Sklizeň chmele vrcholí v těchto dnech na střední Moravě. Letošní úroda bude podle agronomů průměrná, někde čekají ve srovnání s loňským rokem dokonce mírné zlepšení. Počasí totiž bylo celkem příznivé.

Na sedmdesáti hektarech sklízejí chmel zemědělci v Tršicích na Olomoucku. „Letošní úroda by mohla být o něco málo lepší než vloni. V minulém roce jsme sklidili jednu a půl tuny chmele, což byl průměrný výsledek,“ říká tršický agronom Ivo Macháček.

Na letošní úrodu si zřejmě nebudou stěžovat ani v Kokorách na Přerovsku. Zdejší zemědělské družstvo skončí práce na chmelu v pondělí. „U nás sklízíme na 153 hektarech. Vloni se výnos blížil k jedenácti metrákům, letos by to mohlo být víc, uvidíme. Dobrá úroda pro nás představuje zhruba 1,3 tuny sklizeného chmele,“ konstatuje vedoucí chmelař kokorského družstva Karel Čechák. V dobrém nebudou na letošek vzpomínat zemědělci v Hněvotíně u Olomouce. Na chmelnicích tady měli skončit během včerejška. „Úrodu nám na jaře poničily kroupy, takže letošní výnosy budou horší než ty loňské,“ tvrdí místní agronom Luděk Dostál. V minulém roce v Hněvotíně sklidili kolem osmnácti metráků chmele.

Na střední Moravě se chmel pěstuje zhruba na sedmi stech hektarech. Nejvíce česaček je v okolí Tršic, proto se říká Tršická chmelařská oblast. V celé republice jsou ještě dvě chmelové oblasti - Žatecká a Úštěcká.

Česká republika patří mezi největší producenty chmele na světě. Hlavní pěstovanou odrůdou je žatecký poloraný červeňák, který patří do skupiny jemných aromatických chmelů.

Největším zahraničním odběratelem českého chmele je v současnosti Japonsko.

Zdroj: MF Dnes.cz

Domácí pivovary snížily v prvním pololetí výrobu piva meziročně o 0,5 procenta na 9,873 milionu hektolitrů. I tak měly druhý nejvyšší výstav ve své historii, řekl dnes novinářům Jan Veselý z Českého svazu pivovarů a sladoven. Na tuzemském trhu pivovary v prvním pololetí prodaly necelých osm milionů hektolitrů piva, což bylo meziročně o 2,3 procenta méně. Naopak jejich export vzrostl o 7,8 procenta na rekordních 1,92 milionu hektolitrů piva.

"Pololetní výsledky našich pivovarů potvrzují trend posledních let, a to stagnaci na domácím trhu a pokračující, velmi solidní nárůst exportu," uvedl Veselý. Tuzemským pivovarům se podle něj navzdory silné koruně daří prosazovat na zahraničních trzích, které přitom zažívají stagnaci.

V loňském roce tuzemské pivovary vyrobily nejvíce piva ve své historii. Jejich celkový výstav činil 19,897 milionu hektolitrů piva a ve srovnání s rokem 2006 byl o 0,6 procenta vyšší.

Spotřeba piva činila loni v ČR 158,8 litru na osobu. Podle odhadů se na ní z 15 až 20 procent podíleli zahraniční turisté. V Česku je 48 průmyslových pivovarů. Sedm největších z nich uvaří 84 procent českého piva. Jedničkou na trhu je Plzeňský Prazdroj, který zaujímá téměř padesátiprocentní podíl.

Česká republika byla v loňském roce 16. největším producentem piva na světě. Česko se na loňské světové produkci piva podílelo 1,1 procenta a ve statistikách evropské výroby piva mělo podíl 3,4 procenta. První tři místa v pořadí největších světových výrobců zlatavého moku připadla Číně, Spojeným státům a Rusku.

Zdroj: Finance.cz

Jak české je české pivo? Pivovary sice mohou nově žádat o chráněné zeměpisné označení „české pivo“, což ale nic nemění na tom, že na něm zase tak moc českého není. Asi tři čtvrtiny u nás vyprodukovaného „českého piva“ vyrobí nadnárodní společnosti. Pivo stejných značek navíc vyrábějí ještě v cizině: Velkopopovický Kozel se vaří ve vesničce, kam chodil na pouť kocour Mikeš, a také v pivovarech v Rusku a Maďarsku; než by tam Mikeš s prasátkem Pašíkem došli, dávno by skončili pod kamionem. Taktéž starý Prazdroj z Plzně nemusí vůbec být z Plzně, nýbrž z Ruska nebo Maďarska.

Ono Evropou chráněné české pivo je ležák plzeňského typu. Je pro něj typické použití ječného sladu, způsob kvašení zvaný spodní a některé další technologické speciality. Technologii vymyslel v Plzni v roce 1842 bavorský sládek Josef Groll a jeho ležák se začal šířit jako „bavorské pivo“. Definitivně vytlačil to, co bylo českým pivem od středověku, totiž pivo z pšeničného sladu.

V posledních letech se čeští pivaři k pšeničnému pivu však zase vracejí. A také malé a nejmenší pivovary s tímto pivem začínají experimentovat. Největším producentem u nás je Primátor Náchod, který ho vyrábí pod značkou Weizen. Oceňována jsou i pšeničná piva z méně známých pivovarů, například z Heroldu v Březnici, z Pivovarského domu v Ječné ulici v Praze anebo z Klášterního pivovaru na pražském Strahově. Tamního Svatého Norberta ohodnotilo několik pivařů i na mezinárodním recenzním serveru www.ratebeer.com. Obdivují jeho „překrásně banánové aroma“.

Pro konzervativní pivaře jsou v pšeničných pivech trochu moc cítit kvasnice a tvrdí o nich, že smrdí. A tak co je pro někoho vůně banánů, je pro někoho puch, pšeničné je pro někoho české a pro někoho je zase české jiné, všechno je relativní a absolutní je zřejmě jedině pivo.

Zdroj: Respekt.cz | Autor: Karolína Vitvarová-Vránková

Rochlovské panství by se v budoucnosti mělo stát vyhledávaným cílem nejen lidí z Plzeňska, ale i ze širokého okolí a ze zahraničí.

Zámek Rochlov z roku 1711, který je kulturní památkou Plzeňska, v roce 2002 spolu s celým areálem získala soukromá firma Pegisan, která zde chce vybudovat kulturně-historicko-turistické a společenské centrum pro nejšiřší veřejnost. Celý areál měl až do současnosti různé využití, byl zde pivovar, konírna, školkařské závody a skleníky. Za doby socialismu však po ztrátě majitele zpustl a z jednotlivých objektů se staly ruiny. Posledním majitelem před rokem 1989 bylo JZD. Zámek i celý areál byl ve špatném stavu a měl být v roce 1989 zbourán, před zbouráním ho vlastně zachránila revoluce.

Objekt se postupně rehabilituje

V areálu se vedle zámku nachází kravín - konírna, pivovar, sladovna, sýpka, dům zahradníka, domek správce a další objekty. Opravena je zatím třípatrová sýpka s expozicí, částečně zrekonstruován je také objekt kravína, kde chtějí majitelé od příštího roku otevřít restauraci se společenským sálem. "Kompletně hotový máme dům sládka, kde žije kastelán, dále zde funguje cyklocentrum," uvedl majitel firmy Pegisan Josef Ždych. Dalším cílem bude podle něj připravit v objektech zámku postupně turistickou ubytovnu, luxusní hotel, ale také oživit pivovar postavený někdy mezi roky 1838 a 1890. "Chtěli bychom v něm obnovit výrobu piva," uvedl. Areál se má stát výletním cílem rodin z Plzně a okolí a zastávkou pro turisty projíždějící po nedaleké dálnici.

Návštěvnost památky se zvyšuje

O tom, jak záměry majitelů pokračují, se mohli lidé přesvědčit během celodenní akce Dožínky na zámku, která probíhala na rochlovském panství předposlední den prázdnin. Součástí celé akce byly prohlídky barokní stavby, ukázky řemesel i dožínkový průvod, návštěvníci vstoupili do opravené třípatrové sýpky, částečně zrekonstruovaného kravína, bývalého pivovaru i do dalších historických objektů.

Podle spolumajitelky Jitky Ždychové se postupně daří zvyšovat návštěvnost památky. Vloni ji navštívilo kolem 1000 turistů. "Letos památku již navštívilo asi 3000 lidí, a to i díky od jara otevřené expozici Pohádková země a třem dalším stálým výstavám," dodala Ždychová. Na rochlovské panství podle ní začínají kromě místních přijíždět i Češi ze vzdálenějších míst republiky a také Němci, kteří byli z oblasti bývalých Sudet odsunuti. Stává se i oblíbeným cílem cyklistů, kteří pak míří dál po cyklostezkách na Konstantinolázeňsko.

Zdroj: Cestovaní.iHNed.cz | Autor: Zdeňka Lepešková | Foto: www.rochlov.cz

Pracovníci Regionálního muzea v Chrudimi se teď pustili do nového vědecko–výzkumného úkolu. Tím je dokumentace pivovarnictví v našem okrese od nejstarší dochované historie do současnosti.

„Jako výstup ve vztahu k veřejnosti budeme připravovat v roce 2010 o tomto fenoménu výstavu. V souvislosti s tím sháníme dokumentační materiály.

Například fotografie, propagační materiály, staré faktury, hlavičkové papíry, plány staveb a autentické předměty (sklenice, lahve, žejdlíky, sudy, pípy a podobně) z pivovarů v našem regionu. Chtěla bych veřejnost poprosit o pomoc a spolupráci,“ obrací se na obyvatele regionu ředitelka muzea Milena Burdychová. „Máme zájem také o dokumentační materiály. Ať už formou nákupu od soukromých osob, nebo získáním darů či zápůjček na chystanou výstavu,“ dodává Burdychová.

Pivovarnictví je teď dalším oborem lidské činnosti, které má být na Chrudimsku detailně zmapováno. Muzeum před časem dokončilo podobné výzkumné úkoly, které se věnovaly zdejšímu strojírenství či obuvnictví. Pivovarnictví navíc patří mezi obory, které by mohly zaujmout i nejširší veřejnost.

Obor má na Chrudimsku bohatou tradici. VŹdyť „právo várečné“ se vázalo dříve i k některým měšťanským domům, a to nejen v Chrudimi ale i jinde na okrese.

Zdroj: Chrudimský deník | Autor: Marek Nečina

Pokud si nepřinesete do restaurace vlastní PET láhev na čepované pivo, může se vám stát, že odejdete s prázdnou. Dřívější praxe, kdy hostinští zalovili za plentou a natočili nápoj do "svého" použitého umělohmotného obalu, končí. S varováním hygieniků se už setkalo několik plzeňských hospod. Hygiena podle svých slov pouze kontroluje plnění zákonných vyhlášek.

Většina plzeňských hostinských ale o nich vůbec netuší. Kdyby je kontrola chytila při čepování piva nebo limonády do obalu z vlastních zásob, může na místě uložit blokovou pokutu do 5000 korun. Pokud by šlo o větší prohřešek, například prodej více lidem, platily by restaurace po uzavření správního řízení několikanásobně více.

"Ano, jednáme podle vyhlášky o použitelnosti obalů. PET láhev je jednorázovým obalem a po použití se musí zničit," řekl ředitel Krajské hygienické stanice v Plzni Přemysl Tomašuk. Lidem, kteří si přinesou vlastní "petku", ale nebrání.

"Hygiena nám zakázala čepovat pivo do láhví, které nám tu zbudou od nealkoholických nápojů," řekla číšnice z restaurace TJ Potraviny v centru Plzně. Veškeré žádosti lidí odmítala, i když zákazníci slibovali, že případné kontrole vysvětlí, že jde o donesenou láhev, kterou si host pouze uložil ve výčepu a vyzvedne si ji při placení. "Nechci, abych dostala pokutu, přineste si svojí flašku," reagovala.

Hygiena zatím hostinské upozorňuje. Pokud by je přistihla při činu, sankci okamžitě udělí. Tomašuk ale potvrdil, že vyskládané láhve vedle pultu nelze pokládat za prokazatelný důkaz porušování vyhlášky. Hygienici nepořádají žádné zátahy na používání PET láhví, vždy jde o komplexní kontroly provozovny, při nichž se tento prohřešek zjistí. "Zatím nevím, že bychom sankce udělili," řekla hygienička.

"Podněty se u nás neobjevují, zřejmě se to dodržuje," řekl vedoucí odboru všeobecné kontroly České obchodní inspekce Milan Zahn. Pokud by inspektoři ČOI viděli, že hostinští mají vedle pultu prázdné láhve, hygienikům to oznámí. Dodržování vyhlášky je podle Zahna opodstatněné, neboť jde o obaly na jedno použití, které se nedají dobře umýt.

Tomašuk potvrdil, že kontrola čepování do plastových láhví je spíše věcí hygieny než ČOI. Zároveň uznal, že prodej piva v PET láhvích je módní, protože je možné nápoj v lednici a ve tmě skladovat poměrně dlouho. Svědčí o tom i prodej v obchodních řetězcích a supermarketech. "Doporučuji lidem, aby si do hospody nosili své vypláchnuté láhve. U nich mají jistotu, že nebyly použité na nic jiného," dodal.

"Stalo se mi, že mi chlapík z ulice přinesl pytel prázdných petek a chtěl za ně pár korun na pivo. Vyhodil jsem ho. Bůh ví, kde je sesbíral," řekl jeden z hostinských v centru Plzně.

Zdroj: PLzeň.cz | Autor: Václav Prokš

Orientální tanec mezi svíčkami, které vyrobila z pivních lahví, si jako volnou disciplínu zvolila Iveta Bylíková z Chomutova. S desítkou dalších dívek bude v pátek usilovat o prvenství v nevšední soutěži krásy - Miss zlatého moku.

Dvaadvacetiletá dívka z Chomutova bude zastupovat Pivovar Louny, který si ji vybral ze 73 přihlášených dívek z celé republiky jako svou reprezentantku. Proto ji také pomáhá s přípravou. Iveta si již byla prohlédnout pivovar a seznámila se s tím, jak se zlatý mok vyrábí.

Lounský pivovar jí také pomáhá s tréninkem na povinnou disciplínu, kterou musí absolvovat všechny finalistky soutěže. Tou je točení piva. „Pivo jsem ještě nikdy netočila. Pivovar mi to domluvil v jedné hospodě tady v Chomutově asi na dvě hodiny,“ ocenila Iveta spolupráci.

Soutěž je pro pivovary reklamou Podpora pivovarů je pro dívky většinou samozřejmostí, protože nevšední soutěž je reklamou právě pro výrobce piva. Ti proto své reprezentantky podporují, jak mohou.

Pořadatelé Miss zlatého moku loni pro všechny finalistky připravili soustředění a koupel v pivních lázních. Letos se ale podobná akce nekonala. „Z různých důvodů, jako jsou pracovní povinnosti, dovolená či nemoc, se nám nepodařilo dát dívky dohromady. Proto jsem dohodl s pivovary, že každý pro svou miss připraví vlastní program,“ vysvětlil ředitel soutěže Petr Šimáček.

Miss zlatého moku pro rok 2008 vybere porota v Městském divadle v Žatci v pátek večer, kdy ve městě začne tradiční Dočesná. V porotě budou zástupci sponzorů, města, pivovarů, ale i hejtman Jiří Šulc. Kromě osmi českých dívek o titul usilují i ženy, které si přivezou tři zahraniční pivovary z Belgie, Slovenska a Slovinska.

Zdroj: MF Dnes.cz

Čtrnáctiprocentní polotmavý Grošák, tmavý speciál Černé uhlo, Hukvaldské nebo Šalvějové pivo. To je jen výběr specialit, které budou dnes a zítra k ochutnání na Štramberských pivních slavnostech. Náměstí ožije slavnostmi už dnes v 11 hodin dopoledne a příchozí se mohou těšit například na vystoupení recesistické skupiny Direkt s.m.o. z Kopřivnice, a to od 15.30 hodin, nebo půl hodiny nato na koncert Petra Bendeho. V neděli čeká návštěvníky třeba barmanská show nebo profi ukázky thai-boxu či kick-boxu.

Zdroj: MF Dnes.cz

Poslední srpnový víkend v Česku poteče pivo i víno proudem. Na pivních slavnostech ve Štramberku ochutnáte speciály jako Lašský vulkán, Grošák či Černé Uhlo. V Čejkovicích se zase otevírají brány vinných sklepů. Milovníky hudby jistě potěší festival Folková Ohře. Tipy na nejlepší akce - v článku.

Pivní slavnosti ve Štramberku

K ochutnání tu bude v sobotu i v neděli od 11 do 18 hodin pivo od osmi regionálních sládků. Návštěvníci mohou zkusit například čtrnáctiprocentní speciál polotmavý Grošák od Mojmíra Velkého z Minipivovaru Vojkovice, který získal první místo na letošní Jarní ceně sládků ve Zvíkově. Ochutnat můžete i čtrnáctiprocentní tmavý speciál Černé uhlo od kopřivnického sládka Jiřího Vaňka, který nabídne také Lašský Vulkán nebo třeba světlý ležák Hukvaldské pivo.

"Speciálem bude i Šalvějové pivo, světlý ležák, který se vaříval v 18. století a sloužil především ke zpevnění viklavých zubů, zamezení chvění kolen a končetin vůbec," uvedla Simona Grznárová z Infocentra Relax v podhůří Beskyd.

Na příchozí čeká spousta soutěží pro pivní znalce i sportovní fandy, hudební doprovod, pivní speciality i zábava pro děti.

Plzeň i Šumperk

Pivní slavnosti se konají i v jiných městech republiky. Příznivci Gambrinusu mohou zamířit do Plzně na nádvoří pivovaru ve Štruncových sadech a na náměstí Republiky. Mimo jiné tady vystoupí Buster Nixon, Ill Fish, Sunshine, Pražský výběr, Burma Jones, Turbo, Vladimír Mišík, Jirka Zonyga...

V Šumperku pivní slavnosti (v provozu 40 šenků, k ochutnání i speciál Holba Šerák) doplní ohňové show a bohatý hudební program - Support Lesbiens, Karel Kahovec či Viktor Sodoma,... Návštěvníci se budou moci vydat i na prohlídku pivovaru.

Zdroj: iDnes.cz - kráceno

Oštěpařka Barbora Špotáková už má píseň za zlatou olympijskou medaili, kterou získala přesně před týdnem. Hudební skupina Tři sestry dnes v pražské restauraci U Pinkasů premiérově zahrála skladbu Čtvrtá sestra, v níž oslavuje úspěšný pekingský závod české atletky.

Poslechněte si: Tři sestry - Čtvrtá sestra

Frontman skupiny Lou Fanánek Hagen v textu připomněl dramatický průběh závodu, v něž Špotáková do posledního pokusu prohrávala s Ruskou Marií Abakumovovou. Součástí je i finský komentář závodu, který na Špotákovou udělal největší dojem.

Refrén je oslavou mistryně světa, která nechala zapomenout na to, že nejčastěji rozhoduje závody hned prvním hodem. "Naštěstí však oštěp třímá dáma, která šestým tahem dává mat. Dobrá forma vážně není fáma, jednadvacátýho srpna já se mohu smát," zní za rockových tónů. Špotákové se netradiční dárek hodně líbil. "Písnička je úplně skvělá. Text je opravdu trefný, to Fanánek umí vždycky vystihnout. Je úžasné být součástí písničky, mám velkou radost," pochvalovala si velká fanynka skupiny. Už se těší, až píseň uslyší na koncertě naživo a naučí se ji sama zpívat.

Dnes jí patřila i oblíbená restaurace, která se přejmenovala na hospodu U Špotáků. Slavná oštěpařka byla dokonce symbolicky uvedena jako odpovědná vedoucí, i když tato role by jí rozhodně nebyla vlastní. "Myslím, že nejsem úplně ten typ na šéfování. Neumím na někoho pořádně zařvat. Takže bych asi byla moc hodná šéfka a brzo by se Pinkasi asi rozpadali," svěřila se. U Pinkasů je oblíbeným hostem, dostala tady poukázku na sto piv, od loňského mistrovství světa tu má vlastní půllitr a teď tady může jíst, co hrdlo ráčí. Dostala roční poukázku na jídlo zdarma, která platí i pro jejího přítele Lukáše. Prý aby příště nemusela tolik bojovat s "dobře živenou" ruskou závodnicí.

Text písně Čtvrtá sestra:

Ve čtvrtek po obědě srpen

A sedím jako běžně na báru

Výročí kladiva se srpem

A koukám v televizi na Báru

Dráha je nečekaně kluzká

A čtvrtá sestra má cit pro drama

Bohužel stále vede Ruska

A bitva bude opět prohraná

Naštěstí však oštěp třímá dáma

Která šestým tahem dává mat

Dobrá forma vážně není fáma

Jednadvacátýho srpna já se mohu smát

Zlato má mimořádnou cenu

A zápis do tabulky rekordů

Já přesto vidím za tím ženu

Která má ráda pivo a pár sester akordů

Naštěstí však oštěp třímá dáma

Která šestým tahem dává mat

Dobrá forma vážně není fáma

Jednadvacátýho srpna já se mohu smát

Zdroj: Lidovky.cz

Benešovský pivovar Ferdinand přidal k výrobě pěti druhů piv od nealkoholického po speciální ještě kvasnicové. Jedná se o pivo, které není filtrované ani pasterizované, obsahuje „živé“ kvasinky a řadu zdraví prospěšných látek, které jsou jinak při pasterizaci zničeny.

Zdroj: MF Dnes.cz

Krádež pivních sudů, které se ztratily písecké pivovarské společnosti, mají na svědomí její zaměstnanci. Policisté zjistili, že jich během přepravy vzali 140 kusů. Svému zaměstnavateli způsobili škodu za 220 tisíc korun.

Zdroj: MF Dnes.cz

Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPAS) do současné doby ještě neobdržel oficiální vyjádření Evropské komise o uznání chráněného zeměpisného označení (PGI) „České pivo“.

I přesto ale již mohou výrobci, kteří dodrží podmínky pro výrobu Českého piva, své produkty ochranným označením podle Veselého označovat.

Spotřebitel by měl takové pivo poznat podle loga EU (modrý kroužek s hvězdičkami) a nápisu PGI. „Toto označení potvrzuje, že nejde o partyzánský název české pivo. Zároveň se tím ale výrobci vystavují kontrolám Státní zemědělské potravinářské inspekce, která má dodržování podmínek označení „České pivo“ na starosti,“ konstatoval výkonný ředitel ČSPAS Jan Veselý.

Sousloví české pivo se podle ČSPAS ještě před uznáním evropského ochrany vyskytovalo zhruba na 20 typech piv v ČR. Záruku, že je pivo vyráběno skutečně tradiční technologií a z tradičních surovin, ale bude pro spotřebitele představovat jeho identifikace chráněným zeměpisným označením a logem EU.

Dodržování podmínek výroby chráněného „Českého piva“ je dobrovolné. „Žádná povolení či licence k jeho výrobě, který měl podle některých informací vydávat ČSPAS, nejsou zapotřebí,“ zdůraznil Veselý.

Zdroj: Královéhradecko24.cz

Na největší světovou pivní slavnost Oktoberfest přijedou do Mnichova ve druhé půlce září opět miliony lidí. Kdo si ale v obřích pivních stanech včas nezamluvil místo, bude mít smůlu nebo přinejmenším honičku. Čtyři týdny před velkou slávou je téměř obsazeno.

Popularita pivního svátku se tak pro mnohé předem stává frustrací. Stoly jsou zamluvené už měsíce předem. Pořadatelé tvrdí, že každý ze 14 velkých stanů už musel odmítnout kolem 10.000 zájemců o místo. Nejvíce nabité jsou za dvoutýdenní slavnosti na rozlehlé Terezině louce víkendy.

Takzvané pivní stany, což jsou vlastně obří montované stavby, pojmou najednou až 7000 návštěvníků. Sedí se v nich u obvyklých dlouhých stolů s lavicemi; uprostřed obvykle hraje živá hudba populární popěvky a břeskné odrhovačky německé a světové provenience. Za dobrého počasí mohou sedět venku další tisíce. V každém ze stanů čepuje pivo některý z věhlasných bavorských pivovarů, k tomu se ve velkém rožní voli, prasata, kačeny nebo pro skromnější jedlíky kuřata.

Stany vedou i své seznamy náhradníků. Seznam čekajících je ale s blížící se slávou stále delší. Stejně tak velký problém je v Mnichově sehnat v té době ubytování.

Slavnost milují nejen Němci, ale houfně se do pivní mekky sjíždějí třeba Italové, Američané nebo Japonci. Masy návštěvníků neodrazuje ani cena piva: Máz neboli litrový tuplák letos bude stát rekordních 7,30 až 7,90 eura (až 220 korun). Popíjení z půllitrů je spíše společenský trapas.

Již 174. ročník slavnosti bude bavorská metropole hostit od 22. září do 7. října. Každoročně přijede šest až sedm milionu návštěvníků, kteří vypijí zhruba stejné množství litrů chmelového moku. Ve světě piva nemá nic takového obdoby.

Oktoberfest má být lidový, všeobecně přístupný a rodinný, slibuje hlavní organizátorka Gabriele Weishäuplová. Tak, jak to mají návštěvníci rádi. Proto také letos dali pořadatelé najevo, že si nepřejí propagační nebo sponzorské akce, na kterých by se předváděly hvězdy showbyznysu. Oktoberfest je ke své slávě nepotřebuje. Vedení slavnosti se tak rozhodlo poté, co se loni po Terezině louce mimo jiné producírovala v bavorském kroji mladá dědička hotelového impéria Paris Hiltonová.

Teď už se jen čeká na to, až 22. září všechno zase vypukne. Mnichovský primátor Christian Ude tradičně narazí první sud, natočí první tuplák a podá ho bavorskému premiérovi Edmundu Stoiberovi.

Zdroj: Finanční noviny.cz

První kulaté narozeniny mají o víkendu pivovarské slavnosti v Šumperku. A spolu s nimi budou na nádvoří pivovaru popáté slavit i pivní fajnšmekři a milovníci dobré muziky. Do Šumperka zavítají hudební skupiny v čele se Support Lesbiens, Karlem Kahovcem či Viktorem Sodomou, návštěvníci se budou moci vydat i na prohlídku pivovaru. Slavnosti startují již zítra a vyvrcholí v sobotu.

„Počítáme s tím, že návštěvníci tvoří pestrou věkovou paletu a každému vyhovuje jiný styl zábavy. Tomu jsme se pivovarský areál snažili přizpůsobit a nainstalovali do něj několik pódií, aniž by se účinkující vzájemně rušili,“ vysvětluje za pořadatele akce Lenka Krellerová.

Kromě sobotního taháku na hlavní scéně – kapely Support Lesbiens – tak diváci uslyší i Bludověnku, Holátka nebo tradiční cimbálovku. Odpoledne bude pivovarské nádvoří patřit mušketýrům, večer se naopak promění v mystickou arénu s ohňovou show a Xenou v hlavní roli. „V areálu bude i horolezecká stěna, takže milovníci hor se mohou pokusit zdolat vrchol pomyslného Šeráku,“ dodává Krellerová.

Na slavnostech bude v provozu 40 šenků s pivem i světlým svátečním speciálem Holba Šerák. Vstupné na akci je zítra 20 a v sobotu 80 korun.

Zdroj: MF Dnes.cz

Něco takového by člověk v řeholním domě vskutku nečekal. Spíš by to hledal v areálu nějakého pivovaru nebo ve vyhlášené restauraci. Řeč je o pivním muzeu. Na dvou chodbách a zadním schodišti Salesiánského centra v Praze – Kobylisích ho ale opravdu mají.

Návštěvník si může prohlédnout 2300 českých pivních lahví, 2700 plechovek, několik stovek lahví zahraničních a starých. Kromě toho jsou vystaveny tácky, pivní sklo, otvíráky a další propriety. Nechybí dokonce ani ukázka pivních pet lahví.

Do muzea se chodí podívat zejména sběratelé nebo další zájemci o pivní kulturu. Lidi, kteří do budovy přicházejí kvůli salesiánským aktivitám, muzeum často překvapí. Pater Antonín Nevola, současný správce muzea, vysvětluje, že všechno vlastně vzešlo z hecu.

„Když přítomnost muzea u salesiánů lidem vysvětluji, připomínám slova Františka Nepila, že chlap by měl mít nějakého koníčka. A přidávám doušku, že muzeum charakterizuje lidskou tvář naší řeholní komunity,“ tvrdí s úsměvem Antonín Nevola.

Když salesián Miroslav Dibelka působil v Hranicích na Moravě, začali mu kluci z farnosti nosit zajímavé pivní lahve. Kněz si je vystavil na kuchyňskou linku. Vzal si je i na nové působiště na Čtyři Dvory do Českých Budějovic – tady sbírka z dosavadních třiceti narostla na sedmdesát kousků. Když pater Dibelka z Budějovic odcházel, o lahve už nestál. Vladimíru Kopřivovi a Antonínu Nevolovi bylo líto je vyhodit, a tak je převezli k sobě do Prahy. Zárodek muzea byl na světě. „Přišli jsme k tomu skutečně jako slepí k houslím,“ směje se V. Kopřiva.

Lahve byly nejprve jen u nich v pokoji. Po rekonstrukci Salesiánského střediska v Kobylisích jim ale zdejší chodby přišly velmi dlouhé a zbytečně prázdné. Jak by se tam lahve vyjímaly! „Řešili jsme to v rámci komunity: někdo byl proti, některým to bylo jedno, ale my to prosadili,“ říká spokojeně A. Nevola.

Kuba i Indie

Co patří mezi muzejní majstrštyky? Velká kolekce lahví s Pivrncovými karikaturami. Z plechovek pak čtyři plechovky z Kuby – odkud je skutečně složité něco takového dovézt – a kolekce dánských litrových plechovek. Doby, kdy salesiáni objížděli pivovary a mámili odtud lahve, nebo kdy chodili na každou burzu, jsou minulostí. Zdi kobyliského muzea jsou skoro zaplněny a až budou police zcela plné, bude vyhlášen stop stav. Zatím ale mohou dárci do Kobylis nové „sbírkové předměty“ stále nosit. „Jsme třeba rádi, když naši dobrovolníci (například z Indie) nějakou tu pivní plechovku přivezou,“ prozrazuje pater Nevola. „Není ale tak důležité mít co nejvíc lahví a plechovek, jako spíš mít kompletní série,“ připomíná salesiánský muzejník.

Vystavení lahve nebo plechovky často předchází nutnost vyprázdnit její obsah. Muzejník se tedy zároveň stává znalcem pivních chutí. „Mnohdy je člověk přesvědčen chuťovou kvalitou ochutnávaných piv; zejména u malých pivovarů,“ říká A. Nevola. Stalo se mu někdy, že by ochutnávané pivo bylo naopak tak hrozné, že měl chuť plechovku snad ani nevystavit? Jednou prý ano: šlo o speciální sérii vydanou k získání titulu mistra ligy Spartou Praha.

Fryšták i Plzeň

Vladimír Kopřiva nyní působí ve Fryštáku. S sebou si vzal sbírku pivních etiket. „V albech dnes mám přes osm tisíc českých pivních etiket; je to zhruba polovina možného fondu,“ vysvětluje. Ročně mu přibývá zhruba 600 nových etiket. V. Kopřiva přitom sbírá jen etikety – tedy přední štítky z pivních lahví. Jsou sběratelé, kteří sbírají i tzv. zadovky či krček – papírové označení zezadu lahve nebo z jejího hrdla.

Pražský kurátor sbírky Antonín Nevola odchází v polovině září na nové působiště. Má představu, že pražské pivní muzeum bude administrovat na dálku a když do Kobylis přijede, exponáty alespoň opráší. Novou sbírku na novém působišti prý budovat nebude. Jeho slova by se dala brát za bernou minci, pokud by tím novým místem nebylo město pivu zaslíbené – Plzeň. Uvidíme tedy.

Zdroj: Katolický týdeník | Autor a foto: Aleš Palán

Ani hospoda, ani obyčejný obchod s lahvovým pivem. Pivní galerie v pražských Holešovicích je míněna především jako velké soustředění piva pod jednou střechou. Tento záměr se majiteli firmy Petru Vaňkovi skutečně daří naplnit: zájemci nemusí za pivem nikam jezdit, pivo sem jezdí za nimi.

V přední části podniku shlíží na návštěvníka nepřeberné množství lahvového piva. Nenajde se snad člověk, který by tu nenašel nějakou novinku. Řekněte – znáte třeba uzené pivo? Tento nápoj po uzeném nejen voní, ale ještě výrazněji chutná. Tohle pivo se samozřejmě nedá pít celý večer, ale jedna láhev poskytne skutečně nezapomenutelný zážitek.

Pivní galerie nabízí produkty malých českých a moravských pivovarů s ročním výstavem do 200 tisíc hektolitrů. Petr Vaněk nabízí také produkci minipivovarů – U Fleků, Na Zvíkově...

To je paleta, že? Aby ne, nacházíme se přece v obchodě s nejširší nabídkou lahvového piva v České republice.

Kromě piv lahvových jsou v zadní degustační místnosti k dispozici vždy dvě piva točená. Co se bude ten který den pít, je možné najít na internetu. Nebo se mohou nechat milovníci piva překvapit. V době naší návštěvy v Pivní galerii to byl broumovský Opat – pivo, jehož složku tvoří med – a pelhřimovský Poutník – možná nejhořčejší české pivo. Stálo za to ochutnat obojí.

Konzumenti, probuďte se

Nápaditý podnik v ulici U Průhonu nabízí sortiment 32 malých a středních českých a moravských pivovarů. Ve stálé nabídce je tu kolem 180 druhů piv. Pro pivo si majitel galerie jezdí sám. Na malé pivovary nedá dopustit.

Proč? „Dodržují klasický způsob výroby. Některé produkty velkých pivovarů jsou tak urychlovány, že už vlastně ani nejde o pivo, ale o pivní nápoj,“ říká Petr Vaněk. Na internetových stránkách je dokonce naléhavá výzva: „Čeští konzumenti piva, probuďte se a dejte o sobě vědět. Je čas učinit kroky na ochranu unikátního dědictví českého piva vyráběného tradiční technologií. Zachraňme pravé české pivo a nepodporujme konzumaci tzv. europiva (vyráběného velkoprůmyslovou technologií).“

Do Pivní galerie se nechodí lidi opít, ale pivo ochutnávat. Porovnávají různé typy a druhy. Kromě pivních fajnšmekrů sem přichází i turisté či manželky pivařů. Pivo se totiž v posledních letech stává také žádaným dárkem. A takovému zájmu umí Petr Vaněk vyjít vstříc. Nabízí pověstný metr piv nebo přímo pivní koše. K pětadvacetinám oslavenci zabalí pětadvacet různých piv. „Dělali jsme koš už i k 85. narozeninám. Byl to dárek, který jistě potěšil celou rodinu – bylo v něm totiž také nealko pivo jako připomínka toho, že klient v dětství alkohol pravděpodobně ještě nepil,“ směje se P. Vaněk. Kromě piva samotného galerie nabízí speciální svíčky ve tvaru historických lahví, korbely, sklo, etikety, ohříváčky, knihy o pivu... Pro děti může být vhodné Piveso – při hře se hledají stejné dvojice podtácků.

Pivní turistika

„Desítková generace českých pivařů vymírá,“ zamýšlí se P. Vaněk. „Zejména mladí lidé jsou do jisté míry znechuceni masivní reklamou a vyhledávají pivní turistiku. A malé pivovary jim vychází vstříc, když rozšiřují svou nabídku: Broumov začal dělat třeba pepřové pivo, Černá Hora borůvkové... Jsou lidi, kteří se po něm mohou umlátit.“

Pivní galerie nabízí i zahraniční speciality: belgická trapistická piva, pšeničné pivo z Německa, nebo dokonce kamenné pivo, kdy se do mladiny přidávají kameny rozžhavené na 1200 stupňů. Nechybí ani psí pivo vyrobené speciálně pro čtyřnohé přátele člověka. Jak ale chutná, pan Vaněk neví – tenhle druh přece jen ještě neochutnal.

Galerie celkově nabízí přes stovku druhů zahraničních piv. Díky nízké režii je vše v dostupných cenách. To platí pochopitelně i pro piva domácí.

Kromě samotného prodeje piva sází Pivní galerie také na osvětu. Zájezdy ze Švédska pravidelně přijíždějí na dvouhodinovou degustaci a přednášku o pivu. Domácí kunčafti zase uvítají prezentaci malých pivovarů. Řekněte: který pivař by nechtěl strávit večer se sládkem a zeptat se ho na všechno, co se piva týče. A kdyby zrovna v Pivní galerii žádný sládek nebyl, na většinu otázek by mu odpověděl sám Petr Vaněk. Ví toho o pivu skutečně hodně.

Zdroj: Katolický týdeník | Autor a foto: Aleš Palán

„Každý klášter má svoje speciální technologie a receptury, předávané mezi řeholníky už mnoho generací,“ vysvětluje Marie Mezuláníková výrazné rozdíly v chuti jednotlivých piv. V její brněnské prodejně klášterních produktů Benedictus si zájemci vybírají téměř ze tří desítek pivních značek a druhů z řady zemí Evropy. Naše kláštery reprezentuje Želiv a Strahov.

Je krátce před polednem a zahrádka u prodejny se začíná plnit stolky, židlemi i zákazníky. Vysoko nad námi čnějí štíhlé věže brněnské katedrály. Sídlo malého obchodu s čajovnou je totiž přímo na Petrově, v gotickém podlaží budovy bývalého kapitulního děkanství. Zdobí jej historické klenby a pravidelné výstavy výtvarných děl. Pivo patří v prodejně k nejvyhledávanějšímu sortimentu.

„Jedná se převážně o piva svrchně kvašená, kde je chuť sladu i dalších příchutí intenzivnější. Piva z klášterů se mohou pít při pokojové teplotě, chutnají k mnoha jídlům – i k těm sladkým, včetně čokolády,“ odhaluje část tajemství svých dodavatelů Marie Mezuláníková, z níž se za 18 měsíců trvání prodejny stala už znalkyně kvalitních nápojů.

„Zvláště trapistická piva z Belgie a Nizozemí se vyznačují vysokým obsahem alkoholu a chuťovou šíří. Neuvádí se u nich datum doporučené spotřeby, protože tato piva v lahvích často teprve zrají. Podobně jako vína. A čím jsou starší, tím víc je odborníci oceňují,“ říká majitelka prodejny. Vysvětluje také, že se jedna láhev silného trapistického piva může – podobně jako dobré víno – vychutnávat po celý večer. Kdo s tímto silným nápojem jen zahání žízeň, přijde o chuťový zážitek a brzy přestává být pro společnost přínosem.

Zájemců přichází hodně. Nyní si v prodejně vhodné dárky vybírá mladý kněz a žena středních let – právě přijela z Hodonína. „Když jsem v Brně, snažím se tuto prodejnu nevynechat. Ne vždy něco koupím, ale už ta vůně a pohled na výběr Božích darů z exotických dálek mě sem vždy znovu láká,“ říká zákaznice. V sousední čajovně „U anděla za vraty“ mohou zájemci posedět a téměř všechno ochutnat. Dlouhá chvíle nehrozí, mohou se začíst do aktuálního i starších čísel Katolického týdeníku.

Pracovníci prodejny Benedictus ovšem plní i vlastní informační roli. Trpělivě zájemcům vysvětlují jak rozdíly mezi druhy piva a dalšího zboží, tak i historii a poslání řádů či kongregací, které je vyrábějí. Denně na pravou míru uvedou řadu zmatených pojmů. Málokdo třeba zná podstatu mešního vína. Lidé také často nevědí, že košer znamená zvlášť náročný způsob židovské přípravy vína či pokrmů. Nebo že slovo trapista není odvozeno od trápení, ale od názvu francouzského města...

Největší výběr tu mají vína – na 300 druhů. A také u dalších klášterních produktů (čaje, likéry, sýry, marmelády, zdravá výživa z obilních klíčků, medové produkty, mýdla, keramika...) platí, že zákazník za vyšší cenu získává mimořádnou kvalitu.

„Řeholníci pivo i všechno ostatní vyrábějí poctivě a s láskou, ovšem jen v malých dávkách, aby se mohli věnovat i modlitbě a dalším duchovním povinnostem. Nemohou tedy cenou konkurovat pivovarům se statisíci vystavenými hektolitry. Jejich výrobky proto nejsou ani na pultech supermarketů,“ říká podnikatelka.

„Zákazník by měl vědět, že zakoupením klášterního produktu nepodpoří nějaký vzdálený nadnárodní koncern, ale vždy konkrétní skupinu řeholníků nebo řeholnic, jimž je tato práce často jediným zdrojem obživy,“ zdůrazňuje Marie Mezuláníková.

Zdroj: Katolický týdeník | Autor a foto: Václav Štaud

Za pivem přímo do pivovaru

S trochou nadsázky by se dalo říct, že v Česku skončila doba zavírání starých pivovarů a začíná doba otevírání nových pivovarů. Na pivní mapě republiky kvapem přibývají malé restaurační pivovary, které nabízejí pivo „z první ruky“, uvařené přímo na místě, většinou nefiltrované a nepasterované.

Kouzlo těchto minipivovárků -za rok toho uvaří tolik co velký pivovar za jednu směnu - spočívá v tom, že každý nabízí jiné pivo. A některé přidávají k pivu ještě něco navrch. Někde třeba středověkou kuchyni, jinde muzeum pivovarnictví, pivní lázeň nebo možnost uvařit si své vlastní pivo.

Co třeba spojit ochutnávku piva s prohlídkou ruční výroby skla a koupelí v pivních lázních? Takovou možnost dává minipivovar v Harrachově. Nebo si zajet na „kouzelné pivo lásky“ do středověké krčmy v Dětenicích?

***

Zajímavé minipivovary

Zámek a pivovar Dětenice

Středověkou krmi zapijete „zázračným nápojem lásky“, pivem uvařeným na otevřeném ohni.

Zámecký pivovar Chyše

Návštěvu historické památky spojíte s ochutnávkou nepasterovaného a nefiltrovaného světlého, tmavého i polotmavého ležáku Prokop.

Minipivovar Novosad Harrachov

Přímo od stolu můžete sledovat ruční výrobu skla, k jídlu si dát pivo z místního pivovaru a večer se osvěžit v pivní lázni.

Zvíkovské Podhradí

Po prohlídce hradu se můžete výborně najíst v Pivovarském dvoře Zvíkov, kde připravují kromě jiného jedno z nejsilnějších českých piv.

Pivovarský dům v Praze

Můžete tu ochutnat pivo kávové, višňové, kopřivové nebo pivní sekt.

Městský pivovar Štramberk

Horké škvarky z místní domácí kuchyně můžete zapít štramberským pivem. Nezapomeňte ochutnat jedno z nejlepších českých tmavých piv - nefiltrovaný ležák flekovského typu - nebo některé ze speciálních piv s višňovou či švestkovou příchutí.

Pivovar U Rybiček ve Stříbře

Pivovar s varnou přímo v pivnici nabízí kromě vlastního výčepního a ležáku i pivo pšeničné, jako chuťovku pak pivo višňové nebo banánové.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Hana Večerková

Druhé pivní slavnosti v areálu bývalého pivovaru na sebe o víkendu strhly největší pozornost zdejší veřejnosti.

Ve dvoraně areálu tekl zlatý mok proudem. Návštěvníci se činili seč mohli, aby dokázali, že pivko je i v Chrudimi nejoblíbenějším nápojem většiny „dospěláků“.

Však bylo co ochutnávat. Své značky tu nabízelo hned sedmero pivovarů.

Na své si ovšem přišly i děti. Desetiletý Radek Boháč si nechal na obličej namalovat tygří masku a v doprovodu o čtyři roky starší kamarádky Sáry Štursové netrpělivě vyhlížel každé další číslo sobotního programu. A na co se obě děti těšily? „Asi nevíc na písničky od Kabátů,“ říká Sára za Radkova souhlasného přikyvování. Pro malé a ještě menší nechyběl ani skákací hrad či trampolína, mnozí také využili možnosti svézt se na motorové čtyřkolce.

Pivní slavnosti doprovázel i letos až do pozdího večera bohatý kulturní program. Kromě zmíněného „Kabát revivalu“ se tu představila třeba i „Dechová hudba Chrudimské besedy“ nebo mladé tanečnice z „Tanečního klubu Alfa Pardubice“.

Na své si přišly i ženy během prezentace kosmetiky nebo zajímavé nabídky účesů.

Druhý ročník slavností naznačil, že se v Chrudimi už loni začala rodit tradice, kterou obyvatelé města nebudou míjet bez povšimnutí.

Zdroj: Chrudimský deník.cz | Autor: Marek Nečina