Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

V sobotu (12. dubna 2008) ve 20:10 hodin byl na operační středisko hasičů ohlášen požár v bývalém pivovaru v Pivovarské ulici v České Skalici.

Foto

Na místo vyjeli profesionální hasiči z Náchoda a Jaroměře, dále byly povolány jednotky dobrovolných hasičů z České Skalice a Nového Města nad Metují s celkem sedmi zásahovými vozidly.

Areál bývalého pivovaru, jehož majitelem je ZD Dolany, je prázdný a nevyužívaný. "Požár vypukl v zadním přístavku budovy o velikosti zhruba 8 x 5 metrů, který není nijak zabezpečen dveřmi. Při příjezdu první jednotky na místo byl již požár ve třetí fázi hoření",sdělila našemu webu tisková mluvčí hasičů. Uvnitř hořely palety, pneumatiky a jiný odpad. Došlo ke zničení celého krovu a části střešní konstrukce. Hasiči dostali požár pod kontrolu ve 20:34 hodin a za dalších 90 minut požár uhasili. Příčiny vzniku požáru nyní šetří Policie ČR, s největší pravděpodobností byl požár založen úmyslně. Majitel objektu vyčíslil škodu na 100 tisíc korun. Při požáru nebyl nikdo zraněn.

Zdroj: Požáry.cz | Autor: por. Bc. Martina Žahourková | Foto: HZS Královéhradeckého kraje


Kdo vaří české pivo

[pondělí, 14. duben 2008]

Většina u nás vypitých piv se vyrobí ve třech největších pivovarnických firmách

„Bílá pěna, láhev orosená, chmelový nektar já znám...“ Tak začíná refrén písně, kterou na začátku devadesátých let proslavila pivovar v Jarošově kapela Argema.

„Tři sta let stál, stát bude dál,“ věštili bigbíťáci z Argemy pivovaru světlou budoucnost. Mýlili se. Jarošovský pivovar se zařadil mezi více než dvacítku podniků, které v uplynulých patnácti letech uvařily svoji poslední várku.

Příčiny zániku byly dvojí

Část pivovarů skončila kvůli tomu, že jejich nové vedení přecenilo své síly. Zpravidla menší pivovar, který se osamostatnil od bývalého krajského státního podniku, začal mohutně investovat, zadlužil se, ale jeho pivo nešlo na odbyt tak, aby vydělal dost peněz na splacení svých dluhů.

„Lidé ve vedení neměli často žádné zkušenosti s řízením firmy nebo marketingem a svoji samostatnost pivovary neustály,“ popisuje situaci výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Druhá skupina zavíraných pivovarů doplatila na to, že se dostala do područí silné značky. Ta vaření lokálních piv buď úplně zastavila, nebo převedla výrobu do jiných závodů.

Pražské pivovary (nynější Pivovary Staropramen) tak postupně zavřely podniky v Holešovicích, Vratislavicích nad Nisou a v Braníku. Plzeňské pivovary (nynější Plzeňský Prazdroj) zase přestaly vařit pivo v Chebu, Domažlicích a Karlových Varech. „Velké skupiny se zavíráním malých pivovarů snažily ušetřit a zvýšit produktivitu práce,“ vysvětluje Veselý.

V Česku tak nyní funguje 49 pivovarů, které za rok uvaří více než 10 tisíc hektolitrů piva. Přitom ještě na začátku 70. let jich bylo více než sto, v 19. století - před vznikem velkých průmyslových závodů - pak dokonce přes tisíc.

Chuť na nealko i speciály

Postupná koncentrace vedla k tomu, že tři ze čtyř piv, které se v Česku vypijí, pocházejí z pivovarů vlastněných třemi nejsilnějšími hráči na trhu. „Podobné je to téměř na celém světě. Do budoucna budou dvě až čtyři nadnárodní společnosti kontrolovat 90 procent české produkce piva. Nekonsolidované národní trhy s pivem spočítáte na prstech obou rukou,“ říká Milan Hagan, šéf společnosti Drinks Union.

Vedle necelé padesátky tzv. průmyslových pivovarů se v posledních letech v Česku otevřela řada minipivovarů, které vaří pivo pouze pro svoji restauraci. Podle údajů pivovarnického svazu jich loni bylo už více než sedmdesát.

Jejich majitelé spoléhají na to, že Češi mají stále více v oblibě nejrůznější pivní speciality. Statistiky to dokazují. Zatímco v roce 1997 se v Česku uvařilo 34 tisíc hektolitrů piv označovaných jako speciály, v loňském roce to už bylo téměř 100 tisíc hektolitrů. Ještě větší boom zažívá výroba nealkoholického piva. Před deseti lety se ho uvařilo 110 tisíc hektolitrů, loni už to bylo téměř pětkrát tolik.

Zdroj: MF Dnes: Autor: Tomáš Lysoněk


V zákulisí českých restaurací se už několik let odehrává tuhý boj pivovarnických skupin.

Velké pivovary se předhánějí v tom, kdo nabídne restauracím větší bonusy a kdo získá prestižnější zákazníky. Sklenice zdarma, tácky či chladicí boxy dnes už nabízejí i menší hráči na trhu. Velké skupiny proto vytáhly silnější kalibr: výčepní pulty v hodnotě stovek tisíc, půjčky či reklamní tabule.

Výrobci piva nesmějí zamezovat prodejcům, aby točili pivo konkurence, nicméně v praxi existují takové dodavatelské smlouvy, které restauracím prakticky znemožňují, aby točily i zlatavý mok od rivalů.

„Pokud majitelé restaurací chtějí dobré podmínky a nákladné vybavení podniku zdarma, zpravidla se musí zavázat k poměrně vysokému odběru piva od jednoho dodavatele. Ale ten bývá tak vysoký, že už čepování piva od dalšího výrobce reálně znemožňuje. Když bude hostinský nabízet ještě jiné pivo, nedosáhne nasmlouvaného odběru od hlavního dodavatele,“ uvedl majitel jedné pražské restaurace, který si přál zůstat v anonymitě. Podle něho se nejčastěji podobné smlouvy „mění“ za výčepní pulty či chladicí boxy.

Splátky pivem Uzavře-li restaurace s dodavatelem smlouvu například na dva roky, ale dohodnutý roční odběr nesplní, nehrozí jí žádné sankce. Její smlouva se však může prodloužit o takovou dobu, která je potřeba ke splnění závazku. Stále se rozšiřující nabídka benefitů pro hostinské je jen odpovědí na jejich požadavky, které jsou čím dál náročnější. Důležitou roli v tom hraje i neustále sílící konkurence, která posunuje marketingovou laťku výš a výš.

Podle informací MF DNES se tak ze strany silných pivovarů objevují například i nabídky půjček pro restaurace. Ty pak po dobu splácení odebírají dražší pivo, ze kterého hradí splátky.

Další metodou může být umisťování reklam do hostinců a restaurací, za které podniky inkasují peníze.

„Majitel restaurace s námi může uzavřít také reklamní smlouvu, na základě které umístíme v interiéru či exteriéru naše reklamní předměty. Taková smlouva může hospodského zavazovat také k správné péči o pivo,“ uvedl Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje, který ovládá například značky Gambrinus či Kozel.

V oblasti marketingu, kam drtivá většina benefitů pro odběratele piva spadá, mají velké pivovarnické skupiny před svými malými rivaly náskok. Právě díky prostředkům, které mohou na propagaci věnovat, vytlačili slabší konkurenci a na těch nejlukrativnějších místech Česka jsou tak k dostání jen piva jako Plzeňský Prazdroj či Staropramen.

Naopak malé pivovary spoléhají často na lokální patriotismus a čepují se zpravidla v okolí mateřského města. Ani tam ovšem nemají na růžích ustláno. „Mladá generace bohužel pije to, co vidí v televizních reklamách. I na malých městech tak máme stále těžší situaci,“ říká ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý.

I ve velkých městech, kde jsou lidé přepiti velkých značek, se podle Hlavatého však začíná v poslední době karta pomalu obracet. Zákazníci totiž hledají piva z malých pivovarů, které hrdě hlásají, že je vyrábí tradiční metodou pomalého zrání. To má garantovat odlišnou chuť od zlatavého moku z masové produkce. Bodovat začínají zejména pivovary, které nabízejí takzvaná speciální piva, kam spadají třeba kvasnicová piva či piva s vyšším obsahem alkoholu.

Zdroj: MF Dnes


České pivo chutná nejen milionům turistů, ale také nadnárodním pivovarnickým obrům. V posledním roce měl slinu především nizozemský Heineken, který přikoupil k pivovaru Starobrno také Krušovice a ústeckou skupinu Drinks Union, čímž posílil svůj podíl na českém trhu na dvanáct procent.

"Prodej společnosti byl vždy konečným cílem jejich akcionářů," říká předseda představenstva Drinks Union Milan Hagan, který vlastnil zhruba dvě třetiny firmy.

Triumvirát SABMiler (Plzeňský Prazdroj), InBev (Pivovary Staropramen) a Heineken tak nyní ovládá tři čtvrtiny českého trhu. V posledních měsících jim začíná vyrůstat zajímavý konkurent – skupina K Brewery Group, která nakupuje podíly v malých a středních pivovarech.

Historií prověřené...

"Snažíme se vybírat subjekty, které už svou historií prokázaly neotřesitelnou pozici na trhu," popisuje taktiku skupiny předseda představenstva Zdeněk Radil. K Brewery Group už má na pomyslném výčepu šest značek (Platan, Jihlava, Svijany, Černá Hora, Janáček, Rohozec), do nichž podle Radila investovala desítky až stovky milionů korun.

"Další jednání probíhají, ale zřejmě se už nebude jednat o tak významné investice," naznačuje chuť na další malé pivovary Radil. Které firmy má společnost v hledáčku, však komentovat odmítá.

Za K Brewery Group stojí skupina českých investorů, jedním z nich je třeba majitel Lázní Luhačovice Martin Burda. "Všechny naše investice jsou dlouhodobé, určitě se nejedná o skupování pro některou nadnárodní skupinu," odmítá spekulace z pivovarnických kruhů Radil.

"Je to takové vyzobávání rozinek z bábovky," hodnotí kvalitu kupovaných pivovarů výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Ani on nepředpokládá, že by K Brewery Group následně své podíly prodala některému z pivovarnických gigantů.

"Velké společnosti musí jít do určité minimální velikosti, řídit stovky menších pivovarů je extrémně náročné," upozorňuje Veselý.

Šestice pivovarů loni uvařila zhruba milion hektolitrů piva. "Naším cílem je další zvyšování výroby, plánujeme do pivovarů investovat, zároveň však chceme zachovat tradiční technologii výroby," uvedl Radil.

"K Brewery Group by také mohla zajistit pro své pivovary o něco málo nižší nákupní ceny surovin," říká ředitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. Ten vlastní podnik z poloviny, druhou polovinu má právě Radilova skupina.

Budvar láká

Přestože z pohledu českého pivaře může vypadat K Brewery Group lákavě, zahraniční investoři vidí na českém trhu jiné atraktivní sousto – Budějovický Budvar. Zejména společnost Anheuser-Busch by si jeho koupí vyřešila desítky známkoprávních sporů, které s Budvarem vede po celém světě.

Případní zájemci si však budou muset ještě nějakou dobu počkat. "Očekával bych, že Budvar bude k prodeji do čtyř, do šesti let," odhaduje Veselý. Jeho velkou devízou je silná značka, která znamená pro majitele jistotu tučných zisků.

Pivo "s pověstí" si totiž může dovolit prodávat výrazně dráž, i když budou jeho výrobní náklady srovnatelné s běžným ležákem. Vzorovým příkladem je prazdroj, jehož běžná cena v obchodech je dvacet korun.

Společnost Plzeňský Prazdroj i díky němu dosáhla v posledním účetním období čistého zisku 3,5 miliardy korun při tržbách přes třináct miliard. Dvojka na trhu – Pivovary Staropramen, které ve svém portfoliu tak silnou značku nemají – utržila zhruba čtvrtinu toho co Prazdroj, čistý zisk byl však "pouze" 230 milionů.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk


Historické první setkání sládků všech pivovarů a minipivovarů z Čech je za námi. (Moravské setkání proběhne návazně). Přestože k dokonalosti celého setkání chybělo několik detailů, nikdo snad neodcházel zklamán.

To nejdůležitější bylo, že se celé setkání povedlo uskutečnit, a že přijeli pivovarníci jak z velkých, tak i těch úplně nejmenších pivovarů.

Děkujeme mockrát všem za jejich účast, neboť oni byli a jsou pro nás - SPP, konzumenty a spotřebitele - ti nejdůležitější. A jsme moc rádi, že jsme to byli právě my, kdo po více než dvaceti letech toto setkání „bez rozdílu vah“ zorganizoval a povedla se i vskutku historická společná fotografie přítomných sládků. Na celém setkání více než platilo známé rčení Ing.Jana Šuraně, že před pivem jsme si všichni rovni.

V nádherných prostorách Klášterního pivovaru Strahov se tak sešli zástupci 26i minipivovarů a 17i průmyslových pivovarů z celých Čech. Nechyběli zde však ani zástupci dalších institucí, jako např. Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského, Českého svazu pivovarů a sladoven či SPŠ v Podskalské. Během večera byla možnost ochutnat pivní vzorky z více než 25i pivovarů.

Seznam minipivovarů:

Berounský Medvěd, Dýmáček, Fencl, Klášterní pivovar Strahov, Kocour, Kout na Šumavě, Modrá hvězda Dobřany, Novoměstský pivovar, Permon, Pivovarský dům, Pivovarský dvůr Chýně, Pivovarský dvůr Lipan, Pivovarský dvůr Zvíkov, Pokusný školní minipivovar ČZU, Purkmistr, Staročeský pivovárek Dobruška, Svatý Ján - Kolín, U Bansethů, U Bezoušků, U Bulovky Richter Pub, U Fleků, U Medvídků, U rytíře Lochoty, Vorel, Zámecký pivovar Chyše.

Seznam průmyslových pivovarů:

Rodinný pivovar Bernard, Budějovická Budvar, Broumov, Ferdinand, Havlíčkův Brod, Hlinsko v Čechách, Klášter, Krásné Březno, Kutná Hora, Lobkowicz, Náchod, Měšťanský pivovar v Poličce, Prazdroj, Svijany, Velké Březno, Velké Popovice.

Tisková zpráva aneb proč vlastně Sdružení přátel piva pořádalo toto jedinečné setkání?

Důvodů je samozřejmě více, avšak jeden hlavní. SPP, coby největší pivní organizace v zemi, jménem svým a snad i jménem českých konzumentů piva, chtělo poděkovat všem pivovarníkům za jejich poctivou práci, kterou dělají pro nás všechny a kdy výrazně přispívají svojí činností k rozvoji pivní kultury v České republice, jejíž národní nápoj je právě jejich výtvorem.

Jako znalí konzumenti víme, kolik práce s výrobou takového piva mají a také kolik v něm nechávají kus svého srdce, což je na pivu to nejkrásnější a přitom to bohužel málokdo a málokdy z běžných konzumentů ocení. Víme, jaké problémy je tíží a jaké překážky jsou před ně kladeny. Nerozhoduje velikost pivovaru - své trable mají všichni. Z velkých pivovarů i z těch nejmenších pivovárků u nás.

Někoho trápí zbytečná byrokracie, nedostatek peněz či nedostatek kvalitních surovin, jiného třeba tlaky svého majitele a manažerů, měnící se technologie či postupy výroby piva. Přesto se vždy a za všech okolností snaží, aby konečný výtvor byl potěchou pro nás všechny a všechny naše smysly vnímání. A za to jim patří náš vřelý a nejupřímnější dík.

Česká pivovarnická škola má ohromnou tradici a věhlas a čeští a moravští sládci jsou toho důkazem. Budeme rádi, budou-li ve svém konání pokračovat i nadále. Děkujeme moc.

Doufáme také, že tato akce napomůže i dobrému vztahu - mezi Vámi výrobci a námi konzumenty. Jeden bez druhého to totiž nefunguje…

Zdroj: Sdružení přátel piva


Půl milionu korun dají Roudničtí na opravu objektu bývalého pivovaru. Jde o největší částku, kterou kdy město majiteli jednoho z nejstarších objektů v Roudnici poskytlo.

Foto

Vlastník vše potřebné doložil

„Zastupitelstvo města rozhodlo poskytnout celý letošní finanční příspěvek Ministerstva kultury ČR ve výši 455 tisíc korun na opravu střechy bývalého lobkowiczkého pivovaru. K této částce bude ještě připočtena městská dotace ve výši deseti procent z celkové ceny díla,“ uvedl Vlastimil Sýkora, mluvčí roudnické radnice.

Americký majitel bývalého pivovaru měl ke konci března předložit projekt, jak konkrétně peníze hodlá použít. Pokud by tak neučinil, příspěvek by mu přidělen nebyl. Podle Vlastimila Sýkory vše potřebné majitel doložil a peníze budou použity právě na střechu, která je v dezolátním stavu.

„Peníze obdrží až po provedení prací a předložení dokladů o zaplacení nákladů na opravu,“ vysvětlil mluvčí.

Město majiteli nepomáhá poprvé

Nejde však o první příspěvek, který roudničtí zastupitelé odsouhlasili na opravu bývalého pivovaru. V minulých letech americkému majiteli pomohli s rekonstrukcí částkou sto tisíc korun, která byla rovněž použita na částečnou rekonstrukci střechy, později dvěma sty tisíci, které následně vrátil.

Podle našich informací by s další fází rekonstrukce střechy hlavní budovy bývalého pivovaru chtěl majitel objektu začít již během několika týdnů. Právě střecha celého objektu je již delší dobu ve špatném stavu.

Střecha je zakrytá jen plachtou

„V objektu byl na kontrole statik. Podle jeho závěrů je hlavní budova bývalého pivovaru v pořádku. Se střechou je to ale špatné, část totiž majitel odkryl s úmyslem vyměnit krytinu, podle našich informací mu však na poslední chvíli zrušili dotaci, a tak je část střechy zakrytá pouze plachtou,“ uvedla již dříve pro Deník vedoucí roudnického stavebního úřadu Zuzana Kmoníčková. Majitel objektu měl dokonce nařízené zabezpečovací práce, které se týkaly zmiňované střechy. To měl splnit, šlo tehdy o to, aby se neuvolňovaly střešní tašky a nehrozil jejich pád do ulice.

Vlastní pivo pro turisty

Podle plánů vlastníka objektu by bývalý pivovar měl sloužit jako ubytovací kapacita, ve velkém sále by se měly konat koncerty, výstavy a další kulturní akce. V malém množství by zde dokonce měla být obnovena výroba piva, kterou ukončil pivovar v sedmdesátých letech minulého století. Opravený pivovar by měl také jako ubytovací kapacita sloužit především k rozvoji cestovního ruchu na Roudnicku. Jeho výhodou je totiž bezprostřední blízkost vlakového nádraží. Projekt počítá také se spoluprací v rámci říční dopravy, která se nyní rozjíždí.

Zdroj: Litoměřický deník | Autor: Michal Závada | Foto: Michal Závada


Z Chomutovska už pivovary zmizely

[pátek, 11. duben 2008]

Češi jsou národem pivařů, v pití piva lámou celosvětové rekordy. A pivaři na Chomutovsku se od ostatních Čechů určitě neliší. Víme však, jaká piva pijeme ve zdejších hospodách? Kterého piva je tu nejvíc a které je nejlepší?

„Vynikající pivo je Klášter, který točili a snad ještě točí v jirkovské Sodovkárně,“ tvrdí Milan Trhlík, předseda jirkovských a chomutovských sběratelů pivních etiket a suvenýrů, sdružených v Rytíř klubu Jirkov. „Které pivo na Chomutovsku je nejlepší, ale říct nemůžu, každé má jinou chuť a někomu sedí tohle, dalším zase jiné.“

Někoho z pivních znalců na Chomutovsku potěší Krušovice, jiného Budvar, někdo má rád Starobrno, řada pivařů nedá dopustit na Plzeňský prazdroj. „Za nejlepší pivo v Čechách považuji Svijany. Jenže to na Chomutovsku neseženete, protože stačí vyrábět tak akorát pro své hospody.“

V Chomutově a v ostatních městech a obcích bývalého okresu je prý populární i Březňák, ale mezi lepší piva by jej sběratel a znalec piva Trhlík nezařadil. „Taky se tu zkoušelo točit litoměřické pivo, občas narazím na třeboňského Regenta, někde nabízeli Radegast nebo Primátora, obvyklejší bývají Louny nebo Žatec, ale i Bernard, vzácněji jsem zaznamenal Malý Rohozec, Samsona, Platana, Kozla, nebo děčínského Kapitána a budějovického Pardála. A není to tak dávno, kdy se tady v hospodách točila Vratislav. Dokonce se sem ze Slovenska vozíval Zlatý Bažant.“

V některých pivnicích zkoušeli zákazníky přilákat na Braník, proniknout na Chomutovsko se snažil i lobkovický pivovar ve Vysokém Chlumci, v některých podnicích nabízeli spodně kvašené pivo Velvet nebo Kelta od Staropramenu.

„Nejrozšířenější na Chomutovsku je dneska pravděpodobně ústecký Zlatopramen, který tu zaplnil trh poté, když s vařením piva skončil pivovar v Mostě-Sedleci,“ dodává M. Trhlík. „Dalšími poměrně rozšířenými jsou pražský Staropramen a plzeňský Gambrinus.“

Co se týče druhů a značek, zdá se nabídka lahvového piva v marketech a obchodech širší, avšak spíše odpovídá tomu, co se točí ve výčepech.

Jak vidno, vyloženě místní pivo se v obcích a městech na Chomutovsku nepije. Žádné tu neexistuje. Poslední pivovar, který vařil a zásoboval místní pivnice a hospody, byl do roku 1976 v Jirkově. Před ním v průběhu 20. století pomalu mizely nebo ukončily výstav malé a střední pivovary v Dolanech, v Doupově, v Hoře Sv. Šebestiána, v chomutovské Horní Vsi, v samotném Chomutově, v Kadani, v Klášterci nad Ohří, v Libědicích, Mašťově, Novém Sedle, Prunéřově, v Přísečnici, ve Vejpretch, ve Vernéřově a ve Výsluní. Dnes si na ně vzpomene málokdo.

„Podobné je to i v okolních okresech. Ani na Mostecku nefunguje žádný pivovar. Na Lounsku vaří pivo jen v Lounech a v Žatci,“ potvrzuje Trhlík.

K doplnění situace kolem Chomutovska je dobré připomenout, že na sousedním Karlovarsku jsou v chodu pivovary v Chebu, v Lokti, v Chýši, ve Velichově a ve Velkém Rybníku, kde se ve větším množství vaří domácí pivo Hastrman pro místní motorest.

Střídavou oblibu na Chomutovsku mají i piva zahraničních výrobců. Mnozí zkusili belgické pivo Stella Artois nebo Hoegaarden, irského Guinnesse, rakouského Kaisera, další rakouské pivo Zwettler se léta točilo v jedné z hospůdek v Jirkově, znalci dokázali ocenit i holandský Heineken.

Právě nizozemská společnost Heineken se v minulých dnech rozhodla koupit ústeckou pivovarnickou skupinu Drinks Union, které patří pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a v Kutné Hoře. Do nabídky firmy Drinks Union patří Zlatopramen, Řezňák,

Jsme národem pivařů a upřednostňujeme vlastní, česká piva. Avšak, kdo to pivo vlastně pro nás nechal uvařit, ani pořádně nevíme. Proto k otázkám kladeným v úvodu můžeme přidat třetí: Víme, komu můžeme za to dobré české pivo poděkovat?

Zdroj: Chomutovský deník


Zchátralý renesanční pivovar v Žirovnici hodlá město opravit. V budově pak bude umístěno museum knoflíkářství, exposice šicích strojů a regionálního pivovarnictví.

Rekonstrukce si vyžádá částku 48 milionů korun, město by na ni mohlo získat více než 90 procent dotací z evropských fondů. Projekt je připraven, žádost podána a koncem dubna by mohli zástupci radnice znát, zda v první výzvě Regionálního operačního programu uspěli. Oprava by pak mohla být zahájena na podzim a v červnu roku 2010 by mohla být dokončena. Revitalisace by se dočkala nejen samotná budova, ale i její okolí.

Pivovar sloužil svému účelu naposledy v roce 1865, kdy výroba v něm začala upadat. Pak se stal součástí velkostatku a byl pronajímán. V roce 1887 po založení místního Sokola začala místnost varny sloužit jako tělocvična, byl v ní i městský archiv. Pak se varna změnila na byty. Poslední nájemníci - neplatiči se již vystěhovali, budova je připravená k rekonstrukci. Ve dvoupodlažní budově jsou v přízemí zajímavé křížové klenby, ve varně jsou však částečně propadlé. Na venkovní fasádě jsou k vidění zbytky sgrafitové výzdoby z období kolem roku 1600.

Pivovar je poslední budovou v zámeckém areálu, který zůstal neopravený. Zrekonstruovaná budova by byla multifunkční, kromě exposic by v ní byl i přednáškový sál, který by posloužil také k pořádání různých výtvarných a podobných dílen. Město již opravilo přístupové komunikace k zámku a zámecký špýchar, kde vznikla exposice Venkovských tradic a řemesel.

Zdroj: Regionalist | Autor: Eva Šinkovská


Nové pivo pro Vietnam

[čtvrtek, 10. duben 2008]

V jihovýchodní Asii na chuť českého piva nikdy nezapomněli

Dva pivovary postaví ve Vietnamu královéhradecká společnost ZVU Potez. Jeden z nich vyroste v provincii Ha Nam, v nové průmyslové zóně asi 150 kilometrů od hlavního města Hanoje. Jeho konečná roční produkce má být dva miliony hektolitrů piva. Pro srovnání - jde přibližně o kapacitu Budějovického Budvaru. Tento pivovar si po přibližně dvouletém vyjednávání objednala firma Vinashin. Na investiční akci bude dohlížet kolem dvaceti specialistů z Česka.

"Obchodní případ bude financovat Česká exportní banka, pojištění poskytne Exportní garanční a pojišťovací společnost," řekl týdeníku Ekonom generální ředitel Jiří Flídr. Hodnota kontraktu je 64 milionů eur, po rozšíření na plnou kapacitu půjde o více než 90 milionů eur. Stavět by se mělo začít ke konci roku.

Menší pivovar bude mít roční kapacitu asi 150 tisíc hektolitrů, což zhruba odpovídá pivovarům z českých okresních měst.

"Tento pivovar bude osazen téměř stoprocentně českými technologiemi," informoval ředitel Flídr. Zákazníkem je v tomto případě soukromá společnost KAN z Hai Phongu. Financování připravuje banka Fortis, výstavba pivovaru má být zahájena letos. Bude stát asi 14 milionů eur.

Rostoucí vietnamský trh

Česká exportní banka nedávno oznámila, že kromě úvěru na zmíněný pivovar poskytne spolu s vietnamskou komerční bankou Vietindebank ještě několik dalších. Dohody o úvěrech byly podepsány v rámci nedávné návštěvy českého premiéra Mirka Topolánka ve Vietnamu.

"Vietnam je pro nás zajímavý z toho důvodu, že jde o lidnatou zemi, má asi 80 milionů obyvatel. Spotřeba piva tam roste zhruba o 20 % ročně," upozornil ředitel ZVU Potez Jiří Flídr. V současné době činí roční spotřeba asi 25 litrů piva na hlavu. "Je tam velký prostor, jednáme o dalších dodávkách," zdůraznil ředitel.

Zajímavostí je, že Vietnamci si výslovně přáli, aby pivovary vařily pivo českého typu. To je přitom technologicky složitější než příprava německého druhu. Ve Vietnamu má však český mok skvělou pověst. Šíří ji hlavně lidé, kteří studovali či pracovali v bývalém Československu. Ti se přitom často řadí přinejmenším k střední vrstvě, a nemusejí příliš šetřit.

Například mnozí hosté restaurace Hoa Vien v Ho Či Minově Městě výslovně požadují české pivo. Scházejí se v ní totiž Vietnamci, kteří mají za sebou dlouhodobý pobyt v Česku. A tak se tu zpívají české písně, objednává se guláš a smažený sýr, což se zapíjí českým pivem. Ve Vietnamu už totiž funguje několik minipivovarů, které vaří obdobné pivo jako v Česku, ovšem v malém množství.

Originální vietnamské pivo je přitom chuťově odlišné, protože obsahuje rýži, a většinou se při jeho přípravě používají i jiné kvasnice. "Náš technolog dodá vietnamským obchodním partnerům recepty," líčí Flídr. "Veškeré výrobní postupy budou v počítači. Pak se ovšem bude sledovat prodej a obliba piva. Chuť se případně může upravovat podle připomínek zákazníků. V každém případě dodáváme zaškolení personálu a základní recept na to pivo. Později mohou naši odběratelé pokračovat s českým sládkem, kterého si zaplatí, nebo využijí svůj zaškolený personál."

Kde vzít lidi?

Určitým paradoxem je, že v Hradci Králové budou část výroby pivovarské technologie zajišťovat právě Vietnamci. Přímá souvislost se zakázkami ve Vietnamu v tom není, ale podnik si nedávno najal dvacet svářečů z jihovýchodní Asie.

"Personální ředitel a svářečský mistr odjeli do Vietnamu," popisuje ředitel Flídr. "Vybrali tam lidi, kteří do České republiky dorazili v listopadu. Měsíc chodili do svářečské školy, aby složili naše zkoušky, a teď už pracují. Jsou opravdu velmi dobří. Učíme je češtinu a pokrok je znát - už mi neříkají ahoj, nýbrž dobrý den."

Ředitel ZVU Potez tak potvrzuje poznatky, které získaly i četné další podniky: "S Vietnamci máme výborné zkušenosti," uvedl například Dalibor Tyleček z personální společnosti Trenkwalder, "jejich zájem naučit se novou práci je ve srovnání s jinými agenturními zaměstnanci nadstandardní."

ZVU Potez se s nedostatkem kvalifikovaných českých pracovníků potýká již delší dobu. Využívá proto asi osmdesát zaměstnanců ze zahraničí, hlavně z Polska a Slovenska, ale také z Ukrajiny a Rumunska.

"Nefunguje tu učňovské školství," stěžuje si ředitel Flídr. "Nezaměstnaní, kteří přijdou z pracovního úřadu, u nás nikdy dlouho nezůstanou. Je to skoro tragédie, zvlášť když si uvědomíte, že děláme technologicky složité výrobky a zhruba osmdesát procent naší produkce jde na vývoz."

ZVU Potez je generálním dodavatelem obou pivovarů. Znamená to, že se stará také o stavební část, což české strojírenské podniky dříve nedělaly, neboť dodávaly jen technologie. "Zřídili jsme proto kancelář v Praze, která umí řídit stavbu," připomněl Flídr.

Pivovar má ovšem řadu komponent, které strojírenská společnost nakupuje. Jde například o čističku vody, úpravnu vody, jímání CO2, kompresory, kotelnu, plnicí linky. Z českých firem se na obou akcích podílí zejména Project Soft Hradec Králové, dodavatel měření a regulace.

Vstupenka k Heinekenu

V Česku ZVU Potez letos dokončuje rekonstrukci pivovaru Starobrno řádově za 100 milionů korun. Pro královéhradeckou firmu je to důležitý průnik do skupiny Heineken.

"Snažili jsme se k Heinekenu dostat již několikrát a vždy jsme byli odmítnuti s tím, že mají své tradiční partnery. Předpokládám, že velmi dobré zvládnutí zakázky v Brně by mohlo znamenat, že se dostaneme na listinu dodavatelů Heinekenu," řekl ředitel Jiří Flídr.

Potez sice znamená "potravinářské technologie a zařízení", ale firma se již neomezuje jen na pivovary a cukrovary, tak jako značka ZVU už neznamená "Závody vítězného února". Podnik se dnes zabývá také výrobou chemických aparátů, zejména pro výrobu kyseliny dusičné.

"Je pro nás velkým potěšením pracovat se společností ZVU Potez, a těšíme se na další spolupráci," uvedl Michel Gyurech, projektový ředitel švýcarské společnosti GEA Messo, která patří k odběratelům chemických aparátů. Výrobní program doplňují například vysokotlaké nádoby pro výrobu slinutých karbidů či umělých diamantů.

ZVU Potez zaměstnává asi 450 lidí. Společnost loni utržila 657 milionů korun a vykázala 13milionový zisk. Její čeští majitelé loni splatili privatizační úvěr a pro letošek plánují tržby ve výši 870 milionů korun, z čehož 500 milionů mají zajistit dodávky do zahraničí.

Dynamické vztahy:

- Obchodní obrat mezi Českou republikou a Vietnamem loni činil celkem 3,676 miliardy korun, před šesti lety to bylo zhruba o miliardu méně.

- Český vývoz do Vietnamu byl loni 656 milionů korun.

- Český dovoz z Vietnamu byl loni 3,020 miliardy korun.

- Z ČR se do Vietnamu vyvážejí hlavně stroje a dopravní zařízení, reaktory, kotle, průmyslové stroje, zbraně a sklo.

- Do ČR se z Vietnamu dováží především textil a obuv, dále rýže, čaj, káva a koření.

- Vietnam patří k prioritním státům v rámci české exportní strategie na léta 2006 až 2010.

- Po Slovácích a Ukrajincích jsou Vietnamci třetí nejpočetnější menšinou v ČR.

- Počet Vietnamců žijících v ČR se zvyšuje o zhruba tisícovku za rok.

- V Česku nyní podniká asi 25 000 Vietnamců.

Vietnamci si výslovně přáli, aby pivovary vařily pivo českého typu.

Zdroj: Ekonom | Autor: Petr Korbel


Obrovská restaurace, kam se vejde deset tisíc návštěvníků, se od 23. května do 1. června otevře během Českého pivního festivalu v prostorách Výstaviště v pražských Holešovicích. Po dobu deseti dnů tu zákazníci budou ochutnávat výhradně české pivo. Vinaři budou mít svůj vinný stan, ženy zase mohou zajít do stanu, kde se budou míchat koktejly. Na festivalu se bude platit českým tolarem, vyraženým právě k této příležitosti. Cena jednoho piva bude asi 40 korun. Vždy od 18 do 20 hodin bude na hlavním podium koncert českých zpěváků a kapel, například Báry Basikové či Kamila Střihavky. Podrobnosti o festivalu najdete na www.pivnifestivalpraha.cz.

Zdroj: MF Dnes


Docent Skála blahé paměti by patrně nad takovým tvrzením pozvedl obočí.

Ale jen nakrátko, než by se mu dostalo vysvětlení, jaké mohli nasát v neděli účastníci 1. setkání českých sládků (na moravské přijde řada příště). Setkání bylo pácháno v Klášterním pivovaru v Praze na Strahově a tamní sládek na něm importoval do Čech tvrzení z britských ostrovů, že kdo pije pivo, dobře spí, kdo dobře spí, nehřeší a kdo nehřeší, jde do nebe. A protože ti, co končívají na záchytkách, asi nejsou dobrými spáči, když je tam musejí přikurtovat, těžko je může čekat nebe, ale spíš peklo. Tudíž argumenty boje proti alkoholismu oslabeny nejsou, leč naopak, jsou tímto hlubší, promyšlenější.

Možných nebeských nájemníků se na Strahově sešlo dost přes stovku - přes 50 českých sládků a sládkyň (byly dvě) a nejméně tolik i členů Společnosti přátel piva, která setkání pořádala, a jejich, dejme tomu, sympatizantů. Předseda přátel měl přátelství v krvi a poděkoval sládkům za poctivou a obětavou práci. Přispívají k rozvoji pivní kultury a šíří dobré jméno české pivovarnické školy, ač musejí odolávat tu byrokracii, tam úsporným tlakům majitelů, onde zas měnícím se technologiím. Přitom jestliže chce uvařit dobré pivo, uspořit se nedá. Slad, chmel (či granule), energie - musejí být kvalitní a musí jich být dost. A podobně technologie. Co je to za pivo, jehož pěnu dohání perlení natlačeného dusíku a poptávku konzumentů masivní reklama? Fajnšmekři jsou prý spíše z řad starší a střední generace. Mají oblíbené značky, vyhledávají klasické technologie, vytříbenou chuť. Dovedou vycítit, když sládkova duše prostoupí každou sklenici a jeho um není utopen v rekordních výstavech. Za svoji nejoblíbenější značkou to mají proto také někdy dost daleko. Jejich cílem je ovšem pivo vychutnat, ne se jím nakýblovat, jak to vidí mnozí pivní cucáci. Proto také nebylo na Strahově vidět nikoho s postavou, jež se - zdá se, že ne zcela právem - nazývá pivařská. A též se tam nevedly řeči, řečené pivní. Naopak. Protože lidé, kteří se živí poctivou prací a svoje řemeslo umějí pořádně a dělají rádi, nemluví planě a jsou vesměs i příjemní lidé. Tací vůbec nemusejí mít ráj na zemi, ale peklo je za to snad nečeká.

Zdroj: Haló noviny | Autor: Karel Růžička


Změny klimatu v příštích desetiletích budou mít dopad i na množství vyrobeného piva; konkrétně způsobí pokles produkce základní suroviny pro jeho výrobu, totiž sladovnického ječmene, a to především v Austrálii, ale i na Novém Zélandu. Upozornili na to dnes novozélandští odborníci na podnebí.

V konečném důsledku některé pivnice zůstanou bez piva, případně náklady na jeho výrobu prudce stoupnou, vysvětlil Jim Salinger z novozélandského institutu pro výzkum atmosféry a vody.

Ačkoliv Salinger omezil prognózu na Austrálii a Nový Zéland, podobný dopad klimatických změn lze očekávat na celé planetě. Pokles produkce piva by mohl nastat do 30 let. Nejvíce jsou ohroženy některé části Austrálie, kde jsou sucha rok od roku horší a klesá i množství vody.

Horší dopad budou mít klimatické změny na plochy s ječmenem ve státech Západní Austrálie, Jižní Austrálie, Viktorie a Nový Jižní Wales. O něco méně postižen má být podle klimatologa novozélandský Jižní ostrov. "Většina oblastí v Austrálii, kde se pěstuje sladovnický ječmen, zřejmě zažije pokles produkce," poznamenal Salinger. "Bude to znamenat řadu výzev pro pivovarnický průmysl," který bude muset v přímém důsledku klimatických změn hledat nové druhy této obiloviny.

Už nyní změny klimatu způsobily, že šly nahoru ceny nejen sladovnického ječmene, ale i cukru či hliníku, připomněl ředitel jedné z pivovarnických korporací v obou zemích Liz Read. Kromě toho sladovnickému ječmenu konkurují i jiné způsoby využívání zemědělské půdy, dodal.

V uplynulých dvou letech například obdělávaná půda na Novém Zélandu bojovala s expanzí mlékárenského průmyslu, který stavěl na rostoucích cenách mléčných výrobků ve světě.

Zdroj: Finanční noviny.cz


Plateného spoločníka na ležérne popíjanie piva v krčme juhoanglického mestečka Winsor hľadá pre svojho 88-ročného otca britský štátny príslušník Mike Hammond. Píšu o tom dnešné noviny Daily Mail.

V dome dôchodcov žijúci Jack Hammond, ktorý už nemá ani jedného dôverného priateľa, plánuje v krčme každý týždeň stráviť dvakrát po dve hodiny.

Nechce však konzumovať pivo sám a tak prostredníctvom syna hľadá zhovorčivého spoločníka, odolného proti alkoholu, ktorý by si za každú hodinu družného popíjania mohol zarobiť deväť eur (približne 300 Sk).

Na oznam, umiestnený v priestoroch mestskej filiálky poštového úradu, sa doposiaľ prihlásili štyria záujemcovia, uvádza ako kuriozitu Deutsche Presse-Agentur.

Zdroj: Aktuality.sk


Česko má novou rekordmanku v pití piva na ex. Devatenáctiletá Olga Čunátová ze Skrýchova u Opařan na Táborsku včera v Mekce rekordů Pelhřimově, respektive v hotelu na vrcholu Křemešníku, vypila půllitr piva za 3,085 vteřiny.

„Pokořila tak dosavadní rekord Ivy Čadílkové z Nového Boru, která 10. června 2006 dokázala na pelhřimovském festivalu vypít 0,5 litru desetistupňového piva ze 4,95 vteřiny,“ řekl prezident agentury Dobrý den Miroslav Marek.

Pohledná studentka Olga přitom vůbec netrénuje! Za den vypije maximálně litr tekutin. „Ráda zkouším nová piva, těch nikdy není dost, nejlepší jsou asi Krušovice, ty mi nejvíce chutnají, jinak Gambrinus, ten je v každé hospodě. Ráda ochutnám piva s nějakou specifickou, novou příchutí,“ uvedla k oblíbeným značkám. Na pivo občas zajde s partou v Táboře. „Většinou se mě i bojí, jsou zvyklí, že chlapi mají vždycky ve všem navrch, a když přijde nějaká holka, která je překoná, tak je to kolikrát i mrzí. Kamarádi to ale berou, vždycky si z někoho uděláme srandu,“ popsala.

Jak přišla na to, že by mohla překonat rekord? Za všechno může výčepní, který se staral o pití na rozlučkovém večírku základní školy. Na nejmenovaném fotbalovém hřišti jí namísto jednoho omylem natočil piva dvě. Jedno proto vypila naráz a hostinský se nestačil divit, myslel, že ho někam vylila.

Olgu do města rekordů doprovodili spolužáci ze školy Informatiky a spojů. Nejdříve absolvovala výpočetní systémy a grafiku, nyní studuje bezpečnostní systémy.

V České knize rekordů je řada ženských pivních disciplin. Třeba desetičlenné družstvo žen dokázalo loni v září štafetovým způsobem vypít deset piv v čase 2:56,84 minuty. Byly v něm výhradně dospělé občanky jediné obce - Bratronice.

Zdroj: MF Dnes

Zdroj videa: i.vysočina.cz


Ponorte sa do piva

[pátek, 4. duben 2008]

Už v stredoveku bolo známe, že kúpele v kvasnicovom pive majú liečivé účinky a sú výbornou prevenciou. V Českej republike môžete navštíviť zatiaľ troje pivné kúpele. Čo majú spoločné a v čom sa odlišujú?

Foto

Písek u Jablunkova: Relaxujte na slame

Wellness hotel Bahenec, ktorý nájdete sedem kilometrov nad obcou Písek u Jablunkova, ponúka už rok a pol pivné kúpele Bier Bottich Bad. Súčasťou procedúry s liečivými účinkami je fínska sauna, kúpeľ s prísadami, z ktorých sa varí pivo, a regenerácia organizmu na lôžku z ovsenej slamy.

Pred pivným kúpeľom si môžete v saune prehriať telo a naštartovať metabolizmus, no ak chcete hneď skočiť do kade, nech sa páči. Kúpeľ si vychutnáte v jednej z troch dvojmiestnych drevených kadí. Hlavnou zložkou je voda s teplotou 35 až 37 stupňov. Je obohatená prísadami, z ktorých sa varí pivo – droždie, chmeľ, sladový šrot a podobne. Účinok pivného kúpeľa sa výrazne zvýši použitím vírivky a výmenníka tepla, ktorý zabraňuje vychladnutiu kúpeľa. Bráni mu aj špeciálne drevo, z ktorého sú kade vyrobené.

Z výčapných stojanov si môžete načapovať pivo – toľko, koľko za dvadsať minút procedúry vypijete. Po kúpeli vás zabalia do plachty, prikryjú dekou a na polhodinku zregenerujete svoje telo na lôžku z ovsenej slamy, ktorá vracia späť do tela teplo. Ak sa vám ešte nebude chcieť odísť, nemusíte. Na lôžku pri saune môžete hodinku odpočívať a počúvať hudbu.

Niečo navyše: Hotel Bahenec má k dispozícii aj vonkajší bazén so solárnym ohrievaním.

Cena za pivný kúpeľ: štandard – 1 400 Kč pre dve osoby; nadštandard – 1 100 Kč pre jednu osobu, fínska sauna pred procedúrou zadarmo

Chodová Planá: Doprajte si zábal v pivnom mláte

Pravé pivné kúpele, ktoré otvárali pred dvoma rokmi, nájdete v hoteli

U Sládka. Patrí súkromnému pivovaru v Chodovej Planej neďaleko hraníc s Nemeckom. Výnimočné sú v tom, že používajú minerálnu vodu, ktorá ako jediná v Českej republike obsahuje dvojmocné železo. Má tiež vysoký obsah kysličníka uhličitého, ktorý podporuje správne prekrvenie organizmu. Hlavnou prísadou do kúpeľa je tmavé kúpeľové pivo. Podľa chránenej originálnej receptúry ho tradičnou metódou vyrába hlavný sládek rodinného pivovaru. V pivovare vyrábajú vlastné kvasnice, ktoré sa pridávajú do kúpeľa. Ako peeling do vane sa používa drvený žatecký chmel. Nad pivnými kúpeľmi dohliada vyškolený personál, zdravotné sestry a lekár balneológ.

K dispozícii je päť titánovo-nerezových balneologických vaní pre jednu osobu a jedna dvojvaňa pre dve osoby. Počas pobytu vo vani môžete popíjať tri deci piva, rovnako aj počas zábalu. Ak pivo nechcete alebo nemôžete piť, ponúknu vám minerálku. Po kúpeli si v plachte a deke pri tlmenom osvetlení a príjemnej hudbe ešte dvadsaťpäť minút oddýchnete. Ak máte záujem o masáž, môžete si vybrať z bohatej ponuky: klasickú, reflexnú, lymfatickú, športovú, antistresovú, reflexnú masáž chodidiel či najnovšie aj masáž lávovými kameňmi. Horúcou novinkou sú zábaly v pivnom mláte, ktoré vám prehrejú svaly a kĺby, vyživia pokožku a zaručia príjemnú relaxáciu.

Niečo navyše: Ak si chcete urobiť pivný kúpeľ doma, môžete si kúpiť balenie kúpeľového piva, chýba však minerálna voda. Ide teda skôr o zaujímavý suvenír.

Cena za pivný kúpeľ: 600 Kč pre jednu osobu, 1 200 Kč pre dve osoby

Harrachov: Vykúpte sa v rezanom pive

Počas tradičných pivných slávností otvorili v júli minulého roka pivné kúpele aj v Krkonošiach. Procedúru si vychutnáte v horskej pramenitej vode zo 150-ročného prameňa s prísadou piatich litrov svetlého a piatich litrov tmavého kvasnicového piva a drveného chmeľu. Je tu šesť drevených vaní pre jednotlivcov a dve vane Lovestory pre páry a jedna vaňa Lovestory Privat pre páry.

Pred návštevou pivných kúpeľov sa môžete vybrať na exkurziu po sklárni, prezrieť si historickú brúsiareň skla z roku 1895, ktorá je poháňaná vodnou turbínou. Odborný výklad vám podajú v štyroch jazykoch: češtine, nemčine, angličtine a ruštine. Za návštevu stojí aj múzeum skla. Môžete si pozrieť kaplnku sv. Alžbety, v ktorej je unikátny funkčný sklenený zvon a oltár z benátskych zrkadiel, dovezených z Talianska. Po 20-minútovom pivnom kúpeli a rovnako dlhej relaxácii na lôžku dobre padne masáž. V ponuke sú tri druhy: celková, teda masáž chrbta, šije, nôh, rúk, hrudníka a brucha, 40-minútová a 20-minútová čiastočná masáž. Počas kúpeľa i relaxácie si pochutnajte na malom pive z miestneho pivovaru.

Niečo navyše: V pivovarskej reštaurácii si nenechajte ujsť ochutnávku piva z tamojšieho minipivovaru. Navštívte aj firemné predajne skla, v ktorých si môžete kúpiť výrobky.

Cena za pivný kúpeľ: 700 Kč vo vani pre jednotlivcov, 1 300 – 1600 Kč vo vani pre páry

Zdroj a foto: Šarm.sk | Autor: Lýdia Brabcová


Když nám chutná, jdeme na pivo

[čtvrtek, 3. duben 2008]

Až trochu symbolicky, pár týdnů předtím, než začne být České pivo chráněnou značkou Evropské unie, koupil jeden ze světových pivovarnických kolosů, nizozemský Heineken, největší českou pivovarnickou skupinu Drinks Union s jejím Zlatopramenem, Březňákem, Lounským pivem a několika dalšími menšími značkami.

Jako by pojem české pivo odcházel do historie. Kdo pivní svět příliš nesleduje, musí mít pocit, že zbývá už jen „národněpodnikový“ Budvar, který tak jako tak čeká do roka či dvou privatizace. Prazdroj drží jihoafricko-americká společnost SABMiller, Staropramen zase patří původně belgické skupině InBev a Starobrno či Krušovice jsou ve stáji Heinekenu již nějaký čas.

A ten, kdo si v poslední době oblíbil Zlatopramen, patřící nepochybně mezi kvalitnější česká piva, nyní trochu s obavami čeká, co holandští sládci udělají s jeho oblíbenou značkou. Dopadne to jako se Zlatým bažantem, kdy se z úžasného, původně hutného, výrazně sladového piva vonícího po širých lánech Žitného ostrova stalo sice slušné, ale nepříliš výrazné lehké pivo jakéhosi univerzálního evropského typu? Nebo to skončí, nedej bože, jako s Krušovicemi, kdysi jedním z nejlepších českých piv, které německý pivovar Binding fakticky zničil jako značku, když z něj před lety udělal bledý patok s podivnou pachutí a naprosto katastrofální pověstí mezi českými pivaři. Němcům se podařilo marketingovými nástroji, především tím, že zadarmo poskytovali vybavení hospod hostinským, kteří se zavázali k odběru jejich piva, vyhnat výstav tohoto pivovaru na více než milion hektolitrů ročně. Dodnes však výroba klesla téměř na polovičku, přestože se kvalita trochu zlepšila, leč důvěra spotřebitelů je ztracena.

Není třeba propadat panice. Zahraniční manažeři snad již pochopili podstatu českého pivního trhu s jeho nároky na kvalitu. Nakonec to není zase tak těžké to pochopit. Český pivař rozezná dobré pivo od špatného velmi dobře a rostoucí životní úroveň mu dává šanci vybírat si. Malé pivovary jsou navíc nyní již kapitálově připraveny využívat moderní technologie a motat hlavu i velkým hráčům. Příkladem už dávno není jen humpolecký Bernard, ale také třeba fenomenální úspěch malého pivovárku Svijany, stojícího při liberecké dálnici, který ovládl region a nyní má úspěch i v pivně rozmazlené Praze.

Kromě toho trh dobývají se svým nepasterizovaným a zhusta velmi chutným pivem maličké restaurační pivovary rostoucí jako houby po dešti, byť jejich produkty stojí o něco více než obvyklé osmičky prodávané jako desetistupňová piva. Nakonec Prazdroj, který masivně zdražil a hodlá v tom evidentně pokračovat, také nezaznamenává žádné výpadky v odbytu, ačkoli cena půllitru v pražské restauraci už je kolem jednoho eura a třiceti eurocentů.

Právě konkurence a rostoucí ochota mlsných pivařů si za kvalitu připlatit jsou tím, co do budoucna udrží solidní úroveň českého piva. A tahle zkušenost povede snad i Heineken jinými cestami než kdysi Binding. Evropská ochranná známka opravdu takový úkol není schopna splnit. Lidé totiž nebudou pít nikdy České pivo, ale vždy budou žádat natočit Prazdroj, Budvar či - doufejme - Zlatopramen. Podobně by měli v Bruselu bojující potravináři pochopit, že si lidé nebudou kupovat český špekáček, a jejich úsilí o evropskou registraci receptury je zbytečnou námahou. Zákazník bude dříve nebo později stejně chtít davelský či vimperský špekáček konkrétního výrobce, protože zjistí, že je to zcela jiný výrobek než drogistická uzenina z hypermarketu za třicet korun kilo a půl v akci, která napíchnutá nad ohýnkem vydrží třicet vteřin, načež se nafoukne a rozprskne v beztvarou mazlavou hmotu odporné chuti. A dopadne tak, ať už se jmenuje eurošpekáček, nebo ne.

Zdroj: Neviditelný pes | Autor: Pavel Páral


Turistickou zajímavost z bývalého zámeckého pivovaru chtějí mít do dvou let v Žirovnici na Pelhřimovsku.

Město už podalo na první výzvu žádost o dotaci na rekonstrukci zanedbané památky, pokud evropské peníze získá hned napoprvé, mohou začít práce na opravě nemovitosti v blízkosti zámku letos na podzim.

V Žirovnici jsou připraveni, projekt na přeměnu renesančního pivovaru mají hotový, čekají pouze na peníze. „Náklady na opravy jsou spočítány na 48 miliónů, bez dotace bychom se do toho nemohli pustit,“ zdůraznil místostarosta Žirovnice a současně poslanec Milan Šmíd (ODS). O úspěchu žádosti budou mít v Žirovnici jasno na konci dubna, z evropských fondů můžou získat až 92,5 procenta rozpočtovaných nákladů. Objem žádostí na zmíněnou první výzvu je ovšem trojnásobný proti možnostem fondu. „Když napoprvé neuspějeme, přihlásíme se na druhou výzvu,“ přiblížil Šmíd.

V posledním neopraveném zámeckém objektu byl v minulosti pivovar, původní funkce se ovšem památkově chráněná stavba nedočká. „Minipivovar s restaurací byl sice prvotním nápadem, ovšem tuto myšlenku jsme opustili, neboť v podmínkách Žirovnice by takové řešení zřejmě nemělo budoucnost,“ zdůraznil místostarosta. Tradice výroby piva v žirovnickém zámeckém pivovaru skončila už ve druhé polovině devatenáctého století, pivo se zde nevaří bezmála 150 let. Pak budova sloužila nejrůznějším účelům, naposledy jako bydlení sociálně nejslabších obyvatel města.

V opraveném domě v podzámčí najde zázemí expozice knoflíkářství, místo by zde měla mít sbírka šicích strojů, které jsou nyní k vidění v části zámecké prohlídkové trasy, připomínku zaslouží historie pivovarnictví. „Chtěli bychom tady pořádat také krátkodobé výstavy, mohly by se zde konat výtvarné dílny, počítáme s malým přednáškovým sálem,“ řekl Šmíd k budoucnosti bývalého zámeckého pivovaru.

Poslední opravený objekt završí už dříve dokončené rekonstrukce v areálu zámku, který patří městu. Před dvěma roky byl opraven historický zámecký špýchar, loni prošlo rekonstrukcí přírodní divadlo.

Zdroj: Právo | Autor: Jiří Jíra


Pivo v prášku nahradil pivní extrakt

[pátek, 28. březen 2008]

„Pivo v prášku“ začala v polovině devadesátých let minulého století vyrábět bruntálská sladovna.

Tento výrobek se zakrátko stal módním hitem a nejeden milovník nahořklého moku si zkusil uvařit své vlastní pivo. Výroba piva nebyla nijak složitá a přijatelný mok se dal uvařit při dodržení přiloženého návodu bez větších nesnází. Určitou práci a nevyhnutelný čas to ale přece jenom vyžadovalo, nebylo to tak úplně jednoduché jako u běžných instantních nápojů, které stačí rozmíchat v pitné vodě a ihned pít.

„Pivo v prášku“ obsahovalo vlastně všechny ingredience nutné k uvaření piva. Pracovní postup lze velmi zjednodušeně popsat následovně - prášek rozmíchat ve vodě, uvařit, nechat vychladit, vykvasit, stočit a pít. Cena výrobku byly přijatelná, pokud člověk nepočítal vlastní práci a energii, byla cena uvařeného piva zlomkem ceny, za kterou prodávají chmelový nápoj obchody a restaurace. Chuť byla ovšem různá a odrážela se v ní pečlivost várce, kvalita vody, teplota a mnoho dalších okolností včetně třeba počasí. Někdy se podařilo uvařit pivo vskutku lahodné, ale nutno přiznat, že jindy se vyrobený mok při takřka stejném postupu dal pít jenom se sebezapřením.

U nás, v zemi pivařů, si „pivo v prášku“ lidé kupovali spíše ze zvědavosti. Své příznivce si však našlo doslova v celém světě, vyváželo se nejen do evropských zemí ale také třeba do Kanady a odlehlé Austrálie. Jeho výroba běžela na plné obrátky přibližně do předloňského roku, pak začala převažovat výroba jiného zajímavého produktu - tekutého pivního extraktu, jakéhosi pivního „sirupu“.

„Je to vlastně velmi podobné. Rozdíl je z našeho hlediska především v tom, že tekutý extrakt je výrobně levnější, protože sušení je energeticky velmi náročné a proto tedy také drahé. Výrobek se sušil v tryskových sušičkách a tato fáze výroby vlastně odpadá. Výroba piva v prášku ale úplně neskončila. Jsme kdykoliv připraveni vyhovět přání zákazníků a podle potřeby je vyrobit požadované množství. Řeč je pochopitelně o větších odběratelích, ne o jednotlivcích, kteří by si chtěli uvařit deset litrů vlastního domácího piva,“ vysvětlili změny a výrobní postup pracovníci sladovny.

Výroba piva z pivního extraktu je v podstatě obdobná výrobě piva z prášku a bruntálská sladovna jej vyváží zatím do třinácti zemí světa. Mimořádný zájem o pivní extrakt mají zákazníci kupodivu třeba ve Vietnamu, kam směřuje značná část výroby, ale také třeba v zemích bývalého Sovětského svazu.

Zdroj: Bruntálský deník | Autor: Ladislav Olejníček


Ječmen, pivo a biotechnologie

[pátek, 28. březen 2008]

Pěstování ječmene, po pšenici druhé nejstarší obilniny, sahá do počátku uvědomělého zemědělství a to do oblasti tzv. úrodného půlměsíce. Vždyť ječné bochánky jedli již stavitelé pyramid! V oblastech původu sloužil ječmen jako potravina, byl semílán na mouku a pekli se z něj především vdolky a lívance. Méně pak se užíval jako krmivo. Ječmen byl znám také jako rostlina léčivá s protizánětlivými a aseptickými účinky a jeho odvar sloužil k posílení lidského organismu.

Četné archeologické nálezy poukazují na pěstování ječmene v našich zemích v době 500 let př. n. l., používal se jako chlebovina. Původně se u nás pivo vařilo z pšenice, až v 17. století se přešlo na vaření piva z ječného sladu.

Stále častěji se v tisku setkáváme s informacemi o příznivém účinku ječmene na lidské zdraví. Dokonce od května roku 2006 existuje směrnice vydaná americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), která povoluje označovat potraviny s obsahem ječmene zdravotním tvrzením, že tyto potraviny „mohou snižovat riziko koronárních srdečních onemocnění". Existují také snahy o zvýšení podílu rozpustné vlákniny v pekařských výrobcích přídavkem ječné mouky. Cennými látkami v této cereálii jsou beta-glukany, vláknina a také antioxidanty.

Úsilí o stálé zlepšování ječmene ho staví do pozice vhodného kandidáta pro genetické inženýrství. Již před několika lety byly vyvinuty linie ječmene imunní k virózám, rezistentní ke kořenové hnilobě a se zlepšenými vlastnostmi pro sladování a následnou výrobu piva. V současné době probíhají na univerzitě v Giessenu a Nurembergu v Německu polní pokusy se dvěma liniemi ječmene. Polní pokusy poskytují bližší pohled na vlastnosti dvou transgenních odrůd, z nichž první produkuje enzym rozrušující buněčnou membránu patogenní houby a druhá linie vytváří pozměněný enzym, který zlepšuje kvalitu a vlastnosti sladu k výrobě piva.

Pozměněný ječmen se úbrání plísni způsobující kořenovou hnilobu

Patogenní plísně Rhizoctonia solani a Rhizoctonia oryzae se stále více celosvětově rozšiřují, zejména na severozápadě Spojených států a v jižní Austrálii. Tyto plísně signifikantně snižují výnos a napadení není na nadzemní části rostliny viditelné. Zemědělci desítky let zkoušeli vymyslet efektivní způsob zneškodnění Rhizoctonie. Fungicidy poskytují jistou možnost, ale rezidua pesticidů v půdě znamenají zásah do životního prostředí a jsou také finančně náročné.

Šlechtitelé se roky pokoušeli zlepšit rezistenci ječmene proti chorobám klasickým křížením. Do dnešní doby, hledání genetického materiálu pro šlechtitelské programy je bezvýchodné a působí zklamání. Mezi možnými partnery ke křížení s ječmenem se nevyskytuje žádný s dobrou rezistencí k Rhizoctoii.

Existuje však jedna zajímavá cesta, tou je biologická ochrana prostřednictvím plísně Trichoderma harzianum. Trichoderma napadá a požírá buňky různých plísní, včetně Rhizoctonie. Kokteil látek, které Trichoderma používá ke strávení potravy zahrnuje enzym nazývaný chitináza, který rozkládá chitin. Chitin je nezbytnou sočástí buněčných stěn hub. Existují různé formy chitinu a stejně tak i chitináz. Ječmen obsahuje několik chitináz, ale žádná neúčinkuje proti Rhizoctonii.

Vědci z washingtonské univerzity ve Spojených státech v roce 2003 publikovali, že se jim podařilo úspěšně vložit gen pro chitinázu z Trichodermy do genomu ječmene. Vzniklé rostliny vykazovaly vysoký stupeň rezistence k Rhizoctonii.

Lepší slad z transgenního ječmene

Při výrobě piva se tradičně, již od dob starověku, používají pouze tři suroviny: voda, slad a chmel. Další důležitou součástí technologie jsou kvasinky, které přeměňují cukry na alkohol. Výrobci nakupují speciální kultury kvasinek v závislosti na druhu budoucího piva.

Surovinou pro výrobu sladu jsou obilky ječmene, které se nejdříve máčí, potom luští a v závěru hvozdí. Máčení aktivuje obilku a připraví ji ke klíčení, během fáze luštění dochází k aktivaci enzymů a rozkladu škrobu na jednoduché cukry, které jsou zkvasitelné pivovarskými kvasinkami. Při hvozdění působí na klíčící ječmen vysoké teploty a zpomalují se, až zastavují enzymatické pochody.

Alternativními surovinami k výrobě piva mohou být i pšenice nebo kukuřice, tradičně se však používá ječmen. Jedním z původních důvodů bylo to, aby cennější obiloviny, pšenice nebo rýže, zůstaly k výživě lidí. Kromě toho má ječmen vyšší obsah enzymů nutných k rozštěpení škrobu na jednoduché cukry.

Čím delší sladování, tím více času mají enzymy k rozkládání polysacharidů, ovšem příliš dlouhý proces vede k tomu, že obilka začne jednoduché cukry využívat ke klíčení. Proto jsou tepelným zásahem inaktivovány enzymatické pochody ve fázi hvozdění. Zbylé nerozložené škroby již nejsou metabolizovatelné kvasinkami. Pro piva českého typu je charakteristický vyšší podíl nerozložených škrobů, které mu dávají plnost a chlebnatost.

Nerozložené buňky endospermu mohou při výrobě piva činit sládkům problémy, zejména nežádoucím způsobem zvyšovat viskozitu a zanášet filtry. Moderní biotechnologie má už vykročeno k řešení tohoto problému. Geny pro enzymy štěpící škroby (amylázy) a enzymy narušující buněčné stěny endospermu (glukanázy) je možné v mikroorganizmech produkovat ve velkém měřítku.

Většina výrobců nakupuje enzymové preparáty k optimalizaci výroby. Ale co kdyby původně přítomné enzymy v ječmeni zůstaly aktivní i po tepelném záhřevu? To by vedlo ke zlepšení celého procesu bez nutnosti použít enzymových přípravků. Přesně tímto se zabývají vědci na washingtonské státní univerzitě. Vypůjčili si geny pro glukanázu z bakterie a identifikovali nejstabilnější formy vůči záhřevu, tyto posléze přenesly do ječmene. Výsledek byl překvapivý, vnesené enzymy zůstávají aktivní při hvozdění dlouhém 4 hodiny. Vlastní glukanázy přirozeně se vyskytující v ječmeni jsou při stejných podmínkách deaktivovány již po čtyřech minutách.

Ječmen se zvýšenou glukanázovou aktivitou je také cennější z hlediska krmivářství. Drůbež krmená ječmenem má nízké přírůstky, jelikož nedokáže rozrušit buněčné stěny endospermu.

Polní pokusy v Německu

V Německu jsou právě polním pokusům podrobovány obě v předchozím textu zmíněné modifikované formy ječmene, rezistentní vůči Rhizoctonii a linie s tepelně stabilní glukanázou. Vědci sledují, zda při genové expresi nedochází k nějakým neočekávaným změnám. Dále se ujišťují, zda nedochází ke změnám v kvalitě zrna.

Zdroj: Gate2Biotech


Českem se šíří europivo

[čtvrtek, 27. březen 2008]

Soumrak českého piva? Zahraniční investoři posilují svoji pozici v českém pivovarnictví.

Osm z deseti „českých“ piv je ve skutečnosti zahraničních. Cizí kapitál totiž není přítomen jen ve velkých pivovarech jako Plzeňský Prazdroj nebo Staropramen. Také mnoho menších pivovarů přijalo pomocnou ruku ze zahraničí.

Heineken po čerstvém nákupu Drinks Union nevyloučil, že bude chtít svou pozici v České republice i nadále posilovat. „Společnost Heineken se zajímá o další možné akvizice ve středoevropském regionu, ale zásadně konkrétní plány ohledně těchto operací nezveřejňuje,“ řekla mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová.

Podle některých zdrojů by totiž Heineken mohl mít vedle posledních velkých českých pivovarů Budějovického Budvaru a PMS Přerov také zájem o Staropramen. Druhý největší pivovar na tuzemském trhu ale tyto informace označil za spekulace.

Podle šéfredaktora Pivního magazínu Jaroslava Nováka Večerníčka je tak daleko pravděpodobnější, že Heineken bude chtít ovládnout menší pivovary jako je Černá Hora nebo Svijany. S oběma pivovary přitom Heineken už jednal.

„Na takovou dohodu by museli být dva a já na Heineken zálusk nemám. Nic takového ale rozhodně není, a ani nebylo předmětem jednání,“ uvedl Jiří Fusek, předseda představenstva Pivovaru Černá Hora.

Lídr českého trhu Plzeňský Prazdroj vlastněný jihoafrickým koncernem SABMiller, kterému na domácím trhu patří zhruba čtyřicet pět procent, nechtěl zvýšenou aktivitu Heinekenu na českém trhu blíže komentovat.

„V České republice podnikáme již léta ve vysoce konkurenčním prostředí. Přítomnost globálních pivovarnických společností vytváří situaci podobnou ostatním trhům, kde je společnost SABMiller přítomna,“ konstatoval pouze mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Fúze a skupování českých pivovarů přitom podle mnoha odborníků, ale i konzumentů ničí kvalitu piva. Z tradičního českého nápoje se stává „europivo“. Platí proto přímá úměra: čím větší výstav pivovar má, tím více šetří na nákladech. „Místo kvalitních surovin nakupují velké pivovary ty s průměrnou kvalitou, aby při tak vysokém objemu výroby nedocházelo k výkyvům chuti piva,“ říká Večerníček. Kvůli snížení nákladů se rovněž nakupuje méně sladu, který je poté ředěn ve větším množství vody.

Velkým problémem je rovněž okysličování piva kysličníkem uhličitým. Aby totiž pivo vydrželo déle čerstvé, po pár dnech se provětrá a prosprchuje, což znamená, že se do piva opět vstříkne CO2. Původní chuť piva se tak unifikuje.

Pivovary si také oblíbily svá piva výrazně podchlazovat. „Člověk tak nemá šanci rozpoznat skutečnou chuť. I proto se nejexkluzivnější světová piva pijí při pokojové teplotě,“ říká Večerníček.

***

Triky při velkovýrobě piva

* Velké pivovary chtějí ušetřit na výrobě piva, nakupují proto menší množství surovin, které ředí ve větším objemu vody. Navíc nakupují méně kvalitní suroviny - chuť piva je proto neměnná a unifikovaná. * Opakované okysličování piva kysličníkem uhličitým - ničí se tím původní charakter piva. *Výrazným podchlazením se maskuje skutečná chuť piva. Odborníci přitom doporučují pít kvalitní pivo při pokojových teplotách.

Komu patří české pivo

Skupina Heineken Nizozemská skupina Heineken bude po schválení koupě Drinks Union v ČR ovládat tři velké pivovarnické společnosti (ještě Starobrno, a. s., Královský pivovar Krušovice). Jejich celkový výstav ji zařadí na třetí místo mezi výrobci piva v ČR.

Plzeňský Prazdroj, a. s. Největší pivovarnická skupina v Česku i střední Evropě je součástí druhé největší světové pivovarnické společnosti SABMiller. Loňský výstav činil 8,915 milionu hektolitrů piva a tvořil 44,8 procenta celkové produkce pivovarů v ČR.

Budějovický Budvar, s. p. Donedávna třetí největší český pivovar stále ještě ovládá stát. Pivovar s loňským výstavem 1,253 milionu hektolitrů (6,3 procenta loňského výstavu v ČR) vede vleklý známkoprávní spor s americkou společností Anheuser-Busch.

Pivovary Staropramen, a. s. Druhý největší výrobce piva v Česku provozuje dva pivovary - Staropramen v Praze-Smíchově (hlavní značky Staropramen, Braník) a ostravský Ostravar (značka Ostravar). Loňská produkce: 3,207 milionu hektolitrů piva (16,1 procenta českého výstavu). Pivovary Staropramen jsou členem skupiny InBev.

Skupina PMS Skupinu tvoří majetkově propojen moravské pivovary v Hanušovicích (Holba), Přerově (Zubr) a Litovli a akciová společnos PMS Přerov. Pivovary loni prodaly bezmála milion hektolitrů piva.

Zdroj: Lidové noviny | Autor: Jiří Böhm



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI