Na největší světovou pivní slavnost Oktoberfest přijedou do Mnichova ve druhé půlce září opět miliony lidí. Kdo si ale v obřích pivních stanech včas nezamluvil místo, bude mít smůlu nebo přinejmenším honičku. Čtyři týdny před velkou slávou je téměř obsazeno.

Popularita pivního svátku se tak pro mnohé předem stává frustrací. Stoly jsou zamluvené už měsíce předem. Pořadatelé tvrdí, že každý ze 14 velkých stanů už musel odmítnout kolem 10.000 zájemců o místo. Nejvíce nabité jsou za dvoutýdenní slavnosti na rozlehlé Terezině louce víkendy.

Takzvané pivní stany, což jsou vlastně obří montované stavby, pojmou najednou až 7000 návštěvníků. Sedí se v nich u obvyklých dlouhých stolů s lavicemi; uprostřed obvykle hraje živá hudba populární popěvky a břeskné odrhovačky německé a světové provenience. Za dobrého počasí mohou sedět venku další tisíce. V každém ze stanů čepuje pivo některý z věhlasných bavorských pivovarů, k tomu se ve velkém rožní voli, prasata, kačeny nebo pro skromnější jedlíky kuřata.

Stany vedou i své seznamy náhradníků. Seznam čekajících je ale s blížící se slávou stále delší. Stejně tak velký problém je v Mnichově sehnat v té době ubytování.

Slavnost milují nejen Němci, ale houfně se do pivní mekky sjíždějí třeba Italové, Američané nebo Japonci. Masy návštěvníků neodrazuje ani cena piva: Máz neboli litrový tuplák letos bude stát rekordních 7,30 až 7,90 eura (až 220 korun). Popíjení z půllitrů je spíše společenský trapas.

Již 174. ročník slavnosti bude bavorská metropole hostit od 22. září do 7. října. Každoročně přijede šest až sedm milionu návštěvníků, kteří vypijí zhruba stejné množství litrů chmelového moku. Ve světě piva nemá nic takového obdoby.

Oktoberfest má být lidový, všeobecně přístupný a rodinný, slibuje hlavní organizátorka Gabriele Weishäuplová. Tak, jak to mají návštěvníci rádi. Proto také letos dali pořadatelé najevo, že si nepřejí propagační nebo sponzorské akce, na kterých by se předváděly hvězdy showbyznysu. Oktoberfest je ke své slávě nepotřebuje. Vedení slavnosti se tak rozhodlo poté, co se loni po Terezině louce mimo jiné producírovala v bavorském kroji mladá dědička hotelového impéria Paris Hiltonová.

Teď už se jen čeká na to, až 22. září všechno zase vypukne. Mnichovský primátor Christian Ude tradičně narazí první sud, natočí první tuplák a podá ho bavorskému premiérovi Edmundu Stoiberovi.

Zdroj: Finanční noviny.cz

První kulaté narozeniny mají o víkendu pivovarské slavnosti v Šumperku. A spolu s nimi budou na nádvoří pivovaru popáté slavit i pivní fajnšmekři a milovníci dobré muziky. Do Šumperka zavítají hudební skupiny v čele se Support Lesbiens, Karlem Kahovcem či Viktorem Sodomou, návštěvníci se budou moci vydat i na prohlídku pivovaru. Slavnosti startují již zítra a vyvrcholí v sobotu.

„Počítáme s tím, že návštěvníci tvoří pestrou věkovou paletu a každému vyhovuje jiný styl zábavy. Tomu jsme se pivovarský areál snažili přizpůsobit a nainstalovali do něj několik pódií, aniž by se účinkující vzájemně rušili,“ vysvětluje za pořadatele akce Lenka Krellerová.

Kromě sobotního taháku na hlavní scéně – kapely Support Lesbiens – tak diváci uslyší i Bludověnku, Holátka nebo tradiční cimbálovku. Odpoledne bude pivovarské nádvoří patřit mušketýrům, večer se naopak promění v mystickou arénu s ohňovou show a Xenou v hlavní roli. „V areálu bude i horolezecká stěna, takže milovníci hor se mohou pokusit zdolat vrchol pomyslného Šeráku,“ dodává Krellerová.

Na slavnostech bude v provozu 40 šenků s pivem i světlým svátečním speciálem Holba Šerák. Vstupné na akci je zítra 20 a v sobotu 80 korun.

Zdroj: MF Dnes.cz

Něco takového by člověk v řeholním domě vskutku nečekal. Spíš by to hledal v areálu nějakého pivovaru nebo ve vyhlášené restauraci. Řeč je o pivním muzeu. Na dvou chodbách a zadním schodišti Salesiánského centra v Praze – Kobylisích ho ale opravdu mají.

Návštěvník si může prohlédnout 2300 českých pivních lahví, 2700 plechovek, několik stovek lahví zahraničních a starých. Kromě toho jsou vystaveny tácky, pivní sklo, otvíráky a další propriety. Nechybí dokonce ani ukázka pivních pet lahví.

Do muzea se chodí podívat zejména sběratelé nebo další zájemci o pivní kulturu. Lidi, kteří do budovy přicházejí kvůli salesiánským aktivitám, muzeum často překvapí. Pater Antonín Nevola, současný správce muzea, vysvětluje, že všechno vlastně vzešlo z hecu.

„Když přítomnost muzea u salesiánů lidem vysvětluji, připomínám slova Františka Nepila, že chlap by měl mít nějakého koníčka. A přidávám doušku, že muzeum charakterizuje lidskou tvář naší řeholní komunity,“ tvrdí s úsměvem Antonín Nevola.

Když salesián Miroslav Dibelka působil v Hranicích na Moravě, začali mu kluci z farnosti nosit zajímavé pivní lahve. Kněz si je vystavil na kuchyňskou linku. Vzal si je i na nové působiště na Čtyři Dvory do Českých Budějovic – tady sbírka z dosavadních třiceti narostla na sedmdesát kousků. Když pater Dibelka z Budějovic odcházel, o lahve už nestál. Vladimíru Kopřivovi a Antonínu Nevolovi bylo líto je vyhodit, a tak je převezli k sobě do Prahy. Zárodek muzea byl na světě. „Přišli jsme k tomu skutečně jako slepí k houslím,“ směje se V. Kopřiva.

Lahve byly nejprve jen u nich v pokoji. Po rekonstrukci Salesiánského střediska v Kobylisích jim ale zdejší chodby přišly velmi dlouhé a zbytečně prázdné. Jak by se tam lahve vyjímaly! „Řešili jsme to v rámci komunity: někdo byl proti, některým to bylo jedno, ale my to prosadili,“ říká spokojeně A. Nevola.

Kuba i Indie

Co patří mezi muzejní majstrštyky? Velká kolekce lahví s Pivrncovými karikaturami. Z plechovek pak čtyři plechovky z Kuby – odkud je skutečně složité něco takového dovézt – a kolekce dánských litrových plechovek. Doby, kdy salesiáni objížděli pivovary a mámili odtud lahve, nebo kdy chodili na každou burzu, jsou minulostí. Zdi kobyliského muzea jsou skoro zaplněny a až budou police zcela plné, bude vyhlášen stop stav. Zatím ale mohou dárci do Kobylis nové „sbírkové předměty“ stále nosit. „Jsme třeba rádi, když naši dobrovolníci (například z Indie) nějakou tu pivní plechovku přivezou,“ prozrazuje pater Nevola. „Není ale tak důležité mít co nejvíc lahví a plechovek, jako spíš mít kompletní série,“ připomíná salesiánský muzejník.

Vystavení lahve nebo plechovky často předchází nutnost vyprázdnit její obsah. Muzejník se tedy zároveň stává znalcem pivních chutí. „Mnohdy je člověk přesvědčen chuťovou kvalitou ochutnávaných piv; zejména u malých pivovarů,“ říká A. Nevola. Stalo se mu někdy, že by ochutnávané pivo bylo naopak tak hrozné, že měl chuť plechovku snad ani nevystavit? Jednou prý ano: šlo o speciální sérii vydanou k získání titulu mistra ligy Spartou Praha.

Fryšták i Plzeň

Vladimír Kopřiva nyní působí ve Fryštáku. S sebou si vzal sbírku pivních etiket. „V albech dnes mám přes osm tisíc českých pivních etiket; je to zhruba polovina možného fondu,“ vysvětluje. Ročně mu přibývá zhruba 600 nových etiket. V. Kopřiva přitom sbírá jen etikety – tedy přední štítky z pivních lahví. Jsou sběratelé, kteří sbírají i tzv. zadovky či krček – papírové označení zezadu lahve nebo z jejího hrdla.

Pražský kurátor sbírky Antonín Nevola odchází v polovině září na nové působiště. Má představu, že pražské pivní muzeum bude administrovat na dálku a když do Kobylis přijede, exponáty alespoň opráší. Novou sbírku na novém působišti prý budovat nebude. Jeho slova by se dala brát za bernou minci, pokud by tím novým místem nebylo město pivu zaslíbené – Plzeň. Uvidíme tedy.

Zdroj: Katolický týdeník | Autor a foto: Aleš Palán

Ani hospoda, ani obyčejný obchod s lahvovým pivem. Pivní galerie v pražských Holešovicích je míněna především jako velké soustředění piva pod jednou střechou. Tento záměr se majiteli firmy Petru Vaňkovi skutečně daří naplnit: zájemci nemusí za pivem nikam jezdit, pivo sem jezdí za nimi.

V přední části podniku shlíží na návštěvníka nepřeberné množství lahvového piva. Nenajde se snad člověk, který by tu nenašel nějakou novinku. Řekněte – znáte třeba uzené pivo? Tento nápoj po uzeném nejen voní, ale ještě výrazněji chutná. Tohle pivo se samozřejmě nedá pít celý večer, ale jedna láhev poskytne skutečně nezapomenutelný zážitek.

Pivní galerie nabízí produkty malých českých a moravských pivovarů s ročním výstavem do 200 tisíc hektolitrů. Petr Vaněk nabízí také produkci minipivovarů – U Fleků, Na Zvíkově...

To je paleta, že? Aby ne, nacházíme se přece v obchodě s nejširší nabídkou lahvového piva v České republice.

Kromě piv lahvových jsou v zadní degustační místnosti k dispozici vždy dvě piva točená. Co se bude ten který den pít, je možné najít na internetu. Nebo se mohou nechat milovníci piva překvapit. V době naší návštěvy v Pivní galerii to byl broumovský Opat – pivo, jehož složku tvoří med – a pelhřimovský Poutník – možná nejhořčejší české pivo. Stálo za to ochutnat obojí.

Konzumenti, probuďte se

Nápaditý podnik v ulici U Průhonu nabízí sortiment 32 malých a středních českých a moravských pivovarů. Ve stálé nabídce je tu kolem 180 druhů piv. Pro pivo si majitel galerie jezdí sám. Na malé pivovary nedá dopustit.

Proč? „Dodržují klasický způsob výroby. Některé produkty velkých pivovarů jsou tak urychlovány, že už vlastně ani nejde o pivo, ale o pivní nápoj,“ říká Petr Vaněk. Na internetových stránkách je dokonce naléhavá výzva: „Čeští konzumenti piva, probuďte se a dejte o sobě vědět. Je čas učinit kroky na ochranu unikátního dědictví českého piva vyráběného tradiční technologií. Zachraňme pravé české pivo a nepodporujme konzumaci tzv. europiva (vyráběného velkoprůmyslovou technologií).“

Do Pivní galerie se nechodí lidi opít, ale pivo ochutnávat. Porovnávají různé typy a druhy. Kromě pivních fajnšmekrů sem přichází i turisté či manželky pivařů. Pivo se totiž v posledních letech stává také žádaným dárkem. A takovému zájmu umí Petr Vaněk vyjít vstříc. Nabízí pověstný metr piv nebo přímo pivní koše. K pětadvacetinám oslavenci zabalí pětadvacet různých piv. „Dělali jsme koš už i k 85. narozeninám. Byl to dárek, který jistě potěšil celou rodinu – bylo v něm totiž také nealko pivo jako připomínka toho, že klient v dětství alkohol pravděpodobně ještě nepil,“ směje se P. Vaněk. Kromě piva samotného galerie nabízí speciální svíčky ve tvaru historických lahví, korbely, sklo, etikety, ohříváčky, knihy o pivu... Pro děti může být vhodné Piveso – při hře se hledají stejné dvojice podtácků.

Pivní turistika

„Desítková generace českých pivařů vymírá,“ zamýšlí se P. Vaněk. „Zejména mladí lidé jsou do jisté míry znechuceni masivní reklamou a vyhledávají pivní turistiku. A malé pivovary jim vychází vstříc, když rozšiřují svou nabídku: Broumov začal dělat třeba pepřové pivo, Černá Hora borůvkové... Jsou lidi, kteří se po něm mohou umlátit.“

Pivní galerie nabízí i zahraniční speciality: belgická trapistická piva, pšeničné pivo z Německa, nebo dokonce kamenné pivo, kdy se do mladiny přidávají kameny rozžhavené na 1200 stupňů. Nechybí ani psí pivo vyrobené speciálně pro čtyřnohé přátele člověka. Jak ale chutná, pan Vaněk neví – tenhle druh přece jen ještě neochutnal.

Galerie celkově nabízí přes stovku druhů zahraničních piv. Díky nízké režii je vše v dostupných cenách. To platí pochopitelně i pro piva domácí.

Kromě samotného prodeje piva sází Pivní galerie také na osvětu. Zájezdy ze Švédska pravidelně přijíždějí na dvouhodinovou degustaci a přednášku o pivu. Domácí kunčafti zase uvítají prezentaci malých pivovarů. Řekněte: který pivař by nechtěl strávit večer se sládkem a zeptat se ho na všechno, co se piva týče. A kdyby zrovna v Pivní galerii žádný sládek nebyl, na většinu otázek by mu odpověděl sám Petr Vaněk. Ví toho o pivu skutečně hodně.

Zdroj: Katolický týdeník | Autor a foto: Aleš Palán

„Každý klášter má svoje speciální technologie a receptury, předávané mezi řeholníky už mnoho generací,“ vysvětluje Marie Mezuláníková výrazné rozdíly v chuti jednotlivých piv. V její brněnské prodejně klášterních produktů Benedictus si zájemci vybírají téměř ze tří desítek pivních značek a druhů z řady zemí Evropy. Naše kláštery reprezentuje Želiv a Strahov.

Je krátce před polednem a zahrádka u prodejny se začíná plnit stolky, židlemi i zákazníky. Vysoko nad námi čnějí štíhlé věže brněnské katedrály. Sídlo malého obchodu s čajovnou je totiž přímo na Petrově, v gotickém podlaží budovy bývalého kapitulního děkanství. Zdobí jej historické klenby a pravidelné výstavy výtvarných děl. Pivo patří v prodejně k nejvyhledávanějšímu sortimentu.

„Jedná se převážně o piva svrchně kvašená, kde je chuť sladu i dalších příchutí intenzivnější. Piva z klášterů se mohou pít při pokojové teplotě, chutnají k mnoha jídlům – i k těm sladkým, včetně čokolády,“ odhaluje část tajemství svých dodavatelů Marie Mezuláníková, z níž se za 18 měsíců trvání prodejny stala už znalkyně kvalitních nápojů.

„Zvláště trapistická piva z Belgie a Nizozemí se vyznačují vysokým obsahem alkoholu a chuťovou šíří. Neuvádí se u nich datum doporučené spotřeby, protože tato piva v lahvích často teprve zrají. Podobně jako vína. A čím jsou starší, tím víc je odborníci oceňují,“ říká majitelka prodejny. Vysvětluje také, že se jedna láhev silného trapistického piva může – podobně jako dobré víno – vychutnávat po celý večer. Kdo s tímto silným nápojem jen zahání žízeň, přijde o chuťový zážitek a brzy přestává být pro společnost přínosem.

Zájemců přichází hodně. Nyní si v prodejně vhodné dárky vybírá mladý kněz a žena středních let – právě přijela z Hodonína. „Když jsem v Brně, snažím se tuto prodejnu nevynechat. Ne vždy něco koupím, ale už ta vůně a pohled na výběr Božích darů z exotických dálek mě sem vždy znovu láká,“ říká zákaznice. V sousední čajovně „U anděla za vraty“ mohou zájemci posedět a téměř všechno ochutnat. Dlouhá chvíle nehrozí, mohou se začíst do aktuálního i starších čísel Katolického týdeníku.

Pracovníci prodejny Benedictus ovšem plní i vlastní informační roli. Trpělivě zájemcům vysvětlují jak rozdíly mezi druhy piva a dalšího zboží, tak i historii a poslání řádů či kongregací, které je vyrábějí. Denně na pravou míru uvedou řadu zmatených pojmů. Málokdo třeba zná podstatu mešního vína. Lidé také často nevědí, že košer znamená zvlášť náročný způsob židovské přípravy vína či pokrmů. Nebo že slovo trapista není odvozeno od trápení, ale od názvu francouzského města...

Největší výběr tu mají vína – na 300 druhů. A také u dalších klášterních produktů (čaje, likéry, sýry, marmelády, zdravá výživa z obilních klíčků, medové produkty, mýdla, keramika...) platí, že zákazník za vyšší cenu získává mimořádnou kvalitu.

„Řeholníci pivo i všechno ostatní vyrábějí poctivě a s láskou, ovšem jen v malých dávkách, aby se mohli věnovat i modlitbě a dalším duchovním povinnostem. Nemohou tedy cenou konkurovat pivovarům se statisíci vystavenými hektolitry. Jejich výrobky proto nejsou ani na pultech supermarketů,“ říká podnikatelka.

„Zákazník by měl vědět, že zakoupením klášterního produktu nepodpoří nějaký vzdálený nadnárodní koncern, ale vždy konkrétní skupinu řeholníků nebo řeholnic, jimž je tato práce často jediným zdrojem obživy,“ zdůrazňuje Marie Mezuláníková.

Zdroj: Katolický týdeník | Autor a foto: Václav Štaud

Za pivem přímo do pivovaru

S trochou nadsázky by se dalo říct, že v Česku skončila doba zavírání starých pivovarů a začíná doba otevírání nových pivovarů. Na pivní mapě republiky kvapem přibývají malé restaurační pivovary, které nabízejí pivo „z první ruky“, uvařené přímo na místě, většinou nefiltrované a nepasterované.

Kouzlo těchto minipivovárků -za rok toho uvaří tolik co velký pivovar za jednu směnu - spočívá v tom, že každý nabízí jiné pivo. A některé přidávají k pivu ještě něco navrch. Někde třeba středověkou kuchyni, jinde muzeum pivovarnictví, pivní lázeň nebo možnost uvařit si své vlastní pivo.

Co třeba spojit ochutnávku piva s prohlídkou ruční výroby skla a koupelí v pivních lázních? Takovou možnost dává minipivovar v Harrachově. Nebo si zajet na „kouzelné pivo lásky“ do středověké krčmy v Dětenicích?

***

Zajímavé minipivovary

Zámek a pivovar Dětenice

Středověkou krmi zapijete „zázračným nápojem lásky“, pivem uvařeným na otevřeném ohni.

Zámecký pivovar Chyše

Návštěvu historické památky spojíte s ochutnávkou nepasterovaného a nefiltrovaného světlého, tmavého i polotmavého ležáku Prokop.

Minipivovar Novosad Harrachov

Přímo od stolu můžete sledovat ruční výrobu skla, k jídlu si dát pivo z místního pivovaru a večer se osvěžit v pivní lázni.

Zvíkovské Podhradí

Po prohlídce hradu se můžete výborně najíst v Pivovarském dvoře Zvíkov, kde připravují kromě jiného jedno z nejsilnějších českých piv.

Pivovarský dům v Praze

Můžete tu ochutnat pivo kávové, višňové, kopřivové nebo pivní sekt.

Městský pivovar Štramberk

Horké škvarky z místní domácí kuchyně můžete zapít štramberským pivem. Nezapomeňte ochutnat jedno z nejlepších českých tmavých piv - nefiltrovaný ležák flekovského typu - nebo některé ze speciálních piv s višňovou či švestkovou příchutí.

Pivovar U Rybiček ve Stříbře

Pivovar s varnou přímo v pivnici nabízí kromě vlastního výčepního a ležáku i pivo pšeničné, jako chuťovku pak pivo višňové nebo banánové.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Hana Večerková

Druhé pivní slavnosti v areálu bývalého pivovaru na sebe o víkendu strhly největší pozornost zdejší veřejnosti.

Ve dvoraně areálu tekl zlatý mok proudem. Návštěvníci se činili seč mohli, aby dokázali, že pivko je i v Chrudimi nejoblíbenějším nápojem většiny „dospěláků“.

Však bylo co ochutnávat. Své značky tu nabízelo hned sedmero pivovarů.

Na své si ovšem přišly i děti. Desetiletý Radek Boháč si nechal na obličej namalovat tygří masku a v doprovodu o čtyři roky starší kamarádky Sáry Štursové netrpělivě vyhlížel každé další číslo sobotního programu. A na co se obě děti těšily? „Asi nevíc na písničky od Kabátů,“ říká Sára za Radkova souhlasného přikyvování. Pro malé a ještě menší nechyběl ani skákací hrad či trampolína, mnozí také využili možnosti svézt se na motorové čtyřkolce.

Pivní slavnosti doprovázel i letos až do pozdího večera bohatý kulturní program. Kromě zmíněného „Kabát revivalu“ se tu představila třeba i „Dechová hudba Chrudimské besedy“ nebo mladé tanečnice z „Tanečního klubu Alfa Pardubice“.

Na své si přišly i ženy během prezentace kosmetiky nebo zajímavé nabídky účesů.

Druhý ročník slavností naznačil, že se v Chrudimi už loni začala rodit tradice, kterou obyvatelé města nebudou míjet bez povšimnutí.

Zdroj: Chrudimský deník.cz | Autor: Marek Nečina

Už tradiční soutěž v pití piva a jiné disciplíny, ve kterých figuroval tento zlatavý mok, ovládla v sobotu Rychtářov. A pivo teklo proudem.

Pivo na bradě, tričku, stole, kalhotách a kdo ví, kde ještě. Jen aby byli nejrychlejší. Přesně to se asi honí hlavou všem účastníkům soutěže v pití piva na čas, kteří přijeli do Rychtářova. Koná se tam totiž pátý ročník Rychtářovského tupláku. A jak už napovídá název, pěnivý zlatavý mok teče proudem.

Ačkoliv je pod mrakem a hosty dokonce osvěžil i déšť, úsměv, se kterým přišli, jim na tvářích zůstává pořád. Že by to bylo právě tím pivem? Možná ano, ale pořadatelé také připravili spoustu vtipných soutěží.

Lidé se mají postupně zúčastnit několika klání, a to v pití piva na čas, hodu sudem, stavění komínů z kastlí a mnoha dalších. A že je zájemců požehnaně!

I pořadatel akce František Vincourek si návštěvnost pochvaluje. „Tuplák tady pořádám už pátým rokem. Tato slavnost se konala už za dřívějšího majitele hospody. Myslím, že by byla škoda, kdybych v tom nepokračoval. Hned na začátku léta se mě lidé chodí ptát, kdy už bude Tuplák,“ tvrdí Vincourek.A dodává, že lidí přišlo opravdu docela dost, víc než třeba vloni, což ho hodně potěšilo. „Prezentace se prodlužuje každým rokem. Hosté chodí postupně. Ceny máme myslím taky pěkné. Tak si říkám, že se lidé mají na co těšit,“ je přesvědčený Vincourek.

Zdroj: Vyškovský deník

Vlastní pivo chce mít město Vimperk na Prachaticku. Jak dnes prozradil starosta Pavel Dvořák (SNK-ED), vařit by ho měl strakonický Měšťanský pivovar.

Vedení města už zahájilo jednání s Měšťanským pivovarem ve Strakonicích o podmínkách, za jakých by zlatavý mok pro Vimperk vařil. “Zatím nemáme rozhodnuto o názvu, láhvi, etiketě, druhu ani stupni piva a ani o ceně. Zatím jde o vizi,“ řekl starosta Dvořák.

Podle současných předpokladů by ale vimperské pivo mělo být k dispozici už do letošních Vánoc. Radnice ho bude prezentovat například při různých kulturních akcích a nabídne ho taky jako dárek vzácným návštěvám, či jako turistický suvenýr. O běžnou distribuci, by se pak staral sám strakonický pivovar.

Vimperská radnice se nechala inspirovat v sousedních Volarech a v Prachaticích. Volary mají své vlastní pivo a nově i hořký bylinný likér pojmenovaný Volarská zlatá. Prachatice si nechávají vyrábět pálenku a od letošního léta také víno, které pochází z moravských vinic. Podobně je na tom město Hluboká na Českobudějovicku, kde obnovili vinici, ale vlastní víno prozatím jako suvenýr dodává městu moravský distributor s etiketou Hluboké.

Zdroj: jižní Čechy 24.cz

Chmel, to není jen pivo, ale také účinná bylinka. Již v dávných dobách se lidé koupali v chmelovém odvaru a pivem omývali vlasy. Čtěte, jak můžete účinků chmelu využít i vy.

Humulus lupulus v lidovém léčitelství

Chmel slouží především k výrobě piva, v dávných dobách byl ale hojně využíván i k léčebným účelům. Pro přípravu různých čajů a koupelí se využívá především květenství v podobě šištiček. Odvar z chmele se pro své antibakteriální účinky v lidovém léčitelství používal především na obkládání špatně se hojících ran.

Nasbírejte si šištičky

Šištice chmelu se sbírají na konci srpna až počátkem září a suší se na slunci nebo uměle při 40 °C. Usušené květenství má kořenitý zápach a nahořklou štiplavou chuť.

Léčivé účinky chmelu: Chmel tlumí ženské potíže

Šištičky chmelu obsahují různá rostlinná barviva, éterické oleje a rostlinné hormony phytoestrogeny, nápadně podobné ženským estrogenům. Phytoestrogeny stabilizují hladinu hormonů a pomáhají tak předcházet menstruačním bolestem, zároveň zabraňují kolísání nálad a bolestem hlavy, kterými ženy často v tomto období trpí. Vědecké studie prokázaly, že působí také preventivně proti nádorům, především proti rakovině prsu. Další pomocníci, látky zvané monoterpeny, likvidují rakovinu v nejranějším stadiu, polysacharidy zároveň posilují imunitní systém.

Chmel proti nespavosti a depresím

Chmel vyvolává přirozenou potřebu spánku. Trpíte-li nespavostí, vypijte 20 minut před ulehnutím chmelový čaj. Pro své uklidňující účinky se bylinka využívá také při nervovém rozrušení, úzkosti a depresích. Chmel dále tlumí křeče, bolesti a snižuje horečku.

Chmel pro krásné vlasy

Již v dávných dobách lidé věděli, že chmel prospívá kvalitě vlasů. Ženy a dívky své kadeře oplachovaly pivem, ještě účinnější je ale silný odvar z chmelových šištiček. V pivu obsažený alkohol totiž nemusí svědčit suchým vlasům.

Jak se dělá čaj z chmelu

Stačí zalít 1 polévkovou lžíci sušených šištiček 250 ml vroucí vody a odkryté nechat 15 minut vylouhovat. Sladit můžete medem. V době menstruace lze vypít i tři šálky chmelového čaje. Tuto dávku ale nepřekračujte, zvláště pokud trpíte alergií na pyly.

Zdroj: Vaření.cz | Autor: Jiřina K.

Tuzemští pivaři nezopakovali loňský famózní výkon v prvním pololetí. Vypili totiž v prvních šesti měsících o 189 tisíc hektolitrů piva méně. Pivovary byly naproti tomu zdatnější, z Česka vyvezly o 138 tisíc hektolitrů více, což je téměř osmiprocentní nárůst. Celkový výstav to ale nezachránilo, poklesl o půl procenta. Vyplývá to z aktuální statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven.

,,Už šest sedm let kontinuálně pokračuje růst vývozu, v letošním prvním pololetí téměř o osm procent," potvrdil výkonný ředitel svazu Jan Veselý. Vzhledem k tomu, že export táhne lahvové pivo, ukrojily ,,lahváče" z celkového podílu prodaného sudového a tankového piva. Přesto je většina výstavu stále distribuována prostřednictvím točeného piva. ,,V tomto ohledu jsme s Iry na špici v celé Evropě," dodal Veselý.

Vedle zvýšené poptávky po nealkoholických pivech (o 12,5 procenta) zaznamenávají největší nárůst speciální pivní tanky, které v Česku mění interiéry stále většího počtu hostinců. Podle pivovarského experta Jana Hlaváčka nedosahují nikde jinde na světě tankovny, používané od roku 1995, takového rozšíření a propracovanosti jako v České republice.

Největší tuzemská skupina Plzeňský Prazdroj prodává už celých deset procent čepovaného piva z obřích tanků. Spotřeba tankového piva se za pět let zvýšila o čtvrtinu, jeho letošní průměrná měsíční výtoč je nyní nejvyšší v historii. Informace o růstu prodeje piva z obřích nádob potvrzují také Staropramen a Budvar.

Pivovary sahají k různým zbraním, aby zvýšily nebo alespoň udržely své pozice. Známé už jsou například pojízdné výčepy. Zajímavostí mezi netradičními nástroji je například Pivní pohotovost na pražském Smíchově, provozovaná pod křídly dvojky na trhu - Pivovarů Staropramen. Na jednom místě si mohou zákazníci nakoupit levnější piva desítky druhů značek, a to jak lahvových, tak sudových. Provozovatel ale navíc nabízí například pronájem a prodej grilů pro přípravu selat. Vychází tak vstříc měnícím se trendům, z nichž jedním je stále větší obliba zahradního grilování spojená s konzumací piva. ,,Jsme schopni rozvážet pivo nejen po Praze. Umíme zařídit venkovní akci na klíč. Dovezeme pivo, gril, maso a případně i člověka, který maso připraví," uvedl Tomáš Hrazdíra ze společnosti Trinkers.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Fencl

Se sklizní chmelu začali tento týden také na rodinné farmě Antonína Alta z Račic. Chmel z celkově 35ha chmelnic postupně převezou a připraví na expedici na farmě u Záluží.

"Předpoklad výnosu je příznivý, klimatické podmínky byly vcelku dobré, takže předpokládáme nadprůměrnou sklizeň. Mimo počasí, že je mokro, nemáme problémy," spokojeně hodnotí průběh prací majitel farmy Antonín Alt. Podle něj mají podobné farmy problémy hlavně v jarním období, kdy jsou potřeba pracovní síly na ruční práci. "V minulosti při těchto pracích pomáhali studenti, ale dnes už nemají zájem. Bereme tedy Slováky, Ukrajince, Poláky nebo Rumuny, ale pracovní síla se hledá těžko," vysvětluje Alt.

Většina českého chmelu je určena na export. Celkově se vyváží asi 80% produkce. Chmel z okolí Záluží a Račic je ze 60% určen pro družstvo Žatec a dalších 40% pro německého obchodníka. "Pak už nevíme kam přesně jde a jaké pivo se z něj dělá, ale expeduje se dál v Německu, ale také do Japonska," popisuje další pouť zeleného zlata Antonín Alt.

Zdroj: Ústecko 24.cz | Autor: Jan Dostal

Zhruba 2,7 miliardy pivních etiket vyrobily tiskárny loni pro tuzemské pivovary a letos bude tento počet o několik procent ještě vyšší. Produkce pivovarů totiž dál výrazně roste, přibývají nové značky a etikety mají pomoci pivovarům v rostoucí konkurenci přilákat další konzumenty.

V byznysu s etiketami - pro pivovary i další nápoje - se letos protočí v Česku 500 milionů korun a většina z toho přes Jihočeské tiskárny v Českých Budějovicích a Obchodních tiskárnách Kolín - obojí z uskupení OTK Group.

Cena za kus tohoto malého, ale pro nápojáře důležitého papírku se přitom pohybuje podle velikosti, náročnosti a kvality tisku v rozmezí od pěti haléřů do několika korun. Tiskárny jich chrlí v sériích od několika desítek tisíc po zhruba dvacet milionů kusů.

Jen pro samotné Jihočeské tiskárny představuje tisk etiket 80 procent ze zhruba třísetmilionových tržeb. A celá OTK Group pak ovládá na 85 procent tuzemského etiketového trhu. K zákazníkům patří většina velkých, středních i malých pivovarů u nás.

"Bohužel se růst počtu tištěných etiket neprojevuje i odpovídajícím způsobem ve zvyšování tržeb, což bychom přivítali. Ceny etiket totiž v silné konkurenci v polygrafickém průmyslu spíše stagnují nebo mírně klesají," připomíná ředitel Jihočeských tiskáren Ladislav Blacký.

O růstu zakázek na pivní etikety mluví i evropští tiskařští giganti, jako třeba rakouský koncern Marzek Etiketten s ročním obratem 40 milionů eur. V Česku prodává jen část z loňských sedmi miliard vytištěných etiket. Nejen pivních, ale z velké části i těch, které jsou určeny pro lahve vinařských firem nebo likérek. "Letos očekáváme nárůst prodeje o šest procent," říká Zuzana Richterová z českého zastoupení firmy.

Do tisku pivních etiket se pouští i řada malých tiskáren. Jako klatovský Dragon Press. "Jakýkoliv rozvíjející se obor je pro nás zajímavý. Rosteme s našimi zákazníky," říká Michal Kučera, ředitel této firmy, která se s obratem 30 milionů korun zaměřuje zatím spíš na tisk katalogů a publikací.

Hlad po etiketách navíc dál roste. V Česku dnes existuje už víc než 400 značek piv, před deseti lety to bylo o stovku méně. Roste i odbyt lahvového piva z nejrůznějších hypermarketů.

"Loni jsme v porovnání s předchozím rokem vyrobili o procento víc etiket pro domácí trh a o 7,7 procenta víc pro export. S dalším nárůstem počítáme i letos," říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje, který s produkcí skoro 11 milionů hektolitrů nakupuje od domácích i zahraničních tiskáren na 80 druhů etiket.

Etikety na lahve stále víc nakupují i minipivovary. "Zatím prvních 25 tisíc kusů na lahve. Ale další pořizuji průběžně na PET lahve přes reklamní agenturu," říká Vladimír Lažanský, majitel nové značky Prokop a pivovaru s roční produkcí 1500 hektolitrů v Chýších na Karlovarsku.

Pivovary se předhánějí v atraktivním potisku, papírové etikety stále víc doplňují etikety z metalizovaného papíru, hýřivé barvy i retro styl doplňují obrázky spoře oděných slečen i vousatých pánů s pěnivým půllitrem. Přibývají etikety s výrazným popisem nejrůznějších marketingových akcí, k vidění jsou i termoproužky pro signalizaci ideální teploty piva.

Je to marketingový boj na zaplněném tuzemském trhu, kde prodeje piva už několik let stagnují a pivovary rozšiřují hlavně export.

"V takové situaci je role pivní etikety podstatná, i když český spotřebitel se dá někdy jen velmi obtížně ovlivnit a ani sebeatraktivnější etiketa nemusí jeho přesvědčení změnit," připomíná výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Zítra se koná druhý ročník Chrudimských pivních slavností. Akce začíná od jedenácti hodin v areálu bývalého pivovaru.

„V loňském roce jsme se rozhodli nastartovat novou tradici v Chrudimi, a protože provozujeme část objektu bývalého pivovaru v Chrudimi, tak jsme zvolili pivní slavnosti, aby se lidem připomnělo místo, kde se dříve pivo vařilo,“ uvedl organizátor Ivan Bílek.

Zájemci ochutnají piva ze sedmi pivovarů - Polička, Havlíčkův Brod, Jihlava, Nová Paka, Náchod, Trutnov a Rodinný pivovar Vrchlabí. Hrát budou kapely od dechovky přes country až po rock.

Zdroj: MF Dnes.cz

Čínské pivo Tsingtao se stalo jedním z hlavních obchodních symbolů olympijských her v Pekingu. Firma si mne ruce. Za posledních šest měsíců hlásí rekordní zisk ve výši 55 milionů dolarů.

Oproti loňskému roku jde o nárůst 42 procent, za který druhý největší pivovar vděčí právě olympijské kampani. Plakáty s logem olympijských her a lahvovým pivem Tsingtao najdete v Pekingu na každém rohu, píší agentury.

Společnost, ve které vlastní 27 procent americká Anheuser Busch, informace o rostoucích ziscích potvrdila. Vedení Tsingtao sice připouští, že část zisků jde na vrub rostoucí ceně jejich výrobků, ale přesto jim olympiáda nepochybně pomohla.

Pomalu už šlape na paty čínské jedničce China Resources Snow Breweries, jejíchž vlastníkem je londýnský SABMiller.

Že je pivo v Číně populární dokazují také světové statistiky. Země středu se loni stala s 370 miliony hektolitrů největším producentem piva a na světové produkci podíl 21,1 procenta.

Pro porovnání, druhé Spojené státy vyprodukovaly 232,8 milionu hektolitrů, Rusko 109,8 milionu a Německo 106 milionu hektolitrů. Česká republika se drží na šestnáctém místě s 19,897 milionu hektolitrů.

Zdroj a foto: Aktuálně.cz

Dánska pivovarnícka skupina Carlsberg plánuje posilniť svoju pozíciu na Ukrajine, v Uzbekistane a Kazachstane, keďže trhy bývalých sovietskych satelitov majú väčší potenciál rastu než tie na Západe.

Dánska pivovarnícka skupina Carlsberg plánuje posilniť svoju pozíciu na Ukrajine, v Uzbekistane a Kazachstane, keďže trhy bývalých sovietskych satelitov majú väčší potenciál rastu než tie na Západe.

"Bývalé národy Sovietskeho zväzu majú obrovský potenciál," povedal Anton Artemiev, šéf Carlsbergu pre trhy východnej Európy. Najmä Ukrajina je lákavá. Do roku 2012 by mala byť 11. najväčším spotrebiteľom piva na svete.

Carlsberg sa začal na východné trhy Európy a Ázie orientovať potom, ako nasýtené trhy západnej Európy začali stagnovať prípadne klesať. V súčasnosti má Carlsberg na Ukrajine tri pivovary a po jednom pivovare v Uzbekistane a Kazachstane.

Ešte stále však veľa očakáva firma i od Ruska, aj keď sa tu spotreba piva začína pomaly znižovať. Tretí najväčší trh s pivom na svete po USA a Číne by mal v tomto roku vzrásť o 5 až 7 %, pričom v minulom roku zaznamenal rast zhruba o 12 %. Napriek tomu je tento obrovský trh stále rastový a Carlsberg predpokladá, že tento rok sa mu podarí zaznamenať v Rusku 5-% rast.

Zdroj: O Peniazoch.sk

Britské pivovary se potýkají s nižší spotřebou piva. Podle britské pivovarnické organizace British Beer & Pub Association, prodej v Británii klesl ve druhém čtvrtletí meziročně o 4,5 procenta na 9,2 milionu hektolitrů. Podle analytiků může za pokles nižší návštěvnost britských pubů, na které se podepsal letošní zákaz kouření v restauracích, slabá ekonomika, ale také chladný začátek léta.

Některé pivovary se proto rozhodly tomuto vývoji čelit a zaměřily se na doposud opomíjenou skupinu - ženy.

Britský pivovar Coors, patřící kanadsko-americké pivovarnické skupině Molson Coors Brewing, dokonce letos vytvořil tým, který dostal za úkol vyvinout značky piva, kterým by ženy přišly na chuť. Jednou z nich je pivo s názvem Blue Moon, uvedené nedávno na britský trh. V místních pubech se podává navíc s plátkem pomeranče, aby zvýraznil ovocnou chuť tohoto piva. V některých hospodách ještě dávají na pomeranč i hnědý cukr, uvedl list Wall Street Journal.

Podle šéfa Marka Huntera ze společnosti Coors, plánuje tato pivovarnická skupina v příštích dvou letech představit další nové značky piva pro ženy. Pozadu není ani britská firma Diageo, světová jednička v produkci lihovin, která vyrábí proslulý irský Guinness. Společnost loni představila pivo pod názvem Guinness Red, které je sladší a nemá tak silné aroma jako klasický Guinness. Jak uvedl Frank Donlon, manažer hospody v centru Londýna, jen málo žen zatím ochutnalo Guinness Red. Zákaznice totiž nevědí, že chutná jinak než tradiční Guinness.

"Pomohla by reklama v televizi, která by vysvětlila rozdíl mezi těmito značkami," uvedl Donlon. Guinness Red byl zatím propagován v rádiu či na billboardech.

Reklamní kampaň pro svou značku Peroni Nastro Azzurro chystá letos v říjnu také britský pivovarnický koncern SABMiller. Oslovit chce jak muže, tak ženy.

Největšími konkurenty nových značek piva je víno a vodka, které se v posledních letech staly oblíbenými nápoji žen. Mnohé průzkumy navíc ukazují, že mnoho žen nepije pivo, protože jim nevoní.

Podle britské společnosti na průzkum trhu Taylor Nelson Sofres jen 13 procent britských žen kupuje pivo pravidelně. Ve Spojených státech je to 25 procent.

Někteří analytici pochybují, že se pivovarnickým skupinám podaří zvýšit prodej piva, když ho bude pít více žen. "Ženy nevypijí tolik piva co muži. A přitom množství je v tomto případě rozhodujícím faktorem," prohlásil analytik Graham Page ze společnosti Taylor Nelson Sofres.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Sylvie Schwinke

Chmelnic na Litoměřicku v posledních letech výrazně ubylo. Jen za poslední rok zmizelo okolo třiceti pěti hektarů.

Největší úbytek chmelnic na Litoměřicku registrují členové Svazu pěstitelů chmele ČR v okolí úštěcké oblasti, kde se za poslední rok snížila plocha chmele o třicet pět hektarů.

Vysazují nové, ale je to málo

„Důvod je jasný. Chmelnice stárnou a zemědělci nemají finanční prostředky na jejich obnovu. I přes zvýšenou výsadbu v posledních letech se nedaří pokrýt jejich úbytek,“ říká Zdeněk Rosa ze Svazu pěstitelů chmele ČR.

Od roku 2000 klesla plocha chmele v ČR o 750 hektarů, pokles plochy odrůdy Žatecký poloraný červeňák však dosáhl za stejné období již 1165 hektarů. V Žatecké a Úštěcké chmelařské oblasti jsou plochy této odrůdy na historickém minimu. V letošním by podle Zdeňka Rosy mělo být v rámci celé republiky vysázeno přibližně 250 hektarů chmelnic, což má jejich úbytek zpomalit.

Začala sklizeň, úroda je slušná

V těchto dnech vyrazili pěstitelé do chmelnic, aby na česačky odvezli letošní úrodu chmele. Podle prvních zpráv by úroda měla být slušná. „Řekl bych že výnosy jsou průměrné. V loňském roce to bylo rozhodně horší,“ uvedl Jiří Špringl, pěstitel a obchodník s chmelem z Polep.

Chmelnice na Litoměřicku letos nezasáhly ve větším měřítku žádné negativní povětrnostní vlivy, tak jako tomu bylo v roce 2006 a 2007, kdy byla úroda chmele poškozena krupobitím a dlouhotrvajícími suchy. „V letošním roce by měla být úroda lepší,“ věří Zdeněk Rosa. Většina úrody chmele z Litoměřicka končí v tuzemských pivovarech. Do zahraničí podle pěstitelů putuje jen malá část. Poptávka po kvalitním českém chmelu mírně převyšuje nabídku.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autor: Michal Závada

Pivo je produkt, jehož spotřeba se rozšiřuje i v oblastech dříve zasvěcených převážně vínu. Má velmi kreativní reklamu a patří mezi marketingově nejčastěji využívané produkty ve spojení s velkými sportovními a kulturními akcemi. Pít pivo je dnes „in“ a komunikační agentury, které nemají ve svém portfoliu pivovar, jako kdyby nebyly...

V Česku se pivo během uplynulých 18 let dostalo z náleven IV. a III. cenové skupiny i do vybraných restaurací. Tento vývoj jako by reflektovala i jeho komunikace. Kampaně totiž cílí jednak na „chlapy“, kteří v reklamních spotech v partičce popíjejí svůj nápoj a provádějí přitom nejrůznější více či méně infantilní zábavy, jednak na vzdělance, kterým konzumaci tohoto „iontového“ nápoje schvalují národní ikony jako Palacký, Smetana nebo cestovatel Holub.

Nejlepší zásah má televize

„Pivo je emocionální produkt a Starobrno potřebuje televizi k vyprávění svého příběhu. Tím jsou dány mantinely,“ říká ředitel marketingu v pivovaru Starobrno Jiří Imrýšek. Tento postoj potvrzují i další marketéři piv, jako je Plzeňský Prazdroj se svými sofistikovanými kampaněmi využívajícími slavné postavy naší minulosti (slogan „Smetana mé vlasti“ ovšem poprvé použil v souvislosti s Prazdrojem počátkem 90. let režisér Ivan Zachariáš a řeč byla o smetanové pěně na pivu ve skleněném džbánu, které nese domů malý kluk, a ne o slavném skladateli...) a na druhém pólu Budvar se svou dvojicí Bob a Dejv. Všechny tři značky jsou komunikovány pomocí silných příběhů. Pak jsou tu značky sázející na emoce a hrdost na tradici, především Krušovice. Jejich kampaně byly v uplynulých letech dost stereotypní svým připomínáním tradice. „Již na dvoře Rudolfa II. ...“ nepřinášelo nic nového. Agentura McCann Erickson nyní „obrací“, ale velmi opatrně: sází pro změnu na kvalitu českých surovin... a to tu rozhodně není poprvé.

S televizí do celé republiky

V agentuře Noesis si tedy museli dost lámat hlavu, jaký koncept vybrat pro zaváděcí kampaň ústeckého piva Březňák pro podporu trhu v celé ČR. V Ústí se rozhodli dostat do povědomí národa po Zlatopramenu své další pivo Březňák... a rozhodli se pro změnu pro retro. „Průzkumy nám ukázaly, že Březňák má se svým skutečným příběhem Victora Cibicha, který je na etiketě tohoto piva přes 100 let, a v něm obsaženými emocemi velký potenciál prosadit se celorepublikově,“ říká marketingový ředitel Drinks Union Josef Danihelík. „Cibich je vlastně samotným nositelem hodnoty značky. Toho jsme chtěli v kampani využít. Lidi přitahuje příběh a my jim přinášíme příběh skutečný, nikoli smyšlený,“ doplňuje ředitel agentury Noesis Radovan Dostálek. „Pod touto značkou, vedle ležáku, vaříme také piva pro znalce, ať již jde o sváteční jantarový ležák, nebo 14° speciál,“ doplňuje Danihelík.

Spot točil režisér Cieslar

Režie TV spotu se ujal po jisté reklamní odmlce renomovaný filmový a TV režisér Milan Cieslar. Podařilo se mu vytvořit dokonalou retroatmosféru ve stylu „Hříšných lidí města pražského“, a vnesl tak do světa reklamy jistou serióznost a dokonalé zobrazení tradice. Spot se točil na autentických místech ve Velkém Březně - na zámku a přímo v pivovaru. TV kampaň běžela v červenci v nasazení 1100 GRP.

A jak se o pivu točí ve světě

Inu, tam je komunikace největších značek někde jinde. Proto točí rád pivní spoty i světově uznávaný režisér Ivan Zachariáš a škoda, že dva z nich prezentované po celém světě neuvádí Stella Artois i v tuzemsku. V Cannes oceněný spot „Doktor“ je postaven na příběhu zasazeném do doby morové epidemie, kdy doktor unavený plahočením se za nemocnými přijde na pivo do místní krčmy, hospodský mu ale nechce nalít: „Jste nakažený...“ Svůj půllitr mu tedy podá farář a produktová scéna, ve které do doktora pivo jen zasyčí, patří do učebnic... „Rozhodl jsem se natočit spot ve stylu Vojny a míru. Té době odpovídaly kostýmy a reálie i sépiové barevné ladění ve stylu starých pohlednic,“ vzpomíná Zachariáš, „spot jsem natočil jako filmový příběh. Ty v televizi mezi reklamami často neběží, ale když se tak stalo, jako v tomto případě, všichni o tom věděli.“ I v západní Evropě se ale točí spoty z „chlaparku“ a slavný švédský režisér reklam a hraných filmů Roy Andersson se k tomu vyjádřil při letošní návštěvě Febiofestu: „Teď jsem zrovna jednu takovou odmítl Carlsbergu. Tyto spoty nesnáším. Copak pivo nepijí i ženy?“ Jeho reklamní spoty i scény v hraných filmech se často odehrávají v seversky ponurých krčmách, kde se zadumaní hosté (muži i ženy!) proberou jen při zvonění ohlašujícím poslední rundu...

Pivo patří k zábavě a sportu...

Fotbaloví a hokejoví fandové si prosadili, že se na stadionech dál točí desítka („Fotbal bez toho, dát si párek a pivo, není fotbal!“) a největší pivovary z toho marketingově těží. Gambrinus liga už je ve fotbale zažitá, Staropramen si ozkoušel ligu hokejovou. S olympijským hnutím se spojil nejprve Radegast, poté, co ho spolkl Prazdroj, došlo ke spojení dvou prémiových značek: Prazdroj a olympijské hry zastoupené Českým olympijským výborem. A plzeňští tohoto spojení náležitě marketingově využívají: v českém olympijském domě v Pekingu teče plzeňské pivo, první dva čeští zlatí medailisté obdrželi „pivo na jeden rok“ a zprávy o tomto dění v daleké Číně plní stránky médií v Česku.

...i k létu

Budvar o prázdninách pořádá promoakci „PARDÁLéto“ v sedmnácti turistických lokalitách po celé ČR. Přímo v přírodě mohou turisté narazit na příjemné občerstvení v podobě stánků s vychlazeným čepovaným nebo láhvovým pivem Pardál. Vodáci se s „PARDÁLétem“ setkávají u řeky či rybníka, výletníci na hradech, zámcích nebo rozhlednách a cyklisté přímo na cyklotrasách. Mezi lokality „PARDÁLéta“ patří Babiččino údolí, Lipno nebo Máchovo jezero. V každé lokalitě jsou umístěny 3 prodejní stánky a v jejich okolí se pohybuje promotér se speciálním mobilním výčepním zařízením v podobě pivního batohu a nabízí zdarma ochutnávku Pardála. Lze se tam setkat s pivaři, kteří se na podzim roku 2006 podíleli na vyladění chuti piva Pardál. „Tito pivaři odvedli při vzniku Pardála skvělou práci, ale podíleli se i na všech reklamních kampaních. Jejich zážitky z testování piva v rámci vzniku Pardála jsou jedinečné a velmi zábavné,“ dodává Alena Mazancová, brand manažerka značky.

Netradiční marketing i prodej

Spoluvlastník a ředitel Měšťanského pivovaru v Poličce Karel Witz podpořil prodej svého piva zavedením nepřetržitého prodeje piva ve vrátnici pivovaru. Místní se mu tenkrát smáli, ale dnes tímto způsobem prodá patnáct procent produkce. Jeho lokální pivo vede v prodeji v obchodních řetězcích i na benzinových pumpách v širokém okolí.

Zdroj: Strategie.cz | Autor: Aleš Hudský

Jižní Morava je krajem vína, severní zase slivovice. Oba nápoje ale začíná úspěšně vytlačovat pivo. Vzhledem k moravskému patriotismu jsou to piva místní: na jihu Starobrno, na severu Radegast.

Obě původně regionální piva se ale díky nápaditému marketingu prosazují i v Čechách: Radegastu se to podařilo již na konci minulého století, Starobrno si díky spotům v brněnském „hantecu“ vytvořilo velké povědomí o značce ve století tomto. A to o sobě dávají marketingově vědět i další moravské pivovary: Holba z Hanušovic, přišel, viděl, Litovel..., přerovský Zubr a další.

Cesta z Valašska do světa

V pivovaru Radegast v Nošovicích u Frýdku-Místku se vaří pivo od roku 1970. Je nejmladším a nejmodernějším pivovarem v České republice. Jako jeden z prvních po roce 1990 investoval velké prostředky do marketingu a především díky sponzoringu olympijského týmu, fotbalové ligy a rockové muziky zvýšil spontánní známost značky z asi 5 % v roce 1991 na zhruba 60 % v roce 1996. Za tu dobu rovněž více než zdvojnásobil své prodeje a stal se druhou nejprodávanější značkou v ČR. Po spojení Radegastu se společností Plzeňský Prazdroj v roce 1999 byla vypracována strategie portfolia společnosti, v níž dostal Radegast v oblasti mainstreamových značek „na starost“ především regiony, v nichž je tradičně silný, tedy oblast Moravy. Jak říká brand manažer této značky ve společnosti Plzeňský Prazdroj Pavel Kmínek: „Společnost nadále investuje do podpory této značky, ať již v oblasti nadlinkové komunikace nebo promotion. S odstupem času lze hodnotit portfoliovou strategii jako úspěšnou, Radegast drží pozici druhého nejprodávanějšího piva v ČR a nejprodávanějšího na Moravě a Gambrinus vyrostl dvojnásobně na absolutně nejprodávanější české pivo s podílem 25 % na trhu.“

Birell z Radegastu nejenom pro řidiče

Radegast Birell je nejoblíbenějším českým nealkoholickým pivem s podílem přibližně 70 % trhu a jeho další růst sleduje růst celé kategorie. Radegast Birell prezentuje Plzeňský Prazdroj v ATL a formou PR jako skutečně zdravý přírodní nápoj, který je lepší formou uhašení žízně, než jsou kalorické slazené nápoje. Birell sponzoruje také rekreační cyklistiku, pomáhá budovat cyklostezky a je prezentován tam, kde je po vydatné aktivitě dobré zdravým a chutným způsobem doplnit tělesné tekutiny. Jeho výhodou oproti ostatním je jeho chuť, která je typická pro české pivo.

Průzkumy potvrzují pozici obou piv na Moravě

Průzkumy veřejného mínění potvrzují dominantní postavení obou moravských piv ve svých regionech. Tři ze čtyř obyvatel Ostravy říkají, že pivní značka, která nejvíce symbolizuje moravskoslezský region, je Radegast. (zdroj TNS Aisa) Každý pátý dotázaný si myslí, že Radegast velmi dobře reprezentuje ČR v zahraničí. Z průzkumu Portfolio Tracker 2007 vyplývá, že co do chuti je na jižní Moravě nejpreferovanější značkou Starobrno. Tato značka navíc získala nejlepší hodnocení v kategoriích důvěryhodnost a hrdost na region. V rámci celé ČR se 67 % respondentů domnívá, že tato značka nejlépe reprezentuje moravský životní styl.

Starobrno sází na patriotismus...

...a také na TV reklamu. Jak říká marketingový ředitel Jiří Imrýšek: „Pivo je emocionální produkt a Starobrno potřebuje televizi k vyprávění svého příběhu. Tím jsou dány mantinely. Klíčovým produktem je Starobrno Medium, a to se také objevuje v komunikaci. Meziroční nárůsty prodeje tohoto produktu jsou v řádu dvouciferných čísel. Značka zvýšila v roce 2007 své tržby o 11 % a v první polovině roku 2008 o dalších 13 %. Navíc ztělesňuje něco, co by se dalo nazvat moravským životním stylem, je pivem Moravanů, na které jsme právem hrdi.“

Tradiční značka se zahraničním know-how

Jak se daří pronikat do hospod za hranicemi jižní Moravy? Odpovídá Imrýšek: „Naše obchodní síť pokrývá celou ČR. Působíme pod hlavičkou Heinekenu a díky tomu máme přístup i do regionů dalších domácích pivovarů společnosti (Krušovice, Union Drinks). Jen v Praze a okolí má značka Starobrno již přibližně 200 restaurací.“ Pronikají ale nejen do Čech, např. ve Vídni a okolí je Starobrno na čepu přibližně v 500 restauracích. A do jaké míry používá Starobrno ve svém marketingu postupů Heinekenu? Imrýšek říká: „Po 13 letech v marketingu piva dojdete k určitým osvědčeným postupům. Z matrice hodnot značek a jejich potenciálních aspirací se musíte umět rozhodnout a vybrat pro danou komunikaci to, co je v ten moment nejdůležitější z pohledu budování hodnoty zákazníka a přínosu nového potenciálu značce. Je to tedy proces od něčeho naprosto jednoduchého a triviálního, přes hory čísel a matic až k bodu, ve kterém dojdete opět k něčemu jednoduchému, čemu zákazník porozumí. A přesně to mu naservírujete. Ale přiznám se bez mučení, ano, už od roku 2003 používáme systém budování strategie portfolia a jednotlivých značek, který je sdílen z centrály společnosti Heineken.“

Zdroj: Strategie.cz | Autor: Aleš Hudský