Podobných minipivovarů, jako je tento v Praze na Strahově, najdete po republice desítky. A čím dál víc českých pivařů vyráží naproti „domácímu“ ležáku.

Letním vedrům se dobře čelí s půllitrem v ruce. Výlety po památkách můžete spojit s návštěvou minipivovarů, kde ochutnáte tradiční české pivo, ale i exotické příchutě.

Že ve vašem okolí není žádný malý pivovar, který by stál za návštěvu? To se určitě pletete.

Přestože si možná z hlavy žádný hned nevybavíte, vězte, že objevit je není těžké. Po celé zemi už jich za poslední roky vyrostla téměř stovka. Naprostá většina z nich nabízí vlastní restauraci, v mnohých se můžete i ubytovat, takže si klidně můžete cestu za pivem naplánovat jako část dovolené.

Devadesátá léta nebyla pro milovníky českého piva šťastnou érou. Nepovedené privatizace či nezájem velkých pivovarů o jejich menší provozy zavíraly jeden pivovar za druhým. V Jarošově, v Břeclavi, v Karlových Varech a na řadě dalších míst už mohou místní jen vzpomínat na doby, kdy si mohli dopřát lok „svého“ piva.

To následující dekáda se už na pivaře začala tvářit mnohem vlídněji. Čím dál víc nadšenců a pivních fajnšmekrů se začalo odhodlávat k tomu, aby od ochutnávání piva přešli i k jeho výrobě.

Byť jen výjimečně dostanete jejich mok dál než pár kilometrů od minipivovaru, počet pivovárků i množství uvařeného piva stále narůstají. Svědčí to o jediném - čeští pivaři mají čím dál víc v oblibě pivo, které se nevaří v obrovských objemech těmi nejefektivnějšími technologiemi, ale rádi vyrazí naproti „domácímu“ ležáku.

Zkuste experimentovat

A co vás při putování za českým pivem čeká? Na rozdíl od produktů některých velkých výrobců budete mít jistotu, že pivo vyrábějí konkrétní lidé, a ne přes počítače řízený stroj, který odměřuje to nejsprávnější dávkování jednotlivých surovin, umí nastavit nejefektivnější způsob výroby a uvaří produkt, jehož hlavním posláním je příliš nevyčnívat z chuťové průměrnosti, aby náhodou neodradil od konzumace pijany nepřipravené na chuťovou odlišnost.

„Je to alternativa proti těm europivům, a čím víc nás bude, tím líp,“ těší se na další rozmach malých varen Petr Kobzík, jemuž patří minipivovar v brněnském Žebětíně.

„Mými zákazníky jsou lidé, kteří ocení kvalitu. Stále vyrábím nové pivo. Dělám odnože podle objednávek zákazníků,“ popisuje cestu, kterou razí řada malých výrobců, Martin Karaivanov, majitel pivovárku v Polepech na Kolínsku.

I zásluhou četného experimentování se vám při cestě za malými pivovary může stát, že ne každý vzorek, kterého se napijete, bude lahodit vašim chuťovým buňkám.

Prakticky všichni malí pivovarníci však mají v nabídce klasický světlý ležák plzeňského typu, který při experimentování můžete brát jako odrazový můstek pro výpravy do říše piv kakaových, malinových či třeba puškvorcových. Jak je ctěná libost.

Počítejte také s tím, že za půllitr často zaplatíte více než za mok od velkého pivovaru. Uvařit pivo v malé výrobně u restaurace je totiž výrazně dražší než ve velkém závodě, který díky obřím várkám může levněji kupovat suroviny, jeho výroba je efektivnější a může si při produkci v řádu desítek milionů půllitrů ročně dovolit nižší marži než pivovárek, který svoji produkci počítá na desítky tisíc piv.

Vařit můžete i doma

A konečně - za svým oblíbeným pivem budete muset jezdit pravidelně. Naprostá většina malých pivovarů totiž nemá peníze na to, aby si mohla dovolit instalovat lahvovací linku. Pivo vám sice zpravidla rádi natočí s sebou do PET lahve, ta však není určena pro žádné dlouhodobé skladování.

Pokud i přesto pivním specialitám propadnete, existuje způsob, jak si je dopřávat, aniž byste museli pravidelně objíždět minipivovary s plastovými lahvemi. Už za cenu okolo tisíce korun lze koupit soupravu pro domácí vaření piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk, s přispěním Lucie Frydecké

Malé pivovary jsou hrdé na své poctivé pivo vařené podle českých tradic. Nabízíme několik tipů na hospody a restaurace v každém kraji, kde můžete „to pravé“ pivo ochutnat. Pokud si budete chtít prohlédnout, jak je vyrábí, raději zavolejte předem.

Středočeský

Berounský medvěd Tyršova 135, Beroun Co točí: Berounský medvěd 11° světlý ležák, 13° tmavý speciál a další Ceny: 11°/17 Kč, 13°/22 Kč, 14°/20 Kč Otevírací doba: pondělí 9-20 hodin, úterý až čtvrtek 9-22 hodin, pátek až sobota 9-23 hodin, neděle 10-20 hodin Akce: Můžete si objednat exkurzi s ochutnávkou i s občerstvením v restauraci, a to minimálně pět dní předem. Prohlídka pivovaru trvá 30 minut. Cena za exkurzi s ochutnávkou je 20 korun za osobu, exkurze bez ochutnávky je zdarma.

Pivovarská restaurace Skála Klášter Hradiště nad Jizerou, okres Mladá Boleslav Co točí: Klášter (premium, světlé, ležák, kvasnicový) Ceny: všechny druhy stojí 0,5 l/22 Kč Otevírací doba: pátek 14-24 hodin, sobota 12-24 hodin Akce: Zájemcům nabízí exkurzi, během níž se mohou seznámit s výrobou piva a historií místa.

Prohlídka trvá přibližně 45 minut, její součástí je návštěva varny, spilky a ležáckých sklepů, kde je zakončena ochutnávkou. Prohlídka stojí 100 Kč, pro studenty 50 Kč. Minimum osob je sedm. V restauraci se může návštěvník zúčastnit rytířských hodů a natočit si pivo sám. Restaurace je vybudována ve skalním masivu, pivovar využívá vlastní zdroj vody z artéské studny.

Olomoucký

Minipivovar a restaurace Parník Tovární ulice 6, Přerov Co točí: Námořník 10° výčepní, Kapitán 12° světlý ležák, Pirát 13° polotmavý ležák, Jantar 11° světlé výčepní, Přerovský Negr 13° tmavý speciál Ceny: Námořník 0,5 l/19 Kč v pivnici, 21 Kč v restauraci, Kapitán 0,5 l/25 Kč v pivnici, 28 Kč v restauraci, Pirát 13° 0,5 l/28 Kč v pivnici, 30 Kč v restauraci, Jantar 11° 0,5 l/20 Kč v pivnici, 21 Kč v restauraci, Přerovský Negr 0,4 l/25 Kč Otevírací doba: restaurace pondělí až čtvrtek 11-22 hodin, pátek až sobota 11-23 hodin, neděle 11-21 hodin, pivnice pondělí až čtvrtek 14-22 hodin, pátek až sobota 14-23 hodin Akce: Pivovar vznikl teprve loni.

Interiér je laděný do námořnického stylu, v dolním patře stojí dva kotle, ve kterých se vaří pivo.

Hostinský pivovar Moritz Nešverova 2, Olomouc Co točí: Moritz, Černá Tereza, Maisel Ceny: Moritz 10° 0,3 l/15 Kč, 0,5 l/25 Kč, Maisel 11° 0,3 l/17 Kč, 0,5 l/28 Kč, Moritz 12° 0,3 l/18 Kč, 0,5 l/30 Kč, Černá Tereza 13° 0,3 l/19 Kč, 0,5 l/32 Kč Otevírací doba: neděle až čtvrtek 11-23 hodin, pátek až sobota 11-24 hodin Akce: Pro skupiny hostů pivovar pořádá exkurzi, cena je příznivá - jen 10 Kč za osobu. Milovníci piva ocení také kurz jeho vaření, zabere vám zhruba 10 hodin.

Zlínský

Rodinný minipivovar Valášek Dolní Jasenka 190, Vsetín Co točí: Valášek Ceny: kvasnicový ležák světlý speciál 0,3 l/20 Kč, 0,5 l/27 Kč, kvasnicový ležák tmavý, světlý a řezaný 0,3 l/19 Kč, 0,5 l/24 Kč, mandlový, kávový, višňový, borůvkový ležák 0,3 l/20 Kč, 0,5 l/27 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 10.30-22 hodin, pátek až sobota 10.30-24 hodin, neděle 14-20 hodin Akce: V areálu pivovaru se lze ubytovat, dvoulůžkový pokoj vyjde na 1 100 korun. Pivovar se může pochlubit atraktivním okolím -oblíbené jsou výlety do Rožnova pod Radhoštěm.

Pivovar a restaurace Černý orel Velké náměstí 24, Kroměříž Co točí: Černý orel Ceny: polotmavé 8° 0,3 l/15 Kč, 0,5 l/20 Kč, 11° světlé 0,3 l/17 Kč, 0,5 l/23 Kč, 12° světlé 0,3 l/18 Kč, 0,5 l/27 Kč, 12° polotmavé 0,3 l/19 Kč, 0,5 l/28 Kč, 13° tmavé 0,3 l/22 Kč, 0,5 l/30 Kč, 15° světlé 0,25 l/25 Kč, 18° tmavé 0,25 l/30 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 11-24 hodin, pátek až sobota 11-01 hodin, neděle 11-22.30 hodin Akce: Součástí pivovaru a restaurace je také penzion, lokalita je přitom velmi lákavá - přímo v centru Kroměříže.

Vysočina

Jelínkova vila (Malostránský pivovar) Třebíčská 342 /10, Velké Meziříčí Co točí: Velkomeziříčský Harrach -světlé a tmavé pivo o stupňovitosti téměř 12° a speciální světlé pivo o stupňovitosti takřka 14°.

Ceny: světlé výčepní 0,3 l/17 Kč, 0,5 l/26 Kč, světlý a tmavý ležák 0,3 l/19 Kč, 0,5 l/28 Kč, speciál 0,3 l/20 Kč, 0,5 l/31 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 11-22 hodin, pátek až sobota 11-23 hodin, neděle 11-21 hodin Akce: Restaurace ve stylu starého mlýna nabízí kromě místního piva také moravská vína. Kuchyně se orientuje na speciality ze sladkovodních ryb. K dispozici je také hotel.

Pivnice Pacov v rodinném minipivovaru Jana Autengrubera 318, Pacov Co točí: světlý ležák Pacovský Golem 12°, tmavý ležák Pacovský Černý Rabín 12°, ochucené Pacovská borůvka, ochucené Pacovské zázvorové Ceny: Golem, Černý Rabín 0,5 l/23 Kč, ochucená piva 0,4 l/28 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 17-21 hodin, pátek 17-23 hodin, sobota 15-23 hodin, neděle 15-21 hodin

Jihomoravský

Restaurace U Richarda Ríšova 12, Brno-Žebětín Co točí: Richard Ceny: světlý ležák 12° 0,3 l/17 Kč, 0,5 l/26 Kč, višňový ležák 12° 0,3 l/18 Kč, 0,5 l/24 Kč, pšeničné pivo 11° 0,3 l/16 Kč, 0,5 l/25 Kč, medový speciál 15° 0,3 l/22 Kč, 0,5 l/29 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 11-22 hodin, pátek až sobota 11-23 hodin, neděle 11-22 hodin Akce: Brněnská restaurace má příjemnou zahrádku. Na pivo Richard vařené v tomto pivovaru můžete narazit ještě v jedné stejnojmenné restauraci v Brně-Veveří, kam se dováží. Najdete ji na adrese Údolní 7. Restaurace Na Mlýně Ratíškovice Co točí: Ratíškovické pivo Ceny: Ratíškovický ležák 12° 0,5 l/26 Kč, 0,3 l/17 Kč Otevírací doba: neděle až čtvrtek 10-23 hodin, pátek až sobota 10-24 hodin Akce: Restauraci najdete na silničním tahu Kyjov - Hodonín. K jídlu nabízí české speciality, lze se v ní zdarma připojit na wi-fi. Kromě vlastního piva točí také například Krušovice.

Moravskoslezský

Hostinec a minipivovar U Koníčka Vojkovice 10, Dobrá Co točí: Ryzák - světlé kvasnicové 11°, Vraník - tmavé kvasnicové 12°, Grošák - polotmavé kvasnicové 14°, další piva příležitostně Ceny: Ryzák 0,3 l/13,50 Kč, 0,5 l/22 Kč, Vraník 0,3 l/14,50 Kč, 0,5 l/24 Kč, 0,3 l/15 Kč, 0,5 l/25 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 10.30-22 hodin, pátek až sobota 10.30-23 hodin, neděle 10.30-22 hodin Akce: U pivovaru se můžete také ubytovat, kapacita je až pro 15 osob.

Valašský pivovar v Kozlovicích Kozlovice 1 Co točí: Valašský vojvoda (světlý kvasnicový ležák), Kozlovický fojt (tmavý kvasnicový ležák) Ceny: Vojvoda 0,3 l/18 Kč, 0,5 l/27 Kč, Fojt 0,3 l/19 Kč, 0,5 l/29 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 11-22 hodin, pátek 11-24 hodin, sobota 10-24 hodin, neděle 10-22 hodin Akce: Pivovar pořádá večery s cimbálem, v okolí můžete vyrazit na výlety a poznávat valašské (a lašské) tradice. Nedaleko se nacházejí Hukvaldy, rodiště slavného skladatele Leoše Janáčka.

Pardubický

Pivovarská hospoda Medlešice Medlešice 2 Co točí: Medlešický ležák světlý 12°, Medlešický ležák černý 12° Ceny: světlý 0,3 l/11 Kč, 0,5 l/16 Kč, tmavý 0,3 l/12 Kč, 0,5 l/18 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek a neděle 14-21.30 hodin, pátek až sobota 14-23 hodin Akce: Pivovar a hospoda leží přímo u cyklostezky do Chrudimi, lze využívat také zahrádku.

Pivovarská pivnice Žamberk České armády 1400 Co točí: Žamberecký Kanec - pivo výčepní, ležák speciální, nefiltrovaný světlý i tmavý Ceny: 0,5 l/do 20 Kč Otevírací doba: obvykle pondělí až neděle 16-22 hodin, majitel doporučuje vždy před návštěvou si ověřit, zda a jak bude v pivnici otevřeno Akce: V prodejně nebo v pivnici můžete ochutnat také lihoviny s příchutí chmele, například Chrum -tedy tuzemák s chmelem - nebo 38procentní pivodečku.

Královéhradecký

Hotel Pivovarská bašta Horská 198, Vrchlabí Co točí: Krkonošský medvěd - světlé výčepní, tmavý ležák, s příchutí třešní Ceny: 0,4 l/30 Kč Otevírací doba: 10-22 hodin Akce: Hotel na břehu Labe nabízí ubytování, lze se také domluvit na prohlídce minipivovaru.

Šenk Městského podorlického pivovaru Rychnov nad Kněžnou Kaštany 435 Co točí: Rychnovský Zilvar 10°, Rychnovský Kaštan 11° (polotmavé), Rychnovská Kněžna 12° (světlý ležák), speciál Rychnovský Habrovák (pivo granátového typu) Ceny: Zilvar 0,5 l/14,50 Kč, Kaštan 0,5 l/15,50 Kč, Kněžna 0,5 l/16,50 Kč, Habrovák 0,5 l/19,50 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek a neděle 14-22 hodin, pátek až sobota 14-23 hodin Akce: Zájemci si mohou domluvit exkurzi v pivovaru a zároveň ji spojit s návštěvou v blízkém lihovaru, takže k ochutnávce piva mohou přidat ochutnávku destilátů.

Praha

Klášterní pivovar Strahov Strahovské nádvoří 301, Praha 1 Co točí: Svatý Norbert, kromě světlého (jantarový) a tmavého čtyřikrát do roka vyrábějí i pivní speciály a další příležitostná piva Ceny: 0,25 l/35 Kč, 0,4 l/59 Kč Otevírací doba: denně 10-22 hodin Akce: Možné jsou prohlídky minipivovaru, cenový balíček 120 Kč za osobu obsahuje výklad a dvě malá piva na ochutnávku.

Pražský most u Valšů Betlémská 5, Praha 1 - Staré Město Co točí: Pražský most 12° (světlé, tmavé a řezané) Ceny: všechny druhy 0,27 l/30 Kč, 0,47 l/45 Kč Otevírací doba: 11-23 hodin Akce: Je možné objednat si pivní večer se sládkem, který zájemce provede minipivovarem a vysvětlí technologii výroby piva. Akce je spojená i s degustací českých piv, cena 829 Kč za osobu.

Jihočeský

Pivovarská pivnice Pajzl u Jakuba Kaplická 28, Vyšší Brod Co točí: 12° světlý ležák Jakub (s vyšší hořkostí), 14° tmavý speciál Jakub (s čokoládovým sladem) Ceny: 12°/26 Kč, tmavá 14°/28 Kč Otevírací doba: denně 11-23 hodin Akce: Pro návštěvníky, kteří nechtějí zůstat u jednoho piva, majitelé minipivovaru nabízejí levné ubytování v nedalekém penzionu Romance (zhruba 200 metrů od pivovaru).

Kontakt najdete na webových stránkách www.vysebrodskypivovar.cz.

Pivovarský dvůr Zvíkov Zvíkovské Podhradí 92, okres Písek Co točí: Zlatá labuť (11°-14°), také 26°, Zvíkovský rarášek (11°), také malinový Ceny: 0,5 l/35 Kč, Extra speciál Královská Zlatá labuť 26° - 0,1 l/40 Kč Otevírací doba: denně 11-23 hodin Akce: V pivovaru je možné přenocovat ve stylově zařízených pokojích, k dispozici jsou tenisový i volejbalový kurt. Dvoulůžkový pokoj v sezoně vyjde na 1 200 korun za noc. Lákavý je zejména výlet na nedaleký hrad Zvíkov nebo k Orlické přehradě. Ze Zvíkovského Podhradí vedou turistické i cyklistické stezky.

Plzeňský

Pivovárek a restaurant U Sládka Poděbradova 12, Plzeň Co točí: Plzeňský pašák (světlý a polotmavý 12°) Ceny: 0,5 l/30 Kč Otevírací doba: pondělí až pátek 10-23 hodin, sobota 12-23 hodin, neděle 12-21 hodin Akce: Pivovar nabízí sezonní piva, ale také sezonní pochoutky, je třeba sledovat aktuální nabídku.

Rodinný pivovar U Rybiček Plzeňská 32, Stříbro Co točí: Stříbrňák 10°, Argent 12°, Duchmaus Weissbier 14°, Horník 13°, Ostrostřelec Ceny: Stříbrňák 0,3 l/13 Kč, 0,5 l/21 Kč, Argent 0,4 l/24 Kč, Horník 0,5 l/27 Kč, Duchmaus 0,3 l/17 Kč, 0,5 l/27 Kč, Ostrostřelec 0,3 l/18 Kč, 0,5 l/29 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 11-22 hodin, pátek až sobota 11-24 hodin, neděle 11-22 hodin Akce: Pivovar najdete přímo v centru bývalého hornického města Stříbra.

Hned vedle něj je také vinná restaurace, posedět se dá v příjemných zahrádkách u obou restaurací.

Liberecký

Pivovar Novosad restaurant Harrachov 95 Co točí: světlé 8° Huťské výčepní, 12° ležák František a černé pivo 12° Čerťák Ceny: František, Čerťák 0,5 l/38 Kč, Huťské výčepní láhev 0,7 l/39 Kč Otevírací doba: pondělí až pátek 10-23 hodin, sobota až neděle 11-23 hodin Akce: Z restaurace je možné sledovat prosklenou stěnou výrobu skla.

Návštěvníci se mohou projít z restaurace do hutní haly na ochoz nad rozpálenými pecemi. V areálu sklárny a minipivovaru je také hotel. Relaxovat můžete v pivních lázních.

Pivovarský šenk Tanvaldská 164, Liberec Co točí: Konrad Reichenberger -světlé výčepní 8°, světlé výčepní 10°, světlý a tmavý ležák 11°, světlý ležák 12°, Eso - polotmavý ležák 11°, Konrad Jocker - světlý ležák 14° Ceny: sud 50 l/1 050 Kč (11° světlé nebo tmavé) Otevírací doba: pondělí až úterý a čtvrtek až pátek 8-17 hodin, středa 12-17 hodin, sobota 8-13 hodin Akce: Pro pivo si lze zajet v uvedených hodinách, šenk se pronajímá, cena je 250 korun za hodinu.

Karlovarský

Zámecký pivovar Chyše Chyše 30 Co točí: Prokop 11° světlý, 12° jantar, 12° tmavé Ceny: Prokop 11° světlý 15-25 Kč, jantar, tmavé 18-30 Kč Otevírací doba: denně 11-22 hodin Akce: Pivovar je v blízkosti zámku, v okolí je možnost ubytování.

V restauraci připravují také speciality z piva, například pivovarnický guláš nebo klobásu v pivním těstíčku.

Lomnická hospoda U Franty Kraslická 65, Lomnice, okres Sokolov Co točí: Permon výčepní světlé, polotmavý ležák, speciál tmavé, světlé, polotmavé Ceny: 0,3 l/16 Kč, 0,5 l/23 Kč Otevírací doba: pondělí až pátek 16-22 hodin, sobota až neděle 16-24 hodin. Otevírací doba může být o prázdninách jiná, neboť hospoda bude měnit provozovatele.

Ústecký

Restaurace Mostecký kahan Obránců míru 2629, Most Co točí: Mostecký kahan (ve stálé nabídce světlé, polotmavé a tmavé 12°). Nabídka se však může lišit podle toho, kdy do restaurace dorazíte: silnější speciály jsou na čepu vždy poslední víkend v měsíci.

Ceny: 0,5 l/29 Kč, 0,3 l/18 Kč Otevírací doba: denně 11-23 hodin Akce: Od 11 do 16 hodin si můžete dát hotová jídla a po 17. hodině je k dispozici klasický jídelní lístek. K pivu restaurace nabízí vynikající chuťovky v 300gramových sklenicích: ochutnat můžete například sádlo se škvarky, výpečky zalité sádlem, prejt a francouzskou paštiku s pečivem.

Poznámka: Údaje pocházejí z webových stránek pivovarů a restaurací a z informací, které poskytli jejich provozovatelé.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Lucie Frydecká s přispěním Nely Vejvodové

Majitelé hospod, restaurací, ale i pivovarů se radují - díky vedrům se totiž vypije víc piva.

Když dvacetiletý Michal Holý skončí odpoledne v práci, rád si dojde s přáteli na pivo. Teď tím spíš, když do metropole dorazila plejáda horkých dní.

„Pivo mě krásně ochladí a dodá mi i energii. Navíc je levnější než sladké limonády, na které ani v tomto počasí nemám chuť,“ pochvaluje si Holý, který si „na jedno“ nejraději zajde do studentské hospody Blanice na Jižním Městě. Teď je tam častěji než jindy.

Z velkého počtu návštěvníků, kteří se touží zchladit pivem, se těší jak majitelé hospod a restaurací, kde jde „tekutý chléb“ na dračku, tak pivovary, kterým se zvýšila poptávka.

Pivovary potřebují víc lidí

Velkopopovický pivovar v okrese Praha-východ kvůli vyšší výrobě piva přijímal brigádníky, Staropramen na Smíchově zase posiloval směny.

„Abychom uspokojili poptávku, přidáváme v době veder víkendové směny,“ říká Pavel Barvík, tiskový mluvčí společnosti Pivovary Staropramen. Oproti lednu tu v červenci uvaří až o čtyřiasedmdesát procent piva víc.

Denně se tu připraví víc než půldruhého milionu půllitrů.

„To se nemění. Rozdíl je v tom, že v lednu pivo stáčíme jen čtyři dny v týdnu, kdežto v červenci celý týden,“ vysvětlil Barvík.

To, že jde pivo v létě na odbyt, potvrzuje František Novotný z restaurace U Pinkasů.

„Prodáme asi o deset procent piva víc,“ zmiňuje. A třeba v Potrefené huse na Andělu v horkém dni vytočí o 40 procent piva víc než jindy.

Malé pivovary mají své speciality

Letošní léto udělalo radost i malým pivovarům. Klášterní pivovar Strahov vyrobí o šest várek víc než loni, na venkovní zahrádce mají podle majitele pivovaru Aleše Kocvery stále plno.

„Máme určitou kapacitu, takže vyrobit víc už ani nemůžeme, ale letošní léto je určitě lepší než to loňské,“ říká.

Čepují tu své vlastní pivo, nejslabší má 13 stupňů, nejsilnější je šestnáctistupňové. Malé pivo točí za 39 korun, velké za 59.

Některé pivovary zas lákají na letní speciály. Třeba U Medvídků vaří růžové pivo a nabízejí také pivní zmrzlinu.

„O ni je velký zájem pořád. Lidé neví, co je čeká, jsou překvapeni, že je spíš než sladká nahořklá,“ podotýká provozní pivovaru Milan Pouzar.

FAKTA

Kolik piva vyrobí Pivovar Staropramen, Smíchov červenec 11,2 milionu půllitrů/týden leden 6,4 milionu půllitrů/týden Velkopopovický Kozel Ročně se tu uvaří 1,5 milionu hektolitrů, přičemž v létě se uvaří o 40 procent víc než v zimě.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Eva Fryšarová

Japonské aerolinky All Nippon začaly na palubách svých vnitrostátních linek točit pivo.

Jeden půllitr ale nevyjde nijak levně, je to pochoutka finančně poměrně náročná, neboť sklenice bude stát tisíc jenů, tedy asi 225 korun.

Každá posádka bude mít od vzletu k přistání k dispozici jeden malý soudek s technologií chlazení CoolKeg o objemu dvaceti půllitrových piv. Jen na lince z Tokia do Okinawy nabízejí aerolinky k dispozici až čtyřicet piv.

První točené pivo více než deset kilometrů nad zemí si vychutnají pasažéři už příští úterý. „Jsme první aerolinky světa, které nabízejí točené pivo,“ tvrdí mluvčí společnosti All Nippon.

Technologii CoolKeg vyvinula německá společnost Cool-System. Pivovary ji používají k výrobě samochladících sudů, které se hodí především na garden party a všude tam, kde nemůže být použito chladící zařízení z jakýchkoli důvodů.

Sud má dvoukomorový dutý plášť, ve vnitřní komoře je voda, ve vnější minerál zeolit. Po otevření uzávěru mezi komorami zeolit absorbuje vodní páru, tím ochladí vodu a následně i obsah sudu. Teplo je odváděno do vnějšího pláště, ten se prudce zahřívá na vysokou teplotu, takže sud je pak na dotek horký.

Technologií je možné ochladit až dvacet litrů piva za zhruba hodinu na teplotu 5 °C. Vychlazené vydrží pivo dalších dvanáct hodin.

Zdroj: Super.cz

Na palubě obrovské lodi AIDAblu (délka 252 m, šířka 32,2 m, hloubka 7,3 m, 14 palub, 1 096 kajut, 4 naftové motory 36 000 kW, pohonný elektromotor 2x24 800 kW, příďový propulzor 2x2 300 kW, záďový propulzor 2x1 500 kW,rychlost 40,74 km/h), která 9. února 2010 vydala z německého Hamburku na svou první plavbu po moři, se nachází lodní pivovar s kapacitou výstavu 5 hektolitrů.

Jak skleněná varna (1000 l), tak cylindrokónické kvasné a ležácké tanky a zbylá kompletní pivovarská technika jsou od mnichovského výrobce Joh. Albrecht Brauertechnik. Vše bylo vyrobeno speciálně pro tento účel a smontováno přímo na lodi. Tento mobilní provoz vyhovuje všem normám a předpisům včetně požadavků na veřejné zdraví při provozu na lodi.

Celý pivovar byl zkonstruován tak, aby byl stabilní i v kritických situacích. Pára, stejně jako chlazení, je závislá na centrální přípravě na lodi a je k dispozici pro všechny plující. Centrální konvertorové chlazení zásobuje pivovar chladícím médiem o teplotě 10 °C.

Důležitým tématem zde je i voda. V pivovaru na lodi se zpracovává voda z různých zdrojů. Pivovar má možnost odebírat vodu, která je skladována ve dvou zásobnících, kam je načerpávána v Gibraltaru nebo v Hamburku nebo v dalších jiných přístavech, kde je na loď také nakládán i slad. Voda je skladována za takových podmínek, aby se dala dva nebo tři měsíce používat aniž by docházelo ke změnám její kvality. Také se dá upotřebit i mořská voda. Tato voda se buď za pomocí odpadního tepla z lodních generátorů destiluje nebo se změkčí reverzní osmózou a pak se podle přání sládka upraví její tvrdost. Pivovarský provoz zahrnuje i vlastní laboratoř a propagační stanici.

Pivovar vaří tři druhy piv. Žádné z nich však není svrchní pšeničné pivo. Dva druhy (jeden je 13,5) jsou v nabídce stálé, třetí se mění podle požadavků a sezónnosti.

Na varnu lodního pivovaru je vidět proskleným průzorem z pivovarské restaurace s 220 místy.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Po úspěšném přijetí nového německého banánového nápoje na bázi piva Cab Banana & Beer umístila společnost Krombacher na trh pod obchodním názvem Cab Cherry & Beer další atraktivní chuť. Jedná se o mix pšeničného piva ochucený pitahájí.

Nový míchaný nápoj na bázi piva se skládá z 50% z pšeničného piva a z 50% z limonády s třešňovou příchutí. Obsahuje na 2,5 obj. % alkoholu a tím rozšiřuje sortiment řady Cab. Poprvé lze na německém trhu vychutnat tento pivní mix také z láhve.

Nový nápoj Cab Cherry & Beer je k dispozici v 0,33 l lahvi s dlouhým hrdlem typického stylového designu výrobků řady Cab. Novinka je uváděna do oběhu v balení po šesti a v balení 4x6.

Nový produkt je adekvátním způsobem pro danou cílovou skupinou prezentován v rozhlase a v online médiích.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Pivovar Bernard znovu vyzval Prazdroj na souboj degustaci nealko piv. Argument Plzně, že má nejprodávanější pivo, je podle Bernardu nefér. V tom případě by prý musel být Gambrinus lepší než Pilsner Urquel.

Spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard i nadále tvrdí, že Plzeňský Prazdroj vede neetickým způsobem reklamu na svůj nealko Birell a chce v nezávislé degustační soutěži ukázat, že nealkopivo z Humpolce je minimálně stejně kvalitní. Po necelém týdnu již podruhé vyzval Plzeň na degustační souboj, aby své tvrzení "Birell, chutí převyšuje ostatní" opravdu prokázal.

Plzeňský Prazdroj souboj minulý týden písemně odmítl a tvrdí, že k použití sloganu „Birell, chutí převyšuje ostatní“ jej opravňuje především to, že je po dlouhá léta nejprodávanějším nealkoholickým pivem s tržním podílem větším než 60 procent. "Chuťové pohárky milionů spotřebitelů už daly odpověď," vzkázal Bernardu minulý týden šéf Prazdroje Douglas Brodman.

"Chce tím zároveň, podle stejné logiky, svým zákazníkům říci, že 'Gambrinus chutí převyšuje Pilsner Urquell', protože má největší tržní podíl na českém pivním trhu? Asi ne, nicméně ve vztahu ke svým konkurentům Prazdroj stejný argument klidně používá, odmítá dlouhodobě změnit své nabubřelé kampaně," odmítá v reakci argument Prazdroje Stanislav Bernard, šéf humpoleckého rodinného pivovaru.

„Přestaňte se chlubit a nevyhýbejte se souboji, pojďte dokázat, co tvrdíte!“ vzkazuje a nabízí odlehčení celé záležitosti. Pokud by Birell v souboji vyhrál, Bernard se zaváže, že po dobu 1 měsíce přejmenuje svoje nealkoholické pivo „Bernard s čistou hlavou“ na „Bernard s ušatou hlavou“.

"Zároveň budeme točit Birell na našem blížícím se Bernard Festu, a to zcela zdarma,“ dodává šéf pivovaru v Humpolci.

Soutěž dvou nealko piv by měla proběhnout tak, že na degustaci neoznačených vzorků značek Radegastu Birellu a Bernardu s čistou hlavou Free by nezávislé Sdružení přátel piva pro tento účel vybralo 25 degustátorů. Která z obou značek získá víc hlasů, ta vyhrála.

Souboj nealko piv je jen dalším příkladem vyhrocené konkurence na českém trhu, kde se loni uvařilo celkem 18,6 miliónu hektolitrů všech druhů piv. Ale právě loni zažili pivovarníci šestiprocentní - jeden z největších - propad spotřeby.

Nealko pivo: Jediný rostoucí segment

Přitom nealkoholická piva jsou segmentem, který celé roky rostl ze všech nejvíc. Od roku 2000 se produkce piv s téměř nulovým obsahem alkoholu zvýšila pětkrát, celý trh vzrostl za tu dobu o deset procent. Loni ale poprvé v historii klesla produkce i v případě nealko piv – o jedno procento na 568 tisíc hektolitrů.

Pivovary důsledně tají, kolik hektolitrů jednotlivých značek, tedy i nealkopiv, ročně uvaří. Prý s ohledem na obchodní tajemství. Lídrem nealkoholického pivního trhu v Česku je ale každopádně Birell, který má podle zjištění HN podíl 65 – 70 procent. Prazdroj tedy vyrobí ročně kolem 300 – 350 tisíc hektolitrů téhle své jediné nealko značky. Pro srovnání – nealko piva od Bernarda (světlé a polotmavé) mají zhruba tříprocentní podíl, tedy jde o produkci kolem 18 tisíc hektrolitrů.

Zdroj. ekonomika iHNed.cz | Autor: Libor Akrman

Zchátralou budovu pivovaru ve Fanderlíkově ulici v centru Prostějova přebuduje developerská společnost na komfortní byty. Práce v někdejším průmyslovém areálu, kde dříve fungovala i známá knoflíkárna KORNOLITH, začnou po prázdninách.

„Stavební povolení již máme. Ještě do konce července vypíšeme výběrové řízení na zhotovitele stavby. Do konce září by mělo být vybráno, pak začneme stavět,“ uvedla Eva Žůrková z developerské společnosti Toma se sídlem v Otrokovicích.

I nebytové prostory

Ubezpečila, že stavbaři zachovají původní průmyslový vzhled objektu. „Architektonické a technické zpracování bude ale samozřejmě vycházet z moderních prvků a technologií,“ řekla.

První podlaží přestavěné budovy bývalého pivovaru nabídne nebytové prostory. V nich budou moci fungovat prodejny nebo firmy nabízející služby. V podzemí budovy pak bude sklepní zázemí bytů a šestnáct parkovacích stání pro osobní automobily. Další parkovací místa pro vozidla vzniknou u domu.

Klienti už vybírají

„Ve druhém až pátém podlaží vybudujeme dvaatřicet bytů. Od jednopokojových s rozlohou necelých osmatřiceti metrů čtverečních, po čtyřpokojové, které mají plochu větší než sto čtrnáct metrů čtverečních. Každý bude mít balkon nebo terasu,“ přiblížila Žůrková. Klienti si už byty podle jejích slov vybírají a zamlouvají. „Rezervace zahájíme až po ukončení výběrového řízení na zhotovitele stavby,“ upozornila Žůrková.

Rekonstrukci vítá, ale strach má z aut

Třicetiletá Hana bydlí kousek od zchátralé pivovarnické budovy. Z rekonstrukce má rozporuplné pocity. „Barák je to zchátralý, je dobře, že ho spraví. Jen mám strach, aby ty obchody, co plánují mít dole v budově, k nám nepřitáhly ještě víc aut. Už teď nás hluk z dopravy obtěžuje,“ vyjádřila se.

Toma původně plánovala, že v pivovaru vybuduje obrovité loftové byty. Záměr ale přepracovala. „Lofty se v době ekonomické krize prodávají jen velmi málo zatímco po běžných bytech je poptávka stále, zejména pak v lokalitách s dobrou dopravní dostupností a v dosahu všech potřebných služeb,“ vysvětlila Žůrková.

Prostějovský realitní makléř Milan Vrána potvrdil, že běžné byty v novostavbách jsou žádané. „Klienti se po nich, na rozdíl třeba od těch ve starých panelácích, ptají,“ řekl. Prostějovský starosta Jan Tesař už dříve prohlásil, že ho záměr přestavby zpustlé budovy ve Fandrlíkově ulici těší. „Jsem rád, že z centra města zmizí ruina. Nové byty vítám, ve městě jsou potřeba,“ konstatoval.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Deník.cz | Autor: Radim Havlík

Pivovarníci mají z horkého počasí posledních týdnů radost. Zvyšuje spotřebu piva, která od začátku roku klesala i ve srovnání s loňskem, kdy zažili šestiprocentní propad. Ve vyhrocené konkurenci na českém trhu se ale objevují i konflikty, které hrozí odstartovat pivovarnickou válku.

Naposledy pivovar Bernard vyzval lídra pivního trhu Plzeňský prazdroj k degustačnímu souboji nealkoholických piv. Prazdroj v reklamní kampani tvrdí, že jeho nealko chutí převyšuje ostatní.

Podle spolumajitele humpoleckého pivovaru Stanislava Bernarda je toto tvrzení nabubřelé a neopodstatnělé. Prazdroj soutěž odmítl, stojí si za svým. Výjimečnost jeho nealko piva prý potvrzuje skutečnost, že je neprodávanějším na trhu.

Podle Bernarda jde prý o podobně nefér tvrzení, jako když Prazdroj před časem využil zjištění, že konkurence při výrobě zpevňovače pěny, a okamžitě spustil kampaň ve smyslu – jen v Plzni se vaří kvalitní pivo.

Zastavená kontroverzní kampaň

„V jednom případě jsme jednu kampaň po jednání na svazu, kampaň, která mohla být vnímána konkurenty jako potenciálně kontroverzní, předčasně zastavili,“ přiznává Jiří Mareček z Plzeňského prazdroje.

Jeho slova potvrzuje i výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. „Kampaň skutečně naznačovala, že ti, kteří nevaří pivo tak, jako Prazdroj, ho vaří špatně. Vysvětlili jsem prazdrojákům, že tím škodí, a generální ředitel okamžitě během našeho rozhovoru kampaň zastavil. Myslím si, že v tomto smyslu ukázal Prazdroj dobrou vůli.“

Přesto si Prazdroj proti sobě poštval řadu ostatních pivovarů. Několik jich už na protest proti jeho chování vystoupilo z Českého svazu pivovarů a sladoven. Například pivovary sdružené ve skupině K Brewery.

Druhý nejstarší svaz pivovarů na světě

Podle generálního ředitele Zdeňka Radila zvážili výhodnost členství. „Z našeho pohledu byly přínosem především statistiky výstavů jednotlivých pivovarů. Ty ale byly na podnět Plzeňského prazdroje před časem zastaveny. V neposlední řadě to samozřejmě byly i otázky komunikačních kampaní,“ vysvětlil Radil a dodal:

„Jeden ze členů svazu spustil kampaň za čisté pivo, která z našeho pohledu poškodila dobré jméno celého pivovarnictví. Přes deklaraci, že se to už nebude opakovat přišel nyní stejný člen s podobnou kampaní. Pro nás se stal problém se takto sdružovat s někým, kdo se podle nás vůči ostatním pivovarům už delší dobu nechová korektně.“

Svaz pivovarů a sladoven z úbytku členů radost nemá. Hodnotit jejich chování a zvláště současný souboj o lepší nealko pivo mezi Bernardem a Prazdrojem ale nechce. „My se vědomě nechceme a nebudeme nikdy míchat do věcí, které se týkají obchodní politiky jednotlivých firem. To, jestli mají mezi sebou rozpory, je jejich boj o trh. To se svazu netýká,“ uzavřel Veselý.

Český svaz pivovarů a sladoven vznikl v roce 1873 a je druhým nejstarším pivovarnickým svazem na světě. Podle Jana Veselého přežil monarchii, dvě války i další těžká léta a tak jistě překoná i současnou situaci.

Audio si můžete stáhnout zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaroslav Skalický

V horkých dnech odborníci nabádají k dodržování pitného režimu. Zatímco se běžně doporučují také iontové nápoje, Češi si rady přebrali po svém a sáhli po nealkoholickém pivu. Jeho spotřeba stoupá o desítky procent.

Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý Radiožurnálu řekl, že v současnosti zaznamenává řada výrobců oproti zimním měsícům až dvojnásobnou spotřebu nealkoholického piva.

Pivovary jsou podle něj na zvýšenou poptávku připravené. „Od dubna už se navařuje, aby bylo pivo ve sklepě. Problém může nastat tak koncem září, když je dlouhé krásné léto, nikoliv teď,“ uvedl Veselý.

Jak vysvětlil, většímu zájmu pomáhá i rozšiřující se nabídka točených nealkoholických piv. Zvyšuje se také jejich kvalita.

„České nealkoholické pivo je naprosto nesrovnatelné s tím, co se u nás vyrábělo před revolucí. Je srovnatelné i se špičkovými nealkoholickými zahraničními pivy. To je také jedna z příčin, proč je tak velká obliba,“ dodal Veselý.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: David Šťáhlavský a Martin Hromádka

Sobotní program pivních slavností v Aši začíná ve 13 hodin a skončí ve 22.00. Těšit se můžete na Kartáč, Vesnický mažoretky a jejich Pobřežní hlídku, Labutí jezero a Trnky brnky. Chybět nebude soutěž v pití piva a country tance In the country Aš.

Čepovat se bude několik druhů piva včetně znovu vyráběné chebské Hradní 11°. Návštěvníci si mohou pochutnat na grilovaných specialitách. Malí návštěvníci ocení hopsadla, nafukovací i jiné atrakce.

Akce se koná na Poštovním náměstí v Aši, na dlážděné části u vodotrysku a tržnice, která poslouží také jako ochrana před sluníčkem nebo bouřkou. Na novém asfaltu před poštou je funkční parkoviště.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Ačkoliv je pivo nápojem mužů, své příznivce má i mezi ženami.

Hned dvě akce v regionu se o víkendu budou točit okolo piva. Jednou jsou ašské Slavnosti dobrého piva, tou druhou mariánskolázeňské Pivní láznění.

Tradiční akce v Mariánských Lázních se na rozdíl od předešlých ročníků bude konat na novém místě, a to před Clubem Na Rampě. Lázeňské pivní slavnosti potrvají tři dny, a to od pátku 16. do neděle 18. července.

„Místo rozpáleného asfaltu centrálního parkoviště jsme tentokrát zvolili místo ve stínu stromů na louce před Clubem Na Rampě,“ říká organizátor akce Roman Juřica.

Připravený je nejen bohatý program, ale také občerstvení. Chybět nemůže samozřejmě několik druhů piva. Nejmladší potěší kolotoče a hry o zajímavé ceny.

„Především dětem pak bude věnován celý třetí den slavností, během nějž si mohou vysoutěžit lákavou hlavní cenu v podobě horského kola a pobavit se na dětské diskotéce,“ popisoval Juřica. „Dospělí se také mohou těšit na zajímavé hudební zážitky. Letním vzduchem se ponesou rytmy kapel Lety Mimo, Plektrum, Chuť a mnoha dalších.“ Po celou dobu budou návštěvníkům k dispozici služby Clubu Na Rampě včetně sociálního zařízení.

Slavnosti dobrého piva zase potěší návštěvníky Aše.

„Konají se na Poštovním náměstí v Aši, na dlážděné části u vodotrysku a tržnice, kterou máme také k dispozici jako ochranu před sluníčkem či bouřkou,“ uvedl Josef Týma z pořádající agentury T–team. „Na novém asfaltu před poštou bude normálně funkční parkoviště,“ podotkl. Akce začne v sobotu ve 13 hodin. Konec je naplánovaný dvě hodiny před půlnocí. Zahraje například Kartáč, se svou Pobřežní hlídkou pak vystoupí Vesnický mažoretky z Nového Kostela.

Také v Aši bude na návštěvníky čekat několik druhů piva. A ke slavnostem zlatavého moku patří také soutěž v pití piva.

Ačkoliv je pivo nápojem mužů, své příznivce má i mezi ženami. „Možná se zapojím i do soutěže v pití piva,“ řekla s úsměvem Marcela Slavíková z Chebu.

Zdroj: Chebský deník.cz | Autorka: Václava Simeonová

Už sedm pivovarů vystoupilo z pivovarnického svazu kvůli údajně neetickým reklamním kampaním lídra trhu.

Českým pivovarnickým trhem otřásají dlouho nevídané spory. Nejde už jen o souboj o kvalitu nealkoholických piv, k němuž včera vyzval spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard lídra trhu Plzeňský Prazdroj. Jde spíš o rostoucí konflikt mezi Plzeňským Prazdrojem a ostatními pivovary, které v poslední době stále častěji označují reklamní kampaně lídra trhu za neetické, nabubřelé a poškozující celé české pivovarnictví. Už sedm pivovarů abdikovalo na členství v Českém svazu pivovarů a sladoven, v němž má Prazdroj největší slovo.

Pivovarníci mluví o neetickém jednání, kterým Prazdroj silou svého skoro padesátiprocentního tržního podílu a mnohamilionových prostředků na reklamu údajně poškozuje své konkurenty. Na jaře už svaz opustil Chodovar z Chodové Plané a Pivovar Žatec. To bylo poté, co Plzeňští využili testu v MF Dnes, který prokázal u některých konkurentů Prazdroje - pivovarů Svijany, Staropramen, Janáček a Zlatopramen - používání zpevňovače pěny Tetrahopu. Prazdroj okamžitě spustil rozsáhlou kampaň ve smyslu - Zachraňte české pivo, to kvalitní se vaří jen v Plzni. Včera oznámila pivovarnická skupina K Brewery, že ze svazu už vystoupilo i pět ze sedmi ovládaných pivovarů. Tedy těch, které byly členy svazu: Černá Hora, protivínský Platan, jihlavský Ježek, uherskobrodský Janáček a Rychtář z Hlinska. Impulzem bylo podle mluvčí skupiny Barbory Burešové právě chování Prazdroje. "Pivovary zkrátka posoudily, co takový svaz přinášel nebo nepřinášel," uvedla mluvčí K Brewery Barbora Burešová.

Sám Bernard označuje výzvu k souboji o posouzení kvality nealkoholických piv mezi ním a Prazdrojem za souboj Davida s Goliášem. Liší se obrovsky nejen celkovou produkcí, ale i množstvím uvařeného nealko piva. Ročně zhruba 350 tisíc hektolitrů Birellu proti 18 tisícům hektolitrů nealko Bernarda. Podle spolumajitele humpoleckého pivovaru poškozuje Prazdroj všechny pivovary svým tvrzením, že Birell "chutí převyšuje ostatní". V dubnu, když vrcholila kauza "tetrahop", byl Bernard jeden z těch, kdo tvrdil, že řešením může být vyloučení Prazdroje ze svazu. S tím souhlasili i další pivovarníci i vedení svazu. Kampaň pak Prazdroj zastavil. Jeho zástupci ale od počátku tvrdí, že o neetické jednání v žádném případě nejde. Spíš o snahu konkurentů se zviditelnit. "Postupujeme vždy v souladu s etickými pravidly," říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Produkce pivovarů v Česku se loni propadla o šest procent na 18,6 milionu hektolitrů. Velkým spotřeba klesá, některé malé ale rostou, mezi nimi i Bernard nebo Černá Hora.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Pivovar Bernard dnes vyzval největší společnost na trhu, Plzeňský Prazdroj, k degustačnímu souboji nealkoholických piv. Prazdroj prý v reklamní kampani tvrdí, že jeho nealko Radegast Birell ‚chutí převyšuje ostatní‘.

Podle spolumajitele humpoleckého pivovaru Stanislava Bernarda je toto tvrzení ‚nabubřelé a neopodstatněné‘. Prazdroj ale nabídku odmítl.

Garantem degustace by mělo být Sdružení přátel piva. Členem předsednictva tohoto sdružení, Zbyněk Holan, vyjádřil nad odmítnutí výzvy ze strany Prazdroje zklamání.

Prazdroj se vyjádřil v tom smyslu, že se u nás i v zahraničí obě piva utkávají v mnoha soutěžích, Holan ale o žádné podobné soutěži neslyšel. „Souhlasím s názorem, že na českém trhu jsou lepší nealko piva než je Birell.“

Holan také poznamenal, že Sdružení přátel piva se zamýšlí nad soutěží nealkoholických piv, protože jejich obliba roste. „Dost řidičů dostalo rozum a přestalo poíjet alkoholická piva a mnoho lidí také preferuje zdravý životní styl,“ uvedl Holan.

Celý článek včetně audia naleznete zde...

Zdroj: Rozhlas.cz

Renesančná budova ilavského pivovaru prežíva svoju renesanciu. Národná kultúrna pamiatka dlhé roky chátrala, miestni obyvatelia sa s ňou už pomaly lúčili, teraz dostáva novú podobu.

"Budova patrí medzi najstaršie pivovary na Slovensku. Je unikátnym objektom industriálnej architektúry, radíme ju medzi technické pamiatky. Unikátny je aj komín, ktorý je veľmi cenným objektom," zdôraznila Mária Ružôňová z Krajského pamiatkového úradu v Trenčíne.

Budovu kúpil pre svoju firmu miestny podnikateľ Miroslav Prostinák a zriadil tu predajňu stavebných materiálov. Zo zisku firmy teraz financuje rekonštrukciu budovy. Na časti, kde už vymenil strechu, teraz dokončuje opravu fasády. Tú vidno aj z kruhovej križovatky, ktorú poznajú motoristi, čo jazdia mimo diaľnice medzi Trenčínom a Považskou Bystricou.

Budova, ktorá bola dlho hanbou mesta, sa stáva jeho ozdobou. "Boli roky, keď sa nám zdalo, že už nikdy nebude rekonštruovaná. V posledných rokoch sa karta obrátila, keď ju získal nový majiteľ. Som presvedčený, že sa stane jednou z najkrajších budov v meste, možno úplne najkrajšou. Je to historická budova, pivovar po stáročia dával obyvateľom Ilavy prácu. Podstatné je, že tento kus histórie v Ilave zostane zachovaný," povedal Štefan Daško (nezávislý), primátor Ilavy.

Pohľad z nádvoria pripomína známy film Jiřího Menzela Postřižiny. Rovnaká budova, aj vysoký komín, na ktorom sa tak dobre bavil ukričaný Pepin so svojou "švagrovou" Maryškou. Na ilavskom pivovarskom komíne sa namiesto tejto dvojice usadil párik bocianov.

"Hniezdia tu už roky. Potrebovali sme opraviť vrch komína, tak sme po konzultácii s ornitológmi zhodili hniezdo. Nahradili sme vypadané tehly a komín spevnili tromi obručami. Potom sme dali naspäť rošt a priviazali naň konáre. Vlani tu bociany pobudli dva týždne, potom zmizli. Ornitológovia ma ubezpečovali, že sa vrátia, a mali pravdu. Tento rok sú späť," hovorí Prostinák.

Pivovar v Ilave vznikol v roku 1635. V druhej polovici 19. storočia bol najväčším v Trenčianskej stolici, ročne vyrobil 3-tisíc hektolitrov piva. Ako štátny podnik fungoval do roku 1992, keď sa jeho majiteľom stal Karol Konárik. V deväťdesiatych rokoch výroba piva stále klesala, až v roku 2000 celkom zanikla.

Zdroj: Zprávy Pravda.sk | Autor a foto: Milan Kráľ

Európske pivovarnícke združenie The Brewers of Europe, ktorého súčasťou je aj Slovenské združenie výrobcov piva a sladu, zverejnilo dôležitý report o plnení záväzkov voči Európskemu fóru pre alkohol a zdravie. Všetky uvedené záväzky sa týkali samoregulácie v marketingovej komunikácii v členských krajinách. Report vypracovala Európska aliancia samoregulačných orgánov (EASA) a bol nezávisle potvrdený KPMG. Uvádza sa v ňom, že pokrok nastal naprieč celou Európou.

Kroky pivovarov v Európe ocenil samotný Róbert Madelin, generálny riaditeľ Európskej komisie pre zdravie. Pierre-Olivies Bergeron, generálny sekretár The Brewers of Europe, v tejto súvislosti uviedol: „Pivovarnícke spoločnosti v Európe dali záväzok o zodpovednej marketingovej komunikácii Európskemu fóru pre alkohol a zdravie v roku 2007. Táto nezávisle potvrdená správa ilustruje neobvyklé úsilie a významný pokrok pivovarníckeho sektora v Európe. Je to dôkaz našej pevnej viery, že samoregulácia v marketingovej komunikácii je udržateľný doplnok k legislatívnemu rámcu.“

Súčasťou záväzku Brewers of Europe bol aj záväzok Slovenského združenia výrobcov piva a sladu. Jeho podstatou bola aktualizácia etického kódexu združenia slovenských pivovarníkov, ktorý sa zaviazali dodržiavať všetci jeho členovia. Záväzok bol úspešne naplnený a efekty zavedených samoregulačných opatrení a aktivít sú v praxi dobre viditeľné. Z európskeho hľadiska patrí Slovensko ku krajinám s najlepšou úrovňou práve reklamy na pivo.

Zdroj: Tisková zpráva Slovenského združenie výrobcov piva a sladu

Miloslav Dobšíček sbírá předměty od pivovarů z celého světa. Má i etiketu z Šalamounových ostrovů.

Pokud jde o pivní rekvizity, ukrývá doma Miloslav Dobšíček z Podivína skutečný poklad. Sklenice, podtácky, etikety, cedule nebo otvíráky na pivo skoro ze všech zemí světa– při prohlídce jeho rozsáhlé sbírky procestuje člověk celý svět.

„Začal jsem asi před deseti lety, kdy jsem přestal sbírat známky. Už teď ale mohu říct, že má sbírka je opravdu velká,“ chlubí se šestapadesátiletý muž. Na své hobby je patřičně hrdý. Má i speciální pivní vestu, se kterou obráží nejrůznější burzy. „Ale už málokdy nakupuju, spíš jen s ostatními sběrateli měníme, protože mám téměř všechno,“ dodává s úsměvem.

A určitě nepřehání. Stačí vzít atlas nebo globus a libovolně zapíchnout prst. Pravděpodobnost, že trefíte stát, z něhož má etiketu či podtácek, je skutečně vysoká. „Vlastně mi schází jen tři státy. A pak samozřejmě ty, kde se pivo nevaří, ale ty mě pochopitelně nezajímají,“ vysvětluje. V pečlivě střežených deskách má například pivetu severokorejského pivovaru z Pchjongjangu, Rwandy, Surinamu nebo Seychel. Ale potrpí si i na ty české.

„Velmi cenné jsou etikety z padesátých a šedesátých let, kdy se hodně pivovarů rušilo. To samé platí pro podtácky,“ popisuje sběratel. Nejvíce si cení podtácku z břeclavského pivovaru. „Je z předválečného období, stál mě tři tisícovky, což je docela dost,“ přiznává Dobšíček, že mu jeho koníček občas pořádně provětral peněženku.

Ale nestěžuje si. Jeho hobby má podle něj dvě velké výhody: člověk často díky sběratelských burzám cestuje a navazuje nové kontakty. „Několik let si píšu například s kolegy ze Srí Lanky, Argentiny nebo Brazílie,“ dodává na vysvětlenou Dobšíček, jehož jméno řada větších i menších pivovarů z celého světa dobře zná. O etikety a další předměty jim totiž pravidelně píše. „Velké pivovary mě většinou ignorují. Naopak ty menší jsou ochotné. Dostal jsem tak třeba etiketu pivovaru z Šalamounových ostrovů, Tahiti a Haiti,“ libuje si nad exotickými úlovky.

Nikdy ještě nespočítal, jak velkou sbírku má. A ani se k tomu nechystá. „Jsou to tisíce a tisíce předmětů. Ale nemám důvod to počítat. Má žena je velmi tolerantní a často mi také pomáhá. I díky ní můžu pokračovat ve sbírání dál,“ říká podivínský sběratel, který by svůj „poklad“ vyměnil snad jen za zbrusu nový rolls-royce. „Až mi ho někdo zaparkuje před domem, budu o tom vážně uvažovat,“ dodává se smíchem.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Martin Vrbas

Každý správný pivař by měl také vědět, jak se pivo vaří. Ještě správnější pivař by měl znát, jak bez dnešních vymožeností vařili pivo naši předkové a také jaká to někdy pro pivovarské bednáře byla dřina. Kdo má navíc rád pivovarnickou poezii Hrabalových Postřižin, má možnost vydat se za historií vaření piva naproti toku času do prvního muzea pivovarnictví, které nedávno otevřeli v pivovaru v Broumově-Olivětíně. Jeho hlavní sládek a spolumajitel Jaroslav Nosek nechal přeměnit nejstarší budovu bývalého klášterního pivovaru v muzeum, kde vystavil svou sbírku předmětů a dokumentů týkajících se výroby piva, a to nejen v Broumově.

Kromě toho si návštěvníci mohou prohlédnout také expozici věnovanou dnes už zaniklé výrobě likérů v tomto pivovaru.

Muzeum pivovarnictví je otevřeno už měsíc a v létě se může stát zajímavým cílem výletů těch, kdo mají typický český nápoj rádi.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Při vernisáži ve Sladovně pokřitil starosta Miroslav Sládek nové pivo Portyčák z pivovaru Dražíč.

Sál Vysoké trámy v písecké Sladovně zabere od dnešních 16 hodin výstava, která v těchto prostorách není obvyklá. Obrazy a sochy vystřídal Svět piva 2010.

Klub sběratelů pivovarských suvenýrů v Písku připravil již třetí ročník výstavy pivovarských etiket a dalších suvenýrů, která patří k největším v zemích Evropské unie.

„Návštěvníci se mohou těšit na pivní artefakty z 205 zemí celého světa, které pro výstavu zapůjčilo dvanáct sběratelů, z toho sedm píseckých, a dále sedm pivovarů,“ uvedl předseda pořádajícího klubu Jaroslav Řehůřek.

Stejně jako v předcházejících ročnících velkou část expozice tvoří pivní etikety. Ta první na území Rakousko – Uherska byla vyrobena v roce 1896 pro plzeňský pivovar. Průkopníkem v používání etiket byl také Měšťanský pivovar v Písku, jeho první etiketa pro pivo Kozel pochází z roku 1911.

Zajímavá je historie pivních tácků. „Ty první byly filcové a dávaly se ne pod, ale na pohár, aby do něj nepadaly mouchy a jiný hmyz. První tácky pod půllitry byly porcelánové, u nás se až do roku 1946 vyráběly v Karlových Varech. Výroba papírových začala v roce 1892 v Drážďanech, od roku 1906 se na ně začala dávat loga pivovarů,“ poodhalil kousek historie pivních tácků Řehůřek, sám jejich dlouholetý sběratel.

V jedné z vitrín je uložena historie skleněných lahví. Ty původní, ručně foukané, byly dost těžké, ale zato pěkně zdobené. V 19. století nahradily ruční výrobu automaty a v roce 1935 začali Američané „balit“ pivo do plechovek.

Za zastavení určitě stojí expozice s pivními papírovými ubrousky, i když je zde jen malá ukázka z jejich největší sbírky u nás. Její majitelkou je Alena Šedová a ve sbírce má více než 50 000 kusů z mnoha zemí. „Není bez zajímavosti, že pivní ubrousky se začaly používat už ve dvanáctém století. Byly ovšem látkové, s papírovými se setkali naši předkové až ve století osmnáctém,“ doplnil Jaroslav Řehůřek.

Stejně jako na předcházejících dvou ročnících, i tentokrát jsou zde unikáty. Jsou to ukázky světlého a tmavého piva Mahina, které přivezl strakonický Pavel Pavel z Velikonočního ostrova, kde byl zkontrolovat přemístěné sochy moai. Pivo zde vyrábí chilský majitel minipivovaru, který v Česku studoval.

Poprvé mohou návštěvníci ve Sladovně také vidět krásně zdobené poháry, první ceny z pivních soutěží v Táboře a Českých Budějovicích.

Výstava potrvá do 22. srpna.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autorka a foto: Libuše Kolářová

Známe ho všichni a téměř každý z nás ho pije – ano, řeč je o zlatavém moku národa českého, pivu. Málokdo ale tuší, že pitím tohoto lahodného nápoje pomáháme našim kostem…

Pivo obsahuje silikon, který se v tomto nápoji vyskytuje ve formě OSA – tedy kyseliny ortosilické. Právě ta podporuje vývoj a růst kostí. Přispívá tedy rovněž ke snížení rizika osteoporózy.

Pšenice pokulhává za ječmenem

Výzkumná studie zahrnovala celkem 100 piv a zkoumala obsah jejich silikonu. Byl zjištěn obsah silikonu v průměru od 6,4 do 56,5 miligramu v litru. Podle vědců tak prý stačí denně vypít od jednoho do dvou litrů piv.

Ovšem tato rada se týká pouze vhodnosti vlivu piva při osteoporóze, a ostatní účinky piva, ať už pozotovní či negativní, ponechává stranou. neznamená tedy v žádném případě doporučení, abycho pili dva litry piva denně!

Také je nutné upozornit, že není pivo jako pivo. Druhy s velkým množstvím ječmene a chmelu také obsahují dostatek silikonu. To se už nedá říct o pšeničných druzích.

Pivo nahradí třeba vločky

Problém nastává v okamžiku, kdy někteří jedinci pivu jednoduše neholdují. I tady vědci znají radu – stačí jíst dostatečné množství cereálií, vlákniny či ovesných vloček.

To je dobrá rada i pro ty, jimž pivo není cizí. Kombinace pití zlatavého moku s vyváženou stravou je lepší volba než samotné vypití čtyř velkých piv denně.

Zdroj: Zdraví Centrum.cz