Výčepní roku se blíží

Až budeme na Silvestra bilancovat, co všechno přinesl či odnesl právě uplynulý rok, neměli bychom zapomenout na založení občanského sdružení Českomoravský svaz minipivovarů.

Jako každé dobré pivo i myšlenka tohoto svazu zrála dlouhé měsíce a za jeho vznikem stojí mnohá vyjednávání. Nakonec letos svaz konečně vznikl a tak mají i ty nejmenší pivovary s ročním výstavem od tisíce do pěti tisíc hektolitrů svou zájmovou a klidně řekněme i lobbistickou organizaci. V čele svazu stojí snad největší autority českého pivovarnictví, Honzové Šuráň a Kočka, kteří jsou zárukou, že svazu půjde o dobrou věc.

Dosud existuje Český svaz pivovarů a sladoven, sdružující největší pivovarské fabriky, a Český svaz malých nezávislých pivovarů, jehož členy jsou hlavně regionální pivovary.

Někde se zájmy těchto organizací tříští, třeba když si regionální pivovary do výstavu 200 000 hl. ročně svého času vydupaly nižší daňovou sazbu než mají pivovary velké. V jiných oblastech se docela i shodly: především, když bylo třeba se bránit hloupým bruselským nařízením o energetické náročnosti vaření piva. Především díky téhle obraně vznikla značka České pivo. Jenže ta nevyhovuje zrovna všem: jedni její kritéria nesplňují (jako jeden pivovar hned u Vltavy), jiní mají pocit, že touto značkou přicházejí o výlučnost (jako jeden pivovar u Úhlavy).

Všechny by se ale měly spojit aspoň v jedné věci a konečně probojovat zrušení spotřební daně z piva. Vždy jakou to má logiku, že vinaři dostávají dotace a ještě neplatí žádnou spotřební daň, zatímco pivaři žádnou dotaci nedostanou a ještě platí do státní kasy jak mourovatí!

Nově vzniklý ČMSM má ale před sebou mnohem speciálnější cíle. Sdružuje hlavně restaurační pivovary, které mají úplně jiné starosti než ony fabriky. Jeden z případů jsme zaregistrovali zrovna nedávno, když nejmenovaný mamutí pivovar zničehonic přestal dodávat těm nejmenším již nasmlouvané dodávky kvasnic.

Mikropivovary mohou spolupracovat i v mnoha dalších věcech, mohou společně pracovat na propagaci speciálních piv, na pivní osvětě, na pořádání akcí, ale i třeba v technologické oblasti, protože si dosud velmi málo konkurují, maximálně v několika českých restauracích, kde točí dvacet a více piv, nebo na některých pivovarských akcích. V ostatních případech si ani do zelí lézt nemohou, protože téměř celou produkci prodají ve své hospodě, popřípadě v několika smluvních.

Vznik ČMSM ilustruje ohromný boom mikropivovarů u nás. V této chvíli je jich již kolem stotřiceti a jejich počet stále roste. Ale je v tom jeden háček, kvůli kterému jsem se dnes to těchto řádek vůbec pustil.

Ano, máloco mě za posledních deset let tak překvapilo a tak potěšilo, jako rozmach mikropivovarů u nás a jako pestrost a kvalita jejich produkce. Zdá se ale, že rozmach pomalu naráží na jisté meze.

V prvních dvou či třech generacích mikropivovarů byli jejími zakladateli zkušení sládkové, zapálení pivní fandové, skuteční odborníci. Poslední dobou mám ale pocit, že některé nové mikropivovary jsou čistě snobskou či marketinkovou raritou. Bohatí restauratéři asi volí mezi akváriem se žralokem a vařením svého piva a někdy holt padne volba na pivovar. Jenže kde vzít sládky, kde vzít originální receptury? Pak to často vypadá, že s velkou slávou otevřený mikropivovar vaří dva druhy ležáků, které může dělat kdekdo jiný, a žádným přínosem pro pestrost trhu nejsou.

Ano, dnes už neplatí, že každý nový mikropivovar je obohacením. Bohužel. Už neplatí automaticky, že co je malé, to je dobré. Zvláště, když regionální pivovary se ohledně kvality drží vcelku dobře a ty velké sice úplně vypouštějí péči o kvalitu výčepních piv, kde jde jen a jen o cenu, takže výsledkem bývá tekutina, kterou bych nazval asi nejspíš homeopatickým pivem, o to více ale zkoušejí vstoupit na led piv speciálních a leckdy docela s úspěchem. A své prémiové kusy si také hlídají.

V tomhle tvrdém konkurenčním prostředí by nové mikropivovary neměly spoléhat na to, že rukodělný výrobek bude vždy lepší než ten z velkoprodukce. Odfláknuté produkty nových mikropivovarů poškozují těžce budovanou pověst celé této skupiny producentů, protože experimentující zákazník může natrefit na nedobré či nezajímavé pivo od neznámé značky a prchne zpátky s osvědčeným, reklamou vyztuženým labelům.

Možná zrovna tohle by mohl být námět pro nový svaz. I když tím, kdo nakonec stejně trh piva vyčistí i v této kategorii, budou mlsné jazýčky nás pivařů.

Zdroj: Neviditelný pes | Autor: Ladislav Jakl

http://neviditelnypes.lidovky.cz/mikropivovary-co-je-male-to-je-dobre-dbq-/p_ekonomika.asp?c=A111228_213223_p_ekonomika_wag

Čtrnáctistupňový Maxxim a polotmavou variantu Holba Šerák uvařily speciálně pro vánoční trh středomoravské pivovary Zubr a Holba. Milovníci piva si speciály budou moci koupit zřejmě jen do konce roku, protože je pivovary z Přerova a Hanušovic vyrobily jen v omezeném množství.

Vánoční speciály připravily i mnohé další tuzemské pivovary. Čtrnáctistupňového piva Maxxim připravil přerovský pivovar Zubr 700 hektolitrů, a to ve dvou variantách jako filtrované a nefiltrované. Hanušovický závod pro příznivce pěnivého moku nachystal celkem 1500 hektolitrů polotmavého speciálu.

"U hanušovického speciálu se stupňovitost počítá na setiny. Odvíjí se totiž od nadmořské výšky 1351 metrů vysokého nedalekého kopce Šerák. Stupňovitost piva je proto 13,51. Při výrobě polotmavého speciálu se používá několik druhů sladu, a to barevný, karamelový a míchaný," řekla mluvčí středomoravských pivovarů Hana Matulová.

Speciál 14° z Nymburka

Dobrou volbu pro dobu sváteční i povánoční představuje Postřižinské z Nymburka. Už listina Jana Lucemburského z roku 1327 mluví o zdejším vaření a obchodování s pivem. Nejlepší léta ale přicházejí až se založením Měšťanského pivovaru (1785) a hlavně se vznikem společnosti Nymburský pivovar (1895).

Nymburk si stále drží svou lokální povahu. Jeho na české poměry téměř ojedinělým jedenácti druhům piva dodává na exkluzivitě i poměrně složitá dostupnost. Základem Svátečního speciálu Postřižinského s 5,8% obsahem alkoholu je ječný slad a chmelové extrakty.

Speciál se ve sklenici prezentuje ostrou zlatou barvou s nízkou sněhovou pěnou, na dně se tvoří bohatá základna stoupajících bublinek. Sytě chmelový odér se rozlévá v ústech spolu s postupným příchodem slabšího řízu, chuť je čistě hořká a dlouhá.

Návštěva nymburského pivovaru není lákavá jen pro příznivce piva, ale i fanoušky spisovatele Bohumila Hrabala a jeho strýce Pepina – právě zde se odehrávají jeho Postřižiny. Buď můžete absolvovat virtuální prohlídku na internetu anebo si dohodnout návštěvu pod dozorem sládka Bohumila Valenty.

Závěr roku - větší zájem o dražší piva

Na pivní speciály sázejí i další tuzemské pivovary. Například skupina K Brewery připravila pro vánoční období mimo jiné speciální balení 20 různých piv ze sedmi svých regionálních pivovarů. Tuzemská pivovarská jednička, Plzeňský Prazdroj, nachystala na Vánoce a povánoční dobu například světlý ležák Pilsner Urquell podobně jako loni v netradiční jednolitrové retro láhvi.

Pivovary Staropramen vyrobily limitovanou edici ležáku Stella Artois. Závěr roku na pivním trhu je každoročně charakteristický zvýšeným zájmem zákazníků především o silnější a dražší piva. Jde o ležáky a speciály, které si Češi během svátků dopřávají ve výrazně větší míře než v průběhu roku. Zejména pro velké pivovary jsou proto Vánoce druhou prodejní špičkou roku po létě, kdy je poptávka lidí po pivu nejvyšší.

Poptávka po pivu z tuzemských pivovarů se po dvou letech letos zastavila. Podle výsledků za tři čtvrtletí vzrostl výstav piva meziročně asi o jedno procent.

TIP:

Chcete-li ochutnat některý z pivních speciálů, vydejte se do pražských Nuslí. V hospůdce s názvem Zlý časy točí více než dvacítku netradičních piv. Pokud byste si snad některé chtěli odnést domů, navštivte jejich Pivkupectví. Leží hned vedle výčepu a může se pochlubit nabídkou lahvových piv z celého světa. Více informací na www.zlycasy.eu

Zdroj: Lidovky.cz

http://www.lidovky.cz/vanocni-piva-si-muzete-vychutnat-do-konce-roku-flg-/dobra-chut.asp?c=A111228_135744_dobra-chut_glu

Letošní rok ukázal, že Češi opouštějí jeden z národních zvyků pití točeného piva v hospodách. Z nedávných průzkumů totiž vyplývá, že v porovnání s porevoluční dobou vypije každý Čech o šestnáct litrů piva méně.

Radikálně se proto mění i pivní byznys. Lidé šetří a v hospodě si místo točeného objednávají lahvové, které je levnější.

Výrazně je to poznat na produkci výčepního piva, meziročně klesla o 13% ještě před pěti lety chodili češi na pivo do hospody 4x týdně, dnes už je to podle průzkumů jen třikrát. Pivovary proto víc lákají i ženy a zkoušejí nová piva.

Zdroj: TN.cz

http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/cesi-pohrdaji-pivem-ze-stamgastu-je-ohrozeny-druh.html

Rusko se chystá na desetidenní novoroční svátky. Rusové, kteří si oslavy neumějí představit bez doušku piva, by se ale měli oblíbeným mokem dopředu zásobit. Experti totiž varují, že zemi po Novém roce může hrozit pivní deficit.

Od Nového roku totiž bude zakázána výroba a dovoz nízkoalkoholických nápojů bez speciálního kolku, a ruská vláda zatím nestihla požadavky pro výrobce a dovozce schválit.

Podle zdrojů ruského deníku Kommersant by to mohlo vést až k dočasnému pozastavení výroby a dovozu a k nedostatku piva.

V maloobchodní síti se nové pravidlo odrazí až v roce 2013, nicméně obchody už teď po Novém roce budou muset prodávat neokolkované nápoje. Nemají ale právo doplňovat zásoby.

Rusko je známé především jako země vodky a tvrdého alkoholu, obliba piva v posledních letech ale narůstá. Souvisí to s kampaní proti závislosti na tvrdém alkoholu, se kterou přišel v 80. letech minulého století bývalý prezident SSSR Michail Gorbačov.

Pivo se tak začalo propagovat na úkor tvrdého alkoholu a zejména vodky. Donedávna dokonce 'zlatý mok' nefiguroval na seznamu alkoholických nápojů.

Kolkovací pravidla se dotknou veškerého alkoholu do devíti stupňů, to znamená i některých vín. V Rusku patřilo k nejoblíbenějším víno z Gruzie, které se ale už několik let nesmí dovážet.

Změnit by to mohl vstup Ruska do Světové obchodní organizace. Rusko dovoz gruzínského vína zakázalo v roce 2006. Oficiálně šlo o rozhodnutí hygieniků, v pozadí embarga byly ale politické důvody. Vztahy Ruska a Gruzie byly v roce 2006 velmi napjaté.

Z Gruzie ale přicházejí informace, že výrobci vín masový návrat na ruský trh neplánují. Mají nová odbytiště a závislost na Rusku se jim nevyplatila. Vývoz gruzínského vína se po vyhlášení zákazu dovozu do Ruska propadl o 70 procent.

Zdroj: Rozhlas.cz

http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/rusku-hrozi-pivni-deficit-kvuli-novym-kolkovacim-pravidlum--995058

K českému kaprovi nebo kachně nejlépe pasuje české pivo. V rozmanitosti piv však v Evropě vede Belgie. Je také domovem většiny trapistických piv, tedy nápojů, které se vyrábějí ve zdech klášterů a opatství. Ke slavnostní večeři si Belgičané možná dají právě jedno z nich. To, které se vyrábí v opatství Orval na jihovýchodě Belgie u francouzských hranic.

Orvalské opatství schované v zeleni ardenských lesů bylo ve 12. století nejbohatším cisterciáckým klášterem v Evropě. Už tehdy tu mniši vyráběli sýry, pekli chléb, pěstovali léčivé bylinky a také vařili pivo.

Totální zničení kláštera francouzskými revolucionáři přervalo zdejší pivovarskou tradici až do 20. století. Dnes patří Orval k šesti belgickým klášterům, které vyrábějí trapistické pivo. Co to znamená? Podle obchodního ředitele pivovaru Francoise de Harennea nejde jen o metodu kvašení piva, ale hlavně o to, kde se pivo vaří.

„Trapistické pivo se musí vyrábět v klášteře, kde bydlí společenství trapistických mnichů, tedy příslušníků přísně uzavřeného cisterciáckého řádu. Odpovědnost za výrobu mají jen mniši. Příjem z prodeje piva se nesmí použít k vlastnímu obohacení. Většina zisku musí jít na sociální účely a třeba na charitu. To je také jedna z podmínek, aby se pivo dalo nazvat trapistické. Z jeho prodeje tedy zdejší cisterciáci financují chod, opravy a další výstavbu opatství a také sociální programy,“ dozvídám se.

Původní představy berou rychle za své

Kdo by si myslel, že mniši chodí kolem varen, sypou do nich ječmen a chmel nebo ochutnávají kvalitu piva, ten by se mýlil. V pivovaru jsem žádné muže v sutanách nepotkal. Dokonce i můj průvodce Francois de Harenne byl v košili s kravatou a saku.

„Můj nadřízený, který je pověřený řízením pivovaru, je mnich. Ve správní radě jsou čtyři mniši a všechna rozhodnutí, která se netýkají jen každodenního provozu, přijímají také sami řádoví bratři,“ vysvětluje, jak to v pivovaru chodí.

To tedy bylo jedno malé zklamání. Samotného piva se ruka mnicha z uzavřeného orvalského kláštera ani nedotkne. Záhy utrpěla těžkou ránu další moje představa. Totiž že toto pivo, prodávané ve zvláštních baňatých láhvích, se vaří podle prastarého receptu původních obyvatel kláštera z 12. století.

„Moderní pivovar se nesnažil navázat na tradici starého piva. Nejde o starý recept, který by byl tajemstvím zdejšího kláštera. Je to úplně od začátku nově uvařené pivo,“ vyvádí mne z mylné domněnky pan Francois.

V orvalských pivních dějinách zeje propast

Zlatavý mok se znovu začal v orvalském opatství vařit až v roce 1931. Mniši zahájili výrobu právě proto, aby získali peníze na opravu areálu, který byl po nájezdu francouzských revolučních gard v troskách od konce 18. století. Propast ve zdejších pivních dějinách tak byla příliš velká.

Dnešní pivo Orval je podobně jako to středověké nefiltrované, hodně pěnivé a stále živé. V uzavřených láhvích se ještě odehrává druhá fermentace, než se pivo dostane do prodejen.

Ve svatyni dozrávání jsou až do stropu vyrovnány oranžové přepravky s pivem. „V každé je 24 láhví. Basiček se tu nachází na 80 tisíc. To znamená, že je tu přes 1,9 miliónu lahví zrajícího piva,“ ukazuje mi pravý orvalský poklad pan Francois.

Pivo sice má některé středověké vlastnosti, dnešnímu konzumentovi by se však asi moc nelíbily. Není filtrované, ale zákazník žádá, aby nebylo kalné. Speciální tvar láhve a její rychlé otočení dnem vzhůru při nalévání umožní zachycení zbytku kvasnic u dna.

Speciální pivo si žádá speciální sklenice

Ale pozor. Pivo Orval se nesmí nalít do úzkého, vysokého půllitru. Hodně, ale opravdu hodně totiž pění.

„Když orval nalijete do rovné sklenice, budete v ní mít dva centimetry piva a osm centimetrů pěny. To se v dávných dobách vyžadovalo. Dnes je to však jinak,“ upozorňuje můj průvodce.

Pro toto pivo se vyrábějí speciální široké sklenice, ve kterých pěna vytvoří bohatý koláč na povrchu, ale snadno se skrz něj dá dostat ke kýženému obsahu pod ní. K tekutému zlatu z Orvalu.

Do orvalského opatství je možné si přijet nejenom pro vynikající pivo, sýr nebo chléb, ale také pro duchovní útěchu. Zdejší řádoví bratři nabízejí uklidňující pobyty v klášteře v délce dvou až sedmi dnů. Je třeba splnit dvě podmínky: zaplatit stanovenou cenu a podřídit se klášternímu řádu.

Zájímá vás, co si o belgických pivech myslí Stanislav Bernard? A chtěli byste vědět, zda jsou podle něj čeští pivaři spíše konzervativního založení, nebo naopak otevření novinkám? I na to se jej Vladimír Kroc zeptal v rozhovoru, který si zde můžete poslechnout.

Rozhovor se Stanislavem Bernardem o kvalitě belgických piv a o tom, jaké pivo pijí Češi rádi:

Zdroj: Radiožurnál

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/994580

Po úspěchu Hermelínové kuchařky přichází Marie Formáčková s další knihou receptů, tentokrát se základní surovinou pivem. Obsahuje tipy na všemožná jídla od polévek, předkrmů a pomazánek až po hlavní jídla a nechybí ani trochu nečekaně dezerty. Velká kniha receptů založených na nejoblíbenějším českém nápoji – pivu – nesmí chybět ve vaší sbírce kuchařek.

Hned v úvodu si pročtete malou historií a rozdělení piva.

„Až do roku 1913 se nevědělo, že staří Sumerové a Babyloňané znali také pivo a zhotovovali je ze sladu. Až do té doby se nevědělo, že kromě vína znali tito národové pouze víno z datlí zvané šikaru.“

Jak všichni pivaři ví, pivo v určitém množství má blahodárný vliv na lidský organismus. Nejeden lékař s tímto tvrzením souhlasí a šíří ho mezi lidi, a proto není důvod se obávat používat pivo i v kuchyni.

Změna je život a tak si zaexperimentujte v kuchyni. Sýrová pivní polévka, pivovarský řízek, pivní hrnec, pivní škvarky … ale také pivní koláč s pomerančovou polevou, pivní chléb s česnekem a nivou. Vyberete si z více než 400 jedinečných receptů od pomazánek přes masa až k různým pikantním pochoutkám a sladkým dezertům. Mnoho jídel budete znát, protože jsou okořeněna jen o tekutou ingredienci, která umí zvýraznit a podrthnout celkovou chuť pokrmu, ale dost receptů bude pro vás novinkou, kterou rozhodně budete chtít uvařit.

Neopomeňte si projít „Pivní desatero“, které je malým průvodcem co a jak, abyste uspěli a nepokazili konečný výsledek. Zajímavá kategorie „Domácí pivo“ se bude líbit pánům. Zkuste si uvařit vlastní pivo! Základní recept doplňují černé pivo z melty, medové a zázvorové pivo.

Malým nedostatkem kuchařky vidím chybějící obsah receptů s rozdělením do kategorií pro lepší vyhledávání receptů a více obrázků, které by nalákaly a sliny by se samy sbíhaly dříve než byste uvařili. Kuchařka by si zasloužila i lepší zpracování nejen designově, které by jistě pomohlo při rozhodování v knihkupectví, zda by kuchařka byla vhodným prezentem někomu blízkému nebo přátelům, kteří rádi vaří a uvítají každou zajímavou kuchařskou knihu, kterou co se týká obsahu, Pivní kuchařka bezesporu je.

Ale ta malá minus vám nemohou zabránit, abyste udělali třeba pikantní pomazánky na silvestrovský večírek a potěšili vaše hosty, kteří jistě nepohrdnou delikatesami doplněnými dobře vychlazeným půllitrem piva.

Rok vydání: 2011; Vydalo: Nakladatelství XYZ; Obal: Milan Sládek; 220 stran; Cena: 99 Kč; www.xyz-knihy.cz

Zdroj: Kultura21.cz | Autorka: Jana Vlčková

http://www.kultura21.cz/content/view/3702/122/

Vyrobit miliony sudů takového piva, na jaké jsou štamgasti zvyklí, je něco mezi vědou a uměním. Představujeme čtyři vrchní sládky, kteří vaří pivo pro ty největší výrobce na českém trhu.

„Pivovarským se rodí většinou holky, to je nepsané pravidlo,“ usmívá se otec dvou dcer Zdeněk Lux, který o pivo pečuje ve Staropramenu. Sládek, to je podle něj dneska především manažerská funkce, pivo ve skutečnosti vaří vařič na varně.

„Ale sládek celý ten proces zastřešuje a nastavuje. A to hlavně v době nové sklizně chmele a ječmene, protože ta je pokaždé jiná. Pivo ovšem musí vždy chutnat stejně. Navíc chceme dostat z každého zrnka sladu co nejvíc cukrů a enzymů. A jak to udělat, to je právě moje práce,“ vysvětluje Zdeněk Lux.

I dnes, v době počítačů, se musí všechna stadia piva pečlivě analyzovat a degustovat. To platí i o vstupních surovinách. Sládek musí denně zkoumat čichem výluh ze sladu nebo ochutnávat vodu zbavenou všech nežádoucích příměsí, z níž pivo uvaří.

Všechno pivo vyrobené v pivovaru – a ročně ho bývá kolem dvou a půl milionu hektolitrů – prochází na varně obří kulatou scezovací kádí o průměru 11 metrů, která připomíná vesmírný létající talíř.

Kromě dohledu nad vařením spadá do pracovních povinností sládka i příprava nových piv. To může trvat měsíce. „Hodně jsme si třeba vyhráli s nefiltrovaným pivem, aby mělo požadovanou barvu a zakalení, ale přitom si udrželo chuť, jakou jsme chtěli,“ líčí komplikovaný proces Zdeněk Lux.

Ve Staropramenu pracuje už šestnáct let, na současné pozici poslední čtyři roky. Sám dává přednost světlým pivům, ale když si má dát jenom jedno třeba k jídlu, vybere granát.

Jan Hlaváček je vrchním sládkem Plzeňského Prazdroje. „Jsem z páté generace sládků. Moje rodina mívala malý pivovar v Podmoklech, ale děda i táta už pracovali v Plzni,“ líčí historii svého rodu muž, jehož dědeček dokonce zachránil pivovar Gambrinus po druhé světové válce před zavřením.

Shodou okolností bydlel ve stejné pivovarské budově, kde má dnes jeho vnuk kancelář. V provozu je nicméně každý den.

„Jsem vrchním sládkem celého Plzeňského Prazdroje a osobně dohlížím na pivo Gambrinus,“ objasňuje a napije se svého díla, které si nechal načepovat v degustační restauraci.

Dá se odtud vstoupit přímo do varny, kde pivo vzniká. Jsou tu tři velké kulaté nádoby, v teplém, vlhkém vzduchu je cítit sladový odér. Co se ve varnách děje, kontrolují muži u počítačů ve skleněné kukani. Takhle se dneska pivo v moderním pivovaru vaří.

„Výrobní proces řízený počítačem zaručuje, že bude každá várka stejná a pivař najde v půllitru nebo láhvi přesně to, co očekává. Pamatuju si ale doby, kdy se nastavovalo všechno manuálně a jednotlivé várky se od sebe často i výrazně lišily,“ porovnává způsob výroby před čtvrt stoletím a dnes sládek, jemuž projde pod rukama každý rok přes tři a půl milionu hektolitrů piva Gambrinus, což je nejvíc v České republice.

Z rodu Hlaváčků je to zatím poslední sládek. Má totiž dvě dcery a ani jedna se výrobou piva neživí. „Tak snad až vnuci,“ říká Jan s povzdechem.

Tomáš Kosmák přišel do Krušovic před třemi roky a čekal ho nelehký úkol. Měl vrátit slávu pivu, jehož pověst v uplynulých deseti letech upadala.

„Ty staré Krušovice, za nimiž se chodilo přes půl města, si pamatuju. Dával jsem si je v Brně ještě jako student,“ vzpomíná Tomáš Kosmák.

Když přišel na nové místo, musel nejdříve obnovit původní receptury krušovické desítky. Ladění chuti piva pomocí degustací a analýz trvalo nakonec osm měsíců.

„Abych si to pojistil, přizval jsem svého předchůdce Václava Klouba, který byl ředitelem pivovaru v době jeho největší slávy před čtvrt stoletím,“ říká vysoký štíhlý muž. Pivní postavu skutečně nemá, ale stojí ho to prý dost úsilí. Ve volném čase pije i víno, k čemuž ho předurčují jeho moravské kořeny.

„Piva vypiju přece jenom asi víc, protože je k tomu víc příležitostí,“ odhaduje sládek. Pokud jde ale o běžné konzumenty, ti pijí piva stále méně. „Mění se složení populace a také pracovní vytížení zejména mladší generace. Ta si mnohem méně chodí povídat do hospody, místo toho sedí na internetu a komunikuje po sociální síti,“ vysvětluje Tomáš Kosmák.

„Občas si vzpomenu na citát z filmu Postřižiny: Musíte se snažit, pane správce.“ Krušovický pivovar skutečně ten filmový trochu připomíná. Areál s historickými budovami není příliš rozlehlý a sládek, který je zároveň ředitelem pivovaru, má v kanceláři klenuté stropy.

Věří, že se v Krušovicích v příštích letech podaří překonat hranici milionu uvařených hektolitrů za rok.

Stejně jako ostatní sládci je i Adam Brož, sládek v Budějovickém Budvaru, absolventem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, kterou zakončil titulem Ph.D. Získal jej za to, že do průmyslové pivovarské výroby zavedl metodu rozpoznání kvality sladu pomocí infračerveného záření.

Ačkoliv v Budějovickém Budvaru při své práci vědecký přístup uplatňuje, nejvíce ho na pivu fascinuje, že je to stoprocentně přírodní produkt. „V poctivém pivu není vůbec nic umělého, samotná technologie výroby už stovky let chytře využívá přirozených dějů,“ říká Adam Brož, když přicházíme do lahvovny.

Zelené kuželky tady putují jako hadi po vlnících se pásech, mezi nimi sjíždějí horskou dráhu červené přepravky. Přes cinkání skla se skoro neslyšíme. „Pivovar je jako orchestr; když bude každý hrát svůj part dobře, bude výsledný zvuk ladit,“ přibližuje Adam Brož chod pivovaru, když vyjdeme ven mezi přepravky připravené k odvozu.

Téměř polovina z nich skončí v zahraničí. Jako sládek svůj světlý ležák na zahraničních cestách občas doprovází a ochutnává rád jiné kategorie piv. „V Británii nebo v USA si vždycky dávám například piva typu IPA, tedy India Pale Ale, která mají díky použití v Česku neobvyklých druhů chmele i technologií odlišnou vůni a chuť,“ říká.

Sám se považuje za Jihočecha, původem je z Českých Budějovic, a nikdy prý neuvažoval o tom, že by pivo vařil jinde. Pod jeho velením se každý rok uvaří přibližně milion dvě stě tisíc hektolitrů piva.

Zdroj: iHNed.cz | Autorka: Tereza Hromádková | Foto: Michaela Hasíková

http://life.ihned.cz/c1-54221510-alchymie-zlateho-moku-podivejte-se-kdo-vari-nejprodavanejsi-ceske-pivo

Je tady další trojka pivních speciálů. Které z nich si vyberete pro vánoční svátky?

Comenius 14° z Uherského Brodu

Zní to překvapivě, ale Uherský Brod patří k tradičním pivním městům. Už ve středověku mělo několik zdejších domů várečné právo, do cechu pivovarníků patřil i otec Jana Amose Komenského. Měšťané si pak postavili společnou varnu, kterou po třicetileté válce nahradil panský pivovar. Moderní výrobnu vybudoval v roce 1894 sládek František Bedřich Janáček.

Pivovar Janáček dnes jižní Moravu zásobuje šesti druhy piv, místo ve výstavu má třeba i jantarový ležák vídeňského typu. Protože ale zítra začíná sváteční čas adventu, zaměříme se na speciál Comenius. Ten byl takto pojmenován právě na počest Učitele národů.

Světle zlaté pivo vzniká z žateckého chmelu a moravského ječmene, dlouhé kvašení mu dodává 6 % alkoholu. Vysoká, čistě bílá pěna ve sklenici po nalití zůstává, doprovází ji pronikavá ječmenná vůně. V ústech Comenia charakterizuje proměnlivá chuť s mandlovým odkazem a delším požitkem. Říz přichází se zpožděním a rychle pomíjí.

Na návštěvu do uherskobrodského pivovaru je možné po domluvě zavítat každý všední den. Vyjde vás na sto korun, a pokud budete chtít další hodinu ochutnávat pivo přímo ve staré varně, připlatíte si ještě padesátikorunu.

Prezident 14° z Třeboně

Panstvo na třeboňském hradě si sice pivo ve speciální pánvi vařilo už v polovině 14. století, pivovar tu byl ale založen "až" v roce 1379. Petr Vok z Rožmberka pak výrobnu rozšířil a přidal nové sklepy. Současnou podobu získal podnik ve druhé polovině 19. století.

Regent dnes produkuje sedm druhů piv, hned tři z nich jsou speciály. Pro čas adventu jsme vybrali světlý speciál Prezident. Podle sládka se toto pivo se šesti procenty alkoholu vaří podle archivní receptury z čisté chmeloviny ze Žatecka a českého sladu.

Zažloutlá pěna po nalití ve sklenici dlouho nevydrží, alespoň se rychleji objevuje ostrá jantarová barva. Jemná vůně dokresluje semišově hebký říz. Chuťový zážitek pak beze zbytku završuje celkově bezvadný dojem - prvotní náznaky hořkosti se ve vteřině obracejí do křehce sladkého požitku.

Návštěvníky vidí v Třeboni rádi. Otevřeno je každý všední den, zájemci se musí objednat předem po telefonu nebo na vrátnici. Za sto korun ochutnáte zdejší pivo, a ještě si domů odnesete dárkové balení Regenta. Tečkou za prohlídkou bývá chvilka strávená v tradiční Schwarzenberské restauraci.

Speciál 13,5° z Chotěboře

Několik stovek let dlouhá historie, dřevěné vany či renesanční štíty varny... V pivovaru Chotěboř nic z toho nenajdete. Podnik byl v městečku na Českomoravské vrchovině založen teprve v roce 2009. Sídlí v moderní budově a pivo tu – prý podle tradičních receptů – kvasí v nerezových kádích.

Za těch pár let se Chotěboř zapsala do české pivní mapy zřetelným písmem a posbírala i několik ocenění, naposledy v listopadu za svou desítku. Sortiment tvoří šest piv, sládek Oldřich Záruba navíc k Velikonocům a Vánocům připravuje nepasterovaný tmavý sváteční speciál s karamelovou příchutí. Základem je moravský slad, žatecký chmel a voda z Vysočiny.

Jemná, ale průbojná, nasládlá kávová vůně provází speciál při nalévání do sklenice. Zlatavě bílá pěna, která sice není vysoká, ale zůstává dlouho, příjemně kontrastuje s tmavě rumovou barvou piva. To navíc stále probublává. Říz piva je minimální, cukrová chuť umně skrývá šestiprocentní alkoholový náboj.

Navštívit celý chotěbořský pivovar můžete jen jednou do roka při dnu otevřených dveří, ten nejbližší bude příští rok v květnu. Častěji tu ale pořádají pivovarská odpoledne, při kterých vám ukážou alespoň výrobnu.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ondřej Stratilík

http://www.lidovky.cz/comenius-prezident-a-special-z-chotebore-ffh-/dobra-chut.asp?c=A111209_155649_dobra-chut_glu

Pivo, které chutná po pomeranči, mandarinkách nebo po hřebíčku, vaří stále více českých pivovarů. Navazují na dlouhou tradici a učí se od zemí, kde se vánoční piva vaří bez přerušení po staletí. Třeba od Belgie.

České pivovary se rychle vracejí ke staré tradici, vaření speciálních vánočních piv. Jejich speciály jsou, jak to vyžaduje už základní pivní klasifikace, silnější než tradiční produkce a experimentuje se u nich s řadou různých příchutí - od karamelu až po mandarinku, kterou letos zkouší specialista přes pivní speciály, pivovar v Náchodě.

Že mají úspěch jasně dokazuje situace na trhu. "Zatímco dříve se speciální piva dělala v malých pivovarech, v současnosti se jimi začínají zabývat i pivovary velké," upozorňuje Karel Kosař z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Za vánočním pivem se často musí až ke zdroji

Vánoční piva však mají i mezi speciály výlučné postavení. Jsou to piva, která se vaří jen jednou do roka - a když se vyprodají, tak už prostě nejsou. Až příští rok, pokud se pivovar rozhodne, že vsadí na tutéž chuť. V Česku to ještě není zcela zvykem, i když jsou tu pivovary, které se ke stejným chutím vracejí už po léta.

Třeba minipivovar Groll z Plzně, který od roku 2008 vaří už vyhlášený vánoční speciál Kapr. "Pro náš vánoční speciál s obsahem alkoholu 8 % je typická černá barva piva, která koresponduje s bohatou pěnou. Po prvním doušku je nejprve cítit klasická pivní chuť, která se rozlije do lahodné hořkosti, a pak karamelové aroma, které naladí vánoční atmosféru," říká Marek Bešta z tohoto plzeňského minipivovaru.

Tak jako u řady jiných malých značek bohužel možnost vychutnat si jejich vánoční pivo nemá každý. Většina se ho vytočí v místním pohostinství. U větších pivovarů věnujících se výrobě speciálů, jako je například broumovský Opat, který letos na vánoční trh posílá speciál s vůní pomeranče a hřebíčku a také "mandarinkové" pivo, to naštěstí neplatí.

Belgická piva běžně zrají měsíce i roky

I když se výroba vánočních speciálů v Česku utěšeně rozvíjí, ve srovnání s jinými zeměmi je tento obor pivovarnického podnikání u nás stále ještě v plenkách. Vyhlášené jsou především vánoční speciály z Belgie. Jejich specifické chuti nahrává nejen jiný styl vaření piva - belgické pivovary při přípravě svých speciálů mnohem častěji než české volí takzvané svrchní kvašení.

"V Belgii je kultura vaření vánočních velmi silná. Tato piva se obvykle vaří už rok předem kolem Mikuláše, a pak rok leží v sudu, než se lahvují," říká Robert Demeter, pivní sommelier z pražské restaurace Les Moules, která se na belgická piva specializuje. Zrání jim prospívá, 95 procent belgických piv se podle Roberta Demetera připravuje za pomoci svrchního kvašení.

Na rozdíl od českých pivovarů, které zatím s chutí svých vánočních speciálů často experimentují, jsou ty belgické tradiční výrobek. "Pivovary mají ve sladových bankách uloženy své slady a jednou do roka z nich uvaří pivo, které je stejné jako řadu let předtím," říká Robert Demeter. "Každý pivovar tak má svou chuť, kde které se mohou jeho zákazníci vracet."

Jeho oblíbené pivo? Jmenovat jen jedno prý není jednoduché: "Narazili vánočního Buccaneera. To je pivo, které voní příjemně po švestkách a po skořici. A co je opravdová bomba, to je dva roky odleželý Gulden Draak vintage, to je opravdu kvalitní černé pivo."

Zdroj: iHNed.cz | Autorka: Radka Hrdinová

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-54187760-jak-chutnaji-vanocni-pivni-specialy-po-koreni-karamelu-i-ovoci

Regionální pivovary letos nabízejí ještě pestřejší výběr neobvyklých piv než minulý rok. Spoléhají na to, že lidé mají před svátky větší zájem o silnější a dražší piva. Speciály s nestandardními příchutěmi jsou dárkem, který s radostí rozbalují především muži.

Pivovarníci se rádi odvolávají na tradiční receptury vaření piva, někteří ale také rádi zkoušejí nová, jinak ochucená.

Tři větší domácí pivovary v Pardubickém kraji letos navařily povětšinou silné vánoční speciály a doufají, že po létě, kdy je poptávka lidí po pivu nejvyšší, budou také letošní Vánoce druhou prodejní špičkou roku.

V Měšťanském pivovaru v Poličce nabízejí podobně jako o Velikonocích speciál s názvem Eliška. Je to tmavé pivo s hustou pěnou o průměrném extraktu 13 a půl procenta, kterému vyvažují karamelovou nasládlost vyšší hořkostí. Vymyslel ho sládek Petr Kaluža. "Naposledy jsme uvařili 240 hektolitrů. I tak malé množství piva potěší, pokud se dobře prodává," řekl ředitel poličského pivovaru Karel Witz.

Pivní adventní kalendář? To je jedna láhev na každý den

Na pivo černé jako noc láká pardubický Pivovar Pernštejn, který na vánoční období přichystal dárkové balení velice oblíbeného černého piva Porter. Ten je součástí vánočního hodování na Pardubicku už 120 let. Díky svým čokoládovým a karamelovým chuťovým tónům patří k těm málo pivům, které se ke sladkostem přímo doporučují.

"Připravili jsme také designem nový multipack pro značku Pernštejn. Zároveň předpokládáme značný zájem o náš nový výrobek - speciální čtrnáctistupňové pivo Pardubický Taxis," řekl ředitel pivovaru Jan Kvasnička.

Hlinecký Pivovar Rychtář nabízí svůj patnáctistupňový světlý speciál a před letošními Vánocemi přišel s novinkou v podobě speciálního balení dvaceti různých piv nazvané Pivní adventní kalendář. Kromě piv Rychtář Standard a Rychtář Premium obsahuje také piva z regionálních pivovarů Černá Hora, Jihlava, Klášter, Protivín, Uherský Brod a Vysoký Chlumec.

"Je ideálním dárkem pro všechny milovníky piva," řekla obchodní ředitelka Pivovaru Rychtář Lenka Vedrová. Princip Pivního adventního kalendáře je obdobný jako u těch čokoládových - na každý den od 5. do 24. prosince je pro jeho majitele připravena jedna láhev.

V Hradci uvaří i pivo s tabákovým medem

Rychtář nabízí i limitovanou várku Čertovského speciálu, což je šestnáctistupňové pivo charakteristické temně červenou barvou. A to díky čistě přírodnímu výtažku z červených hroznů. Speciální čertovsky dobré pivo připravili sládci pivovaru v Jihlavě a čepují ho hospodští v 70 hospodách ve východních Čechách.

V Hradci Králové bude vařit majitel minipivovaru Milan Rambousek ještě pozoruhodnější pivo.

Jeho tabákový speciál bude zrát až do ledna. "Pivo s tabákovým medem je exkluzivní a jedinečné. Budu ho vařit 27. prosince, protože teď mám pivovar plný až po střechu," řekl.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Jaroslav Hubený

http://pardubice.idnes.cz/pivovary-nabizeji-na-svatky-lahudky-chutnaji-po-tabaku-i-hroznech-1cu-/pardubice-zpravy.aspx?c=A111209_1698439_pardubice-zpravy_mav

Speciální piva jsou na vzestupu. Byly dosud doménou především nejmenších pivovarů. Své portfolio vícestupňových nebo speciálních piv teď rozšiřují i velké pivovary.

Na trhu by se mohly objevit nové značky piv jako je například Zlatopramen Molotov, Zlatopramen Lemon Crush, G2 nebo Fenix od Plzeňského Prazdroje. Pivovary si už nechaly jejich názvy registrovat na Patentovém úřadě. Už v těchto dnech mají pivaři k dispozici i třeba pivo IPA z produkce Pivovaru Vyškov.

Je zřejmé, že posílením nabídky speciálních piv se trefí do velké mezery na trhu. Už nyní klesá spotřeba výčepních piv a jen mírně roste podíl ležáků. Oproti tomu speciální nebo spíš netradiční piva mají sice podíl ze všech nejmenší, ale obrovsky rostou.

Loni se v Česku uvařilo celkem 17,1 miliónu hektolitrů všech piv, z toho tvořily speciály jen 0,4 procenta. Ale jen za letošních prvních sedm měsíců vzrostl meziročně jejich prodej o 69 procent.

Inspirace v Německu zabrala

Úspěšný byl například letní nástup značky Staropramen Lemon Cool. Obdoba německého radlera – tedy směsi klasického výčepního piva s limonádou (nejčastěji citronovou) šla na dračku, ve smíchovském pivovaru dvojky trhu Staropramene nestíhali toto pivo vařit. A podle lidí z branže bude příští rok ve znamení podobných značek i od jiných pivovarů.

Jednička trhu Prazdroj kontruje pomerančem – podle informací z mediálních agentur už zadal přípravu marketingové kampaně na podporu nové značky, kterou bude vařit s využitím pomerančové kůry. Zástupci pivovaru jakékoliv údaje tají. A to platí nejen pro Prazdroj, ale i další producenty. Například Heineken, který si nechává registrovat různé modifikace značky Zlatopramen. A novinku ve vší tichosti připravuje i Budvar.

„Zajímavé a speciální značky piv jsou samozřejmostí pro nejmenší pivovary a ti velcí najednou zjišťují, že mezi lidmi jsou stále oblíbenější. Snaží se tomu tedy přizpůsobit,“ komentuje nejnovější situaci na trhu viceprezident Českomoravského svazu minipivovarů a majitel Pivovaru Kocour ve Varnsdorfu Jan Kočka.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-54129560-ceske-pivovary-nasly-zlaty-dul-trh-tak-zaplavi-rada-specialnich-piv

Německý pivovar Schneider Weisse uvedl v říjnu 2011 na trh pivo s označením „TAPX Mein Nelson Sauvin“. Název souvisí s hnědou odrůdou chmele (Nelson Sauvin), která se zatím pěstuje jen na Novém Zélandu, a která pivu dodává ovocno-vinné aroma. Poměr ječného a pšeničného sladu je 40 : 60. Pivo se prodává v sudech i v lahvích objemu 0,75 l. Zlatavý mok připomíná silné bílé víno jako Sauvignon Blanc, jehož chuť je zaokrouhlena jemnou chmelovou hořkostí. Obsah alkoholu je 7,3 % obj., extrakt původní mladiny 16,8 %, obsah oxidu uhličitého 6,5 g/l.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Irena Suková | Brauwelt

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=115762&ids=173

Prezident Ruskej futbalovej únie (RFU) Sergej Fursenko plánuje v Štátnej dume lobovať za návrat "pivnej" reklamy na štadióny. Podľa platnej legislatívy je reklama na pivo na futbalových štadiónoch zakázaná.

"Opakovane som hovoril, že zdroje financovania futbalu sú obmedzené. Reklama na pivo je jedným z kanálov, ktorý nám môže pomôcť zvýšiť príjmy klubov," povedal šéf RFU a pokračoval: "Minimálne pre rok 2018, keď budeme organizovať majstrovstvá sveta, aj tak potrebujeme výnimku z tohto zákona. Pre mňa osobne je však zmena nevyhnutná už teraz."

Jedným z hlavných sponzorov FIFA je pivovar a Rusi aj preto musia zmeniť zákony. Fursenko bude apelovať na poslancov, aby povolili aj predaj piva na štadiónoch, čo by mohlo do klubových pokladníc priniesť ročne 5 až 15 miliónov dolárov. "Bol by to vážny doplnok klubových rozpočtov. Spoľahlivé štatistické údaje hovoria, že reklama na pivo nezvyšuje všeobecne jeho pitie. Jednoducho má len efekt na prerozdelenie trhu," dodal Fursenko.

Zdroj: Športky.sk | SITA

http://sportky.topky.sk/c/76272/ruske-kluby-chcu-navrat-pivnej-reklamy-na-stadiony#ixzz1fl56CIOl

Rádi bychom vás touto cestou pozvali na příjemnou předvánoční akci na Veselku v Litomyšli dne 17. 12. 2011. Chtěli bychom vám pomoci uvolnit atmosféru předvánočního shonu naší pohodovou akcí. Začátek je ve 14:00 hod. Navštívit nás přijde sládek z minipivovaru ve Svitavách a možná i další pozvaní sládci. Sejdou se zde domácí vařiči piva, kteří se přijdou pochlubit se svými výtvory. Zlatým hřebem večera bude divadelní vystoupení.

V 18:00 hod vystoupí v přilehlém sále restaurace divadelní spolek Zběsilá Pípa působící při ostravském pivním klubu Hobit (srdce ostravského minipivovaru Qásek) se svojí 90 minutovou pivní zpěvohrou s názvem Josef 2 aneb České národní opruzení. Autorem hry je Martin Jarošek. Při popisu hry uvádíme jeho vlastní slova.

Po pivním crazy muzikálu Únos Heinekena se ostravské divadélko Zběsilá Pípa (Protistátní prodělečná dezorganizace) chystá uvést premiéru dalšího kusu, který je zkomponován v podobném duchu - pivní zpěvohru Josef 2.

Tentokrát autor sáhl po výhradně historickém materiálu. Letos v Českých zemích a na Moravě slavíme (jak kdo) již 230. výročí zrušení nevolnictví. Toto téma autora zajímá již přes 30 let, proto je další pivní muzikál přesně o tom. Děj hry je velmi prostý. Nevolníci po úmorné robotě v obci Kocovidlo vejdou do šenku, kde je na čepu zkažené a zkyslé pivo, které chutná jen místnímu prasáckému drábovi. Jako nevolníci si nemohou volně zajet na pivo někde jinde, proto chystají rebelii, která by jim pomohla z jejich utrpení. Nejprve je fyzicky napaden zlořečený sládek Hložek původem z Nového Bydžova, který do hospody neuváženě vstoupil, pak je problém nekvalitního moku diskutován s geniálním sládkem F.O. Poupětem, který se v Kocovidle zastavuje na svých cestách.

Když je příchozím fanatickým páterem A. Koniášem vedle husitské literatury spálena též česká Příručka pro výčepníky a historický almanach Kwasní nápojowé králowství českého, rozhodne se osazenstvo krčmy napsat protestní petici samotnému císaři Josefovi 2.. Ten nic netuše bohémsky popíjí se svou matkou Marií Terezií na svém zámku ve Vídni, avšak když se mu donese jakému strádání je vystaven sprostý venkovský lid, napíše Patent o zrušení nevolnictví a o svobodě výběru pivních značek a Patent toleranční, kterým legalizuje evangelickou víru. Tyto svoje revoluční počiny jede hned prezentovat do Kocovidla, kde F.O. Poupě a napravený Hložek zrovna uvařili nové chutné pivo...

Děj doplňuje ještě vlašský dřevěný panáček Pivocchio, který díky svému enormně dlouhému nosu nemůže řádně pít pivo z půllitru a autor si ve hře zahraje svou oblíbenou jiráskovskou postavu českého bratra Žalmana.

Před i po divadelním vystoupení se můžete pobavit s domovarníky o tom, jak se vaří pivo doma. Budete moci ochutnat i vzorky jejich výtvorů. Dále bude na čepu v průběhu dne devět druhů vánočních točených speciálů z ČR a zahraničí, můžete ochutnat speciality mistra kuchaře vařené na pivu a potkat lidi se stejným zájmem. Srdečně vás zve kolektiv restaurace Veselka v Litomyšli.

Zdroj: Restaurace Veselka Litomyšl

V posledních dvou letech v Česku ubývá restaurací, hospod a výčepů s točeným pivem, ročně jich podle odhadu odborníků zmizí z mapy až několik set. Ve čtvrtek o tom informoval deník E15.

„Pokles počtu podniků s nabídkou čepovaného piva nastává od roku 2009 a tento trend stále pokračuje. Jde o roční úbytek zhruba o procento až dvě,“ řekla deníku výkonná ředitelka výzkumné agentury Data Servis informace Marcela Šimková. Důvodem je obecný pokles spotřeby čepovaného piva způsobený dopady krize a snahou lidí šetřit, ale také změnami v chování a zvyklostech návštěvníků hospod a restaurací.

Konzumují menší počet piv při jedné návštěvě podniku, než tomu bylo před několika lety, a preferují nealko nápoje nebo je častěji kombinují s pivem. „Částečně za tímto poklesem může být i mírně rostoucí spotřeba piva doma, na chatách a chalupách,“ podotkla.

S údaji Data Servisu souhlasí i výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Spotřeba čepovaného piva klesá od roku 2008 podle odhadu svazu o tři procenta ročně, naopak o procento roste prodej lahvového a o dvě procenta pak fenomén posledních dvou let prodej piva v PET lahvích. Tržby za čepované pivo v restauračních zařízeních přitom podle Veselého tvoří zhruba čtvrtinu všech příjmů podniku.

Další čtvrtinu tvoří jídlo a zbylou polovinu pak ostatní položky z jídelního a nápojového lístku, například káva, čaj, víno a tvrdý alkohol. Pokles spotřeby čepovaného piva tak má výrazný vliv na tržby hospod a některé to neunesou.

„Počet hospod po revoluci prudce stoupl, takže nyní se vývoj projevuje jejich poklesem,“ podotkl Veselý. Největšího počtu dosáhly hospody s čepovaným pivem předloni, kdy podle odhadů existovalo na území České republiky přes 50 tisíc zařízení s nabídkou jídla a pití, zhruba v polovině z nich i s čepovaným pivem; ostatní jsou například fast foody či stánky s občerstvením, kde se pivo netočí.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Libor Popela | Mediafax

http://zpravy.kurzy.cz/295747-e15-v-cesku-ubyva-hospod-po-stovkach-rocne/

Pokud se Rusa zeptáte, co si vybaví, když se řekne "Češi a Česká republika", zpravidla bez váhání odpoví "pivo".

České pivo má v Rusku skutečně výborný zvuk, což ovšem na druhou stranu láká řadu nepoctivých podnikatelů, kteří cítí šanci se na dobré pověsti českého piva přiživit.

Případ falzifikace krušovického piva

Ve druhé polovině října t.r. proskočila v českých i ruských novinách zpráva ze zapadlého městečka Anochino poblíž sibiřské metropole Ťjumeň. Vyšlo najevo, že v tomto městečku již nějakou dobu funguje minipivovar, který vyrábí padělané pivo značky Krušovice. Produkce byla stáčena do sudů a dodávána do restaurací a obchodů v Ťjumeni i okolí. Nápisy na etiketách nenechávaly nikoho na pochybách, že jde o pravé krušovické pivo. Jeho kvalita a chuť však byla údajně v příkrém rozporu s pravým krušovickým pivem (na rozdíl od jiných známých značek, jako je Pilsner Urquell, Staropramen, Velkopovický kozel a dalších, které jsou v RF vyráběny licenčně v rámci ruských pivovarů, je legální krušovické pivo výlučně importní, vyráběné v ČR), což nakonec vedlo k víceméně náhodnému odhalení této nelegální výroby.

Nespokojení zákazníci si totiž nenechali svůj názor pro sebe a podělili se o něj na místních internetových fórech a sociálních sítích. Toho si všimli zástupci koncernu Heineken (pod jejichž portfolio spadá i pivovar Krušovice), kteří se s bloggery spojili a následně zalarmovali policii a další orgány, které jednaly s nebývalou rychlostí a efektivitou. Při razii v minipivovaru bylo zkonfiskováno několik set litrů piva připraveného k prodeji a výrobci byli obviněni z trestného činu nezákonného užívání obchodní značky a výroby nelegální produkce podle ruského trestního zákona. Společnost Heineken nyní zvažuje, že bude po výrobcích i prodejcích konečnému spotřebiteli požadovat náhradu škody, jejíž výše se podle ruského tisku může pohybovat od 300 tis. do 5 mil. RUB (pozn. 1 EUR = cca 42 RUB) za každý prokázaný případ realizace nezákonného zboží.

Díky bdělosti pracovníků společnosti Heineken jde tedy (alespoň prozatím) o příběh se šťastným koncem. Nicméně, jak přiznávají i sami zástupci společnosti, je zřejmé, že takových případů mohou být v Rusku desítky a většinou dojde k jejich odhalení až po dlouhé době, případně vůbec ne. Cena piva dovezeného z evropských zemí je díky celním a dalším poplatkům velmi vysoká (v moskevských restauracích obvykle začíná na 200-250 RUB za půl litru), což pochopitelně přímo vybízí k nelegální výrobě nekvalitních, ale zato cenově dostupných falzifikátů. Vzhledem k tomu, že české pivo je vedle piva německého v Rusku zdaleka nejpopulárnější, je zřejmé, že zavedené české značky podvodníky lákají.

Zneužívání označení původu

Vedle nelegální výroby piva pod známou českou značkou se však v posledních letech v Rusku rozmohl ještě jeden nešvar, proti kterému se čeští výrobci bohužel zatím nemohou bránit. Jde o to, že se zde vyrábí piva různých značek, které lživě odkazují na český původ a tím parazitují na dobré pověsti českého piva. Loga těchto značek bývají obvykle ruskojazyčná, často však obsahují i různé české nápisy, mnohdy s úsměvnými gramatickými chybami. Jako příklady můžeme jmenovat (v překladu) např. „Český standard“ (centrální Rusko, Povolží), „Karlovar“ (centrální Rusko) „České světlé“ a „České tmavé“ (Altaj). Už ani nepřekvapí, že během uplynulého léta běžela v Moskvě reklamní kampaň na známé slovenské pivo Zlatý bažant se sloganem „pivo iz Bogemii“. Ne, že by slovenské pivo mělo v Rusku špatnou pověst, právě naopak, ale proč by si místní dovozce ještě trochu nepomohl, vždyť je to skoro jedno, že...

Základním kamenem úrazu je, že ČR dosud nemá v rámci dvoustranných smluvních vztahů s RF dohodu o ochraněoznačení původu (GI – Geographical Indication). Můžeme doufat, že v rámci nové PCA (Partnership and Cooperation Agreement), o níž v současné době EU s RF jedná, bude tato ochrana zakotvena. V takovém případě ČR bude moci těmto praktikám účinně čelit.

Doporučení exportérům českého piva

Čeští exportéři by si měli vzít příklad z kolegů z Heinekenu a soustavně sledovat ruský trh, zejména prostřednictvím internetu. V případě podezření z padělání jejich značky doporučujeme, aby se spojili s místními orgány činnými v trestním řízení. Nejen začínajícím exportérům se v takovém případě zpravidla vyplatí spolupráce s některou z místních renomovaných advokátních kanceláří, která může pomoci prokázat více případů zneužití a tím zvýšit potenciální objem požadované náhrady škody. Nejdůležitějším ruským orgánem na úseku ochrany práv fyzických i právnických osob je Federální služba duševního vlastnictví, patentů a ochranných známek (oficiální zkratka „Rospatent“ – www.fips.ru), která je podřízena Ministerstvu školství a vědy RF. Mnohému může napomoci i předpokládaný vstup RF do WTO.

Ve prospěch našich vývozců hovoří i fakt, že ruský spotřebitel není naivní, a již dávno ví, že mezi „českým pivem“ vyrobeným v RF a skutečným českým pivem bývá diametrální rozdíl. Toto povědomí již mají nejen obyvatelé evropské části RF (t.j. ti, kteří nejčastěji mívají bezprostřední nebo zprostředkovanou zkušenost s návštěvou ČR, při které si zpravidla ani zapřísáhlí abstinenti nenechají ujít možnost ochutnat pravé české pivo v pravých českých hospodách), ale i obyvatelé vzdálených sibiřských oblastí. Z tohoto důvodu rozhodně doporučujeme při marketingové propagaci zboží co nejvíce akcentovat skutečnost, že jde o opravdové české pivo, vyrobené v ČR, z českých surovin a pomocí českých technologií.

Zdroj: iRU.cz

http://www.irucz.ru/cz/zpravy/1-/114000000000-ruska-federace/114008000000-uralsky-fo/114008006000-tjumenska-oblast/307-pravo-zakony/22182-zneuzivani-dobre-povesti-ceskeho-piva-v-rusku-pokracuje/

Jiří Chyba z Karlštejna vaří už více než třináct let své vlastní pivo. Má na to čtyřicetilitrový skleněný mobilní minipivovar, ve kterém dělá pro sebe a pro své přátele polotmavé pivo Karlíček. Vždy jednou za rok ho představí i veřejnosti, letos ale udělal výjimku a čepovat bude i v rámci Karlštejnského adventu.

Pravidelně dává Jiří Chyba své pivo ochutnat lidem jednou ročně na Karlštejnském vinobraní, letos je však v Karlštejně v domě č. 109 k ochutnání i v rámci Karlštejnského královského adventu tuto sobotu.

"Teď dozrává vánoční ležák, ale v sobotu to vlastně bude jen pro ty nejrychlejší. Piva nebude víc než asi 38 litrů," říká Jiří Chyba, který vyrostl v Poberouní.

V pojízdném skleněném pivovárku totiž může uvařit jen dvakrát dvacet litrů piva, a to jenom pětkrát do roka. Návštěvníci vinobraní nebo teď aktuálně adventu ho ochutnají zadarmo. "Je to nezisková záležitost, dělám to pro radost," říká pivovarník.

Spodně kvašené pivo, které vaří, je čtrnáctistupňový polotmavý ležák plzeňského typu. Říká mu Karlíček, a než objevil tu správnou recepturu, trvalo to rok a půl. "To první pivo nebylo přímo nechutné, ale nepoužili jsme třeba dobrý kmen kvasinek, a tak to nebylo úplně ono," vzpomíná.

Dnes vaří pivo podle vlastní receptury z žateckého poloraného červeňáku, moravského ječmene a spousty bylin. "U každé várky je zkouším trochu změnit, pokaždé je pivo maličko jiné, ale základ je stejný. Receptů jsem vyzkoušel hodně a nakonec jsem v jedné knize o včelách našel medové pivo a v tom jsem se našel. Takže do toho přidávám i trochu medu," popisuje Chyba.

Jeho pivo už ochutnaly i různé známé osobnosti, ale jaké, to prozradit nechce. Jednou u něj byl i bývalý ředitel velkého českého pivovaru. "Pivo mu chutnalo a vyptával se mě, jak ho dělám. Svoji recepturu jsem mu ale neprozradil, to neprozradím nikdy. Ale tradice snad zůstane v rodině a jednou bude pivo vařit bratr," říká obchodník a sládek.

Až pivovar zvětší, nebude vařit Karlíčka, ale spíš Karlíka

S pomocí přátel pivovar postavil v roce 1996. Byla to spíš legrace, dnes už o něm ale vědí nejen místní a lidé z okolí. Technologii tehdy studoval sám, dokonce chodil po pivovarech a zjišťoval, jak fungují a jak se pivo vaří.

Jeho pivovar má čtyři skleněné nádoby, na délku měří ani ne dva metry a pivo čepuje přímo z něj. Je unikátní svou velikostí i tím, že je skleněný, mobilní a neziskový. "Když se pivovar zvětší, už to nebude pivo Karlíček, ale spíš Karlík. Ale zvětšení v plánu máme," říká. Sám prý ví jen o jednom podobném pivovaru někde v Německu.

Při příležitosti prvního Karlštejnského královského adventu teď vyrábí Jiří Chyba i několik druhů pivních podtácků, dřevěné dukáty pro štěstí, gravírované lahve nebo půllitry. Do nich si v domku č. 109 mohou zájemci chmelový mok klidně sami natočit. Když to nestihnou, mohou se tu prý zastavit kdykoli.

Zdroj: iDnes.cz | Autorka: Alena Rokosová | Foto: Radek Cihla

http://praha.idnes.cz/vari-sve-vlastni-pivo-k-ochutnani-bude-na-karlstejnskem-adventu-pwh-/praha-zpravy.aspx?c=A111126_1691039_praha-zpravy_sfo

Nadešel čas. Zchátralý pivovar v Roudnici nad Labem, který přišel v březnu roku 2010 o střechu, se dočká zabezpečení zdiva a nového zastřešení. Město Roudnice nad Labem objednalo z nařízení stavebního úřadu stavební práce na zabezpečení budovy.

Dvě etapy

„Dnešním dnem započala první fáze zabezpečení objektu. Práce na zajištění říms a dalšího zdiva potrvají zhruba dva měsíce, poté bude následovat fáze provizorního zastřešení objektu,” potvrdil místostarosta Roudnice nad Labem Michal Cihla.

Práce na první etapě v celkové ceně kolem 600 tisíc korun zajišťuje na památky specializovaná stavební firma Hlaváček. Ta provede podle objednávky města výdřevu oken a dveří, zajištění obvodových zdí příčnými táhly, odstranění porostu narušujícího zdivo a zpevnění horní části obvodového zdiva pro budoucí posazení střechy.

Betonový věnec se na pivovaru dělat nebude, ale všechny obvodové stěny budou zpevněny, pak se na ně položí podzednice a postaví nízká střecha. Cena tohoto provizorního zastřešení je odhadována na pět milionů korun.

Bailey zaplatí

Peníze investované do opravy památky bude, stejně jako v případě dřívější demolice střechy, vymáhat město od vlastníka budovy Johna D. Baileyho z amerického Texasu.

Ten již dluží Roudnici 5,2 milionu korun právě za demolici střechy. Rozsudek okresního soudu, který mu nařizuje pohledávku zaplatit, je podle Michala Cihly již pravomocný. Město s vlastníkem zároveň jedná o budoucím využití budovy.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Litoměřický deník | Autorka: Zdeňka Studená

http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/20111124roudnice-pivovar.html

Vědci zabývající se pivovarnictvím objevili metodu, na jejímž základě mohou určit, které odrůdy sladovnického ječmene jsou či nejsou vhodné pro výrobu piva s chráněným zeměpisným označením Evropské unie České pivo. Na metodu jsou natolik hrdí, že v létě požádali o její patentovou ochranu.

Metoda je užitečná zejména pro tuzemské producenty a šlechtitele ječmene. Označení České pivo mohou pivovary používat po splnění podmínek od roku 2008. Nyní jich je devět se 46 značkami piv, což objemově znamená více než polovinu tuzemského trhu. Svaz pivovarů předpokládá, že zájem o označení bude růst, což přináší i vyšší poptávku po vhodném ječmeni.

Metoda spočívá ve způsobu hodnocení odrůd ječmene podle obsahu látek zvaných dextriny. „Nikdo nikdy nehodnotil odrůdy ječmene podle obsahu dextrinů, které výrazně ovlivňují obsah nezkvasitelného extraktu a tím i chuť a plnost piva,“ uvedl Vratislav Psota z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, který se na projektu podílel s kolegy z Ústavu analytické chemie Akademie věd.

Složení Českého piva je poměrně konkrétně dáno. Oproti jiným pivům je charakteristické mimo jiné právě vyšším podílem nezkvašeného extraktu. Již v minulosti čeští sládci věděli, že nezkvasitelný extrakt je daný odrůdou ječmene a že tradiční české pivo lze vyrobit jen z českých odrůd. Stále ale chyběl nástroj, pomocí kterého by se dal druh ječmene vhodný pro české pivo přesně určit.

Výzkum, jehož cílem bylo tento nástroj najít, byl iniciován jednáním českých pivovarníků s EU o konečné podobě ochrany tuzemského piva. „Výsledky výzkumu jsou cenné a celý objev je významný nejen pro naše pivovarnictví, ale i pro zemědělce,“ míní výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Zdroj: E15.cz

http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/vedci-zadaji-o-patent-tykajici-se-ceskeho-piva-720085