Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Pivo jako marketingový nástroj

[pondělí, 18. srpen 2008]

Pivo je produkt, jehož spotřeba se rozšiřuje i v oblastech dříve zasvěcených převážně vínu. Má velmi kreativní reklamu a patří mezi marketingově nejčastěji využívané produkty ve spojení s velkými sportovními a kulturními akcemi. Pít pivo je dnes „in“ a komunikační agentury, které nemají ve svém portfoliu pivovar, jako kdyby nebyly...

V Česku se pivo během uplynulých 18 let dostalo z náleven IV. a III. cenové skupiny i do vybraných restaurací. Tento vývoj jako by reflektovala i jeho komunikace. Kampaně totiž cílí jednak na „chlapy“, kteří v reklamních spotech v partičce popíjejí svůj nápoj a provádějí přitom nejrůznější více či méně infantilní zábavy, jednak na vzdělance, kterým konzumaci tohoto „iontového“ nápoje schvalují národní ikony jako Palacký, Smetana nebo cestovatel Holub.

Nejlepší zásah má televize

Pivo je emocionální produkt a Starobrno potřebuje televizi k vyprávění svého příběhu. Tím jsou dány mantinely,“ říká ředitel marketingu v pivovaru Starobrno Jiří Imrýšek. Tento postoj potvrzují i další marketéři piv, jako je Plzeňský Prazdroj se svými sofistikovanými kampaněmi využívajícími slavné postavy naší minulosti (slogan „Smetana mé vlasti“ ovšem poprvé použil v souvislosti s Prazdrojem počátkem 90. let režisér Ivan Zachariáš a řeč byla o smetanové pěně na pivu ve skleněném džbánu, které nese domů malý kluk, a ne o slavném skladateli...) a na druhém pólu Budvar se svou dvojicí Bob a Dejv. Všechny tři značky jsou komunikovány pomocí silných příběhů. Pak jsou tu značky sázející na emoce a hrdost na tradici, především Krušovice. Jejich kampaně byly v uplynulých letech dost stereotypní svým připomínáním tradice. „Již na dvoře Rudolfa II. ...“ nepřinášelo nic nového. Agentura McCann Erickson nyní „obrací“, ale velmi opatrně: sází pro změnu na kvalitu českých surovin... a to tu rozhodně není poprvé.

S televizí do celé republiky

V agentuře Noesis si tedy museli dost lámat hlavu, jaký koncept vybrat pro zaváděcí kampaň ústeckého piva Březňák pro podporu trhu v celé ČR. V Ústí se rozhodli dostat do povědomí národa po Zlatopramenu své další pivo Březňák... a rozhodli se pro změnu pro retro. „Průzkumy nám ukázaly, že Březňák má se svým skutečným příběhem Victora Cibicha, který je na etiketě tohoto piva přes 100 let, a v něm obsaženými emocemi velký potenciál prosadit se celorepublikově,“ říká marketingový ředitel Drinks Union Josef Danihelík. „Cibich je vlastně samotným nositelem hodnoty značky. Toho jsme chtěli v kampani využít. Lidi přitahuje příběh a my jim přinášíme příběh skutečný, nikoli smyšlený,“ doplňuje ředitel agentury Noesis Radovan Dostálek. „Pod touto značkou, vedle ležáku, vaříme také piva pro znalce, ať již jde o sváteční jantarový ležák, nebo 14° speciál,“ doplňuje Danihelík.

Spot točil režisér Cieslar

Režie TV spotu se ujal po jisté reklamní odmlce renomovaný filmový a TV režisér Milan Cieslar. Podařilo se mu vytvořit dokonalou retroatmosféru ve stylu „Hříšných lidí města pražského“, a vnesl tak do světa reklamy jistou serióznost a dokonalé zobrazení tradice. Spot se točil na autentických místech ve Velkém Březně - na zámku a přímo v pivovaru. TV kampaň běžela v červenci v nasazení 1100 GRP.

A jak se o pivu točí ve světě

Inu, tam je komunikace největších značek někde jinde. Proto točí rád pivní spoty i světově uznávaný režisér Ivan Zachariáš a škoda, že dva z nich prezentované po celém světě neuvádí Stella Artois i v tuzemsku. V Cannes oceněný spot „Doktor“ je postaven na příběhu zasazeném do doby morové epidemie, kdy doktor unavený plahočením se za nemocnými přijde na pivo do místní krčmy, hospodský mu ale nechce nalít: „Jste nakažený...“ Svůj půllitr mu tedy podá farář a produktová scéna, ve které do doktora pivo jen zasyčí, patří do učebnic... „Rozhodl jsem se natočit spot ve stylu Vojny a míru. Té době odpovídaly kostýmy a reálie i sépiové barevné ladění ve stylu starých pohlednic,“ vzpomíná Zachariáš, „spot jsem natočil jako filmový příběh. Ty v televizi mezi reklamami často neběží, ale když se tak stalo, jako v tomto případě, všichni o tom věděli.“ I v západní Evropě se ale točí spoty z „chlaparku“ a slavný švédský režisér reklam a hraných filmů Roy Andersson se k tomu vyjádřil při letošní návštěvě Febiofestu: „Teď jsem zrovna jednu takovou odmítl Carlsbergu. Tyto spoty nesnáším. Copak pivo nepijí i ženy?“ Jeho reklamní spoty i scény v hraných filmech se často odehrávají v seversky ponurých krčmách, kde se zadumaní hosté (muži i ženy!) proberou jen při zvonění ohlašujícím poslední rundu...

Pivo patří k zábavě a sportu...

Fotbaloví a hokejoví fandové si prosadili, že se na stadionech dál točí desítka („Fotbal bez toho, dát si párek a pivo, není fotbal!“) a největší pivovary z toho marketingově těží. Gambrinus liga už je ve fotbale zažitá, Staropramen si ozkoušel ligu hokejovou. S olympijským hnutím se spojil nejprve Radegast, poté, co ho spolkl Prazdroj, došlo ke spojení dvou prémiových značek: Prazdroj a olympijské hry zastoupené Českým olympijským výborem. A plzeňští tohoto spojení náležitě marketingově využívají: v českém olympijském domě v Pekingu teče plzeňské pivo, první dva čeští zlatí medailisté obdrželi „pivo na jeden rok“ a zprávy o tomto dění v daleké Číně plní stránky médií v Česku.

...i k létu

Budvar o prázdninách pořádá promoakci „PARDÁLéto“ v sedmnácti turistických lokalitách po celé ČR. Přímo v přírodě mohou turisté narazit na příjemné občerstvení v podobě stánků s vychlazeným čepovaným nebo láhvovým pivem Pardál. Vodáci se s „PARDÁLétem“ setkávají u řeky či rybníka, výletníci na hradech, zámcích nebo rozhlednách a cyklisté přímo na cyklotrasách. Mezi lokality „PARDÁLéta“ patří Babiččino údolí, Lipno nebo Máchovo jezero. V každé lokalitě jsou umístěny 3 prodejní stánky a v jejich okolí se pohybuje promotér se speciálním mobilním výčepním zařízením v podobě pivního batohu a nabízí zdarma ochutnávku Pardála. Lze se tam setkat s pivaři, kteří se na podzim roku 2006 podíleli na vyladění chuti piva Pardál. „Tito pivaři odvedli při vzniku Pardála skvělou práci, ale podíleli se i na všech reklamních kampaních. Jejich zážitky z testování piva v rámci vzniku Pardála jsou jedinečné a velmi zábavné,“ dodává Alena Mazancová, brand manažerka značky.

Netradiční marketing i prodej

Spoluvlastník a ředitel Měšťanského pivovaru v Poličce Karel Witz podpořil prodej svého piva zavedením nepřetržitého prodeje piva ve vrátnici pivovaru. Místní se mu tenkrát smáli, ale dnes tímto způsobem prodá patnáct procent produkce. Jeho lokální pivo vede v prodeji v obchodních řetězcích i na benzinových pumpách v širokém okolí.

Zdroj: Strategie.cz | Autor: Aleš Hudský


Pivo z Moravy

[pondělí, 18. srpen 2008]

Jižní Morava je krajem vína, severní zase slivovice. Oba nápoje ale začíná úspěšně vytlačovat pivo. Vzhledem k moravskému patriotismu jsou to piva místní: na jihu Starobrno, na severu Radegast.

Obě původně regionální piva se ale díky nápaditému marketingu prosazují i v Čechách: Radegastu se to podařilo již na konci minulého století, Starobrno si díky spotům v brněnském „hantecu“ vytvořilo velké povědomí o značce ve století tomto. A to o sobě dávají marketingově vědět i další moravské pivovary: Holba z Hanušovic, přišel, viděl, Litovel..., přerovský Zubr a další.

Cesta z Valašska do světa

V pivovaru Radegast v Nošovicích u Frýdku-Místku se vaří pivo od roku 1970. Je nejmladším a nejmodernějším pivovarem v České republice. Jako jeden z prvních po roce 1990 investoval velké prostředky do marketingu a především díky sponzoringu olympijského týmu, fotbalové ligy a rockové muziky zvýšil spontánní známost značky z asi 5 % v roce 1991 na zhruba 60 % v roce 1996. Za tu dobu rovněž více než zdvojnásobil své prodeje a stal se druhou nejprodávanější značkou v ČR. Po spojení Radegastu se společností Plzeňský Prazdroj v roce 1999 byla vypracována strategie portfolia společnosti, v níž dostal Radegast v oblasti mainstreamových značek „na starost“ především regiony, v nichž je tradičně silný, tedy oblast Moravy. Jak říká brand manažer této značky ve společnosti Plzeňský Prazdroj Pavel Kmínek: „Společnost nadále investuje do podpory této značky, ať již v oblasti nadlinkové komunikace nebo promotion. S odstupem času lze hodnotit portfoliovou strategii jako úspěšnou, Radegast drží pozici druhého nejprodávanějšího piva v ČR a nejprodávanějšího na Moravě a Gambrinus vyrostl dvojnásobně na absolutně nejprodávanější české pivo s podílem 25 % na trhu.

Birell z Radegastu nejenom pro řidiče

Radegast Birell je nejoblíbenějším českým nealkoholickým pivem s podílem přibližně 70 % trhu a jeho další růst sleduje růst celé kategorie. Radegast Birell prezentuje Plzeňský Prazdroj v ATL a formou PR jako skutečně zdravý přírodní nápoj, který je lepší formou uhašení žízně, než jsou kalorické slazené nápoje. Birell sponzoruje také rekreační cyklistiku, pomáhá budovat cyklostezky a je prezentován tam, kde je po vydatné aktivitě dobré zdravým a chutným způsobem doplnit tělesné tekutiny. Jeho výhodou oproti ostatním je jeho chuť, která je typická pro české pivo.

Průzkumy potvrzují pozici obou piv na Moravě

Průzkumy veřejného mínění potvrzují dominantní postavení obou moravských piv ve svých regionech. Tři ze čtyř obyvatel Ostravy říkají, že pivní značka, která nejvíce symbolizuje moravskoslezský region, je Radegast. (zdroj TNS Aisa) Každý pátý dotázaný si myslí, že Radegast velmi dobře reprezentuje ČR v zahraničí. Z průzkumu Portfolio Tracker 2007 vyplývá, že co do chuti je na jižní Moravě nejpreferovanější značkou Starobrno. Tato značka navíc získala nejlepší hodnocení v kategoriích důvěryhodnost a hrdost na region. V rámci celé ČR se 67 % respondentů domnívá, že tato značka nejlépe reprezentuje moravský životní styl.

Starobrno sází na patriotismus...

...a také na TV reklamu. Jak říká marketingový ředitel Jiří Imrýšek: „Pivo je emocionální produkt a Starobrno potřebuje televizi k vyprávění svého příběhu. Tím jsou dány mantinely. Klíčovým produktem je Starobrno Medium, a to se také objevuje v komunikaci. Meziroční nárůsty prodeje tohoto produktu jsou v řádu dvouciferných čísel. Značka zvýšila v roce 2007 své tržby o 11 % a v první polovině roku 2008 o dalších 13 %. Navíc ztělesňuje něco, co by se dalo nazvat moravským životním stylem, je pivem Moravanů, na které jsme právem hrdi.“

Tradiční značka se zahraničním know-how

Jak se daří pronikat do hospod za hranicemi jižní Moravy? Odpovídá Imrýšek: „Naše obchodní síť pokrývá celou ČR. Působíme pod hlavičkou Heinekenu a díky tomu máme přístup i do regionů dalších domácích pivovarů společnosti (Krušovice, Union Drinks). Jen v Praze a okolí má značka Starobrno již přibližně 200 restaurací.“ Pronikají ale nejen do Čech, např. ve Vídni a okolí je Starobrno na čepu přibližně v 500 restauracích. A do jaké míry používá Starobrno ve svém marketingu postupů Heinekenu? Imrýšek říká: „Po 13 letech v marketingu piva dojdete k určitým osvědčeným postupům. Z matrice hodnot značek a jejich potenciálních aspirací se musíte umět rozhodnout a vybrat pro danou komunikaci to, co je v ten moment nejdůležitější z pohledu budování hodnoty zákazníka a přínosu nového potenciálu značce. Je to tedy proces od něčeho naprosto jednoduchého a triviálního, přes hory čísel a matic až k bodu, ve kterém dojdete opět k něčemu jednoduchému, čemu zákazník porozumí. A přesně to mu naservírujete. Ale přiznám se bez mučení, ano, už od roku 2003 používáme systém budování strategie portfolia a jednotlivých značek, který je sdílen z centrály společnosti Heineken.

Zdroj: Strategie.cz | Autor: Aleš Hudský


Po letech v Česku vyroste nový pivovar

[pondělí, 18. srpen 2008]

Bude to investice za více než 35 milionů korun, na svět přijde pět originálních značek, polovina produkce půjde na export. V Chotěboři na Havlíčkobrodsku ale nevyroste průmyslová továrna. Na zelené louce tu postaví zbrusu nový pivovar. První od začátku sedmdesátých let minulého století, kdy byl jako novostavba postaven v Nošovicích pivovar Radegast.

Zdánlivě bláznivý nápad. V situaci, kdy některé domácí průmyslové pivovary stěží přežívají a přibývají spíše jen malé restaurační pivovary, má ale podnikatel a spoluvlastník stavebně montážní firmy Ross Holding Roman Strych jasno: "Stavba pivovaru je dobrý byznys."

Pro nový průmyslový pivovar má už zajištěný odbyt poloviny produkce - v Anglii. Ale i zkušeného sládka, strategii tradiční české výroby i podporu chotěbořské radnice.

Pivovar má mít kapacitu až 25 tisíc hektolitrů piva ročně, začne ale asi s 15 tisíci. Takové parametry má například pivovar Herold v Březnici. Stavba by měla začít v listopadu a první várka má na trh přijít v létě 2009.

Zdroj: iHNed.cz


První dubnovou neděli roku 2001 učinila skupina archeologů v trávníku na žateckém náměstí Svobody zcela unikátní objev. V hloubce téměř půldruhého metru pod úrovní terénu odkryla hrob muže středních let, který držel v ruce hliněný pivní pohár a vedle něj ležela hliněná destička se sedmi vrypy.

Senzace kolem světového nálezu pivního muže z pozdního neolitu a vůbec nejstaršího dochovaného pivního účtu trvala jen do první tiskové konference, kde členové nově vzniklého sdružení Chrám chmele a piva Žatec novinářům oznámili, že jde o mystifikaci. „Spousta novinářů nám tehdy ani nechtěla věřit, že to je apríl,“ vzpomíná člen sdružení Jiří Vaněček.

Ačkoli byl objev nejstaršího pivaře světa (později získal jméno Lojza Lupulín) pouhou recesí, nastartoval projekt, který si určitě zaslouží pozornost všech návštěvníků i stálých obyvatel Žatce. Sdružení Chrám chmele a piva totiž svými akcemi už sedm let obohacuje kulturní a společenský život města. Formou recese se navíc snaží propagovat český chmel a pivo, žateckou chmelařskou oblast a její přírodní a historické hodnoty.

Sdružení otevřelo v Husitské baště muzeum pradávného národa Homolupulů, ke kterému patřil i Lojza Lupulín, jehož zrekonstruovaný hrob je součástí expozice. Návštěvníci se zde mohou seznámit s geniálními vynálezy bájného pivomilného kmene, například s jejich víceúčelovým sudem na studené i teplé pivo. Vystaven je zde také zrůdný pivní parazit pijavice prastará nebo obraz Pabla Pivassa, pravěkého předchůdce známého kubistického malíře. Vítán je zde každý, kdo má smysl pro humor.

Chrám chmele a piva se však zabývá i projekty, které hranici recesitických akcí dalece přesahují. Začal pracovat na znovuoživení Pražského předměstí v Žatci. Zanedbané ulice mezi opuštěnými sušárnami a sklady chmele blízko centra města se mají podle plánů změnit v přitažlivé turistické centrum.

Objeví se tu malý pivovar s restaurací nebo informační centrum pro turisty. „Hlavně tam bude stát čtyřicetimetrová věž - Pivní maják. Vyroste v místě dnešní plechové boudy. Přestavěna bude i budova naproti Chmelařskému muzeu,“ popisuje chystané změny, které vyjdou na dvě stě dvacet milionů korun, starosta Žatce Erich KnobMystifikace lauch.

Zdroj: MF Dnes.cz


Žatec: město zeleného zlata

[sobota, 16. srpen 2008]

Nejmenší chmelnička světa přímo na náměstí vedle historické radnice symbolizuje význam chmele pro Žatec. „Zelené zlato“ se na Žatecku pěstuje tisíc let a prokazatelně déle než sedm století, jak dokazují středověké listiny, se ve městě vaří pivo.

Kdo má pivo rád, nesmí si nechat ujít návštěvu Žateckého pivovaru. Tam se při prohlídce dozví a na vlastní oči uvidí, jak se pivo vaří. „Máme dvě prohlídkové trasy. Kdo si připlatí, toho vezmeme i do sklepů a natočíme pivo přímo z tanků,“ slibuje průvodce pivovarem.

Návštěvník se však musí připravit na teplotní šoky. I v parném létě jsou totiž v pivovarských sklepeních pouhé dva stupně Celsia. Zato ve varně u čtyř naleštěných měděných kádí je pochopitelně horko jako v předpeklí.

Žatecký pivovar, který patří k menším výrobcům piva v Česku, se pyšní tradičním postupem. „To znamená, že vaříme z klasických surovin, jen z vody, sladu a chmele. A potom pivo zraje v otevřených spilkách několik dní a dlouhodobě dozrává v tancích,“ vysvětluje obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík.

Pivo se z varny přes usazovací káď a spilku dostává až do sklepů samospádem. Pivovar totiž stojí ve svahu, kde před tisícovkou let stával přemyslovský hrad. Až na konci 18. století si žatečtí měšťané na jeho místě postavili nový pivovar. Kromě pivovaru stojí rozhodně za návštěvu také Chmelařské muzeum. V bývalém skladu a sušárně chmele vybudovali žatečtí chmelaři největší muzeum svého druhu na světě.

Unikátní lis a pražce „Jsou tu unikátní věci, jako třeba balotový lis z roku 1890. Nebo železniční pražce, kterými se dříve chmelnice kotvily,“ zve na návštěvu manažer Chmelařského muzea Vladimír Valeš.

Novinkou od letošní sezony je možnost degustace tří druhů piva. Pokud návštěvníci splní malý test v ochutnávání, dostanou glejt, že jsou mistrem chuti.

Procházka Žatcem je vůbec plná odkazů na chmelařskou a pivovarnickou tradici. Muzeum stojí na náměstí, kde mají všechny budovy chmelařský původ. Proto také město usiluje o zařazení mezi technické památky UNESCO.

Na Kruhovém náměstí zase leží obrovský sud a sto metrů od něj stojí renesanční sladovna, která čeká na opravu.

Chmel nechybí ani v Regionálním muzeu K. A. Polánka, které si jinak zakládá na vlastních archeologických nálezech. Jednou z expozic je Kabinet chmelových známek, tedy ukázka žetonů, jež dostávali česáči v dobách, kdy se ještě chmel česal ručně.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


Pivo za kilo brambor nabízí svým hostům v době, kdy řada z nich má hluboko do kapsy, hospůdka ve východoanglickém Edgefieldu. Návštěvníci hospůdky The Pigs (Prasata) mohou také žízeň zahánět za králíky z vlastního chovu, čerstvě zastřelené bažanty nebo holuby.

"Pokud jste vypěstovali, vykrmili, zastřelili nebo ukradli něco, co se může hodit do našeho jídelníčku, přineste to k nám a dohodneme se," stojí na tabuli u vchodu do hospůdky. "V čím horší situaci lidé jsou, tím jsou naše výměnné obchody oblíbenější," vypráví hostinská Cloe Waseyová. "Od začátku úvěrové krize zažíváme boom," dodává.

Podle současného kurzu "pivní měny" stojí pinta (o něco více než půllitr) zlatavého moku například kilo brambor, kilo čerstvého ovoce, 12 vajíček nebo tři makrely. "Nejčastěji nám lidé nabízejí zboží z vlastní produkce, které je daleko čerstvější a chutnější než to z velkoobchodu," říká hostinská.

"Takto se v hospůdce cítíme ještě více jako doma," pochvaluje si jeden za štamgastů.

Zdroj: Týden.cz


Nová láhev piva Bitburger

[pátek, 15. srpen 2008]

Od září 2008 bude obměněna půllitrová NRW-láhev na pivo Bitburger. Uvedení nové láhve na trh předcházely testy spotřebitelů, kdy byla jako vítěz byla vybrána láhev, která odpovídala všem požadavkům. Nový typ láhve byl porovnáván se standardní láhví s dlouhým krkem a spolu s dosavadní NRW-láhví. Na základě výpovědí testujících osob se dalo přednost typu láhve, která padla lépe do ruky. Pozitivně byl rovněž hodnocen zvláštní reliéf těsně pod hrdlem láhve s nápisem “Bitte ein Bit”. Podle hodnocení byla nová láhev pokládána za stylovou, moderní a velice vhodnou. Celková hmotnost jedné přepravky je o jeden kilogram lehčí, a proto se dá snadněji přenášet a převážet.

Vývoj nové láhve na pivo Bitburger trval jeden rok. Tři návrhářské agentury vyvinuly dohromady 250 rozdílných tvarů a 100 prototypů. Ke konečnému testování bylo předloženo pouze sedm různých druhů láhví. Nový obal na pivo je návrhem agentury “Ropelius. Marke und Design”, vznikl za podpory jejich výrobního návrháře. Zavedení nové láhve na trh proběhne od září 2008 a bude doprovázeno komplexní komunikační kampaní v televizi a tisku pod heslem “Požitek v jeho nejkrásnější formě”.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Inovace nápojů na bázi piva

[čtvrtek, 14. srpen 2008]

Míchané nápoje na bázi piva a pivo bez alkoholu jsou rostoucími segmenty na klesajícím trhu s pivem.

Prostřednictvím propagační kampaně zameřené na inovované varianty míchaných nápojů na bázi piva se pivovarským výrobcům podařilo zaujmout mladé spotřebitele, kterým se přiblížili i demograficky. Tímto novým způsobem byl kompenzován úbytek spotřebitelů. Pivní výrobky bez alkoholu mají stále větší úspěch. Byly zaznamenány nové trendy, v souvislosti se změnou spotřebitelských zvyklostí a požitků u konzumentů nealkoholických nápojů. Bylo docíleno zvýšení tlaku na uspíšení vývoje nových obchodních značek. Proto pivovary rozšiřují svou propagační aktivitu a stále více se soustřeďují ná výrobu nových značek nápojů bez alkoholu.

Mezi nápoje na bázi piva, které byly nejčastěji uváděné do oběhu během roku 2007, patří s nejvyšším podílem na trhu Radler (36,8 %), Colabier (25,1 %) a nápoj s příchutí citronu (20,3 %).

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Hodnocení zákalu piva

[středa, 13. srpen 2008]

Měření velikosti zákalu při výrobě nefiltrovaného piva je důležitým krokem při řízení kontroly kvality v této oblasti pivovarství. V současné době se pracuje s kalibrovanými fotometry, které jsou schopné přesně stanovit míru zákalu piva podle EBC (European Brewery Convention). Díky těmto měřením je poskytován stálý obraz přítomného zákalu. V omezeném rozsahu se sleduje jeho dlouhodobá stabilita. Měření velikosti částeček probíhá podle EBC za použití laseru. Výsledky přítomnosti stálého zákalu jsou uváděny v procentuálním zastoupení. S určitostí lze předpokládat, že nesedimentující zákal bude mít podíl velikosti částeček přibližně 1 μm. Prostřednictvím uvedené metody lze úplně přesně rozdělovat počty částeček v jednotlivých velikostních třídách. V případě, že je známa hustota a velikost přítomných částeček, mohou se získané údaje použít k odhadu následujícího stavu systému. Při využití měření hodnot před a po dekantování (podle EBC) je možné stanovit významný podíl zákalu s velikostí částeček kolem 1 μm. Tato hodnota slouží jako nepřímý parametr, od něhož se dá předpovědět, zdali se bude vyskytovat stálý zákal. Za použití měřicího systému Helos a Sucell jsou prováděna měření takovým způsobem, aby byla zajištěna kvalita u různých druhů zakalených piv. Stanovení se může provádět velice rychle v laboratoři nebo také přímo na výrobní lince bez rušivého vlivu bublinek oxidu uhličitého. Při tomto způsobu zpracování výsledků se mohou měnit parametry procesu, který může být následně rychle regulován.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Německý sport čelí hrozbě obrovských ztrát z reklamních příjmů. Spolková vláda totiž plánuje drasticky zredukovat i reklamu na pivo, která přináší německým klubům ročně přes 800 milionů eur (téměř 20 miliard korun). Nejvíce by tento krok postihl fotbal. Sportovní svazy i pivovary se zkoušejí s vládou dohodnout, konečné rozhodnutí padne na jejich jednání 15. září.

Německý fotbal přitom prosperuje jako nikdy předtím a ještě vloni byl nejziskovějším v Evropě. Teď ale přichází jedna rána za druhou. Na konci července zakázal německý antimonopolní úřad bundeslize šestiletou televizní smlouvu, která měla fotbalu přinášet půl miliardy eur ročně. Důvodem byla údajně nedostatečná ochrana spotřebitelů. Vadil především zákaz vysílat sestřihy na veřejnoprávní televizi před osmou hodinou.

Tentokrát se dostal německý sport do střetu se spolkovou vládou. Ta již v minulosti výrazně omezila reklamu sázkových společností ve sportu, teď chystá totéž i na výrobce piva. Reklama na cigarety a tvrdý alkohol je přitom omezena již v rámci evropské legislativy, dodatečný zákaz pivní reklamy by mohl platit už od ledna příštího roku.

Nový zákaz by se měl týkat veškeré reklamy na pivo na dresech, televizních spotů i názvů arén. Prostor pro loga výrobců piva by měl být jen minimální. S nápadem na zákaz pivní reklamy přišla třiatřicetiletá vládní zmocněnkyně pro drogové závislosti Sabine Bätzingová. "I kdyby to byla reklama na pivo bez alkoholu, mladí ten rozdíl nemohou poznat," prohlásila Bätzingová ze socialistické SPD.

Ani jedné z dotčených stran se to ovšem pranic nelíbí a už si s ní dohodly na 15. září společné jednání. "Když vidím, jak se politici při fotbalových šampionátech mohou s fotbalisty i funkcionáři samou láskou umačkat, pak si říkám, kam se ta jejich láska poděla teď. Zrovna teď, kdy je nejvíc potřebujeme," prohlásil předseda představenstva Bayernu Mnichov Karl-Heinz Rummenigge.

Německý sport už bije na poplach a počítá škody. Kluby by podle agentury SID přišly o 300 milionů eur ročně, dalších 557 milionů by prý sport ztratil na příjmu z televizní reklamy. "Proboha, to si vážně někdo myslí, že se kvůli logu na dresu budou mladí upíjet do němoty?" prohlásil Hans Jürgen Grabias z marketingu pivovaru Krombacher.

Zdroj: iHNed.cz


Pivaři mohou ochutnávat vzorky

[sobota, 9. srpen 2008]

Devět druhů točených piv, terasa, grilování, 200 míst k sezení, venkovní terasa, opékané sele,udírna, živá hudba - taková je nabídka akce s názvem Litomyšlský pivní festiválek. K tomu pořadatelé nabízejí několik soutěží, například v chytání pivních tácků.

Zdroj: MF Dnes.cz


Čtyři druhy točeného piva a bluegrassová klasika v podání petičlenné kapely Pergamen z Českých Budějovic. To jsou hlavní lákadla zítřejších slavností piva s názvem Husinecké vědro na parkúru jezdeckého oddílu Husinec. Akce začíná ve 14 hodin.

Pro návštěvníky jsou připravené soutěže ve zručnosti, v tanci o Husinecké vědro nebo v rychlosti pití piva. V programu jsou také ukázky vozidel Veterán klubu Kaplice nebo breakbeatové předtančení od mistrů světa a Evropy.

Zdroj: MF dnes.cz


Pijáci piva jsou ozdobou Žatce

[sobota, 9. srpen 2008]

Obrovský obraz patří od tohoto týdne k ozdobám centra Žatce. Tři muže s půllitry piva, jak sedí na žoku s chmelem, namaloval akademický malíř Lubomír Fárka. Jako předlohu využil historický snímek, jehož originální skleněný negativ je vystaven v Chmelařském muzeu.

Obraz o rozměrech 11,5 krát 7,5 metrů v ulici Obránců míru symbolizuje chmelařskou historii i tradici vaření piva v Žatci. Jeho výroba stála zhruba 90 tisíc korun. „Město pronajalo plochu občanskému sdružení, pan Fárka to namaloval, chmelařské firmy daly peníze,“ shrnul žatecký radní Radek Růžička.

Zdroj: MF Dnes.cz


Pivní soutěže o největší pivní břich či pití piva na čas, ochutnávka patnácti druhů piv, orientální tanec, recesistické vystoupení a kankán i polykání žiletek fakírem budou moci zažít v sobotu 9. srpna návštěvníci bohumínského Hobbyparku v centru města. Od 14 hodin zde totiž propuknou historicky první pivní slavnosti.

K poslechu, ochutnávce piva i tanci bude návštěvníkům pivních slavností hrát kapela Lavina, orlovská kapela Carneval a večer pak bohumínská formace Grog. „Své recesistické vystoupení i kankánu předvedou návštěvníkům pivních slavností i mažoretky z Horní Lhoty. Ty jsou pověstné tím, že průměrný věk členek této taneční skupiny je nad 60 let a průměrná hmotnost nad 70 kilogramů. Známé jsou i z pořadu Jana Krause Uvolněte se, prosím, kde účinkovaly na konci loňského roku,“ uvedla mluvčí města Bohumín Lucie Balcarová.

Kromě mažoretek bude na pivních slavnostech k vidění i orientální tanec v podání tanečnice Yasminy. Další umění z Orientu předvede fakír Hakim. Ten divákům ukáže, jak se dá hrát s ohněm a nebude chybět polykání žiletek či meče i další napínavé atrakce.

Milovníci piva se mohou těšit na ochutnávku chmelového moku hned z pěti pivovarů, které představí celkem 15 druhů piv. Kromě piva si však lidé budou moci pochutnat na grilovaném mase a rybách, sýrech, točené zmrzlině, ledové tříšti či cukrovinkách. „Na ty nejmenší návštěvníky čekají také atrakce i soutěže. Děti se budou moci projet v autíčkách, zaskákat si ve skákacím hradě či si zaházet velkými hracími kostkami nebo mohou zkusit házení do plechovek. Na ty, kteří rádi pokoušejí štěstěnu, čeká i kolo štěstí,“ řekla Lucie Balcarová. Soutěže však čekají nejen na děti, ale i na dospělé. Ti budou soutěžit v pití piva na čas a pořadatelé tak chtějí založit rekord prvních pivních slavností. Chybět nebude ani klání ve znalostech piva a pivovarnictví a závodit se bude také o největší pivní břich.

Zdroj: Info z města.cz


Jedenapadesátá Dočesná, slavnosti piva a chmele, se ani letos v Žatci neobejdou bez hvězd. Překonat jubilejní 50. ročník a návštěvu Karla Gotta sice bude těžké, pořadatelé ale slibují opět velkolepou podívanou pro všechny věkové kategorie.

Foto

Padesátý první ročník se bude konat v pátek 5. a sobotu 6. září. Hlavní podium bude tradičně na náměstí Svobody.

„Hlavním lákadlem v pátek bude vystoupení Michala Pavlíčka. V první části koncertu vystoupí s osmdesátičlenným orchestrem, druhá bude věnována kytarovým legendám, ve třetí si přivede hosty. Přislíbeni jsou například Bára Basiková nebo Vilém Čok,“ uvedl ředitel žateckého divadla Martin Veselý, který má každoročně slavnosti piva a chmele na starosti.

Hlavní hvězdou letošní Dočesné měla být kapela Chinaski. Zda ale v Žatci skutečně vystoupí, se neví. Manažeři kapely se zatím nevyjádřili, jestli Chinaski budou dále pokračovat v koncertování. Skupinu totiž v minulých dnech postihla tragédie, když po nehodě na motorce zemřel její bubeník a textař Pavel Grohman. Ani pokud populární Chinaski nepřijedou, nebudou se ale rozhodně návštěvníci v sobotu nudit. To už je programem provede moderátor Radek Jirgl. „Milovníci taneční hudby se mohou těšit na Maduar,“ přiblížil M. Veselý. Přijede také Lenka Filipová.

Oproti předchozím letům nebudou podia tři, ale pouze dvě. Bez diváků letos zůstane oblíbená divadelní zahrada, na které byla několik let umístěna country scéna. „Dočesná v divadelní zahradě probíhala na pozemku, který nebyl zkolaudován. Město bohužel nechce do tohoto projektu investovat, takže country scéna tam již nemůže být,“ zdůvodnil Martin Veselý. Country z Dočesné ale nezmizí, country scéna se přesune na autobusové nádraží. „Country tam bude v pátek od 18 hodin do půlnoci. V sobotu pak na stejném místě od rána do čtrnácti bude dětská scéna, odpoledne a večer rocková,“ vypočítal Veselý změny.

I na druhé scéně nebude nouze o známá jména. „Největším country tahákem by měla být Věra Martinová, na dětské scéně potom se svými písničkami Jaroslav Uhlíř. Fanoušky rocku určitě potěší kapely Horkýže Slíže nebo Škwor,“ sdělil ředitel divadla.

V pozadí nezůstanou ani milovníci dechové hudby. V rámci Dočesné se totiž v sobotu v žateckém letním kině uskuteční oblíbený Hopfest.

Pořadatelé připravili také jednu úplnou novinku. „Ve Dvořákově ulici vznikne historické tržiště. Představena budou řemesla i tradiční občerstvení. Budou tam také ukázky šermířů nebo hudební vystoupení,“ říká ředitel. Sám je prý zvědav, jaký ohlas u návštěvníků novinka získá.

Během loňského ročníku, na počet návštěvníků rekordního, byly problémy s přeplněnými toaletami. „Přijali jsme potřebná opatření, počet toalet jsme opět navýšili,“ slíbil M. Veselý.

S pivovary se stále jedná, osloveno jich bylo několik desítek. „V současné době vím o čtrnácti pivovarech, které projevily zájem do Žatce přijet,“ dodal.

Zdroj: Žatecký deník | Autor: Hynek Dlouhý | Foto: Petr Kinšt


O tom, že v malebném městysu se kdysi vařilo pivo možná nevědí mnozí místní obyvatelé, chataři ani výletníci.

Díky aktivitě občanského sdružení Rataj, které se angažuje při obnově místních památek, však ožil i tento dávno zapomenutý objekt, který se nachází v těsné blízkosti zámku. „Ty sklepní prostory se začaly obnovovat již v šedesátých letech, kdy tu měl vzniknout klub mládeže, ale nakonec se ty práce zastavily v polovině,“ přiblížila Eva Jančíková z občanského sdružení Rataj. Bohužel již tedy nedošlo na zavedení vody a elektřiny.

Členové sdružení se rozhodli atmosféry pivovarských sklepů využít pro pořádání kulturních akcí, které by přinášely případné byť drobné příspěvky na další obnovu interiérů. „Již se nám podařilo vystavět schody do sklepení, kam se původně lezlo po skále,“ připomněla Eva Jančíková.

Původně uvažovali i o umístění expozice věnované pivovaru a jeho historii. „Zjistili jsme, že je tam obrovská vlhkost, proto je tam možné mít pouze u exponáty, na které tak nepůsobí,“ dodala Jančíková. Nově otevřená část pivovarských sklepů tvoří zhruba třetinu z celé části sklepení. Chybí ještě upravit podlahy a stěny, které jsou obložené cihlami.

Pivovar tu fungoval od konce šestnáctého století, kdy si ho postavili pánové Malešičtí z Černošic. Pivo se vyrábělo až do druhé poloviny 19. století, kdy vyhořel. Zůstala jen část obvodových zdí, které byly nově zastřešeny. Areál nyní vypadá jako pět na sebe navazujících objektů, který dříve sloužil jako dílna a později jako kino.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Jitka Pokorná


Od ukončení výroby piva v Mělníku letos uplyne významné výročí. Lidé se o pivovarech v Podolí, Pšovce a v Mlazicích dozvědí prostřednictvím připravované výstavy. „Expozice připomene historii výroby piva v pivovaru na Podolí i Pšovce,“ říká Martin Klihavec z Mělníka, který ji připravuje.

Chystáte výstavu k výrobě piva, proč?

V Mělníku se jedno velké panelové sídliště jmenuje Pivovar, ale málokdo si uvědomí, že tento název je odvozený od místa, kde stával kdysi mělnický pivovar. Letos ke konci roku, konkrétně v prosinci, uplyne 50 let od ukončení výroby piva.

Kde byly ve městě pivovary a jaký měly osud?

Výstava připomene historii výroby piva v pivovaru na Podolí i na Pšovce. Již v roce 1626 měšťané Mělníka založili Panský pivovar a vinopalnu města Mělníka při městském dvoře v Doleních Přívorech. Poté, co v roce 1726 vyhořel, přenesli výrobu piva do bývalého dvora v Mělníku Podolí. V letech 1900-1901 byla postavena nová budova pivovaru. Před druhou světovou válkou byl pivovar několik let v majetku rodiny Lobkowiczů. Po znárodnění v roce 1948 byl začleněn do národního podniku Polabské pivovary, poté pod Nymburské pivovary a nakonec do národního podniku Středočeské pivovary, ale jen do roku 1958, kdy byl zrušen. Poté již sloužily hlavně pivovarské sklepy jako sklady banánů národního podniku Zelenina až do 70. let 20. století. kdy byla celá budova zbourána a začalo se s výstavbou panelového sídliště.

Co všechno bude na výstavě k vidění?

Budou tu dobové fotografie jak budovy pivovaru, tak interiéru pivovaru, staré pohlednice, na kterých je zachycen pivovar, pivní lahve s tlačenými nápisy, etikety, plány, různé dokumenty a reklamní materiály jako například reklamní cedule, hlavičkový papír či reklamy z tisku.

Jsou všechny exponáty vaše, nebo si nějaké půjčíte?

Všechny vystavené exponáty jsou z mé sbírky, které se věnuji teprve od roku 1997. Získávám je na mnoha burzách sběratelů pivních suvenýrů nebo z bazarů či vetešnictví po celé České republice. Řadu předmětů mám i od místních obyvatel a pamětníků.

Kdy a kde výstava bude?

Výstava bude zahájena vernisáží ve středu 10. září 2008 v 18 hodin ve vstupní hale mělnického Masarykova kulturního domu. Potrvá dva měsíce, přesně do 31. října 2008.

Zdroj: MF Dnes.cz


Již tradičně je druhý víkend ve Vrchlabí ve znaku konzumace pivního moku a letos tomu zajisté nebude jinak. Na jedenáctý ročník Krkonošských pivních slavností přijalo pozvání prozatím osm pivovarů známých i méně známých značek.

Návštěvník se také může těšit na bohatý kulturní program a jelikož májí letošní slavnosti v názvu dvě jedničky, dvě české jedničky také vysoupí. Bude to Lucie Bílá a Věra Martinová.

Pivní slavnosti proběhnou na vrchlabském náměstí v sobotu 9. srpna od 9.00 hodin.

Zdroj: Hradecký deník.cz


Antimonopolní úřad chce prověřit, zda se tuzemské pivovary nedomlouvají na chystaném zdražení. Potvrdil to šéf sekce hospodářské soutěže úřadu Robert Neruda s tím, že podobný průzkum dělá úřad vždy, když oborové skupiny oznámí hromadné zdražení. Většinou se ukáže, že podobné výroky nemají s kartelem nic společného, přesto chce úřad situaci pečlivě sledovat, uvedl Neruda.

O zdražování informoval ve středu šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Ceny se zvýší podle něj i přesto, že klesají ceny ječmene. Všichni výrobci zatím o svých plánech mlčí. "Bojí se toho, že ztratí trh. Ne, že by lidé přestali pít, ale že přejdou k levnějším značkám," uvedl Veselý.

"Pokaždé, když nějaký svaz informuje o chystaném zdražení, vyzýváme ho, aby to nedělal. Na žádnou kartelovou dohodu ale většinou nepřijdeme," uvedl Neruda. Letos už se úřad zajímal například o omezení dodávek tuzemských mlékařů, toto jednání ale podle něj nemohlo poškodit trh. Na rozdíl od kartelu drůbežářských firem, které se dohodly na společném vyjednávání se zpracovateli masa a dostali za to pokuty v řádech statisíc až milionů korun.

Zdroj: Finance.cz


Britský úřední šiml se pase na půllitrech a pintách. Dokládá to případ polského majitele hospody Kuchnia Polska v britském Dorcasteru, který točil pivo značky Zywiec do půllitrů, namísto aby nabízel tradiční pinty. Teď mu hrozí tučná pokuta, nebo dokonce soud. Napsal to na svých internetových stránkách britský deník The Daily Telegraph.

Provozovatel hospody Nic Davison obdržel upozornění, že užíváním půllitrů a třetinkových sklenic, které dostal od polského pivovaru, porušuje zákon. Pokud svůj prohřešek nenapraví, může dostat pokutu až ve výši 2000 liber (asi 60 000 Kč). A když výměnu skla nestihne do 28 dní, čeká ho soud.

Pinty vs. Evropa

Britové o zachování svého systému vah a měr vedli dlouhá léta spor s Evropskou unií, která požadovala sjednocení s evropským metrickým systémem. Nakonec v boji o libru, palec, stopu či pintu zvítězili a mohou je dál používat. I když zákon často požaduje, aby se měřilo také v kilogramech či metrech, v případě točených nápojů trvá na pintách.

Živnostníci v Británii, obzvlášť ti, kteří pocházejí ze zahraničí, se proti nařízení bouří. Tvrdí, že by každý měl mít možnost vybrat si sám, který systém měření bude ve svém podnikání používat. Úřední šiml ale řádí dál.

"Je to nemyslné. Je to natvrdlé a absurdní. Nějaká šarže na oddělení obchodnických standardů se prostě zbláznila... Prostě se ukázalo, jak je ten zákon hloupý," zformuloval za všechny ostatní stížnost Davison.

Zdroj: Týden.cz



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI