovaru tak bude nově prezentovat nová dívka – Anna Zázvorková - 23letá manažerka z Loun, zabývající se výukou jazyků a pořádáním klubových akcí, módních přehlídek a tancem. Právě tanec si vybrala jako svoji volnou disciplínu, na finálovém galavečeru v Městském divadle v Žatci 22. října předvede karnevalovou sambu.

Celkem se utká ve finále dvanáct dívek, které budou zastupovat pivní značky:

- Petra Pavlíčková z Duchcova (25 let) - Bakalář (Czech Brewery Rakovník)

- Petra Kabylová z Příbrami (22 let) - Březňák (Velké Březno)

- Jana Kadeřávková z Prahy (20 let) - Bernard (Rodinný pivovar Bernard)

- Jana Marešová z Hanušovic (24 let) - Holba Šerák (Pivovar Holba Hanušovice)

- Simona Fabičovicová z Prahy (21 let) - Chrám chmele a piva Žatec

- Güntherová Michaela z Prahy (18 let) - Podžbánské pivo (Mutějovice)

- Martina Karkošová z Velimi (18 let) - Postřižinské pivo (Pivovar Nymburk)

- Veronika Benáková z Tisu/okres HB (27 let) - Rebel (Měšťanský pivovar H. Brod)

- Aneta Sychrová z Ústí nad Orlicí (23 let)- Suchdolský Jeník (ČZU v Praze)

- Monika Ruprichová z Turnova (24 let) - Svijany (Pivovar Svijany)

- Jana Šimáčková z Roudnice n. L. (20 let) - Zlatopramen (Ústí nad Labem)

- Anna Zázvorková z Loun (23 let) - Žatec (Žatecký pivovar)

V letních měsících navštíví finalistky své pivovary, kde se seznámí s výrobou a naučí se degustovat „svoji“ značku piva. Soutěžit se začne v pátek 3. září dopoledne, kdy se deset finalistek utká na chmelnicích Chmelařského institutu ve Stekníku v ručním česání chmele, což je jejich první disciplína. Odpoledne se dívky zúčastní po boku zástupců „svých“ pivovarů tradiční degustace piva, která v rámci Dočesné probíhá ve Chmelařském institutu v Žatci. V sobotu 4. září v rámci žatecké Dočesné pak na hlavním pódiu před žateckou radnicí budou finalistky představeny návštěvníkům chmelových a pivních slavností, budou soutěžit v ručním česání chmele a se svými partnery musí zvládnout tanec s korbelem piva na hlavě tanečníka. Zároveň se účastníci Dočesné dozvědí, u kterého stánku která dívka bude čepovat pivo. A právě návštěvníci pak svými hlasy rozhodnou o titulu Miss sympatie. Na soustředění od 22. do 29. září, které se uskuteční díky cestovní kanceláři EXIM tours a společnosti NOVOstavby Žatec ve SAE v Dubaji, si dívky procvičí své volné disciplíny a s choreografem se připraví na závěrečný Galavečer. Celá soutěž pak vyvrcholí koncem října slavnostním večerem Miss zlatého moku ČR. V rámci bohatého kulturně-společenského programu zde proběhnou poslední dvě finálové disciplíny - promenáda v plavkách a volná disciplína. Průvodcem Galavečera bude opět herec Jan Čenský.

Více o této jedinečné soutěži, ve které krásné dívky zastupují pivní značky českých a moravských pivovarů, naleznete na www.misszlatehomoku.com.

Zdroj: e-Region.cz | Autor: Josef Krucký

Většina lidí věří, že nejdietnější z alkoholických nápojů je bílé víno a že jedním z nejhorších je naopak pivo. Ovšem jsou to jen domněnky, které s realitou nemají nic společného.

Profesor Charlie Bamforth ze Severní Karolíny uvádí, že pivo je nápojem nejdietnějším. A čím je méně alkoholické, tím lépe. Pivo vede o dost i před bílým vínem. Ovšem má to jeden háček, pivo je dietnější jen tehdy, je-li ho vypito ve stejném objemu jako vína. Jinak řečeno, tři deci bílého vína jsou mnohem kaloričtější než třetinka piva. Ale když někdo tři deci vína nahradí třemi půllitry piva, kalorický obsah se vyrovná zvýšením objemu.

Jisté ovšem je, sklenice suchého bílého vína obsahuje v průměru 131 kalorií, což je o 46 více než stejný objem piva, to obsahuje v průměru 85 kalorií. A kdo tedy vymění víno za pivo, ovšem musí vypít stejný objem, může omezit příjem kalorií a zhubnout.

"Po celá léta bylo pivo očerňováno jako nápoj způsobující obezitu. Hlavním zdrojem kalorií v alkoholických nápojích je ale alkohol sám. Čím méně ho je, tím lépe. A protože pivo obsahuje alkoholu nejméně, je také nejméně kalorické," tvrdí profesor Bamforth s tím, že nejhodnější je slabě alkoholické světlé pivo. Čím alkoholičtější a tmavší je, tím hůře.

Zdroj: Ona iDnes.cz | Autor: Famous

Spotřebitelé si v dalších dnech nejspíš připlatí za obilné výrobky. Ceny obilí totiž nevídaně rostou. Kvůli mimořádnému suchu a požárům v Rusku například ceny pšenice v Evropě stouply téměř o polovinu, a jsou tak na 22měsíčním maximu. Odborníci se proto shodují, že takové události mohou vést ke zdražení široké škály potravinářských produktů. Takové informace přinesl list Financial Times a internetový server BBC.

Dražší budou i sušenky

Nejvíce ohrožen je například chleba nebo sušenky. Zdražování však může nepřímo potkat i pivo nebo masné výrobky. Zvířata jsou totiž krmena obilím a obilnými krmivy. Celkově by tak dražší obilí mohlo mít neblahý efekt na inflaci v oblasti potravin.

"Myslím si, že to bude mít vliv na ceny potravin i na zisky potravinářských společností," souhlasí analytik Martin Deboo z firmy Investec v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC Radio 4. "Zkušenosti z růstu cen v roce 2008 naznačují, že zvýšení nákladů u pšenice se časem přenese na spotřebitele," dodal.

Rusko dnes navíc podle internetových stránek agentury RIA Novosti snížilo odhad své letošní sklizně obilí poté, co mimořádné sucho spolu s rozsáhlými požáry zničilo úrodu na více než deseti milionech hektarů.

Nedostatku se však ruští partneři obávat nemusejí

Ani sucha však nezpůsobí velké výpadky v ruském exportu. Země totiž sáhne do svých rozsáhlých rezerv. Největší trhy, které od Ruska pšenici odebírají, jako jsou Egypt, Turecko, Sýrie nebo Írán, se tak nemusejí zatím nedostatku obávat.

Rusko je čtvrtým největším světovým exportérem pšenice. Předstihly jej pouze Spojené státy, Evropská unie a Kanada.

Zdroj: ČT24.cz

Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) vyhlásil jubilejní desátý ročník ankety „Naše pivo“ o nejpopulárnější piva na tuzemském trhu. Informoval o tom v pondělí výkonný ředitel ČSPS Jan Veselý.

Vyhlášení výsledků ankety Naše pivo 2010 bude podle šéfa pivovarského svazu jedním z bodů programu na galavečeru českých pivovarníků a sladařů, který se bude konat 23. září 2010 v hotelu Hilton v Praze. Během Svatováclavské slavnosti českého piva budou do Síně slávy českého pivovarství a sladařství přijaty dvě osobnosti, které významně přispěly k rozvoji obou odvětví u nás. „Zároveň budou oznámeny výsledky jediné soutěže, kterou vyhlašuje a podporuje svaz – České pivo roku 2010. Ceny nejlepším, jak se již stalo tradicí, přislíbil předat předseda Senátu ČR Přemysl Sobotka,“ uvedl Veselý. Počet piv nominovaných do soutěže Naše pivo každoročně roste. To je podle Veselého dáno tím, že se v současné době v ČR vyrábí kolem 450 různých druhů piv.

Anketa a soutěž stejně jako další aktivity svazu na poli komunikace jsou součástí dlouhodobého projektu „České pivo – naše pivo“, který svaz odstartoval v roce 2000. Hlavním smyslem je seznamovat nejširší veřejnost s historií a současností výroby piva v českých zemích a s tím, co pivo obsahuje a jakým způsobem ovlivňuje lidský organismus. Dalším cílem projektu je zlepšení image piva, doma i ve světě populárního českého nápoje.

V rámci soutěže osloví svaz několik stovek novinářů ze všech typů sdělovacích prostředků a bude zjišťovat, která piva jsou mezi nimi nejpopulárnější. Pravidla pro letošní rok doznala přitom podle Veselého určitých změn. Zástupci všech druhů médií obdrží poštou v elektronické nebo písemné podobě pravidla ankety a orientační seznam piv vyráběných v našich pivovarech, který má letos podobu hlasovacího lístku. Do něj účastník ankety označí pět piv – bez rozdílu pořadí – uvedených na seznamu nebo doplní nominace o piva, která nejsou na seznamu uvedena, ale účastník ankety je preferuje. Součet nominací určí, která piva jsou mezi novináři nejpopulárnější.

Zdroj: EuroZprávy.cz | Autor: Tomáš Kraus

Chloubě české gastronomie – tradičnímu českému pivu hrozí dost možná nástup nové konkurence. Pivo se totiž nově může zařadit mezi nekonečnou řadu potravin vyráběných z levnějších náhražek.

Může za to novelizace prováděcí vyhlášky k zákonu o potravinách, která by měla vstoupit v platnost už v průběhu letošního roku. Přitom cílem vyhlášky je rozšíření surovin využitelných k výrobě piva. Nicméně pivovarníci svorně tvrdí, že pivo z náhražek vyrábět nebudou a dokonce se přiznávají, že na vyhlášce spolupracovali. „Pokrok nelze zastavit a nemá cenu bránit vývoji prostřednictvím zákonů,“ říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Současný vývoj výroby piva podle jeho slov skutečně vede k využívání nových surovin i technologií. „Je to permanentní proces, v minulosti se třeba dlouze diskutovalo o nutnosti filtrování piva a dnes se nad tím nikdo nepozastaví,“ říká Veselý.

Za vším hledej Unii

Zmiňovaná vyhláška se navíc kromě piva dotkne nealkoholických nápojů, ovocných a ostatních vín a také lihovin. Novelizace je poměrně rozsáhlá, oficiálním důvodem je přitom nutnost sladit tuzemskou legislativu týkající se výroby nápojů s předpisy EU. Českého spotřebitele ale budou zřejmě především zajímat navrhované úpravy týkající se výroby piva a jeho uvádění na trh. Jednoduše řečeno – nově se hlavně rozšíří možnosti použití různých surovin k jeho výrobě. Tou základní je možnost vyrábět slad z jiných surovin než z ječmene – v textu je teď uvedeno: „z jiných obilovin“. Novela také ruší povinnost použít k výrobě spodně kvašeného piva konkrétní druh kvasinek a zavádí pojem „kvasinky spodního kvašení“.

Pane vrchní, jednu stolní šestku, prosím!

I tuto větu bychom mohli časem slýchávat v českých hospodách. Dokument zavádí totiž pojem „stolní pivo“ jako nápoj vyrobený z převážně ječných sladů „s extraktem původní mladiny do šesti stupňů hmotnostních“. To znamená, že pivo může mít méně stupňů než dosavadní výčepní pivo, které má 8° až 10°. Navíc za výčepní pivo bude nově považován už extrakt se stupňovitostí sedm. Dosavadní „pivo se sníženým obsahem alkoholu“ má být také nahrazeno pivem s nízkou energetickou hodnotou.

Ředění piva dovoleno

Na první pohled jde vždy o změny, které snižují kvalitu piva, respektive rozšiřují pojem pivo o další varianty tohoto nápoje, které na trh přinesou trochu jiné produkty, než na které je spotřebitel v Česku dosud zvyklý. Tak to také vnímají naši pivovarníci, podle nichž vyhláška umožní vyrábět pivo jiné, ne ale nekvalitní. Pokud bude mít spotřebitel v ČR zájem nadále konzumovat pivo vyráběné z tradičních surovin a pomocí tradičních technologií, poskytne v zásadě tyto záruky ochranné označení „České pivo“. Je ale dobré vědět, že i pro výrobu chráněného „Českého piva“ je možné využít místo sladovnického ječmene 20 procent jiných vhodných surovin a že je přípustné takzvané ředění piva. Toho ale využívají jen některé tuzemské pivovary. Opravdu klasické pivo tak budeme muset stále více hledat a vybírat si konkrétní výrobce a značky.

Zdroj: Profit.cz | Autor: Petr Havel

Tajemná zákoutí půd a sklepy starých domů, historické skládky a pozůstatky zaniklých obydlí jsou cenným zdrojem nových přírůstků do sbírek sběratelů starých láhví. Kráse skleněných a keramických obalů na pivo a sodovky podlehly v České republice stovky nadšenců, jejichž sbírky často čítají tisíce položek.

Zlatým obdobím sběratelů láhví byla 80. a 90. léta, kdy se nové přírůstky daly velmi jednoduše získat v pivovarech a především prohledáváním půd a sklepů starých domů. Majitelé domů je v té době považovali za bezcenné a byli většinou rádi, že se jich zbavili.

„Láhve tehdy byly na půdách a ve stodolách v opravdu velkém množství v každém druhém domě,“ řekl příbramský sběratel Jiří Drvola. Svému koníčku se věnuje přes 20 let a za tu dobu se mu podařilo nashromáždit přes 8100 pivních láhví. Jeho sbírka je dokonce zapsaná v oficiální knize rekordů jako největší v České republice.

Drvolova slova potvrzuje i sběratel Miroslav Kekrt z Liberce. Jeho specializací jsou láhve od sodovek a limonád, jichž nashromáždil už asi 2000. „V devadesátých letech byly láhve skoro na každé staré půdě. Stačilo sednout na kolo, objet vesnici a poptat se na ně nebo vlézt do opuštěných domů,“ popsal tehdejší situaci Kekrt.

Podobně bohaté nálezy jsou dnes mnohem vzácnější, zvláště v Praze a ve středních Čechách, kde je již většina domů opravena a věci odložené na půdách jednoduše při rekonstrukcích zmizely. „Dnes musíte obejít sto domů, abyste na půdě na nějakou hodnotnější narazili,“ uvedl Drvola. Češi jsou navíc kvůli strachu z kriminality podezřívavější než dříve a neradi za práh svých domů někoho pouštějí. Pokud přístup na půdy a do sklepů nakonec dovolí, nechávají si za nalezené láhve na rozdíl od minulosti platit.

Cenné úlovky se dají získat nejen prohledáváním zaprášených půd, ale i doslova „archeologickými“ vykopávkami v zemi. Mnoho vesnic nechalo v minulosti vyvézt materiál ze zrušených hospod a pivovarů na černé skládky do lesů. „Takto se mi podařilo najít vzácnou láhev z pivovaru Klobuky u Slaného nebo pivovaru Teleč u Karlových Varů, obě z období okolo roku 1890,“ uvedl Drvola.

Současnost ale patří internetovým aukcím, které představují hlavní zdroj nových přírůstků do sbírek, a koníček tak ztratil trochu na své kráse, myslí si sběratel z Příbrami. „Koupit si láhev v aukci rozhodně neudělá takovou radost, jako když si jí někde najdete nebo dokonce vykopete ze země,“ zhodnotil Drvola poměry panující v jeho sběratelském oboru.

Aktivních sběratelů pivních láhví je v republice kolem šesti set. Další stovky se jejich sbíráním nezabývají systematicky, a sami sebe proto za sběratele nepovažují. „Je to pro ně jen dekorace na chaty a chalupy,“ vysvětlil Drvola.

I když se láhve vyráběly po celém světě, je jejich sběratelství specifikem České republiky. V okolních zemích, jako je Německo a Rakousko, se tomuto koníčku věnuje podle Kekrta jen několik nadšenců. Na rozdíl od ČR zde nejsou téměř žádné staré půdy, na nichž by se historické láhve mohly dochovat, protože po druhé světové válce majitelé poškozené domy postupně důkladně opravovali. „Nemáte tam možnost staré láhve vůbec najít, takže je v těchto zemích nesbírají,“ konstatoval Kekrt.

Většina sběratelů pivních láhví se zaměřuje na produkci z let 1850 až 1948. Před rokem 1850 totiž byly všechny skleněné i keramické láhve bez nápisů a tudíž anonymní. Stejný problém nastal i u láhví vyrobených znárodněným průmyslem po roce 1948. Jejich vzhled byl unifikovaný a produkce jednotlivých pivovarů se od sebe lišila jen etiketami, takže pozornost sběratelů příliš nepřitahují.

Nejzajímavější kousky z Drvolovy sbírky pocházejí z produkce malých pivovarů a stáčíren z doby před rokem 1876, kdy se v rakousko-uherské monarchii přestala pro značení objemu láhví používat mázová míra. Tu tehdy nahradila míra litrová, používaná dodnes. Klenotem jeho sbírky je láhev o objemu 1,4 litru z roku 1870, která původně obsahovala pivo z pivovaru Dobrovice u Mladé Boleslavi. Raritou je i láhev z pivovaru Sedlec u Kutné Hory z roku 1850 nebo kousek z Měšťanského pivovaru v Českých Budějovicích vyrobený před rokem 1860.

Z láhví z mladších období je vzácná produkce menších pražských pivovarů. Za druhé světové války se v Praze kvůli nebezpečí požárů při leteckých náletech vyklízely půdy a většina láhví z podniků, které prosperovaly především na Starém Městě a Malé Straně, zmizela v nenávratnu.

Nejvzácnější pivní láhve se nyní prodávají na internetu až za 10.000 korun. Rekordmankou je láhev pivovaru Maleč u Havlíčkova Brodu z období před rokem 1900, za niž kupec zaplatil 65.000 korun. Drtivá většina láhví se ale vydraží za 100 až 300 korun za kus.

Chloubou Kekrtovy sbírky je jediný známý exemplář láhve se síťovým potiskem lékárníka Josefa Fürsta z Prahy, jednoho z prvních pražských výrobců sodové vody, kterou tehdy rozvážel do měšťanských rodin. Sklenice pochází z období okolo roku 1870 a nyní má hodnotu několik tisíc korun. Velkou raritou je i sodovková láhev z narůžovělého skla se zvláštním kuličkovým uzávěrem vyrobená kolem roku 1890 pro lékárnu ve Znojmě.

Zdroj: Příbram.cz | Autor: Pavel Hortig

Je to skvělá zpráva pro motoristy, kteří si odmítají odepřít jedno pivo k obědu, ačkoliv se chvíli poté mají vydat na cestu. Špatná pro policisty, kteří mají alkohol za volantem hlídat. Jsou teď bezradní.

Závazné stanovisko expertů ministerstva zdravotnictví podle zjištění LN potvrzuje, že do hranice 0,24 promile alkoholu není možné prokázat ovlivnění řidičova chování za volantem. Hranice odpovídá vypití zhruba jednoho velkého desetistupňového piva.

Dopravní policii však přidělává verdikt zdravotníků vrásky. "Tušil jsem, že to tak dopadne," přiznává šéf české dopravky Leoš Tržil.

Není to průlom nulové tolerance

Jedním dechem však varuje před zavádějící interpretací posudku, který leží na dopravě teprve necelý týden. "Pozor, to rozhodně není průlom nulové tolerance," říká. Za určitých okolností podle něj může dospělý člověk nadýchat nad zmíněnou hranici i při vypití malého piva.

Jak s ohledem na závěr posudku změní dopravní policie silniční kontroly, nechce Tržil předjímat. "Musíme si sednout se zástupci ministerstev dopravy a vnitra a vymyslet, jak se k tomu postavíme," tuší.

Původní záměr úřadů přitom zněl jasně: pokud se prokáže, že alkohol v míře do 0,24 promile neovlivňuje řidiče, bude nařízeno, aby hlídky u krajnic alkohol v krvi motoristů do zmíněné hodnoty ignorovaly. "Bylo jasně řečeno, že v takovém případě vedení dopravní policie skutečně tento pokyn vydá," potvrzuje Pokorný. Jenže právě do toho se nyní dopravní policii nechce. Trend ve zbytku Evropy totiž směřuje spíše ke zpřísňování limitů. O zavedení nulové tolerance uvažuje do budoucna stále více zemí, Česko by se tak vydalo úplně opačným směrem. Jasné je tedy zatím pouze to, že policisté budou muset ke stanovisku ministerstva zdravotnictví přihlédnout. "Určitě. Nemůžeme to pominout," připouští Tržil.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Josef Kolina, Vladimír Křivka

Spolek pivařů se vložil do přestřelky mezi pivovarem Bernard a Plzeňským Prazdrojem. Bernard dvakrát vyzýval plzeňský pivovar k soutěži o nejlepší nealkoholické pivo, Prazdroj to však odmítl. Členové První pivní extraligy tak vzali soutěž do svých rukou a ve slepém testu určili, že nejlepším pivem je Bernard. Birell skončil osmý.

Spolek pivařů, mezi něž patří například degustátor Jan Šuráň či tajemník prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl, se podle svých slov nechal k soutěži vyprovokovat proto, že plzeňský pivovar odmítl s malým rodinným pivovarem do souboje jít.

"Výzva zůstala ze strany Plzeňského Prazdroje nevyslyšena a vzhledem k tomu, že se na nás obraceli i zástupci pivní veřejnosti, rozhodli jsme se uspořádat vlastní slepý test," vysvětluje Jan Šuráň s tím, že standardně se členové spolku věnují degustaci dvanáctistupňových piv, ale tentokrát udělali výjimku.

Osm pivních znalců hodnotilo celkem jedenáct tuzemských nealkoholických pivních značek. Každý vzorek měl své číslo a byl vychlazen na předepsanou teplotu. Hodnotící podle vyjádření spolku netušili, jaké značky v testu hodnotí, a jednotlivým vzorkům přiřazovali čísla nejlepšího po nejhorší. Pivo, která tak nasbíralo nejnižší skóre, zvítězilo.

Vůbec nejmenší skóre - 25 - získala značka pivovaru Bernard se svým nealkoholickým pivem Bernard s čistou hlavou Free. Naopak nejprodávanější nealkoholické pivo v České republice Birell skončilo mezi degustátory na osmém místě spolu s Platanem.

"Výsledek mě těší a je pro mě určitou satisfakcí, když Plzeňáci souboj nepřijali, ale radši bych byl, kdyby ho přijali," řekl iDNES.cz šéf a spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard.

Podle něj je účast Jana Šuráně, který se celý život profesně pivem zabývá jak po inženýrské, tak i degustační stránce, zárukou toho, že degustace proběhla podle standardních pravidel. "Výsledek má pro mě i z tohoto důvodu váhu, ale nepřeceňuji ho. Degustací se dělá hodně a vycházejí různě," uvedl Bernard.

Zároveň připomněl, že on sám navrhoval, aby v soutěži s Prazdrojem bylo hodnoceno 25 nealkoholických značek a o jejich pořadí rozhodovalo 25 degustátorů.

Plzeňský Prazdroj svou reakci na výsledek degustace připravuje.

V anketě iDNES.cz hlasovalo pro vítězství nealkoholického piva Bernard 8 831 čtenůřů, Birrelu dalo svůj hlas 3 513 lidí.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autorka: Iva Špačková

Díky výměně knih v místní hospodě čtou v maďarské vesnici i lidé, kteří by si průkazku do knihovny nepořídili.

Cestou domů po těžkém pracovním dni dostane Ferenc Nagy často chuť zaskočit si do své oblíbené krčmy o trochu si tam počíst. V Gyopáru, malé hospůdce z komunistické éry v této vesnici hned za Budapeští, kde si mohou zákazníci nejen dát pivo a pálenku, ale dopřát si i určité intelektuální osvěžení, je dvaačtyřicetiletý Nagy něco jako štamgast, napsala agentura Reuters.

"Přijdu, sáhnu po knize a prostě hodinku nebo dvě čtu, podle toho, kolik mám času. Dám si studené pití, uvidím skupinu kolegů, tak jdu k jejich stolu a trochu si čtu. Je to dobré," řekl Nagy.

Knihovna vznikla svépomocí

Už je to víc než tři roky, co vedoucí podniku Peter Maurer přišel na nápad zřídit tento unikátní obecní hybrid - veřejnou knihovnu ve zdech hospody. A soudě podle spokojenosti zákazníků byl tento projekt úspěšný.

"Měli jsme prostě spoustu zahálejících knížek, tak jsme s majitelem mluvili o tom, že bychom je neměli nechat odvézt do odpadu a že by bylo dobré udělat někde knihovnu," řekl Maurer, sám bývalý knihkupec.

Po rychlém telefonátu dalšímu podnikateli, který dodal poličky, byla knihovna hotova během jednoho víkendu. Její obsah tvoří asi tisíc titulů od životopisů z pera starých Řeků až po moderní sportovní encyklopedie.

Přineseš - odneseš

"Nedávno jsme tu v době mistrovství světa měli debatu, kdo vyhrál první šampionát, a odpověď jsme našli ve dvou knihách, takže spor byl rozhodnut," řekl Maurer.

Pravidla jsou jednoduchá. Není tu žádná registrace ani poplatky za zapůjčení, knihovna jede podle systému "jednu přineseš, druhou si odneseš". Podle Maurera se to ukázalo jako překvapivě funkční.

Čtou i lidé, kteří by do knihovny nešli

"Chodí sem lidi, kteří by pravděpodobně nešli do knihovny, ale sem jdou. Dají si jeden nebo dva vinné střiky a čtou si v knížkách, jako se to za starých časů dělalo v kavárnách," řekl Maurer. Nagy, který sem přinesl asi třicet knížek ze své vlastní knihovny, je jeden z nejskalnějších příznivců této instituce.

"V prvních dnech jsme měli trochu obavy, jak se celá ta věc vyvine, protože ve vesnici je jiná knihovna," řekl. "Oni měli strach, že toto přiláká víc lidí, a ukázalo se, že to tak skutečně je."

Zdroj: tn nova.cz

Nápoj rakouské provenience prý povzbuzuje pijáky k postelovým výkonům.

Jedna rakouská firma vyrábějící pivo přišla se zajímavým vylepšením svého produktu. Vylepšuje pivo extrakty ze sýra, čímž mu dodává blahodárné účinky pro muže, píše list Metro.

Pivo slibuje "pozitivní a zdravé" změny už po pár půllitrech. A pochopitelně, který muž by nechtěl prospět svému libidu, že...

"Moje žena si už nemůže stěžovat, když strávím noc v hospodě," cituje list jednoho pijáka pěnivého moku z Bregenzu.

Rizikem nicméně je chuť nápoje, po níž nezůstává pijákův dech právě vonný. Pokud by tedy někdo chtěl účinky piva vyzkoušet okamžitě po konzumaci, měl by si s sebou vzít kartáček na zuby, aby partnerku (nebo partnera) neodradil.

Zdroj: tn Nova.cz