Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Žinkovy by se do několika let měly stát obrovským turistickým lákadlem. Především díky americkým investorům, kteří koupili zdejší zámek a na rozdíl od svých předchůdců se pustili do oprav a budování zázemí pro návštěvníky Žinkov v otevřené a pro věc užitečné spolupráci s orgány městyse.

Foto

Zámek už během prvního roku působení nového majitele získal téměř celou novou střechu a postupně tu vzniká nový kongresový a hotelový komplex s restaurací, bazénem, podzemním parkovištěm, obnovenou zahradou či malým amfiteátrem. Vše je posvěceno památkáři a historickou hodnotu zámku to nijak neohrožuje. Investor se rozhodl a se starostou Žinkov Jiřím Pomahačem a ostatními zastupiteli podrobně projednal, že část zámku bude přístupná veřejnosti a zachovány by měly zůstat i zdejší svatební a podobné obřady.

Opravy a plány se ale netýkají jen samotného zámku, ale i jeho okolí. Původní vzhled dostane především rozlehlý zámecký park, lipová přístupová alej, most přes rybník, na jehož břehu zámek stojí. A také mlýn v městysi, na hrázi rybníka, ve kterém vznikne i restaurace a kulturní sál. Fungovat by tu měl i malý pivovar, který by vrátil žinkovské pivo, naposledy vyrobené v roce 1923, k životu a na trh. K tomu účelu už si „zámečtí“ zaregistrovali ochrannou známku a výtvarně se inspirovali symbolikou bývalého žinkovského pivovaru z konce 18. století. „Zde, v těchto dnech, je naše spolupráce asi nejvíc patrná, protože my bychom v sousedství mlýna rádi vytvořili další součást této kulturní a odpočinkové zóny z nemovitosti, která je obecní,“ říká Pomahač.

A jak že se Američané dostanou do Žinkov a mají s nimi takové velké plány? „Česká republika nás velmi zaujala a žinkovský zámek nám učaroval jedinečnou podobou a postavením na břehu rybníka i krásnou přírodou v okolí,“ svěřil se zástupce investora Chuck Robinson. Kolik turistů bude do Žinkov jezdit, si zatím netroufá odhadovat, ale již nyní, když ještě není zámek zpřístupněn, je prý vidět, že lidé o tuto památku zájem mají.

Práce na rekonstrukci zámku by měly trvat do roku 2015. „Ovšem nelze to říci s určitostí. Může se stát, že se v průběhu prací zjistí poškození většího rozsahu, než s jakým počítáme. Tak tomu bylo například i u opravy střechy, kterou už máme z 95 procent hotovou,“ podotkl Robinson. Návštěvníci Žinkov se ale dočkají otevření některých částí zámku již dříve. „Nechceme vše otevírat najednou ,ale průběžně. Například mlýn by mohl být zpřístupněn už za dva až čtyři roky,“ dodal Robinson.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor a foto: Šárka Meissnerová


Nealko vaří už polovina pivovarů

[čtvrtek, 2. duben 2009]

Jde sice stále o zlomek celkové produkce, která loni dosáhla 19,8 milionu hektolitrů, ale nealko piva se staly nejrychleji rostoucím oborem celého pivovarnického trhu.

Lahvové, točené, s minimálním obsahem alkoholu nebo i stoprocentně lihuprosté. Nealkoholické pivo táhne vítězně českým pivovarnickým trhem a každým rokem jeho produkce trhá rekordy. Loni už dodaly tuzemské pivovary na trh skoro 580 tisíc hektolitrů.

Jde sice stále o zlomek celkové produkce, která loni dosáhla 19,8 milionu hektolitrů, ale nealko piva se staly nejrychleji rostoucím oborem celého pivovarnického trhu.

Doby, kdy v Česku existovalo jediné Pito, jsou dávno pryč. Ze 47 průmyslových pivovarů v zemi už vyrábí nealko téměř polovina z nich a na výběr mají konzumenti z 23 značek. Ještě v roce 2000 dodaly pivovary na trh 117 tisíc hektolitrů. Jen v loňském roce vzrostla produkce meziročně o 16 procent. Pouze menší část z toho putovala za hranice.

Nealko pivo je nutností

Zájem o nealko roste postupně už řadu let, největší boom ale zaznamenaly pivovary v posledních dvou letech - v souvislosti s novými a přísnějšími pravidly pro řidiče. "Původně šlo o poměrně nevýznamný doplněk, teď už se ale většina producentů rychle přizpůsobuje tomuhle velmi rostoucímu trendu. Mít nealko pivo v portfoliu je dnes skoro nutnost," připomíná předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

"Výrazný nárůst spotřeby nealko piva souvisí se změnou životního stylu a odpovědností řidičů," uvedl brand manažer značky Radegast Birell Vladimír Vaněk z Plzeňského Prazdroje. Prazdroj loni vyrobil přes 320 tisíc hektolitrů Birellu, což jsou tři procenta jeho celkové produkce. Tahle značka je tak jednoznačně jedničkou na trhu. Patří jí dvě ze tří nealko piv, prodaných na domácím trhu.

Na nealko už sázejí velké i menší pivovary. Třeba v případě Pivovaru Náchod dělá už nyní jeho Primátor Nealko na 15 procent z celkové produkce 130 tisíc hektolitrů. "Ještě před platností nového silničního zákona jsme byli druzí na trhu. Dodnes je nealko pivo pro nás veledůležitá značka. A je jisté, že význam tohoto segmentu piv dál poroste. To je jedna z mála jistot na pivovarnickém trhu u nás," potvrdil ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý.

Hospody berou nealko pivo po sudech

Poptávka po zlatavém moku s minimálním množstvím alkoholu už narostla natolik, že ho hospody ve velkém berou už v sudech a čepují přímo z pípy. Mluvčí Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek upozorňuje, že varianta točeného pivního nealka ale není řešení pro každou hospodu. "Hospodské nebo restauratéry vybíráme s větší péčí. Naše nealkoholické pivo je méně prokvašené, a to chce větší starost a zaručený odběr," uvedl Mikulášek.

Podobně mluví i spolumajitel Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. "Záleží na spotřebiteli. Malý motorest dá přednost lahvím. Má-li vyšší obrat, pak vezme i nealko pivo v sudech. Je to prostě služba," říká muž, který šéfuje i Svazu malých nezávislých pivovarů.

Černohorský pivovar prodává nealkoholické pivo s "čistou nulou". Klasické pivo totiž díky speciální technologií rozdělí na dvě frakce: pivo a alkohol. Vedle čistého pivního nealka zůstane i lihovina, prodávaná jako Pivní režná.

Přísnější silniční zákon plus nové trendy v konzumaci alkoholu už přinesly nealkoholické varianty i do výroby vína. V nabídce nealka se například utkávají prakticky všichni přední výrobci a dovozci sektů a šumivých vín.

Foto

Zdroj: iHNed | Autor: Miroslav Petr


Pivovarské muzeum v Plzni připravuje ke svým padesátým narozeninám rozšíření expozice o podrobnější historii všech významných plzeňských pivovarů. Díky smlouvě s městem Plzeň také byla propojena budova muzea s plzeňským historickým podzemím.

Foto

Plný provoz bude slavnostně zahájen během oslav 50. výročí založení Pivovarského muzea ve dnech 8. – 10. května 2009, ale již od 1.dubna je možno podzemí navštívit denně od 10 do 18. Na základě právě podepsané smlouvy se Správou veřejného statku Města Plzně převzal plzeňské historické podzemí do správy Plzeňský Prazdroj, který bude veškerý výtěžek z provozování prohlídkového okruhu v podzemí vracet zpět do vylepšování této expozice a její marketingové podpory. Město jako majitel podzemí obnovilo historický vstup ze sklepení Pivovarského muzea. Napojení podzemí na Pivovarské muzeum nebylo technicky složité, propojení už kdysi existovalo a nyní byla jen odstraněna stará zazdívka stávající historické chodby. Vstup byl upraven pro pohodlí návštěvníků, nové je také osvětlení a bezpečnostní prvky. Propojovací chodba je úzká a umožní pohyb jen v jednom směru. Proto byla instalována speciální signalizace, která zaručí bezpečný pohyb skupin návštěvníků. „Po připojení prohlídkového okruhu v Plzeňském historickém podzemí chceme využít zkušeností s úspěšným provozem turistických cílů, zvýšit, povědomí o Plzeňském historickém podzemí a posílit turistickou atraktivitu centra Plzně pro návštěvníky z celého světa,“ říká Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje. „V expozici historického podzemí zavedeme postupy a procesy, které úspěšně fungují v našich současných provozech a trasách. Zavádíme online rezervační systém, výklad průvodců je k dispozici ve všech hlavních světových jazycích.,“ doplňuje Jindřiška Eliášková. Propojení s historickým podzemím je symbolickým dárkem k 50. výročí založení Pivovarského muzea, jehož oslavy proběhnou 8. – 10. května 2009 v Pivovarském muzeu a Plzeňském historickém podzemí. Během oslav bude slavnostně „přestřižena páska“ ke vstupu do Plzeňského historického podzemí z budovy Pivovarského muzea. Pro jubilejní padesátou sezónu připravuje Pivovarské muzeum také novou expozici věnovanou historii rozvoje plzeňského pivovarnictví na přelomu 19. a 20. století. Návštěvníci se v ní seznámí nejen s historií a slávou Měšťanském pivovaru, ale nově se dozvědí i řadu stejně hodnotných zajímavostí o historii i současnosti pivovaru Gambrinus i bývalých plzeňských pivovarech Světovar a Prior.

Zdroj: Cesky Plzeňským krajem.cz


Pivní festival v Ostravě

[pátek, 27. březen 2009]

Celý víkend od pátku do neděle (17.-19. dubna 2009) se na pěti výčepních zařízeních v Rock ann Roll Garage Ostrava - Martinov vystřídá patnáct minipivovarů z celé republiky, což je opravdu slušný balík pivních chutí.

Pivovary se budou vždy snažit namíchat tak, aby byly zastoupeny jak vzdálené, tak regionální zároveň. Dále aby se každý den nějaký ten atraktivní vzdálený pivovar objevil. Čili i ti, kteří mají času méně by si měli přijít na své.

Festival moderuje Rosťa Petřík a spolumoderuje Martin Jarošek

Pivovary s potvrzenou účastí:

Kout na Šumavě, Zvíkov, Dalešice, Oslavany, Kvasar Sentice, Moritz Olomouc, Lipník nad Bečvou, Kopřivnice, Hukvaldy, Koníček Vojkovice, Slezan Leskovec a Qásek Ostrava.

Dále bude představeno nové pivo Garážmistr.

Každý pivovar přislíbil představit nejméně dva druhy piv, čili Vás čekají skutečné pivní žně. Pochopitelně budou k dispozici různé reklamní a upomínkové předměty pivovarů. Některé budou součástí cen plánovaných soutěží a kvízů v průběhu festivalů, další volně k odběru.

Pivní festival v Ostravě

České pivovarnictví patří k oborům, jichž se globální krize zatím příliš nedotkla. Loňský výstav padesátky průmyslových pivovarů dosáhl 19,806 miliónu hektolitrů, což je druhý nejvyšší výstav v historii. Je to jen o 100 tisíc hektolitrů (0,5 %) méně než v rekordním roce 2007.

S výsledky oboru za rok 2008 včera seznámil novináře předseda Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) František Šámal.

Na domácím trhu se z celkové produkce loni vypilo 16,1 miliónu hektolitrů, což je o 1,3 % méně než v předchozím roce. Na export šlo 3,71 miliónu hektolitrů, což je meziročně o 3,2 % více a historicky nejvíce.

Nejvíc piva vyrobil Plzeňský Prazdroj (10,7 miliónu hl), následovaný Pivovary Staropramen, skupinou Heineken ČR, Budvarem a skupinou PMS Přerov. Největší pivovary vyprodukovaly 86,2 % z veškerého množství. Výstav ostatních pivovarů za poslední rok klesl o 0,7 procentního bodu na 13,8 %.

"Problémy světové a domácí ekonomiky produkci našich pivovarů příliš neovlivnily. Pokles domácí spotřeby se stále daří nahrazovat vyšším exportem,“ uvedl výkonný ředitel ČSPS Jan Veselý.

Jak dodal, pivo už vyvážejí všechny tuzemské pivovary. Evropská komise loni zaregistrovala ochrannou značku České pivo, jež může na evropském trhu marketingově pomoci zejména menším výrobcům a vývozcům.

Vývoz se zdvojnásobil

Vývoz českého piva se od roku 2000 více než zdvojnásobil. Zatímco v roce 2001 průměrný export pivovarů činil 10,4 % jejich produkce, loni to bylo již 18,7 %. To je třikrát více, než je běžné ve většině pivařských zemí. Nejvíce zlatavého moku se vyváží tradičně do Německa a na Slovensko. Rusko loni předstihlo čtvrtou v pořadí Velkou Británii, následovaly Švédsko a USA. Celkem je české pivo k mání ve více než 60 zemích. „Do roku 2012 by se Česko mohlo stát sedmým největším vývozcem piva na světě,“ odhadl Šámal.

Dlouhodobým trendem je pokles konzumace výčepních piv na úkor ležáků. Desítky se přesto na celkové spotřebě piva podílejí zhruba dvěma třetinami.

V posledních letech raketově roste výroba nealkoholického piva, jehož výstav meziročně vzrostl o 16 % na 597 tisíc hektolitrů.

V poslední době roste také obliba speciálních piv, kterých se vloni vyrobilo 104 000 hl. Speciály jsou podle zástupců ČSPS vhodnou parketou právě pro menší pivovary či pro stále přibývající restaurační minipivovary.

Průměr vypitého piva na obyvatele a rok spadl ze 158,8 litru v roce 2007 na loňských 154,1 litru. Podle pivovarníků to je způsobeno přírůstkem počtu obyvatel ČR.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Stanislav Ptáčník


Na pivovar hledají jiné místo

[čtvrtek, 26. březen 2009]

Plánovaná výstavba minipivovaru v dosud zchátralém objektu čp. 57 v Klatovech se neuskuteční. Zástupci obecně prospěšné společnosti Úhlava nepodepsali s městem smlouvu.

O tom, že Úhlava odstoupila od smlouvy, informoval na úterním jednání klatovských zastupitelů starosta Rudolf Salvetr. „Dům měl být na základě výsledků veřejné obchodní soutěže prodán společnosti Úhlava. V únoru jsme zástupce společnosti vyzvali, zda skutečně objekt koupí. Dne 11. března jsme ale dostali písemné sdělení od Úhlavy, že odstupují od smlouvy,“ řekl první muž radnice.

Podle zástupce společnosti Úhlava Pavla Honzíka k podpisu kupní smlouvy o smlouvě budoucí skutečně nedošlo, i když byla smlouva připravená. „Důvodem je současná ekonomická situace, která se změnila. Konkrétně podmínky získání úvěru u bankovních domů,“ vysvětlil včera Deníku Honzík.

O objekt se vedly diskuse na zastupitelstvu už před rokem. Město tehdy vyhlásilo veřejnou obchodní soutěž mezi zájemci o co nejvhodnější využití. Ze dvou uchazečů se však městu nelíbil záměr ani jednoho z nich.

Ve druhém kole se do soutěže přihlásila pouze společnost Úhlava. Ta měla společně s Českou zemědělskou univerzitou v Praze objekt odkoupit za pořizovací cenu 4 miliony 102 tisíc korun. Společně zde plánovaly zřídit minipivovar a zázemí pro učňovské školství potravinářského charakteru. „Na projektu jsme strávili spoustu hodin. Proto se jeho realizace nevzdáváme, nicméně budeme hledat náhradní variantu pro umístění minipivovaru,“ uvedl Honzík.

Jak připomněl v diskusi zastupitel Jiří Štancl, v případech, kdy žadatel odstoupí od smlouvy, by měla následovat sankce. „Pro podobné případy bychom v budoucnu měli na tuto skutečnost myslet,“ uvedl Štancl.

Město nyní musí vyhlásit nový termín veřejné obchodní soutěže.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Radmila Nagovská


Zvíkov hostil sládky malých pivovarů

[úterý, 24. březen 2009]

Velké pivovary a restaurace si poslední dobou stěžují, že jim klesá odbyt kvůli finanční krizi. Malých pivovarů se to zatím podle reakcí oslovených účastníků třetí Jarní ceny českých sládků ve Zvíkovském Podhradí příliš netýká.

Zaznamenali jsme pokles, ale hlavně v prodeji jídel, i když to také není nic závažného. Lidé chodí spíše jen na pivo. Zatím odhaduji pokles tak na pět deset procent,“ řekl Jiří Šuráň z Pivovarského domu v Praze. „Žádné ekonomické problémy nám zatím nehrozí,“ doplnil.

Jednatel zvíkovského pivovaru Michal Voldřich má podobný názor. „Pro nás je zimní období vždycky krizové a v létě jsou žně. Takže doufáme, že se u nás propad neprojeví vůbec, nebo jen tak, že zima bude o málo slabší a žně budou menší. Každopádně věříme, že lidé si naše pivo najdou,“ přál si Voldřich.

Ve Zvíkovském Podhradí se v sobotu konal třetí ročník soutěže Jarní cena českých sládků 2009, která je vypsána pro malé pivovary s výstavem do 5000 hektolitrů piva ročně.

Foto

Degustační soutěže se zúčastnilo 38 minipivovarů z celé České republiky se 123 značkami piv, z jihočeských vyslal do boje své zástupce pivovar Lipan z Dražíče a pořádající podnik.

Sládek pivovaru ve Zvíkovském Podhradí Vladislav Ličman řekl, že o obchodu se na této soutěži zástupci pivovarů příliš nebaví. „Je to spíše takové přátelské setkání. Zhodnotíme pivo, podiskutujeme, vyměníme si zkušenosti. Tato přehlídka se už stala celkem prestižní záležitostí a kvalita vzorků se postupně zvyšuje,“ tvrdil.

Jeho slova potvrdila Dagmar Hrdličková z Pivovarského domu v Praze. „Na prvním ročníku se některá piva nedala moc pít, ale to se zatím dneska nestalo a asi ani nestane,“ tvrdila. Ve výsledkové listině nakonec nejvíce uspěly tři pivovary.

Permon z Lomnice u Sokolova, který získal dvě první místa a jedno druhé, Pivovarský dvůr Zvíkov, který získal třetí místo za Královskou Zlatou labuť a první místo za třináctistupňové pivo Zlatá labuť. Pivovarský dům Praha obdržel první místo za tmavý ležák a taktéž první místo za pšeničné pivo.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autor: Ondřej Šmíd | Foto: Jaroslav Sýbek


Do jarní degustační soutěže sládků se letos přihlásil rekordní počet minipivovarů. V sobotu v Pivovarském dvoře ve Zvíkovském Podhradí mezi sebou soupeřilo 38 výrobců, kteří přivezli celkem 130 druhů piv.

Degustátoři se shodli, že obliba malých pivovarů roste, za posledních osm let jich v České republice vzniklo zhruba šedesát. Každý ročně uvaří maximálně pět tisíc hektolitrů piva. „V republice je zhruba sedmdesát minipivovarů. My si navzájem nekonkurujeme, protože jsme daleko od sebe a máme odlišnou klientelu,“ vysvětlil v sobotu organizátor setkání sládků Michal Voldřich z Pivovarského dvora Zvíkov.

Do soutěže přihlásily pivovary světlá výčepní piva, světlé, polotmavé a tmavé ležáky, speciální piva s vysokým obsahem alkoholu a pšeničná piva. Předtím, než každé z nich dostalo na stůl šestapadesát degustátorů, otestovali organizátoři, zda je pivo skutečně zařazené do správné kategorie. Pivo kontroloval speciální přístroj. Vzorek vstříkli do moderního přístroje, který během několika minut ověřil, zda může být ve vybrané skupině. „Hodnotí hustotu piva, pH, barvu, stupňovitost, a dokonce i energetickou hodnotu,“ vyjmenoval Karel Voldřich, který přístroj obsluhoval.

Degustátoři pak měli složitou úlohu. Posoudit všech sto třicet piv. „Hodnotí se vzhled, barva, vůně, hořkost, plnost chuti a cizí vůně. Své vlastní pivo poznat mezi ostatními je ale velmi složité a já osobně to nedokážu,“ přiznal jeden z degustátorů Ladislav Veselý z pražského pivovaru U Medvídků.

Právě odtud pocházelo nejsilnější pivo v soutěži - XBeer 33. Třiatřicetistupňové pivo není určené pro pivaře, kteří si dají několik půllitrů za večer. „Je opravdu silné. Pije se po dvou deci,“ vysvětlil Veselý.

Soutěž sládků malých pivovarů je především zábavou než klasickým duelem mezi rivaly. Minipivovary totiž nemohou konkurovat velkým výrobcům s výstavem několik desítek tisíc hektolitrů ročně. Jejich výhodou je, že vyrábějí pivo pro užší skupinu lidí, mohou vařit třeba limitované řady piv nebo experimentovat se stupňovitostí. Pivo už si může doma připravit kdokoliv. Existují malé varny, které se vejdou do obývacího pokoje nebo garáže. Každý si tak může například na rodinnou oslavu vyrobit své domácí pivo.

Výsledky soutěže:

Světlá výčepní piva

Stříbrňák (U Rybiček), Stříbro

Světlé ležáky 11%

Ryzák, Vojkovice

Světlé ležáky 12%

Purkmistr PD, Plzeň

Tmavý ležák

Štěpán, Praha

Polotmavý ležák

Permon, Lomnice u Sokolova

Tmavý speciál

Permon 15, Lomnice u Sokolova

Pšeničná piva

Pšeničné pivo, Praha

Polotmavý speciál

Excelent 13, Rýmařov

Světlý speciál

Zlatá labuť 13, Zvíkovské Podhradí

Extra speciál (17% +)

Třebonická Eržíka 17, Třebonice

Zdroj: iDnes.cz


Vývoz českého piva loni mírně vzrostl z předloňských 3,6 milionu hektolitrů na 3,7 milionu hektolitrů. Vyplývá to z údajů, které poskytly tuzemské pivovary, i z posledních odhadů Českého svazu pivovarů a sladoven. Celková výroba se však zřejmě mírně snížila z předloňských rekordních 19,9 milionu hektolitrů na 19,8 milionu hektolitrů. Pivovary by tak dosáhly druhého nejlepšího výsledku v historii. Oficiální výsledky zveřejní svaz v příštím týdnu.

Podle výkonného ředitele svazu Jana Veselého se v pivovarnictví loni ještě neprojevily důsledky hospodářské krize. To lze očekávat letos. "V krizi nastává příklon k levnějším značkám," uvedl již dříve Veselý.

Produkce tuzemských pivovarů v posledních letech roste v důsledku rostoucích exportů. Domácí spotřeba stagnuje kolem 159 litrů na osobu ročně a stále více se na ní podílejí zahraniční turisté.

Přímý vývoz jedničky na trhu, Plzeňského Prazdroje, loni dosáhl 881 000 hl. Meziročně je to nárůst o více než čtyři procenta. Licenční výroba na Slovensku, v Rusku, Polsku a Maďarsku zůstala na předloňských 1,91 milionu hl. Zahraniční prodeje značky tak celkově vzrostly o procento na 2,79 milionu hl. Kvůli poklesu domácího prodeje se snížila celková výroba o dvě procenta na 10,7 milionu hektolitrů.

Export pivovarnické skupiny Heineken Česká republika loni meziročně vzrostl o 13 procent a dosáhl 858.653 hektolitrů. Skupina, do níž patří brněnský pivovar Starobrno, Královský pivovar Krušovice a skupina pivovarů Drinks Union, vyváží především do Německa, Ruska a na Ukrajinu.

Společnost Pivovary Staropramen, druhá největší tuzemská pivovarnická skupina, vyvezla přibližně 690.000 hektolitrů, což je zhruba o půl procenta lepší výsledek než v roce 2007. "Zvýšil se jak export značky Staropramen, který vzrostl o tři procenta, tak jeho licenční výroba, která narostla o 19 procent," uvedla společnost, do jejíhož portfolia vedle značky Staropramen spadají Braník, Velvet, Ostravar či Kelt.

Výjimkou mezi největšími tuzemskými pivovary je Budějovický Budvar. Jeho zahraniční prodeje se loni snížily o procento na 581 522 hektolitrů. Pro Budvar to přesto znamenalo druhý největší objem vyvezeného piva za dobu jeho existence. Pivovar exportuje do více než 50 zemí; většinu svého piva prodává v zemích Evropské unie, kde spotřeba loni většinou klesla nebo stagnovala.

Výrazný nárůst objemu hlásí také humpolecký Rodinný pivovar Bernard. Celkový objem vyvezeného piva meziročně stoupl skoro o 29 procent na 23 300 hektolitrů, více než polovina směřovala na Slovensko. "Zaznamenali jsme nárůst prodeje piva na Slovensko o 1300 hektolitrů, ale ještě výrazněji stoupl podíl ostatních zemí," řekl mluvčí podniku Zdeněk Mikulášek. "Nárůstu pomohly nové trhy, ale i získání nových distributorů v zemích, kam tradičně vyvážíme, například ve Švédsku," dodal. Společnost podle něj začala loni vyvážel do Litvy, Norska či Itálie.

Zdroj: MaM iHNed.cz


Město piva se dost možná rozroste o další pivovar. Přesněji pivovárek. Mohl by být přímo v srdci Plzně, v dnes nejzpustlejším domě na náměstí Republiky.

Památkově chráněná budova č. p. 24 patří městu, radní ale ve čtvrtek rozhodli o jejím prodeji.

Zdroj: Právo Novinky.cz | Autor: Ivan Blažek


Nedávno se mne redaktor Sokolovského deníku Milan Hloušek zeptal, jak jsem přišel na to, napsat knihu o pivovarech na Sokolovsku. Bylo tomu tak. Asi před dvěma lety přišel za mnou sokolovský výtvarník pan profesor Weinfurter s tím, že byl v sokolovském muzeu, kde se poptával po nějakých materiálech o pivovarech na Sokolovsku, a v muzeu mu řekli, aby se obrátil na mne.

U pana Weinfurtera si totiž objednal zhotovení plastické mapy pivovarů na Sokolovsku pan Pajtaš, hostinský restaurace „U Smrku“ v Sokolově. A já jsem ve svých sbírkách pohlednic skutečně našel několik pohlednic, které zobrazovaly pivovarské objekty, a tyto pohlednice jsem mu dal k dispozici. A on udělal keramickou mapu, která v současné době zdobí jednu stěnu hostince „U Smrku“. Pan prof. Weinfurter nám bohužel v nedávné době zemřel, a tak tato keramická mapa byla jeho posledním uměleckým výtvorem.

Ale vaření piva v pivovarech na Sokolovsku mne zaujalo tak, že jsem začal studovat regionální práce historiků v jednotlivých obcích Sokolovska a vybíral jsem zejména zprávy o dějinách vaření piva. A zjistil jsem, že během staletí bylo na Sokolovsku celkem 30 pivovarů, respektive míst, kde se pivo vařilo. Vaření piva ve středověku nebylo dovoleno každému, bylo to jedno z privilegií, která dával nejdříve panovník královským městům, později ale pověřoval i šlechtické velmože, aby zakládali na svých panstvích města, a i oni mohli dávat svým městům právo k vaření piva.

A Sokolovsko ve středověku mělo tradici rudného hornictví. To se v určitých stoletích provozovalo ve Slavkovském lese, ale zejména v Krušných horách na Kraslicku, ale hornická činnost rudného kutání je prokázána i přímo na Sokolovsku. A ruda ve středověku se dobývala napřed ručně, ale později ohříváním rudné skály.

Až teprve po třicetileté válce se začal používat k rozrušování skály střelný prach. A tak při hornické práci byla značná potřeba pití a horníci, ale i dělníci ve šmelcovnách měli značnou potřebu pití. A nepili vodu, ale pivo. Ale pili pivo z druhé anebo z třetí várky, tedy méně alkoholické, ale mělo chuť piva a v horkém prostředí hasilo žízeň.

A tak jsem shromáždil některé údaje jak o vaření piva vůbec, tak i o vaření piva v českých zemích a ty jsem s různými vyobrazeními dal do kupy. Chtěl jsem, aby kniha vyšla i v česko-německé verzi, ale to se mi bohužel nepodařilo.

Mezitím jsem získal ještě jiné poznatky o vaření piva na Sokolovsku, ale i obrazový materiál, a tak bude-li zájem o nové vydání, tyto v knize doplním.

Chtěl jsem poděkovat nakladatelství Fornika, které zejména graficky knihu velmi dobře upravilo. Snad kniha potěší nejenom milovníky pivního moku, ale přispěje i k dějinám zdejšího regionu.

Zdroj: Sokolovský deník | Autor: Jiří John, autor knihy Vaření piva v českých zemích a zaniklé pivovary na Sokolovsku


Černé zlato ze Smaragdového ostrova

[čtvrtek, 19. březen 2009]

Jet do Irska a nepít Guinness je jako jet do Vegas a nezahrát si s jednorukým banditou. Už 250 let.

Plakát

Pivovar Guinness slaví kulatiny. Od chvíle, kdy Arthur Guinness podepsal smlouvu o pronájmu dublinského pivovaru St. James Gate, uběhne letos již 250 let. I když se narozeniny budou slavit v den výročí podpisu smlouvy, tedy 31. prosince, jeden z vrcholů oslav nastává už 17. března na sv. Patrika, kdy svůj národní svátek slaví celý „Smaragdový ostrov“.

A Guinness je stejně jako sv. Patrik jedním z jeho symbolů. Světově nejoblíbenější pivo typu stout se vyváží do 150 zemí celého světa, kde se ho denně vypije 10 milionů sklenic. Stejně jako před 250 lety se k jeho výrobě používají pouze čtyři základní suroviny: voda, ječmen, chmel a kvasnice. Nepřidávají se žádné umělé přísady. Snad i proto se traduje, že Guinness dnes chutná úplně stejně jako v dobách, kdy z bran dublinského pivovaru vyjela v dřevěných sudech první várka. Milovníci Guinnessu nemusí mít strach, že by jejich pivo jednou došlo – nájemní smlouvu totiž Arthur Guinness uzavřel na 9000 let.

Identita značky Guinness

Když se Guinness začal vyrábět, pojmy jako „identita značky“, „merchandising“ či „propagace prodeje“ měly hodně času do svého zrození. Nicméně již v 19. století se díky obchodním úspěchům stal Guinness terčem snah falzifikátorů, proto pivovar v roce 1862 zavádí klasickou a s úpravami až do dnešního dne používanou etiketu. Až do 20. století se totiž Guinness dopravoval k distributorům v sudech. Ti pak sami zajišťovali lahvování a doručení finálního produktu k zákazníkovi. Po zavedení nové etikety se museli firmě písemně zaručit, že budou označovat láhve pouze těmito značkami, což se dá označit jako počátky „formalizované kontroly kvality“. V první polovině 20. století se začalo hovořit o reklamě tak, jak si ji představujeme dnes. Rozšířila se produktová řada (Guinness Draught, Guinness Extra Stout), standardizovaly se grafické prvky a začaly se využívat všechny tehdy dostupné komunikační kanály. Grafické prvky doznaly během času lehkých změn, tři základní body brand identity ovšem zůstávají přítomny na všech formách propagačních materiálů, od obalu přes print až po televizní spoty.

Tak trochu jiná expozice

Bývalá fermentační budova Guinness Storehouse má sedm pater. Dnes slouží jako muzeum a ukázka toho, „jak se to v Guinnesu dělalo a dělá“. Od klasických zařízení podobného druhu se ovšem liší asi tak, jako Guinness sám od neidentifikovatelného europiva jakékoli značky. Sama budova se nachází v jihozápadní části Dublinu. Už její tvar připomíná klasickou pintu – s tím rozdílem, že kdybyste tuto naplnili, pojme do sebe 14,3 milionu pint černého zlata. Všechno je velké a všeho je tady moc. Hned v přízemí je rozsáhlý archiv, ve kterém jsou uloženy všechny písemnosti, reklama, tištěné materiály – včetně originálu nájemní smlouvy, podepsané v roce 1759 Arthurem Guinnessem. V prvním patře si projdete postup výroby černého zlata od základních surovin přes mletí, fermentaci, filtrování až po výsledný produkt. To vše je doplněno ukázkami historických nástrojů, aktuálních postupů, audiovizuálními vysvětlivkami… Doporučená doba na prohlídku je hodina a půl, já jsem tam strávil hodiny tři a měl jsem pocit, že ještě jednou tolik by se klidně sneslo. Ve třetím patře je výstava reklamních předmětů, letáků a plakátů od těch prvních z 30. let až po dnešek.

Autor obrázků John Gilroy pracoval pro reklamní agenturu Benson’s. Když agentura v roce 1928 vyhrála reklamní tendr na Guinness, mohla se zrodit bájná postavička hlídače v zoologické zahradě s jeho pověstnou partičkou zvířat včetně nejpopulárnějšího tukana. Gilroyovy první skeče zaujaly studio Walta Disneye, a dokonce dostal z Hollywoodu nabídku na práci. Naštěstí pro Guinness odmítl a zůstal věrný černému zlatu. V expozici nemůže chybět restaurace s originálními guinnessovskými recepturami, prodejna reklamních předmětů, kde koupíte všechno od triček a mikin přes plakáty a knížky až po otvíráky na pivo, čokoládu a třeba i hořčici s příchutí Guinnesse. V posledním, sedmém patře si pak můžete vyměnit útržek ze vstupenky za pintu piva Guinness, a jelikož se jedná o jednu z nejvýše položených restaurací ve městě, vychutnáte si ji i s unikátním výhledem na město.

17. března je každý Irem

Svátek svatého Patrika spouští ve městě šílenství. Od rána je jedna z hlavních ulic Dame Street uzavřena kvůli průvodu, který odpoledne prochází od Parnell Square až k hlavní katedrále sv. Patrika. Turisté z celého světa od rána kolují městem, oblékají se do úsměvných zelených klobouků a nasazují si rezavé vousy. V celé zemi se nepracuje a lidé mají radost, že mohou od rána pít. „Nejhorší jsou Američani,“ říká Honza Križka, dlouhodobě žijící v samém centru dění na Temple Baru. „Je to takový místní sport. Když se vás některý z Američanů, které jde poznat na první pohled, protože si oblékají trička ,Kiss Me, I’m Irish’, zeptá, kde začíná průvod, je zvykem je poslat na Sherriff Street, což je jedna z nejdrsnějších ulic v Severním Dublinu,“ usmívá se Honza.

„Něco jako kdyby se v Praze ptali na Pražský hrad a vy je poslali do Libně,“ přitakává jeho partnerka Jitka a usrkává z první ranní pinty. Stará pověst tvrdí, že 17. března je každý Irem. Takže mě omluvte, jdu si koupit irskou vlajku a vyrážím do ulic. Sláinte!

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Zdeněk Strnad


PET lahve v Německu i ve světě

[čtvrtek, 19. březen 2009]

PET obaly patří, na základě jejich četných předností zvláště v oblasti nealkoholických nápojů, k velmi oblíbeným. Jejich vývoj je stále na vzestupu, jak v Německu, tak také mezinárodním měřítku. U piva se tato situace v jednotlivých zemích odlišuje. Ukazuje se, které nápoje a ve kterým množství jsou spotřebitelů balených v PET obalech akceptované, a které trendy se budou vyskytovat v budoucnosti.

Nejen v Německu je popularita PET obalů u nealkoholických nápojů ničím nepřerušovaná. Mezinárodně se sestává z 59 procent veškerých lahví vyrobených z těchto materiálů, oblíbených pro svou nepatrnou hmotnost a bezpečnost. U spotřebitelů stojí v popředí jejich denní potřeba a přirozeně jejich cena. Po PET lahvích následuje balení nealkoholických nápojů do plechovek (12 %), do kartonů (11 %), teprve potom následují skleněné lahve s podílem devíti procent veškerého trhu s obaly.

U piva vypadá situace ovšem celkem jinak. Zde jsou skleněné lahve užívány s opravdu vysokým podílem, okolo 71 procent, jsou ještě pořád nejoblíbenějším obalem, následovaný plechovkami (23 %) a konečně PET lahvemi s „pouze“ šesti procenty podílu na celkovém objemu.

Celosvětově leží PET obaly v téměř všech segmentech nealkoholických nápojů na předním místě. Odhaduje se, že se 42 procent objemu balených nealkoholických PET obalů využívá pro samotnou vodu. Odhaduje se, že s 38 procenty následují nápoje s sycené oxidem uhličitým (kolové nápoje, limonády atd.) a osm procent zaujímá balení šťáv, nektarů a ovocných nápojů balených v PET obalech.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Místo schátralého pivovaru ve Fandrlíkově ulici by měly už letos na jaře začít vznikat exkluzivní loftové byty pro movitější občany.

Foto

Hospodářská krize náš záměr neohrozila. Financování akce je vyřešeno a věříme, že své kupce tyto byty najdou,“ konstatoval Jan Řehořek, ředitel pro strategii a rozvoj investorské firmy Toma z Otrokovic.

Projektovou dokumentaci dokončí architekti ještě tento měsíc, v dubnu bude výběrové řízení na dodavatele stavby a v květnu se má stavět.

Jsem rád, že z centra města zmizí ruina. Nové byty vítám, ve městě je jich nedostatek,“ poznamenal k projektu již před časem prostějovský starosta Jan Tesař (ODS).

Lofty vznikají přestavbou průmyslových objektů. K bydlení nabízejí velkorysý prostor s vysokými stropy a obrovskými okny, který nedělí žádné příčky. Byty jsou drahé stejně jako jejich vytápění.

Zdroj: Prostějovský deník.cz | Autor: Radim Havlík


Všechnopárty

[úterý, 17. březen 2009]

Zábavná talk show Karla Šípa, tentokrát na téma České pivo bude vysílána dnes 17.3.2009 od 20:50 na ČT1. Účinkují: Stanislav Bernard, Václav Berka a Zdeněk Susa. Režie V. Polesný

Tentokrát se budeme zabývat českým fenoménem, kterým je pivo. O tajemství výroby národního nápoje přijde vyprávět Stanislav Bernard, sládek a degustátor Václav Berka a spisovatel Zdeněk Susa, který zná o historii piva téměř vše.

Pořad budete moci v budoucnu shlédnout na této adrese...

Zdroj: Česká televize.cz


Becherovce nebylo jedno, komu domy prodá

[pondělí, 16. březen 2009]

Podnikatel Karel Holoubek koupil před několika dny budovy Becherovky v obchodně–správním centru města. Nejen to byl důvod ke krátkému rozhovoru…

Jak k obchodu vlastně došlo?

Už delší dobu jsem uvažoval využít historických sklepů u Zámečku v Doubí k výstavbě malého pivovaru. Za tím účelem jsem si také před časem zaregistroval ochrannou známku na pivo Karel. Ale řešil jsem problém, jak dostat lidi do Doubí. Když se objevila nabídka na prodej budov Becherovky, tak jsem ji využil.

Nejprve byla cena přemrštěná, ale pak jsme vedli slušné jednání a uzavřeli obchod. Ani Becherovce nebylo jedno, komu svůj historický majetek prodá.

Za kolik jste ty domy koupil?

To nemůžu říct, protože je to předmětem obchodního tajemství, ale na první nabídku za 280 milionů jsem nereagoval, a jestliže se proslýchá, že jsem to koupil za 90 milionů, tak je to opačný extrém.

Becherovka teď bude u Karla Holoubka v nájmu?

Ano, na dva roky plus jeden s opcí, než si postaví nový výrobní areál v Bohaticích.

Máte tedy celé dva roky na to rozhodnout, co tu bude potom…

Já vím, co tu bude. Udělám tu malý pivovar s restaurací, kde se bude vařit pivo Karel. V proskleném prostoru stáčírny by mohla být třeba galerie. Chci, aby lidi z ulice vešli do prostoru. Mám také zájem udržet a ještě více v budoucnu využít Muzea becherovky. Co zatím nevím, je, jak využít sklepy v prostoru bývalého kina Praha v pasáži. Snad nějaký nápad přijde.

A co původní nápad s pivovarem ve sklepích v Doubí?

To je teď pasé, zakonzervoval jsem je a i tady čekám, že mě v budoucnu něco napadne. V každém případě bych byl rád, kdyby okolí sídla firmy na Zámečku v Doubí nějak vypadalo. Nebaví mě se dívat z okna na nepořádek. Jestli se mají Karlovy Vary rozrůstat, pak Doubí je určitě zajímavá lokalita.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Petr Zahradníček | Kráceno


Pivo a čeština

[čtvrtek, 12. březen 2009]

Možná, že jste si také všimli, že bohatost češtiny se projevuje mimo jiné i tak, že pro významné objekty, nebo děje, má celou škálu názvů, jmen a přezdívek. Například uslyšíte-li slova : hokna, makačka, facha, džob, rachota, jedná se vždy o práci. Bžunda, prča, sranda, švanda, humor, jsou výrazy pro jen málo se lišící druhy většinou bouřlivé veselosti. Žvanec, dlabanec, strava, bašta, krmě, či s odpuštěním žrádlo je zase pár synonymů pro jídlo. Dalo by se pokračovat, ale to není účel. Chtěl jsem jen lehce naznačit, že takto definitoricky uchopeno se zpětnou dedukcí lze usoudit, že podle počtu synonym je i pivo v našem národě velmi oblíbeným objektem.

Vězte tedy, že pivo může být malé, nebo dospělé. Malé pivo může být malé záměrně, jaksi regulérně, za cenu odpovídající té malosti, ale může být také malé selháním techniky (mně to málo chladí, pění a pod.). Jen si, prosím, nemyslete, že za to může výčepní. Takové pivo je tedy nedospělé, pro rybáře podměrečné, pro zahrádkáře zákrsek, pro krejčího tříčtvrťák, pro novináře podčárník, pro atleta nezdařený pokus, pro grafika miniatura. Jistě by šlo pokračovat, ale za všechny další název naprosto pregnantní, který používají lidé rozčilení, přechodně zbavení humoru: ošizený, okradený. Ale kluci, pánové - klídek! To dojde! Už mu rostou nožičky...

Předkládané pojednání je sice výsledkem především usilovné sběratelské práce, ale musím přiznat, že k této formě shrnutí mne inspiroval spisovatel Jaroslav Žák, který podobně pořádal slang studentský ve vztahu k objektům a dějům ve škole. Abychom však zůstali věrni tematu a zachovali jednotu textu s názvem článku, vraťme se k dnes probíranému oblíbenci: Dobré pivo je malvaz, nektar, lahoda, prima, bezva chmelináda, chmelka, chmelovinka, mok, rezavé potěšení, pivo s chybami je polívka, čuránky, kyselina chmelová, kalovka, pšouk-wasser, nafukovadlo, brynda, šumák nebo v Brně pasová zrzka.

Půllitr - samozřejmě plný - se jmenuje půlčík, štandlík, škopek, kýbl, džbánek, kousek, bahno, holba, nočník, sklenka, hrnek nebo prostě - pivko. Případně i žejdlík, ačkoli skutečný žejdlík není půl litru.

Pivo má pěnu - někdy jako smetanu, šlehačku, vatu, dobrou, správnou, jako krém, jako čepici, jindy jako saponát, mydlinky, jako stříbropěnné Labe, jako "vzteklej u huby", prostě špatnou a svědčící i o nedobrém ošetření oblíbeného nápoje.

Pivo se může vymlasknout, vytáhnout, vyblafnout, vyglutat, prolít hrdlem, prolít límečkem, vycamrat, troubit, šoupnout, dát, nebo prostě jen vypít (taky to jde!). Toto jde udělat na žízeň, na chuť, na lačno, na uzené, na ex, nadvakrát, na stojáka, na slaná játra, na občerstvení a na spoustu dalších, vesměs velice kvalifikovaných důvodů, například na Velký pátek, nebo na svatého Dyndy.

Pivo točí a nosí hostinský, šenkýř, číšník, pingl, servírka, taťka, Pepík, Jiřka, káča, černej, ta krasavice, ta nádhera, cmrndal, čaropisec, čarodějnice, zloděj, rejžák, zlatokop, donosník platejs a zase, jako už tolikrát: šlo by pokračovat, ale...

Tito jmenovaní dělají v hospodách, špeluňkách, krčmách, pivnicích, šencích, výčepech, chmelírnách, zotavovnách, kulturních jizbách, chlasthausech a jinými, zejména krajovými jmény označených napajedlech. Restaurace je restaurace, hostinec je hostinec i když pod názvem restaurace najdete špinavou knajpu a naopak pod vývěsním štítem "Hospoda" vchod do čisťounké krčmičky. Je to pestré a variabilní jako sám život.

Pivo se točí do oblíbených pohárků, "štuců", zdobených, lisovaných, malovaných a dokonce i broušených sklenic, které mají většinou jediného majitele - "štamgasta"- a mají většinou křestní jména, která vyjadřují něžný vztah majitele ke svému keramickému společníkovi. Půllitry z masivního skla, běžné pro většinu hospod, postihl opovržlivý název "květináč", kdežto oblíbené, uznávané, ale málo obvyklé kameninové nádoby nemají pro tu neobvyklost žádné speciální pojmenování - snad jen to křestní jméno.

Pivo se samozřejmě pije i přímo z lahví, ale to ortodoxní pivař udělá jen v největší tísni a běžně tento zlozvyk z hloubi duše odsuzuje, na "flaškaře" se dívá svrchu, jako na pivařskou chamraď, znesvětitele, kacíře. Inu - točené je točené… - že?

Nádoby menší, než půllitr, jsou rovněž přehlíženy a nemají proto pivním národem vytvořenou přezdívku, nebo dokonce gloriolu celé řady názvů. Skoro stejně dopadly nádoby větší, ve velké úctě chované, ale podobně málo obvyklé - bez rozdílu objemu mají název "tuplák".

A kdo že nám to chodí do oněch hospůdek, knajp a krčmiček? Jsou to pivaři, pivníci, přátelé nazlátlého moku, nálevkové, nálevníci, spiťaři, kamarádi z mokré čtvrti, ochmelkové, opilci, chmelové žoky a pivní sudy. Mám pocit, že většina těchto názvů nevyšla z slovesně tvůrčí dílny přátel zlatavého moku.

Někteří chodí domů s náladou, roztomilou špičkou, opicí, medvědem, gorilou, se zpožděním, s nechutí, s prázdnou peněženkou, s těžkou hlavou, se strachem, co se o sobě zase dovědí od ženy a někdy s odhodláním, že to dneska bylo naposledy. Toto předsevzetí i většinou dodrží a ten den již po druhé do hospody nejdou.

Vím, že tento článek nemůže vyčerpat beze zbytku celou širokou jazykovou problematiku piva, věcí a lidí okolo něj. Snad někdo soustavnější, než já, napíše zevrubnější zprávu a jistě to bude kniha - a tlustá.

Pro mne teď nastává okamžik, kdy se musím rozhodnout, jak to celé ukončím. A tak mne napadají úsloví a hesla vížící se k pivu: Pivo je jako dřevěný dům: v zimě hřeje, v létě chladí. Ze zeleninových jídel je chmelový vývar nejchutnější. Dobré pivo není špatné, ale jsou chvíle, kdy špatné pivo je docela dobré.

Tak, kluci, na zdraví - a ať jsme tlustý na tři prsty!

Zdroj: Poeta.cz | Autor: me2d


Menej nákupov a menej pôžitkov. Presne tak sa správajú Slováci od začiatku tohto roka. Zníženie spotreby vystrašilo nielen obchodníkov, ale aj výrobcov piva.

Jeho predaj v januári a vo februári klesol o 10 až 15 percent. Tento pokles je porovnateľný s pádom po zvýšení spotrebnej dane na pivo v roku 2003.

Situácia sa zrejme nezlepší ani v nasledujúcich týždňoch, pivo totiž dražie. Trhová jednotka Heineken zdražuje ceny piva takmer o sedem percent. Na pulte môže pivo zdražieť o 3, 5 aj 8 centov.

Holanďanka Door Plantengová, nová generálna riaditeľka Heineken Slovensko, verí, že sa predaj podarí aspoň udržať.

"Neuvažujeme o obmedzení výroby, ideme naďalej na tri zmeny, neznižujeme platy,“ opisuje Door Plantengová. Kritická situácia by podľa nej nastala v prípade, že by predaj padol o 40 a viac percent.

Pivovarníci budú múdrejší už po veľkonočných sviatkoch, zhruba o tri týždne. Tie najlepšie ukážu, koľko drahšieho piva sa predalo.

Zdroj: Spravy Pravda.sk | Autor: Jozef Sedlák


Pivo na Bedna.tv

[úterý, 10. březen 2009]

Dovolujeme si Vám představit nový díl pořadu Na Kloub. Název dílu je Pivo (je o výrobě plzeňského piva) a v online vysílání Bedna.TV běží právě dnes, 10.3.2009.

Na kloub pivu a po stopách sládka se vydal Vladimír. A kam jinam, než do plzeňského pivovaru, kde vyzvídal, jak to tam vaří a setkal se i s praotcem Kvasinkou. Kromě toho si zkusil uvařit i vlastní pivo ve svém speciálním tanku.

Trailer

Zdroj: Bedna.tv


Obřadní síň by měla v budoucnu vzniknout v prostorách bývalého pivovaru v Dolním Dvořišti. Jak rychle se projekt vydaří, záleží samozřejmě opět na penězích.

Všechno je to otázka peněz. Nyní se bude teprve provádět demolice přístavku. Výhledově je to projekt ještě na pár let,“ řekla včera starostka obce Helena Panská.

Podle slov starostky by v objektu neměla vzniknout ale jen obřadní síň. Prostory jsou vhodné například i pro různé výstavy. „Chceme tam toho udělat více, obřadní místnost je ale prvořadá,“ uvedla Panská.

Objekt pivovaru pochází z dob, kdy bylo Dolní Dvořiště ještě městem. Tehdy si vařilo své pivo.

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor: Václav Votruba



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI