Európske pivovarnícke združenie The Brewers of Europe, ktorého súčasťou je aj Slovenské združenie výrobcov piva a sladu, zverejnilo dôležitý report o plnení záväzkov voči Európskemu fóru pre alkohol a zdravie. Všetky uvedené záväzky sa týkali samoregulácie v marketingovej komunikácii v členských krajinách. Report vypracovala Európska aliancia samoregulačných orgánov (EASA) a bol nezávisle potvrdený KPMG. Uvádza sa v ňom, že pokrok nastal naprieč celou Európou.

Kroky pivovarov v Európe ocenil samotný Róbert Madelin, generálny riaditeľ Európskej komisie pre zdravie. Pierre-Olivies Bergeron, generálny sekretár The Brewers of Europe, v tejto súvislosti uviedol: „Pivovarnícke spoločnosti v Európe dali záväzok o zodpovednej marketingovej komunikácii Európskemu fóru pre alkohol a zdravie v roku 2007. Táto nezávisle potvrdená správa ilustruje neobvyklé úsilie a významný pokrok pivovarníckeho sektora v Európe. Je to dôkaz našej pevnej viery, že samoregulácia v marketingovej komunikácii je udržateľný doplnok k legislatívnemu rámcu.“

Súčasťou záväzku Brewers of Europe bol aj záväzok Slovenského združenia výrobcov piva a sladu. Jeho podstatou bola aktualizácia etického kódexu združenia slovenských pivovarníkov, ktorý sa zaviazali dodržiavať všetci jeho členovia. Záväzok bol úspešne naplnený a efekty zavedených samoregulačných opatrení a aktivít sú v praxi dobre viditeľné. Z európskeho hľadiska patrí Slovensko ku krajinám s najlepšou úrovňou práve reklamy na pivo.

Zdroj: Tisková zpráva Slovenského združenie výrobcov piva a sladu

Miloslav Dobšíček sbírá předměty od pivovarů z celého světa. Má i etiketu z Šalamounových ostrovů.

Pokud jde o pivní rekvizity, ukrývá doma Miloslav Dobšíček z Podivína skutečný poklad. Sklenice, podtácky, etikety, cedule nebo otvíráky na pivo skoro ze všech zemí světa– při prohlídce jeho rozsáhlé sbírky procestuje člověk celý svět.

„Začal jsem asi před deseti lety, kdy jsem přestal sbírat známky. Už teď ale mohu říct, že má sbírka je opravdu velká,“ chlubí se šestapadesátiletý muž. Na své hobby je patřičně hrdý. Má i speciální pivní vestu, se kterou obráží nejrůznější burzy. „Ale už málokdy nakupuju, spíš jen s ostatními sběrateli měníme, protože mám téměř všechno,“ dodává s úsměvem.

A určitě nepřehání. Stačí vzít atlas nebo globus a libovolně zapíchnout prst. Pravděpodobnost, že trefíte stát, z něhož má etiketu či podtácek, je skutečně vysoká. „Vlastně mi schází jen tři státy. A pak samozřejmě ty, kde se pivo nevaří, ale ty mě pochopitelně nezajímají,“ vysvětluje. V pečlivě střežených deskách má například pivetu severokorejského pivovaru z Pchjongjangu, Rwandy, Surinamu nebo Seychel. Ale potrpí si i na ty české.

„Velmi cenné jsou etikety z padesátých a šedesátých let, kdy se hodně pivovarů rušilo. To samé platí pro podtácky,“ popisuje sběratel. Nejvíce si cení podtácku z břeclavského pivovaru. „Je z předválečného období, stál mě tři tisícovky, což je docela dost,“ přiznává Dobšíček, že mu jeho koníček občas pořádně provětral peněženku.

Ale nestěžuje si. Jeho hobby má podle něj dvě velké výhody: člověk často díky sběratelských burzám cestuje a navazuje nové kontakty. „Několik let si píšu například s kolegy ze Srí Lanky, Argentiny nebo Brazílie,“ dodává na vysvětlenou Dobšíček, jehož jméno řada větších i menších pivovarů z celého světa dobře zná. O etikety a další předměty jim totiž pravidelně píše. „Velké pivovary mě většinou ignorují. Naopak ty menší jsou ochotné. Dostal jsem tak třeba etiketu pivovaru z Šalamounových ostrovů, Tahiti a Haiti,“ libuje si nad exotickými úlovky.

Nikdy ještě nespočítal, jak velkou sbírku má. A ani se k tomu nechystá. „Jsou to tisíce a tisíce předmětů. Ale nemám důvod to počítat. Má žena je velmi tolerantní a často mi také pomáhá. I díky ní můžu pokračovat ve sbírání dál,“ říká podivínský sběratel, který by svůj „poklad“ vyměnil snad jen za zbrusu nový rolls-royce. „Až mi ho někdo zaparkuje před domem, budu o tom vážně uvažovat,“ dodává se smíchem.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Martin Vrbas

Každý správný pivař by měl také vědět, jak se pivo vaří. Ještě správnější pivař by měl znát, jak bez dnešních vymožeností vařili pivo naši předkové a také jaká to někdy pro pivovarské bednáře byla dřina. Kdo má navíc rád pivovarnickou poezii Hrabalových Postřižin, má možnost vydat se za historií vaření piva naproti toku času do prvního muzea pivovarnictví, které nedávno otevřeli v pivovaru v Broumově-Olivětíně. Jeho hlavní sládek a spolumajitel Jaroslav Nosek nechal přeměnit nejstarší budovu bývalého klášterního pivovaru v muzeum, kde vystavil svou sbírku předmětů a dokumentů týkajících se výroby piva, a to nejen v Broumově.

Kromě toho si návštěvníci mohou prohlédnout také expozici věnovanou dnes už zaniklé výrobě likérů v tomto pivovaru.

Muzeum pivovarnictví je otevřeno už měsíc a v létě se může stát zajímavým cílem výletů těch, kdo mají typický český nápoj rádi.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Při vernisáži ve Sladovně pokřitil starosta Miroslav Sládek nové pivo Portyčák z pivovaru Dražíč.

Sál Vysoké trámy v písecké Sladovně zabere od dnešních 16 hodin výstava, která v těchto prostorách není obvyklá. Obrazy a sochy vystřídal Svět piva 2010.

Klub sběratelů pivovarských suvenýrů v Písku připravil již třetí ročník výstavy pivovarských etiket a dalších suvenýrů, která patří k největším v zemích Evropské unie.

„Návštěvníci se mohou těšit na pivní artefakty z 205 zemí celého světa, které pro výstavu zapůjčilo dvanáct sběratelů, z toho sedm píseckých, a dále sedm pivovarů,“ uvedl předseda pořádajícího klubu Jaroslav Řehůřek.

Stejně jako v předcházejících ročnících velkou část expozice tvoří pivní etikety. Ta první na území Rakousko – Uherska byla vyrobena v roce 1896 pro plzeňský pivovar. Průkopníkem v používání etiket byl také Měšťanský pivovar v Písku, jeho první etiketa pro pivo Kozel pochází z roku 1911.

Zajímavá je historie pivních tácků. „Ty první byly filcové a dávaly se ne pod, ale na pohár, aby do něj nepadaly mouchy a jiný hmyz. První tácky pod půllitry byly porcelánové, u nás se až do roku 1946 vyráběly v Karlových Varech. Výroba papírových začala v roce 1892 v Drážďanech, od roku 1906 se na ně začala dávat loga pivovarů,“ poodhalil kousek historie pivních tácků Řehůřek, sám jejich dlouholetý sběratel.

V jedné z vitrín je uložena historie skleněných lahví. Ty původní, ručně foukané, byly dost těžké, ale zato pěkně zdobené. V 19. století nahradily ruční výrobu automaty a v roce 1935 začali Američané „balit“ pivo do plechovek.

Za zastavení určitě stojí expozice s pivními papírovými ubrousky, i když je zde jen malá ukázka z jejich největší sbírky u nás. Její majitelkou je Alena Šedová a ve sbírce má více než 50 000 kusů z mnoha zemí. „Není bez zajímavosti, že pivní ubrousky se začaly používat už ve dvanáctém století. Byly ovšem látkové, s papírovými se setkali naši předkové až ve století osmnáctém,“ doplnil Jaroslav Řehůřek.

Stejně jako na předcházejících dvou ročnících, i tentokrát jsou zde unikáty. Jsou to ukázky světlého a tmavého piva Mahina, které přivezl strakonický Pavel Pavel z Velikonočního ostrova, kde byl zkontrolovat přemístěné sochy moai. Pivo zde vyrábí chilský majitel minipivovaru, který v Česku studoval.

Poprvé mohou návštěvníci ve Sladovně také vidět krásně zdobené poháry, první ceny z pivních soutěží v Táboře a Českých Budějovicích.

Výstava potrvá do 22. srpna.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autorka a foto: Libuše Kolářová

Známe ho všichni a téměř každý z nás ho pije – ano, řeč je o zlatavém moku národa českého, pivu. Málokdo ale tuší, že pitím tohoto lahodného nápoje pomáháme našim kostem…

Pivo obsahuje silikon, který se v tomto nápoji vyskytuje ve formě OSA – tedy kyseliny ortosilické. Právě ta podporuje vývoj a růst kostí. Přispívá tedy rovněž ke snížení rizika osteoporózy.

Pšenice pokulhává za ječmenem

Výzkumná studie zahrnovala celkem 100 piv a zkoumala obsah jejich silikonu. Byl zjištěn obsah silikonu v průměru od 6,4 do 56,5 miligramu v litru. Podle vědců tak prý stačí denně vypít od jednoho do dvou litrů piv.

Ovšem tato rada se týká pouze vhodnosti vlivu piva při osteoporóze, a ostatní účinky piva, ať už pozotovní či negativní, ponechává stranou. neznamená tedy v žádném případě doporučení, abycho pili dva litry piva denně!

Také je nutné upozornit, že není pivo jako pivo. Druhy s velkým množstvím ječmene a chmelu také obsahují dostatek silikonu. To se už nedá říct o pšeničných druzích.

Pivo nahradí třeba vločky

Problém nastává v okamžiku, kdy někteří jedinci pivu jednoduše neholdují. I tady vědci znají radu – stačí jíst dostatečné množství cereálií, vlákniny či ovesných vloček.

To je dobrá rada i pro ty, jimž pivo není cizí. Kombinace pití zlatavého moku s vyváženou stravou je lepší volba než samotné vypití čtyř velkých piv denně.

Zdroj: Zdraví Centrum.cz

Trestní řízení ve věci obecného ohrožení stále trvá.

Věci se konečně pohnuly, a tak v Chýnově už bude bezpečno. Alespoň co se týče pivovaru, jehož střecha ještě do včerejšího dne hrozila zřícením.

Na neopravené části chýnovského pivovaru se podepsala letošní sněhová nadílka. Část střechy se zřítila, naštěstí do vnitřního traktu objektu, takže se nikomu nic nestalo. Poničená konstrukce ale ohrožovala dál.

„S majitelem nebyla řeč. Dlouho se nám nedařilo donutit ho k tomu, aby začal s demolicí. Termíny stále posouval, takže jsem ani nevěděl, že přijedou zrovna dneska,“ řekl včera Deníku starosta Chýnova Pavel Eybert.

Policie na liknavost majitele reagovala zahájením trestního řízení ve věci obecného ohrožení. To stále trvá.

„Trestní stíhání zastaveno nebude. Vlastně až do odstranění střechy obecné ohrožení trvalo. Věc byla předána na oddělení vyšetřování do Tábora. Rohodne o ní vyšetřovatel, potažmo státní zástupce,“ informoval bývalý šéf chýnovských policistů Miroslav Peroutka.

Bude nová střecha?

Během včerejšího dne bylo hotovo. Najatá firma odstranila nakloněnou špičku výtahové věže, část střechy směrem na hlavní silnici i tu část u dětského hřiště.

„Do oběda budeme hotovi. Během prázdnin by se pak měla sundat celá střecha a na podzim se snad začne se stavbou nové. Do zimy by chtěl mít majitel hotovo,“ prozradil včera Dušan Lanžhotský, majitel firmy LD střechy, která demoliční práce prováděla.

Plány jednatele pražské firmy Walboria Stanislava Valka, který pivovar vlastní, jsou velké. A to i přesto, že objekt je stále v aktivní nabídce realitní kanceláře Avareal.

Kupec, který o pivovar projeví zájem, si musí připravit necelých třináct milionů korun. Vyjádření majitele se nám ale nepodařilo získat.

Kromě chýnovských občanů si nejspíš oddychne i radnice. Pokud by majitel nezačal v dohledné době s demolicí, musela by ji provést na vlastní náklady. Peníze by pak následně vymáhala po Stanislavu Valkovi.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka a foto: Kateřina Nimrichtrová

Prodávat víc, i když je krize? Je to možné. Středním a malým pivovarům se to daří.

„Lidé hledají různorodější a zajímavější chutě, a proto se stále víc přiklánějí k regionálním značkám. Tento trend začal zhruba před pěti lety,“ vysvětluje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Právě do kategorie středních nebo také regionálních pivovarů patří středomoravské pivovary Holba Hanušovice, přerovský Zubr nebo Litovel. Všechny tři potvrzují Veselého slova.

V prvních pěti měsících prodávaly víc piva než ve srovnatelném období loňského roku. Přitom loňský rok byl pro ně rovněž velmi dobrý. Zubr letos dokonce zvýšil meziročně produkci téměř o patnáct procent. „Takový nárůst je skutečně výrazný. V žádném případě ale není ojedinělý,“ upozornil Jan Veselý. Mezi středními pivovary se podle něj najdou podobné příklady tak výrazného růstu produkce v celé republice. „Jen namátkou Bernard, jihlavský Ježek nebo pivovar Svijany. Je za tím samozřejmě hlavně charakteristické a zajímavé pivo, které ale musí být podpořeno dobrou obchodní politikou pivovaru.“

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Přes čtyřicet let sbírá František Nantl z Olomouce pivní etikety. K zálibě přivedl i svého syna.

Když v roce 1964 tehdy třináctiletý František Nantl začal sbírat první pivní etikety, ještě netušil, že se z toho stane celoživotní vášeň. „Tenkrát jsme s klukama etikety vyměňovali. Kupovali jsme je v papírnictví, ale hlavně je odlepovali z lahví. Jiné možnosti nebyly,“ vzpomíná Nantl.

Sbíral pivní štítky z celého světa, přesně si vzpomíná na první zahraniční kousek, který mu přišel poštou z Mnichova. Ve svých albech ho má založený na zvláštním místě.

Dnes už má doma přes pětačtyřicet tisíc etiket. Jsou mezi nimi i vzácné kousky z období první republiky nebo carského Ruska. Podařilo se mu získat i štítky z Barbadosu, ostrova Svatého Tomáše i dalších afrických zemí.

Burzy i internet

Ke stejné zálibě přivedl Nantl i svého syna, který s ním už od dětství vyrážel na burzy. „Hrozně mě to bavilo, i když byly chvíle, kdy jsem jsem se tomu tolik nevěnoval. Ale vždycky jsem se ke sbírání etiket vrátil,“ popisuje třiatřicetiletý Michal Nantl.

Nejdřív s otcem sbírali štítky ze všech zemí. Těch je však takové množství, že se v posledních dvaceti letech rozhodli soustředit na oblast bývalého Československa, odkud mají etikety ze všech významných pivovarů.

Ty Michal Nantl obesílá a navštěvuje, stejně jako burzy nebo různé akce. Nové kousky získává také na aukcích přes internet. „Je to jednodušší a rychlejší, nezabere to tolik času, ale osobní setkání na burzách jsou lepší. Přes kamarády se třeba dozvím, kde se bude otevírat nový pivovar,“ objasňuje.

Také při běžných nákupech nejvíc času stráví v oddělení s pivem a sleduje, jestli nejsou na lahvích zajímavé etikety. „Většinu z nich už mám, ale může se stát, že i v supermarketu narazím na kousek, který ve sbírce chybí,“ říká Michal Nantl.

Sběratelé mají na odlepení štítků z lahví dokonce své fígle. „Technik je několik. Aby se štítek odlepil a nepoškodil, používám fén nebo vařící vodu,“ prozrazuje jeho otec.

Etikety jsou pro výrobce důležité, proto přichází časem s dalšími novinkami a mění jejich design. „Obal prodává. Etiketa musí hezky vypadat a zaujmout, protože pivo chlapovi kupuje většinou žena,“ shodují se s úsměvem muži.

Dovolená v pivovaru

Co je pro nezasvěcené pivaře obyčená etiketa, může být pro sběratele vzácný kousek z limitované série. „Někdy na první pohled rozdíl nevidíte. Ale nápis je třeba o milimetr delší, písmo větší nebo se liší barvou rámečku,“ vysvětlují sběratelé, kteří si o pivních suvenýrech dokážou povídat hodiny.

A o své vášni mluví v nadsázce jako o postižení. „Pochopení musí mít i rodina. Naštěstí manželka mi toleruje, že dělám doma nepořádek. Teď už mi na sbírku vyčlenila i pokoj,“ pochvaluje si František Nantl, který je spolu se synem členem olomouckého Klubu sběratelů pivních etiket a pivovarských suvenýrů.

Ten má zhruba čtyřicet nadšenců, kteří sbírají vše, co souvisí s pivem: sklenice, plechovky, plakáty, tácky, korunkové uzávěry, soudky, otvíráky, staré faktury, účtenky nebo propisky. Někteří se koníčku věnovali v dětství a po letech se k němu vrátili, další sběratelství propadli teprve nedávno. Nantlův kamarád a člen klubu Jan Carbol začal před pěti lety shromažďovat tácky pro svého synovce, teď už má svoji vlastní sbírku.

Nejstarší kousky pochází z 30. let minulého století. „Zajímavé jsou pro sběratele rarity. Tiskárna udělá několik návrhů nových tácků v omezeném množství, pivovar si jeden z nich vybere. Ty ostatní jsou vzácné, protože se do hospody vůbec nedostanou. Cena se pak může vyšplhat i na několik tisíc,“ říká Jan Carbol. Podle něj se stane jen výjimečně, že přímo v hospodě narazí na tácek, který mu ještě ve sbírce schází.

Se svojí zálibou spojil i dovolenou, když vloni s přítelkyní objel třicet pivovarů. „Přítelkyně má pochopení, dokonce začala sbírat účtenky, ale letos už musíme vyrazit k moři,“ usmívá se mladý muž.

A je nezbytně nutné, aby sběratelé pivních kuriozit měli také kladný vztak k pivu? „Mám ho rád, ale nejsem klasický pivař, každý den si ho nedám. V našem klubu jsou i lidé, kteří ho vůbec nepijí,“ vysvětluje František Nantl.

Jeho syn dává přednost klasicky vařenému kvasnicovému pivu. V Olomouci chodí hlavně do Moritze nebo Svatováclavského pivovaru. „Když jezdím kvůli dalším etiketám do sbírky po republice do malých pivovarů, samozřejmě taky rád jejich výrobky ochutnám,“ dodává Michal Nantl.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Jana Burešová | Foto: Libor Teichmann

Štvalo vás ošklivé jaro? Určitě ne tolik jako tuzemské pivovary. Otevřené zahrádky, kempy a další rekreační zařízení totiž zvyšují spotřebu piva v průměru až o třetinu.

Kýžená chvíle, kdy sezonní provozovny otevírají, je proměnlivá a záleží právě na slunečném počasí.

„Pivovarská sezona v minulosti začínala třeba už i v březnu nebo dubnu, zatímco ta letošní bohužel přišla se slunečným počasím až v červnu,“ říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Propad prodejů točeného piva kvůli tomu, že rekreační střediska a „zahrádky“ otevřely se zpožděním, zatím není vyčíslen. „Odhaduji, že během jara mohlo dojít ke snížení spotřeby čepovaného piva ve dvouciferných číslech,“ říká Petr Samec, mluvčí Budějovického Budvaru.

Zkušenosti oslovených pivovarů nasvědčují tomu, že sezonu už nezachrání ani mimořádně slunné léto.

V letošním roce se navíc pivovary musejí vyrovnat se zvýšením spotřební daně. V létě by si tak chtěly spravit prodeje alespoň při kulturních a sportovních akcích. Pivo by se mělo pít hlavně díky sledování fotbalového šampionátu v hospodách a sportbarech a také na letních hudebních festivalech.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Petr Švihel

Po guerillové akci MS ve fotbale stoupla návštěvnost stránek pivovaru.

Holandské pivo provedlo na MS guerillovou akci – návštěvu velké skupiny dívek v šatech v tradičních barvách pivovaru. Výrazně mu pak stoupla návštěvnost webu.

Web bavaria.com měl ještě nedávno návštěvnost limitně se blížící nule – nyní je pátou nejnavštěvovanější britskou pivní stránkou po pivech Carling, Cobra, Budweiser (oficiální sponzor) a Carlsberg. Většina návštěvníků byla přesměrována buď z Wikipedie nebo z Googlu, poté co se rozšířila zpráva o guerille, na jejímž konci byl mimo jiné vyhazov populárního moderátora Robbie Earleho.

Sean Durkan, marketingový manažer Bavarie, uvedl: „Povědomí o značce se definitivně zvýšilo, stejně jako vzrostla aktivita na sociálních sítích a na Twitteru.“ Podrobné výsledky Bavaria ještě neanalyzovala, očekává ale zvýšení prodejů. Celá akce se spustila okamžiku kdy 36 holandských fanynek přišlo na fotbal v šatech, které se distribuují jako součást velkého balení Bavarie. Durkan uvedl, že do odjezdu holandského týmu na mistrovství se prodalo přes 200 000 těchto šatů. Navzdory kontroverzi tak celá aktivita vzbudila v online prostoru velkou pozornost – podle expertů je tento způsob mediální prezentace Bavarie extrémně účinný.

Zdroj: Strategie.cz

Pivní maraton hostí od pátku až do neděle Šternberk. Třídenní slavnosti s koncerty a pivem obsadí areál bývalých kasáren v ulici Kpt. Nálepky.

Kromě přehlídky regionálních pivovarů z celé České republiky s více než třiceti druhy piv na návštěvníky Pivního maratonu čekají hudební vystoupení, grilované pochoutky a jsou přichystány také atrakce pro nejmenší.

Páteční hudební program otevírá sestava Tchoři, která začíná hrát od sedmnácti hodin.

Po ní vystoupí další interpreti rockového rázu, třeba David Spilka, James D. S. či Callibos M. S.

V sobotu začne program již v deset hodin Tunning srazem a od šestnácti hodin se rozezvučí i pódium. Vystoupí Morčata na útěku a další čtyři kapely jako U2 revivalk či Split Bearing.

V pátek a v sobotu zájemci za jednotlivý vstup zaplatí sto padesát korun, lístek na celý festival vyjde na dvě stě padesát korun.

V neděli, kdy už není hudební program, je vstupné zdarma, ovšem o to víc zbyde času na ochutnávku lahodných piv. Pořadatelé vzkazují, že akce se bude konat za každého počasí a návštěvníky před případným deštěm ochrání zastřešení.

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Veronika Kolesárová

"Nechcete to jídlo ohřát?“ ptá se sládek a číšník v jedné osobě. Vidí, že krmíme devatenáctiměsíční dcerku. „Ano, máte mikrovlnku?“ A sklenici s dětskou směsí mu podáváme. Dcera se ihned rozbrečí. Radši jí jídlo vracíme, sní ho studené. A pán v hábitu stejně mikrovlnku nemá. Kde by se také ve středověkém šenku vzala, že? Muž bere do rukou dudy a začíná hrát a zpívat na uklidněnou německou dětskou písničku. Baví se tím celá hospoda. Tedy není to úplně typická saská hospoda, ale weesensteinský minipivovar, malý sklepní zámecký šenk s dvěma varnými nádobami a dřevěným soudkem, odkud číšník a sládek točí pivo hostům. Dcera se uklidní a pánovi mává a tleská.

Můžeme tedy minipivovar prozkoumat a pivo ochutnat. Na zámku Weesenstein (asi 20 kilometrů od česko-německého přechodu v Krásném Lese) se pivo vařilo od roku 1510, tedy potud to lze vyzkoumat, pokud tu byl pivovar dřív, není v pramenech doložen. Ulrich Betsch ho obnovil v roce 1999. Vaří podle starých receptur, byť mu slad připravují v laboratořích v nedalekém Heidenau. Betsch uvádí, že tak, jak dělá pivo on, tak ho pili zhruba kolem poloviny 19. století.

Chuť je dobrá, byť nám trochu chybí říz, bez něhož si už dnes nedovedeme oblíbený nápoj představit. K pivu tu podávají jednoduchá jídla, masa a polévky. Ceny mají doslova mírné - půllitr vyjde na 2,90 eur, jídlo kolem 10 eur. Výrazně dražší je však zdejší produkt lahvovaný. V přepočtu zhruba na tisícovku vyjde pětilitrová láhev. Jak se však ukáže, velkou část ceny stojí samotné sklo. Jde o originální a opravdu nádherné láhve s vyobrazením zámku.

Do pivovárku ale nemíří lidé jen za občerstvením,mimořádně oblíbené jsou kurzy vaření piva, které pan Betsch pořádá. Jsou určeny těm, kteří si chtějí pivovar založit, anebo těm, kteří si chtějí uvařit svůj nápoj doma na kamnech.

Na dann, Prost! Tak tedy, na zdraví!

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jan Veselý

Tomáš Hlavenka asistent, Brno » Krakonoše neseženu

Rozhodně mám raději pivo z malých pivovarů. Jako svatební dar jsem dostal domácí minipivovar. Často pijeme Pegas a Dalešice. Nejsou to piva s univerzální chutí z velkých výroben, ale specifické značky. Když je tady na festivalu ochutnáme, můžeme procestovat všechny kraje. Krakonoše v Brně normálně neseženu.

Aneta Pléhová studentka, Brno » Malé pivovary nešidí

Piju pražská piva, ale mám ráda i malé značky, protože si myslím, že se jejich výroba tolik nešidí. Chutnají mi kvasnicová a hutná piva, která nejsou vodnatá a mají výraznou chuť. Pivo radši piju v hospodách než restauracích. Je lepší, když štamgasti bouchají sklenkami o stůl a dělají atmosféru, než když se pořád číšníci ptají, jestli máte dopito.

Michal Křivý automechanik, Brno » Malé vaří piva, která se liší

Větší pivovary jsou velkovýrobny, menší mají své kouzlo. Když je možnost, dám si pivo z malého pivovaru mnohem radši, než nějakou známou značku. Přišli jsme s kolegy právě proto, abychom ochutnali značky, které v Brně neseženeme. Známe je všechny, ale nemáme šanci je zkusit. Chutnají mi, nejsou tuctová a něčím se liší.

Simona Kuncová studentka, H. Králové » Gambrinus nezklamal

Mám radši větší pivovary, ale abych ochutnala něco nového, přijeli jsme sem z Hradce Králové. Takže asi půjdeme od stánku ke stánku a vyzkoušíme nové značky. Na začátek jsem si ale dala Gambrinus, který běžně piju s kamarády, když si jdeme sednout do hospody. Sem tam si pivo načepuju sama, to mi pak chutná nejvíc.

Jaroslav Julínek pracovník v přepravních službách, Brno » Hlavně, když je dobré

Mám rád hlavně dobré pivo. Takže nezáleží na tom, jestli je z malého nebo velkého pivovaru, ale na chuti. Když je hořké, má dobrou barvu, chuť a ještě ho podpoříte skvělým jídlem, tak nic nechybí. Jinak mám ale tři své oblíbené značky, které pijeme s přáteli, a pak zkouším nová piva. Teď jsme například ochutnali Poutníka.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Na brněnském velodromu si až do soboty přijdou na své „pivní gurmeti“. Na zdejším novém pivním festivalu mohou ochutnat přes padesát různých značek. Dobré pití doplní hudební program. Dnes zahraje Petr Spálený, v sobotu vše zakončí Kamelot.

První ročník Brněnského pivního festivalu, který včera začal, nabízí přehlídku malých a často neznámých piv, ale i stánky velkých pivovarů. Ve včerejších odpoledních hodinách zel areál velodromu prázdnotou. Stánkaři, kterých bylo na začátku festivalu snad více než návštěvníků, tak měli čas ochutnávat z nabídky konkurentů. Kolem osmé hodiny večerní už pivo ochutnávalo přibližně šest stovek lidí, pořadatelé ale čekali několikanásobně vyšší návštěvu. „Doufám, že lidi ještě dojdou. Samozřejmě jsem jich čekala víc, ale hlavně, že se jim tady líbí,“ říká organizátorka Zdena Macinková.

„V Brně nic takového nebylo alespoň patnáct let. A myslím, že si tady podobnou akci zasloužíme. Osobně bych lidem doporučila ochutnat klášterní piva, které se vyrábí v malém nákladu u nás, v Belgii, Německu a Holandsku. Ty člověk normálně v hospodě neochutná,“ radí Macinková.

Pivovary akci pojímají především jako možnost se zviditelnit, což je především pro ty menší dost důležité. Potvrzuje to i sládek vařící pivo Svijany, které je na Brněnsku velice oblíbené.

„Snažíme se podobných akcí účastnit v oblastech, kde se naše pivo prodává a v Brně máme hodně příznivců. Naše pivo je jiné než od těch velkých značek. Je stejné jako před padesáti lety a tím se liší od ostatních, nic nešidíme a to lidé poznají,“ míní sládek Petr Menšík. Na rozdíl třeba od nedávno zkrachovalého Vyškovského pivovaru se tady představují malí a třeba i nově vzniklí výrobci, kteří zaznamenali u lidí úspěch.

Mají jedno společné, zachovávají si tradiční český způsob výroby piva i za cenu vyšších nákladů.

„Je to protiváha k nadnárodním korporacím. Jejich pivo sice lidi neurazí, ale ani je nenadchne, navíc všechny piva velkých značek chutnají skoro stejně. Pivo je součást společenského života, a proto na něho lidé kladou větší nároky a hledají alternativy k jiným značkám,“ vysvětluje Menšík.

Podle něj je ale těchto „pivních slavností“ v Česku až moc a to jim škodí.

„Navzájem si berou lidi. Bylo by lepší, kdyby jich bylo méně a byly větší a kvalitnější. Doufám, že se to vyvine tak, že nejlepší přežijí a vytvoří si tradici,“ dodává sládek Menšík. Velké množství podobných akcí potvrzuje i zástupce strakonického Dudáka Tomáš Hušák. „Za léto jich může být i víc než čtyřicet,“ říká.

***

FAKTA

První Brněnský pivní festival

Kde: Velodrom v Pisárkách

Pivovary: Poutník, Starobrno, Pilsner Urquell, Pardál, Gambrinus, Richard, Budějovický Budvar, Krušovice, Master, Kozel, Dačice, Louny, Svijany

Ochutnávky piva: Vždy ve středu, čtvrtek a pátek od 13 hodin. V sobotu již od 9 hodin. Vstupné Středa, čtvrtek, pátek: 60 Kč Sobota: 80 Kč Vstup pro děti do 12 let zdarma

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Václav Prak, s přispěním Michaely Sagitariové

Už pošesté si dají v Číhalíně dostaveníčko milovníci zlatavého moku. Na sobotní odpoledne a večer jsou připraveny Číhalínské pivnosti v areálu Pod lucernou. Jako každoročně bude degustaci pěnivého moku provázet i řada zajímavých soutěží a hlavně hudebních produkcí.

„Pro návštěvníky máme přichystané soutěže v pití piva na ex, turnaj v šipkách o soudek piva a vrcholem bude pojídání párku na čas,“ sdělila jedna z organizátorů Jana Holubová.

Letošní ročník pivností nabídne návštěvníkům celkem šest druhů piv od různých pivovarů, a kromě těch alkoholem oplývajících se v nabídce objevuje i jedno nealkoholické. Samozřejmostí jsou uzené a grilované dobroty.

Většina kapel, které v sobotu večer v Číhalíně zahraje, pochází z Třebíčska, které doplní Vaťák (Kabát revival) ze Dvora Králové nad Labem a Fousatej Hat z Havlíčkova Brodu. Z těch domácích se mohou návštěvníci těšit na Vjetef, Zeus a seznam domácích uzavírá Sociál Band. Kromě hudebních kapel je připraveno i vystoupení čerstvých Mistryň Evropy v hip hopu, které si říkají Devily Ice Flame ze Základní umělecké školy Třebíč.

Pro ty, kteří to mají do Číhalína trochu z ruky, bude přistaven autobus, který zájemce sveze na místo konání. „V plánu máme dva spoje, které pojedou odpoledne do Číhalína a stejný počet bude po skončení akce rozvážet účastníky v noci. Jízdné v obou případech činí 25 korun,“ upřesnila Jana Holubová. První autobus odjíždí už v 16 hodin z Přibyslavic. Jeho trasa vede přes Okříšky, Petrovice, Krahulov, Červenou Hospodu, Třebíč, Račerovice až do Číhalína. Druhý s odjezdem v 17 hodin nabere cestující v Červené Lhotě, Čechtíně, Svatoslavi, Radošově, Koutech, Chlumu Bransouzích, Číchově a Přibyslavicích. Zpáteční rozvoz bude v opačném pořadí ve 2.30 a ve 3.30 hodin.

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autorka: Lenka Novotná

„Zachraňte roudnický pivovar“ – tak se nazývá veřejná prezentace vizí o záchraně architektonické památky v Roudnici nad Labem, která proběhne již v sobotu od 15 hodin v Galerii moderního umění v Roudnici.

Občanské sdružení Esprit Roudnice n. L. zde představí svoji vizi, jak by mohla vypadat budoucnost pivovaru, pokud by se podařilo prosadit jeho zachování.

Budova ze 17. století řadu let chátrá a její stav podle vyjádření města ohrožuje bezpečnost občanů. Z tohoto důvodu již byla odstraněna střecha pivovaru. Už to ale byla podle o. s. Esprit zásadní chyba.

Petice za pivovar má stovky podpisů

Samotnou budovu však lze ještě zachránit. V petici za její zachování je již zhruba patnáct set podpisů. Sdružení oslovilo se svými podněty radu města a to se nyní snaží nalézt ze situace nějaké východisko.

„Zrovna dnes jsme byli na prohlídce podobného pivovaru v Lokti. Snažíme se inspirovat jinými objekty v okolí,“ uvedl místostarosta Roudnice Luboš Matek.

Jak dále informoval, město stanovilo pracovní skupinu, která má tuto problematiku podrobně řešit. Současný stav budovy je totiž pro bezpečnost Roudničanů nežádoucí.

Majitel budovy John D. Bailey z amerického Texasu podle Luboše Matka s městen nekomunikuje, přestože jej vyzvalo k zastřešení stavby. To je nyní nejnutnějším krokem k zachování památky i podle o.s. Esprit.

Pivovar se musí co nejdříve zastřešit

„Pivovar by se měl alespoň provizorně zastřešit do doby, než bude situace vyřešena. Myslím si, že by bylo dobré, kdyby jej získalo město a naložilo s ním jako s architektonickou památkou,“ uvedl za o. s. Jiří Brodský. Ten se osobně setkal i s Johnem Baileym, který má prý o zachování pivovaru zájem.

„Pan Bailey si nepřeje, aby byl pivovar zbourán, má zájem na jeho zachování. Pivovar by chtěl opravit. Jen to zřejmě pro Roudničany trvalo příliš dlouho, tak se sami chopili iniciativy,“ informoval Brodský.

Jakým způsobem by bylo možné památku zachránit a v budoucnu využít, bude předmětem sobotní prezentace. Té ze zúčastní také architekti a další odborníci.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Zdeňka Studená

Německý pivovar Karlsberg přináší na trh čtyři nové druhy pšeničného piva. První druhem je pšeničné kvasnicové kalné pivo Karlsberg Weizen Hefetrüb, které se vyznačuje svou charakteristickou zlatou barvou. Znalce přesvědčí svým ovocným řízem a aromatickým osvěžením.

Čiré a světlé je kvasnicové pšeničné pivo Karlsberg Weizen Kristall, ze kterého byly odfiltrovány kvasnice. Pro svůj charakteristický říz je milovníky piva oceňované zvláště v létě.

Typickou výrazně tmavou barvou se prezentuje Karlsberg Weizen Dukel. Díky použití nejlepších svrchních pivovarských kvasinek vykazuje stejnoměrný zákal.

Přítomnost vitaminů a snížení energetického obsahu patří k charakteristickým vlastnostem nealkoholického pšeničného piva Karlsberg Weizen Alkoholfrei. Může sloužit například i jako osvěžení pro sportovce.

Všechny čtyři nové druhy jsou k dostání v půllitrových lahvích a kvasnicové Karlsberg Weizen Hefetrüb navíc ve třicetilitrových sudech.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Pivo Holsten Pilsner, které je značkou společnosti Carlsberg Německo, je od poloviny března 2010 na německém maloobchodním trhu k dostání v plechovkách o objemu 0,568 l. Limitovaná série může potěšit spotřebitele o 13,5 procenta větším obsahem piva, aniž by byla zvýšena jeho cena. Získanou plochu na větším obalu využívá Holsten k informování zákazníků o ceně a výhodě množství navíc ve srovnání se standardní půllitrovou plechovkou. Nový formát balení má být neodolatelným impulsem pro kupující.

Použití této nové plechovky umožnil v Evropské unii konec (v roce 2009) omezování výroby obalů o různých i nestandardních objemech. Vzhledem k tomu lze nyní volně nabízet různé velikosti obalů, které se mohou nově uplatit na trhu.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Německý výrobce piva, společnost Arcobräu z Moosu buduje své obchodní vazby s Asií. Ředitel pivovaru Holger Fichtel na své cestě po Asii navštívil Jižní Koreu a Čínu, aby si sám mohl učinit obrázek o tom, jak velký význam zde má bavorské pivo. Kromě toho se asijský trh jeví i jako dobrá možnost pro kompenzaci vývoje stagnujícího, resp. klesajícího německého trhu s pivem.

Jihokorejský trh je zásobován výhradně třicetilitrovými sudy. Do svatodušních svátků (23. května) bylo známo již 40 nových restaurací prodávajících pivo Arcobräu. Naproti tomu nabídku piv na čínském trhu bude tento pivovar obohacovat svým lahvovým pivem a pětilitrovými plechovkami.

Ředitel pivovaru Arcobräu počítá s více než dvaceti námořními kontejnery, které by mohly v roce 2010 zásobovat asijský trh.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Speciálně pro velšské milovníky silného černé piva (stout) bylo pivovarem SA Brain pod obchodní značkou Brains Black uvedeno na trh pivo o obsahu 4,1 obj. etanolu. Cílem výrobce bylo vytvořit takový nápoj, který by se podobal irskému národnímu pivu Guinness.

Marketing firmy je postaven na tom, že Velšané budou dávat přednost pivu velšského původu, jehož výrobce například již 6 let sponzoruje velšský národní ragbyový tým. Receptura nápoje nekopíruje přesně irské pivo, ale jejím cílem bylo získat stejný výsledný nápoj za využití již vyzkoušených známých surovin. Z tohoto důvodu se při výrobě Brains Black nepoužívá pražený ječmen, tmavost a pražená příchuť místo toho do konečného nápoje přechází z čokoládového sladu. Pro výrobu tohoto nového silného černého piva byly použité odrůdy chmele Challenger, Fuggles a Golding, které jsou stejně tak oblíbené u místních sládků, například v pivovaru SA a The Reverend James.

Konečný výrobek byl testován jak interními odborníky přímo v pivovaru, tak i spotřebiteli, kteří s oblibou konzumují irský Guinness. Ukázalo se, že 80 % z nich při trojúhelníkovém senzorickém testu nepoznalo rozdíl.

Zdroj. Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová