Úspora nákladů, minimalizace odpadů a maximalizace využití surovin jsou tři hlavní úkoly pivovarského průmyslu na celém světě. Spolu s poklesem prodeje piva, v první polovině roku 2009 v důsledku hospodářské krize, je stav kritičtější než kdykoli předtím.

Společnost DSM Food Specialities, významný výrobce doplňkových látek pro mezinárodní potravinářský a nápojářský průmysl, vytvořila velký počet návrhů k řešení změn podporujících výrobce v průběhu této obtížné etapy.

Výrobní proces a provozní náklady mohou být pomocí přípravku Brewers ClarexTM každoročně sníženy na 100 000 EUR na milion hektolitrů. Zvláštní kapalná prolinová endoproteáza, která je přidávána na začátku kvasného procesu, předchází vzniku chladového zákalu piva, jež je výsledkem precipitace polyfenolů a proteinů během skladování v chladu.(Původ této sraženiny byl prokázán jako výsledek vodíkové vazby mezi polyfenoly a frakcemi polypeptidů bohatých na prolin.) Prostředek specifickým způsobem hydrolyzuje bílkoviny přítomné v chladovém zákalu.

To umožňuje významně snížit stabilizační fázi výroby piva nebo dokonce vyloučit drahé, časově náročné prostředky, které jsou zároveň nepříznivé pro životní prostředí. Brewers ClarexTM umožňuje trvale udržitelnou výrobu bez nutnosti likvidace vytvářeného odpadu. Přičemž výsledkem je osmiprocentní snížení uhlíkové stopy způsobené výrobou piva, v porovnání s použitím klasických práškových stabilizátorů, jako je silikahydrogel a polyvinylpolypyrrolidon.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová

Jednou z největších změn, které se na Ukrajině v minulých letech staly, byl přechod z vodky na pivo.

S koncem oranžové epochy, když v prezidentských volbách zvítězil „modrý“ Viktor Janukovyč, ale nastává i soumrak pití piva.

S každým jarem rozkvetly v Kyjevě nejen mohutné kaštany na Kresčatiku, zazelenaly se parky nad Dněprem a lavičky obsadily zamilované mladé páry. Za minulé roky se už stalo téměř pravidlem, že spolu s květinou měly vedle sebe položeny lahve piva, z nichž hodinku, dvě, nonšalantně usrkávaly.

Ukrajinské pivo má několik výhod. Je velmi kvalitní - ukrajinské pivovary se po pádu komunismu hodně zlepšily, je relativně levné a hlavně to nebyla do té doby všudypřítomná vodka. Té zůstala věrná pouze starší generace Ukrajinců, mladí přešli na pivo. Jeho spotřeba sice zdaleka nedosahuje českého světového rekordu, ale 64 litrů piva na hlavu je mnohem více, než kolik se v této zemi vypije ne příliš kvalitního vína. S růstem spotřeby piva klesá zároveň podíl vodky, jež je navíc mezi částí mladých na „nacionalistické“ západní Ukrajině pokládána za ruský nápoj.

Od minulého týdne však mají milovníci „pivních rande“ smůlu. Shodou okolností právě v den, kdy se lídr proruského východu země Viktor Janukovyč stal vítězem prezidentských voleb, vstoupil v platnost zákon, který pivní rande zakázal. „Zakazuje se pití piva a jiných slabě alkoholických nápojů na ulicích, na demonstracích, dětských hřištích, v kinech, ve zdravotnických zařízeních, školách, na univerzitách, ve veřejné dopravě, výtazích, v taxíkách a budovách státních úřadů,“ vyjmenovává zákon se sovětskou důkladností všechna představitelná i nepředstavitelná místa, kde by se pivo dalo pít. Za porušení zákazu hrozí pokuta v přepočtu asi 400 korun, což nejsou na Ukrajině zanedbatelné peníze.

„Pivo se bude moci pít jen na k tomu určených místech nebo doma,“ říká poslanec Serhij Terehin, jeden z iniciátorů „protipivního" zákona. „Koneckonců, pivo si můžete dát před tím, nebo po tom, co půjdete na stadion nebo do kina, když už bez něj nevydržíte.“

Pivo v pubu? Moc drahé

Policisté z nového zákona nejsou příliš nadšení, protože se bojí, že bude masově porušován a oni budou ignorováni, jako se to stalo v případě zákona o zákazu kouření na veřejných místech. „Nejdříve budeme upozorňovat. Pokutovat budeme až ty, kteří budou urážet policisty a budou přes upozornění popíjet dál,“ řekl ukrajinskému deníku Segodnja jeden z kyjevských policejních šéfů. „Ale myslím, že vynucovat dodržování tohoto zákona bude asi stejně složité, jako to je u protikuřáckého,“ dodal.

Většina mladých Ukrajinců říká, že až se na jaře oteplí - únorové teploty se drží zatím hluboko pod bodem mrazu - budou pít pivo na lavičkách dál. „A jestli mi dají pokutu, tak si příště zabalím lahev do pytlíku na mléko a bude,“ říká odhodlaně jeden mladík, čekající na svoji dívku u stanice metra Kresčatik. „Budeme pít pivo na ulici dál. Na to, abych si mohla jít dát pivo do pubu, mám příliš malou výplatu,“ přidává se vedle stojící dívka. Především starší Kyjevané, kteří si nikdy nezvykli na „pivní novoty“, ale zákon podporují. „Také nepijeme kafe nebo nejíme kuře za chůze. Cizinci jsou v šoku, když vidí naše dívky, jak na ulici popíjejí pivo z lahve,“ říká důchodkyně Naděžda Veliká. Pravdou je, že na takový obrázek si cizinec poměrně rychle zvykl, mnohé ukrajinské dívky dokážou popíjet pivo z lahve dokonce i s jistou dávkou elegance. Při pohledu na líbající se zamilované „pivní“ páry cizince spíše napadalo, jak asi takové pivní polibky mladým Ukrajincům chutnají.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Luboš Palata

Pivo od komína se dál vytrácí, zemí se rozlézají hospodské „mekáče“

Hostan – dobré pivo ze Znojemska za dobrou cenu. Dačický aneb zlatý mok ze stříbrného města Kutná Hora. Louny – pivo s hořkou chutí a historií dlouhou, jako je město samo. Pod těmito slogany stále propaguje portfolio regionálních značek na svém webu společnost Heineken ČR. Přitom je všechno jinak. Znojemský Hostan se vaří v Brně, Dačický a Louny se vyrábějí v ústeckém Velkém Březně. Fabrika skončí, ale značka žije dál. Patrioti chvíli brblají, svého půllitru se však drží dál. Piv si ovšem dávají méně, jak vypovídají celorepubliková čísla za tuzemské pivovary.

Slovenské avízo

Nizozemský Heineken v zemi pivařů zatím zavřel tři ze sedmi pivovarů a nejspíš ještě není u konce. Potom, jak zatočil se slovenskými pivovary, nejde o nic překvapivého. Ze čtyř pivovarů, které Heineken převzal na Slovensku, zastavil výrobu v Martině, Nitře a Rimavské Sobotě. Martiner, Corgoň a Gemer přehnal odtamtud ke Zlatému Bažantovi do Hurbanova. Nadnárodní gigant kráčí za efektivitou a přitom se podepisuje na pivařském vlastenectví. Před pár dny se Slováci dozvěděli, že přicházejí o další pivovar – topolčanský Topvar. Majitel SABMiller jeho výrobu stěhuje do Šariše na východě země. Důvod? Naši sousedé pijí piva čím dál méně.

Nevratné stopy zanechává honba za efektivitou na tradiční české pivní kultuře. Heineken odstartoval tříletý úsporný program loňskou likvidací znojemského a kutnohorského pivovaru. Poslední obětí je pivovar v Lounech, což firma oficiálně oznámila na konci ledna. „Důvodem uzavření je špatný technický stav, trvalý pokles výroby a ekonomická krize vedoucí k dlouhodobému trendu snižující se konzumace piva v Česku,“ vysvětlovala mluvčí společnosti Heineken ČR Kateřina Eliášová. Blížící se konec lounského pivovaru naznačovala už loni v listopadu. Přesun stáčírny lahví do Velkého Března tehdy firma odůvodnila opakovanými problémy s kvalitou piva plněného do lahví a špatným technickým stavem stáčírny. Náklady, efektivnost, optimalizace zřejmě pohřbí i pivovar v Krásném Březně. Z původní české rodiny Drinks Union přežije převzetí Heinekenem před dvěma lety asi jen Velké Březno na okraji Ústí nad Labem.

Pětadvacet zářezů

Spolu se třemi zářezy, které má od loňska na kontě nizozemský koncern, se celkový počet pivovarů uzavřených v Čechách a na Moravě od počátku devadesátých let vyšplhal na 25 (viz Zavíráme!). „Ve výrobní kapacitě to představuje 4,5 milionu hektolitrů,“ vyčísluje Petr Brynych, který ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském dlouhé roky zpracovával statistiku o tuzemské výrobě piva. Jak připomíná, znovu se podařilo oživit jenom dva pivovary.

Po sedmi letech se v roce 2005 znovu rozjela výroba Bakaláře v Rakovníku, ale výstav je asi desetkrát nižší než na začátku 90. let. Na scénu se před deseti lety vrátil také pivovar ve Vratislavicích, který roku 1998 uzavřely Pražské pivovary. S novým vlastníkem, pražskou společností Hols, vratislavický pivovar postupně roste. Výrobu zvedl z necelých patnácti tisíc hektolitrů v roce 2000 do loňska na desetinásobek. Začátkem 90. let se ale v liberecké čtvrti Vratislavice vyrábělo kolem půl milionu hektolitrů ročně. Jediným novým pivovarem, který za dvacet let v Česku vyrostl na zelené louce, je Chotěboř. Havlíčkobrodská firma Ross jej otevřela loni v červnu.

Vlastnickým převratem si v minulém roce prošly Pivovary Staropramen. Od světového lídra Anheuser-Busch InBev je koupila investiční skupina CVC Capital Partners, která ve střední a východní Evropě poskládala portfolio pivovarů z Maďarska, Slovenska, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Bulharska, Rumunska a Srbska. Chce je vyleštit na zářící StarBev. Finančníci z CVC s lucemburskou adresou získali v Česku značky Staropramen, Braník, Ostravar, Vratislav a Měšťan. A netají se chutí na Budějovický Budvar. Jeho přerod z národního podniku na státní akciovou společnost se ovšem za Fischerovy úřednické vlády zasekl. Odrazový můstek k privatizaci, kterou nechtějí připustit sociální demokraté, se tím opět vzdálil. Stát by se naopak rád zbavil vyškovského pivovaru, což ale kvůli nedořešené církevní restituci nemůže. Pro ztrátový pivovar proto hledá nájemce. V médiích se jako žhavý kandidát představuje třeboňský Regent. Jasněji má být ve druhé polovině února.

Udržitelná image

A k tomu všemu pivní trh vysouší ekonomická krize. Více ji v horších prodejích pociťují rozhodující hráči, i když výsledky zatím zveřejnil pouze Plzeňský Prazdroj. Na tuzemském trhu loni prodal o 350 tisíc hektolitrů, což je o 4,4 procenta méně než rok předtím. Vyvezl o deset procent piva méně, zatímco licenční výroba v zahraničí stoupla o více než patnáct procent.

Naproti tomu řadě menších pivovarů se v horších časech vrací investice do image udržovatelů tradice. Skupina K Brewery vlastnící uherskobrodský Janáček, protivínský Platan, jihlavský Ježek, Klášter z Hradiště, Rychtáře z Hlinska a Lobkowicze loni posílila o sedm procent. O pět procent zvýšil prodej Pivovar Černá Hora, který K Brewery po téměř dvouletém vyjednávání nyní plně ovládne. A spekuluje se o tom, že společnost K Brewery by mohla odejít z pivovarů Svijany, ve kterém drží 45procentní balík. Výměnou za to by jí většinový vlastník – Liberecký investiční fond (LIF) – přepustil náchodský pivovar Primátor, který za 150 milionů korun koupil loni od města. O Primátora se K Brewery rovněž zajímala, do tendru se ale nepřihlásila. Šéf K Brewery Zdeněk Radil ale odmítá, že by s LIF o takovém obchodu vyjednával. „Určitě to není nic aktuálního. Je ale pravda, že Svijany se vymykají naší dlouhodobé strategii mít v pivovaru 100 procent akcií nebo alespoň majoritu. Máme tam ovšem dobrou akcionářskou smlouvu, která nám zaručuje rozumnou míru kontroly, a necítíme potřebu na tom nic měnit,“ řekl Radil týdeníku EURO. Jak ale dodal, když od LIF dostanou nabídku, určitě se nad ní zamyslí. „O pivovar v Náchodě rozhodně zájem nemáme. Podíl ve Svijanech si ceníme na víc,“ prohlásil. Loni Svijany zvedly výstav o víc než pětinu na rekordních 385 tisíc hektolitrů a letos by chtěly přeskočit laťku 400 tisíc hektolitrů. Majetkově příbuzný Rohozec si meziročně polepšil o 18 procent, když uvařil přes 63 tisíc hektolitrů.

Rekordní výstav více než 204 tisíc hektolitrů za uplynulý rok oznámil Rodinný pivovar Bernard. Proti předchozímu roku jde o téměř devítiprocentní nárůst. „Přičítám to především rostoucímu zájmu o chuťově zajímavé tradičně vyráběné české pivo,“ uvedl spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard.

Byť se menší pivovary budou snažit sebevíc a dál bude přibývat minipivovarů, ty tam jsou časy, kdy se pivo pilo kolem komína. Tedy to, jež se uvařilo v místě. Opuštěné pivovary ale z české krajiny houfně nemizí a jejich kouzlo objevují stavitelé. Do starých fabrik umisťují atraktivní lofty, luxusní hotely a turistická centra. Pamětníci si mohou oddychnout, že se alespoň nezbourá jejich pivovarský komín. A pivní svět se točí dál. Nadnárodní giganti postupně převychovávají české pivaře na restaurační řetězce, podobně unifikované jako nejprodávanější česká piva. A daří se jim. Mladá generace odkojená na „hambáčích“ či „proklatě dobrém kuřeti“ letí i na hospodské „mekáče“. Jen staromilci si stýskají, že pivní kultura dostává na frak.

BOX:

Pivovary si na utajení informací připlatí

Společnost Ernst & Young nově zpracovává přehled o prodeji piva všech tuzemských pivovarů. Za tuto zakázku má od Českého svazu pivovarů a sladoven dostávat ročně 200 tisíc korun. Pro týdeník EURO to uvedl zdroj z branže. Ernst & Young nyní místo profesního svazu soustřeďuje průběžná data o výstavu jednotlivých pivovarů. Statistiku bude zpracovávat za každé čtvrtletí.

Dlouhé roky předávaly pivovary informace o výrobě profesnímu svazu, který je vyhodnocoval ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. Podrobný přehled pak rozesílal všem členům a zveřejňoval pouze celková čísla za obor. Od poloviny loňského roku však nejsilnější hráči na trhu přestali svazu poskytovat měsíční údaje o výrobě. Vysvětlovali to tím, že vzájemné odhalování výrobních výsledků narušuje hospodářskou soutěž. (To jim ovšem nevadilo v dobách, kdy jejich výroba rostla.) Svaz proto vypsal tendr na nezávislou společnost, která má soustřeďovat údaje od jednotlivých pivovarů a svazu předávat jen souhrnná čísla. Do soutěže se dle informací týdeníku EURO přihlásily také společnosti Incoma, Deloitte a AC Nielsen. Rozhodující byla nabízená cena.

BOX:

Zavíráme!

Tuzemské pivovary zavřené od roku 1990

Rok zavření*Pivovar*Výstav v roce 1990 (v tis. hl)

1990*Jablonec nad Nisou*44,2

1994*Studená*11,2

1994*Cheb*205,2

1995*Dobruška*84,2

1995*Uherský Ostroh*44,7

1996*Břeclav*212,5

1996*Domažlice*174,5

1996*Karlovy Vary*250,5

1997*Děčín 136,4

1997*Jarošov*329,2

1997*Vsetín*73,5

1998*Hradec Králové*298

1998*Most-Sedlec*362,9

1998*Pražský měšťanský pivovar Holešovice*399,1

1998*Prostějov*203,1

1999*Bylnice*20,4

1999*Lanškroun*54,3

2000*Olomouc*176,2

2002*Litoměřice*167,2

2002*Svitavy*225,3

2004*Opava*339,9

2007*Braník*1 111+

2009*Znojmo*101+

2009*Kutná Hora*136+

2010*Louny*259+

+výstav v roce 2006

GRAF:

Vývoj českého pivovarnictví

Počet pivovarů a výstav piva (v mil. hl)

Rok*Počet pivovarů*Výstav piva

1900*804*12

1950*176*9,2

1960*129*11,4

1970*104*16,3

1980*79*17,5

1990*71*19,2

2000*57*17,9

2005*53*19

2008*48*19,8

Pramen: Český svaz pivovarů a sladoven

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Táňa Králová

Xainta můžete potkat každoročně například na Tolkienconu, kde už je svým pivem proslulý. Když jsem ho zpovídala, prozradil mi také něco o sobě:

Jmenuji se Jaroslav Posekaný a jsem vzděláním a prací počítačář, koníčky sládek, hráč, jachtař, spisovatel a voják. Se svou manželkou a jednou potkanicí bydlím v malém, kamenném baráčku kousek od Příbrami, velkou část volného času mi zabírá rekonstrukce „za pochodu“. Lze mě uplatit dobrou sýrovou kari omáčkou. Kdysi jsem natáčel filmy jako komparsista, takže jsem občas k zahlédnutí v nějakém z nich.

Naše čtenáře by určitě zajímalo, zda se pivo dá vyrobit doma a pokud ano, tak kde. Jestli například ve sklepě, na půdě… V kuchyni si to totiž vaření piva nedokážu představit, protože ho údajně provází specifický zápach, který se vsákne úplně do všeho.

Je třeba říct, že ten zápach není takový, že by do všeho nasákl. Dá se sice vařit ve sklepě i na půdě, ale nejvíc bych doporučoval právě kuchyni, protože je tam k dispozici teplá voda na oplachování náčiní a – což je ještě lepší – kuchyně mívají digestoř, takže s tím pachem se dá relativně i něco udělat. Navíc digestoř přijde ke slovu při chmelovaru, kdy se vám na kamnech hodinu a půl vaří dvacet litrů tekutiny prudkým varem.

Některé fáze vaření vyžadují stálou teplotu. Používáš tedy nějaký kotel, nebo prádelní hrnec, a vaříš normálně na sporáku nebo máš nějaké sofistikovanější zařízení?

Zatím jsem si žádné speciální zařízení nesestrojil, takže vařím normálně na sporáku. Tedy spíš dřív jsem vařil na starém dvouplotýnkovém vařiči a teď jsem si pořídil elektricky vyhřívaný hrnec, ale až tak moc se to neliší.

V přípravě je důležité míchadlo – přeci jen, míchat několik hodin v kuse je docela namáhavé, dále pak průtokový chladič a možná i chladicí box z latí a fasádního polystyrenu.

Co se týče toho udržování teploty – samozřejmě složitější metody vaření vyžadují přesnou teplotu, ale od toho existuje vynález zvaný teploměr – stačí obyčejný zavařovací.

Z čeho pivo vlastně konkrétně vyrábíš, respektive, jestli ho něčím obohacuješ, protože většina výrobců má nějakou „tajnou“ přísadu. Klasicky se pro hořkost přidává chmel, ale dříve se používaly také různé směsi bylin, med nebo melasa pro obarvení… Máš ty nějakou „tajnou“ přísadu?

Tak já žádnou tajnou přísadu nemám, vařím pivo přesně podle Zákona o čistotě piva, který ještě stále nebyl od 16. století, kdy byl vydán, zrušen. Vařím tedy ze sladu, chmele, vody a kvasnic. Jinak hodně vařičů a sládků přidává med (dává pivu zajímavou, jemnou chuť), velké pivovary používají cukr a o jiných chemických „aditivech“ radši nebudu ani mluvit.

Když jsme u toho složení, pivo je asi i docela náročné na použitou vodu. Jakou používáš ty?

Beru obyčejnou z vodovodu, ale když mám tu možnost, používám uhlíkový filtr. Obecně platí, že čím měkčí voda, tím lepší.

Dnes je zvykem pivo filtrovat a pasterizovat, takže pokud si dnes běžný konzument vyzkouší takový ten „výživný“ recept našich předků, chleba máčený v nefiltrovaném a nepasterizovaném pivu, může ho to docela pěkně prohnat. Jak jsi na tom ty? Už sis zvykl, nebo ještě míváš problémy?

Na tohle se dá zvyknout poměrně rychle. Ostatně správné pivo nemá být filtrované a pasterizované, to se dělá jen kvůli trvanlivosti. Ono stačí zajít do dobré hospody na jedno kvasnicové, a pokud váš organismus není zvyklý na „sílu kvality“, druhý den se několikrát proběhnete.

Kolik litrů asi uvaříš v jedné várce a jak rychle tu várku potom vypiješ (předpokládám, že s přáteli)?

Vařím 20 litrové várky a ať dělám, co dělám, vychází z nich 19 litrů, což při stáčení vyjde na nějakých 35 piv. Já z toho vypiju tak nanejvýš 6-7 piv, zbytek rozdám.

Dokážu si představit, že se po nich jen zapráší, po té, co jsem měla minulý rok tu čest ochutnat.

Domácí pivo mívá trochu více alkoholu než kupované. Měřil jsi někdy obsah alkoholu v tom svém? A upravuješ ho nějak v tomto směru nebo ho necháváš tak, jak to vyjde?

Pivo má přesně takový obsah alkoholu, kolik je v něm cukrů a kolik ho kvasnice zkvasí. Když dám víc sladu, bude silnější, když méně, tak slabší. Domácí piva bývají silnější téměř výhradně kvůli tomu, že většina lidí má silnější pivo raději, více jim chutná.

A taky to tak rychle nezvětrá?

Ano, tak rychle to nezvětrá a déle to díky tomu vyššímu obsahu alkoholu vydrží. Já osobně vařím podle množství sladu tak mezi 12° a 14°. Přesně to nevím a přiznám se, že je mi to celkem jedno. Dřív jsem vaříval z 6 kil sladu a to byla pak taková 17°-18°. Ale doma se dokonce dělají i nealkoholická piva. Takže když by někdo chtěl takovou 10°, není to problém. Jen je potřeba dát správné množství sladu.

A jak jsi se vůbec k vaření piva dostal? Přivedla tě k tomu literatura, třeba konkrétně hobiti? Nebo přes někdo z příbuzných?

Já jsem vlastně dřív vůbec pivo nepil, v hospodách mi totiž nechutnalo. Ale můj bratr se strašně zapálil do kvasnicových piv. On je takový fanda všech možných alternativních věcí a teorií. Já jsem to nakonec taky ochutnal a zachutnalo mi to. A bratr pak pořád mluvil o tom, že existují lidé, co si vaří pivo doma a že by to chtěl taky zkusit. A vykládal o tom tak dlouho, až jsem se naštval, pozval jsem se ke kamarádovi, který pivo vaří, zjistil jsem know-how a bylo to.

Tím jsi vlastně částečně odpověděl i na mou poslední otázku a ta zní: Kde jsi sháněl informace o vaření piva?

Jak jsem říkal, bylo to hlavně od toho kamaráda. Zjistil jsem od něho věci, co se na internetu nepíšou, ale jinak jsem hodně informací získal i z toho netu. Protože člověk si myslí, že už má všechny informace, ale teprve v průběhu vaření zjišťuje, co všechno neví. Třeba když odlévám rmut, mám nabrat jen to řídký nebo to hustý? Anebo obojí? Lije se teplé do studeného, nebo naopak? Když to uděláte špatně, přijdete o enzymy, které jsou potřeba při vyslazování. Pokud odpovědi na své odpovědi nenajdete v návodech na netu, musíte se zeptat zkušených vařičů.

Měl bys na závěr něco, o co by ses chtěl s našimi čtenáři podělit?

Snad jen to, aby se nebáli to zkusit, aby to nepřeháněli s množstvím sladu, aby počítali s tím, že v průběhu vaření bude všechno kolem docela ulepené a sladké – tomu se člověk prostě nevyhne – a hlavně aby si neříkali: „Zkusil bych to, ale nemám na to podmínky.“ Já jednu dobu neměl teplou tekoucí vodu (všechna teplá voda se musela ohřívat v rychlovarné konvici), kuchyňskou linku ani odpad a taky to šlo. Jsou lidé, kteří vaří pivo i v panelákových bytech – to už ale chce tolerantní manželku (nebo nechávat pravidelně vydělávat místní květinářství).

To je jistě dobrá zpráva pro naše čtenáře pivofily. Já ti tedy děkuji za rozhovor a nechť tvé kvasnice kvasí jako zběsilé.

Sládci mají pozdrav: Dej Bůh štěstí.

Vážení čtenáři, zejména pořadatelé LARPů, dřeváren, železáren a jiných podobných kratochvílí. Xaint má takovou ideu, že by se na autentických bitvách mohlo pít i autentické pivo. Vlastní návody také na starokeltské pivo (o horkost se stará dubová kůra místo chmele) a staré slovanské bílé pivo, recept z 10-12 století. Pokud by někdo z Vás měl zájem, ozvěte se redakci Sardenu na: sarden@pagiserver.cz a my Vás na Xainta přesměrujeme. Stejně tak neváhejte, pokud byste potřebovali jakoukoliv radu ohledně vaření piva.

Zdroj: Neviditelný pes Lidovky.cz

Hlavní charakteristiky moderního pivovaru budoucnosti podle BREWERS´Guardian.

Podle desátého čísla oborového časopisu BREWERS´Guardian pivovar budoucnosti:

1. se stává realitou stále rychleji;

2. bude používat obnovitelnou a zelenou energii;

3. bude používat více alternativních surovinových zdrojů;

4. bude rostoucí měrou spoléhat na chmelové extrakty;

5. bude se stále více spoléhat na výrobní zařízení;

6. bude používat méně vody a recyklovat vodu odpadní;

7. bude se co nejvíce spoléhat na automatizaci;

8. bude kontinualizovat varní proces;

9. bude zjednodušovat výrobní proces, snižovat průtok sladiny;

10. bude směřovat k bezodpadové výrobě;

11. bude zužitkovávat oxid uhličitý a snižovat emise;

12. bude využívat mžikovou průtokovou pasteraci nebo sterilně filtrovat;

13. bude se spoléhat na filtraci založené na membránové technologii;

14. bude větší měrou používat plastové obaly.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

V Praze byl dnes slavnostně vyhlášen již VI. ročník celostátní soutěže Miss zlatého moku ČR. Tato soutěž, v níž krásné dívky zastupují desítku našich pivovarů, je oslavou výrobků českých pivovarů, které vaří pivo z českého sladu a českého chmele.

„O velkém zájmu dívek svědčí i fakt, že již před oficiálním vyhlášením nového ročníku evidujeme 319 přihlášek z celé ČR,“ uvedl ředitel pořádající agentury Gejzír Petr Šimáček. Velký zájem mají i pivovary, které se mohou do soutěže přihlásit se svojí vybranou „adeptkou“ na titul této české miss piva. “Soutěž je podporou nejen našeho pivovarnictví, ale také chmelařství, zejména proto, že zúčastněné pivovary používají převážně Žatecký chmel,” řekl Jiří Kořen, ředitel Chmelařského institutu v Žatci.

Podle serveru www.misszlatehomoku.com se mohou do konce března přihlásit dívky ve věku 18 - 28 let, svobodné a bezdětné. Ve vlastní soutěži dívek se bude hodnotit: osobní šarm a kreativita, ruční česání chmele, základní znalosti z oblasti chmelařství a pivovarnictví, tanec s korbelem piva na hlavě, degustace a čepování piva, volná disciplína a představení v plavkách. Soutěže královny krásy mají téměř na celém světě mnohaletou tradici.

I u nás je to dnes již celá řada různých druhů soutěží s označením Miss. Zatím však nikde na světě není volena Miss zlatého moku. S touto soutěží přišli rodáci ve městě Žatci, a domníváme se, že plným právem. Na Žatecku se rodí odedávna kvalitní chmel - jedna z hlavních a důležitých surovin, bez které by se dobré pivo neobešlo. A lahodné pivo se jistě snoubí i s krásou dívek a žen. V průběhu letních měsíců se dívky budou představovat v jednotlivých krajích ČR a absolvují exkurze ve „svých“ pivovarech, kde se budou na soutěž připravovat.

Soutěžit se začne v pátek 3. září dopoledne, kdy se deset finalistek utká přímo ve chmelnici v ručním česání chmele, což je jejich první disciplína. Odpoledne se dívky zúčastní po boku zástupců „svých“ pivovarů tradiční degustace piva, která v rámci Dočesné probíhá ve Chmelařském institutu v Žatci. V sobotu 4. září v rámci žatecké Dočesné pak na hlavním pódiu před žateckou radnicí budou finalistky představeny návštěvníkům chmelových a pivních slavností a představí se ve zbrusu nové disciplíně, a to při tanci s korbelem plným piva na hlavě! Zároveň se účastníci Dočesné dozvědí, u kterého stánku, která dívka bude čepovat pivo. A právě návštěvníci pak svými hlasy rozhodnou o titulu Miss sympatie. Tento systém ještě více zviditelňuje jednotlivé pivovary, které letos projevují o tuto formu prezentace při Miss zlatého moku ČR opět velký zájem.

Na týdenním soustředění v měsíci říjnu, které pořadatelé s oslovovanými sponzory směrují do teplých krajin, si dívky procvičí své volné disciplíny a s choreografem se připraví na závěrečný Galavečer. Celá soutěž pak vyvrcholí koncem měsíce října Galavečerem Miss zlatého moku ČR. V rámci bohatého kulturně-společenského programu zde proběhnou poslední dvě finálové disciplíny - promenáda v plavkách a volná disciplína. Průvodcem Galavečera bude opět „pan moderátor“ herec Jan Čenský. Hosty budou také známí zpěváci, loni to byla například Lucie Bílá.

Zdroj: E-region.cz

Mnoho let sázel na prodej piva v plastových lahvích jen málokdo. Od loňska, kdy s tímhle obalem v masovém měřítku přišli na trh pivovarničtí giganti Plzeňský Prazdroj a především Heineken, je všechno jinak. Během jediného roku vzrostl u nás prodej piva v PET obalech z minima na necelých 280 tisíc hektolitrů. A rychle roste dál.

Údaje, které u nás táhne vzhůru především koncern Heineken, potvrzují i obchodníci. "Pivo Zlatopramen 11 v 1,5litrových PET lahvích se stalo od léta, kdy jsme jej zařadili do sortimentu našich obchodů, třetím nejprodávanějším," říká mluvčí maloobchodního řetězce Tesco Eva Karasová.

Česko je sice v zájmu o tento obal stále poněkud konzervativnější, ale ve světě už přitom prodej piva v plastu roste dávno. Podle společnosti Canadean, která se zabývá globální statistikou, vzrostl celosvětový prodej piva v tomto balení například mezi roky 1999 a 2004 z pěti na 40 milionů hektolitrů.

"PET lahve mohou být pro pivo obal budoucnosti také u nás. Záleží rovněž na tom, zda se stanou tyto plastové obaly vratné a jejich výrobní cena klesne," prohlašuje ředitel Českého svazu pivovarů Jan Veselý.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Turistické a informační středisko hledá vše, co se týká zdejšího pivovarnictví. Současně se zahájením letní turistické sezony by totiž chtěli otevřít výstavu, která představí Vimperk coby město piva.

„Nejstarší zámecký pivovar ve městě postavili Rožmberkové, a to již v roce 1587. Měšťané pak obdrželi právo vařit pivo od Petra Voka z Rožmberka v roce 1641,“ přiblížila počátky vimperského pivovarnictví vedoucí infocentra Renata Lešková. Po druhé světové válce se výroba piva soustředila pouze do jednoho, a to zámeckého pivovaru a začátek konce domácí produkce zlatavého moku předznamenal požár sladovny v roce 1956. O jedenáct let později pak byla 380 let trvající tradice zdejšího pivovarnictví ukončena.

„Vimperské pivo se na trhu objevilo opět přede dvěma lety na popud radnice a dostalo pojmenování Král Šumavy. Zatím jde však o vimperské pivo pouze podle jména a přímo ve městě se nevaří,“ vrátila se k současné situaci Renata Lešková. A právě existence vimperského ležáku byla motivem k přípravě zmíněné výstavy. Ta by měla nejenom zpestřit pobyt turistům, ale připomenout něco z dějin města těm, kteří domácí pivovarnictví nepamatují.

„Máme zájem o láhve, pivní tácky, různé letáky či fotografie, které se vimperského piva týkají. Po ukončení výstavy, tedy na konci léta, vše v pořádku vrátíme,“ vyzvala majitele historických reálií k zapůjčení exponátů vedoucí vimperského íčka Renata Lešková. Výstava by se měla konat ve spodním sklepě minimuzea na náměstí a rozjednány jsou i další prostory

Zdroj: Prachatický deník.cz

Sběratelství se pro něj stalo vášní. Začal s poštovními známkami a čirou náhodou se dostal i ke kurióznějšímu artiklu – pivním etiketám. Jiří Paleček z Chlumu o sobě tvrdí, že je jen začátečník. Přesto už má ve své sbírce kolem šesti tisíc kousků.

„To je skutečně jen maličké množství. To, co já mám jako celou svou sbírku, nabízejí někteří vystavovatelé při setkáních k výměně,“ tvrdí.

Člen hradeckého klubu sběratelů pivních etiket se ke své vášni dostal neobvyklým způsobem. „Vůbec jsem to neplánoval. Asi tak před osmi lety jsem si zlomil na Lipně nohu. Doma při rekonvalescenci jsem už z dlouhé chvíle nevěděl, co mám dělat. Tak jsem začal skládat podle katalogu několik málo pivních etiket, které jsem měl schované,“ popisuje své začátky Paleček.

To, že ho štítky zlatavých moků natolik okouzlí, však netušil. „Začal jsem se specializovat na východočeské pivovary. Rád bych měl sbírku kompletní, ale do toho mi ještě spousta etiket chybí,“ vyslovil své přání Jiří Paleček.

Správný sběratel podle něj nikdy nemůže mít úplně vše. „Vždy je potřeba se na něco specializovat a uvést danou sbírku do pořádku. Ten, kdo se snaží mít všechno, už není sběratel, ale shromažďovatel. Mít sice 50 tisíc kousků, avšak nevědět ani, co v nich je, nemá se sběratelstvím nic společného,“ uvedl dnes již důchodce.

Poznamenal, že je také potřeba umět se při výměnách rychle rozhodnout. „Pro mě to problém není. Člověk si nesmí říkat, že se s některým svým úlovkem loučí s těžkým srdcem. Abyste něco získal, musíte také něco jiného dát,“ dodal.

Jeho tajným snem je mít kompletní sbírku pivních etiket Hradce Králové. „To je takový můj cíl. Rád bych získal etikety nejen ty, co jsou zveřejněny v katalozích, ale i ty unikátní, které mají kolegové ještě mezi sebou,“ prozradil sběratel.

Zdroj: Hradecký deník.cz | Autorka: Silvie Špryňarová

Ve Vysokém Mýtě se včera konala demonstrace za záchranu místního pivovaru. „Naše sdružení Pivovar Kujebák podalo návrh na zapsání areálu mezi kulturní památky. Stavební úřad by to měl respektovat a pozastavit demolici,“ řekla Jitka Loskotová, organizátorka demonstrace.

Sdružení spoléhá na to, že vysokomýtský stavební úřad pozastaví demolici právě dnes. Podle plánu stavitele bytů by jinak mělo dnes začít další bourání. Padnout má budova v zadní části areálu. „Obávám se, že tuto budovu asi nezachráníme, ale sešli jsme se tu proto, abychom zachránili hlavní budovu pivovaru s komínem,“ řekla demonstrujícím Loskotová. Majitel pivovaru, společnost Bytový komplex Nový pivovar část areálu zbořil a dokončuje tady dům s třiceti byty. Celkem chce postavit 180 bytů.

Někteří z účastníků setkání včera podepsali petici za zachování pivovaru. Na ní už jsou přibližně dva tisíce podpisů. Není to první podobná petice v Mýtě. „Přes tři tisíce lidí podepsaly petici za zachování vysokomýtské nemocnice, další podpisy jsme sbírali na petici za zachování nemocničního parku. Naše radní to ale vůbec nezajímá,“ řekl včera na demonstraci Luděk Hájek.

Někteří zástupci radnice ale na demonstraci přišli a proti takovému tvrzení se ohradili. Podle místostarosty Františka Jiraského je ale na zachraňování pivovaru pozdě. „Jediné, co může budovy zachránit, je současná krize. To, že majitel zjistí, že by další byty neprodal,“ řekl Jiraský. Sdružení navrhuje své řešení: odkoupit zbývající budovy, zakonzervovat je a hledat peníze na rekonstrukci. „Seženeme peníze na zastřešení,“ slíbila Loskotová.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Slavný zámek Zelená Hora si na šedesát let pronajali francouzští hoteliéři z firmy CCEC. Chátrající památku u Nepomuku chtějí přestavět na luxusní hotel s pivovarem. Pro domácí turisty plánují zřídit levnější ubytovnu.

Proslavil jej Švandrlíkův román Černí baroni i stejnojmenný porevoluční film. V 19. století tu byl údajně objeven zpochybňovaný Rukopis zelenohorský. Ještě před několika lety ale zámek Zelená Hora chátral. Dnes se na kopci u Nepomuku blýská na lepší časy. Zámek si na šedesát let pronajali francouzští hoteliéři z firmy CCEC.

"Chtějí ho přestavět na luxusní hotel s pivovarem i levnější ubytovnou," sdělil Josef Rota, starosta obce Klášter u Nepomuku, které památka na Zelené hoře patří od roku 1991. Jednání o stamilionové rekonstrukci zámku nebyla jednoduchá a trvala několik let.

Francouzští nájemci počítají s tím, že už brzy na Zelené Hoře přivítají první hotelové hosty, kteří se budou moci svlažit v bazénu, v hospodářských staveních Šternberského dvora ochutnat pivo z místního pivovaru nebo se projít výstavní síní.

"Zejména pro domácí turisty bude k dispozici levnější ubytovna," dodal starosta Rota. Francouzi ale začnou platit obci Klášter pravidelné nájemné až za několik let. Josef Rota konkrétní sumu nechce zveřejnit. "Bude to ale dost peněz pro malou vesnici," naznačil starosta obce s ročním rozpočtem asi 1,5 milionu korun.

Starosta Kláštera Josef Rota nechce zatím upřesnit ani plánovaný začátek stavebních prací. Investor, který loni získal územní rozhodnutí a má k rekonstrukci také závazné stanovisko památkářů, ale už požádal o stavební povolení.

"Pokud Francouzi začnou s pracemi ještě letos, už bychom asi zámek neotevírali," vysvětlil Rota. Ještě loni byl zámek přístupný pro veřejnost o víkendech.

Zámek na Zelené hoře armáda za minulého režimu zdevastovala. V posledních letech ale začala francouzská společnost CCEC spolupracovat s obcí na prvních opravách. Přispěla několika miliony korun na rekonstrukci střech, fasád, opěrných zdí, na údržbu a nákup zbylých pozemků.

"Francouzi si dlouho dávali do nájemní smlouvy podmínku, že do kompletního projektu půjdou pouze tehdy, pokud seženou evropské dotace. Před koncem roku ji vypustili," uvedl starosta Rota. Další podmínkou pro to, aby nájemní smlouva nabyla účinnosti, bylo zaplacení rezervačního poplatku, který už Francouzi převedli obci. Jeho výši taktéž starosta Rota odmítl sdělit.

"Poskytování takových informací nám není dovoleno vzhledem ke smlouvě s investorem," řekl starosta. Na francouzské hoteliéry z firmy CCEC se podle Roty dá spolehnout. Podle jeho zjištění staví luxusní hotely v Česku, Slovensku, Maďarsku a Polsku.

Zdroj: Bydlení iDnes.cz | Autor: Jan Novotný

Ke slavnostem piva patří různé soutěže. Například ta v pití piva na čas. Svů půllitr Svijan vypil nejrychleji pražský rodák z Jetřichovce.

Není žádným rouháním, že nejen pivem živ je návštěvník pivních slavností. Žaludek je totiž třeba nejprve řádně promastit. A že jubilejní dvacáté oslavy piva v hotelu Palcát mají co nabídnout!

U stánku s občerstvením, které nabízela místní kuchyně, to vonělo jitrnicemi, jelity, ovarem, bramborákem i zabijačkovým guláškem. A všechno domácí výroby.

„Pod každé pivo se musí žaludek namastit. Nemůžete přeci pít na buchty s mákem,“ vysvětluje jeden z obsluhujících.

Šéf kuchyně Petr Matyš se pochlubil, že jen za první den padlo na bramboráky 80 kilogramů brambor a na plotně se vystřídalo 40 kilogramů jitrnic. „Ze začátku chodí lidé na něco mastnějšího, aby měli základ. A po osmé večer už si dávají spíš chuťovčičky jako gulášek, škvarky nebo bramborák,“ prozradil.

Dobroty od Marušky

V patře pro změnu rozbalila svoji tradiční staročeskou kuchyni Maruška. Respektive její věrný tým v čele s manželem Karlem Riedlem. Sama Maruška je bohužel nemocná, ale ráda by konec slavností ještě stihla. „Všechny recepty zná moje manželka. Pivařům, kteří sem přijeli, nabízíme staročeské zelňáky, bramborové placky s česnekem nebo třeba čertíka v lokši,“ vyjmenoval některé lahůdky Karel Riedl.

Že je vám to nějak povědomé? Kdo chodí na Táborská setkání nebo vánoční jarmark, ví, že stánek u Marušky z Vimperka už je v Táboře stálicí.

„Přišli jsme také s novinkou. Jmenuje se staročeský hambáč. To je klasická na kamnech pečená cmunda, uzené maso, cibulka a zelná placka navrch,“ vnadí chuťové pohárky Karel Riedl.

Zdeňka Balíková z Tábora si na slavnostech nějaké to potěšení od Marušky nikdy nenechá ujít. „Loni byli dole. Mají to moc lákavé. K pivním slavnostem neodmyslitelně patří lahůdky, které se dají zlatým mokem pěkně spláchnout. Dnes jsem si dala Maruščinu baštu,“ ukazuje na tácek s voňavou dobrotou.

Kouzlení brouskem

Kdo má žaludek plný, může kousek popojít ke stánku, kde svůj um předvádí Petr Bílek z Karlových Varů. Během několika minut vykouzlí brouskem na sklenici jméno či věnování. A to bez předlohy a bez předchozího nakreslení. Vyrytí jména na počkání za padesát, ozdobné vyrytí o třicet korun víc, stojí napsáno na ceníku.

„Nechal jsem si ozdobit tři půllitry jmény a jelenem pro své kamarády myslivce k narozeninám. Určitě budou rádi. Jsou to pivaři a ozdobené půllitry jim budou v hospodě sloužit jako štamgastské,“ vysvětlil Zdeněk z Plané nad Lužnicí. Příjmení, ač jej známe, raději neuvedeme, aby se kamarádi myslivci náhodou nedovtípili a překvapení nepřišlo vniveč.

Dámy – pivařky by mohly pro změnu ocenit pivní kosmetiku. „Nabízíme dva druhy pěn do koupele, šampon a sprchový gel. Přípravky obsahují pivovarské kvasnice a výtažky z chmelu. Působí protizánětlivě. Pivní šampon byl v Čechách hodně známý, takže vlastně navazujeme na tradici,“ objasnila obchodní zástupkyně firmy nabízející pivní kosmetiku Zita Vaňková z Písku.

Pijte načas!

Kromě pití všelikého piva si návštěvníci slavností vždycky najdou čas a chuť na různé soutěže.

Ty sběratelské pořádá Parkan klub Tábor. Návštěvníci už hlasovali v anonymní anketě o nejhezčím pivním tácku a pivním skle. V pátek se bude rozhodovat o nejzajímavější pivní etiketě.

Mezi sklenicemi se na prvním místě s třiceti body umístil Čerťák z Harrachova. Druhý skončil s osmnácti body Václav z Loučenského pivovaru a třetí místo obsadila Modrá hvězda Dobřany. „Těm dalo hlas patnáct lidí z šestadevadesáti zúčastněných,“ doplnil informace předseda klubu František Pinkava.

Kdo do sebe kopne půllitr piva nejrychleji? I v tom se na slavnostech soutěžilo. První cenu v podobě půllitru si během několika sekund vybojoval Milan Vondrák z malé vísky u Pacova zvané Jetřichovec.

„Jak jsem na soutěž trénoval? Každý pátek a sobotu v našem pijásku v Jetřichovci,“ odpověděl na otázku vítěz. Rodák z Prahy tvrdí, že ho pít naučili až místní ve vsi. „První patro chalupy jsem ještě postavil o limonádě. Pak už se to nějak zvrtlo. Moc jich ale nedám. Když jdu do hospody, tak tři, čtyři kousky,“ dodal.

Bluegrass i dechy

Ani v poslední, závěrečný a hlavně finálový den, nemusíte mít strach, že se budete nudit. Štafetu v moderování převezme dnešní večer z rukou Vladimíra Kosti Kostínka moderátor Radia Blaník Vláďa Slezák.

K poslechu zahraje dechová hudba Melody Band. Bluegrass a western swing zazní v podání táborské kapely The Shrot a chybět nebude ani diskotéka.

Tak jako každý den se i v pátek na balkoně objeví také harmonikář Pepíno – Josef Matura, a harmonikářka Pavla Koudelková, která zahraje v restauraci v prvním patře.

Brousil jsem i zpětné zrcátko

Jak dlouho vám trvá vybroušení jména?

Záleží na tom, kolik je lidí. S jedním jménem si můžu hrát pět minut, ale taky ho můžu mít za patnáct vteřin hotové. To se vlastně jméno jen rychle napíše a to ostatní je už dekorace a divadlo pro lidi.

Jaké sklenice volí návštěvníci pivních slavností?

Frčí jednoznačně pivíčko. Nejdou ani frťany. Někdo si přinese svůj půllitr, někdo to chce jako dárek, ale jednoznačně nejvíce brousím na pivní sklo.

Je nějaké sklo, na které nejde nic vyrýt?

Snad jedině nevyrobené žhavé sklo.

Na co nejpodivnějšího jste kdy vybrušoval?

Jednou za mnou přišel chlapík a nesl si zadní okénko od auta. Brousil jsem i zpětná zrcátka. Ti lidé pak tvrdí, že se do něj stejně nedívají. To je nakonec na silnicích někdy vidět. Když jsem otvíral svoji prodejnu v Karlových Varech, první moje zakázka byl monogram na zlaté srdíčko a hned napodruhé přišla paní s obrovským saxofonem a chtěla na něj vyrýt básničku pro manžela k narozeninám.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Kateřina Nimrichtrová

Nejvíce cen posbíral na Slavnostech piva v Táboře Pivovar Náchod. U odborné poroty uspěl jeho světlý ležák Primátor a Zlatou pivní pečeť si z Tábora odváží také za nealkoholické a polotmavé pivo. Mezi tmavými ležáky ocenili degustátoři náchodský Primátor jako druhý nejlepší.

"Mezi nejúspěšnější patří Primátor a jako komplex pivovarů je to Heineken Česká republika, který získal asi sedm ocenění," řekl novinářům organizátor slavností Alois Srb. Mezi 92 pivovary přihlášenými do degustačních soutěží o Zlatou pivní pečeť bylo šest výrobců piva ze Slovenska, pět z Belgie, čtyři německé a polské pivovary a po jednom z Nizozemska a Rakouska. Porotci posoudili přes 420 vzorků piva v 17 kategoriích.

Největší konkurence byla mezi světlými prémiovými ležáky, kde je do soutěže přihlášeno 49 vzorků piva.

Mezi světlými výčepními pivy je podle degustátorů nejchutnější Zlatopramen výčepní od společnosti Drinks Union, druhou příčku obsadily Krušovice světlé a pomyslný bronz si ze soutěže odnáší pivovar Pernštejn, který loni vyhrál. Za tmavé pivo si první cenu odváží Pivovar Krásné Březno, druhé skončily Krušovice a o třetí příčku se dělí pivovary v Poličce a Litovel.

Nejlepší tmavý ležák podle porotců vaří pivovar Černá Hora a nejlepší pivo se sníženým obsahem cukru vyrábí českokrumlovský Eggenberg. Jako vítěze mezi tmavými speciálními pivy vybrala porota nápoj Pivovaru Herold Březnice a mezi světlými speciálními pivy zvítězil patnáctistupňový Svijanský Baron z Pivovaru Svijany. Degustační soutěž v kategorii světlý ležák premium vyhrála Perla Export z polského Lublinu.

Mezi minipivovary bodoval sokolovský Permon, který získal první a druhou příčku v kategorii světlého speciálu. "My vaříme čtyři roky a jsme tady počtvrté. Když jsme tu byli poprvé, tak jsme vařili tři měsíce a získali jsme druhou cenu za černé pivo," majitel Pivovaru Permon Ladislav Sás.

V Táboře soutěžily také minerální vody o Zlatý český pramen. Mezi přírodními minerálkami zvítězila stejně jako loni Brusnianka sýtená a v kategorii ochucených minerálních vod uspěl Excelsior višeň.

Loni Českou pivní pečeť v hlavní kategorii světlé výčepní pivo získal pardubický pivovar Pernštejn. Výrobci piv mezi sebou soutěžili ve 13 kategoriích. Prvenství mezi tmavými výčepními pivy si odvezl slovenský Pivovar Popper, za nejlepší světlý ležák porota vybrala

Medium jedenáctiprocentní pivo z pivovaru Starobrno. V kategorii tmavý ležák se z úspěchu radoval benešovský Pivovar Ferdinand, nejlepším světlým prémiovým ležákem je Jubilejní ležák z Královského pivovaru Krušovice. Tomu připadl i titul Extra pivní pečeť.

Zdroj: Týden.cz

Jak postupovat při degustaci piva? Jak vybrat ten nejlepší vzorek piva? „To máto podobné jako se svíčkovou,“ říká čtyřiasedmdesátiletý František Pinkava. Včera byl tento muž v porotě ankety Extra Pivní Pečeť 2010. V týdnu mohl také ochutnat řadu produktů vysočinských pivovarů. Na táborské pivní slavnosti zavítal po sedmnácté v jejich dvacetileté historii.

Jinak je to velký sběratel pivních etiket, tácků a dalších propriet, které mají co do činění s pivovarnictvím.

* Podle čeho hodnotíte chuť piva?

To máte podobné jako se svíčkovou. Je potřeba, aby pivo bylo jemné a mělo určité vlastnosti. Zkoumáte, jestli se vzorek přiblíží vaší „chuťové buňce“. Pak jste spokojen.

* Včera jste vybíral ze čtyřiadvaceti piv to nejlepší. Piva byla různé chuti - světlá, tmavá, speciály. Jakou jste zvolil strategii?

Když je na degustaci moc piv, není to dobré. To pak už ke konci ztrácíte i chuť. Čtyřiadvacet piv za dopoledne, to ale ujde. Pivo si usrknete, poválíte na jazyku... prostě zjišťujete, zda odpovídá vůně a zejména chuť.

* Máte nějaký pivní ideál?

To asi ne. Piva se podle mě liší v několika věcech. Tou první je použitá voda a druhou zpracování a pivní přísady.

* Když jste se dověděl výsledek pátečního hodnocení zástupců pivovarů, novinářů i veřejnosti, trefil jste se do pořadí vítězů? Tipoval jste za vítěze pivovary z Litovle, Černé Hory a Krásného Března?

Trefil jsem se asi z padesáti procent. Degustace má jednoduše ryze subjektivní charakter.

* Kolik jste toho během celých slavností vypil?

Že bych pivo konzumoval ve velkém, to ne. Ono by to ani nešlo.

* Jak to?

Kdybych vypil od každého stánku jen jednu skleničku, bylo by to nepředstavitelné množství piva. Točilo se tady ze 127 píp a navíc se zde prodávalo asi 130 až 140 různých značek lahvového piva - mým odhadem.

* Jinak jste mi říkal, že jste velkým sběratelem. Co a jak dlouho sbíráte?

Sběratelem jsem od doby, kdy jsem v důchodu. To je od roku 1990. Doma mám v současnosti zhruba 22 tisíc českých etiket a mnoho zahraničních. Jinak sbírám kalendáříky a tužky pivovarů, pivní tácky. Prostě všechno od piva - až na korunkové uzávěry.

* A jaké skvosty máte z Vysočiny?

Etikety mám například z Havlíčkova Brodu, z Humpolce... v poslední době mají hezké štítky i pelhřimovští a nově také jihlavští pivovarníci. Vlastním také některé kousky z Dalešic, což je menší vysočinský pivovar. Ten se také snaží o zajímavou propagaci - v rámci svých možností.

* A nejstarší exponáty máte z jakého období?

Ve sbírce jich je jen z Vysočiny asi 25 předválečných. Etikety, vydané před rokem 1945, ale nesháním cíleně. Jejich dostupnost je malá a také finančně na ně nemám. Etikety obecně stojí od stokoruny do několika tisíc korun. Předválečné jsou drahé. Ty zachovalé stojí i 3500 korun - zaleží na kvalitě a stavu štítku.

* Pozval byste milovníky piva nebo sběratele někdy opět do Tábora?

Ano, sběratelé mohou do našeho města opět přijet na konci února na sběratelské setkání. Během něj budeme volit i nejhezčí tácky a etikety.

* Co na vaši sběratelskou činnost říká manželka?

Exponátů mám tisíce, zabírají jednu místnost. A žena mě z ní někdy už chce vyhodit (usmívá se).

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík

Až tisícovka lidí denně zamířila od úterý do pátku do táborského hotelu Palcát. Přitáhla je tam šance ochutnat více než stovku druhů piva v rámci 20. ročníku Slavností piva a minerálních vod. Festival vyvrcholil včera závěrečným večerem. „Jsme spokojeni. Cestu do Tábora si našly pivovary z domova i ciziny. V 16 kategoriích odborníci hodnotili přes 420 pivních vzorků,“ uvedl hlavní organizátor Alois Srb.

Absolutním vítězem a držitelem Extra Zlaté pečeti se stalo pivo Premium Pivovar Litovel 12. „Druhá příčka patří černohorskému tmavému ležáku Granát a třetí pak výčepnímu Zlatopramenu,“ potvrdil konečné hodnocení ze včerejšího dne Srb.

Ceny Zlatý český pramen se udělovaly i ve dvou kategoriích minerálních vod. Ty sice byly zastoupeny v podstatně nižším počtu, ale nejvíce degustátoři ocenili Excelsior višeň z Mariánských Lázní a Brusnianku sýtenu ze slovenské společnosti Kúpele Brusno.

Srb považuje letošní ročník za rekordní nejen díky počtu degustací, ale i celkového zájmu veřejnosti.

Poznala to osobně i Marie Mašková z Tábora. „Na páteční galavečer si kupujeme lístky s manželem už devět let hned první den předprodeje, na ostatní dny je sháníme až na místě. Letos jsme ale vždy získali jen místa do předsálí,“ podotkla táborská seniorka s tím, že příští rok si prý lepší sezení zajistí včas.

Po všechny čtyři dny mohli diváci ochutnávat nejen pěnivý mok, ale i kulinářské speciality, které k pivu patří. Například jitrnice, bramboráky nebo staročeský hambáč, což je cmunda s uzeným, cibulkou a zelnou plackou.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Spotreba piva na Slovensku už viac rokov prudko klesá. Vlaňajšok nie je výnimkou. Podľa prvých odhadov klesla medziročne výroba piva o 8 percent.

Pritom ešte v roku 2002 pivovary sebavedome vyhlasovali, že je len otázkou času, kedy Slováci vypijú sto litrov piva priemerne na hlavu. Namiesto útoku na rekord prišiel pád.

Za posledných osem rokov sa znížila výroba piva na Slovensku o pol druha milióna hektolitrov. Prakticky to znamená, že priemerná spotreba klesla z 94 litrov v roku 2002 na minuloročných 78 litrov. Taký je prvý odhad Slovenského združenia výrobcov piva a sladu.

"Slováci sa v roku poznačenom krízou stali striedmejšími spotrebiteľmi piva," povedal šéf pivovarníckeho zväzu Roman Šusták. Pokles spotreby zasiahol celú Európu. Aj veľkí vývozcovia piva České pivovary očakávajú osempercentný prepad výroby piva. Úpadok v spotrebe hlásia nové pivovarnícke krajiny ako Poľsko, Rusko či Rumunsko.

Najviac znížený predaj pocítili tradičné pivné reštaurácie a hostince. Miroslav Kluka, ktorý už tridsiaty rok čapuje pivo v najznámejšej topoľčianskej reštaurácii Zlatý baránok, považuje vlaňajšiu sezónu za katastrofálnu. Predaj mu padol takmer o jednu tretinu.

"Ľudia poprichádzali o prácu alebo menej zarábajú. Už to nie je ako kedysi, že za stôl sa posadila štvorica chlapov a každý z nich objednal tomu druhému po pive. Dnes čoraz viac klientov vysedáva pri jednom či dokonca malom pive," opisuje rozdiel medzi starými a novými pivovarníckymi časmi Miroslav Kluka.

Obraz slovenského pivára sa mení, tak ako sa mení životný štýl. Ľudia musia v práci podávať vyššie výkony, sú viac motorizovaní, a to všetko sa prejavuje na spotrebe piva. Dokumentuje to aj štatistika. Už takmer desaťročie napríklad klesá spotreba sudového piva a, naopak, začína sa predávať viac fľaškového. Ešte v roku 2001 sa vyčapovalo do pollitrových pohárov 45 percent všetkého piva, vlani to však bolo menej ako 39 percent.

Úplne novým fenoménom sa stal predaj piva v plastových fľašiach. "Rastie z roka na rok a vlani dosiahol podiel piva naplneného do PET fliaš jedenásť percent," uviedla hovorkyňa spoločnosti Heineken Slovensko Hanka Šimková. Súčasne rastie podiel desaťstupňového piva na úkor kedysi tradičnej dvanástky. Kým desiatky sa vlani v obchodoch predalo 80 percent, na dvanástku pripadol zvyšok.

Regionálne sa však situácia v spotrebe desiatky a dvanástky rôzni. V pivovare Steiger Vyhne boli ležiaky, teda dvanástkové pivá, pilierom predaja aj vlani. Podľa riaditeľa Steigra Jaroslava Vysloužila sa nedá tvrdiť, že ľudia si nedožičia drahé pivo. Steiger je najväčším dovozcom prémiového Budvaru na Slovensko a vlani jeho predaj na prekvapenie stúpol. Aj Vysloužil však priznal, že tak ako v Nemecku a Česku aj na Slovensku ide do popredia predaj fľaškového piva na úkor sudového. O množstve predaného piva tak čoraz viac rozhoduje jeho cena.

Zdroj: Peniaze Pravda.sk

Zatím nejúspěšnějšími jihočeskými pivovary na 20. ročníku Slavností piva a minerálních vod v Táboře jsou strakonický, českokrumlovský a protivínský.

„Strakonickému polotmavému ležáku Klostermann patří druhá pozice v této kategorii, krumlovský Eggenberg vybojoval v kategorii piva se sníženým obsahem cukru první místo,“ vypočítává hlavní organizátor slavností Alois Srb.

Protivínský pivovar Platan zase obsadil třetí místo v kategorii nealkoholických piv se svým Platanem nealko. Všechna uvedená piva se účastnila soutěžního degustačního klání ve středu.

Degustátoři z českých i zahraničních pivovarů hodnotí u vzorků vůni, chuť, hořkost, plnost a říz.

Při včerejším degustování výrobků z malých pivovarů se Jihočechům tolik nedařilo. „U poroty bodovalo na prvních místech světlé pivo Huťské výčepní z minipivovaru Harrachov. Za nejlepší světlý ležák si do Chyše odváží tamější zámecký pivovar za pivo Prokop,“ listoval aktuálnímí výsledky včera vpodvečer Srb.

Další pivní pečeť za světlý speciál patří Permonu ze sokolovského pivovaru a Zámeckému černému v kategorii tmavých piv z minipivovaru Oslavany.

Dnes budou všechna nejlepší piva ze 17 kategorií soutěžit o titul poroty a absolutní vítězství.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Pivní slavnosti v Táboře zahrnují nejen veřejné či odborné ochutnávky piva, ale přinášejí i další rozměr – mohou přispět k rozvoji cestovního ruchu v regionu. Na táborské slavnosti piva totiž každý rok míří delegace ze zahraničí.

Letos organizátoři přivítali mimo jiné pořadatele jednoho z největších evropských festivalů piva – Belgrade Beer Fest. Festival v srbském Bělehradu se letos bude konat po osmé. Loňský ročník navštívilo během pěti dnů 650 000 lidí. ,,Akce se koná pod širým nebem. Představují se na ní jak srbské pivovary, tak výrobci ze zahraničí. Samozřejmostí je hudební doprovodný program. Lidé neplatí žádné vstupné, přesto procházejí bezpečnostní kontrolou. Zakládáme si na tom, že je akce bezkonfliktní, příjemná a pohodová. Chceme sbližovat lidi z celé bývalé Jugoslávie i z ostatních zemí, a to se nám velmi dobře daří,“ říká hlavní organizátor Ivan-Vanja Maslov z agentury Beogradska Kulturna Mreža.

On i jeho kolegové jsou z táborských slavností nadšeni, byť jsou obě akce hodně odlišné. Obdivují hlavně obrovský sortiment, který návštěvníci mohou ochutnat, a také systém odborných degustací, kde mohou zvítězit i zdánlivě neznámá piva z menších pivovarů. Na bělehradských slavnostech se loni představila i česká piva. ,,U stánků s českým pivem byly dlouhé fronty, protože české pivo má v Srbsku velmi dobré jméno,“ připomíná marketinkový manažer agentury Miloš Aleksič.

Ambicí pořadatelů srbského festivalu je přilákat každý rok nové návštěvníky, a to i ze zahraničí. ,,Chceme představit naši zemi jako vstřícnou, moderní a bezpečnou a přispět k lepšímu image Srbska. Máme podporu bělehradské radnice a mnoha sponzorů. Snažíme se například přispívat i k ekologii a pomáhat veřejnému sektoru. V kampani „Sbírám, abych recykloval“ lidé přinášejí prázdné pivní plechovky. Peníze získané prodejem tohoto odpadu jsme věnovali na rozvoj bělehradských škol,“ doplňuje Ivan-Vanja Maslov.

Podle hlavního organizátora táborských slavností Aloise Srba jsou podobné kontakty velmi důležité: ,,Velmi si vážíme toho, že pořadatelé bělehradského festivalu naše pozvání do Tábora přijali. Je dobré si vyměňovat zkušenosti a rozšiřovat si obzory. Organizátoři festivalu tady navazují další kontakty, prohlédli si další města, což může přivést turisty ze Srbska do jižních Čech.“ Marketinkový manažer Miloš Aleksič potvrzuje, že uvažují o myšlence uspořádat na příští táborské pivní slavnosti zájezd pro podnikatele a novináře ze Srbska: ,,Zároveň bychom byli moc rádi, kdybychom na oplátku Čechy nalákali k nám. Letošní Belgrade Beer Fest se koná od 18. do 22. srpna. Všichni jste srdečně zváni!“

Zdroj: Tisková zpráva Slavností piva v Táboře

Británie chce zavést bezpečnější půllitry, které by měly snížit počet zranění způsobených sklem při hospodských rvačkách. Ministr vnitra Alan Johnson ve čtvrtek představil prototypy dvou sklenic, které by se neměly rozbít na nebezpečné ostré střepy. Zároveň však nemají popudit konzervativní pijáky, kteří z plastu pít odmítají.

Podle ministerstva vnitra citovaného agenturou AP je v Británii každý rok zraněno sklem z půllitrů při rvačkách na 87 000 lidí. Střepy jsou často při bitkách používány jako nejvhodnější zbraň, která je po ruce. Scéna bitky v britském baru s pivní sklenicí patří i k nejděsivějších scénám proslulého skotského filmu Trainspotting.

Britské zdravotnictví přijdou podle ministerstva tato zranění na 2,7 miliardy liber (80 miliard korun) za rok.

"Je to nejen jedna z odpovědí na hospodské násilí, ale i vhodná alternativa k plastovým sklenicím," uvedl Johnson. Celoplastovou náhradu sklenic na pintu piva (0,568 litru) totiž Britové nepřijali, a proto britská Design Council na objednávku ministerstva vnitra vyvinula dva prototypy nových sklenic. Jejich modely jako by využily metodu "chytrá horákyně".

V obou případech jde o skleněné půllitry využívající tenkou vrstvu umělé pryskyřice. Jeden typ sklenice je na vnitřní straně potažen tenkou vrstvou plastu, ve druhém je pryskyřice mezi dvěma skleněnými vrstvami. V obou případech by při rozbití měla držet střepy pohromadě.

Oba typy nyní projdou řadou testů a pak by měly být nasazeny na zkoušku v prvních barech a hospodách. Případné objednávky budou čistě dobrovolnou záležitostí.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

ři zahájení slavností tekly proudem klasické značky i nejrůznější pivní speciality, višňové pivo nevyjímaje

Pane vrchní, co jste to přinesl v půllitru za krásu! To pivo s parádní pěnou! To není pěna, to je šlehaná smetana, to je chladivý pudink, to je sám parádní gól…

Těmito slovy vypůjčenými od Bohumila Hrabala zahájila starostka Hana Randová jubilejní už dvacátý ročník táborských slavností piva a minerálních vod. „K pivu mám dobrý vztah. To je ostatně vidět i na mém břiše,“ zahájil rozverně hejtman Jiří Zimola, který si první den slavností rovněž nenechal ujít.

U stánků se ochutnávala kromě klasiky i nejrůznější nepasterizovaná piva, piva s ovocnými příchutěmi nebo třeba jubilejní pivo slavností, takzvaný Jublák.

Ti nejpovolanější

Nejenže k pivu v Táboře zasedli degustátoři, kteří musí letos posoudit na 380 vzorků piv. Co je však nejdůležitější, s posuzováním kvality zlatavého moku začali v úterý v hotelu Palcát ti nejpovolanější – totiž pivaři.

„Jsem tu podruhé. Zachutnalo mi jedno holandské pivo. Dávám přednost spíš polotmavým nebo tmavým pivům. Teď jsme s kamarádkou ochutnaly višňové pivo, ale to už víckrát pít nebudu. Bylo příšerné,“ hodnotila Zuzana Kleinová z Tábora.

Jako odbornice na slovo vzatá se ukázala i Zina Hadrmanová z České Třebové. „Jsme tu už asi na šestém ročníku. Mužský sbírají pivní suvenýry. Jelikož jezdíme na pivní festivaly často, tak tu pro mě moc novinek není. Většinu pivovarů už znám,“ vysvětlila.

Sama prý ráda ochutnává různá piva. „Nejsem ten typ, co pije jen jednu značku,“ směje se a pochvaluje si, že se táborské slavnosti konají jako jedny z mála v zimě.

Úplným nováčkem na pivních slavnostech byl v úterý Pavel Pazdýrek. „Akorát jsem vešel, dal jsem si první pivo a rozhlížím se po značkách, které tu jsou. Chci ochutnat hlavně piva, která neznám. Určitě mezi ně budou patřit nějaká nepasterizovaná, spíš ležáky než desítky. Objemy mám napité z mládí. Teď už si vybírám,“ smál se.

Co vás dnes čeká

I dnes čeká v hotelu Palcát na návštěvník od 16 hodin sál plný stánků s pivy.

Chybět nebudou ani soutěže a hudební vystoupení. Večerem opět provede dýdžej a moderátor Vladimír Kosťa Kostínek. Na pódiu přivítá kromě dechové hudby Melody Band také táborskou bigbeatovou skupinu Big Papa, hrající hudbu šedesátých a sedmdesátých let.

Mimo hlavní sál zahraje harmonikář Josef Matura alias Pepíno a harmonikářka Pavla Koudelková.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Petra Šitnerová | Foto: David Peltán