Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Karel Tůma z Milešovic má neobvyklého koníčka. Pomocí drátků spojuje do obrazců barevné uzávěry od pivních sudů. Říká jim „dečky“.

Na třiapadesát těchto výtvorů poprvé představil veřejnosti za místní hasičskou zbrojnicí. Výstavu navštívilo na sto šedesát lidí místních i přespolních.

„Je to, jako když horolezec leze na první horu,“ popisuje pocity, které zažíval v počátcích svého neobvyklého koníčku sedmašedesátiletý Tůma.

Jako důvtipný hospodský brzy zjistil, že s barevnými víčky od pivních sudů by šlo něco zajímavého vytvořit. Nejdelší „dečka“ tvořící název obce Kobeřice u Brna dosahuje délky 4,36 metrů. Skládá se z tří set osmdesáti devíti kusů.

Tůma dal vzniknout od roku 1999 třiapadesáti dečkám s nejrozmanitějšími nápisy, od názvů okolních vesnic i měst, přes prapory organizací, Evropské unie, značky aut, zkratky politických stran, až po známá motta.

Spojením všech jeho výtvorů vznikl téměř sto dvanáct metrů dlouhý pás z devíti tisíc osmi set šedesáti osmi víček propojených osmadvaceti kilometry pozinkovaného drátku, na kterém strávil přes sedm set hodin práce.

Tůma se chystá se svými dečkami přihlásit také na známý pelhřimovský festival rekordů a kuriozit.

Otnický farář Pavel Buchta se po zhlédnutí jeho milešovické výstavy o něm vyjádřil jako o člověku, který něco dovede a také se o to chce s druhými podělit.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor a foto: Hana Bajáková

Z uzávěrů od pivních sudů vytváří zajímavá díla

Muzeum zve na Pivní práce

[úterý, 4. srpen 2009]

Pivo bylo vždy fenoménem a neodmyslitelnou součástí české kultury. A právě o tomto oblíbeném nápoji pojednává výstava Městského muzea Chotěboř, která nese název Pivní práce. Ivan Pinkava a Tono Stano vytvořili dvě výstavy děl inspirované pivem.

Pinkava zde vystavuje soubor fotografií, na kterých jsou zachyceny intimní zátiší inspirované historickými pivovarskými předměty.

Stano se naopak inspiroval barvou piva a před obří nádrží nafotil siluety svých modelů a vytvořil tak fantaskní snové obrazy.

Návštěvníci mají možnost výstavu v Chotěboři zhlédnout do 30. srpna.

Zdroj: iDNES.cz


Společnost Královský pivovar Krušovice zakončila loňský rok ve ztrátě 44,3 milionu korun, zatímco v roce 2007 činil její čistý zisk 159,7 milionu korun. Naopak tržby společnosti se meziročně zvýšily, a to o 3,3 procenta na 1,196 miliardy korun. Informace vyplývají z účetní uzávěrky společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.

Vlastníkem krušovického pivovaru je koncern Heineken. V průběhu loňského roku se Královský pivovar Krušovice stal majoritním vlastníkem společností Starobrno a Drinks Union a byl započat proces integrace akvizic skupiny Heineken v rámci České republiky.

Zdroj: Web reporter.cz | Autor: Barbora Štanglová (Česká informační agentura)


Alkohol stoupne do hlavy za šest minut

[pondělí, 3. srpen 2009]

Za pouhých šest minut po požití začíná alkohol ovlivňovat mozkové buňky: klesá množství chemických látek, které je obvykle chrání.

Zjistili to němečtí vědci. Na lékařském skeneru sledovali mozek pokusných osob, jež skoro metrovým brčkem vypily množství alkoholu odpovídající dvěma sklenkám vína nebo třem sklenicím piva. Do krve se jim tak dostalo pět až šest promile alkoholu.

Na testech se podílelo osm mužů a sedm žen. Jejich mozky reagovaly na alkohol úplně stejně. Testy ukázaly, že negativní účinky alkoholu jsou po jednom pokusu krátkodobé a že mozkové buňky se pak rychle zotaví. Vědci ale varovali, že opakovaná konzumace může omezit nebo zcela zničit tuto regenerační schopnost.

Zdroj: Právo.cz


Sbírka českých pivních sklenic

[neděle, 2. srpen 2009]

Sběratelská vášeň má mnoho podob, rovněž sběratelů různých sklenic, skleniček či pohárů je mnoho. Málokdo se však zaměřuje pouze na pivní a navíc české sklenice, tzv. krýgly a výšky. V Moravském Berouně takový sběratel je...

...a my si jej i jeho sbírku na následujícím, i když mírně postarším, videu krátce představíme.

Sbírka českých pivních sklenic

Zdroj: TV Portály.cz


Produkce piva s minimálním obsahem alkoholu vloni vzrostla o šestinu. Na trhu je už 23 značek. Trhu dominuje Birell. Jde sice stále o zlomek celkové produkce, která loni dosáhla 19,8 milionu hektolitrů, ale nealko piva se staly nejrychleji rostoucím oborem celého pivovarnického trhu.

Lahvové, točené, s minimálním obsahem alkoholu nebo i stoprocentně lihuprosté. Nealkoholické pivo táhne vítězně českým pivovarnickým trhem a každým rokem jeho produkce trhá rekordy. Loni už dodaly tuzemské pivovary na trh skoro 580 tisíc hektolitrů.

Jde sice stále o zlomek celkové produkce, která loni dosáhla 19,8 milionu hektolitrů, ale nealko piva se staly nejrychleji rostoucím oborem celého pivovarnického trhu.

Doby, kdy v Česku existovalo jediné Pito, jsou dávno pryč. Ze 47 průmyslových pivovarů v zemi už vyrábí nealko téměř polovina z nich a na výběr mají konzumenti z 23 značek. Ještě v roce 2000 dodaly pivovary na trh 117 tisíc hektolitrů. Jen v loňském roce vzrostla produkce meziročně o 16 procent. Pouze menší část z toho putovala za hranice.

Nealko pivo je nutností

Zájem o nealko roste postupně už řadu let, největší boom ale zaznamenaly pivovary v posledních dvou letech - v souvislosti s novými a přísnějšími pravidly pro řidiče. "Původně šlo o poměrně nevýznamný doplněk, teď už se ale většina producentů rychle přizpůsobuje tomuhle velmi rostoucímu trendu. Mít nealko pivo v portfoliu je dnes skoro nutnost," připomíná předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

"Výrazný nárůst spotřeby nealko piva souvisí se změnou životního stylu a odpovědností řidičů," uvedl brand manažer značky Radegast Birell Vladimír Vaněk z Plzeňského Prazdroje. Prazdroj loni vyrobil přes 320 tisíc hektolitrů Birellu, což jsou tři procenta jeho celkové produkce. Tahle značka je tak jednoznačně jedničkou na trhu. Patří jí dvě ze tří nealko piv, prodaných na domácím trhu.

Na nealko už sázejí velké i menší pivovary. Třeba v případě Pivovaru Náchod dělá už nyní jeho Primátor Nealko na 15 procent z celkové produkce 130 tisíc hektolitrů. "Ještě před platností nového silničního zákona jsme byli druzí na trhu. Dodnes je nealko pivo pro nás veledůležitá značka. A je jisté, že význam tohoto segmentu piv dál poroste. To je jedna z mála jistot na pivovarnickém trhu u nás," potvrdil ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý.

Hospody berou nealko pivo po sudech

Poptávka po zlatavém moku s minimálním množstvím alkoholu už narostla natolik, že ho hospody ve velkém berou už v sudech a čepují přímo z pípy. Mluvčí Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek upozorňuje, že varianta točeného pivního nealka ale není řešení pro každou hospodu. "Hospodské nebo restauratéry vybíráme s větší péčí. Naše nealkoholické pivo je méně prokvašené, a to chce větší starost a zaručený odběr," uvedl Mikulášek.

Podobně mluví i spolumajitel Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. "Záleží na spotřebiteli. Malý motorest dá přednost lahvím. Má-li vyšší obrat, pak vezme i nealko pivo v sudech. Je to prostě služba," říká muž, který šéfuje i Svazu malých nezávislých pivovarů.

Černohorský pivovar prodává nealkoholické pivo s "čistou nulou". Klasické pivo totiž díky speciální technologií rozdělí na dvě frakce: pivo a alkohol. Vedle čistého pivního nealka zůstane i lihovina, prodávaná jako Pivní režná.

Přísnější silniční zákon plus nové trendy v konzumaci alkoholu už přinesly nealkoholické varianty i do výroby vína. V nabídce nealka se například utkávají prakticky všichni přední výrobci a dovozci sektů a šumivých vín.

Graf

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Energetické úspory v procesu vaření piva

[čtvrtek, 30. červenec 2009]

Za použití údajů o termodynamických vlastnostech látek bylo zřetelně ukázáno, že obvyklý způsob tepelného zpracování surovin poskytuje ohromný potenciál úspor spojený s poměrem snížení opařování. Přitom při tvorbě tepla z poskytované primární energie není zmenšena specifická pivovarská efektivita.

Zevšeobecnělé zjednodušené vztahy jsou použity takovým způsobem, aby ukázaly stupeň, při kterém může být energie ušetřena. To se může týkat každého pivovaru, kdy je funkce každoročního objemu výroby snížena o celkové odpařování na hektolitr mladiny, který nebyl odpařen. Během sledování efektivnosti hospodaření s energií byly zahrnuty veškeré technické a technologické možnosti.

Zvláštní pozornost provedeného hodnocení byla věnována rozdílům, které jsou výsledkem zabudování vybavení ke zpětnému získávání tepla, jako například parních kondenzátorů nebo parních kompresorů. Vynikajícím faktem je skutečnost, že úspory primární energie jednoduše rostou. Jsou výsledkem toho, že se může do výrobního procesu dodávat teplo vzniklé odpařováním. V případě přivedení mladiny k bodu varu s nižším celkovým odpařeným množstvím jsou dodatečné úspory primární energie nezanedbatelné. Tato skutečnost by neměla být opomíjena při hodnocení potenciálu celkových úspor.

Během sledování se projevilo, že největší potenciál úspor byl přirozeně nalezen v systémech bez opětovného využívání tepla.

Tudíž v případech, kdy se použijí takové systémy, které celkové odpařování přednostně sníží pod běžný rozsah, je stále ještě poskytováno dostačující množství energie pro ohřev mladiny. V tomto případě je mladina zahřívána přímo.

Zdroj: Agronavigátor.cz


K zahradnímu posezení patří sud piva. Abyste ho dokázali čepovat jako profesionálové, sud neválejte, nechte ho 24 hodin stát ve sklepě. Pivo čepujte na jeden zátah, aby se s ním "co nejméně hýbalo".

Pivo čepuje a zároveň tlakuje sud. Pokud máte větší sud a je opravdu velké horko, takže hrozí, že pivo rychle zteplá, vyplatí se půjčit si i chladicí zařízení. Jeho součástí bývá vzduchový kompresor. Pak potřebujete ještě narážecí hlavu, k níž chladicí zařízení s výčepním kohoutem připojíte.

Natočit pivo podle všech pravidel ale chce cvik. Mistr republiky v čepování z roku 2006 Lukáš Svoboda radí: "Pivo vždy čepujte na jeden zátah, co nejméně s ním hýbejte."

Propláchnout, nekoulet

Než začnete čepovat, měli byste vše důkladně propláchnout. "V zařízení se usazují kvasinky, a pokud je pořádně nevypláchnete, začnou hned pracovat na svém rozmnožení," upozorňuje Lukáš Svoboda. Platí to nejen u zařízení, které má někdo přes zimu uložené ve sklepě, ale i u zapůjčeného. Podle něj by bylo ideální přivézt si sud z hospody den předem a nechat ho 24 hodin v klidu někde ve sklepě, kde je teplota kolem 4 °C. Pak byste měli sud opatrně přenést na místo a dávat pozor, abyste s ním co nejméně třásli.

Realita však bývá taková, že si sud na zahradu přivezete a obvykle ho hned narazíte. V takovém případě radí Svoboda omezit manipulaci na minimum: "Čím více se sudem manipulujete, tím víc vám bude pivo pěnit. Takže nekoulet!" Pokud pivo i přesto pění, zkuste přitáhnout kompenzátor, kterým se mění tlak piva. Je to malá páčka na kohoutu.

Jak na čepování

"Pivo se má čepovat na jeden zátah, aby se jím co nejméně hýbalo," radí Lukáš Svoboda, mistr v čepování z roku 2006. Tak se podle něho dosáhne ideální hladinky.

Pro čepování na hladinku je ideální otočný kohout. Ten nejprve otevřete jen na zhruba 45° a jemně do sklenice napustíte trochu pěny. Sklenice držte zpočátku v úhlu 45° vůči pípě, pivo zprvu pouštějte‚ "po skle". U "zmrzlináře", tedy kohoutu, který nejspíše dostanete s výčepním zařízením, první fázi vynechejte, náklonem sklenice můžete regulovat množství piva a pěny.

V závěru sklo narovnejte a dočepujte pod pěnu. Ta by měla být krémově smetanová, homogenní a pevná. Nesmí se v ní objevovat menší či větší díry a rozhodně by neměla připomínat bublinky, které se tvoří přípravky na mytí nádobí.

Čepování skončíte prudkým zavřením kohoutu. Můžete udělat i malý kopeček a vůbec nevadí, když trochu pěny přeteče ven ze sklenice.

Po dopití by mělo pivo vytvořit na stěnách krupici a kreslit kroužky, takzvané "hladinky".

Jak zacházet s kohoutem

Existují různé druhy kohoutů. Nejčastější je pákový kohout, takzvaný zmrzlinář, který je v řadě hospod a budete ho zcela jistě mít i při domácím čepování u vypůjčeného zařízení, má dvě polohy. Dáte-li páčku směrem k sobě, poteče vám pivo, směrem od sebe pěna.

Kohout má takzvaný kompenzátor, kterým se mění tlak piva a ovlivňuje, jak bude pivo nasycené. "Lidé se často diví, že jim pivo moc pění. To však zpravidla není chyba piva. Aby výsledek byl žádoucí, musí se správně nastavit optimální teplota sudu, správný tlak a co nejlepší průtok," radí Lukáš Svoboda.

Podle něj je nejlepší způsob čepování takzvaná hladinka. Tak se pivo v Česku tradičně čepuje. Další způsoby však také mají své příznivce.

Chyby poznáte podle pěny

Všechny prohřešky proti hygieně se poznají podle pěny. "Jestliže bylo sklo, do kterého jste pivo načepovali, zaprášené, poznáte to podle toho, že se ode dna zvedají bublinky, což spousta lidí zcela mylně považuje spíše za plus. Zkušený pivař však s vámi vyběhne. Dalším znakem nedostatečné hygieny je, že pěna rychle padá, tvoří se v ní trhliny a její struktura připomíná růžičky květáku," vysvětluje Svoboda.

Na závěr připomíná: "Zákazník by měl dostávat pivo vychlazené na 6 až 8 °C. Teplota piva při čepování by tedy měla být asi o stupeň nižší."

Jak čepovat pro fajnšmekry

Mlíko

Foto

"Kohout pootevřete jen na 45 ° a na jeden ráz načepujete sklenici, po okraj naplněnou hustou smetanovou pěnou. Po napití cítíte překvapivě především pivo. Kouzlo "mlíka" se naplno projeví, je-li vypito ihned po načepování. Mlíko je svérázný, atypický, svým způsobem podmanivý styl čepování. Pokud jej neznáte, vyzkoušejte si ho," vysvětluje Svoboda.

Čochtan

Foto

Je to přesně opačný způsob než ten předchozí. "Čochtan je pivo bez pěny pro skutečné znalce. Má silný říz, protože je v něm hodně přírodního oxidu uhličitého," podotýká Svoboda. Čepuje se na jeden zátah, kohout musí být otevřený na maximum. Takové pivo by se mělo co nejdříve vypít, protože kvůli absenci pěny rychle zvětrává.

Nadvakrát

Foto

"Jde o nejrozšířenějsí způsob čepování u nás a bohužel ne ten nejlepší," tvrdí Lukáš Svoboda. Z čepování nadvakrát se totiž často stává čepování "navícekrát". Pivo tím ztrácí chuť a sytost. Čepování nadvakrát má ale jinak podle něj své opodstatnění, protože když se pivo načepuje na jeden zátah má příliš velké množství kysličníku a nadýmá.

Šnyt neboli košt

Foto

"Tenhle způsob je pozůstatek doby, kdy hospodští při každém naražení sudu nové pivo koštovali," zabrousí do historie Svoboda. V tomto případě není míra tak důležitá. Pivo má bohatou pěnu a přitom si uchovává všechny své nejlepší vlastnosti. Je to velice oblíbený způsob pití u znalců. Jim v tomto případě nezáleží na tom, kolik piva vlastně ve sklenici je.

Zdroj: Hobby iDnes.cz


Chmelaři v celé ČR přišli o stovku hektarů chmelnic. Konstrukce se vzrostlým chmelem měsíc před plánovanou sklizní porazila vichřice při bouřích, které se minulý týden prohnaly republikou.

Celkem padlo 99 hektarů chmelnic. V žatecké chmelařské oblasti silný vítr porazil 37 hektarů, v úštěcké oblasti 42 hektarů a v tršické oblasti 20 hektarů,“ shrnul v úterý Ing. Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

Žatecká chmelařská oblast zahrnuje chmelnice a pěstitele v okresech Louny a Rakovník, úštěcká oblast leží v okresech Litoměřice, Česká Lípa a Mělník. Tršická oblast je na střední Moravě v oblasti kolem Přerova.

Silné bouře způsobily především pády konstrukcí chmelnic při vichřicích. V některých místech zavinily další škody i prudké lokální srážky, dodal Bohumil Pázler.

Celkem bylo postiženo přes dvacet pěstitelů chmele. K největším škodám na Žatecku došlo v Kněžicích, Ročově a ve Stekníku. Na Rakovnicku to bylo v Mutějovicích a na Litoměřicku v Brozanech, Dušníkách a Polepech,“ upřesnil Bohumil Pázler.

Pojištěný chmel

Zemědělci mají své chmelnice naštěstí většinou pojištěny a měli by tak dostat náhradu. „Všechny chmelnice máme pojištěné proti živelním pohromám. Například ve Stekníku padla po bouřce dvouhektarová chmelnice, škoda se bude počítat v desítkách tisíc korun, ale uhradí nám ji pojišťovna,“ potvrdil na dotaz Deníku Ing. Jiří Kořen, ředitel Chmelařství Žatec.

V roce 2009 se chmel v ČR pěstuje na ploše 5300 hektarů. Z toho téměř 3900 hektarů zahrnuje Žatecká chmelařská oblast. Česká republika patří mezi čtyři největší světové producenty chmele. Chmel je jednou z nejdůležitějších surovin nutných k výrobě kvalitního piva.

Zdroj: Agris.cz


Skotskou pivovarnickou společnost BrewDog, která vyrábí pivo s obsahem alkoholu 18,2 %, obvinili z podpory pijáctví. V úterý o tom informoval server BBC.

Pivovarníci, kteří začali nabízet nejsilnější pivo v Británii, říkají, že jejich produkt má pomoci v boji proti pijáctví a alkoholismu. Řada společenských organizací považuje jejich výrok za nonsens.

Třetinková lahev piva Tokyo bude stát 9,99 libry šterlinků (kolem 16,5 dolaru). V současnosti je vyrobena jen zkušební série tří tisíc lahví. Kromě sladu a chmele jsou ingrediencemi piva Tokyo jasmín a klikva. Ale hlavní je, že pivo kvasí způsobem obvyklým při výrobě šampaňského, proto je silnější.

Zakladatel BrewDog James Watt říká, že pivo vyráběné průmyslovými metodami je nevýrazné a bez chuti. „Přitom vás svádí, abyste ho vypili co možná nejvíce,“ konstatuje skotský pivovarník. Vlastní produkci Watt nejen chválí, ale říká jí „lék na pijáctví“.

Společenská organizace Alcohol Focus Scotland (AFS), která bojuje s pijáctvím ve Skotsku, zasypala pivovarníky tvrdou kritikou „(BrewDog) se silně mýlí, jestliže si myslí, že pivo s obsahem alkoholu 18,2 procenta může řešit problémy Skotska spojené s mimořádnou spotřebou alkoholu,“ řekl šéf AFS Jack Law. Podle jeho mínění současně s tím, jak „pijáctví dosáhlo bezprecedentní úrovně“, postupují pivovarníci nezodpovědně.

Dokonce jediná láhev tohoto piva obsahuje šest obsahových jednotek alkoholu, což je dvojnásobek povoleného denního limitu,“ říká Law.

V Britském fondu pro výzkum nemocí jater také považují pivo Tokyo za potenciální problém. Říkají, že hlavní problém je tzv. binge-drinking, v Británii oblíbený způsob konzumace alkoholu, kdy se pije mnoho a rychle. Nové pivo od BrewDog podle zástupců organizace výborně vyhovuje právě těm, kdo se chtějí opít rychle a efektivně.

Nejde o první skandál v souvislosti s produkcí BrewDog. Nedávno kontrolní orgány nařídily stáhnout z prodeje nápoj od této firmy s názvem Speedball. Kontrolory zneklidnilo, že speeedball slangově znamená kombinaci heroinu s kokainem.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Dana Rybáková, Mediafax.cz


Čeští zákazníci začínají přicházet na chuť pivům, která se na náš trh dostávala dřív hlavně ze zahraničí. Ovocné nebo bylinné příchutě se nebojí přidávat do své produkce ani malé pivovary, nezapomínají ani na ženy.

Borůvkové, zázvorové i pivo s lákavým přívlastkem „cannabis“ nabízí minipivovar Purkmistr v Plzni-Černicích. Místních dvanáctek s ovocnými nebo bylinnými příchutěmi se tady ročně vypije kolem sto padesáti hektolitrů, kolem patnácti procent celkového výstavu. „Zájem mírně roste tak, jak se zvyšuje naše nabídka,“ řekl Právu manažer Petr Míč.

Z ovocných příchutí má největší úspěch borůvkové pivo s nafialovělou barvou a charakteristickým aroma i chutí,“ prozradil. Zákazníci si ale občas mohou poručit i třeba višňový nebo vanilkový pěnivý mok.

V kategorii piv s bylinnými extrakty je favoritem příchuť cannabis, tedy konopí. Kdo by ale očekával, že bude po nějaké té sklenici také patřičně „vysmátý“, má smůlu. Pivo samozřejmě obsahuje alkohol, avšak už ne ty látky, které dělají marihuanu marihuanou. Přesto hlavně cizinci jsou u vytržení.

Měli jsme tu zájezd amerických studentů, skoupili nám veškeré zásoby,“ zavzpomínal Míč.

Ochucená piva vznikají tak, že se do pěnivého moku přidá několik kapek extraktu – pro plzeňský pivovárek jej na objednávku připravuje jedna pražská firma. „Ujme se jen zlomek příchutí. Drtivou většinu esencí, a že už jich byly desítky, vyzkoušíme a zavrhneme,“ upozornil sládek Petr Krýsl.

V propadlišti dějin tak už skončily pokusy o kopřivové nebo malinové pivo. „Prostě nám nejelo,“ konstatoval sládek.

Přidávají med

Minipivovar Kvasar v malé obci Sentice na Brněnsku má roční výstav mezi 650 až 700 hektolitry, letos bude určitě vyšší. Jiří Jelínek, majitel pivovaru, se synem produkují Sentický Kvasar, medové pivo.

Je to tmavý či světlý nefiltrovaný, nepasterizovaný a chemicky či tepelně neupravovaný ležák. Má také kratší, dvouměsíční, trvanlivost a musí být uschován v chladu. Proto se taky plní do plastových láhví.

Tomu se divil už Václav Havel, který nás v roce 2003 s manželkou Dagmar navštívil. Dal mně za pravdu, když jsem mu vysvětlil, že naše pivo by ve skle mohlo v přílišném teple vybuchnout. Stačily by dvě sťuknuté láhve, vždyť za tepla by vznikl v našem pivu s vysokým obsahem vitálních kvasinek tlak šest až osm atmosfér. A elastická plastová láhev to vydrží,“ líčí Jelínek.

Výbuch je málo pravděpodobný, ale pivovarník je opatrný. Jeho zákazníci si na pivo v plastu zvykli.

Koupíte si ho fakticky jen tady. Původně jsme chtěli letošní sortiment rozšířit o pivo s bylinkami, zkoušeli jsme docela úspěšně, ale nedotáhli jsme to do konce, není čas. Lidi stačí celou produkci vykoupit,“ dodal.

Ženy jsou na ovoce

Jak ale podle znalců vypadá typický milovník ochuceného a pro Čechy tedy stále ještě exotického piva? „Je z mladší nebo střední generace a jde spíše o ženy, tedy alespoň u ovocných speciálů,“ tvrdí Míč z plzeňského minipivovaru.

Ženy pak podle manažera Zámeckého minipivovaru v Ostravě Zábřehu Radovana Koudelky tvoří dokonce polovinu klientely jejich restaurace na zámku. Na letní sezónu pro ně proto připravili nový pivní speciál – Ženské pivo Pikard.

Jedenáctistupňový pšeničný, svrchně kvašený speciál je mezi pivy skutečným unikátem. „Naše Zámecká restaurace je jediným podnikem v Ostravě, který může nabídnout pivo přímo pro ženy,“ konstatoval Koudelka.

Vrchní sládek Tomáš Hub se při jeho výrobě zaměřil na jemnější ženské chuťové buňky. „Vyšli jsme z poznatku, že ženy, dámy i plnoleté dívky u nás stále více vyhledávají pivní speciály, jejichž hořká chuť jim vůbec není cizí,“ uvedl manažer pivovaru.

Zdroj: Právo.cz


Literát Zdeněk Matěj Kuděj byl nejlepší přítel a

kumpán spisovatele Jaroslava Haška. Zůstával přirozeně po léta ve stínu světoznámého literáta. V Olomouci z něj však vystoupil. Pojmenovali po něm hospodu, která dělá čest jeho jménu i pověsti znalce dobrého piva a labužníka životních radovánek.

Foto

Hašek s Kudějem se spolu nejednou toulali naší zemí a v menších dobrodružstvích hledali potěchu i inspiraci pro svoji tvorbu. Také architekt a hostinksý Michal Giacintov se inspiroval při založení hospůdky až na vzdálené Šumavě.

Máme tam chalupu. Kousek od ní je miniaturní dědinka jménem Čachrov. Náš kamarád Honza Ježek tam léta letoucí provozuje nekuřáckou hospodu. Trvalo samozřejmě neskutečně dlouho, než si lidé zvykli, ale dnes už má vyšší návštěvnost, než druhá hospoda, která se doposud utápí v oblacích dýmu,“ vypráví.

Kdykoli jsme přijížděli s mými pěti dětmi na chalupu, zašli jsme nejdřív do této oázy,“ dodává.

Myšlenka, proč něco podobného neuskutečnit v Olomouci, nedala panu Giacintovi spát. Obcházel své známé hospodské, ale všichni považovali představu nekuřácké restaurace za chiméru.

Nakonec padlo rozhodnutí, že když nikdo nechce, budeme muset do toho jít sami. Navíc mám rád dobré pivo, tak jsem si řekl: když už si otevřu hospodu, dám si tam pivo, jaké mám rád. Rozhodl jsem se proto, že jej budu odebírat z malých pivovarů. Dávali mi čtrnáct dní, pak se prý stane hospoda kuřáckou,“ vzpomíná Giacintov.

Uplynulo pět let a hospůdka spokojeně hučí bez cigaretového dýmu. Prvenství pohostinství bez popelníků v Olomouci už „Kudějovi“ nikdo neodpáře.

Okolnosti umístění lokálu v domě, který byl podle nepotvrzených zvěstí vůbec první budovou postavenou za hradbami, byly nezvykle napínavé.

Kolem domu jsem každodenně procházel do práce. Když se na dveřích objevila cedulka, že prostory jsou k pronájmu, zavolal jsem na uvedené telefonní číslo. Nějaký člověk už byl v tu chvíli na jednání o podpisu smlouvy. Vysvětlil jsem majiteli svou ideu - a on tu smlouvu nepodepsal. Představa hospůdky, kterou jsem mu nastínil do telefonu, ho zaujala natolik, že vrabce v hrsti pustil kvůli holubovi na střeše. Asi to tak mělo být,“ říká majitel.

Z hospůdky dýchá atmosféra první republiky. A zdaleka nejen díky nábytku z dvacátých let i staršího, který namnoze pochází ze Šumavy. Možná je to tím, že na chodu hospody se podílí, tak jak bývalo zvykem, celá rodina.

Není náhodou, že v tomto prostředí vznikla u stolu číslo osm myšlenka na založení pivovaru Moritz. Spousta druhů piv od malých pivovarů, ale i kmínka nebo jeřabinka ostatně zdobí tekutý repertoár hospody.

A k zakousnutí? Tvarůžky s povidly čili „Loštický polibek“. „Měl jsem v Lošticích kamaráda, dnes již nebožtíka, který mě bral v Lošticích na pivo. Jednou mi tento pokrm připravil na rozloučenou. Vysvětlil mi, že když dříve staroušci odcházeli z hospody, věděli, že už je doma nikdo nepolíbí - tak si na odchod dali loštický polibek jako sladkou tečku za večerem. Zalíbilo se mi to tak, že jsem si řekl: loštický polibek musí na odchodnou zaznít i tady. Je to pěkná vzpomínka na mého kamaráda,“ vysvětluje hostinský, který se svými kamarády dbá o to, aby se na osobnosti Haška a Kuděje nezapomínalo.

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Karel Páral


České, moravské a slezské pivovary uvařily za první pololetí letošního roku o 6,5 procenta méně piva než vloni.

Podle šéfa Českého svazu pivovarů a sladoven za to však nemůže krize, která nutí lidi šetřit, nýbrž mizerné počasí.

"Příčinou je to, že je hnusné počasí," shrnuje bez váhání důvody poklesu produkce výkonný ředitel svazu Jan Veselý. "Jediný hezký letní měsíc byl duben." Proti stejnému období vloni se podle něj vyrobilo v dubnu o 2,7 procenta víc piva.

Rekordní rok 2007 nasadil laťku vysoko

"Velmi slušné" bylo podle Veselého počasí i v březnu, kdy produkce oproti loňsku rostla dokonce o 3,3 procenta. "Z toho je vidět, že záleží daleko víc na počasí, než na krizi," tvrdí Veselý.

Rozmarné léto tak podle Veselého zatím zvýšené spotřebě piva na zahradních restauracích příliš nepřeje. Podle Asociace hotelů a restaurací ale recese na poklesu spotřeby piva přece jen svůj díl viny nese.

"Korporátní klientela zmizela, poklesl i domácí cestovní ruch," řekl generální sekretář asociace Václav Stárek. I on ale nepopírá vliv počasí. "Povodně příliš nepomohly," dodal.

Loni zaznamenaly pivovary pokles produkce celkem o 1,26 procenta. Ani za to ale podle Veselého nelze vinit nástup krize ale předešlé statistiky, s kterými se srovnával.

"Rok 2007 byl rekordem všech rekordů. Rok 2008 byl sice o procento nižší, ale pořád je to stříbrná pozice,na bedně, v historii České republiky byl druhý nejlepší," tvrdí Veselý.

Pro tuzemsko vloni pivovary dodaly 16 100 000 hektolitrů piva, rekordního roku 2007 to bylo ještě o 230 tisíc hektolitrů víc. Celkově se roku 2007 v Česku uvařilo bezmála 20 milionů hektolitrů piva, z toho přes tři a půl milionu hektolitrů šlo na export. I ten byl toho roku rekordní.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Karel Toman


Nýdek zažil desátý ročník populárního Bierfestu. Sobotní pivní slavnost na náměstí navštívilo podle pořadatelů přibližně 1500 lidí.

Jsme tady na prázdninách u dědy, ale tady jsme se narodily,“ poznamenala 19letá Radka Uherčíková, která vše sledovala společně s o rok starší sestrou Gabrielou. „My jsme přišli, protože tady se lidé vždycky dobře baví,“ uvedla čtyřicetiletá Renata Lukačková z Třince.

Návštěvníkům zahrály například kapely Ferband a Blaf. „My chodíme hlavně na dechovku, tu máme jako starší generace rádi,“ potvrdila 68letá nýdecká důchodkyně Halina Kantorová. Její manžel Pavel přikyvoval. „Hrál jsem v dechovce třicet roků, nejdříve v Českém Těšíně a ve Vendryni a potom tady v Nýdku. Kapelníkem byl Vilém Heczko,“ vzpomínal. Otazník visel jen nad počasím. „Když zaprší, nevadí. Je teplo, bude to osvěžení,“ tvrdila Halina Kantorová.

Později přišla silná průtrž mračen, před vystoupením Věry Špinarové se však počasí alespoň trochu uklidnilo. „Liják to byl hrozný, bohužel hodně lidí odešlo, ale na zlatý hřeb večera se řada z nich vrátila. Návštěvníci, kteří to nevzdali, nelitovali. Ten závěr byl impozantní,“ řekl oficiální tiskový mluvčí Bierfestu Jan Vitásek. Tancovalo se i při závěrečné diskotéce.

Podle Vitáska měli návštěvníci k dispozici šestnáct druhů piva, prodejci nabízeli rovněž místní speciality – například placky se „špyrkami“ nebo nakládané maso, jemuž se říká „rojberka“. „A hasiči, přestože nejsou myslivci, tu měli srnčí guláš,“ poznamenal Vitásek. „I když se počasí tentokrát velice krutě podepsalo na návštěvnosti, odhaduji, že přišlo asi patnáct set lidí,“ konstatoval.

Připomněl, že při Bierfestu hrají důležitou roli místní Sokol a sbor dobrovolných hasičů. „Zabezpečení je dokonalé. Hasiči tady mají nejen stánek, ale třicet metrů od náměstí je zbrojnice, kde je v plné pohotovosti cisternový automobil Tatra,“ smál se mluvčí.

Na sobotní akci do Nýdku přijela i skupinka mladých lidí hned ze čtyř slovenských obcí – Skalité, Čierne, Čadca a Svrčinovec. „Jsme tady poprvé, ale myslím si, že na takovou malou dědinku je to super,“ popsal své dojmy jeden z mladíků.

Foto a video zde...

Zdroj: FM Deník.cz | Autor: Marek Cholewa


Pivní slavnosti propršely

[pondělí, 20. červenec 2009]

Pivní slavnosti, které se o tomto víkendu konaly v Nečtinech na Plzni-severu a v Nepomuku na Plzni-jihu, kazil téměř celou sobotu vytrvalý déšť. Malá návštěvnost se zvedla večer, kdy se trochu vyjasnilo.

Pouťové atrakce na nečtinském hřišti zely prázdnotou a stánkaři s nadějí vzhlíželi k obloze. Dechová kapela Radyňačka, která vystoupila po poledni, hrála jen pro pár lidí, kteří pod pódiem drželi deštníky. Téměř všichni, kteří se na slavnosti v deštivém a studeném počasí vydali, se schovávali pod stany. Hrstce lidí naopak déšť nevadil vůbec. „Je to tady dobrý,“ nechala se slyšet parta mladých lidí.

Na piváky do Nečtin jezdím každý rok. Letos je to ale slabý. Nikdo tady není, spousta mých známých zůstala kvůli tomu dešti doma. Kdyby tu večer nebyl ten rock, asi bychom to taky zabalili,“ svěřila se třiadvacetiletá Jana Dvořáková z Plzně, která jezdí ke příbuzným do Manětína.

Nečtinský starosta Jiří Křemenák byl i přes zamračené počasí optimistický. „Sice nám to tady déšť kazí, ale my si náladu zkazit nenecháme,“ pronesl s úsměvem. Tahák programu František Ringo Čech nakonec nevystoupil. Pořadatelé očekávali, že návštěvnost zvedne večerní bigbít.

V Nepomuku, kde se konaly pivní slavnosti po sedmnácté, bylo také pod mrakem. Narozdíl od Nečtin zde ale bylo více stanů, pod které se lidé mohli schovat. Obrat nastal během pozdního odpoledne, kdy se protrhaly mraky, a nepomucké náměstí se poměrně dost zaplnilo. Ani tak ale návštěvnost rekordy netrhala.

Zatímco v Nečtinech bylo možné ochutnat jen pivo pěti pivovarů, v Nepomuku se lidem nabízela širší nabídka více než dvaceti českých, moravských a dokonce i zahraničních pivovarů. Lidé se nejvíce pohybovali u stánků malých pivovarů. Nejednoho pivaře zlákaly různé kulinářské speciality, jejichž vůně se linula nepomuckým náměstím.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Miroslava Vejvodová


Plzeňsko žije slavnostmi piva

[neděle, 19. červenec 2009]

V Nečtinech na severním Plzeňsku a v Nepomuku na jižním Plzeňsku se konají pivní slavnosti.

Na nepomuckém náměstí zakotvila zhruba dvacítka českých, moravských i zahraničních pivovarů, které nabízejí své originální zlatavé moky. Slavnosti celý den doprovází hudba mnoha žánrů, a to od dechovky po folk, punk i tvrdý metal, aby si každý našel svůj styl.

Organizátoři nepomuckých pivních slavností mysleli i na ty, kteří pivu neholdují. Ti mohou ochutnat míchané alkoholické i nealkoholické nápoje či moravská vína. Prázdný žaludek zasytí klobása, langoše nebo párky, labužníci si ale mohou pochutnat i na rozmanitějších gastronomických kouscích, jako je uzená krůta, pečené kuře nebo švýcarský sýr.

Na sedmnácté pivní slavnosti v Nepomuku je vstup zdarma.

Na fotbalovém hřišti v Nečtinech se pivo oslavuje již po patnácté a jeho milovníci jej mohou prolévat hrdlem nejen celou sobotu až do noci, ale i v neděli od 13 hodin do půlnoci.

S nabídkou tekutých chlebů by se měla představit necelá desítka českých pivovarů. Zejména děti potěší lunaparky a pouťové atrakce. Na všechny čeká mnoho kulinářských specialit a rozmanitý stánkový prodej.

Po celou sobotu je připravený bohatý kulturní program. Ve 12.30 hodin zahraje na velké scéně dechová kapela Radyňačka. V 15.15 hodin budou návštěvníci moci vidět výpravný pořad z historie Staré Číny: Čínský drak přijíždí. Mezi 16. a 19. hodinou se představí taneční orchestr Desperados a František Ringo Čech. V 19.30 se na pódiu objeví rocková skupina Medium. V 21 hodin ji vystřídá rocková formace Parkán z jižních Čech. Po jedné hodině ranní začíná diskotéka. Hudební produkce jsou připravené i na neděli.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Miroslava Vejvodová


Milovníci piva majú od augusta možnosť ochutnať pivné špeciály už aj v Bratislave. V Karlovej Vsi na Jurigovom námestí 3 sa otvára prvá pivotéka v Bratislave a tiež na Slovensku. Vychutnávať si môžu návštevníci takmer 50 druhov belgických pív, medzi ktorými nechýbajú tradičné ležiaky, osviežujúce pšeničné, pivá s ovocnou príchuťou alebo silné kláštorné pivá.

Ako prvé nájdu zákazníci v Prešporskej pivotéke pivá z Belgicka, teda krajiny, ktorá je známa rozsiahlou výrobou piva. V súčasnosti sa ich v tejto malej krajine vyrába viac ako 800 druhov. "K belgickým pivám budú pribúdať špeciality slovenských minipivovarov a tradičné druhy z ďalších krajín, ktoré potešia našincov svojou nezameniteľnou a výnimočnou chuťou," povedala pre TASR Silvia Nagyová z Prešporskej pivotéky.

Na otázku, aký druh piva najlepšie hasí smäd v týchto horúcich dňoch, odporučila pšeničné pivá. Na rôznych rodinných oslavách k prípitku poslúžia ovocné druhy, ktoré rovnako nájdu uplatnenie na spoločenskom večierku. Ak hľadáte výrazný aperitív, poslúžia trapistické pivá ako napríklad značky Orval alebo Chimay, ktoré sa výborne hodia aj k syru roquefort či slovenskému syru niva. K polievkam alebo predjedlám je dobré vyskúšať niektoré belgické gueuze s príchuťou sherry. Pomarančové tóny vybraných belgických druhov sa vynikajúco dopĺňajú so sladkými dezertmi. Dokonalou bodkou za skvelou večerou, čo majú milovníci piva odskúšané, môže byť pohár bohatého piva Kasteel, ktorý doplní chutná cigara, odporučila odborníčka na pivo.

Zdroj: Orange portál.sk | Autor: TASR


Na tradiční pivní slavnosti zve letos již po sedmnácté město Nepomuk. Na náměstí se v sobotu sjedou zástupci pivovarů z celé republiky a připraven je také bohatý doprovodný program. „Návštěvníkům se na náměstí představí kapely různých žánrů od klasické dechovky, přes staropražské písničky, folk, country, jazz, pop až po rock, punk i řádně tvrdý metal,“ přibližuje program jeden z organizátorů slavnosti Pavel Kroupa. „Pro milovníky elektronické hudby a zlámaných beatů je navíc připravená popůlnoční taneční party v klubu Coffee-shop,“ dodává. Zlátý hřeb programu je pak plánován na jedenáctou hodinu, kdy oblohu nad městem rozzáří slavnostní ohňostroj. „Jako na každé správné pivní slavnosti nebudou chybět ani různé dobroty k pivu. Těšit se můžete na klobásky na grilu, pečená kuřata, australské masové koláčky a mnoho dalších dobrot,“ láká Kroupa.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Kvasnicové pšeničné pivo s jahodami

[čtvrtek, 16. červenec 2009]

Společnost Oettinger přináší na trh míchaný nápoj na bázi kvasnicového pšeničného piva s jahodovou příchutí. Nové „pšeničné & jahoda“ bylo vyrobeno v Ghotě a zařazeno k celé skupině Oettinger výrobků.

Výrobek bude k dostání na celoněmeckém trhu s nápoji a v maloobchodech s potravinami, což znamená pro skupinu výrobků Oettinger další milník výrobního podniku na cestě od výroby čistého piva k rozmanité škále nápojů s vlastní značkou.

S tímto novým výrobkem přináší pivovar splnění více přání svým zákazníkům. Po tom, co bylo v předchozím roce uvedeno na trh kvasnicové pšeničné pivo s grapefruitovou příchutí, následuje nyní druhý míchaný nápoj na bázi kvasnicového pšeničného piva ve vratných lahvích o objemu 0,33 litru.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Pivní ochutnávky 1

[úterý, 14. červenec 2009]

Kozel 11

Je možné, aby se i v zakouřeném čtyřkovém lokálu čepovalo dobré pivo? Čtěte dál a dozvíte se to!

Dnešní hodnocení přináší změnu - testovaný vzorek poprvé pochází ze sudu. Je tedy vhodné připomenout známé pivovarské úsloví: pivovar pivo vaří a hospodský ho dělá. Takže pivo, načepované v restauraci, v sobě nese nejenom podobu dodanou pivovarem, nýbrž i druh hnacího plynu, kterým se dostane ze sudu do půllitru, způsob uchovávání sudu v hospodě, hygienu restaurace, čistotu vedení, chladícího agregátu, nastavení teploty, dokonalost mytí pivního skla a způsob natočení. V neposlední řadě pivo dělá i atmosféra hospody.

Foto

Dnes vás chci seznámit s mými dojmy z konzumace Kozlu 11 (přesněji řečeno, jde o Velkopopovický Kozel Medium) v třeboňské restauraci U Báby, což je klasický zakouřený čtyřkový výčep. Testované pivo stálo 20 Kč, natočeno bylo na jeden zátah, míra po opadnutí maličko nižší. Vzhledem k tomu, že původní pěna byla mohutná po okraj sklenice, tak to nepovažuji za závadu (ale jde o můj osobní způsob hodnocení, nespojuje se se žádnými platnými předpisy ani nařízeními). Pěna byla kompaktního charakteru. Pivko na pohled jiskrné, barva zlatavá, v šeru hospody těžko rozpoznatelná.

Vůně však byla bohužel naprosto neutrální, říz slabší. I chuť se zpočátku zdála úplně prázdná, bližší analýzou lze najít trochu sladkosti, která však přechází v hořkost. V průběhu pití sklenice se hořkost ztrácí do podtónu spektra chutí a začíná opět převažovat sladkost. To je pravděpodobně dáno otupením chuťových pohárků, což jen potvrzuje myšlenku, že tato hořkost není agresivní. Mohlo by jí však být více. Kozla si z před pár let pamatuji jako hutné, řízné pivo, na které jsem si rád udělal chvilku. Jeho dnešní podoba (jistě ovlivněna jihoafrickými majiteli) není zlá, ale přeci jen je zcela jiná. Bohužel, nebo bohudík?


Bernard OX 14%

Náš spolupracovník je zde s další pivní recenzí. Dnes nás čeká produkt populárního tuzemského pivovaru!

Světlý speciál Bernard OX 14% se prodává ve třetinkových lahvích, obsah alkoholu je 5,8%. Jak název napovídá i pomalejším konzumentům, OX je z pivovaru Bernard, který sice funguje v Česku, ale dnes už bohužel jeho část česká není.

Foto

Po otevření: Při nalití vznikla slabě šedohnědá kompaktní, bohatá pěna. Z ní, a i vlastně z původního pohledu přes stěnu lahve, se dalo usuzovat, že pivo bude mít o něco výraznější barvu, což se po nalití potvrdilo. Popsal bych ji jako přechod z klasické zlatavé k jantarové.

Vůně a chuť: Vůně je zprvu sladová, posléze přichází intenzivní přechod ke karamelové až k připálenému podtónu. Pravděpodobně se k výrobě užívá i speciálních sladů. Ty by měly být poznatelné i v chuti. Já je sice nenašel, ale možná jsem tyto chutě prostě nedokázal nalézt pod hořkou skořápkou. Prvopočátek chuti je intenzivně hořký, s rychlým přechodem k sladké až ovocné a při polknutí přichází až nepříjemná ulpívající hořkost.

Láhev má tři etikety: přední, zadní s identifikačními údaji a konečně černý staniol pod zátku, což je lepší řešení než přes. Přední je nejdůležitější, i když dost neobvyklá: Značka je dobře viditelná jak v hlavním motivu, tak i v pozadí. Vlastně je optimálně čitelný celý název piva, kde bych vyzdvihnul barevné zpracování slova ox. Vtipný je i slogan “S těžkou hlavou,” který je parodií bernarďáckého nealka “S lehkou hlavou.” Na druhou stranu, byť je etiketa originální, k pivu podle mě moc nepasuje. Živě si dokážu představit, že některé tradičně zaměřené konzumenty by mohla přímo odradit.


Popper 10%

O slovenských pivech se říká, že jsou dobrá tak maximálně k čištění zubní protézy…Dnes se přesvědčíme, co je na tom pravdy.

V této rubrice vám budeme pravidelně přinášet hodnocení českých i zahraničních piv. Hrdiny prvního dílu jsou slovenská tmavá desítka Popper a sládek ing. Jaromír Čeleda - nechme ho promluvit!

Foto

První hodnocené pivo není kupodivu tuzemského původu, nýbrž jedná se o produkt našich východních sousedů. Přivedl mě k němu úspěch slovenských pivovarů na XIX. Representačních slavnostech v Táboře, kde se piva našich někdejších bratrů umístila 3x na stupních vítězů. Tmavé pivo Popper svou kategorii tmavých výčepních piv dokonce vyhrálo! Jeho lahvový vzorek jsem se tedy rozhodl blíže prozkoumat…

První dojem: vzhled lahve, tedy přesněji etikety. Na dnešní dobu se mi zdají velmi strohé, až dokonce zastaralé. Takže první a asi vlastně největší mínus. Další (podle mě) nevýhodou je použití náhradního sladidla sacharinu. Na etiketě je uvedeno 10 %, takže by pivko mělo obsahovat přes deset procent extraktu. Alkohol je uveden 3,8 % obj.

Po nalití: Pěna vyrovnaná, konsistentní a poměrně stabilní s hnědavým nádechem. Jedno velké plus: Barva intenzivně černá, přesto proti světlu karmínová. Nejdřív přichází první na řadu vůně, protože ta jako první odezní. Vnímal jsem jí velmi příjemně po karamelu, podloženou nasládlým kontextem. Chuť skoro přesně taková, jakou jsem od vítězného piva očekával. První dojem mírně po nakuřovaných sladech s brzkým přechodem do intenzivní sladké, která trvala až do koncovky a dlouho po napití.

Takovéto černá piva osobně moc nemusím, jenomže jsou dost oblíbená, a jelikož je většina výrobců preferuje, tak i v soutěžích vyhrávají. Prostě těm, kterým nevadí pivo, chutnající převážně jako rozpuštěný cukr, můžu doporučit. Rozhodně není špatné, nezaznamenal jsem v něm žádnou vadnou chuť ani vůni, jen mně osobně prostě moc nevyhovuje.


Kdo pro vás hodnotil?

Foto

Ing. Jaromír Čeleda (nar. 1979) je jedním z nejmladších a zároveň nejúspěšnějších tuzemských sládků. S červeným diplomem absolvoval VŠCHT, obor pivovarství a sladařství. V posledních letech pracuje v třeboňském pivovaru Bohemia Regent; je autorem receptur několika nových piv a jím vařená piva získala řadu medailí a dalších ocenění na prestižních soutěžích - naposledy uspěl letos v Táboře, kdy získal stříbrnou pivní pečeť v kategorii polotmavých piv za pivo Petra Voka.

Zdroj: 4 Men.cz



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI