Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Trendy ve spotřebě piva

[středa, 19. květen 2010]

Celosvětový trh s pivem roste přes finanční a ekonomickou krizi (v r. 2008 dosáhl 1816 mil. hl ), i když v nižším měřítku (o 1,6 místo dřívějšího 3% růstu). Celosvětově je spotřeba na osobu kolem 327 l/rok. Existují však značné regionální rozdíly. Zatímco v Severní Americe a západní Evropě došlo ke snížení spotřeby, vzrostl výstav piva v Asii během 5 let o 30 % na 572 mil. hl, čímž předstihl Severní Ameriku (v r. 2008 544 mil. hl) a Evropu (586 mil. hl). Vysoký je růst spotřeba v Asii, i když z dosavadních velmi nízkých hodnot. V Oceánii je spotřeba na osobu odpovídající Evropě. Čína patří již řadu k největším světovým producentům (v r. 2008 410 mil. l); během 8 let (2001-2008) Čína zdvojnásobila svou produkci. V Africe je průměrná spotřeba jen 10 hl/osobu; výjimkou jsou však JAR a Nigérie.

V Evropě je největším producentem Německo (v r. 2008 103 mil. hl a spotřeba 111 l/osobu), které však bylo, pokud jde o produkci, předstiženo Ruskem (v r. 2008 114 mil. hl). V důsledku historických zvyklostí jsou ve spotřebě piva velké rozdíly: v ČR 158 l, v Německu, Rakousku a Irsku 100-110 l, ve Velké Británii, Polsku, Španělsku, Belgii a Dánsku 80-90 l, ve Francii a Itálii 30-31 l, v Turecku 12 l.

Podle zprávy The Barth Report za r. 2008 zajišťuje 10 největších výrobců piva 63 % světového výstavu a první čtyři výrobci 46 %. Mezi čtyři producenty na vrcholu žebříčku patří AB Inbrev, Sab Miller, Heineken a Carlsberg.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Irena Suková


Načapujú vám rovno pod nosom

[úterý, 18. květen 2010]

Nemci sú známi tým, že sú azda najvernejšími milovníkmi piva. Aj z toho dôvodu oň nie je v dejisku šampionátu núdza. Okrem stovák kolínskych krčmičiek si ho môžete vychutnávať takmer na každom kroku. Počas majstrovstiev sveta vám ho ochotne načapujú priamo pod nosom.

Foto

O pohodlie hokejových fanúšikov v kolínskej Lanxess Arene i jej blízkom okolí je v týchto dňoch dôkladne postarané. Ak náhodou nemáte chuť vystávať dlhé rady v bufetoch, ktoré sú v útrobách štadióna na každom kroku, pivo vám načapujú kdekoľvek, dokonca priamo na mieste, kde sedíte.

Je to skvelé, že sa nemusím zdvihnúť zo sedadla dve minúty pred koncom tretiny a postaviť sa do radu na pivo. Každú chvíľu sa tu totiž objaví niektorý z výčapníkov so súdkom na chrbte. Je to super nápad, mohlo by sa také niečo praktizovať aj u nás,“ povedal nám Ivan, fanúšik slovenských hokejistov, ktorý pricestoval pred pár dňami do Kolína až z Humenného. Za trojdecové takto načapované pivo zaplatíte bezmála tri eurá, pri pollitrovom by ste museli vytiahnuť z vrecka ešte o euro a pol viac. Navyše, poháre sú zálohované, jeden vás vyjde na dve eurá. Zrátané, podčiarknuté – veľké pivo stojí takmer sedem eur...

Zdroj: Pluska.sk | Autoři: Marián Korbel a Andrej Smatana


Nový typ lahví piva Oettinger

[úterý, 18. květen 2010]

Německý pivovar Oettinger z Bavorska uvádí na trh poprvé pivo v baňatějším typu lahve, který používají zejména pivovary v Belgii a některé další německé pivovary. Uvedený výrobce ho používá pro dva druhy z jeho sortimentu: pro pivo plzeňského typu a pivo exportní. Nové přepravky na dvacet vratných lahví o objemu 0,33 l budou prodávány nejdříve v severním Německu, v Severním Porýní-Vestfálsku, Porýní-Falci, Hesensku a Sársku.

Tyto nápoje budou vyráběny v pivovaru Braunschweig (dříve Feldschlösschen), pobočce pivovaru Oettinger, pro celou pivovarskou skupinu. Příslušné přípravy vaření piva podle standardů pivovaru Oettinger byly vytvořené v průběhu několika uplynulých měsíců také v Braunschweigu. V této době se investovalo kolem 4,5 milionů EUR do sanitačních a modernizačních prostředků. V této sumě je zahrnuto také celkem 300 000 EUR potřebných pro nové modré přepravky.

Foto

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


V Návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje je k vidění výstava nazvaná Bohumil Konečný "Bimba" – nejkrásnější reklamní plakáty. Právě reklamní plakáty jsou jednou z dosud nezmapovaných oblastí tvorby plzeňského rodáka Bohumila Konečného.

Krásu Konečného reklamních plakátů, starých přes půl století, mohou obdivovat návštěvníci Plzeňského Prazdroje do 31. července denně od 8:30 do 18 hodin, vstup do Návštěvnického centra je zdarma. Plakáty pochází ze sbírky Františka Ulče. Výstavu připravil Jan Hosnedl.

K vidění je 23 originálních výtisků plakátů z 50. let, ukázky knih a časopisů ilustrovaných B. Konečným. Největším lákadlem jsou dva původní plakáty vytvořené pro Plzeňský Prazdroj nebo několik originálních kreseb Bohumila Konečného. Po celou dobu výstavy budou mít návštěvníci příležitost shlédnout dokumentární film Ladislava Moulise BIMBA – příběh zapomenutého malíře. Tento film získal v loňském roce ocenění na mezinárodním filmovém festivalu ARTS & FILM.

Foto

Bohumil Konečný, přezdívaný Bimba, vytvořil své první reklamní plakáty už počátkem čtyřicátých let v reklamním oddělení firmy Baťa. Bimba vyhrál konkurz na reklamního kreslíře a ve Zlíně asi dva roky žil a tvořil. Byl velmi dobře placený, peněz si však příliš neušetřil. Pamětníci např. uvádějí, že byl schopen na svůj soukromý sobotní mejdan klidně pozvat orchestr Karla Vlacha. Spolupráce s Baťou skončila kolem roku 1942. Tehdy bylo reklamní oddělení zrušeno kvůli postupující válce a nedostatku financí. Bimba z obavy před nasazením v Říši odchází na Střelu, kde je do konce války na oko zaměstnán v penzionu Lego.

Druhou vlnu zájmu o jeho plakáty a kalendáře zažil Konečný počátkem padesátých let. Kromě budovatelských plakátů rozesmátých horníků a rolnic, přehrad a továren se mu v době nejtužšího socialismu 50. let naskytla nevídaná možnost. Podniky zahraničního obchodu si u něj objednaly poutavé plakáty ve stylu tzv. americké reklamy pro firmy, které vyvážely své výrobky do zahraničí. Svůdné pin-up gilrls, jak vystřižené z amerických žurnálů, propagovaly na zahraničních trzích výrobky bižuterie z Jablonexu, plzeňské pivo z Prazdroje, piana Petrof a řadu dalších. Konečného plakáty tak obdivovali v Jižní Americe, Španělsku, Anglii a dalších západních zemích.

Zmíněné budovatelské plakáty většinou vznikaly jako týmová práce. Bimba tvořil postavy, jeho přítel – malíř Miloš Novák pak často doplňoval pozadí (doly, přehrady, elektrárny...) Za několik let vytvořil Bimba kolem stovky plakátů, které jsou sběrateli dodnes velmi ceněné.

Exportní plakáty byly u nás velmi málo známé. O jejich záchranu se zasloužil sběratel František Ulč. Sám na to v rozhovoru pro časopis Marketing Magazine vzpomíná takto: „Někdy v polovině šedesátých let jsem byl na návštěvě u Bimby. Tehdy bydleli Konečných ještě ve Varšavské ulici na Vinohradech. Paní Konečná žila již dva roky v Kožlanech u dětí, Bimba pracoval v Praze a do Kožlan každý týden dojížděl autem. Byl jsem u něj a on pomalu balil a připravoval své věci na převezení do západních Čech za manželkou. V místnosti byly balíky a pytle s různými věcmi, hlavně však knihy v krabicích. Všimnul jsem si, že v rohu u okna stála velká role stočeného papíru. S údivem jsem zjistil, že to jsou stočené tisky reklamních plakátů. Ptal jsem se, do kterého balíku to vše přijde. On odvětil, že se s tím nebude tahat do Kožlan, že se to dá do sběru! Podivil jsem se, jestli to není škoda. A Bimba tehdy řekl, že pokud chci, ať si plakáty vezmu! Pochopitelně jsem si je vzal a od té doby jsem měl doma přes šedesát plakátů, jeden lepší než druhý! Většina z nich u nás byla naprosto neznámá...

Už v letech 2007 a 2008 se uskutečnil velký projekt BIMBA- zapomenutý malíř Bohumil Konečný. Projekt mapoval život a dílo jednoho ze zapomenutých ilustrátorů druhé poloviny 20. století, do jehož kresebného arzenálu patřilo dobrodružství ve Foglarovkách či povídkách Otakara Batličky, ale také kresby svůdných pin-up girls. Projekt zahrnoval výstavu v Západočeském muzeu v Plzni, výstavu v Obecním domě v Praze, monografii historika umění Tomáše Pospiszyla Bohumil Konečný a dokumentární film Ladislava Moulise BIMBA – příběh zapomenutého malíře.

Zdroj: Zpravodajství Plzeň.cz | Autorka: Iva Kokešová | Foto> Bimba.cz


Na celé naší zeměkouli se dnes vyrábí kolem 20 000 značek piva 180 druhů. Od slabších piv (Ale) přes ležáky, černá piva, hořká piva, krémová piva až po ledová piva.

Pivo je oblíbený nápoj již po dlouhou dobu. V pozůstatcích obyvatel Babylonu byly nalezeny detailní recepty na výrobu piva, a to 4300 let před Kristem. Pivo také vynalezli Číňané a Inkové. V Egyptě byly nalezeny texty předepisující pivo na 100 různých způsobů jako léčbu. Před několika lety také anglický pivovar New Castle Brewery vypěstoval a prodal 1 000 lahví piva Tutankhamun Ale, které bylo vytvořeno dle 3200 let starého receptu nalezeného v chrámu královny Nefertiti.

Masový prodej piva začal až ve 12. století v Německu a lahvové pivo se prodává přibližně od roku 1605. A nezapomeňme také na známý fakt, že Češi jsou největšími konzumenty piva ve světě - 155 litrů na hlavu za rok, to je slušné.

Zdroj: letme.cz


Studenti se utkali ve znalostech. O pivu

[čtvrtek, 13. květen 2010]

Do netradičního klání se v úterý pustili budoucí číšníci a baristé. Středoškoláci z celé republiky se v Brně utkali například v čepování piva či míchání zlatavého mohu s jinými nápoji. Pivem ale okořenili i klasickou atletickou disciplínu. Běh.

Pivní klání brněnská Střední škola potravinářská a služeb v Charbulově ulici uspořádala letos už podeváté. „Soutěžení se letos zúčastnilo celkem osmašedesát studentů vyslaných jednotlivými zúčastněnými školami. Všechny tři disciplíny, v nichž změřili síly, měly co do činění s pivem. Vzhledem k věku soutěžících se však čepovalo zásadně nealkoholické,“ podotkl ředitel Střední škola potravinářská a služeb Brno Ladislav Černý.

Vítěze klání s názvem Radegast Birell Cup, na nímž ochrannou ruku drží i česká Asociace číšníků, ve znalostech o pivu, jeho čepování a servisu budou pořadatelé znát po čtvrté hodině odpoledne.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Lucie Hrabcová


Jedinečná soutěž, která spojuje dívčí krásu s oblibou českého a moravského piva a chmelařství odstartovala v pátek 7. května v Žatci. Tato netradiční a jedinečná akce se uskutečňuje ve městě chmele a piva již po šesté. Letos se do soutěže přihlásilo rekordních 420 děvčat z celé ČR, z nichž bylo vybráno jedenáct. Poslední, dvanáctou, bude vítězka Miss Agro, kterou nominuje Česká zemědělská univerzita v Praze pro svoje pivo Suchdolský Jeník.

Celkem se tedy utká ve finále dvanáct soutěžících dívek, které budou zastupovat pivní značky:

Petra Pavlíčková z Duchova (25 let) - Bakalář (Czech Brewery Rakovník)

Petra Kabylová z Příbrami (22 let) - Březňák (Velké Březno)

Jana Kadeřávková z Prahy (20 let) - Bernard (Rodinný pivovar Bernard)

Jana Marešová z Hanušovic (24 let) - Holba Šerák (Pivovar Holba Hanušovice)

Simona Fabicovicová z Prahy (21 let) - Chrám chmele a piva Žatec

Guntherová Michaela z Prahy (18 let) - Podžbánské pivo (Mutějovice)

Martina Karkošová z Velimi (18 let) - Postřižinské pivo (Pivovar Nymburk)

Veronika Beňáková z Tisu (22 let) - Rebel (Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod)

(Až vítězka MISS AGRO) - Suchdolský Jeník (Zemědělská univerzita v Praze)

Monika Ruprichová z Turnova (24 let) - Svijany (Pivovar Svijany)

Jana Šimáčková z Roudnice n. L. (20 let) - Zlatopramen (Ústí nad Labem)

Tereza Novotná z Nového Boru (19 let) - Žatec (Žatecký pivovar)

Dívky v průběhu léta postupně navštíví pivovary, kde se seznámí s jeho historií a výrobou „své“ pivní značky. Zároveň budou pivo prezentovat ve svém kraji a regionu při různých akcích a slavnostech. „Vítáme, že se do této jedinečné soutěže postupně zapojují pivovary všech krajů, letos jsou to – Středočeský, Ústecký, Liberecký, Vysočina, Olomoucký i Praha. Tady všude se připojují k letošnímu sloganu naší soutěže: „Dobré pivo, děvy hezké – to jsou dary země České!“ uvedl ředitel soutěže Petr Šimáček. Soutěže o královny krásy mají všude na světě mnohaletou tradici. Zatím však nikde na světě mimo Žatce nebyla volena Miss zlatého moku a od roku 2006 s přídomkem České republiky.

Vlastní soutěž dívek ve finálových disciplínách bude spočívat:

- osobní šarm a kreativita

- ruční česání chmele

- základní znalosti z oblasti chmelařství a pivovarnictví

- degustace a čepování piva

- tanec s korbelem plným piva na hlavě

- volná disciplina, kterou si zvolí dívka sama – tanec, hudba, zpěv, akrobacie, apod.

- představení v plavkách

Soutěžit se začne v pátek 3. září dopoledne, kdy se deset finalistek utká na chmelnicích Chmelařského institutu ve Stekníku v ručním česání chmele, což je jejich první disciplína. Odpoledne se dívky zúčastní po boku zástupců „svých“ pivovarů tradiční degustace piva, která v rámci Dočesné probíhá ve Chmelařském institutu v Žatci. V sobotu 4. září v rámci žatecké Dočesné pak na hlavním pódiu před žateckou radnicí budou finalistky představeny návštěvníkům chmelových a pivních slavností a zároveň se účastníci Dočesné dozvědí, u kterého stánku, která dívka bude čepovat pivo. A právě návštěvníci pak svými hlasy rozhodnou o titulu Miss sympatie. Na soustředění od 22. do 29. září, které se uskuteční díky cestovní kanceláři EXIM tours ve SAE v Dubaji, si dívky procvičí své volné disciplíny a s choreografem se připraví na závěrečný Galavečer. Celá soutěž pak vyvrcholí koncem října slavnostním večerem Miss zlatého moku ČR. V rámci bohatého kulturně-společenského programu zde proběhnou poslední dvě finálové disciplíny - promenáda v plavkách a volná disciplína. Průvodcem Galavečera bude opět herec Jan Čenský.

Co čeká na vítězku? Mimo jiné rekreační pobyt v cizině, účast na prezentačních akcích pivovarů, hodnotné ceny a na půl roku získá zdarma k používání osobní automobil od firmy AUTO KOPTA majitele Zdeňka Kopty. Samozřejmě, že hodnotné ceny čekají také na všechny ostatní finalistky této soutěže, která vzešla na oslavu českého chmele, sladu, piva a hlavně pracovitých českých rukou v pivovarnictví a chmelařství… Portrét pivní královny bude umístěn v trvalé expozici Chrámu chmele a piva v Žatci.

Co čeká zúčastněné pivovary? Prezentace a reklama výrobku a celého pivovaru v zastoupení krásnou dívkou, která se stane jeho „tváří – Miss pivovaru, a kterou bude mít možnost využívat pro další prezentační a prodejní akce v průběhu celého roku. Prezentace a reklama v médiích proběhne nejen v jeho regionu, ale v celé ČR. Pivovar a jeho pivní značku, kterou bude finalistka zastupovat, čeká také účast na odborné degustaci ve Chmelařském institutu v Žatci v rámci Dočesné. Pivovar s vítěznou dívkou získá i diplom, jehož kopie bude umístěna v trvalé expozici Chrámu chmele a piva v Žatci. Pivovary mohou na základě sjednaných smluvních podmínek s dívkami využívat jejich krásu a půvab při svých akcích a marketingových projektech. Tím bude v podstatě naplněn cíl soutěže - spojení krásy se všemi dalšími pozitivními vlastnostmi, které zdobí pivo.

Zdroj: E Region.cz


Mapa Pivovary České republiky 2010

[úterý, 11. květen 2010]

Vážení příznivci českého piva,

po úspěšném prvním vydání z jara loňského roku přichází naše nakladatelství již podruhé na český knižní trh s mapovou publikací Pivovary České republiky.

Naší snahou je aktuálně podchytit bouřlivé dění na české pivovarnické scéně, která se během posledních dvou desetiletí dramaticky změnila a neustále mění. Od data prvního vydání publikace, tedy během dvanácti měsíců, ukončily v naší vlasti výrobu tři historické průmyslové pivovary a zaniklo a naopak vzniklo několik minipivovarských provozů a restaurací s vlastní výrobou piva.

Mnohotvárný svět piva dnes však nepředstavují jen pivovary, sladovny, chmelaři, hospody, restaurace a obchody s pivem. Po desetiletích obnovené a nevybíravé tržní prostředí nutí výrobce piva přicházet nejen s novinkami a modifikacemi svých produktů, ale expandovat i do oblastí dříve opomíjených. Necháme-li stranou sponzoring sportovních a kulturních aktivit, typický dnes především pro velké hráče na trhu, pak se pivovary více či méně snaží profilovat nejen jako zodpovědní producenti a seriózní zaměstnavatelé, ale i jako významní činitelé turistického ruchu v regionech.

Nikdo se již dnes nepozastavuje nad každoročním konáním pivních slavností, festivalů a dnů otevřených dveří. Možnosti exkurze do provozu výroby piva spojené s ochutnávkou jsou běžné stejně jako nabídka pronájmu prostor pivovarů či sladoven pro společenské a kulturní akce. Žhavou novinkou posledních let je provozování pivních lázní a výroba pivní a chmelové kosmetiky. Řada historických pivovarů nabízí pro sběratele i vlastní turistickou známku.

Kdo jiný by měl široké veřejnosti zprostředkovat širokou nabídku atraktivit, spojených s pivní kulturou v naší zemi, než právě jedno z nejvýznamnějších kartografických nakladatelství? Oproti prvnímu vydání mapové publikace Pivovary České republiky se autorský tým zaměřil více na turistickou stránku českého pivovarnictví. Textová část, věnovaná největším dílem abecednímu seznamu pivovarských podniků, obsahuje řadu informací nejen o nabízených druzích a značkách piva, ale právě i o možnostech exkurze, ubytování, stravování, pivovarských prodejnách a muzeích, pivních lázních a kosmetice.

Slavnostní uvedení mapové publikace Pivovary České republiky na trh se odehraje v expozici Kartografie PRAHA na veletrhu Svět knihy Praha 2010, konaném na výstavišti v Praze -Holešovicích. Ve stánku P101 v pravém křídle Průmyslového paláce, v pátek 14. května 2010 ve 13:30, uvedené dílo slavnostně pokřtí za účasti autorů jeho patron a milovník piva, známý karikaturista, mistr sportu Petr Urban.

Všichni, kdo máte rádi české pivo, jste srdečně zváni!

Zdroj: Kartografie Praha


Levnější vstupné, jen jedna hudební scéna se sedmnácti kapelami a rekordní počet pivovarů: takový bude letošní ročník Beerfestu, který se od 12. do 15. května rozloží v areálu bývalé dostihové dráhy v Olomouci na Lazcích.

Foto

Na minulý ročník dorazilo odhadem přes dvacet tisíc lidí, program nabídl dvě hudební scény a třicet kapel. Letos bude Beerfest o poznání skromnější, což můžou vítat hlavně pivní fanoušci – pořadatelé jim totiž vyšli vstříc větším počtem pozvaných pivovarů a nižším vstupným.

Bez sponzorů

Letos zaplatí lidé za lístky 110 korun za den na místě, v předprodeji pak na 80 korun. Loni stála vstupenka na místě 150 korun na den. „Chtěli jsme vyjít vstříc těm, kdo sem míří za přehlídkou pivovarů, nejen za hudebním programem,“ zdůvodnil ředitel festivalu Pavel Spálený.

Dramaturgie letošního hudebního programu nabídne o víc než desítku kapel méně než loni a výrazným programovým tahem je i zrušení druhé scény. „Hlavním důvodem je to, že se nám nepodařilo sehnat jediného sponzora. Na druhou stranu jsme se na tu jednu scénu, kterou máme, snažili koncentrovat kapely jako je Kryštof, Mig 21, No Name, takže program bude hodně kvalitní.

Foto

Navíc nás příští rok čeká desátý ročník, který bychom určitě rádi udělali ve velkém stylu,“ doplnil Spálený. O tom, že se Beerfest 2010 snaží orientovat na své pivní a ne jen hudební fanoušky, svědčí i to, že letos se v areálu dostihové dráhy sejde největší počet pivovarů v historii festivalu.

Pivní premiéry

Máme nahlášených 30 pivovarů, mezi nimi spoustu těch, kteří se tu ještě neprezentovali. Kromě velkých výrobců tu budou i menší varny. Ve srovnání s minulým rokem je tu kolem desítky nových firem a celkem zde bude k ochutnání okolo stovky druhů piva,“ vypočítal Spálený. Své brány otevře Beerfest 2010 ve středu 12. května ve 14 hodin a každý den nabídne čtyři až pět kapel. Letos se na programu objeví kromě stálic festivalu jako jsou Rock ´n ´Roll Marka Woodmana, Mig 21, Fleretů či Krištofů i Xindl X, Žlutý pes, Metalinda a další.

Program Beerfestu 2010

Středa 12.5.

14:00 Otevření festivalu

15:00 slavnostní zahájení

15:10 Rock ´n ´Roll M.Woodmana

17:00 Žlutý pes

19:00 Metalinda

21:00 Legendy se vrací

Čtvrtek 13.5.

11:00 Otevření festivalu

14:00 Turbo

17:00 Mig 21

19:00 Horkýže Slíže

21:00 Team Revival

Pátek 14.5.

11:00 Otevření brány

15:30 Charlie Straight

17:00 Fleret a J.Šuláková

19:00 Xindl X

20:50 Kryštof

Sobota 15.5.

09:00 Burza sběratelů

12:30 No Distance Paradise

14:00 The Again

15:45 Tereza Černochová

18:00 No Name

20:00 Kabát Revival

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autorka: Linda Lešikarová | Foto: Jiří Kopáč


V Žatci se uskutečnil Chmelfest

[pondělí, 10. květen 2010]

Tradiční Chmelfest, jarní svátek chmele, piva a dobré nálady, proběhl v sobotu v Žatci.

Alegorické vozy a účastníci veselého průvodu nejprve přišli a přijeli na náměstí. Tam byl symbolicky naražen sud s májovým ležákem, kněz požehnal budoucí úrodě chmele, k nebi bylo v podobě velkého zeleného balonku vypuštěno chmelařské léto. Oslava potom pokračovala v areálu letního kina, kde probíhaly humorné pivní soutěže. Celý den bylo pro veřejnost otevřeno Chmelařské muzeum a poprvé ve zkušebním provozu také nově postavený Chrám chmele a piva.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Libor Želinský


Co Čech to pivař

[sobota, 8. květen 2010]

Čech a pivo, zdá se to být jako přirovnání vody a kapra. Tak to jsem si do včerejšího dne myslel i já. Jenže ouha, co se nestalo ve vedlejším bufetu v Dělnické ulici, kam chodíme téměř denně na obědy...

Ten den jsme s polednem vyrazili pro něco k snědku do přilehlého rychlého občerstvení, donesli jsme si jídlo a jednu desítku Budvar na spláchnutí kuřátka s bramborem. Když se moje spolupracovnice Iva napila, div odporem nevyprskla a hned na mě, co jsem to přinesl za břečku. "Vždyť je to n e a l k ó ó ó !" A hnala mně pro opravdové pivo.

Když jsem přišel do lokálu, upozorňoval jsem paní u pokladny, a to před pětičlennou frontou, že asi nebude něco v pořádku. Lidé se začali na sebe nedůvěřivě dívat a po chvíli se smát. Pivo jsem chtěl, ale ne nealko.

Na to jsem jí podával sklenici, ať sama ochutná a natočí nám to co dostáváme obyčejně – tedy alko. Sličná paní pokladní mi ale nato povídá, že pivu moc nerozumí, ale že si srkne. Pak natočila trochu do jiné sklenice a začali jsme porovnávat.

Vždyť to je taky nealko! "Přecijenom jsme trochu odkojení pivem, chodíme na košt do různých pivovarů, ale takto pořádné pivo nechutná", povídám již velmi pobaveně.

Pokladní tedy odběhla na kontrolu sudů: "No jóó, už je to jasný, máme obráceně trubky! Ježiši, jůůů, to ale znamená, že jsem včera vytočila 90 nealko piv. A nikdo se neozval a ani si nikdo nestěžoval!!??"

Ano, je to tak – zhruba 90 lidí si objednalo normální desítku a pili nealkoholické pivo. No a pak že jsme v tom pití piva jedni z nejlepších na světě!

Zdroj: České noviny.cz | Autor: Jan Asnar


Skupinu dvanácti finalistek zkompletovali v Žatci zástupci českých pivovarů. Šestý ročník soutěže zaznamenal rekordní účast. Přihlásilo se více než čtyři sta dívek a do soutěže se letos poprvé zapojí také rekordní počet dvanácti pivovarů.

Do výběrového kola postoupilo dvaadvacet kandidátek a z nich si zástupci pivovarů vybírali dívky, které je budou v soutěži reprezentovat.

Miss zlatého moku je dlouhodobé klání. V následujících týdnech a měsících dívky absolvují přípravu ve svých pivovarech. V září se předvedou při ručním česání chmele a na žatecké Dočesné budou točit pivo. Další přípravu absolvují s cestovní kanceláří Exim Tour v Dubaji,“ sdělil ředitel soutěže Petr Šimáček.

Vyhlášení vítězek bude na galavečeru, který se připravuje na říjen do Žatce.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Podesáté se zítra uskuteční v Žatci Chmelfest, kterým symbolicky vítají jaro místní chmelaři a pivaři. Zábavné soutěže a pestrý průvod městem mají letos ještě atraktivní doplněk - návštěvníci se mohou vůbec poprvé podívat, jak vypadá Chrám chmele a piva.

Od 10 do 15 hodin si lidé mohou zdarma prohlédnout chmelový labyrint a také konstrukci dodělávaného soustrojí chmelového orloje,“ slíbil Jiří Vent z Chrámu chmele a piva. Na večer se pak chystá ještě jedna zvláštnost - první oficiální rozsvícení vrcholku nové čtyřicetimetrové rozhledny, která bude zářit jako chmelový či pivní maják. Vidět má být až z Chomutova či Mostu.

V sousedství vznikajícího chrámu se v sobotu otevře letos premiérově i Chmelařské muzeum. To už nebude jediným lákadlem pro turisty. „Muzeum je součástí budovaného turistického projektu Chrám chmele a piva. Uvnitř čeká na návštěvníky řada exponátů, hned u vchodu je zaujme česací stroj známý z filmu Starci na chmelu,“ vysvětlil Vent.

Právě kvůli stavbě chmelařského chrámu se Chmelfest nekoná na náměstí Prokopa Velkého, ale proběhne v letním kině. Tam čeká na diváky hudební koncert či zábavné soutěže, jako je třeba vrhání sudu s pivem. K symbolickému uvítání jara a k zahájení Chmelfestu dojde ve 13.30 hodin před žateckou radnicí, kde bude naražen sud s Májovým ležákem. Odtud se pak průvod s alegorickými vozy přesune do letního kina.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Skupina získala majoritu v čínskom pivovare Hebei Si´hai Beer

Šiesta najväčšia pivovarnícka skupina na svete kanadsko-americká Molson Coors Brewing oznámila, že získala majoritný podiel v čínskej spoločnosti Hebei Si´hai Beer.

Za 51 percent jej akcií zaplatí 40 miliónov dolárov. Cieľom akvizície amerického pivovarníka je zvýšiť expanziu na čínskom trhu a pomôcť v predaji vlajkovej značke piva Coors Light na tamojšom trhu. V súčasnosti sa táto pivná značka predáva v štyridsiatich čínskych mestách. Na trh prišla v roku 1993.

Skupina Molson Coors Brewing bola akvizične aktívna aj v posledných rokoch. Najvýznamnejšou bola kúpa spoločnosti Adolph Coors, ktorá jej v roku 2005 pomohla zaradiť sa medzi najväčšie pivovarnícke skupiny. Dovtedy bola 14 najväčšou vo svojej branži. V minulom roku Molson Coors Brewing vyrobil bezmála 50 miliónov hektolitrov piva, jej tržby v roku 2009 presiahli tri miliardy dolárov a čistý zisk 729 miliónov dolárov. Skupina zamestnáva viac ako 14-tisíc pracovníkov.

Vo svetovej pivovarníckej branži vládne silná štvorka. Podľa údajov výskumnej spoločnosti Plato Logic sem patria belgicko-americký Anheuser-Busch Inbev, juhoafrický SABMiller, holandský Heineken a dánsky Carlsberg. Podiel veľkej štvorky na globálnom trhu s pivom odhaduje Plato Logic na 50 percent.

AB Inbev uvaril v minulom roku približne 350 miliónov hektolitrov piva, SABMiller 250 miliónov, Heineken viac ako 200 miliónov a Carlsberg približne 125 miliónov hektlolitrov piva. Päticu uzatvára čínsky pivovar Tsingtao Brewery, ktorý uvaril 50 miliónov hektolitrov. V minulom roku predaj piva stagnoval, v tomto roku podľa odhadov spoločnosti Plato Logic ožije a medziročne porastie objem predaja o približne tri percentá.

Zdroj: ETrend.sk


Všichni brněnští pivaři se mohou těšit na jedenáctý ročník Pivovarských dnů na Staré radnici v Brně, který se bude konat už za čtrnáct dní. Zájemci se tak dostanou k dvaadvaceti různým druhům piva ze sedmi moravských pivovarů.

Letošní ročník je plný novinek. „Ukončili jsme spolupráci se Svazem malých a nezávislých pivovarů, takže se návštěvníci nedočkají některých oblíbených značek jako jsou například Svijany. Na druhou stranu ochutnají například pivo Vévoda nebo Démon z pivovaru Vysoký Chlumec nebo tmavá piva, ležáky i kvasničáky z Pivovaru Klášter,“ uvedla mluvčí Brněnského kulturního centra Jana Fantová.

K ukončení spolupráce přispěla výměna vedení v pivovaru Černá hora. „Nebyli jsme si vůbec jistí, jestli pivovarské dny letos budou. Nakonec se nám podařilo domluvit spolupráci s českou společností K Brewery, která pod sebou sdružuje sedm českých regionálních značek. Právě výrobky těchto pivovarů ochutnají návštěvníci pivovarských dnů,“ vysvětlila Fantová.

Do skupiny K Brewery patří Pivovar Vysoký Chlumec, Janáček, Klášter, Protivín, Rychtář, Černá hora a Platan. „Na Radnické ulici bude v pátek 21. května a v sobotu 22. května postavených patnáct stánků, kde se budou piva točit. Připravené jsou i stánky s občerstvením. Čekáme, že se vytočí asi třicet tisíc hektolitrů piva,“ uvedl marketingový ředitel K Brewery Libor Navrátil.

K pivu kultura

Pivovarské dny nejsou jen o ochutnávání a popíjení piva. Pořadatelé připravili také bohatý kulturní program. „V pátek od čtyř hodin odpoledne vystoupí na nádvoří Staré radnice například skupina Lidopop nebo Luis Armstrong revival. V sobotu bude hrát folková kapela Sakrapes nebo Johnny Cash revival,“ popsala program Fantová.

Pivo se bude v pátek točit už od jedné hodiny odpoledne. Pípy se zavřou kolem deváté hodiny večer. V sobotu bude pivo k mání od deseti hodin dopoledne do šesti hodin večer.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Helena Čtvrtečková


Postřižiny. To byl první vjem při příchodu do sklípku rodinného domu u Lužnice manželů Jamrichových. Na návštěvníka tam dýchne kouzlo starých časů v podobě již historických kousků pivních píp a sudů, ale především unikátní sbírky půllitrů, třetinek, tupláků – prostě pivního skla. Příjemné posezení v chladném sklípku s Mariánem Jamrichem je umocněno rozhovorem o zajímavých exemplářích. A že tam těch kousků má....

Foto

Proč jste se rozhodl stát se sběratelem?

Začínal jsem hned po střední škole. Dostal jsem se na vysokou, kde jsem se seznámil s jednou rodinou. Ten dotyčný sbíral pivní etikety a nálepky od zápalek. Ukázal mi svou sbírku s tím, zda mě to také nebude bavit. Rozhodl jsem se pro pivní etikety, něco jsem dostal, něco jsem odlepil z lahví a začal jsme psát do pivovarů. Mezi tím jsem si občas koupil nějakou tu skleničku. Takže jsem vlastně začal sbírat první kousky od roku 1987.

První byly tedy pivní etikety?

Ano. Skleničky byly totiž přeci jen větší a méně skladné. Jezdívali jsme na čundry, takže jsem si mohl dovézt spíše etikety, tácky nebo zátky od piva. Občas jsme chodívali do hospod, nějaká ta sklenička byla hezká, tak jsem si ji nenápadně vypůjčil a když jsem končil vysokou, měl jsem prvních dvacet skleniček.

Pocházíte z Tábora?

Ne, jsem rodák od Trenčína, ale přišel jsem do Čech. Tady sloužím v armádě. Začínal jsem ve Vlašimi, kde jsem měl svou první poličku se sklínkama. Postupem času jsme se dostal sem do Tábora, a to už jsem přicházel asi z osmdesáti skleničkama.

Navázal jste tady kontakt s místními sběrateli? Je tu velice známý Parkán klub...

Hned na prvních pivních slavnostech, které jsem tu zažil v roce 1996. Přihlásil jsem se právě do Parkán klubu, hned jsem dostal takový přehled o tom, kde se konají burzy, jak se co vyměňuje a tak. To jsem ještě zároveň sbíral i pivní etikety, ale postupem jsem přišel na to, že se mi skleničky líbí více. Rozhodl jsem se, že dál budu pokračovat už jen v těch skleničkách. Nejdříve jsme bydlel na Starém městě, kde jsem si vybudoval svou první poličku třířadovou přes celou stěnu. Postupně jsem měl dvě stě sklenic. Ale jak jsem se musel v rámci své profese stěhovat, vždycky nějaká ta sklenička to schytala. Nejhorší bylo to balení a uložení do krabic. Když jsem se stěhovali zpět do Tábora, tentokrát už nastálo, tak už jsem měl asi čtyřicet velikánských krabic.

Podle jakého klíče svou sbírku třídíte?

Skleničky sbírám s logy českých pivovarů, to znamená, že až tak nerozlišuji velikost sklenic, i když se snažím, aby to byly nejlépe půllitry. Ale něco je na štucu, něco s uchem, něco je třetinka, prostě podle toho, jaké sklo si pivovar nechá vyrobit. Mně se ale hlavně jedná o ten emblém. Takže sbírám české sklo, pár jich mám ze zahraničí. To je ale malá část, spíše když nějakou sklenku dostanu. Nahoře nad pecí je pak slovenské sklo. A protože pivovary mají i keramické půllitry, tak ty pak dělím na keramické pivovarské a suvenýry. V Táboře se pokaždé snažím na pivních slavnostech získat do sbírky pivní pečeť.

Měníte na burzách, dostáváte sklenice, oslovujete pivovary. Jak složité je získat unikátní sklenici?

V dnešní době nejdražší kousky získávám přes Aukro na aukci na internetu. Jsem tam sice dost často, ale také se nás tam pohybuje více. Předháníme se, kdo dá více peněz. Měním sklenky s kamarády, které mám v různých koutech republiky. Třeba v Hodoníně a ještě další na Moravě a každý něco sbírá. Meilujeme si a když se sejdeme, tak měníme. Ona také sklínka z pivovaru vyjde třeba na čtyřicet korun, ale na Aukru už na devadesát korun. Je to také o penězích. Samozřejmě něco seženu na burzách. Jsou téměř každý týden všude možně po republice. Vybírám si jen takové, kam stihnu zajet. V Táboře bohužel nic, protože tady sbírám sklo jenom já. Manželka má rodinu na Moravě, takže při návštěvě stihnu i nějakou tu zajímavou burzu.

To tedy znamená, že nakupujete více skleniček od jednoho druhu, abyste je mohl měnit?

Když už nakupuji, tak více. Ale pokud nakupuji nějakou tu raritku, tak jen pro sebe. Mým koníčkem je objíždět pivovary. Většinou o dovolené. Když jsem byli mladší, jezdívali jsme s kamarádem vlakem. Pohodička – od pivovaru k pivovaru. Teď už není tak snadné se tam dostat. Soukromé pivovárky mívají restaurace, tam se člověk dostane snadno. Jinde ale mají třeba ochranku, bývá to složitější. Okoštovat pivo většinou ani nemohu, protože teď už obvykle řídím. A také přibylo různých pivních slavností, dá se pivní sklo lépe sehnat přímo na těchto akcích.

Zásadní otázka: kolik jich vlastně máte?

Mám přesnou evidenci. Rozdělené jsou po pivovarech. K dnešnímu dni mám 1 340 českých sklenic, plus Slovensko a keramika, tedy dohromady 1 600 kusů.

To už je malé jmění. Co s tím dál?

Zdaleka nemám všechno české sklo, ale pořád přibývá. Tak rok a půl jsem připravoval tady ten sklep. Dům jsme koupili v roce 2006, nejprve jsem zařídil bydlení pro rodinu, pak jsem se pustil do sklípku. Když jsem před čtyřmi roky zaplnil police, ještě mi zbývaly prázdné police. Postupem času to stále doplňuji, zase už jsem letos přidával police. Ještě mám pivní soudky, které jsem tam chtěl dát původně. Jenomže asi tam půjdou ty police. Každý měsíc mi dvacet sklínek přibude.

Jak často sklenice myjete? To dá asi zabrat taková várka?

To se mě ptá každý. Naposledy jsem je myl, když jsem je sem dával. Občas některé přeleštím hadrem. Ale to se pořád nedá, když jsem jich měl jen osm set, tak jsem je myl čtyři hodiny denně tak pět dní. Tady ve sklepě se na ně zase až tak moc nepráší.

Kdybyste mohl svou sbírku zhodnotit, patří mezi největší?

Jsou i větší sbírky. Znám kluky, kteří mají kolem dvou tisíc kousků. To už je takový ten strop. pak už se ti sběratelé začínají nějakým způsobem vymezovat. Třeba přestanou brát minipivovary, nebo někdo se zaměří na sbírání skla jen do určitého roku. Zatím jsem v té fázi, že beru všechny pivovary, které tady existují. Tady mám sklínky 177 pivovarů, které byly nebo ještě jsou. A pak také pivovary sklo obměňují, pořád je co sbírat.

Která pivní sklenice je nejstarší, nebo které si nejvíce ceníte?

Historicky nejstarší bude asi ta z první republiky, ta je ještě smaltová. Zajímavé je, že před časem mě na základě jiného článku oslovil jeden pán a nabídl mi skleničku z Vietnamu s emblémem Gambrinusu. Funguje tam nějaký minipivovárek a čepují tam tohle pivo. Podíváte-li se blíže, tak ten chlapík na emblému je náš Březňák, ale obráceně, stejně jako písmeno S v nápisu. To je skutečně rarita. Mimo to přinesl asi dalších deset sklenic. Z těch jsem měl také velikou radost, protože mezi nimi byla další z první republiky. Pyšný jsem ještě na sklínky od jednoho známého z Moravy, které sice nebyly příliš levné, ale je to moc hezká sbírka starých moravských pivních sklenic. Mně se ale líbí, mají své kouzlo, vím, jak jsem každou sehnal.

Co na to říká vaše žena?

Už si mě s tou sbírkou brala. Ale nechtěla ji mít v obýváku. Takže když jsme nakonec v Táboře vybírali dům, tak tady v tom sklípku jsme oba mou sbírku shodně viděli. Myslím, že se jí to tady líbí a snad i to, že mám svého koníčka. A když jedeme na dovolenou, třeba i po těch pivovarech, tak už se střídáme a já můžu občas koštnout.

Máte následovníka?

Máme čtyřletého syna Olivera, tak věřím, že v tom pokračovat bude. Když ne, tak to prodá a i tak z toho něco bude mít.

Marián Jamrich

Narodil se v roce 1969, pochází od Trenčína, konkrétně z Nového Města nad Váhom, studoval na Slovensku, ale pracovat přišel do Čech.. S manželkou má čtyřletého syna Olivera a všichni společně už jezdí na burzy.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Alena Řezáčová


České pivo boduje v Británii

[středa, 5. květen 2010]

Překvapivý vývoj prodělává trh s pivy ve Velké Británii, na ostrovech stoupla spotřeba černého piva o těžko uvěřitelných 42 procent. Na nečekaném zájmu o tmavý mok se výrazně podílely i české značky.

Čtveřici nejpopulárnějších černých piv v Anglii vedou bezkonkurenčně české značky,“ říká Peter Bexton z obchodního oddělení Tesco ve Velké Británii.

V zahraničí již tedy netáhne pouze Pilsner Urquell, který se během uplynulých let stal jednou z nejvyhledávanějších značek piva v západní Evropě a ve Spojených státech, ale obrovské oblibě, alespoň za kanálem, se čerstvě těší Bernard Dark (Speciální černé pivo Bernard) nebo Budweiser Budvar Dark (Budvar tmavý ležák), přičemž prvně jmenovaný vede neoficiální žebříček obliby černého piva ve Velké Británii.

Navzdory pokračující krizi prodejci letos očekávají rostoucí spotřebu piva.

V roce 2010 černé pivo z ČR ještě více posílí své pozice na britském trhu. S blížícím se létem a zejména světovým fotbalovým šampionátem očekáváme zvýšený zájem o tento nápoj,“ říká Peter Bexton.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jaroslav Matějka


Až třicet samoobslužných restaurací sítě The Pub by mohlo za několik let fungovat po celém Česku. Plánují to jejich zakladatelé Martin Šampalík a Jaroslav Stuna. Míří především do velkých měst, v budoucnu by se však tato síť restaurací, kde si hosté sami točí pivo, mohla rozrůst i do sousedního Německa.

Foto

Pivní bary The PUB se od ostatních restaurací liší jednou podstatnou věcí: hosté si zde mohou sami načepovat pivo z pípy zabudované přímo do jejich stolu. S obsluhou se zde komunikuje prostřednictvím malého počítačového displeje umístěného nad pípou, kterým se dá objednat třeba jídlo a brzy také oblíbená písnička. Řetězec samoobslužných pivnic chystá jako novinku elektronický jukebox.

"Bude to takový e-shop na muziku. Host si vybere album a písničku pak zařadí do playlistu," říká spolumajitel řetězce The PUB Martin Šampalík.

Na podobném principu funguje také elektronický účet. Každý host si na displeji zvolí vlastní podkonto, a když chce načepovat pivo, jednoduše se přihlásí pod svým číslem. Při placení pak stačí uvést číslo stolu a účtu. Jednotlivé stoly a provozovny pak mezi sebou mohou soutěžit v tom, kolik vypijí. Jejich výtoč se zobrazuje na velkoplošném plátně.

Martin Šampalík otevřel s kamarádem Jaroslavem Stunou první samoobslužnou pivnici před pěti lety v Plzni, kde oba žijí. Dnes je jich v Česku deset a většina z nich funguje na principu franšízy. Dvě nové provozovny se chystají v Opavě a v Praze, o dalších se jedná. Majitelé plánují, že by v budoucnu mělo v zemi fungovat kolem třiceti pivnic.

Foto

"Zájem o franšízy je. Výhledově je připravujeme ve Zlíně, Chomutově, Teplicích, Děčíně nebo v Mladé Boleslavi. Máme pravidlo, že nepůjdeme do měst pod 50 tisíc obyvatel," říká Šampalík.

Stále častěji se ozývají zájemci ze zahraničí. První expanze se chystá zanedlouho v Německu, jednání probíhají také v Maďarsku, na Slovensku nebo v Rusku. "V Německu jsme našli partnera, který rozjede pilotní projekt. Když se na trhu bude dařit, bude plnit roli naší tamní centrály," říká Šampalík.

Léto barům nesvědčí

První pivnice se otevře na přelomu května a června v Berlíně, další zanedlouho poté. "Pak bude následovat šestiměsíční období, kdy budeme sledovat výsledky a rozhodovat se dál."

Pro německý trh nebude fungovat univerzálně jedna značka piva jako v Česku, kde si lidé mohou načepovat výhradně ležák Pilsner Urquell. Řetězec bude spolupracovat s domácí skupinou Radeberger Gruppe, která je s patnáctiprocentním podílem největší na trhu.

"Skupina má v každém regionu silnou značku. Německý trh je hodně odlišný od toho českého, v podstatě tam neexistuje značka, která by fungovala plošně," popisuje Šampalík.

Loňskou expanzi zpomalila krize, která zastavila dva připravované projekty v Ústí nad Labem a další v Praze. Šetření lidí se projevilo také na tržbách, které sice vzrostly na zhruba 100 milionů korun, ale podle Šampalíka hlavně díky předchozímu růstu provozoven. "Loňský rok navíc ukázal, že ne všechny provozovny fungují tak, jak bychom chtěli."

Pivnicím se pomalu blíží okurková sezona. Paradoxně ji zažívají v době, kdy mají pivovary největší žně – v létě. Většina barů je totiž v suterénech bez letní zahrádky. "Prodeje jednotlivých provozoven co do objemu se dost liší. Obzvláště v letním období mají velký výkyv směrem dolů," říká Vojtěch Kleistner, specialista gastrořetězce z Plzeňského Prazdroje.

Na trubky vlastní specialista

Značné ztráty mají pivnice i kvůli složité sanitaci, při níž podle Šampalíka přijdou větší provozovny, kde je kolem dvaceti stolů, každý týden až o 50 litrů piva. Do píp na stole proudí mok z ocelových tanků a čištění potrubí zabere několik hodin.

Sanitace se navíc prodraží, firma si proto najala vlastního sanitéra, čímž chce ročně ušetřit několik set tisíc. Šampalík odhaduje, že se v pivnicích vypijí řádově stovky hektolitrů piva měsíčně. Prý se proto objevily i úvahy začít vyrábět vlastní pivo. "Napadlo nás to, ale zatím nic takového nechystáme," dodal.

Podle Jana Veselého ze Českého svazu pivovarů a sladoven může být firma do budoucna úspěšná. Rozvíjí se totiž v době, kdy se restaurace snaží odlišit a nabídnout hostům něco originálního. "Je to koncept, který se odlišuje od ostatních a tím přináší potenciální úspěch," myslí si Veselý.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autorka: Veronika Němcová


Jedni přísahají na čisté suroviny, druzí na původní výrobní postup. Každý vidí tradici výroby českého piva v něčem jiném. V rozhovoru nám své názory sdělili tři sládkové.

Když Japonci, velcí milovníci piva, zkoumali, které pivo na světě je nejlepší, přizvali si k výzkumu krysy. Nalévali jim vodu a piva z různých zemí a sledovali, co jim chutná nejvíc. Krysy pokaždé „vymlaskly“ jako první české pivo, pak přišla na řadu voda a pak teprve další piva. Hezký důkaz toho, že české pivomá jednu výjimečnou vlastnost, kterou žádná jiná piva nemají - pitelnost. Něco, co vás nutí vypít další sklenici.

Jisté je, že české pivo je jiné než ostatní. Chutná jinak, vypadá jinak a také se vyrábí jinak než piva ve světě. Proto se pivovarníci v roce 2003 rozhodli, že požádají o registraci chráněného zeměpisného označení České pivo, aby zachovali tradiční české pivo v jeho klasické podobě a zabránili tomu, aby se z něj stalo univerzální evropské pivo. Obávali se totiž, že přijdou energetické předpisy, které znemožní tradiční výrobu piva. „S tím, jak rychle se vyvíjely technologie, které umožňují používat energeticky úspornější metody, přišly i doporučené spotřeby energií na výrobu jednoho hektolitru piva. A nikde není zaručeno, že se tyto doporučené hodnoty nestanou závaznými. Jenže to by pro nás znamenalo, že bychom nemohli používat dekokční způsob přípravy mladiny (postupné zahřívání sladu s vodou), který je na rozdíl od infuzního energeticky náročnější,“ vysvětluje Vilém Nohel z Českého svazu pivovarů a sladoven. Od roku 2008 mohou značku používat pivovary, které splní podmínky uvedené v definici. Je v ní stanoven minimální podíl českého chmele a sladu českého typu, nutnost zachovávat systém klasického dekokčního vaření piva ve varně a oddělené hlavní kvašení od dokvášení.

Test vyvolal poprask

Test, který jsme zveřejnili letos 24. března a který objevil v několika pivech látku tetrahop, která nemá podle Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v českém pivu co dělat, vyvolal velkou odezvu. Včetně nařčení redakce MF DNES, že byl proveden na objednávku Plzeňského Prazdroje. Ten totiž několik dní po zveřejnění výsledků přišel s kampaní Žijeme českým pivem, v níž vyzval ke zpřísnění pravidel pro udělování značky České pivo. V současné době už kampaň, kterou ostatní pivovary považovaly ze neetickou, zastavil. Pivovary začaly v médiích diskutovat o tom, jestli tetrahop do českého piva patří, nebo nepatří, jestli je to surovina, nebo přídatná látka.

Požádali jsme o rozhovor sládky několika pivovarů, aby nám vysvětlili, jak se podle nich vaří tradiční české pivo. Ukázalo se, že každý má trochu jinou představu. Plzeňský Prazdroj považuje za nejdůležitější základní suroviny. Moravské pivovary společnosti PMS hájí obojí - suroviny i tradiční technologický postup. A Svijany nedají dopustit na tradici ve výrobě - otevřené spilky a dlouhé ležení piva, ale nevadí jim tetrahop.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce se nyní zaměřila na kontrolu tetrahopu v pivovarech. „V pivech, která nesou označení České pivo, použit být nesmí,“ říká mluvčí SZPI Martina Šmídtová, „V ostatních pivech být může, ale musí být uveden ve složení jako,chmelový izoextrakt‘.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková


Pivovary válčí o restaurace a hospody. A ty stávající se snaží udržet, jak jen to jde. Za odchod k jinému dodavateli piva hrozí hospodským desetitisícové pokuty.

Foto

Definitivně se majitelka hospody v Šarovech Jana Čechová rozhodla dát sbohem pivu z Plzeňského Prazdroje letos v lednu. Začít čepovat uherskobrodský Janáček ji ale nakonec stálo 35 tisíc korun.

"Nebyla jsem spokojená s jednáním Prazdroje, pořád byly nějaké problémy," popisuje Čechová, proč se rozhodla přestat svým hostům točit plzeňské pivo.

Pivovarská jednička na českém trhu po ní ale za to požaduje jako pokutu 30 procent částky, kterou od nich dostala dřív za podpis smlouvy. Přestože ji celou vrátila.

"Podle smlouvy na to mají právo. Jenže za čtrnáct let, kdy pracuji v pivovarnictví, jsem se nesetkal s nikým, kdo by tuto pokutu opravdu vymáhal," říká Tibor Nechala, obchodní manažer Pivovaru Janáček.

Prazdroj argumentuje tím, že hospodská porušila smlouvu. Výše pokuty je proto podle něj adekvátní. "V restauraci nechala demontovat naše reklamní zařízení a výčep. Jedná se o drahé zařízení, proto ho náš obchodní zástupce z provozovny odvezl, aby nevznikla škoda," řekl Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Pivo zlevnilo, to je pro štamgasty důležité

Jenže Čechová tvrdí, že měla dost důvodů s plzeňským pivem skoncovat. "Když jsem chtěla dostat ceduli s názvem hospody, trvalo to osm měsíců. Standardní doba je přitom čtyři týdny. Navíc spletli název a napsali Restaurace Šárov," stěžuje si žena.

Štamgasti podle ní přechod na uherskobrodské pivo kvitovali s povděkem. Prý ale hlavně kvůli ceně, která se mírně snížila.

Pivovar nicméně odmítá, že by jakkoliv pochybil. A brání se i tomu, že hrozba pokuty má hospodské od změny dodavatele piva odradit.

"Máme zájem o dlouhodobá partnerství s hospodami. Jenže paní Čechová vyměnila dodavatele třikrát za posledních pár let, naposledy jednostranně porušila smlouvu a sama požadovala ukončení smlouvy," popisuje Mareček.

V jiných případech je přechod k jinému pivovaru jednodušší, obecně ale platí, že pivovary se snaží na nerozhodné hospodské tlačit, ať zůstanou.

"Když jsem se zmínil o tom, že chci odejít, najednou o mě měli zájem. Jenže jsem neustoupil a pak začaly výhružky, že na to doplatím," říká majitel restaurace ve Zlíně, který nechtěl zveřejnit jméno.

Pivovary nechtějí hospodské ztratit, proto na ně tlačí

"Nechci mít problémy. Nikdy nevíte, kdy se k pivovaru, od kterého jste odcházeli, vrátíte. Záleží totiž na tom, jaké pivo chtějí hosté," vysvětlil.

Hosté nicméně nejsou jediný důvod, proč hospodští dodavatele piva mění. S příchodem nového pivovaru dostanou automaticky nové sklenice, ubrusy nebo tácky.

A pokud restaurace vytočí dostatečné množství piva, dostane i nový výčep. I tady platí, že pokud majitel baru pohrozí odchodem, dostane se mu zvýšené pozornosti.

"Žádala jsem o nový pult, ale přišel mně do hospody až ve chvíli, kdy jsem oznámila, že odejdu," souhlasí Květoslava Gurtlerová, majitelka hostince U Květy v Tečovicích.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Petr Skácel | Foto: Jan Karásek



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI