Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Mistrovství světa v ochutnávání piva

[pondělí, 1. červen 2009]

Od 17. do 19. dubna 2009 se v AllgauSternHotelu v Sonthofenu poprvé uskutečnilo setkání nejlepších ze všech pivních someliérů. K tomuto prvnímu světovému mistrovství someliérů piva bylo přizváno 48 odborníků, mezi nimiž bylo pět žen, z Německa, Rakouska, Itálie, Česka, Belgie a Austrálie.

Jako pořadatel byla za tuto akci odpovědná Doements Academie a Svaz diplomovaných someliérů piva. Během posledních let tyto instituce sdružovaly více než 250 someliérů. Uspořádání akce bylo sponzorováno skupinou Barth-Haas- Group, Bavorským pivovarským svazem, Německým pivovarnickým svazem, sdružením „Nezávislých pivovarníků“, Svazem pivovarů Rakouska, firmou Sahm, stejně tak jako sladovnou Weyermann®.

Souběžně se vedle soutěže konal workshop pro novináře.

Účastníci měli nejdříve v písemném testu prokázat své vědomosti z oblasti znalostí piva, od stébla až po sklenici, což sloužilo jako důkaz odbornosti. Nakonec se přistoupilo k rozpoznávání deseti různých odstínů chuti a také k identifikaci deseti rozdílných stylů piva. V tomto okruhu vypovídali mnozí účastníci o tom, jak hodnotili a poznávali v první řadě typy světlých spodně kvašených piv z exportu přes Leichtbier, Plzeňský Prazdroj, Jever, Mailbock. Značky Clausthaler, Kölsch a Alt, stejně jako Schwarzbier a Kristallweizen završily hodnotící program.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Seznámit se s tím, jak se správně čepuje pivo, mohou návštěvníci restaurace U Slunce v pátek a v sobotu. Přijede sem Lukáš Svoboda, mistr republiky a vicemistr světa v čepování Pilsner Urquell z New Yorku v roce 2006 a vicemistr republiky Master Bartender 2008.

Foto

Lukáš přijal pozvání svého dlouholetého kamaráda Roberta Noska, jednoho z provozovatelů restaurace, aby personál naučil správně čepovat pivo. Bude ale také předvádět své umění veřejnosti. Přesto že je druhý nejlepší na světě v čepování plzeňského piva, těší se na nové královédvorské pivo. Pověst o něm už k němu dorazila.

Přijede také herec David Suchařípa

Ve spolupráci s majitelem královédvorského pivovaru Nasikem Kiriakovským jsme připravili prohlídku pivovaru s koštem nového královédvorského piva Tambor 13%, černý special, které v nejbližší době dorazí do naší restaurace. Kromě Lukáše Svobody přijede na návštěvu také můj velký bratr a vzor, herec David Suchařípa,“ doplnil Robert Nosek.

David je velkým příznivcem plzeňského piva a dobrého jídla, ale zároveň se těší na to královédvorské. Veřejnost si herce pamatuje hlavně z rolí v televizních seriálech Ordinace v růžové zahradě, Zdivočelá země a Strážce duší. Oba dva, Suchařípa i Svoboda, budou v restauraci U Slunce k vidění po oba dva dny. Lukáš Svoboda se účastnil řady soutěží. A jak takové klání vypadá? Není to pouze o samotném čepování piva. Soutěžící musí znát také postup výroby zlatavého moku, hygienu provozu či výčepní zařízení.

Každé pivo vyžaduje jinou techniku, která odpovídá charakteristice piva,“ vysvětlil Svoboda. Na soutěži Master Bartender 2008, které se Svoboda účastnil, bojovalo o titul nejlepšího výčepního 280 soutěžících, reprezentujících šestnáct zemí. Své zastoupení tu měli například Švédsko, Izrael, Rusko, Rakousko nebo Německo. To reprezentovala dokonce žena.

Důležitá je v soutěži také teorie

Letos se do soutěže přihlásilo v regionálních kolech 352 lidí, nejlepší převezme ocenění v Berlíně. Při finále už je vlastní čepování pouze „pěnou“ na půllitru. „Důležitější je v tomto případě znalost teorie. O tom, že finalisté umí skutečně dobře čepovat pivo, se už mohla porota přesvědčit při předcházejících kolech,“ doplnil Svoboda.

Zajímavostí soutěže je stále vyšší počet soutěžících žen. „Většinou se jednalo o mladé dívky, které mě překvapily svými znalostmi. Nejednalo se pouze o odborné otázky, ale znaly spoustu legend a příběhů, které s pivem souvisí,“ prozradil Lukáš Svoboda. Typický český hospodský se tak může brzo stát minulostí.

Lukáš Svoboda bude v restauraci U Slunce čepovat dnes odpoledne a v sobotu přes celý den.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek


Minipivovar Kocour vaří od loňského roku ve Varnsdorfu speciální piva, ale také tradiční ležák. Pokud by si chtěl pro něj zažádat o chráněné označení původu České pivo, má smůlu, ačkoli splňuje všechny požadované parametry – tedy až na jeden. Kocour leží totiž asi sto padesát metrů od hranice s Německem. Tedy v Česku, ale mimo geografickou oblast, kterou se vymezuje území, kde se vaří „České pivo“.

Chráněné označení totiž není vymezeno státní hranicí, ale například jižními či severními svahy českých pohoří, řekami a potoky a podobně. „Státní hranice unie odmítla, protože ty se mohou mezivládní dohodou měnit. Hory nikdo nepřesune,“ vysvětluje ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jiří Veselý.

Bohužel pro některé pivovary to znamená, že zůstaly mimo stanovené území. „Z průmyslových pivovarů jsou ale uvnitř všichni,“ říká Veselý.

V době připomínkování jsme u piva ze srandy říkali, že vzneseme námitku. Ale protože to označení vzniklo v tak těžkých porodních bolestech, usoudili jsme, že to nemá cenu. Pro nás jako minipivovar nemá značka České pivo takový význam,“ řekl LN šéf pivovaru Kocour Jan Kočka.

Podle něj jsou mimo geografické hranice ještě dva menší pivovary a kvůli jednomu většímu se hranice i mírně posouvala. Podle Veselého je ale každého věc, pokud si postaví pivovar mimo území, které je vymezené už dlouhou dobu. Chráněné označení původu „České pivo“ navíc podle něj pro minipivovary nemá až tak smysl. „Dělají spíše speciály,“ uvádí Veselý.

To potvrzuje i František Strnad starší, který vaří pivo pro své dva hotely v Železné Rudě v jižních Čechách. „Sháníme spíše větší pivovar, abychom uspokojili své zákazníky, s tímhle si hlavu nelámu,“ uvedl Strnad.

Kromě území, na kterém se musí pivo vyrábět, existuje ještě několik parametrů, které musí „České pivo“ splňovat, například obsah alkoholu, hořkost či využití lokálních surovin.

České pivo z Číny

A právě poměrně velká benevolence v tom, co je ještě „České pivo“, se nelíbí některým expertům. Například Evan Rail, Američan žijící v Praze a autor knihy „Průvodce po dobrých pivech v Praze a České republice“, kritizuje, že aby se kvalifikovala česká desítka jako „České pivo“, stačí jí obsahovat jenom patnáct procent českého chmelu.

Český chmel je drahý, ale to proto, že je skutečně dobrý. A pokud je dobrý, měly by ho pivovary používat. Raději si připlatím za vynikající pivo, než dám méně za pivo, které používá chmel z Číny,“ řekl LN Rail.

Veselý se brání. „Pivo by bylo tak drahé, že by ho nikdo nevyrobil." Ani za dob totality podle něj nebylo pivo vyráběné jen z českého chmele.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ondřej Malý


Ze tří odrůd chutnal nejlépe Rubín

[čtvrtek, 28. květen 2009]

Degustaci tří druhů piva z pokusného pivovaru v Žatci připravil jediný pěstitel chmele v Libereckém kraji – kravařské družstvo Avena, spolu s penzionem Ráj v Liticích.

Foto

Přítomní ochutnávali tři druhy moku vyrobeného ze tří odrůd chmele: Vital, Harmonie a Rubín. Hodnotila se chuť a vůně, příjemnost hořkosti a celkový dojem. Výsledky ukázaly, že všechna piva chutnala, vítězem se však stala odrůda Rubín. „Degustace probíhá v Liticích už počtvrté,“ připomněl Vlastimil Zíka, ředitel družstva Avena.

A jaká témata řeší pěstitelé chmele? Josef Ježek z Chmelařského institutu Žatec hovořil o současném boomu pěstování chmele na nízkých konstrukcích. „Pro tento způsob pěstování chmele hovoří nedostatek brigádníků, kteří jsou potřeba zejména při jarních pracích. Zakrslé odrůdy nevyžadují tolik ruční práce, ale zatím u nás nejsou,“ vysvětlil Josef Ježek.

Doplnil informace o zdravotních účincích piva: jeden litr piva plzeňského typu pokryje celou denní potřebu zinku, 45% hořčíku, 40% fosforu, 20% draslíku, 12% chloriů, 7% vápníku a 5% sodíku. Kromě toho obsahuje 25 až 50% denní potřeby riboflavinu (B2), niacinu (B3), kyseliny listové, panthoenové, biotinu (H) a kobalaminu (B12).

Zdroj: Českolipský deník.cz | Autor a foto: Eva Vlastníková


Priestory bratislavskej Incheby budú od piatku 29. mája do nedele 7. júna vyhradené pre 6. ročník hudobno-zábavného podujatia Junifest. Festivalu "spoznávania nových priateľov," podujatia, ktoré "nepozná žiadnu krízu," ako povedal riaditeľ obchodnej siete Junifest - Partners Kamil Križan. Bratislavčania, ale nielen oni, lebo vítaní sú všetci a zo všetkých končín Slovenska, si budú môcť užiť desaťdňový program pre mladých všetkých vekových kategórií, rodiny s deťmi, žánrovo pestrú hudbu a tanec, súťaže, atrakcie, ale napríklad aj turnaj v pokri, k tomu chutné jedlo, či na Junifeste neodmysliteľnú ochutnávku piva. Ako na dnešnom stretnutí s novinármi povedal programový riaditeľ podujatia Peter Kotus, "za spoločným stolom" budú všetci, ktorí majú radi rock, funky, country, latino, či folklór. Na tohtoročnom Junifeste vystúpi kubánsky spevák Miguel Mendéz a jeho Latino Fiesta, Tublatanka, Taktici, Kmeťoband, Gladiátor, Hex, Rytmus, Čistychov, Allan Mikušek s americkým hudobníkom Wayneom Lawom, Funkiez, Tereza Černochová z Českej republiky, Cigánski diabli, Očovanská salva, ale aj mnohí ďalší. Vstupné je 6 až 8 eur, k tomu nákupné šeky, ale aj možnosť vyhrať cestu okolo sveta, automobil, peknú dovolenku a ďalšie ceny. Týždňové podujatie, ktoré sa v piatok začne vystúpením kaskadérov a skupín vrátane Tublatanky, bude mať svoje tematické dni. Tak napríklad sobota bude v duchu Kabaretu v hriešnom Moulin Rouge s krásou a temperamentom brazílskeho tanca, v ďalšie dni pribudne funky nálada, hip hop, aerobik, ale aj Horúčka latino noci, Šarm, sexepíl a energia v slovenskom kroji. Laso a kolty v sedle mustanga zažijú účastníci v nedeľu, Deň detí s Junifestom bude 1. júna s jazdením na železnom a drevenom koni, súťažami, ale aj tanečnou školou samby pre deti s inštruktormi Tanečnej školy latinsko-amerických tancov Miguela Méndeza. Sponzorom podujatia v dňoch 29. mája až 7. júna je Železničná spoločnosť Slovensko (ŽSR), ktorá pre mimobratislavčanov pripravila zľavy na cestovné lístky. "Stačí, keď pri kúpe lístka do Bratislavy poviete, že idete na Junifest a na spiatočný lístok dostanete 25-percentnú zľavu. Cestou domov si však nezabudnite pripraviť vstupenku z Junifestu," vysvetlil obchodný manažér Vladimír Podracký. Podrobnejšie informácie o 6. ročníku Junifestu nájdete na webovej stránke www.junifest.sk. SITA

Zdroj: Noviny Všetko.com


Pivo před jízdou je problém i nadále

[úterý, 26. květen 2009]

Prolomení nulové tolerance alkoholu za volantem nehrozí. Policie bude i nadále prošetřovat jakékoliv jeho naměřené množství.

Deník o tom v pondělí ujistil jak mluvčí ministerstva dopravy (MD) Martin Kupka, tak šéf dopravní policie Leoš Tržil. Oba tak popřeli informace, že by dopravní policista mohl nechat bez jakéhokoliv postihu ujet od kontroly řidiče, který nadýchá do 0,24 promile.

Připustili ovšem, že nedávný průzkum opravdu zjistil, že výsledky alkoholtesterů jsou v určitých případech nepřesné. Právě proto MD vydalo pokyn, aby správní orgány napříště přivřely oči v případech, kdy řidič nenadýchá víc než zmíněných 0,24 promile. „Týká se to však jen případů, kdy policisté nedokáží požití alkoholu jinak, třeba svědectvím nebo krevní zkouškou. Rozhodně varujeme řidiče před tím, aby uvažovali způsobem, že jedno pivo si kvůli tomuto nařízení dát mohou,“ uvedl Kupka a dodal, že tento pokyn je pouze dočasný a ministerstvo bude zkoumat další možnosti, jak nepřesnost alkotesterů řešit.

S krokem MD nemají oslovení dopravní experti ani lékaři zásadní problém. „Ukazují-li přístroje s odchylkou, je tolerance nezbytná. Šikanovat řidiče za 0,2 promile by bylo zbytečné,“ myslí si dopravní expert Robert Šťastný s tím, že rozhodnutí je v souladu s evropským trendem. „V Evropě je snaha harmonizovat přípustnou hranici na 0,2 promile,“ doplnil.

Obavy z toho, že by se teď řidiči utrhli ze řetězu a masivně usedali za volant s jedním pivem či dvoudeckou vína v žaludku nemá ani lékař a bojovník proti alkoholu Karel Nešpor. „Řidič by měl mít na paměti, že i po jednom pivu může nadýchat daleko víc než 0,24 promile, zvláště pak v létě, kdy je dehydratovaný,“ vysvětlil.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jiří Korbel


Trendy v německém kvasném průmyslu

[úterý, 26. květen 2009]

Bohatá nabídka míchaných nápojů na bázi piva, stejně jako stále větší množství nově zaváděných nápojů určených ke konzumaci jak v domácnostech, tak i mimo domov, reaguje na přetrvávající impulsy poptávky.

Tento stav také odpovídal situaci v roce 2008. Co se týče množství vyráběných nápojů na bázi piva to vzrostlo o čtyři procenta, v cenách dokonce o dvanáct procent. Trh získal oproti předcházejícímu roku na dynamice, což také velmi výrazně souviselo s registracemi nových nápojů a jejich uvedení na trh v průběhu roku 2007.

Při pohledu na různé druhy míchaných nápojů na bázi piva se ukazuje, že u „ostatních příchutí“ bylo dosaženo nárůstu 41 procent. Byly porovnávány s ostatními druhy sledovaných nápojů: pivo a limonáda, pivo a citron, pivo a cola. Naproti tomu v této oblasti trhu zřetelně ztrácí pivo s citrónovou příchutí, které zaznamenalo pokles o 26 procent. Důvody pro návrat tohoto druhu míchaného nápoje leží na aktivitách výrobců jednotlivých druhů odpovídajících značek.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


V britském Oldhamu omezí prodej piva

[úterý, 26. květen 2009]

Dvě piva a dost. To je nový lék na vandalství a hospodské rvačky v anglickém městě Oldham poblíž Manchesteru. Hospodští budou evidovat, kdo kolik vypije, a nedostane víc než dvě piva najednou, aby si pijáci neobjednávali donekonečna jednu rundu pro celý stůl naráz. Zákazníci navíc budou na pivo čekat za provazovou bariérou, podobně jako v bance.

Zdroj: Impuls.cz | Autor: Hana Kracíková


Třebíčská slavnost zlatavého moku

[pondělí, 25. květen 2009]

Dva dny neutuchající zábavy, dvacet pivovarů na jednom místě, stylové občerstvení, bohatý doprovodný program a nezapomenutelná atmosféra několika tisíci lidmi navštíveného pivního města – to je výzva nejen pro ‚pivní turisty‘, ale také pro všechny hudební fanoušky.

Poslední květnový víkend – přesněji pátek a v sobotu 29. a 30. května – se uskuteční na třebíčském Karlově náměstí počtrnácté slavnosti piva.

Již tradiční Třebíčské slavnosti piva jsou jedinečným svátkem s přehlídkou zlatavého moku v podání českých i zahraničních pivovarů. Unikátem je hojná účast malých pivovarů z různých koutů naší země, které zde opravdovým labužníkům představí svoje pivní speciality,“ vysvětluje za pořádající agenturu D. A. N. production Eliška Blažková, jež dále předesílá: „V letošním roce se zúčastní tohoto festivalu dvacet pivovarů, které představí téměř šedesát druhů piv.

Vzniklou pivní Mekku na Vysočině budou tvořit tři scény s bohatým hudebním programem – hlavní tribuna, regionální a country stage, mezi nimiž budou umístěny centrální velkostany a haly jednotlivých pivovarů. „V krytých prostorách s výčepy bude připraveno sezení několika tisícům návštěvníků. Vstupné letos činí 109 korun v předprodeji nebo 149 korun na místě. Prvních tisíc prodaných lístků je označeno speciálním razítkem. Návštěvníci si za ně budou moci na místě vyměnit poukaz na pivo zdarma,“ doplňuje Eliška Blažková.

V pátečním programu vystoupí mimo jiné skupiny Reflexy, ABBA stars, Turbo, Walda gang či Kabát revival. V sobotu nebude chybět Iveta Bartošová, Marek Ztracený s kapelou, Peter Nagy a Indigo, R&B Embolly nebo Kiss revival.

Na své si přijdou i milovníci místní rockové muziky. Na regionální stage se během obou dnů vystřídají legendy třebíčské hudební scény i nové formace. Na country stage zahrají skupiny Druhej dech a Handlíři,“ neopomíná připomenout PR manažerka Blažková.

Atmosféru akce, která se koná za každého počasí, v závěru jistě podtrhne sobotní komponovaný ohňostroj nad třebíčským náměstím. Více najdete na www.slavnostipiva.cz.

Čepují se také pop-rockové hity

Návštěvníci slavností piva budou po dva dny hodnotit nejenom kvalitu čepovaných značek – desítek nebo dvanáctek či druhů, které nejsou běžně k dostání, ale také kvalitu, úroveň hudebních produkcí – ať to budou regionální skupiny nebo věhlasní zpěváci, někdy obdivovaní, jindy zatracovaní.

Posoudit však může jen ten, kdo vypije pivo do dna, či ten, kdo si poslechne kapely a interprety naživo.

Dostanou se na špici někdejší talentovaní reprezentanti socialistického Československa – Iveta Bartošová, Peter Nagy – kteří mají stále věrné publikum v Česku i na Slovensku, ale rovněž procestovali s hudbou kus světa? Jejich výkony bude přímo v Třebíči poměřovat divácký vkus s místními kapelami, které mají asi k pivu i k tradici slavností blíž. V pomyslné hitparádě ‚budou soutěžit‘ písně z Bartošové repertoáru Tři oříšky, Víš, lásko, To je naše věc či Hej, pane diskžokej s Nagyho šlágry Profesor Indigo, Psi sa bránia útokom, Korálky od Natálky, S nohami na stole a Sme svoji.

Nebo se vytáhne česká pop-rocková formace Turbo s texty Hráč, Přestáváš snít, Chtěl jsem mít, Nedej, lásko, na pomluvy? Extatickými vibracemi má lidi správně vyladit Dan Nekonečný revival. A co předvede skupina ABBA stars?

Vyšplhá se letos počet návštěvníků nad dvacet tisíc?

Za třináct let bylo na Třebíčských slavnostech piva vypito více než půl milionu piv!“ prozrazují astronomické číslo pořadatelé tohoto festivalu.

A k tomu přikládají neuvěřitelný nárůst vývoje návštěvnosti – v devadesátých letech se pivního festivalu zúčastňovalo kolem tří čtyř tisíc lidí, po roce 2000 jich však přicházel dvojnásobný nebo trojnásobný počet, v roce 2005 se jejich počet vyšplhal až na číslo 18 600, loni dokonce na dosavadní rekordní cifru: 19 300. Bude-li příjemné počasí, lze letos očekávat, že padne hranice 20 000 návštěvníků.

Vůbec I. třebíčské slavnosti piva se konaly v roce 1996 na zimní stadion za účasti pivovarů a pivních značek Hostan, jihlavský Ježek, Rebel, Starobrno, Měšťanský pivovar v Poličce, Bohemia Regent, Krušovice a Stein. O programové zpestření se tehdy postarali například Petr Novotný a Jan Čenský.

V rámci slavností je každoročně připraven bohatý doprovodný program pro všechny věkové kategorie s předními českými a slovenskými umělci. V minulých letech to byli třeba No Name, Lucie Vondráčková, Petr Kolář, Katapult, Petr Bende & band, Ewa Farna, Gypsy.cz, Citron, Walda gang, Banjo band Ivana Mládka, Gába al Dhába, L. B. P., Martin Maxa a mnoho dalších,“ vybírá některé z populárních osobností a hudebních skupin Eliška Blažková z agentury D. A. N. production, která připomíná: „Skutečnost, že v devadesátých letech minulého století nebyl na Třebíčsku žádný pivovar, přispěl ke zrodu myšlenky uspořádat v Třebíči lidové slavnosti s pivní tematikou. Tento nápad se osvědčil a slavnosti se za dobu svého trvání vypracovaly z regionální akce na prestižní celorepublikovou dvoudenní show s bohatým kulturním programem, občerstvením a s mnoha jinými atrakcemi pro všechny generace. Jsou také jedinečným místem pro prezentaci pivovarů, obchodní jednání a přátelská setkání.

Jubilejních Desátých třebíčských slavností piva se zúčastnily tyto tuzemské, ale i zahraniční pivovary: Litovel, Pilsner Urquell, Gambrinus, Hostan, Starobrno, Bohemia Regent, Staropramen, Poutník Pelhřimov, Budweiser Budvar, Ježek nebo Zlatý bažant a Topvar (Slovensko), Heineken či Amstel (Holandsko), Berliner Pilsner, Hasseröder, Warsteiner, Klosterbräu Neuzelle (Německo). Padesát druhů piv teklo proudem – vytočilo se na šest set sudů. V roce 2006 se na slavnostech představilo celkem sedmnáct pivovarů a vypilo se čtyři sta osmdesát sudů piva, přestože se vše odehrávalo za nepříznivého počasí, dorazilo 16 800 návštěvníků.

Dvanácté třebíčské slavnosti piva, kterých se zúčastnilo devatenáct pivovarů, zaznamenaly na Karlově náměstí zcela mimořádnou návštěvnost 19 100 lidí. Vytočeno bylo více než pět set padesát sudů piv,“ vyzdvihují organizátoři.

A jaké to bude letos? Nezmění se řeka Jihlava v pivní stoku? Nepřijdou soutěžící v kuriózních disciplínách o zdraví? Diváky však určitě pobaví. Ti, co přijdou, budou moci ochutnat mok, který generace chutná téměř všem. Vždyť jde o slavnost – nejen kvas piva, ale i setkávání se.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


„A co Češi? Jdeme na pivo!“ To byl reklamní slogan, který před časem masíroval oči a uši diváků z televizních obrazovek.

O jeho pravdivosti se sládkové a majitelé pivovarů přesvědčují dnes a denně. Češi totiž pijí pivo krize nekrize. A pivovary jedou na plný plyn. Včetně těch nejmenších.

Ochutnat půllitr z jejich produkce mohou od včerejška po příštích devět dní všichni lidé, kteří zavítají do pražské restaurace Zlý časy v Praze 4.

Rozhodl jsem se uspořádat přehlídku produkce minipivovarů z celé republiky,“ popisuje provozovatel restaurace Jan Charvát.

V nabídce tak bude postupně pivo z více než 40 minipivovarů. „Z těch pražských to bude pivo ze strahovského minipivovaru, Novoměstského a od Medvídků,“ popisuje Charvát s tím, že cena půllitru se bude pohybovat v rozmezí od 32 do 45 korun. „Bude záležet na tom, odkud pivo přivezu a jaká je jeho kupní cena,“ vysvětluje Charvát.

Na nápojovém lístku se návštěvníci setkají mimo jiné se speciálním polotmavým ležákem s názvem X-Beer z produkce pražského minipivovaru U Medvídků.

Ten je v současné době zřejmě i nejmenším v celé zemi, protože jeho varna má objem pouze 250 litrů. „Téměř všechno pivo, které vyprodukujeme, vzápětí prodáme v naší restauraci,“ popisuje provozní restaurace Jan Göttel.

Pouze třetina tohoto originálního piva, jehož každá várka se liší svou stupňovitostí, se tak dostane přes práh restaurace v lahvích.

Další pivo, které se v nabídce objeví, bude pocházet z produkce pražského Klášterního minipivovaru Strahov. Ten byl založen v areálu Strahovského kláštera poblíž Pražského hradu už v roce 1140 králem Vladislavem II. V roce 1907 byl pivovar zrušen a svou činnost znovu obnovil teprve před třemi lety.

Nyní nabízí pivo nazvané Sv. Norbert a zařízení se honosí oceněním minipivovar roku 2007 i 2008. Nad kvalitou piva tu dohlíží sládek Martin Matuška, který má v tomto oboru bohaté zkušenosti. „Začínal jsem v roce 1984 v pivovaru U Fleků, což byl tehdy jediný minipivovar v celém Československu,“ vzpomíná sládek.

Varnami pod jeho dohledem protekly od té doby hektolitry piva. Dokonce i v Japonsku, odkud si přivezl cenné zkušenosti.

Současné světové recesi se pouze směje. „Dělám si z toho legraci. Podle mě je krize v tom, že je málo piva,“ říká s úsměvem Matuška. „Krize způsobila akorát to, že lidé chodí víc do pivnic a nad půllitrem si navzájem svěřují své problémy,“ zamýšlí se sládek. „Od té doby, co je krize, prodej piva naopak stoupl,“ dodává.

Pivovary se předhánějí v novinkách Jeho slova potvrzuje i fakt, že velké i malé pivovary chrlí na český trh neustále nové a nové značky.

V celém Česku lze v současné době ochutnat už kolem 430 pivních značek a další stále přicházejí. Kromě tradičních a zavedených pivovarů roste i zájem o produkci minipivovarů, kterých je nyní v zemi asi 80.

Čím se sládci chlubí

Minipivovar U Medvídků Polotmavý ležák X-Beer s vysokým obsahem alkoholu Klášterní pivovar Strahov Pivo s názvem Sv. Norbert, které je nepasterováno a nefiltrováno Restaurace U Fleků Flekovský tmavý ležák se vyrábí už od roku 1843 Novoměstský pivovar Novoměstský 11° ležák se vyrábí výhradně z českých surovin Pivovarský dům Kromě klasického ležáku nabízí i piva višňová, kopřivová či kávová

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Magda Hettnerová a Veronika Fejtková


Pivovarnictví patří k jedněm z mála odvětví, na které současná krize nijak vážně nedopadla. Naopak, nové značky jsou u zákazníků i provozovatelů hospod velmi vyhledávané. Český trh tak nyní zažívá boom minipivovarů. Ty se snaží konkurovat velkým koncernům především důrazem na tradiční vaření piva. Čeští konzumenti na to dobře slyší. Podle odborníků může počet malých pivovarů vzrůst až na několik stovek. Ne všechny ale přežijí.

"Zažíváme velký boom mikropivovarů (...) Skutečně se dá očekávat ještě dva tři roky nárůst desítek až stovek kusů," říká generální ředitel K Brewery Group Zdeněk Radil.

Češi milují rarity

Odborníci potvrzují, že část lidí si ráda připlatí za kvalitnější a silnější pivo, které se odlišuje od unifikovaných europiv. "Zcela jistě se tady našla a existuje a roste skupina zákazníků, kteří chtějí tyto speciality a dohromady na této cenové úrovně je jim dost jedno, kolik to stojí," přiznává výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Menší pivovary měly dřív problém dostat své značky do hospod, ve kterých dominují piva velkých hráčů na trhu. Nyní se ale situace změnila. Úřad pro hospodářskou soutěž stanovil, že minimálně 30 procent výtoče restaurací by nemělo být vázáno smluvně. "Do hospod se dostáváme přes takzvané soutoče. To znamená, že z jedné pípy, jednoho kohoutu teče nějaký produkt nadnárodního koncernu a vedle toho jsme my," přiznává Radil.

Počet pivovarů sice rok od roku stoupá, český trh už ale bude brzy přesycený a podle odborníků je proto jisté, že část z nich buď zkrachuje, nebo je koupí silnější hráči.

Zdroj: ČT24.cz


V pražských Letňanech se koná druhý ročník Českého pivního festivalu. Potrvá do konce května.

Pro návštěvníky je připraveno to nejlepší z českých pivovarů, od českých kuchařů, řezníků a pekařů.

Na festivalu čepují přes 50 nejrůznějších značek výhradně českých piv – od těch nejznámějších až po ty uvařené speciálně pro pivní festival.

O návštěvníky se postará 300 děvčat a chlapců v českých krojích. A obsluhující se musejí pořádně otáčet. Kapacita celého festivalu je totiž neuvěřitelných 10 000 míst k sezení.

Kromě dobré nálady by si návětěvníci neměli zapomenout proměnit i peníze. Na festivalu se totiž platí speciální měnou - pivním tolarem.

Zdroj: tn.cz


Desetitisíce obyvatel Prahy a Brna protestovaly přesně před sto lety proti zdražování piva. "Pryč s pivní daní!" To bylo hlavní heslo obrovských demonstrací z neděle 23. května 1909. Podle dobového tisku "nedohledné moře hlav" pivařů a hostinských zaplnilo i pražský Václavák.

Scan

Pivní tábor lidu

Protestní průvod v Praze začal u Národního divadla a pokračoval po tehdejší Ferdinandově třídě, aby dav posléze zaplnil Václavské náměstí. „Celé Václavské náměstí bylo jedním rázem oživeno," popisovali demonstraci pražští žurnalisté. I „elektrická vozba" byla protestujícími zastavena a při pohledu od Národního muzea vše vyhlíželo následovně: „Uprostřed proudy vod musejního vodotrysku, dole nesmírné moře hlav, hlava na hlavě, až k umačkání. Byl to jedním rázem tábor lidu, jakých je v Praze málo."

Hostinští půjdou žebrotou

Protest organizovali sociální demokraté. Přišlo však i velké množství apolitického publika. Pražským pivařům a hostinským šlo o hodně. Vláda premiéra Bienertha rozhodla o navýšení daně z piva. Konkrétně se daň z jednoho hektolitru piva zvyšovala ze 3 korun a 40 haléřů na 7 korun. Litr piva se tak zdražil o čtyři haléře. „Ale nejde tu jen o zdražení piva. Fakt je, že tu má být zničen celý kvetoucí průmysl pivovarský, že tu má padnout veliká spousta malých živnostníků a celá sta hostinských že má být připravena zrovna na žebráckou hůl," rozhořčil se první z řečníků na Václavském náměstí, sekretář zemského výboru sociální demokracie Havlena. „Sahají nám na tu skrovnou skývu chleba," pokračoval Havlena v duchu pořekadla, že pivo je pro Čechy tekutým chlebem.

Ministr financí Leo Bilinski se ale v předvečer demonstrace nechal slyšet, že vláda od svého záměru neustoupí. „Vláda nemá žádného důvodu, aby odvolávala nebo měnila předlohu, která se právě projednává ve sněmovně," řekl novinářům Bilinski. Rakouský kabinet potřeboval novou daní umazat státní dluh, rozpočet totiž stále více tížily náklady na armádu a především na vojenské operace v Bosně a Hercegovině. „Místo, aby se na potřeby státu bralo tam, kde peněz je dostatek, bere se dělnickým dětem chléb od úst," napsalo Právo lidu. O děti však tentokrát úplně nešlo, protestující dav zkrátka nechtěl dovolit, aby jim nezdražil večerní džbánek piva.

V Brně nedělní prohibice

Pivovarům hrozil zánik. Pražskou demonstraci sice podpořilo účastí několik stovek hostinských, avšak všechny pražské výčepy a restaurace praskaly ve švech jako každou neděli. V Brně se výčepní zapojili mnohem odvážněji. „Demonstrace nabyla zvláštního rázu tím, že všechny restaurace v Brně i na předměstích byly uzavřeny. A úhrnem bylo jistě na 500 hostinských v průvodu," uvedlo Právo lidu. Když šlo o pivo, domluvili se spolu dokonce i brněnští Češi a Němci, jindy úhlavní nepřátelé. České i německé transparenty demonstrantů dokazovaly, že národnostní vášně nejsou tak podstatné, jako je veledůležitá přiměřená cena piva.

Brňané si dokonce připravili didaktické transparenty. Na obraze byl vyobrazen hektolitrový sud a na něm graficky byla vyznačena výše nynějších daní a výše daní příštích dle vládního návrhu. Podobně bylo znázorněno ilustracemi, co pivo stálo dříve, co stojí nyní a co bude státi v budoucnosti. Na rozdíl od Prahy byl brněnský protest mnohem méně v režii sociální demokracie a z tribuny promluvili i zástupci politicky nezávislého společenstva hostinských.

Počty pivovarů klesají

Návod k vaření domácího piva.Jak už uvedeno, řečníci v Praze i v Brně varovali, že nová daň pohřbí řadu malých pivovarů. To se už v Rakousku delší dobu dělo, neboť hlavně menší a střední pivovary jen obtížně konkurovaly velkým pivovarským kartelům. Jen od roku 1900 zkrachovalo v Rakousku na 200 pivovarů, jejich počet se snížil z 1 423 na 1 205 podniků. Konkrétně v Čechách zaniklo 77 pivovarů, na Moravě 21 a ve Slezsku čtyři pivovary. Jen v rakouské Dalmácii žádný pivovar nezkrachoval, neboť v této provincii ani žádný neexistoval.

Scan

Uvařte si domácí pivo!

To by ale nebyli Češi, kdyby připravované zdražení piva nedokázali využít také jako klad. Zatímco ve zpravodajské části deníku Právo lidu se vášnivě protestovalo proti nové pivní dani, na inzertních stranách téhož deníku pražští drogisté vesele nabízeli zaručené přípravky k výrobě domácího piva.

Tak například obchodník Jiří Havelka ze Žižkova tvrdil následující: „Vařiči piva v domácností zasílají téměř denně pochvalné dopisy, jež vesměs nasvědčují, že odborně sestavené přípravky z drogerie a chem. labor. fy Jiří Havelka v Žižkově, jsou nejdokonalejší. Balíček přípravy na 12 litrů černého piva 90 hal. a na světlé 80 hal."

Zdroj: Týden.cz | Autor a foto: Ivan Motýl


Muzeum designu a životního stylu by mohlo vzniknout v Plzni v areálu bývalého pivovaru a později kasáren Světovar. Radní schválili, že město se na projektu bude podílet. Předpokládá úzkou spolupráci se Západočeskou univerzitou a s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze, které by poskytlo většinu exponátů ze svých depozitářů. Na nutné úpravy a zřízení muzea chce radnice požádat o dotace Evropské unie.

"Cílem je, aby takové muzeum vzniklo k roku 2015, kdy se město uchází o titul Plzeň - hlavní město evropské kultury," upozornil náměstek primátora Petr Náhlík. Expozice by měly být v některém z objektů areálu, který už armáda převedla radnici, zbytek stále ještě vojáci drží. Část komplexu bývalého pivovaru se stala kulturní památkou. Objekty pocházejí z doby před první světovou válkou a podle památkářů jsou ukázkou zdařilé a esteticky působivé průmyslové architektury. Jejich rekonstrukce si ale vyžádá nemalé peníze.

Město už má s areálem plány, která zahrnují například umístění městského archivu a depozitářů knihovny či prostoru pro alternativní kulturu, v části areálu by měly vzniknout byty. Nové muzeum by mělo být zaměřeno na životní styl od počátku 20. let 20. století do současnosti. Radnice předpokládá, že pro návštěvníky by byly informace o proměnách životního stylu atraktivní a ojedinělé.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Lada Pešková


Na pivo, na to krize neplatí

[pátek, 22. květen 2009]

Jak se daří pivovarům v době hospodářské recese? Mezi firmami patří k těm šťastnějším. Lidé se sice částečně odklánějí k levnějším pivům, ale prodeje si pivovary pochvalují. Více než krizi řeší počasí.

Jestli nějaké firmy věří, že stávající ekonomickou krizí proplují víceméně bez úhony, tak jsou to pivovary. „Pije se pořád,“ shodují se zjednodušeně. „Lidé se nyní sice odklánějí od dražších piv, ale více než krize spotřebu piva ovlivňuje počasí.

„Pivní ligu“ vedou domácí

Spokojení jsou ale všichni Pomyslnou pivní ligu vede na střední Moravě spojenými silami domácí trojice pivovarů ze skupiny PMS Přerov - Zubr, Holba a Litovel, která v Olomouckém kraji vloni vytočila kolem 600 000 hektolitrů piva. Za ní je skupina Plzeňského Prazdroje a značky Pivovarů Staropramen.

Zatím o krizi ve spotřebě piva hovořit nelze. Pivovarnictví tolik zasažené není. Třeba naše březnové prodeje byly velmi pozitivní. Ze zkušeností z historie i víme, že vždy když byla velká krize, neklesala dramaticky poptávka po pivu, ale měnila se její struktura - lidé pili více nízkostupňová slabší a levnější piva než ležáky. Ale pili pořád,“ řekl mluvčí litovelského pivovaru Miroslav Slaný.

S odklonem zákazníků k levnějším pivům počítá i pivovar Budvar. „Poptávka se přesunuje na značky střední cenové hladiny. Letos pozorujeme také snižování prodeje čepovaného piva v restauracích. Lidé konzumují pivo raději doma. Zároveň se mírně snižuje poptávka po dražších formátech balení, lidé méně kupují třetinkové láhve a plechovky,“ sdělil mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec.

Za hlavní faktor úspěšnosti prodeje ale považují pivovary stále počasí. „Leden a únor jsme měli slabší, ale nižší prodeje jsou v tomto ročním období obvyklé. Naopak ty březnové a dubnové příznivě ovlivnilo teplé počasí. Například v dubnu vzrostly prodeje našich piv v Olomouckém kraji meziročně o 20 procent,“ potvrdil mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Obdobně hovoří také v pivovaru Bernard

Krize nás nezasáhla. První dva měsíce byl sice prodej menší, což nejspíše způsobila chladnější zima, ale již naše březnové a dubnové výsledky jsou velice pozitivní. Vmeziročním srovnání za první čtvrtletí jsme dokonce historicky úspěšný rok 2008 překonali,“ konstatoval mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Olomoucký kraj vypil statisíce hektolitrů piva

Určit, kolik hektolitrů piva jednotlivé pivovary vloni prodaly, není jednoduché. Na statistiku jsou háklivé a do zveřejňování se jim moc nechce. Světlou výjimkou je hanušovická Holba a přerovský Zubr. První v kraji prodala přes 200 000 hektolitrů piva, druhý kolem 160 000. Třetí ze skupiny Litovel uvedl celková výrobní čísla - vloni z firmy vyjelo 230 000 hektolitrů piva.

Plzeňský Prazdroj svůj středomoravský prodej přiznat odmítl. Vroce 2005 byl na 350 000 hektolitrech. Za loňský rok uvedla skupina, do níž patří kromě plzeňského piva také Radegast, Gambrinus a VelkopopovickýKozel, pouze prodej celosvětový - ten přesáhl deset milionů hektolitrů piva.

Budvar údaje o množství vyrobeného piva nesděluje a konkrétní čísla neuvedly ani Pivovary Staropramen, pod nějž patří také například Braník či Stella Artois. „Patříme mezi tři nejsilnější pivovarské společnosti v Olomouckém kraji,“ uvedl mluvčí pivovaru Pavel Barvík. V roce 2005 přiznal na střední Moravě prodej zhruba 40 000 hektolitrů. Do místního žebříčku se dostal také pivovar Bernard, který prodal téměř 9000 hektolitrů piva.

Restaurací máme hodně. A bojujeme o ně Nejsilnější pivovary si pro své značky drží stovky restaurací. Plzeňský Prazdroj jich přiznal 1000, Holba 700, Zubr 600 a například Bernard 60.

Mluvčí pivovarů se shodují, že trh je víceméně ustálený. Ale... „Konkurence v pivovarnictví je obrovská a boj o restaurace je stále tvrdý. Celý trh s pivem byl v minulých letech velmi rozkolísaný. Nyní se zdá, že se částečně stabilizoval, to ovšem neznamená, že by nemělo docházet ke změnám značek na pípách. Boj o restaurace úplně neustal,“ vysvětlil litovelský mluvčí Slaný. „V zákulisí se už několik let odehrává tuhý boj. Největší pivovary se předhánějí v tom, kdo nabídne restauracím větší bonusy a kdo získá prestižnější zákazníky. Sklenice zdarma, tácky či chladicí boxy jsou dnes už standardem a nabízejí je i menší hráči na trhu. Největší nadnárodní pivovarnické skupiny proto nabízí výčepní pulty v hodnotě stovek tisíc, půjčky nebo reklamní tabule.“ Krize válčení o hospody nezesílila. „Konkurenční boj, ten byl mezi pivovary vždy. Krize v tomto směru nic nezměnila,“ dodal Pavel Barvík za Pivovary Staropramen.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: David Štverka


Pivní láhve s logem chráněného zeměpisného označení České pivo už míří na trh. Mezi prvními, kdo využívá Evropskou unií potvrzeného dokladu originality piva, jsou například pivovary Heineken se značkou Krušovice a Plzeňský Prazdroj s Pilsner Urquellem, Kozlem, Radegastem a postupně i Gambrinusem.

Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý odhaduje, že možnost označit svá piva logem, které potvrzuje originalitu a tradiční kvalitu českého piva, využije zhruba polovina ze 48 domácích průmyslových pivovarů. "Technicky mohou klidně už zítra všichni. Někomu to pomůže u zákazníků, jiný to nepotřebuje řešit," říká Veselý.

Pravidla pro použití Českého piva schválila Evropská unie už loni na podzim. Měsíce trvalo pivovarům, než spotřebovaly zásoby starých etiket a vyřešily nejasnosti ohledně způsobu označování svých piv.

Podmínky, které musí adept o modrožluté kruhové logo splnit, vycházejí z tradičního způsobu vaření piva v Česku. Určují minimální podíl ryze domácích surovin - především sladu a chmele - i podrobný popis závazně dodržované technologie.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Areál, který vyrůstá místo Knížecího pivovaru v teplické části Trnovany už dostává svoji podobu. Bude zde sedm samostatných provozoven. Největší z toho bude prodejna z obchodního řetězce Penny Market, který je hlavním nájemcem.

Zákazníci zde najdou také prodejny oděvů, bot a také elektro. Mělo by zde také být rychlé občerstvení. V nákresu, který měla možnost redakce Deníku vidět, by to měl být McDonald´s. Jak Deníku potvrdila Drahomíra Jiráková z této společnosti, plánuje firma otevření takovéto restaurace v Teplicích.

V areálu bude také velké parkoviště a vše doplněno zelení. Příjezd i výjezd bude Masarykovou ulicí.

„Nákupní centrum vznikne na nejfrekventovanější městské Masarykově ulici v areálu bývalého pivovaru v blízkosti autobusového a vlakového nádraží. Ideální viditelnost a pohodlné odbočení přes světelnou křižovatku z hlavní městské tepny zajišťuje příjezd motorizovaných zákazníků ze všech částí města,“ píše na svých stránkách společnost InterCora se sídlem v Plzni. Právě ta celou výstavbu připravuje a řídí.

Teplický stavební úřad vydal firmě InterCora stavební povolení v loňském roce. Platí dva roky.

Poslední snahy byly marné

Plány společnosti na výstavbu obchodního centra se však vlečou od roku 2006. Tehdy firma získala povolení k demolici budovy někdejšího pivovaru. Stavební úřad rozhodl o stržení budovy také proto, že nebyla zapsaná na seznamu památek. Odborníci totiž pozdě upozornili na historickou hodnotu stavby, především na cenné barokní klenby ve sklepeních.

Ještě po vydání demoličního výměru se o záchranu Knížecího pivovaru pokusil tehdejší památkář teplického magistrátu Radek Spála. V červnu 2006 podal na ministerstvo kultury jako soukromá osoba návrh na prohlášení souboru budov a sklepů pivovaru kulturní památkou. Jeho kolegové před 20 lety totiž na historický objekt pozapomněli a tak se mohlo stát, že mezi kulturní památky zapsán nebyl.

Ministerstvo kultury České republiky pozdní snahu o záchranu pivovaru svým rozhodnutím z října 2006 nepodpořilo. Investice na rekonstrukci by totiž byly tak vysoké, že z ekonomických hledisek nebylo schopno prosadit prohlášení pivovaru za kulturní památku proti vůli vlastníka.

Pivovar měl poměrně slušnou historii

Zprávy o počátcích pivovaru se různí, ale pravděpodobně vznikl v 16. století. Provoz v něm přerušila třicetiletá válka a obnoven byl až po roce 1670. Budovy propojené podzemními chodbami se rozkládaly po obou stranách silnice. V roce 1859 přešel pivovar na parní provoz. Tehdy zaměstnával 59 dělníků. Starý pivovar byl přestavěn v roce 1876 a v roce 1907 byly postaveny nové budovy mezi silnicí a železniční tratí.

První várka Turner Bier začala 1. března 1908 a roční výstav činil kolem 60 tisíc hl. Na kvalitu trnovanského piva měla vliv horská voda přiváděná z Dubí. Trnovanské pivo a Teplický 12 °C Ležák se zde vařily až do roku 1976.

Od té doby to šlo s pivovarem z kopce. Klima historických sklepení sice nějaký čas svědčilo sýru Niva, který zde dozrával ještě v osmdesátých letech a ten teplický byl údajně jedním z nejlepších.

Podle mínění památkářů byla historicky nejcennější zadní část traktu, takzvaná lahvárna. Nesla znaky barokní stavby.

Mladší generace už ale vzpomíná jen na nevábnou tržnici a někdo možná zažil nepříliš úspěšný pokus o využití podzemních prostor pro pořádání diskotéky.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Teplický deník.cz


Čapovanie je duša piva

[čtvrtek, 21. květen 2009]

Motto:

...a zjistíš, že tvůj výčepní tě vlastně miluje skrze tak krásně načepovanou sklenici plzně..." (Bohumil Hrabal, pivnice U zlatého tygra, 1994)

V krajinách, kde je pevne zakotvená tradícia pitia piva, napríklad v Česku, existuje aj svojská krčmová spoločnosť. Česká „hospoda" sa stáva prostredím svojráznej kultúry, neustáleho stretávania, komunikácie.

Taká bola aj v časoch najhorších: počas vojen, okupácií, totalít a normalizácií. Výstižne o tom píše Bohumil Hrabal: Proto je u mne pití piva svatým časem a dokonce vím, že hostinec a stůl uvnitř má takové právo azylu, jako za starých časů, kdy jste vběhli do kostela a nemohli vás tam zabít. Podepisuji se pod to a seč mé síly stačí, snažím se přispět k tomu, aby pivo zůstalo neopominutelnou součástí kultury, historie i současnosti našeho národa.

Estetika čapovania piva - to je pojem, ktorý si pestujú najmä Česi. Nevýslovná, takmer všetky ľudské zmysly oblažujúca krása, ktorá vzniká, keď sa pivo mesiace ukryté v sude dostáva na svetlo Božie. Tá krása nevzniká len pre samotné pivo, ale aj tým, ako sa pivo skladuje, a najmä, načapuje. Profesionálne načapované pivo je výnimočný estetický zážitok.

Počiatky čapovania

Dnešný spôsob čapovania piva má pomerne dlhý vývoj. V staroveku sa pivo iba prelievalo z veľkých kvasných nádob do menších, z ktorých sa pilo priamo alebo sa z nich nalievalo hosťom. Zariadenia, podobné dnešným výčapom, sa v strednej Európe objavujú až v stredoveku.

Pivá uvarené v dome, ktorý mal právo na varenie, sa často na mieste aj vypilo. Čapovalo sa priamo z ležiackeho sudu v pivnici. Načapovaný džbán či iné nádoby (keramické, drevené, neskôr aj porcelánové a sklenené), sa odniesli na stôl, kde sa pivo rozlievalo do menších nádob. Lepšie krčmy mali v strede stola kameninové platne, na ktoré sa pivo ukladalo, aby vydržalo dlhšie studené.

Prvé výčapy

Existovali však aj také pivnice, ktorých majitelia dokázali pivo pretočiť z ležiackych sudov do menších nádob (12,5- alebo 25-litrových). Veľký sud najskôr položili na drevený stojan a narazili doň drevený kohútik. Aby sa do suda dostal vzduch a pivo mohlo odtekať, musel sa otvoriť plniaci otvor.

Potom stačilo už len prikladať menšie nádoby, ktoré sa vynášali do šenku, aby sa z nich nalievalo hosťom do pohárov. Prvý výraznejší pokrok v čapovaní piva prišiel s konštrukciou ručne ovládaného tlakostroja.

Bol to v podstate excentrickým hriadeľom poháňaný kovový piest tesnený kožou. Ten pomocou dvojsmerných klapiek nasával a tlačil vzduch buď do suda, alebo do tlakovej nádoby. S príchodom priemyselnej revolúcie sa začali vymýšľať a vyrábať aj jednoduché výčapné zariadenia.

Dnes by sme ich nazvali „párty pumpy". Pomocou nich sa pivo čapovalo a zároveň sa sud tlakoval, takže obsah vytekal rovnomerne, bez veľkých problémov. Toto zariadenie bolo prazákladom nám už známych klasických výčapov.

Ku koncu druhej polovice 19. storočia sa v krčmách začala presadzovať módna vlna čapovania piva do fliaš. Spočiatku sa používali fľaše kameninové, neskôr pribudli sklenené.Hrdlo sa zaisťovalo korkovou zátkou, ktorú nahradil keramický uzáver tesnený gumičkou. Fľaškované pivo však nebolo filtrované a pasterizované, takže jeho záručná lehota bola veľmi krátka.

Výčapy v 20. storočí

Obdobie rozkvetu českého aj slovenského pivovarníctva charakterizujú výčapy podobné tým dnešným. Boli to fortieľne spracované exempláre z mosadze alebo z keramiky, tá však bola doménou nemeckých krčiem. Novinkou bolo doplnkové chladenie v podobe vaničky umiestnenej pod výčapnou hlavou, kam sa rúrkovou závitovkou („šnekom") privádzalo pivo zo suda.

Vanička bola naplnená nadrobno nasekaným ľadom a vodou, hlavný vplyv na teplotu piva však malo chladenie v pivnici. Pivo sa do pípy tlačilo pod nízkym tlakom (maximálne 0,8 baru, dnes sa používajú 2 - 3 bary). Zlomovým bodom na čapovanie bolo masové zavedenie chladičov so silnejším chladiacim roztokom, tzv. soľankou, ktorá však aj tak stačila chladiť iba priemerné výtoče piva.

Veľkokapacitné krčmy preto začali stavať chladené boxy a používali 10- až 15-hektolitrové stojaté tanky. Tento stav trval až do roku 1990, keď do hry vstupujú technické servisy, ktoré postupne vznikajú v jednotlivých pivovaroch. Ich technici používajú techniku dodávateľských firiem, alebo sa priamo podieľajú na vývoji vlastných originálnych zariadení (napríklad plzenský Prazdroj).

Učíme sa čapovať

V Česku a na Slovensku existujú dva spôsoby čapovania piva - čapovanie pomocou pákového kohúta a čapovanie piva otočným kohútom. Nevedno, prečo je dnes najbežnejší prvý spôsob, ktorý je náročnejší a zdĺhavejší. Pravda, len za predpokladu, že výčapník má záujem natočiť pivo skutočne profesionálne, teda tak, aby takzvanú suchú penu (čapica bez piva) vytlačila z pohára pena „mokrá" (plná piva).

Na Slovensku sa s tým väčšinou nebabrú, celý proces zjednodušia na minimum. Piť sa to síce dá, ale pena je nechutná, suchá. Čapovaniu pomocou pákového kohúta, ktoré sa používa najmä v klasických českých krčmách (napríklad v hrabalovskej krčme U zlatého tygra), sa hovorí aj čapovanie „na hladinku".

Pri tomto type čapovania vzniká typická hustá smotanová pena, pivo nemá „čapicu" (karfiol), pena je na povrchu jemná a rovná a po napití kreslí na stenách pohára krúžky, takzvané hladinky. Na hladinku sa čapuje tak, že do pohára pomalým pootočením kohúta napustíme trocha peny, pričom pohár je, rovnako ako pri čapovaní pákou, nahnutý do uhla asi 45 stupňov.

V druhej fáze otvoríme kohút na maximálny prietok, pivo steká po stene pohára, ale prúd je bez turbulencií, celkom priehľadný. V tretej fáze ukončíme čapovanie rýchlym uzavretím kohúta. Krígeľ je vtedy plný hustej, mokrej, hojdajúcej sa peny, ktorá sa postupne dvíha.

Nie je faux pas, keď trochu peny pretečie cez okraj pohára, niektorí pivári dokonca považujú tento moment za mierne erotický. V poslednej fáze sa pivo pomaly upokojuje, v pohári sa dvíha jemný závoj bubliniek - rozpusteného oxidu uhličitého. Pivo dobieha veľmi pomaly a zvoľna sa približuje k ryske pohára. To je špecifikum tohto typu čapovania.

Chutné pivo je výsledkom súhry mnohých, často zdanlivo zanedbateľných faktorov. Svoju úlohu tu hrá aj útulné prostredie a príjemná, nevtieravá, ale pozorná obsluha. Dominantným faktorom však istotne zostáva to, ako je pivo načapované.

Nadúva vás po pive?

Rezanie v hrdle, pocit plného žalúdka, neskôr aj nadúvanie - to všetko sú príznaky toho, že v krčme, v ktorej práve sedíte, je pivo presýtené oxidom uhličitým. Ak by majiteľovi krčmy záležalo na tom, aby ste zbytočne netrpeli, stačí, aby pri čapovaní začal používať moderné zmesi technických plynov, napríklad zmes oxidu uhličitého a dusíka. Pritom to nie je žiadna horúca novinka, táto zmes sa objavila na Slovensku už okolo roku 2000.

Tu je prehľad možností, ako naháňať pivo do točky a čo z toho vyplýva:

Čapovanie pomocou vzduchu

Pri tomto type čapovania sa pivo zo sudov tlačí pomocou vzduchového kompresora. Tento spôsob je dnes ešte stále bežný, hoci výčapník nemá úplne pod kontrolou, čo sa do piva dostáva spolu so vzduchom. Ten, keďže prechádza kompresorom, môže obsahovať rôzne nežiaduce látky, najmä ak je krčma pri nejakej dopravnej tepne.

Znečistený vzduch môže pochádzať aj z prostredia samotného kompresora, najmä ak ide o lacnejšie typy, ktoré nie sú určené na potravinárske účely. Negatívny vplyv tohto spôsobu sa prejavuje tiež oxidáciou (okysličovaním) piva, čo znamená, že pivo nie je „rezké" (ako by povedali Česi - nemá „říz"), rýchlejšie starne a jeho kvalita sa rapídne znižuje.

Existuje ešte množstvo faktorov, svedčiacich proti používaniu vzduchových kompresorov, preto už len stručne: vzduch zvyšuje kontamináciu v trúbkach a hadiciach, takže pivo môže získať nepríjemný zápach alebo aj chuť. Nadmerné prevzdušnenie prispieva k množeniu biologickej frakcie v pive, čo znamená, že sa môžu premnožiť „divoké" kvasinky, či dokonca zdraviu škodlivé mikroorganizmy.

To všetko sa odrazí na kvalite: pivo nepríjemne páchne, vznikajú zákaly a dokonca aj alergény, ktoré spôsobujú napríklad bolesti hlavy či prudkú migrénu. Okrem toho stlačený vzduch znižuje obsah oxidu uhličitého (bubliniek) na neželateľnú mieru, navyše má zlý vplyv na tvorbu peny a „plnosť" piva.

Oxid uhličitý a dusík

Prednosťou čapovania pomocou samotného oxidu uhličitého (CO2) je azda len to, že CO2, ako inertný plyn, zamedzuje oxidácii, teda znehodnocovaniu piva. Nevýhodou je, že oxid uhličitý sa pri nízkej teplote nadmieru rozpúšťa v pive, ktoré je ním potom presýtené (a spôsobuje spomenuté tráviace problémy).

Prednosťou dusíka (N2) je to, že je to inertný plyn, ktorý, rovnako ako CO2, zamedzuje oxidácii piva. Pri vyšších teplotách však vytláča z piva prirodzený oxid uhličitý a pivo tak stráca rezkosť.

Čapovanie pomocou zmesi CO2 + N2

Táto technológia čapovania piva je v súčasnosti ideálna. Má tú prednosť, že výčapník môže upravovať pomer plynov podľa typu piva (štandardný pomer je 1:1). Zmes s názvom Biogon sa dodáva v oceľových fľašiach na potravinárske účely, takže je garantovaná mikrobiologická čistota.

Zmes vyhovuje požiadavkám na štandardnú kvalitu piva a obmedzenie mikrobiologického rizika, čo je celosvetový trend. Ak je pivo narazené dlhšie ako deň, táto zmes ho chráni pred zvetraním a podporuje jeho trvanlivosť. Pivo zbytočne nepení, pena je jemná, smotanová.

Jediným „nedostatkom" môže byť zanedbateľné zvýšenie nákladov pri investícii do nového zariadenia (ide zhruba o 1 cent na liter piva). Každý podnikavý krčmár by si však mal uvedomiť, že keď nebude hostí presýtené pivo tlačiť v žalúdku, tak ho aj viac vypijú.

Zdroj: Žena Sme.sk | Autor: Tomáš Čejka


Na Rychtě se bude vařit pivo

[středa, 20. květen 2009]

Jedna z nejstarších hospod v centru Ústí nad Labem, Na rychtě, je zavřená. Místo štamgastů se tu pohybují dělníci, kteří ji vyklízejí. Důvodem je chystaná rekonstrukce restaurace na hotel s pivovarem.

Potvrdil to Martin Prachař, jednatel pražské firmy Trade Finance, která je vlastníkem objektu. Rekonstrukce zahrnuje stavební úpravy, dostavbu a nástavbu stávajícího objektu. Ten bude zmodernizován a zvětšen, jednak přístavbou ve dvorní části a také bude zvýšen o jedno patro.

Vizualizace:

Vizualizace

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Jitka Hadašová


Radniční dny s malými pivovary

[středa, 20. květen 2009]

První červnový víkend se Radnická ulice promění v oázu radosti a pohody. Každoroční účastníci vědí, že v těchto dnech, a to konkrétně v pátek 5. a v sobotu 6. června 2009, proběhne již tradiční prezentace produkce malých pivovarů.

Letos můžete ochutnat rozmanité druhy piva a speciality značky Černá Hora, Pegas Brno či Chodovar, další pak přivezou pivovary z Poličky, Vyškova, Náchodu a jiných měst. Tradiční soutěž O zlatou korunku letos bohužel neproběhne, a to z důvodu malého počtu dodaných pivních vzorků.

Po oba dva dny bude probíhat v prostorách již zmíněné Radnické ulice a na nádvoří Staré radnice jarmark s možností občerstvení. Bohatý program zajistí koncerty hudebních skupin, a to vždy od 14.00 hodin. Můžete se těšit na široký repertoár country, folku, trampských písní nebo pop-rocku v podání zajímavých interpretů. Pro příklad uveďme skupinu Poutníci, která skvěle doplní atmosféru teplého letního podvečera.

Zdroj: BKC.cz



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI