Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Docent Skála blahé paměti by patrně nad takovým tvrzením pozvedl obočí.

Ale jen nakrátko, než by se mu dostalo vysvětlení, jaké mohli nasát v neděli účastníci 1. setkání českých sládků (na moravské přijde řada příště). Setkání bylo pácháno v Klášterním pivovaru v Praze na Strahově a tamní sládek na něm importoval do Čech tvrzení z britských ostrovů, že kdo pije pivo, dobře spí, kdo dobře spí, nehřeší a kdo nehřeší, jde do nebe. A protože ti, co končívají na záchytkách, asi nejsou dobrými spáči, když je tam musejí přikurtovat, těžko je může čekat nebe, ale spíš peklo. Tudíž argumenty boje proti alkoholismu oslabeny nejsou, leč naopak, jsou tímto hlubší, promyšlenější.

Možných nebeských nájemníků se na Strahově sešlo dost přes stovku - přes 50 českých sládků a sládkyň (byly dvě) a nejméně tolik i členů Společnosti přátel piva, která setkání pořádala, a jejich, dejme tomu, sympatizantů. Předseda přátel měl přátelství v krvi a poděkoval sládkům za poctivou a obětavou práci. Přispívají k rozvoji pivní kultury a šíří dobré jméno české pivovarnické školy, ač musejí odolávat tu byrokracii, tam úsporným tlakům majitelů, onde zas měnícím se technologiím. Přitom jestliže chce uvařit dobré pivo, uspořit se nedá. Slad, chmel (či granule), energie - musejí být kvalitní a musí jich být dost. A podobně technologie. Co je to za pivo, jehož pěnu dohání perlení natlačeného dusíku a poptávku konzumentů masivní reklama? Fajnšmekři jsou prý spíše z řad starší a střední generace. Mají oblíbené značky, vyhledávají klasické technologie, vytříbenou chuť. Dovedou vycítit, když sládkova duše prostoupí každou sklenici a jeho um není utopen v rekordních výstavech. Za svoji nejoblíbenější značkou to mají proto také někdy dost daleko. Jejich cílem je ovšem pivo vychutnat, ne se jím nakýblovat, jak to vidí mnozí pivní cucáci. Proto také nebylo na Strahově vidět nikoho s postavou, jež se - zdá se, že ne zcela právem - nazývá pivařská. A též se tam nevedly řeči, řečené pivní. Naopak. Protože lidé, kteří se živí poctivou prací a svoje řemeslo umějí pořádně a dělají rádi, nemluví planě a jsou vesměs i příjemní lidé. Tací vůbec nemusejí mít ráj na zemi, ale peklo je za to snad nečeká.

Zdroj: Haló noviny | Autor: Karel Růžička


Změny klimatu v příštích desetiletích budou mít dopad i na množství vyrobeného piva; konkrétně způsobí pokles produkce základní suroviny pro jeho výrobu, totiž sladovnického ječmene, a to především v Austrálii, ale i na Novém Zélandu. Upozornili na to dnes novozélandští odborníci na podnebí.

V konečném důsledku některé pivnice zůstanou bez piva, případně náklady na jeho výrobu prudce stoupnou, vysvětlil Jim Salinger z novozélandského institutu pro výzkum atmosféry a vody.

Ačkoliv Salinger omezil prognózu na Austrálii a Nový Zéland, podobný dopad klimatických změn lze očekávat na celé planetě. Pokles produkce piva by mohl nastat do 30 let. Nejvíce jsou ohroženy některé části Austrálie, kde jsou sucha rok od roku horší a klesá i množství vody.

Horší dopad budou mít klimatické změny na plochy s ječmenem ve státech Západní Austrálie, Jižní Austrálie, Viktorie a Nový Jižní Wales. O něco méně postižen má být podle klimatologa novozélandský Jižní ostrov. "Většina oblastí v Austrálii, kde se pěstuje sladovnický ječmen, zřejmě zažije pokles produkce," poznamenal Salinger. "Bude to znamenat řadu výzev pro pivovarnický průmysl," který bude muset v přímém důsledku klimatických změn hledat nové druhy této obiloviny.

Už nyní změny klimatu způsobily, že šly nahoru ceny nejen sladovnického ječmene, ale i cukru či hliníku, připomněl ředitel jedné z pivovarnických korporací v obou zemích Liz Read. Kromě toho sladovnickému ječmenu konkurují i jiné způsoby využívání zemědělské půdy, dodal.

V uplynulých dvou letech například obdělávaná půda na Novém Zélandu bojovala s expanzí mlékárenského průmyslu, který stavěl na rostoucích cenách mléčných výrobků ve světě.

Zdroj: Finanční noviny.cz


Plateného spoločníka na ležérne popíjanie piva v krčme juhoanglického mestečka Winsor hľadá pre svojho 88-ročného otca britský štátny príslušník Mike Hammond. Píšu o tom dnešné noviny Daily Mail.

V dome dôchodcov žijúci Jack Hammond, ktorý už nemá ani jedného dôverného priateľa, plánuje v krčme každý týždeň stráviť dvakrát po dve hodiny.

Nechce však konzumovať pivo sám a tak prostredníctvom syna hľadá zhovorčivého spoločníka, odolného proti alkoholu, ktorý by si za každú hodinu družného popíjania mohol zarobiť deväť eur (približne 300 Sk).

Na oznam, umiestnený v priestoroch mestskej filiálky poštového úradu, sa doposiaľ prihlásili štyria záujemcovia, uvádza ako kuriozitu Deutsche Presse-Agentur.

Zdroj: Aktuality.sk


Česko má novou rekordmanku v pití piva na ex. Devatenáctiletá Olga Čunátová ze Skrýchova u Opařan na Táborsku včera v Mekce rekordů Pelhřimově, respektive v hotelu na vrcholu Křemešníku, vypila půllitr piva za 3,085 vteřiny.

„Pokořila tak dosavadní rekord Ivy Čadílkové z Nového Boru, která 10. června 2006 dokázala na pelhřimovském festivalu vypít 0,5 litru desetistupňového piva ze 4,95 vteřiny,“ řekl prezident agentury Dobrý den Miroslav Marek.

Pohledná studentka Olga přitom vůbec netrénuje! Za den vypije maximálně litr tekutin. „Ráda zkouším nová piva, těch nikdy není dost, nejlepší jsou asi Krušovice, ty mi nejvíce chutnají, jinak Gambrinus, ten je v každé hospodě. Ráda ochutnám piva s nějakou specifickou, novou příchutí,“ uvedla k oblíbeným značkám. Na pivo občas zajde s partou v Táboře. „Většinou se mě i bojí, jsou zvyklí, že chlapi mají vždycky ve všem navrch, a když přijde nějaká holka, která je překoná, tak je to kolikrát i mrzí. Kamarádi to ale berou, vždycky si z někoho uděláme srandu,“ popsala.

Jak přišla na to, že by mohla překonat rekord? Za všechno může výčepní, který se staral o pití na rozlučkovém večírku základní školy. Na nejmenovaném fotbalovém hřišti jí namísto jednoho omylem natočil piva dvě. Jedno proto vypila naráz a hostinský se nestačil divit, myslel, že ho někam vylila.

Olgu do města rekordů doprovodili spolužáci ze školy Informatiky a spojů. Nejdříve absolvovala výpočetní systémy a grafiku, nyní studuje bezpečnostní systémy.

V České knize rekordů je řada ženských pivních disciplin. Třeba desetičlenné družstvo žen dokázalo loni v září štafetovým způsobem vypít deset piv v čase 2:56,84 minuty. Byly v něm výhradně dospělé občanky jediné obce - Bratronice.

Zdroj: MF Dnes

Zdroj videa: i.vysočina.cz


Ponorte sa do piva

[pátek, 4. duben 2008]

Už v stredoveku bolo známe, že kúpele v kvasnicovom pive majú liečivé účinky a sú výbornou prevenciou. V Českej republike môžete navštíviť zatiaľ troje pivné kúpele. Čo majú spoločné a v čom sa odlišujú?

Foto

Písek u Jablunkova: Relaxujte na slame

Wellness hotel Bahenec, ktorý nájdete sedem kilometrov nad obcou Písek u Jablunkova, ponúka už rok a pol pivné kúpele Bier Bottich Bad. Súčasťou procedúry s liečivými účinkami je fínska sauna, kúpeľ s prísadami, z ktorých sa varí pivo, a regenerácia organizmu na lôžku z ovsenej slamy.

Pred pivným kúpeľom si môžete v saune prehriať telo a naštartovať metabolizmus, no ak chcete hneď skočiť do kade, nech sa páči. Kúpeľ si vychutnáte v jednej z troch dvojmiestnych drevených kadí. Hlavnou zložkou je voda s teplotou 35 až 37 stupňov. Je obohatená prísadami, z ktorých sa varí pivo – droždie, chmeľ, sladový šrot a podobne. Účinok pivného kúpeľa sa výrazne zvýši použitím vírivky a výmenníka tepla, ktorý zabraňuje vychladnutiu kúpeľa. Bráni mu aj špeciálne drevo, z ktorého sú kade vyrobené.

Z výčapných stojanov si môžete načapovať pivo – toľko, koľko za dvadsať minút procedúry vypijete. Po kúpeli vás zabalia do plachty, prikryjú dekou a na polhodinku zregenerujete svoje telo na lôžku z ovsenej slamy, ktorá vracia späť do tela teplo. Ak sa vám ešte nebude chcieť odísť, nemusíte. Na lôžku pri saune môžete hodinku odpočívať a počúvať hudbu.

Niečo navyše: Hotel Bahenec má k dispozícii aj vonkajší bazén so solárnym ohrievaním.

Cena za pivný kúpeľ: štandard – 1 400 Kč pre dve osoby; nadštandard – 1 100 Kč pre jednu osobu, fínska sauna pred procedúrou zadarmo

Chodová Planá: Doprajte si zábal v pivnom mláte

Pravé pivné kúpele, ktoré otvárali pred dvoma rokmi, nájdete v hoteli

U Sládka. Patrí súkromnému pivovaru v Chodovej Planej neďaleko hraníc s Nemeckom. Výnimočné sú v tom, že používajú minerálnu vodu, ktorá ako jediná v Českej republike obsahuje dvojmocné železo. Má tiež vysoký obsah kysličníka uhličitého, ktorý podporuje správne prekrvenie organizmu. Hlavnou prísadou do kúpeľa je tmavé kúpeľové pivo. Podľa chránenej originálnej receptúry ho tradičnou metódou vyrába hlavný sládek rodinného pivovaru. V pivovare vyrábajú vlastné kvasnice, ktoré sa pridávajú do kúpeľa. Ako peeling do vane sa používa drvený žatecký chmel. Nad pivnými kúpeľmi dohliada vyškolený personál, zdravotné sestry a lekár balneológ.

K dispozícii je päť titánovo-nerezových balneologických vaní pre jednu osobu a jedna dvojvaňa pre dve osoby. Počas pobytu vo vani môžete popíjať tri deci piva, rovnako aj počas zábalu. Ak pivo nechcete alebo nemôžete piť, ponúknu vám minerálku. Po kúpeli si v plachte a deke pri tlmenom osvetlení a príjemnej hudbe ešte dvadsaťpäť minút oddýchnete. Ak máte záujem o masáž, môžete si vybrať z bohatej ponuky: klasickú, reflexnú, lymfatickú, športovú, antistresovú, reflexnú masáž chodidiel či najnovšie aj masáž lávovými kameňmi. Horúcou novinkou sú zábaly v pivnom mláte, ktoré vám prehrejú svaly a kĺby, vyživia pokožku a zaručia príjemnú relaxáciu.

Niečo navyše: Ak si chcete urobiť pivný kúpeľ doma, môžete si kúpiť balenie kúpeľového piva, chýba však minerálna voda. Ide teda skôr o zaujímavý suvenír.

Cena za pivný kúpeľ: 600 Kč pre jednu osobu, 1 200 Kč pre dve osoby

Harrachov: Vykúpte sa v rezanom pive

Počas tradičných pivných slávností otvorili v júli minulého roka pivné kúpele aj v Krkonošiach. Procedúru si vychutnáte v horskej pramenitej vode zo 150-ročného prameňa s prísadou piatich litrov svetlého a piatich litrov tmavého kvasnicového piva a drveného chmeľu. Je tu šesť drevených vaní pre jednotlivcov a dve vane Lovestory pre páry a jedna vaňa Lovestory Privat pre páry.

Pred návštevou pivných kúpeľov sa môžete vybrať na exkurziu po sklárni, prezrieť si historickú brúsiareň skla z roku 1895, ktorá je poháňaná vodnou turbínou. Odborný výklad vám podajú v štyroch jazykoch: češtine, nemčine, angličtine a ruštine. Za návštevu stojí aj múzeum skla. Môžete si pozrieť kaplnku sv. Alžbety, v ktorej je unikátny funkčný sklenený zvon a oltár z benátskych zrkadiel, dovezených z Talianska. Po 20-minútovom pivnom kúpeli a rovnako dlhej relaxácii na lôžku dobre padne masáž. V ponuke sú tri druhy: celková, teda masáž chrbta, šije, nôh, rúk, hrudníka a brucha, 40-minútová a 20-minútová čiastočná masáž. Počas kúpeľa i relaxácie si pochutnajte na malom pive z miestneho pivovaru.

Niečo navyše: V pivovarskej reštaurácii si nenechajte ujsť ochutnávku piva z tamojšieho minipivovaru. Navštívte aj firemné predajne skla, v ktorých si môžete kúpiť výrobky.

Cena za pivný kúpeľ: 700 Kč vo vani pre jednotlivcov, 1 300 – 1600 Kč vo vani pre páry

Zdroj a foto: Šarm.sk | Autor: Lýdia Brabcová


Když nám chutná, jdeme na pivo

[čtvrtek, 3. duben 2008]

Až trochu symbolicky, pár týdnů předtím, než začne být České pivo chráněnou značkou Evropské unie, koupil jeden ze světových pivovarnických kolosů, nizozemský Heineken, největší českou pivovarnickou skupinu Drinks Union s jejím Zlatopramenem, Březňákem, Lounským pivem a několika dalšími menšími značkami.

Jako by pojem české pivo odcházel do historie. Kdo pivní svět příliš nesleduje, musí mít pocit, že zbývá už jen „národněpodnikový“ Budvar, který tak jako tak čeká do roka či dvou privatizace. Prazdroj drží jihoafricko-americká společnost SABMiller, Staropramen zase patří původně belgické skupině InBev a Starobrno či Krušovice jsou ve stáji Heinekenu již nějaký čas.

A ten, kdo si v poslední době oblíbil Zlatopramen, patřící nepochybně mezi kvalitnější česká piva, nyní trochu s obavami čeká, co holandští sládci udělají s jeho oblíbenou značkou. Dopadne to jako se Zlatým bažantem, kdy se z úžasného, původně hutného, výrazně sladového piva vonícího po širých lánech Žitného ostrova stalo sice slušné, ale nepříliš výrazné lehké pivo jakéhosi univerzálního evropského typu? Nebo to skončí, nedej bože, jako s Krušovicemi, kdysi jedním z nejlepších českých piv, které německý pivovar Binding fakticky zničil jako značku, když z něj před lety udělal bledý patok s podivnou pachutí a naprosto katastrofální pověstí mezi českými pivaři. Němcům se podařilo marketingovými nástroji, především tím, že zadarmo poskytovali vybavení hospod hostinským, kteří se zavázali k odběru jejich piva, vyhnat výstav tohoto pivovaru na více než milion hektolitrů ročně. Dodnes však výroba klesla téměř na polovičku, přestože se kvalita trochu zlepšila, leč důvěra spotřebitelů je ztracena.

Není třeba propadat panice. Zahraniční manažeři snad již pochopili podstatu českého pivního trhu s jeho nároky na kvalitu. Nakonec to není zase tak těžké to pochopit. Český pivař rozezná dobré pivo od špatného velmi dobře a rostoucí životní úroveň mu dává šanci vybírat si. Malé pivovary jsou navíc nyní již kapitálově připraveny využívat moderní technologie a motat hlavu i velkým hráčům. Příkladem už dávno není jen humpolecký Bernard, ale také třeba fenomenální úspěch malého pivovárku Svijany, stojícího při liberecké dálnici, který ovládl region a nyní má úspěch i v pivně rozmazlené Praze.

Kromě toho trh dobývají se svým nepasterizovaným a zhusta velmi chutným pivem maličké restaurační pivovary rostoucí jako houby po dešti, byť jejich produkty stojí o něco více než obvyklé osmičky prodávané jako desetistupňová piva. Nakonec Prazdroj, který masivně zdražil a hodlá v tom evidentně pokračovat, také nezaznamenává žádné výpadky v odbytu, ačkoli cena půllitru v pražské restauraci už je kolem jednoho eura a třiceti eurocentů.

Právě konkurence a rostoucí ochota mlsných pivařů si za kvalitu připlatit jsou tím, co do budoucna udrží solidní úroveň českého piva. A tahle zkušenost povede snad i Heineken jinými cestami než kdysi Binding. Evropská ochranná známka opravdu takový úkol není schopna splnit. Lidé totiž nebudou pít nikdy České pivo, ale vždy budou žádat natočit Prazdroj, Budvar či - doufejme - Zlatopramen. Podobně by měli v Bruselu bojující potravináři pochopit, že si lidé nebudou kupovat český špekáček, a jejich úsilí o evropskou registraci receptury je zbytečnou námahou. Zákazník bude dříve nebo později stejně chtít davelský či vimperský špekáček konkrétního výrobce, protože zjistí, že je to zcela jiný výrobek než drogistická uzenina z hypermarketu za třicet korun kilo a půl v akci, která napíchnutá nad ohýnkem vydrží třicet vteřin, načež se nafoukne a rozprskne v beztvarou mazlavou hmotu odporné chuti. A dopadne tak, ať už se jmenuje eurošpekáček, nebo ne.

Zdroj: Neviditelný pes | Autor: Pavel Páral


Turistickou zajímavost z bývalého zámeckého pivovaru chtějí mít do dvou let v Žirovnici na Pelhřimovsku.

Město už podalo na první výzvu žádost o dotaci na rekonstrukci zanedbané památky, pokud evropské peníze získá hned napoprvé, mohou začít práce na opravě nemovitosti v blízkosti zámku letos na podzim.

V Žirovnici jsou připraveni, projekt na přeměnu renesančního pivovaru mají hotový, čekají pouze na peníze. „Náklady na opravy jsou spočítány na 48 miliónů, bez dotace bychom se do toho nemohli pustit,“ zdůraznil místostarosta Žirovnice a současně poslanec Milan Šmíd (ODS). O úspěchu žádosti budou mít v Žirovnici jasno na konci dubna, z evropských fondů můžou získat až 92,5 procenta rozpočtovaných nákladů. Objem žádostí na zmíněnou první výzvu je ovšem trojnásobný proti možnostem fondu. „Když napoprvé neuspějeme, přihlásíme se na druhou výzvu,“ přiblížil Šmíd.

V posledním neopraveném zámeckém objektu byl v minulosti pivovar, původní funkce se ovšem památkově chráněná stavba nedočká. „Minipivovar s restaurací byl sice prvotním nápadem, ovšem tuto myšlenku jsme opustili, neboť v podmínkách Žirovnice by takové řešení zřejmě nemělo budoucnost,“ zdůraznil místostarosta. Tradice výroby piva v žirovnickém zámeckém pivovaru skončila už ve druhé polovině devatenáctého století, pivo se zde nevaří bezmála 150 let. Pak budova sloužila nejrůznějším účelům, naposledy jako bydlení sociálně nejslabších obyvatel města.

V opraveném domě v podzámčí najde zázemí expozice knoflíkářství, místo by zde měla mít sbírka šicích strojů, které jsou nyní k vidění v části zámecké prohlídkové trasy, připomínku zaslouží historie pivovarnictví. „Chtěli bychom tady pořádat také krátkodobé výstavy, mohly by se zde konat výtvarné dílny, počítáme s malým přednáškovým sálem,“ řekl Šmíd k budoucnosti bývalého zámeckého pivovaru.

Poslední opravený objekt završí už dříve dokončené rekonstrukce v areálu zámku, který patří městu. Před dvěma roky byl opraven historický zámecký špýchar, loni prošlo rekonstrukcí přírodní divadlo.

Zdroj: Právo | Autor: Jiří Jíra


Pivo v prášku nahradil pivní extrakt

[pátek, 28. březen 2008]

„Pivo v prášku“ začala v polovině devadesátých let minulého století vyrábět bruntálská sladovna.

Tento výrobek se zakrátko stal módním hitem a nejeden milovník nahořklého moku si zkusil uvařit své vlastní pivo. Výroba piva nebyla nijak složitá a přijatelný mok se dal uvařit při dodržení přiloženého návodu bez větších nesnází. Určitou práci a nevyhnutelný čas to ale přece jenom vyžadovalo, nebylo to tak úplně jednoduché jako u běžných instantních nápojů, které stačí rozmíchat v pitné vodě a ihned pít.

„Pivo v prášku“ obsahovalo vlastně všechny ingredience nutné k uvaření piva. Pracovní postup lze velmi zjednodušeně popsat následovně - prášek rozmíchat ve vodě, uvařit, nechat vychladit, vykvasit, stočit a pít. Cena výrobku byly přijatelná, pokud člověk nepočítal vlastní práci a energii, byla cena uvařeného piva zlomkem ceny, za kterou prodávají chmelový nápoj obchody a restaurace. Chuť byla ovšem různá a odrážela se v ní pečlivost várce, kvalita vody, teplota a mnoho dalších okolností včetně třeba počasí. Někdy se podařilo uvařit pivo vskutku lahodné, ale nutno přiznat, že jindy se vyrobený mok při takřka stejném postupu dal pít jenom se sebezapřením.

U nás, v zemi pivařů, si „pivo v prášku“ lidé kupovali spíše ze zvědavosti. Své příznivce si však našlo doslova v celém světě, vyváželo se nejen do evropských zemí ale také třeba do Kanady a odlehlé Austrálie. Jeho výroba běžela na plné obrátky přibližně do předloňského roku, pak začala převažovat výroba jiného zajímavého produktu - tekutého pivního extraktu, jakéhosi pivního „sirupu“.

„Je to vlastně velmi podobné. Rozdíl je z našeho hlediska především v tom, že tekutý extrakt je výrobně levnější, protože sušení je energeticky velmi náročné a proto tedy také drahé. Výrobek se sušil v tryskových sušičkách a tato fáze výroby vlastně odpadá. Výroba piva v prášku ale úplně neskončila. Jsme kdykoliv připraveni vyhovět přání zákazníků a podle potřeby je vyrobit požadované množství. Řeč je pochopitelně o větších odběratelích, ne o jednotlivcích, kteří by si chtěli uvařit deset litrů vlastního domácího piva,“ vysvětlili změny a výrobní postup pracovníci sladovny.

Výroba piva z pivního extraktu je v podstatě obdobná výrobě piva z prášku a bruntálská sladovna jej vyváží zatím do třinácti zemí světa. Mimořádný zájem o pivní extrakt mají zákazníci kupodivu třeba ve Vietnamu, kam směřuje značná část výroby, ale také třeba v zemích bývalého Sovětského svazu.

Zdroj: Bruntálský deník | Autor: Ladislav Olejníček


Ječmen, pivo a biotechnologie

[pátek, 28. březen 2008]

Pěstování ječmene, po pšenici druhé nejstarší obilniny, sahá do počátku uvědomělého zemědělství a to do oblasti tzv. úrodného půlměsíce. Vždyť ječné bochánky jedli již stavitelé pyramid! V oblastech původu sloužil ječmen jako potravina, byl semílán na mouku a pekli se z něj především vdolky a lívance. Méně pak se užíval jako krmivo. Ječmen byl znám také jako rostlina léčivá s protizánětlivými a aseptickými účinky a jeho odvar sloužil k posílení lidského organismu.

Četné archeologické nálezy poukazují na pěstování ječmene v našich zemích v době 500 let př. n. l., používal se jako chlebovina. Původně se u nás pivo vařilo z pšenice, až v 17. století se přešlo na vaření piva z ječného sladu.

Stále častěji se v tisku setkáváme s informacemi o příznivém účinku ječmene na lidské zdraví. Dokonce od května roku 2006 existuje směrnice vydaná americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), která povoluje označovat potraviny s obsahem ječmene zdravotním tvrzením, že tyto potraviny „mohou snižovat riziko koronárních srdečních onemocnění". Existují také snahy o zvýšení podílu rozpustné vlákniny v pekařských výrobcích přídavkem ječné mouky. Cennými látkami v této cereálii jsou beta-glukany, vláknina a také antioxidanty.

Úsilí o stálé zlepšování ječmene ho staví do pozice vhodného kandidáta pro genetické inženýrství. Již před několika lety byly vyvinuty linie ječmene imunní k virózám, rezistentní ke kořenové hnilobě a se zlepšenými vlastnostmi pro sladování a následnou výrobu piva. V současné době probíhají na univerzitě v Giessenu a Nurembergu v Německu polní pokusy se dvěma liniemi ječmene. Polní pokusy poskytují bližší pohled na vlastnosti dvou transgenních odrůd, z nichž první produkuje enzym rozrušující buněčnou membránu patogenní houby a druhá linie vytváří pozměněný enzym, který zlepšuje kvalitu a vlastnosti sladu k výrobě piva.

Pozměněný ječmen se úbrání plísni způsobující kořenovou hnilobu

Patogenní plísně Rhizoctonia solani a Rhizoctonia oryzae se stále více celosvětově rozšiřují, zejména na severozápadě Spojených států a v jižní Austrálii. Tyto plísně signifikantně snižují výnos a napadení není na nadzemní části rostliny viditelné. Zemědělci desítky let zkoušeli vymyslet efektivní způsob zneškodnění Rhizoctonie. Fungicidy poskytují jistou možnost, ale rezidua pesticidů v půdě znamenají zásah do životního prostředí a jsou také finančně náročné.

Šlechtitelé se roky pokoušeli zlepšit rezistenci ječmene proti chorobám klasickým křížením. Do dnešní doby, hledání genetického materiálu pro šlechtitelské programy je bezvýchodné a působí zklamání. Mezi možnými partnery ke křížení s ječmenem se nevyskytuje žádný s dobrou rezistencí k Rhizoctoii.

Existuje však jedna zajímavá cesta, tou je biologická ochrana prostřednictvím plísně Trichoderma harzianum. Trichoderma napadá a požírá buňky různých plísní, včetně Rhizoctonie. Kokteil látek, které Trichoderma používá ke strávení potravy zahrnuje enzym nazývaný chitináza, který rozkládá chitin. Chitin je nezbytnou sočástí buněčných stěn hub. Existují různé formy chitinu a stejně tak i chitináz. Ječmen obsahuje několik chitináz, ale žádná neúčinkuje proti Rhizoctonii.

Vědci z washingtonské univerzity ve Spojených státech v roce 2003 publikovali, že se jim podařilo úspěšně vložit gen pro chitinázu z Trichodermy do genomu ječmene. Vzniklé rostliny vykazovaly vysoký stupeň rezistence k Rhizoctonii.

Lepší slad z transgenního ječmene

Při výrobě piva se tradičně, již od dob starověku, používají pouze tři suroviny: voda, slad a chmel. Další důležitou součástí technologie jsou kvasinky, které přeměňují cukry na alkohol. Výrobci nakupují speciální kultury kvasinek v závislosti na druhu budoucího piva.

Surovinou pro výrobu sladu jsou obilky ječmene, které se nejdříve máčí, potom luští a v závěru hvozdí. Máčení aktivuje obilku a připraví ji ke klíčení, během fáze luštění dochází k aktivaci enzymů a rozkladu škrobu na jednoduché cukry, které jsou zkvasitelné pivovarskými kvasinkami. Při hvozdění působí na klíčící ječmen vysoké teploty a zpomalují se, až zastavují enzymatické pochody.

Alternativními surovinami k výrobě piva mohou být i pšenice nebo kukuřice, tradičně se však používá ječmen. Jedním z původních důvodů bylo to, aby cennější obiloviny, pšenice nebo rýže, zůstaly k výživě lidí. Kromě toho má ječmen vyšší obsah enzymů nutných k rozštěpení škrobu na jednoduché cukry.

Čím delší sladování, tím více času mají enzymy k rozkládání polysacharidů, ovšem příliš dlouhý proces vede k tomu, že obilka začne jednoduché cukry využívat ke klíčení. Proto jsou tepelným zásahem inaktivovány enzymatické pochody ve fázi hvozdění. Zbylé nerozložené škroby již nejsou metabolizovatelné kvasinkami. Pro piva českého typu je charakteristický vyšší podíl nerozložených škrobů, které mu dávají plnost a chlebnatost.

Nerozložené buňky endospermu mohou při výrobě piva činit sládkům problémy, zejména nežádoucím způsobem zvyšovat viskozitu a zanášet filtry. Moderní biotechnologie má už vykročeno k řešení tohoto problému. Geny pro enzymy štěpící škroby (amylázy) a enzymy narušující buněčné stěny endospermu (glukanázy) je možné v mikroorganizmech produkovat ve velkém měřítku.

Většina výrobců nakupuje enzymové preparáty k optimalizaci výroby. Ale co kdyby původně přítomné enzymy v ječmeni zůstaly aktivní i po tepelném záhřevu? To by vedlo ke zlepšení celého procesu bez nutnosti použít enzymových přípravků. Přesně tímto se zabývají vědci na washingtonské státní univerzitě. Vypůjčili si geny pro glukanázu z bakterie a identifikovali nejstabilnější formy vůči záhřevu, tyto posléze přenesly do ječmene. Výsledek byl překvapivý, vnesené enzymy zůstávají aktivní při hvozdění dlouhém 4 hodiny. Vlastní glukanázy přirozeně se vyskytující v ječmeni jsou při stejných podmínkách deaktivovány již po čtyřech minutách.

Ječmen se zvýšenou glukanázovou aktivitou je také cennější z hlediska krmivářství. Drůbež krmená ječmenem má nízké přírůstky, jelikož nedokáže rozrušit buněčné stěny endospermu.

Polní pokusy v Německu

V Německu jsou právě polním pokusům podrobovány obě v předchozím textu zmíněné modifikované formy ječmene, rezistentní vůči Rhizoctonii a linie s tepelně stabilní glukanázou. Vědci sledují, zda při genové expresi nedochází k nějakým neočekávaným změnám. Dále se ujišťují, zda nedochází ke změnám v kvalitě zrna.

Zdroj: Gate2Biotech


Českem se šíří europivo

[čtvrtek, 27. březen 2008]

Soumrak českého piva? Zahraniční investoři posilují svoji pozici v českém pivovarnictví.

Osm z deseti „českých“ piv je ve skutečnosti zahraničních. Cizí kapitál totiž není přítomen jen ve velkých pivovarech jako Plzeňský Prazdroj nebo Staropramen. Také mnoho menších pivovarů přijalo pomocnou ruku ze zahraničí.

Heineken po čerstvém nákupu Drinks Union nevyloučil, že bude chtít svou pozici v České republice i nadále posilovat. „Společnost Heineken se zajímá o další možné akvizice ve středoevropském regionu, ale zásadně konkrétní plány ohledně těchto operací nezveřejňuje,“ řekla mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová.

Podle některých zdrojů by totiž Heineken mohl mít vedle posledních velkých českých pivovarů Budějovického Budvaru a PMS Přerov také zájem o Staropramen. Druhý největší pivovar na tuzemském trhu ale tyto informace označil za spekulace.

Podle šéfredaktora Pivního magazínu Jaroslava Nováka Večerníčka je tak daleko pravděpodobnější, že Heineken bude chtít ovládnout menší pivovary jako je Černá Hora nebo Svijany. S oběma pivovary přitom Heineken už jednal.

„Na takovou dohodu by museli být dva a já na Heineken zálusk nemám. Nic takového ale rozhodně není, a ani nebylo předmětem jednání,“ uvedl Jiří Fusek, předseda představenstva Pivovaru Černá Hora.

Lídr českého trhu Plzeňský Prazdroj vlastněný jihoafrickým koncernem SABMiller, kterému na domácím trhu patří zhruba čtyřicet pět procent, nechtěl zvýšenou aktivitu Heinekenu na českém trhu blíže komentovat.

„V České republice podnikáme již léta ve vysoce konkurenčním prostředí. Přítomnost globálních pivovarnických společností vytváří situaci podobnou ostatním trhům, kde je společnost SABMiller přítomna,“ konstatoval pouze mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Fúze a skupování českých pivovarů přitom podle mnoha odborníků, ale i konzumentů ničí kvalitu piva. Z tradičního českého nápoje se stává „europivo“. Platí proto přímá úměra: čím větší výstav pivovar má, tím více šetří na nákladech. „Místo kvalitních surovin nakupují velké pivovary ty s průměrnou kvalitou, aby při tak vysokém objemu výroby nedocházelo k výkyvům chuti piva,“ říká Večerníček. Kvůli snížení nákladů se rovněž nakupuje méně sladu, který je poté ředěn ve větším množství vody.

Velkým problémem je rovněž okysličování piva kysličníkem uhličitým. Aby totiž pivo vydrželo déle čerstvé, po pár dnech se provětrá a prosprchuje, což znamená, že se do piva opět vstříkne CO2. Původní chuť piva se tak unifikuje.

Pivovary si také oblíbily svá piva výrazně podchlazovat. „Člověk tak nemá šanci rozpoznat skutečnou chuť. I proto se nejexkluzivnější světová piva pijí při pokojové teplotě,“ říká Večerníček.

***

Triky při velkovýrobě piva

* Velké pivovary chtějí ušetřit na výrobě piva, nakupují proto menší množství surovin, které ředí ve větším objemu vody. Navíc nakupují méně kvalitní suroviny - chuť piva je proto neměnná a unifikovaná. * Opakované okysličování piva kysličníkem uhličitým - ničí se tím původní charakter piva. *Výrazným podchlazením se maskuje skutečná chuť piva. Odborníci přitom doporučují pít kvalitní pivo při pokojových teplotách.

Komu patří české pivo

Skupina Heineken Nizozemská skupina Heineken bude po schválení koupě Drinks Union v ČR ovládat tři velké pivovarnické společnosti (ještě Starobrno, a. s., Královský pivovar Krušovice). Jejich celkový výstav ji zařadí na třetí místo mezi výrobci piva v ČR.

Plzeňský Prazdroj, a. s. Největší pivovarnická skupina v Česku i střední Evropě je součástí druhé největší světové pivovarnické společnosti SABMiller. Loňský výstav činil 8,915 milionu hektolitrů piva a tvořil 44,8 procenta celkové produkce pivovarů v ČR.

Budějovický Budvar, s. p. Donedávna třetí největší český pivovar stále ještě ovládá stát. Pivovar s loňským výstavem 1,253 milionu hektolitrů (6,3 procenta loňského výstavu v ČR) vede vleklý známkoprávní spor s americkou společností Anheuser-Busch.

Pivovary Staropramen, a. s. Druhý největší výrobce piva v Česku provozuje dva pivovary - Staropramen v Praze-Smíchově (hlavní značky Staropramen, Braník) a ostravský Ostravar (značka Ostravar). Loňská produkce: 3,207 milionu hektolitrů piva (16,1 procenta českého výstavu). Pivovary Staropramen jsou členem skupiny InBev.

Skupina PMS Skupinu tvoří majetkově propojen moravské pivovary v Hanušovicích (Holba), Přerově (Zubr) a Litovli a akciová společnos PMS Přerov. Pivovary loni prodaly bezmála milion hektolitrů piva.

Zdroj: Lidové noviny | Autor: Jiří Böhm


Roste kultura pití piva. Už i v supermarketech lze koupit značky malých pivovarů, říká Jaroslav Novák Večerníček, šéfredaktor Pivního magazínu.

* LN Zahraniční pivovarské skupiny podle mnohých odborníků i laiků ničí chuť tradičního českého piva. Vzniká takzvané europivo...

Ano, máte pravdu. Čím větší výstav pivovary mají, tím méně kvalitních surovin využívají. Navíc technologie výroby piva jsou stále dokonalejší. Současné tanky výrazně zrychlují celou výrobu, a tím i unifikují chuť piva.

* LN Jaké jsou v současnosti největší neřesti při výrobě piva?

Vedle používání méně kvalitního sladu jde o okysličování CO2. Každý piják piva si určitě všiml, že pivo dnes chutná jako sodovka a vypít ho na ex prostě nejde. Velkým problémem je rovněž podchlazování piva, protože čím studenější tekutina je, tím méně jsme schopni rozeznat její chuť.

* LN Co tedy skupování českých pivovarů zahraničními skupinami znamená pro český trh?

Některé menší nerentabilní pivovary budou uzavřeny. Naopak velká pozornost bude soustředěna na prémiové a výrobní značky. V případě Heinekenu se bude jako prémiová značka propagovat Krušovice a jako výrobní či firemní značka nejspíše Starobrno.

* LN Nemůže tato propagace jedné značky na úkor chuťové rozmanitosti piv menších pivovarů utlačovat a likvidovat tyto malé pivovary?

Ne. Ročně vzniká například až deset nových mikropivovarů. Kultura a kultivace pití piva se rok od roku zvyšuje. Tohoto trendu si všimly i supermarkety. Mnoho z nich už má ve své nabídce značky malých pivovarů. A tato piva mají u zákazníků velký úspěch.

* LN Nehrozí kvůli zahraničním akvizicím, že bude český trh zaplaven cizími značkami piva?

Nehrozí. Naopak. I do Česka už dorazil trend rozšiřování nabídky pivních značek v restauracích a hospodách. Už nyní skoro každá hospoda nabízí minimálně dva až tři druhy piva. A to i ty značky, které nepatří do dané pivovarské skupiny. Samozřejmě největší zájem je a bude o česká piva.

Zdroj: Lidové noviny | Autor: Jiří Böhm


V Plzni, která je sídlem pivovarského kolosu Plzeňský Prazdroj, už dávno neplatí, že by ve většině hospod čepovali pouze plzeňské pivo. Nabídka se stává čím dál rozmanitější. Hospodští se shodují, že jiné druhy piva táhnou.

Pardál, Svijany, Eggenberg...

„Vůbec by mě nenapadlo nemít v nabídce plzeňské, ale zároveň jsem chtěl hostům dopřát větší výběr,“ říká Pavel Turek, provozovatel restaurace Karolína, kde si lze kromě Gambrinusu dát Platan a nově také speciál Pardál. „Zatím se chytil výborně. Máme ho přes týden. Na jeden vytočený sud Gambrinusu jsou dvě bečky Pardála. Lidé jsou zvědaví a řada těch, kteří ho ochutnají, u něj zůstanou,“ doplňuje Turek.

Českokrumlovský Eggenberg můžete ochutnat v Plzni v Club Baru nebo například v hospodě Pod Kopcem. „Máme tu i Gambrinus. Eggenberg si vybírají především lidé mezi pětadvaceti a pětatřiceti lety, co už si v životě něco vypili. Chtějí zkusit něco jiného, než na co jsou zvyklí,“ vysvětluje Jaroslav Koranda z hospody Pod Kopcem.

Několik značek piv už prostřídali v pivnici Casa de Locos. Na začátku zde čepovali slovenské pivo Zlatý Bažant, holandský Amstel a Gambrinus. „Bažant příliš na odbyt nešel. S Amstelem to bylo jiné, někteří zákazníci k nám chodili kvůli němu, protože jsme byli jediní v Plzni, kde se dal sehnat. Bohužel Amstel se z českého trhu před nedávnem stáhl,“ lituje provozovatel pivnice Jan Kantner.

V současné době si sem mohou lidé kromě plzeňské desítky zajít na pěnivý mok z pivovaru Kout na Šumavě a na Svijanský máz. „Někteří lidé tahle piva vyzkouší a pak se vrátí zpět ke své tradici. Druhé naopak zaujmou natolik, že už u nich zůstanou. Každopádně si myslím, že konkurence je užitečná,“ pokračuje Kantner s tím, že i někteří štamgasti, kteří nechtěli pít nic jiného než Gambrinus, přešli na Svijany.

Podobně to vidí také provozovatel hospody Na Libušíně Bončo Ivanov. „Několik zákazníků začalo najednou chodit do jiné hospody, že tam točí Svijany. Rozhodli jsme se, že je přidáme do nabídky. Teď je to tak, že šedesát procent z piva, které vytočíme, je právě to svijanské,“ dodává.

Na chuť mu přišel také Plzeňan Jaroslav Horák. „Chtěl jsem to jen vyzkoušet, ale zachutnalo mi, tak si ho dávám pravidelně. Navíc je levnější,“ svěřuje se.

Někdo by naopak plzeňské pivo za žádné jiné nevyměnil. „Zůstávám věrný Gambrinusu. Jsou teď v Plzni k dostání i jiná piva, ale žádné mě zatím nepřesvědčilo,“ říká Martin Tenk.

V Plzni se vaří více druhů piv

Kromě značek mimoplzeňských se v krajské metropoli objevují i místní piva, která ovšem nevyšla z Plzeňského Prazdroje. Už pět let vyrábí kvasnicové speciály U Rytíře Lochoty.

„Zájem o ně rozhodně je. Často k nám chodí party lidí rovnou z práce právě kvůli tomu, že čepujeme něco netradičního,“ doplňuje vrchní Richard Koňařík.

V loňském roce přibyl pivovar Purkmistr. Nyní nabízí šest druhů piv. „Jsme překvapeni, že je o naše pivo velký zájem. Mysleli jsme nejdříve, jestli to není příliš troufalé otevřít pivovar právě v Plzni, ale vyplatilo se,“ uvedl sládek Josef Krýsl.

Pivovary umí hospodské zlákat

„Za minulého režimu se pivo zaváželo na základě územního rozdělení většinou jen v okolí pivovarů. Gambrinus se původně prodával v Plzni a okolí jako silná lokální značka. V devadesátých letech padly administrativní bariéry, a Gambrinus je tak k dostání ve výčepech a restauracích v celé republice včetně měst s pivní tradicí, jako jsou České Budějovice nebo Praha,“ konstatuje mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Podle něho má naopak většina českých pivovarů zájem dostat svoje značky do západočeské metropole. „Nabízí hospodám výhodné podmínky. Provozovnu, kde čepují jejich pivo, pak představují jako výkladní skříň své značky,“ dodává Mareček.

Zdroj: Rokycanský deník | Autor: Ladislav Vaindl


Jednoho dne v roce 2005 si Petr Fišera z Kladna četl noviny a zaujal ho inzerát na koupi domácího minipivovaru. „Jsem asi trochu pošahanej, ale takových věcí se hned chytnu. Nadchlo mě to a hned jsem firmu ze Šenova u Ostravy kontaktoval.

Čtyřiadvacátého srpna téhož roku jsem si vyrobil první vlastní pivo,“ popisuje své pivovarské začátky muž, který zlatavý mok vyrábí na chodbě svého bytu.

Návod je poměrně jednoduchý. Zakoupený koncentrát přelije do fermentační nádoby a přidá maltózu, 3,5 litru horké vody a vše do 23 litrů doplní studenou vodou. Následuje přimíchání kvasinek. Poté fermentační nádobu uzavře a nechá její obsah při teplotě 18 až 20 stupňů Celsia osm až devět dnů kvasit.

„Když se vyrovnají hladiny v kvasné zátce, stočím obsah do připravených pivních lahví, ve kterých nechám pivo dalších devatenáct dní sekundárně dokvasit, když ještě přidám fermentační drops, který vytvoří pěnu a nápoj vyčistí,“ popsal další kroky Fišera. Podle jeho slov nevzniká při produkci zlatavého moku žádný zápach, ani se nejedná o nějak časově náročnou práci. Není proto problém si pivo vyrábět doma.

„Svoje pivo jsem nazval Bucák, neboť jeho první várka vznikla u Bucku, kde máme chatu,“ prozradil domácí sládek, který si dokonce nechal vyrobit vlastní etikety zdobící pivní lahve.

„Vyrábím třiadvacet litrů měsíčně pro svou potřebu a známé. Jiné pivo už vůbec nepiji,“ říká Petr Fišera.

O všech vyrobených várkách si pečlivě vede deník. Z nabídky čtyřiatřiceti druhů piv nabízených firmou ze Šenova jich vyzkoušel už devětadvacet. „Zatím mi nejvíce zachutnala značka Continental Pilsner,“ dodává Fišera, kterého potěšilo, že dodavatel koncentrátu sortiment rozšířil i o třídu českých ležáků.

Zdroj: Kladenský deník | Autor: Robert Božovský


Výsledky Jarní ceny českých sládků

[úterý, 25. březen 2008]

Jarní cena českých sládků

15. Března 2008

Soutěže se zúčastnilo 121 piv z 31 pivovarů

Foto


Světlá výčepní piva (9 piv)

1. Výčepní pivo Stříbrňák (Rodinný pivovar U Rybiček)

2. Zlatá Labuť (Pivovarský Dvůr Zvíkov)

3. Koutská 10 (Pivovar Kout na Šumavě)


11% světlé ležáky (10 piv)

1. Podskalská Koza (Školní pivovar v Podskalské, Praha)

2. Velkorybnický Hastrman (Domácí pivovárek Velký Rybník)

3. Prokop (Zámecký pivovar Chyše)


12% světlé ležáky (21 piv)

1. Modrá Hvězda (Pivovar-Hotel-Restaurant Modrá Hvězda, Dobřany)

2. Světlý ležák Argent (Rodinný pivovar U Rybiček)

3. Javořický ležák (Pivovar Kozlíček Horní Dubenky)


Polotmavé ležáky (10 piv)

1. Prokop (Zámecký pivovar Chyše)

2. Novoměstský ležák (Novoměstský pivovar s.r.o., Praha)

3. Polotmavý ležák (Pivovarský Dvůr Chýně)


Polotmavá speciální piva (14 piv)

1. Grošák 14% (Minipivovar Koníček Vojkovice)

2. Dobřanský Dragoun 16% (Pivovar-Hotel-Restaurant Modrá Hvězda, Dobřany)

3. Svatý Norbert 13% (Pivovar Strahov)


Tmavá speciální piva (16 piv)

1. Lipan 14% (Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč)

2. Permon 13% (Minipivovar Permon Lomnice u Sokolova)

3. Gradl 15% (Minipivovar Belveder Železná Ruda)


Pšeničná piva (10 piv)

1. Pivovarský Dům (Pivo Praha)

2. Bašta (Pivovar Bašta Nusle)

3. Zvíkovský Rarášek (Pivovarský Dvůr Zvíkov)


Tmavé ležáky (11 piv)

1. Lipan (Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč)

2. Novoměstský tmavý ležák (Novoměstský pivovar s.r.o., Praha)

3. Tmavý ležák 11,7% (Pivo Praha)


Světlá speciální piva (15 piv)

1. Lipan 14% (Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč)

2. Zlatá Labuť 13% (Pivovarský Dvůr Zvíkov)

3. Kvasar 14,5% (Domácí výrobna piva Sentice)


Extra-speciální piva (17% a víc)(5 piv)

1. Koutský extra speciál 18% (Pivovar Kout na Šumavě)

2. Dobřanský sekáč 14% (Pivovar-Hotel-Restaurant Modrá Hvězda, Dobřany)

3. Kaltenecker India Pale Ale (Restaurační minipivovar Kaltenecker Rožňava)

Foto

Zdroj a foto: Pivovarský dvůr Zvíkov - hotelpivovar.cz



Postavil si pivní dům z plechovek

[úterý, 25. březen 2008]

Ještě v roce 1968 byl John Milkovisch (+75) úplně neznámý důchodce z amerického Texasu.

Bydlel v obyčejném domě a žil běžným životem. Byl to však 'filuta', kterého napadlo něco zcela jedinečného, mít vlastní 'pivní dům'. Svou představu začal realizovat postupně, nejprve zdobil pouze venkovní terasu různými mosaznými kousky, kuličkami, kamínky a knoflíky. Další na řadě byl jeho dům. Pečlivě vyrovnával plechovky od piva, kterými následně obkládal fasádu.

Foto

Celkově mu úpravy zabraly 18 let, odhadem spotřeboval 39 tisíc plechovek. Pak ale zemřel. Jeho díla se chopila vdova Mary. "John ten sen nosil v hlavě dlouho. Dokonce byl přesvědčený, že pivo je všelék. Sám jich denně zvládnul vypít i šest," uvedla žena, která sama řídila dokončení úprav domu.

Foto

I po letech pivní dům stále v Houstonu stojí, byl opraven a sjíždějí se sem zvědaví návštěvníci z celé Ameriky, aby nezvyklou nádheru spatřili na vlastní oči. V současné době spravují dům nadšenci z organizace pro ochranu lidového umění.

Zdroj: Blesk


Pivovarské muzeum koledovalo

[úterý, 25. březen 2008]

Návštěvníci plzeňského Pivovarského muzea měli o velikonočním víkendu o zábavu postaráno.

Foto

Prohlídku jim zpestřily velikonoční hry a soutěže, které pro ně organizátoři připravili. „Kromě zábavné hry měli možnost postavil si například centrum města ve zmenšeném měřítku, protože jsme pro ně zpřístupnili unikátní 3D model historického jádra Plzně,“ řekla Jitka Matějovicová z Pivovarského muzea.

Zpestřit prohlídky se muzeum snaží nejen o Velikonocích. Například na podzim jsou již tradicí noční prohlídky muzea.

Pivovarské muzeum se nalézá v původním středověkém právovárečném domě ve Veleslavínově ulici, který se zachoval ve své autentické podobě.. Bylo otevřeno již v roce 1959 u příležitosti 100. výročí ochranné známky Plzeňské pivo. Myšlenka na zřízení Pivovarského muzea je však ještě starší, pochází z roku 1929. Z hlediska pojetí a šíře expozice jde o světový unikát. Ročně muzeum navštíví přes 40 tisíc návštěvníků z celého světa.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Dana Veselá | Foto: Vlastimil Leška


Podíl malých pivovarů na českém trhu klesá. Zatímco loni činil 16 procent, letos dosáhl pouhých 14,5 procenta. Drobné podnikatele vytlačují velcí pivní giganti. Kvůli sílící koruně zároveň malé firmy obtížněji hledají odbyt v zahraničí. Zachránit je zřejmě může pouze změna výrobní strategie.

Problémy na domácím trhu působí drobným pivovarníkům zejména obchodní řetězce, které místo individuálních značek malých pivovarů prosazují tzv. private labels, tedy vlastní brandy prostupující napříč celým potravinovým spektrem. "Ta značka je spojena se jménem řetězce, ne se jménem pivovaru. Řetězec tak může ze dne na den vyměnit pivovar za jiný a zákazník nic nepozná," vysvětlil nevýhodnou pozici výrobců zlatavého moku ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Komplikace číhají na malé pivovarníky ale také ve vývozu. Ještě v roce 2006 sice jejich export díky nízké ceně rostl v řádech desítek procent, nyní je ale i z něj vytlačují velcí konkurenti.

Aby mohly obstát v tvrdém konkurenčním boji, musí drobné pivovary změnit svoji strategii. Místo výroby levného nápoje se musí zaměřit především na vysokou kvalitu a specifickou chuť. Pomoci by ale mohla i vysokostupňová piva. Právě na jejich výrobu se již začal orientovat Pivovar Jihlava. "V současnosti vyrábíme 14tku a 18tku, což jsou okrajová piva, co se týče hektolitrů, ale pro konzumenty to může být vítané zpestření," informoval o postupu firmy její ředitel Jan Kylberger.

V České republice existuje zhruba 400 pivních značek. Největším hráčem na trhu je Plzeňský Prazdroj, na jehož chování si menší firmy často stěžují. V červenci 2007 například tvrdily, že překračuje povolený sedmdesátiprocentní limit na prodej nápoje do restaurací. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po prošetření situace ale žádné pochybení nezjistil.

Zdroj: ČT24 | Autor: Alžběta Musilová


České a dánské pivovarnictví

[pátek, 21. březen 2008]

Dne 21. února 2008 byl ve zcela zaplněném hlavním auditoriu muzea Carlsberg uskutečněn seminář o českém pivovarnictví „Tjekkiske og danske øl“ /Dánské a české pivo/. Tato akce, která byla součástí letošní rozsáhlé prezentační iniciativy ZÚ Kodaň nazvané FOKUS TJEKKIET („Zaměřeno na Českou republiku“) se setkala s velmi vysokým zájmem odborné i široké veřejnosti.

Cílem akce bylo především zvýšit povědomí o současném stavu českého pivovarnictví a o současných produktech českých pivovarů a sladoven, a tím povzbudit zájem dánských klientů o další komerční spolupráci. ZÚ Kodaň, OEÚ a ZK CzechTrade proto považovaly za nezbytné více zvýraznit Českou republiku především vůči podnikatelským subjektům, zároveň ale kladly důraz na přístupnou formu akce i vůči široké veřejnosti. V tomto ohledu byla proto pozitivní nejen vlastní vysoká účast na této celovečerní akci, ale též značná publicita v dánském tisku (např. Copenhagen Post).

Na zajištění akce participoval Český svaz pivovarů a sladoven, jehož výkonný ředitel Ing. Jan Veselý se osobně vlastního semináře zúčastnil.

V rámci úvodní powerpointové prezentace byli účastníci seznámeni s dlouhodobou tradicí výroby piva v českých zemí, se specifikou „českého“ piva, s různými technologiemi české produkce, atd. Poté následovala diskuze odborníků, jejímž obsahem byla mj. komparace českého a dánského pivovarnictví spojená s degustací dvou vybraných českých značek – Budvar a Staropramen a dvou dánských pivních produktů – Carlsberg a Jacobsen. Ve druhé části prezentační akce, která byla spojena s recepcí, pak měli účastníci možnost otestovat i další české výrobky – Krušovice, Gambrinus, Pilsner Urquell, Zlatopramen, Náchod Primátor a Černá Hora.

V rámci celovečerní akce, kterou organizačně podpořilo muzeum Carlsberg a dánská marketingová a tradingová firma House of Beer, měli účastníci možnost si prohlédnout stálou expozici muzea a rovněž historické, neoklasicistické prostory muzea s řadou vysoce kvalitních uměleckých sbírek (obrazy, sochy), které nejsou pro veřejnost jinak zpřístupněny.

ZÚ Kodaň, OEÚ a ZK CzechTrade považují tuto akci za velmi úspěšnou, a proto předpokládají, že by mohla i z hlediska komerčního přispět k dalšímu nárůstu českého vývozu do Dánska. Komoditní položka „pivo ze sladu“ se dle dostupných statistik MPO ČR stává v této severské zemi mimořádně atraktivní. Konkrétně například od roku 2000 do roku 2007 došlo k progresivnímu navýšení vývozu piva do Dánska o 635 % (!).

Zdroj: Czechtrade


Víno škodí mozku víc než pivo

[pátek, 21. březen 2008]

Nadměrné popíjení vína poškozuje mozek více než pití piva. Dokonce prý škodí více i než tvrdý alkohol. K takovému závěru dospěli vědci ve studii, kterou zveřejnil odborný lékařský časopis Alcohol & Alcoholism.

Nové poznatky o dlouhodobých účincích nadměrného pití ukazují, že jedna oblast mozku je u pijáků vína menší, než byla u zkoumaného vzorku lidí, kteří ve velkém množství pili jiný druh alkoholu. Tzv. hippocampus, což je část mozku, kde je mimo jiné centrum paměti a prostorové orientace, byl u lidí, kteří pili víno, o více než deset procent menší než u těch, kteří dlouhodobě dávali přednost pivu.

Vědci říkají, že samotný alkohol rozdíly nevysvětluje, protože pijáci piva a tvrdého alkoholu vykazují větší celoživotní spotřebu alkoholu. V případě pijáků piva někteří ze zkoumaného vzorku vypili až dvojnásobně větší množství alkoholu než konzumenti vína. Podle jedné teorie proto musí být v pivu nějaká složka, která částečně chrání mozek před poškozením způsobeným nadměrným pitím.

Nenechte mozek zakrnět!

Vědci provedli podrobné měření mozku u mužů a žen, jimž byl diagnostikován alkoholismus, a porovnali ho s údaji o mozku u zdravých dospělých. Hippocampus byl největší u skupiny zdravých lidí a jeho obsah činil 3,85 mililitru. U pijáků piva dosahoval hodnoty 3,4 mililitru, zatímco průměr u pijáků tvrdého alkoholu byl 2,9 mililitrů a u pijáků vína dosahoval hodnoty 2,8 mililitru.

Výzkumníci z univerzity v německém Göttingenu soudí, že nálezy mohou mít souvislost s množství tzv. homocysteinu v krvi, které je podle jiných výzkumů spojeno s vyšším rizikem srdečních chorob, mrtvice, zakrnění mozku a demence. Vědci tvrdí, že pijáci piva mají této směsi v krvi nejméně. Podle jiných teorií složky piva, jako je například vitamin B, mohou právě hladinu homocysteinu v krvi snižovat.

Zdroj: Týden


V evropském seznamu chráněných označení původu a zeměpisných označení je od května loňského roku vedeno i označení Žatecký chmel.

Toto chráněné označení se objevilo na dodávkách chmele z loňské sklizně pro pivovary u nás, ale i v zahraničí.

Řada obchodních firem využila možností označení a dodává loňskou sklizeň s evropským certifikátem jakosti. Žatecký chmel se v loňském roce pěstoval na ploše 3642 hektarů ve 138 katastrálních územích. Největší část nově označeného chmele směřovala do Japonska. Etiketa i logo byly oficiálně představeny při dočesné v Žatci 1. září loňského roku.

Žádost o toto označení podal v roce 2004 Svaz pěstitelů chmele České republiky. Příprava a jednání s Evropskou komisí a Úřadem pro průmyslové vlastnictví však trvala již od roku 2002. V rámci Evropské unie se stále jedná o první a jediné udělené označení, týkající se chmele a o jedno z prvních označení udělené českému zemědělství. I tato skutečnost potvrzuje výjimečnost a tradici tohoto chmele, řekl Haló novinám Svazu pěstitelů chmele Zdeněk Rosa.

Jako Žatecká chmel může být označen pouze jemný aromatický chmel Žatecký poloraný červeňák, tedy všechny vypěstované klony v této oblasti. Jedná se o Lučan, který byl zaregistrován v roce 1941, Blato (1952), Osvaldův klon 31 (1952), Osvaldův klon 72 (1952), Osvaldův klon 114 (1952), Siřem (1969), Zlatan (1976), Podlešák (1989) a Blšanka (1993).

Myslím, že je důležité, že Žatecká chmel získal toto prestižní označení. Nejde jen o tisíciletou tradici pěstování v této oblasti, ale hlavně o vynikající kvalitu, kde se skloubila nadmořská výška, kvalita půdy i klimatické podmínky. Žatecký chmel je v pivovarnictví pojem a je třeba ho udržet, řekl Haló novinám poslanec Josef Šenfeld (KSČM).

Export do celého světa

Vysoké teploty a podprůměrné srážky ve vegetačním období způsobily v minulých letech v České republice pokles sklizně chmele. To se projevilo i v poklesu jeho vývozu - meziročně asi o 15 procent. Snížení vývozu bylo u hlávkového chmele, objem zpracovaného chmele zůstává na čísle asi 3300 tun.

Největším dovozcem českého chmele zůstává Japonsko, kam bylo vyvezeno 1750 tun. Japonské pivovary Asahi, Kirin, Sapporo a Suntory odebírají zhruba 40 % české úrody chmele v odrůdě Žatecký poloraný červeňák. Za posledních 10 let byl chmel z ČR vyvezen přímo do 73 zemí celého světa. Z pohledu pivovarů a pivovarnických skupin jsou největšími odběrateli českého chmele vedle japonských a českých pivovarů, pivovarnické skupiny InBev a SABMiler, řekl nám Rosa.

Druhým největším dovozcem našeho chmele je tradičně Německo, ale zde se jedná hlavně o hlávkový chmel, který se zpracovává a dále vyváží. V minulém roce sem bylo vyvezeno 942 tun českého chmele. Na třetím místě je s 343 tunami Polsko, do Číny šlo 253 a do Ruska 251 tun chmele. Desítku největších odběratelů uzavírá s 50 tunami Indie. Ale mezi další významné odběratele například patří i Finsko, Slovensko, Ukrajina nebo Kuba. V celní statistice se minulý rok objevilo šest nových zemí jako Island, Lesotho, Singapur, Svazijsko, Tanzánie a Uganda, dodal Rosa. Loňská sklizeň byla vyvezena do 45 zemí.

Dobrá zpráva pro české pivaře

Chmelení českých piv zůstává vysoko nad světovým průměrem a měrná dávka chmele činí v průměru 7,2 g alfa hořkých kyselin na jeden hektolitr piva. Od roku 1998 do roku 2006 neustále stoupal podíl českého chmele ve spotřebě českých pivovarů.

V případě zahraničního chmele se jedná z více než 90 % o chmelový extrakt, což znamená, že v granulované nebo hlávkové formě se v českých pivovarech používá již téměř výhradně český chmel. Tento trend však bude bohužel v letošním roce vzhledem k nedostatku chmele asi narušen, řekl Rosa.

U českého chmele se jedná v rámci spotřeby alfa hořkých látek v českých pivovarech z 58 % o Žatecký poloraný červeňák a z 42 % o nové české odrůdy, mezi kterými jsou nejvíce zastoupeny Sládek, Premiant a Agnus. Podle Rosy mezi nové odrůdy, které jsou také výsledkem českého chmelařského výzkumu, patří aromatická odrůdy Harmonie a hořká odrůda Rubín. Česká republika s odrůdou Žatecký poloraný červeňák je stále největším producentem jemného aromatického chmele na světě.

Zdroj: Halo noviny.cz | Autor: Oldřich Bubeníček



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI