Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Stejně jako každoročně, tak i letos se v Nýdku na náměstí sešli vyznavači zlatavého moku. Konal se zde 12. ročník festivalu Bierfest 2011. O úvodní rozjezd se postarala kapela Bystřičanka společně s moderátorem Romanem Pastorkem.

Návštěvníci měli možnost si vybrat z několika druhů piv a ochutnávali místní lahůdky. K domácím koláčům a plackám se škvarkama nechyběl ani šedesátikilový čuník, rožnící se nad ohněm. „Nakládali jsme jej dva dny. Přiložili jsme k němu žampiony, uzené a další specialitky,“ informoval místní gorol a hasič Milan Raszka.

Pracovně si festival užívala také osmnáctiletá Petra Roiková z Třince. „Já mám letos premiéru, zažiji Bierfest poprvé. Jen z doslechu vím, že jak se k nám večer nahrnou všichni lidé, bude to obrovský frmol. Pivo a půlky potečou proudem,“ usmívala se servírka z restaurace Veranda pod Čantoryjí.

Počasí nám vyšlo a teď se jen ukáže, zda jsme přípravu zvládli nebo podcenili. Každý začátek je těžký a s touto akcí dohromady to bude pro nás takový křest,“ prozradila s odhodláním nová majitelka podniku Ivona Mitrengová.

Náměstí se s přibývajícím časem plnilo, lidé se bavili. Z obce Dobrá se přijel podívat také Tomáš Vojtovič s manželkou. „Jsme tady po třetí. Líbí se nám tady to prostředí, ochutnávka piv a případně hudba, když je dobrá. Všiml jsem si však, že oproti minulých ročníků je výběr piva poněkud chudší,“ řekl s jistým zklamáním.

Komu to však nikterak nevadilo, byl pan Stanislaw, který zde zavítal z Polska. „Přivedl mě sem můj český kolega. Mám rád dechovku, piva je zde pro každého, moc se mi zde líbí,“ uvedl zahraniční návštěvník.

Na pódiu se postupně střídaly kapely Ferband, S.T.K. a Europe revival Czech. Jen avízovaný Vítězslav Vávra na své vystoupení nedorazil.

Televizní a rádiový moderátor Roman Pastorek, který je znám také díky dětskému pořadu Bludiště prozradil, že se mu zde zamlouvá především úžasná atmosféřa. „K moderování na tomto pivním festivalu mě dostal kamarád Jirka, se kterým spolupracuji i na jiných akcích. Říkal mi – přijeď do Nýdku, je tu bezvadná věc. Jsem tady již potřetí a doufám, že ne naposled,“ usmál se Pastorek.

S nápadem uskutečnit takovou akci přišel Milan Suzska společně s kamarády. „Kdysi jsem měl hospodu U Kohouta, a další dva kamarádi Myslivnu a U Zlatého Bažanta. Dali jsme hlavy dohromady a první ročník jsme uspořádali přímo mezi těmi hospodami. Jednalo se o takovou spontánní akci a myslím, že asi nejpěknější,“ zhodnotil pořadatel.

Dnes je Bierfest obří záležitostí, kterou pořádá obec a na které se běžně baví tisíce lidí. Na letošním ročníku bylo prodáno 1400 vstupenek, vypilo se 70 sudů piva a tančilo se do tří hodin do rána.

Festival se obešel bez jakéhokoliv průšvih. Jediný, kdo s námi vypekl, byl Vítězslav Vávra, který nepřijel. Jeho manažer nám jen telefonicky sdělil, že údajně leží v nemocnici po operaci kolene. I tak to byla skvělá akce, prostě bomba! Ještě sklidíme pár plotů a půjdeme konečně do postele,“ sdělil Deníku v neděli ráno Milan Suzska.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Frýdeckomístecký a třinecký deník | Autorka: Ladislava Vavrošová

http://fm.denik.cz/zpravy_region/20110717nydek.html


Kruhové tácky pod orosený půllitr či sklenici piva sice ve sbírce Vladimíra Linharta převažují, ale sběratel, člen pražského Klubu sběratelů pivních suvenýrů a Klubu si pochvaluje, že nová doba přináší i do této oblasti propagace nové tvary a materiály.

Už koncem 19. století, kdy pivní tácky v Německu vznikly, se na nich začaly objevovat názvy a obrázky pivovarů. Dokonce prý zpočátku neměly chránit ubrus před stékající pěnou, ale obsah půllitru před dotěrným hmyzem.

Je to tak,“ potvrzuje sběratel, který vlastní přes 40 tisíc pivních tácků. „Zatímco movitější lidé pili pivo ze sklenic opatřených stříbrnými nebo cínovými poklopy, běžní konzumenti ze džbánků, zvaných Krϋgel, tedy ,bez deklu´. Často je pili v přírodě, a proto nádobu zakrývali tehdy běžně používanými plstěnými podložkami. Ostatně v Bavorsku si pivní tácky dodnes podržely název Bierfilz − plst na pivo,“ vysvětluje sběratel. „První opravdický tácek standardizovaného průměru 107 milimetrů stvořil z dřevěné plsti drážďanský výrobce papíru Robert Sputh roku 1880.

Foto

Vladimír Linhart se své zálibě v pivních suvenýrech věnuje bezmála půl století a za tu dobu nasbíral takové množství vědomostí, že by vydaly na knihu. Svůj první pivní tácek však získal ještě o deset let dříve na Slapech v hotelu Nová Rabyně. Když ve svých dvaceti letech zcela propadl sběratelské vášni, měl jich už asi šedesát.

Pivní tácky sbírá bez omezení: tuzemské i zahraniční, historické i současné, pivovarské i ostatní, mezi něž patří tácky restaurací a hotelů, různých organizací a firem, sportovních jednot, nákupních středisek a další.

Oblíbená oblast: pivovary mezi Kladnem a Berounem

Nejvíc si cení tácků z první republiky, pak těch z exotických zemí bez pivovarských tradic, a to zvláště z Jižní Ameriky.

Má rád tácky pivovarské, jejichž námět je vázán k určitému pivovaru, zejména k těm v oblasti mezi Kladnem a Berounem, v níž leží jeho chatička. Právě tam jsme se sešli. Přivezl s sebou oblíbené kousky a sestavy ze své sbírky a také zhruba třicet tácků, které koupil dopoledne na sběratelské burze v dejvické menze ČVUT.

Foto

Na burze se dnes totiž tácky a další pivní suvenýry většinou nemění, ale nakupují. A jsou bohužel lidé, kteří se snaží na tomto obchodu jen bohatnout. Nesbírají, ale seženou v pivovarech nebo přímo v tiskárnách celkem zajímavé předměty a nabízejí je za několikanásobnou cenu.

Já jsem ochoten, když se mi tácek nebo kalendářík opravdu líbí, zaplatit i více korun, než je běžný standard. Všechno ale má také svoji mez. Žádný sběratel nikdy nemůže mít všechno, mým motivem je spíš radost z dobrého úlovku,“ vysvětluje pan Vladimír.

Je už několik let v penzi, ale při tom dál pokračuje ve své původní profesi − zpracovává rozpočty staveb. Bez tohoto výdělku by si prý své hobby nemohl dovolit.

Od tácků k hospůdce

Navíc nesbírá jen tácky, ale také pěkné pivní kalendáříky (má jich na dva tisíce), které rovněž vznikají kvůli propagačním účelům, malé i větší pivní plechovky a další sběratelské předměty. Ty má uskladněné ve svém malém muzeu nedaleko chaty.

Pro přátele tam provozuje i pivní hospůdku, ve které pochopitelně nechybí pípa a menší posezení pro případ nepříznivého počasí. Když vysvitne slunko, je k dispozici dlouhý stůl před muzeem. Právě tam jsem měla možnost obdivovat ukázky sbírky pana Linharta a také exponáty jeho ženy Aničky.

Sběratelství v rodině

Když manžel příliš často mizel za svými koníčky, našla také Anička Linhartová zalíbení ve sběratelství. Nejdřív umělecké a zeměpisné pohlednice, ale teď ji víc zajímají svaté obrázky. V jejích albech jsou v průhledných chlopních uspořádány podle motivu, materiálu, stáří i dalších kritérií. Obě její sbírky dosáhly úctyhodného počtu 10 000 kusů.

A protože jablko často nepadne daleko od stromu, syn Vláďa se může pochlubit sbírkou pivních sklenic.

Rodinnému koníčku podlehla i maminka pana Linharta. Zvolila malé nálepky, jimiž je opatřeno zejména dovážené ovoce. Nemá velký byt, a tak jistě odhadnete, proč sbírá právě tento artikl.

Foto

Přepočet radosti

Jsou sběratelé, kteří se snaží nashromáždit co nejvíce předmětů. To není můj případ. I když mě těší, že v krabicích, označených podle zemí původu, abecedně podle měst a pivovarů v nich i v dalších odděleních přibývají nové kruhové, oválné, čtvercové, obdélníkové, kartonové, korkové, dřevěné, plastové nebo i plechové tácky, pro mě je nejdůležitější radost ze sbírání,“ přiznává Vladimír Linhart.

Baví mě třeba zjišťovat, že:

lze-li na jeden metr čtvereční vyskládat stovku pivních tácků, moje celá sbírka by zakryla 400 metrů čtverečních.

Kdybych tácky skládal na sebe, vytvořil bych 122 metrů vysoký komín, protože do jednoho metru se jich při síle 3 milimetry vejde 330.

Je hezké představovat si tu mou sbírku i takhle…"

Zdroj: iReceptář.cz | Autorka a foto: Marie Rubešová

http://www.ireceptar.cz/na-navsteve-u-vas/radosti-sberatele-pivnich-tacku-a-pivovarskych-suvenyru/#utm_source=rss&utm_medium=feed


V Rosicích se předvádějí pivovary

[neděle, 17. červenec 2011]

Milovníkům zlatavého moku patří v sobotu areál Starého pivovaru v Rosicích na Brněnsku. Svoje produkty tam nabízí sedm pivovarů z celé České republiky.

Máme tu všechny slíbené pivovary kromě Pivovaru Tambor, který musel odřeknout. Má tolik objednávek, že sotva pokrývá pravidelné odběratele,“ sdělil Lukáš Volánek z pořádajícího rosického kulturního centra.

Návštěvníci akce nejsou konzervativní a mají zájem i o nezvyklé speciály. „Naše mandarínkové pivo se prodává velmi dobře. Stejný úspěch předpokládáme i u borůvkového,“ uvedl Luboš Němec z pivovaru Pacov.

Podobnou zkušenost měl i Vladimír Juchelka z kroměřížského pivovaru Černý orel. „Lidé vyhledávají speciály jako je náš višňový Lambic,“ potvrdil Juchelka.

Zdroj: Brněnský deník

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-v-rosicich-se-predvadeji-pivovary20110717.html


Hokej rájem byznysu, pivovary prahnou po NHL

[čtvrtek, 14. červenec 2011]

Slavná NHL je obrovský byznys, o tom není pochyb. Být spojený se zámořskou ligou je otázka prestiže a příležitost ke gigantickým ziskům. Za oceánem se tak strhl souboj mezi kanadskými pivovary, které chtěly být oficiálním distributorem tekutého moku pro ligu. Vše nyní ukončil až soud.

Pro pivovar Molson bude tohle partnerství obchodním ternem. V následujících sedmi letech obohatí kasu NHL o 375 milionů dolarů. Na oplátku se stane oficiálním dodavatelem piva pro slavnou ligu, kelímky s jeho logem projdou rukama milionů diváků.

Molson dostal přednost před konkurentem Labatt, který točil pivo na ligových akcích v minulosti, však novou smlouvu nakonec nezískal. Nepomohl mu ani soud, ten v Ontariu jeho naděje definitivně ukončil.

Vedení Molsonu má teď jasný cíl. NHL se má stát synonymem pro jejich produkty, fanoušci si musí na jejich pivo co nejvíce zvyknout, má se stát samozřejmostí, která patří ke sledování hokeje.

"Když si vzpomenu na NHL, musím si vybavit pivovar Molson," nastiňuje strategii David Kincaid, prezident marketingové společnosti Level5. Pro své plány dostane Molson skvělou příležitost.

Divácky milované Winter Classic, boje o Stanley Cup a další zámořské hokejové svátky - to jsou akce, na které se chce Molson soustředit. Pro získání nových konzumentů chce využít i sociální média.

Jedinečná NHL

Poražený Labatt přiznává, že partnerství s NHL představuje ve světě byznysu ráj. "Na národní úrovni zde není žádná adekvátní náhrada, jak získat přístup k takovému množství konzumentů. Srovnatelné spojení sportu, historie, emocí a tradice v Kanadě nenajdete," přiznal marketingový ředitel Labattu Kyle Norrington.

Po neúspěchu na ligové úrovni se Labatt rozhodl zaměřit se na jednotlivé týmy a na spolupráci se dohodl s Vancouverem, Calgary a novým týmem z Winnipegu. "Lidé nefandí tolik lize, ale spíše jednotlivým týmům," věří ve výhodnost dohody mluvčí Labattu Bob Stellick.

Navzdory soudní dohře a vysoké publicitě není pivovarnický kontrakt s NHL za mořem zdaleka nejvyšším. Daleko více nedávno investoval Anheuser-Busch, který za protlačení svého piva do slavné ligy amerického fotbalu na následujících šest let zaplatí dokonce 1,2 miliardy dolarů.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Lukáš Seidl

http://www.tyden.cz/rubriky/sport/hokej/nhl/hokej-rajem-byznysu-pivovary-prahnou-po-nhl_206967.html


Budějovickými hospodami prošla historie. Některé z nich zůstaly i sto let na stejném místě, často pod původními názvy.

Dříve hostince čtvrtých cenových skupin. Jako by se v nich zastavil čas. Člověk tam stále v poledne potká dělníky v montérkách a večer sešlost všeho druhu, od metařů po právníky. Genius loci jim vtiskly známé osobnosti. U města Krumlova v Rožnově popíjel pivo vojín Jaroslav Hašek. U Podkovy na Rudolfovské zase nocoval Karel Klostermann.

Restaurace Havlíček v Havlíčkově kolonii pamatuje srazy sudetoněmeckého landsmanšaftu a americké bombardování a za hospodou Na Střelnici cvičili rakousko-uherští ostrostřelci.

U města Krumlova

Podle budějovického historika Rudolfa Pravdy dostal spisovatel Jaroslav Hašek 1. února 1915 předvolání k odvodu do Českých Budějovic. S povolávacím rozkazem navštívil nejprve s přáteli hospodu U České chalupy, pokračoval přes pivnice U Slunce, U Beránků a U Novotných. Do Mariánských kasáren se dostal až za dva dny.

Tyto podniky už dnes neexistují. Pravda zjistil, že během služby ve vojenském špitálu u nádraží si Hašek oblíbil hospodu U Jiroušků, dnes U města Krumlova. „Hospoda patřila mojí babičce Jiroušové. Koupila ji v roce 1903,“ říká šestasedmdesátiletý Augustin Veis.

Původně tam byl výčep, taneční sál, zahrada, kulečník. Sál za války zabral wehrmacht. Udělal z něho sklad krmení pro koně. Pivnici v Rožnově přejmenoval státní podnik po znárodnění na U města Krumlova. Sám Veis skončil jako plzeňský Škodovák a po demonstraci proti měně v roce 1953 v uranových dolech. Hospodu dostal se sourozenci v restituci až po roce 1990.

Dnes ji vede Martin Vlk. Její historie si váží. „Dispozičně je to tu stejné jako za první republiky,“ říká.

U Ortů

Vladimír Pavlosek je spolumajitelem legendární hospody, U Ortů. Také on říká, že název lokálu má zůstat stejný. Leží kousek od restaurace U města Krumlova na trase blíž k centru. Původní majitelé byli Němci.

Leopoldina Orthová ji prohlásila za pivní sanatorium, o čemž se zmiňuje také František Rada v knize o Budějovicích Když se psalo T. G. M. Pro pány fungoval U Ortů dokonce nevěstinec.

Před válkou tam Němci založili turistický spolek vyrážející na horu Kleť. Před třemi lety ho obnovila skupina Čechů. „Nevadí nám, že ho tehdy založili Němci. Máme Kleť stejně rádi a obnovili jsme sdružení zase u Ortů,“ říká jeden z nich, Jan Mejzlík.

Původní majitelé zmizeli s odsunem, název U Ortů zůstal dodnes. Hospoda blízko nemocnice proslula častými návštěvami pacientů, kteří utíkali na pivo dírou v plotě špitálu.

U Podkovy

Štamgasti ji znají spíš pod názvem U Zemanů. Leží na Rudolfovské blízko parku. Vedoucí Jaroslav Sláma si o podniku zjistil reference a něco z historie.

Podle archivních pramenů se tam pivo točí v domě z roku 1816. Po roce 1845 vznikl na stejném místě zájezdní hostinec U města Vídně. Ještě dnes je za domem prostorný dvůr s objekty bývalých stájí. V roce 1866 tam přenocoval šumavský spisovatel Karel Klostermann. Při útěku z Prušáky obležené Vídně.

Provozní dobu určovala policejní hodina v jedenáct hodin v noci, proti níž hosté protestovali. Tehdy tam možná Klostermann popil i třiadvacetistupňové ječmenné pivo, které si oblíbili pocestní.

Je tu cítit genius loci, zato se musíme přizpůsobit v provoze historickému objektu. Vnitřek je pořád stejný, jen z výčepu do jídelny je o jedny dveře víc. Chodí sem pravidelně třeba bratři Johanusové,“ prozradil Sláma.

Na Šumavě

Mezi hodně staré pivnice patří hostinec Na Šumavě v Lipenské ulici. Jeho vedoucí Vlastimil Niederle přísahá, že tak se jmenuje už od svého založení v roce 1891. Ještě do roku 1965 tam byly záchody na dvoře. Zábavu zajišťovala herna se stolním tenisem a kulečník. Výčep je stejný.

Člověk tu potkává známé a sežene, co potřebuje. Je to jedna z klasických hospod, do kterých se chodí za lidmi,“ hodnotí s pivem ve stoje hokejový brankář Roman Turek.

Podle Niederleho bydlí v domě majitel, který má k hospodě ještě její původní, více než sto let starý projekt.

Na Střelnici

Za domem létaly kulky, do skleniček tekla starorežná. I tak vypadala jeden čas historie pivnice Na Střelnici v ulici 28. října, která se původně jmenovala Střelnická. Podle štamgastů vznikla v činžáku na periferii města, které ještě v devatenáctém století končilo hradbami. Dál pokračovala jen pole a u cesty mezi nimi střelnice. Místní se jen nemohou dohodnout, jestli ji užívali rakousko-uherští ostrostřelci, nebo jen policisté a četníci z první republiky.

Stejně jako dříve se opírají někteří z nich o pult v pozici takzvaně „na stojáka“. Někteří budějovičtí pijáci tak dokážou prostát i několik hodin, když před tím oznámili, že jdou na jedno. Vedoucí Michaela Vithová většinu z nich dobře zná.

Vatikán

Hospoda v domě katolického Orla se traduje od roku 1928. Sídlo spolku na Lannově třídě vzniklo za pouhého půl roku. V objektu byla tělocvična, kino, restaurace a kavárna. Název restaurace Vatikán zlidověl a přežil dodnes. „Chodili sem na pivo věřící po nedělní bohoslužbě, tak se jí říkalo Vatikán,“ myslí si její majitel Martin Šnokhaus.

Orla zakázali za války Němci a po roce 1948 komunisté. Restauraci Vatikán přejmenovali na Duklu. Pro štamgasty ale zůstala dál Vatíkem. Pravidelné sešlosti tam mají bývalí staří trampové.

U Černého koníčka

Majitel hostince U Černého koníčka Karel Sarauer je přesvědčený, že mezi historickými budějovickými pivnicemi má primát. Podle jeho bádání vznikl zájezdní hostinec na Žižkově třídě pravděpodobně ve druhé polovině šestnáctého století. Na tehdejším Svinenském předměstí. O něco později se ujal dnešní název. Sloužil k ubytování pocestných, kteří nestihli dorazit do večera za městské brány. V roce 1869 ho koupil kníže Schwarzenberg.

Budova měla čtvercové nádvoří, třiadvacet ubytovacích pokojů, stáje, kulečník a čepovalo se v ní třeboňské pivo. Dnes tam teče Platan. Podobně jako v dalších lidových hostincích v krajském městě si Sarauer zakládá na domácím prostředí.

Havlíček

V roce 1933 postavilo Lidové bytové družstvo v Havlíčkově kolonii velký rohový dům s hospodou ve zvýšeném přízemí. Do lokálu vede několik schodů. Bytové družstvo tam pravidelně schůzovalo a vymýšlelo plány, jak okolní exkluzivní čtvrť vylepšit. Jako na všech budějovických hospodách se i na Havlíčkovi podepsala válka. Před ní se v něm scházeli místní příslušníci sudetoněmeckého spolku, v dubnu 1945 dům částečně pobořila puma z amerického bombardéru. Její současný nájemce Michal Pilbauer založil její přednost na dobré kuchyni a štamgastech.

Hospoda žije sportem. Vloni v ní pivaři založili 1. SK Karla Havlíčka Borovského. Hrají fotbal a nohejbal s výbornými výsledky.

Některé další hospody s historií

U Zelené ratolesti,

Na Spojce, Na Zahrádce,

U Hrdinů, U Šimona,

U Čepu, U Chromých,

U Železných, U Tří sedláků, U Kanonu, Pavlač (U Hromádků),

U Karla IV., U Slovanské lípy

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Antonín Pelíšek

http://www.sedmicka.cz/plzen/clanek?id=255399


Zvýšení spotřební daně o jednu třetinu na pivo poškodilo české pivovary. Nejen že nepřineslo kýžených 1,3 miliardy korun do státního rozpočtu, ale ještě zapříčinilo ztráty pracovních míst v odvětví.

Vláda nakonec získala výběrem pouze 345 milionů a jako vedlejší efekt si tímto krokem pobouřila podnikatele v pivovarnickém průmyslu.

Pravice kritizuje pravici

Majitel rodinného pivovaru Stanislav Bernard se netají svým pravicovým postojem na politiku. Známé jsou jeho billboardy se sloganem svět se zbláznil, kdy se trefoval převážně do Jiřího Paroubka, potažmo sociální demokracie.

V posledních senátorských volbách dokonce kandidoval jako nezávislý za ODS, ale neuspěl. Nicméně k tomuto opatření pravicové vlády, které nepřineslo do státní kasy očekávané zisky, má jasný postoj.

"Je to lumpárna. Proč nebyla zavedena spotřební daň na víno? Vidím za tím lobbing z Francie a Itálie, kterému kdosi podlehl," stěžuje si Bernard.

Podle pivovarníka zvýšení spotřební daně nepoškozuje pouze jeho pivovar, ale celé odvětví.

"Podle mých informací tato daň sice nebyla nápadem ministra Kalouska, ale zesnulého Edvarda Janoty, nicméně mělo to být dočasné, ale jak víme jednotka dočasnosti je jeden furt," vyjádřil obavy Bernard.

Kalousek: Ani náhodou

Ministr financí Miroslav Kalousek však nemá v plánu na spotřební dani nic měnit. „Chápu, že se pivovary snaží prosadit snížení daně. Ale spotřeba podle mne neklesá jen vlivem daně," uvedl Kalousek. Celková produkce piva se loni propadla o osm procent.

Začala klesat předloni, kdy pivovarníky postihla ekonomická krize. Tuzemské pivo těžko konkuruje cenám z dovozu a pivovary musí mnohde propouštět.

Bernardův pivovar však nejen že nemusí, ale paradoxně jeho tržby zaznamenaly růst. "Rostli jsme jen mírně, ale každopádně nás toto opatření přibrzdilo. Zdražili jsme jen o 1,5%, což znamená, že se do konečné ceny ani nepromítne zvýšení spotřební daně a tratí na tom výrobce," konstatuje Bernard.

Stejně skeptický je k výši spotřební daně i manažer Pivovarů Staropramen Petr Šámal, jenž se v rozhovoru pro HN vyjádřil, že by k pozvednutí pivovarnictví stačilo pouze snížit daň na úroveň z předloňska.

Původně nealko

Majitel Rožnovského pivovaru Tomáš Kubčík považuje spotřební daň na pivo rovněž za neférovou, nicméně na úbytek si nemůže stěžovat. ,,My prodáme vše, co uvaříme. Téměř 2000hl. Nemůžeme si tedy stěžovat na pokles tržeb," uvedl pro ParlamentníListy.cz Kubčík.

Rožnovský pivovar při příležitosti otevření v loňském roce pozval původně na ochutnávku nealko piva ministra financí Miroslava Kalouska, nicméně nezůstalo jen u něj.

"Pan ministr ochutnal všechny naše produkty," zavzpomínal s úsměvem Kubčík.

Zdroj: Parlamentní listy.cz | Autor: Pavel Kozdera

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/202352.aspx


Diferenciace u skupinových balení je klíčem k nárůstu zisku pivovarů. Společnost Logipack se touto myšlenkou zabývala a ukázala na nutnost nových řešení vhodných pro nápojový průmysl. Zvláště u evropského pivovarského průmyslu se rámcové podmínky již léta mění v souvislosti se změnou dynamiky trhu i aktivitami konkurence.

Na základě výsledků získaných ze sledování spotřebitelského chování a díky poklesu výskytu velkých rodin, se průměrná spotřeba piva na jednu domácnost již léta snižuje.

Proto spotřebitelé zcela opouštějí trh s pivem nebo se obracejí od klasických přepravek k jiným alternativám balení. Zvláště malá balení mají u spotřebitelů rostoucí oblibu. Skupinová balení jsou vhodná z hlediska pohodlí pro kupující a v době zmenšujících se domácností je odpovídajícím trendem odklon od klasických přepravek k obalům pouze s několika lahvemi.

Rozmanité varianty skupinových balení např. po čtyřech, šesti, osmi, deseti nebo dvanácti vratných lahvích, se mohou snadno umístit na „Allrounder“. Nabízejí spotřebitelům splnění jejich požadavků na optimální množství pro každou domácnost. Umožní se tím snadná manipulace, jak ve výrobních a prodejních skladech, tak i na prodejnách. Tyto operace lze provádět s několika skupinovými obaly současně a jde je pak i přikládat na palety k tradičním přepravkám. Usnadňuje se tak i výměna vratných obalů. Vzájemně spojené lahve, tzv. Closed Baskets, jsou na horní části uzavírajícího obalu opatřeny vlastním EAN kódem a zvláštní cenou za tuto společnou prodejní jednotku.

Dnes se dá říci, že se na nápojovém trhu v Německu logipacky již etablovaly. S tímto systémem pracuje mnoho velkých pivovarů i velkoobchodních středisek. Closed Baskets jsou prodávány na více než 11 000 prodejních místech. Roční objem takto balených nápojů se pohybuje kolem 800 000 hl.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová | BRAU INDUSTRIE

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=112232&ids=176


Nejen víno. Mikulov ožije pivobraním

[úterý, 12. červenec 2011]

Jihomoravské město Mikulov, které je zasvěceno vínu více než jakékoli jiné, ožije na začátku srpna při slavnostech piva. Pivobraní nabídne ochutnávky z produkce velkých i malých lokálních pivovarů, rockové koncerty i ohňovou show.

"Jižní Morava nepatří jenom vínu. Je tu také mnoho lidí, kteří dávají před vínem přednost kvalitnímu pivu. Své sídlo tu má hned několik velkých i malých pivovarů. Akce nabídne spojení netradičního pivního zážitku s prohlídkou jednoho z nejhezčích měst na Moravě," informovali pořadatelé akce. Pivobraní proběhne 5. a 6. srpna.

První ročník se konal loni v Březí u Mikulova. Tento rok organizátoři poprvé pořádají pivobraní v amfiteátru v Mikulově. Chtějí tak navázat na tradici Pálavského vinobraní, které k Mikulovu už několik let patří. Místo vína ale v tomto krásném historickém městě návštěvníkům nabídnou bohatý výběr piva od větších i malých pivovarů.

Festival potěší zejména fanoušky piva, kteří budou moci ochutnat z široké nabídky nejrůznějších značek a druhů. Na své si přijdou i příznivci rockové muziky, zahrají tu například kapely Mrs. Hill, U2 revival, Free Fall, Hysteria, Wild Eggs, Denwer, Větry z Jihu, Morčata na útěku, Jiří Zonyga a cimbálová muzika Medicinbal.

Návštěvníci se mohou těšit na vystoupení skupiny historického šermu Memento Mori z Uherského Hradiště, která předvede i fakírskou a ohňovou show. Pro vyznavače adrenalinových sportů organizátoři připravili exhibici na U-rampě. Na programu je také ohňostroj a pivní tombola.

Základní vstupné je 100 korun, za dvoudenní vstup zaplatí návštěvníci 150 korun. Využít mohou i rodinné vstupné za 200 Kč, které platí pro dva dospělé a pro dvě až tři děti do dvanácti let. V pátek od 16 do 18 hodin a v sobotu od 12 do 14 hodin bude vstup do areálu zdarma.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Marie Frajtová

http://www.tyden.cz/rubriky/relax/apetit/nejen-vino-mikulov-ozije-pivobranim_206696.html


Zvýšení spotřební daně na pivo o třetinu ničí české pivovary. Poprvé klesla spotřeba piva, pivovarům chybí peníze a propouštějí. Předpokládaný přínos do státního rozpočtu přitom není tak veliký.

Státní kase mělo zvýšení spotřební daně na pivo přinést 1,3 miliardy korun. Nakonec ale získala pouze 345 milionů.

Stačilo by snížit daň na úroveň předloňska," stěžuje si manažer Pivovarů Staropramen Petr Šámal Hospodářským novinám, „Zvýšení státní pokladně příliš nepomohlo, naopak české pivovarnictví a navazující odvětví to poškodilo."

Kalousek: Na dani se nic měnit nebude

Ministr financí Miroslav Kalousek však nehodlá nic měnit. „Chápu, že se pivovary snaží prosadit snížení daně. Ale spotřeba podle mne neklesá jen vlivem daně," tvrdí Kalousek. Oproti tomu na víno není zavedená žádná spotřební daň.

Celková produkce piva se loni propadla o osm procent. Začala klesat předloni, kdy pivovarníky postihla ekonomická krize. Tuzemské pivo těžko konkuruje cenám z dovozu.

Zdroj: Parlamentní listy.cz

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/202304.aspx


Když se řekne komuna, možná si vzpomenete na dějepis a na 19. století. V Paříži v roce 1871 vzali revolučně naladění obyvatelé správu města do svých rukou a vytvořili takzvanou Pařížskou komunu. Trvala jen pár měsíců, patrně stejně krátce jako si ji pamatují žáci v dějepisu. Existuje však komuna, která přetrvala celá staletí. Patrně proto, že v ní nejde o revoluci, ale o pivo. Jediná pivní komuna v celé Evropě a zřejmě i na světě funguje pár kilometrů od českých hranic – v rakouském Freistadtu.

Skupině turistů právě skončila prohlídka freistadského pivovaru, a tak odpočívají. Jak jinak než v hospodě u piva. Sládek Norbert Pichler, který je provázel, čepuje na uvítanou dvě deci místního ležáku a pouští se do vyprávění o pivní komuně.

Freistadt je velmi přesně naplánované město. Leží na půl cesty mezi Lincem a Českými Budějovicemi. Byl to záměr, aby se tu mohli zastavit kupci a nechat například přepřáhnout koně,“ začíná svůj výklad.

Když se město ve 13. století stavělo, bylo potřeba nějak sem nalákat lidi. A tak vrchnost udělila Freistadtu různá práva, mezi nimi i právo várečné. Každý dům uvnitř městských hradeb mohl vařit svoje vlastní pivo,“ pokračuje sládek.

Po několika ničivých požárech se v roce 1777 občané rozhodli postavit nový společný pivovar za hradbami. Aby si zachovali svá práva a ochránili svoje zájmy, rozhodli se, že pivovar budou řídit formou komuny,“ vysvětluje původ staleté tradice.

Do pivovaru se ještě vrátíme, pojďme si však zatím na chvíli projít město. Je to jen kousek pěšky. Náměstí má dodnes středověký ráz, uličky jsou úzké a zdejší zámecká taverna přímo vybízí k návštěvě. Ostatně na dveřích je hrdý certifikát s nápisem Nejlepší pivnice v celém Horním Rakousku.

Šéf pivní komuny Rudolf Scharitzer je v pivnici jako doma. Nejenže komunu vede, ale je také jedním z podílníků unikátního pivovarského modelu. „Vlastním dům tady vedle na náměstí, takže jsem zároveň jedním ze spolumajitelů pivovaru,“ vysvětluje.

Komuna je už od začátku omezena na domy uvnitř městských hradeb, je jich asi 150. Je to uzavřená společnost, domy se neprodávají. Na každý dům připadá podle historického rozdělení určité množství piva – minimálně 15 věder, maximálně 140,“ popisuje Rudolf Scharitzer.

Jedno vědro je historická měrná jednotka, která odpovídá asi 56 litrům. Vše, co sami nespotřebují, si mohou vlastníci domů navzájem prodávat. Zdaleka to však není tak, že by freistadský pivovar zásoboval jenom město.

Zdejší pivo se čepuje v širokém okolí a pivní komuna není jenom kuriózní, ale taky ekonomicky velmi úspěšná, jak potvrzuje i její šéf Scharitzer: „Rakouský trh se zmenšuje kvůli zahraničním značkám, ale my přitom máme pořád větší a větší tržby.

Freistadské pivo je hořké a silné. Odpovídá české dvanáctce, ale je ještě o trochu silnější. K jeho výrobě používáme výhradně chmel vypěstovaný tady u nás,“ doplňuje hrdě šéf komuny. Vraťme se však z hospody do pivovaru.

Sládek Norbert Pichler tam právě vysvětluje, jak se vlastně 150 vlastníků komuny dokáže na něčem dohodnout: „Samozřejmě to není tak, že by o všem rozhodovali všichni. Máme správní radu, která má momentálně šest členů. Ta rozhoduje o investicích a o směřování pivovaru.

Pivní komuna je sice stará pár stovek let, ale rozhodně nezaspala dobu. Moderní webové stránky nabízejí bohatý sortiment pivovaru včetně sezónních piv i nabitý kalendář akcí pro pivní fanoušky. Pivo hrálo ve Freistadtu vždycky hlavní roli, a nové tisíciletí na tom vůbec nic nezměnilo.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Vojtěch Berger

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/918976


První ročník Hlučínských pivních slavností se konal v sobotu 9. července u Hlučínského jezera zvaného Štěrkovna.

Slavnosti piva v Hlučíně byly pro pořadatele premiérovou zkušeností. Podařilo se jim především využít letního počasí, takže v okolí Hlučínského jezera se sešly stovky lidí především kvůli vodě a širokou nabídku piva využili jako bonus.

V mobilních stáncích byla nabízena piva Radegast, Ostravar, Staropramen, Plzeň, Pardál, Budweiser a další. K poslechu a pro pobavení se na podiu střídaly různé skupiny - ať už místní kapely nebo dvojice Retro Blues. Večer pak ve 20.00 hodin vystoupila kapela Rock & Roll Band Marcela Woodmana.

Hlučínské jezero se nachází v sousedství města Hlučína. Zabírá plochu 138 hektarů a nabízí velké množství rekreačního a sportovního vyžití. Přímo v centru jezera je vybudován Sportovně rekreační areál nabízející rozličné sportovní a rekreační aktivity. Travnaté pláže, přírodní bazény, sportoviště, bufety a campingy.

V areálu je v provozu vlek na vodní lyžování, který využívají trénující sportovci, ale i běžní návštěvníci. Na rozsáhlé ploše jezera lidé provozují jachting, windsurfing a další vodní sporty. Odlehlejší místa jezera navštěvují milovníci klidu a pohody a také rybáři. Sobota se vydařila. Voda byla osvěžující a pivo přišlo k duhu. Ostatně i pivo je z vody.

Vodní sportovní areál je v provozu nepřetržitě od 8 do 19 hodin. V sobotu 23. července se na ploše jezera bude konat Závod v dálkovém plavání O pohár města Hlučína a 28. července zde začne festival Štěrkovna Open Music 2011.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Josef Zajíc

http://www.novinky.cz/vase-zpravy/moravskoslezsky-kraj/opava/1227-5735-hlucinske-pivni-slavnosti-zazily-premieru.html


Po týdnu práce si každý rád odpočine na své zahradě nebo na chalupě. A k odpočinku patří pivo…

S létem začínají Češi zase grilovat a pořádat párty a oslavy. Podle výzkumu společnosti Unilever třetina Čechů griluje pravidelně, v létě se pak grilování věnuje absolutní většina lidí. Ke grilovanému masíčku je ideální správně vychlazené pivečko. Ale jak ho na párty zajistit? Klasické české úsloví říká, že nejlepší pivko je ze sedmého schodu.

Vypůjčte si výčep!

Ale co mají dělat ti bez schodů? Ideální je zapůjčit si výčep včetně chlazení. Půjčit se dají u většiny pivovarů. Výpůjčka stojí maximálně několik stokorun, ale připravte si aspoň tisícovkovou zálohu. Alternativou k výčepům s chlazením je tzv. párty pípa. Sud by se měl uskladnit v chladném sklepě a chvíli před začátkem akce donést tam, kde budete hosty obsluhovat. Se sudem by se nemělo moc třást a v žádném případě se s ním nesmí kutálet. Pak už stačí nechat ho jen chvíli odstát a můžete začít čepovat! Abyste udrželi pivo v ideální teplotě, měli byste sud umístit do škopku se studenou vodou.

Coolkeg

Staropramen přišel se zajímavou novinkou: samochladícím soudkem Coolkeg. Tenhle vynález umí vychladit pivo během 60 minut na optimální teplotu 5°C! CoolKeg obsahuje 20 litrů piva Staropramen Světlý a jeho doporučená cena je 800 Kč. Sud je zálohovaný a vratný v místě jeho koupě. Jak to funguje? Chlazení piva probíhá na přírodním principu bez potřeby zdroje energie. Překlopením páčky propojíte v sudu oddělené komory obsahující přírodní minerál Zeolit a vodu. Chemický proces celou nádobu ochladí a za hodinu máte krásně studené pivo.

Domácí stáčecí zařízení

Společnost ETA zase uvedla na trh domácí stáčecí zařízení. Přístroj vyvinuli ve spolupráci s Plzeňským Prazdrojem. Používá se na pětilitrové soudky, umožňuje čepování piva za optimálních podmínek. Funguje na běžně dostupné sifonové bombičky CO2, dá se zapojit do zásuvky na 230 V nebo do 12 V (auto). Chladicí systém umožňuje nastavení teploty soudku na 6 - 18 °C, přičemž si hodnoty můžete zkontrolovat na digitálním displeji. ETA dodává pípu v černé nebo stříbrné barvě a celé to stojí jen 5499 korun.

Domácí chlazení

Koupit se dají také domácí chladící systémy, díky nimž bude pivo studené i v tom nejteplejším počasí. Jsou však určené pro opravdu zapálené pivaře. Pro příležitostné milovníky grilování a popíjení jsou příliš drahé. Celý systém chlazení i pípy stojí přibližně 15 000 korun. Zajímavé a velmi stylové je třeba to od společnosti Pivní chlazení (www.pivnichlazeni.cz)

Zdroj: TN.cz

http://tn.nova.cz/magazin/hobby/chataazahrada/chladne-pivo-na-chalupe-vime-jak-na-to.html


Jak poznat dobře natočené pivo?

[sobota, 9. červenec 2011]

Vstupujeme do období letních dovolených, kdy většina z nás jistě zabrouzdá i do nějaké té letní zahrádky, aby si zchladila žízeň dobrým pivem. Na co se ale máme připravit? Na gurmánskou lahůdku v podobě žlutavého moku s bílou čepičkou, anebo spíš na rozvrat trávení a pohody u stolu? Zatímco v některých restauracích se s pivem mazlí, jinde nám číšník s klidem přinese podmírák a do očí nám bude tvrdit, že to dojde. Jen stěží může člověk chodit pořád jen do prověřených restaurací, je proto dobré umět kvalitu piva posoudit, a když se nám něco nezdá, půllitr reklamovat.

Co dělá dobré pivo dobrým pivem?

Když pomineme technologii výroby a chuťové vlastnosti, pak by půllitr kvalitně načepovaného piva měl mít zejména následující rysy: dobrou míru, kvalitní pěnu, správnou teplotu a přiměřený říz. Příjemná obsluha se myslí samosebou.

"Definice řízu je zajímavá," říká pivovarský odborník Josef Krýsl. "Je to vjem, který lze definovat jako příjemné pálení na kořeni jazyka," popsal. Co se týče teploty, je pro pivo ideální mezi šesti až osmi stupni Celsia. Podle Kýsla je ale třeba rozlišovat mezi létem a zimou. "V létě bych doporučoval chladit pivo na teplotu šest až osm stupňů Celsia, v zimě si myslím, že stačí, když bude mít sedm až devět stupňů," uvedl.

Pěna a kroužky

Součástí kvalitního piva je bezesporu také kvalitní pěna. Teď jde jenom o to, jaké vlastnosti musí vykazovat. I o tom se vedou leckdy v restauracích u stolu vášnivé debaty. A tak raději dejme slovo opět Krýslovi. "Nemá to být taková čepice, ten karfiol nebo atomový hřib, jak jsme někdy zvyklí, ale pěna má být jemná, krémovitá, aby na ni bublinky vůbec nebyly vidět," podotkl.

S kvalitní pěnou pak úzce souvisí tzv. kroužkování. Někdy se na stěnách sklenice dělají kroužky. Na vnitřním obvodu sklenice ulpívá vždy po upití pěna. Je to dobře, anebo špatně? Podle odborníků se kroužky na správně načepovaném půllitru dělat mají. Svědčí třeba o tom, že číšník sklenici pořádně umyl. A proč se nedělají kroužky jenom u špatně umytých sklenic? "Jsou tam zbytky nečistot a tím se snižuje povrchové napětí, které způsobuje udržení pěny," dodává Krýsl.

A co míra? Centimetr nikdy nedojde!

V restauracích se někdy stává, že číšník, který se kvůli přemíře hostů celý večer nezastaví, nosí půllitry plné sotva ze dvou třetin. Když se zákazník ozve, číšník většinou odpoví – to dojde. Jenže podle odborníků to s docházením není tak horké. Dojdou jen milimetry. "Co se míry týče, musí být po rysku. Je samozřejmě možné tolerovat jeden dva milimetry, ale třeba centimetr určitě ne," upozornil Kýsl.

Čepování

I když je v restauraci o pivo dobře postaráno, to znamená, že je dobrá skladovací teplota piva, pravidelná sanitace, kvalitně umyté sklenice apod., přesto to ještě nemusí znamenat, že se nám na stole objeví ukázkové pivo. Důležité je také to, jak nám číšník pivo načepuje.

"V současnosti se u nás používají dva typy kohoutů - pákové anebo speciální klikové. Ty mají tu vlastnost, že umožňují natočit najednou půllitr piva a přitom lze dodržet míru. Pokud někdo používá pákový kohout a půllitr načepuje navíckrát, vystavuje se nebezpečí, že hořké látky v pivu zoxidují a tím sníží jeho senzorickou hodnotu," popsal Krýsl. Obsluha by přitom měla pivo načepovat maximálně natřikrát. Pokud do jednoho půllitru pustí zlatavý mok víckrát, měl by to být pro zákazníka signál, že něco není v pořádku. A co odborníci doporučují v případě, že nám číšník přinese nekvalitní pivo? Neplatit!

Zdroj: ČT24 | Autor: Vlado Štancel

http://www.ct24.cz/ekonomika/129589-jak-poznat-dobre-natocene-pivo/


V Mysločovicích poteče pivo proudem

[pátek, 8. červenec 2011]

Milovníci zlatavého pěnivého moku se mohou radovat. Po roce se v obci Mysločovice u Zlína budou opět pořádat oblíbené pivní slavnosti. Akce se uskuteční 16. července v areálu sokolské zahrady. Již ve dvě hodiny odpoledne zde vypuknou nejrůznější zábavní soutěže s pivní tématikou.

Návštěvníci se mohou těšit na pivní slalom, pití piva na ex, klání v držení tupláků, velkou soutěž v pojídání párků, soutěž v hodu prázdným sudem do dálky, nebo také na měření největšího pivního pupku.

O zábavu tedy bude rozhodně postaráno. To ale není vše. „Pro ty nejmenší návštěvníky bude připraveno nesčetné množství různých soutěží včetně diskotéky,“ poodhalil část programu pivních slavností organizátor Jaroslav Mrázek.

Letošní program je opravdu bohatý i co se hudby týká. Partička skvěle sehraných muzikantů hrajících pod názvem Legendy se vrací potěší svou hudbou o půl deváté večer.

Tato výtečná kapela má na svém kontě mnoho beznadějně vyprodaných koncertů v rámci celé České republiky. Teď nás poctí svou přítomností i v Mysločovicích,“ dodává Mrázek. V sestavě této kapely hrající pro dobrou náladu, nostalgické zavzpomínání i k tanci, naleznete mimo jiné i prezidenta Akademie populární hudby ČR a výtečného moderátora Petra Šišku.

Na pivních slavnostech také uvidíte taneční vystoupení orientálních tanečnic, ale také mnoho dalších hudebních kapel.

Zdroj: Zlínský deník | Zuzana Molková

http://zlinsky.denik.cz/kultura_region/v-myslocovicich-potece-pivo-proudem20110707.html


Dolní komora ruského parlamentu schválila návrh zákona, díky kterému se od roku 2013 znemožní prodej piva na venkovních stáncích. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na webové stránky ruského parlamentu.

Právě na venkovních stáncích se podle agentury Reuters prodává zhruba 15 procent z celkového objemu piva. Podle schváleného zákona se bude moci prodávat pivo i v obchodech pouze v denní dobu.

Tato zpráva podle agentury Reuters následně negativně ovlivnila akcie dánské společnosti Carlsberg, která je největším prodejcem piva v Rusku. Akcie přitom začaly klesat už ve středu poté, co zákon prošel v dolní komoře parlamentu druhým čtením

Nový zákon má za cíl pomoci snížit spotřebu alkoholu mezi ruskou populací.

Zdroj: Euro zprávy.cz | Autorka: Katarína Macková | Mediafax

http://zahranicni.eurozpravy.cz/evropa/30450-novy-zakon-od-roku-2013-omezi-prodej-piva-v-rusku/


Do obnovy historického objektu je třeba vložit až sto milionů, které v rozpočtu chybí.

Pronajmeme prostory vhodné k provozování hotelu či kongresového centra. Atraktivní lokalita poblíž centra Kaplice, v sousedství sportovního areálu a koupaliště. Značka: bývalý panský pivovar starý přes 360 let.

I tak by mohl znít inzerát, který se už brzy objeví v nabídce jedné z realitních kanceláří. Jeho zadavatelem bude město Kaplice, které objekt bývalého pivovaru v městské části Bělidlo vlastní.

Důvod pronájmu je jednoduchý. Podstatná část prostorného objektu si žádá rozsáhlou rekonstrukci, přičemž náklady by mohly podle hrubých odhadů dosáhnout hranice sto milionů korun. „Takové peníze město nemá a sehnat je z dotací by bylo rovněž obtížné,“ zmínil starosta Kaplice Pavel Talíř.

Kapličtí však prozatím nemohou objekt ani odprodat, neboť v roce 2007 na jeho částečnou rekonstrukci získali dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj. V podmínkách, které si ministerstvo tehdy kladlo, však byla i ta, že si město objekt pivovaru musí ve svém vlastnictví ponechat ještě dalších pět let.

Řešení? „Pivovar pronajmeme zájemci, který bude ochotný jej opravit. Až uplyne lhůta daná ministerstvem, objekt nájemci prodáme,“ řekl Pavel Talíř.

Jak starosta doplnil, při stanovování prodejní ceny objektu Kapličtí samozřejmě zohlední investice, které nájemce do rekonstrukce pivovaru vloží.

Co v prostorách, kde se dříve vařilo pivo, vznikne, je prozatím otázkou. Záležet bude na nápadech potencionálního investora, které pak do jisté míry budou korigovat představitelé města. „Osobně bych si uměl představit například komplex s nabídkou ubytování a relaxace. Něco takového v Kaplici dosud chybí. Třeba ale bude mít někdo lepší nápad. Rozhodně však ve městě nechceme další noční klub,“ podotkl Pavel Talíř.

Když říkáte, že to dříve býval pivovar, uměl bych si tu představit nějaké muzeum piva, aby to bylo stylové. Anebo ubytování pro sportovce, když je vedle fotbalové hřiště i kurty na tenis nebo volejbal,“ usoudil turista Karel Ražecký ze středních Čech, který včera po kaplickém Bělidle procházel.

Na částečnou rekonstrukci objektu bývalého pivovaru získali v minulosti Kapličtí dotaci ve výši 5,4 milionu korun z Ministerstva pro místní rozvoj. K nim město z vlastního rozpočtu přidalo necelých sedm milionů. Další peníze pak poskytlo například Ministerstvo kultury. Stále však zbývá investovat minimálně šedesát, reálně však spíše až sto milionů korun.

Jak uvedla Ivana Putzerová, která má na kaplickém městském úřadě na starosti dotace, pokud by si město pivovar ponechalo ve svém vlastnictví, na záchranu památky by peníze z dotačních zdrojů shánělo jen těžko.

„V případě evropského Regionálního operačního programu se tato možnost jako reálná příliš nejeví a z dotačních programů vypisovaných jednotlivými ministerstvy lze většinou získat jen mnohem nižší částky,“ vysvětlila Ivana Putzerová.

Doplnila, že zařízení provozované v pivovaru má navíc být ekonomicky činným subjektem, tudíž dotace pro tento účel se poskytují jen v minimální výši na úkor většího podílu žadatele.

Jaké využití by někdejšímu pivovaru na kaplickém Bělidle slušelo podle vás? Vyjádřete svůj názor v diskusi pod článkem.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Českokrumlovský deník | Autor: Martin Tröster

http://ceskokrumlovsky.denik.cz/zpravy_region/zachranit-pivovar-mesto-samo-nedokaze20110708.html


Němci své pivo beznadějně milují. Stejně tak si oblíbili cyklistiku a rekreační sportování. Proto bylo jen otázkou času, kdy obě populární činnosti v zemi našich západních sousedů zkombinují. Vzniklo tak německé „pivní kolo“.

Foto

Na jaře a v létě projíždí německými městy mohutný cyklistický rám o velikosti mikrobusu ve tvaru písmene U, který pojme až 16 zájemců šlapajících na barových sedátkách do pedálů. Výčepní servíruje zákazníkům za jízdy zlatavý mok přímo z velkého sudu. Na čele kuriózního dopravního prostředku sedí dokonale střízlivý řidič, který řeže zatáčky a brzdí na křižovatkách.

Před pěti lety jsem v Kolíně nad Rýnem začínal s kolem pro jednoho jezdce. Pojízdná pivnice se mezitím ujala nejen v Německu, ale díky četným videonahrávkám na internetu i v dalších zemích,“ vysvětluje Udo Klemt, který spolu s Ingem Böllem zakládal firmu BierBike.

Nápad a obchodní značku si můžete pronajmout po celém Německu. Trváme ale důsledně na dodržování přísných bezpečnostních pravidel,“ zdůrazňují oba.

Řidič bývá abstinent

Na zakázku vyráběná kola splňují přísné bezpečnostní spolkové normy na prostředky poháněné pedály. Řidiči procházejí zvláštním školením a během pracovní doby nesmějí pít žádný alkohol.

Přestože za dvouhodinovou jízdu zaplatíte 600 eur (14 760 Kč), těší se pivní kola oblibě jak mezi domácími milovníky piva, tak mezi zahraničními turisty. „Pro šestnáct lidí není cena bůhvíjak závratná. Posezení u piva někde na zahradě v hostinci vás vyjde jen o trochu levněji,“ říká Klemt.

U nás se navíc můžete projíždět městem na čerstvém vzduchu, bavit se, připíjet si a v naprostém klidu si vychutnávat pivo. Na pohybující se večírek uprostřed města budete určitě dlouho vzpomínat. Popíjení piva na kole se jen těžko něco vyrovná,“ tvrdí jeden z otců myšlenky pojízdné pivnice.

V Düsseldorfu se vede právní boj

V zemi, kde platí přísná pravidla, takže si v neděli nemůžete ani posekat trávu ve vlastní zahradě nebo po desáté večer dát prádlo do pračky, nemá pivní kolo jen příznivce.

Úředníci düsseldorfského magistrátu již dva roky svádějí s firmou BierBike právní bitvu. Nechtějí jízdy pivního kola ve městě povolit: tvrdí totiž, že nejde o dopravní prostředek.

Městský soud proto jízdy pivního kola v ulicích zakázal. Odvolací soud však zákaz zrušil.

Postoj düsseldorfských úředníků nechápeme. Pivní kolo je přece kolo. Pokud nepovolíte jezdit s ním po městě, musíte z ulic vykázat všechna jízdní kola,“ hájí se Klemt. Mnohé Němce však nijak netěší pohled na podnapilé turisty, hlasitě vyřvávající blábolivým hlasem z kola oplzlé opilecké písně.

Proto někteří provozovatelé pivních kol nabízejí jízdy, při nichž se čepuje nealkoholické pivo. V severoněmeckém Flensburgu si můžete na rodinnou oslavu narozenin, konce semestru na vysoké škole nebo výročí svatby pronajmout pivní kolo, kde vám nenabídnou nic silnějšího než kávu, zákusky a nealkoholické nápoje.

Budou vyrábět při jízdě elektřinu?

Jinde slouží pivní kola vyzdobená transparenty a tlampači k nejrůznějším přehlídkám i politickým demonstracím. Ve Frankfurtu nad Mohanem začala nedávno jedna charitativní akce závodem dvou družstev na pivních kolech.

Zatímco v jednom se do pedálů zuřivě opírali profesionální sportovci, druhý tým tvořili snaživí prominentní politici. Na cílové pásce nakonec o pověstný fous zvítězili sportovci. Nicméně to nejdůležitější, dostat akci na půl minuty do hlavních televizních zpráv, se povedlo.

V deníku Die Welt se pivních kol zastal novinář Jean Gnatzig. S nadsázkou tvrdí, že oblíbený dopravní prostředek německých pivařů přispívá k přechodu z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie, a navrhuje, že by britští hulváti mohli jízdou při pití piva vyrábět pomocí připojených generátorů elektřinu. „Mohli by zpívat, prolévat hrdlem naše pivo a přitom vyrábět elektřinu, která by středně velkému německému městu vystačila celé týdny,“ navrhuje Gnatzig.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Vladimír Plesník

http://www.novinky.cz/cestovani/236548-pivni-kolo-vyvolava-v-nemecku-nadseni-i-odpor.html


Pivní pěnou orosené Jaroslavice

[úterý, 5. červenec 2011]

Piváci v Jaroslavicích se propili do druhého ročníku akce zvané Piváky. Takhle jednoduše by se daly popsat slavnosti piva, které se v tamních krajích konají už podruhé, čímž poněkud zastiňují fakt, že Jaroslavice jsou především typicky vinařskou obcí, lemovanou malebnými sklípky, a nikoli pivními soudky.

Tuto sobotu však bylo všechno poněkud jinak. Pořadatelka úspěšné akce Ivana Machová v areálu Nové hospody roztočila osm druhů piv, takže na své si mohli přijít nejen milovníci standardu, ale rovněž fajnšmekři, kteří chtěli ochutnat Konráda, Lobkowicze nebo Bernarda. To jsou názvy, které mají dobrý zvuk nejen u pivních skautů.

Účastníci se měli nač těšit. Házelo se sudem, chmelový mok se konzumoval na čas, sudy se rovněž válely anebo se soutěžilo v přenosu piva na tácku.

Jaroslavické Piváky měly loni pořádnou žízeň, takže jejich organizátorka Ivana Machová zaznamenala konzumaci 800 litrů piva. Letos byla očekávaná žízeň ještě o něco větší.

Především ale všichni účastníci nepostrádali dobrou náladu, která k netradičním akcím tohoto druhu neodmyslitelně patří. To byl také jeden z důvodů, proč se pivní slavnosti konaly do roka a do dne znovu, protože zájem lidí z Jaroslavic si u pořadatelky Ivany Machové vyžádal repete.

Nejde ani tak o to, kolik se vypilo piva, spíše mám radost, že se v Jaroslavicích něco děje, o což se snažíme během celého roku. V říjnu pořádáme Halloween párty, v srpnu nás čeká Havaj párty, chybět nebudou ani akce na svatého Valentýna či na Mikuláše. A když se každá z těchto akci vydaří, jako tomu bylo doposud, můžeme si dovolit sponzorovat místní fotbalisty,“ uvedla pro Znojemsko Ivana Machová, které v organizaci těchto akcí vydatně pomáhá její dcera Ivana.

Zdroj: Znojemsko.cz

http://test.znojemsko.cz/clanek/pivni-penou-orosene-jaroslavice/615


V Padochově teklo pivo proudem

[pondělí, 4. červenec 2011]

V Padochově na Brněnsku měli v sobotu sraz milovníci piva. Konal se tam totiž čtvrtý ročník pivního festivalu, na kterém mohli lidé ochutnat několik desítek piv s jedenácti různých pivovarů. Na programu byla také hudební vystoupení různých skupin či třeba závody v pití piva na rychlost.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník | Autor: Drahomír Stulír

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-v-padochove-teklo-pivo-proudem20110703.html


Dovovaričská pivománia

[pondělí, 4. červenec 2011]

Čas: 9. říjen · 11:00 - 14:00

Místo konání: Hotel Victoria v Martine

Logo

1. Organizátori degustačnej súťaže

Hlavnými organizátormi 1.ročníka celoštátnej degustačnej súťaže sú Turčiansky pivovarnícky dom v Martine, Klub zberateľov pivovarských suvenírov Porter club v Martine a Asociácia malých nezávislých pivovarov na Slovensku. Degustačná súťaž sa uskutoční v rámci programu veľkého medzinárodného stretnutia zberateľov pivných suvenírov ako samostatná akcia v hoteli Victoria v Martine v nedeľu 9.10. 2011 so začiatkom o 11,00 hod.

2. Cieľ degustačnej súťaže

Cieľom tejto degustačnej súťaže je podporiť rozvoj homebrewingu (domáceho varenia piva) na Slovensku a vytvoriť podmienky pre vzájomné súťaženie medzi slovenskými domácimi výrobcami piva. Z toho dôvodu má súťaž len celoštátny charakter a je určená pre všetkých záujemcov zo Slovenska, ktorí sa venujú domácemu vareniu piva. Ďalším cieľom súťaže je vytvoriť súťažné podmienky pre výrobcov domáceho piva z koncentrátov a zo základných surovín v samostatne hodnotených kategóriách.

3. Degustačná súťaž „Domovaričská pivománia 2011“ sa bude konať v týchto kategóriách:

I. kategória – Svetlé pivá z mladinových koncentrátov do 13 % Plato

II. kategória – Tmavé pivá (polotmavé pivá) z mladinových koncentrátov do 13 % Plato

III. kategória – Špeciálne pivá z mladinových koncentrátov nad 13 % Plato

IV. kategória – Svetlé pivá zo základných surovín do 13 % Plato

V. kategória – Tmavé pivá (polotmavé pivá) zo základných surovín do 13 % Plato

VI. kategória – Špeciálne pivá zo základných surovín nad 13 % Plato

VII.kategória – Pšeničné pivá bez rozdielu stupňovitosti Plato a spôsobu výroby

Podrobnejšie informácie nájdete na www.porterclub.szm.sk alebo kontaktujte organizátorov (pokrievka@nextra.sk)

Nie je dôležitá osobná účasť, ale dodanie pív na degustáciu!

Zdroj: Facebook | Autor: Ján Pokrievka

http://www.facebook.com/event.php?eid=168725883193177



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI