Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivní.info

Nepomucké pivní slavnosti

[úterý, 15. červen 2010]

Je tu červenec a s ním i tradiční slavnosti piva v Nepomuku. Městečko pod Zelenou horou přivítá v sobotu 17.7.2010 vyslance třicítky českých, moravských, slovenských a bavorských pivovarů. A jak se již stalo za poslední tři roky, co akci pořádá o.s. Nepal zvykem, nepůjde o žádné nadnárodní giganty, ale o reprezentanty poctivého pivovarského řemesla. Purkmistr, Železná Ruda, Poutník, Žatec, Polička, Herold, Lipan, Veldensteiner, Lobkowicz, Kaltenecker, Bernard, Běleč a další, až na výjimky, nepříliš mediálně provařená jména jsou, pro někoho možná paradoxně, zárukou skutečné kvality.

Nepomucký svátek tedy bude jedinečnou příležitostí ochutnat najednou množství osobitých chutí, které nenabízí žádná síť hypermarketů... a také v návštěvnické anketě zvolit, který ze zúčastněných pivovarů je ten nej.

Nepomucké náměstí ale nebude patřit jen výčepům. Pro návštěvníky bude přichystána i pestrá paleta kulinářských dobrot a dalšího občerstvení těla i ducha. V prvé řadě je třeba zmínit burgery a steaky z místního ekochovu, dále francouzské sýry, australské masové koláčky, domácí klobásy, kuřata i vepře na grilu, guláš či živáňskou pečeni, langoše, pizzu, zmrzlinu, staročeské trdlo i jiné cukrovinky a spoustu dalších pochutin... A také medovinu, moravská vína či pálenku z vedlejší vísky...

Pořadatelem akce je neziskovka zaměřená na podporu kultury, takže nebude chybět ani hudební program a to opět v multižánrovém vydání. V mixu zajímavých objevů i známějších jmen z našeho regionu tak bude možno nalézt kramářské písně, proklatě rychlou dechovku, folk rock, punk, ska i řádně nabroušený hard core. To vše od pravého poledne až do půlnoci. No a na závěr ohňostroj.

Pro extrémní vytrvalce je v záloze připravena afterparty v klubu Coffee-shop, která se ponese převážně v rytmech nekomerční taneční hudby.

Vstup na slavnosti je již potřetí a doufejme že navždy zdarma. Takže co dodat závěrem? Snad že všichni přátelé řízného piva, chutného jídla a dobré zábavy jsou srdečně vítáni.

Další info na www

Zdroj: Tisková zpráva o.s. Nepal | Autor: Pavel Kroupa


Třeba i v paneláku se dá uvařit pivo klasickým způsobem ze sladu, je to ale časově náročnější a jsou k tomu potřebné určité znalosti a zkušenosti. Snazší je výroba z předpřipravených surovin, například ze sladového výtažku.

Pavlu Propperovi z Praskačky u Hradce Králové přestala chutnat piva z velkých pivovarů, co jsou všechna na jedno brdo. Jako hradeckému patriotovi mu taky vadí, že v krajském městě už není pivovar. Rozhodl se proto, že si bude vařit pivo vlastní.

Už jsem byl nešťastný z toho, že se všude začala točit takzvaná univerzální piva a nikde si člověk nemohl dát pivo z regionu,“ vysvětluje Propper, proč se pustil do hledání receptury na domácí pivo. Mnoho času pak strávil na internetu i v čítárnách knihoven.

Náhoda mu do cesty přivedla Milana Rambouska z Hradce, který v roce 2002 ve městě založil minipivovar. „Byl velmi ochotný a trpělivě odpovídal na všechny moje otázky. Tak jsem pomalu pronikal do tajů vaření piva,“ říká Propper.

Míň jak deset litrů se vařit nevyplatí

Podle Proppera je při domácím vaření piva nejdůležitější trpělivá manželka či přítelkyně. Pak už stačí jen pár ingrediencí, pořádná dávka odhodlání a trpělivosti. „Základem je dobrý hrnec s obsahem alespoň deset litrů, menší množství se vařit nevyplatí,“ líčí Propper. Podle Rambouska je možno doma pivo vařit několika způsoby: „Časově náročnější je klasický postup vaření ze sladu, to ale vyžaduje určitou dávku zkušeností a znalostí. Snazší je výroba z předpřipravených surovin, například ze sladového výtažku.

Domácí pivo se dá vařit podle různých návodů na internetu, ale to jsou prý často experimenty s nejistým výsledkem, vhodnější je proto absolvovat některý z kurzů seznamujících zájemce se základy domácí výroby piva. Takové v Hradci pořádá právě Rambousek.

Jedna várka piva se sice doma uvaří za pár hodin, ale tím výrobní proces teprve začíná. Pivo se pak musí nechat vychladnout na zákvasnou teplotu, která se pohybuje mezi osmi až deseti stupni Celsia. Poté pivo začíná kvasit.

Pro začínajícího pivaře je prý nejsložitější poslední fáze - ležení. „Zpočátku jsem měl s výrobou ležáků velký problém. Pivo jsem vždycky vypil ještě dřív, než došlo do ležáku. Podle určitých pravidel má pivo ležet minimálně 72 dní. Není to tak rychlé jako ve velkých pivovarech,“ říká Propper a dodává, že pivo vaří klasickou technologií s přidáním ječného sladu, chmele a pivovarských kvasnic, nic umělého nepoužívá. Vodu si vozí z Krkonoš.

Nenapodobujte, buďte originální, radí pivovarník

Svoje pivo nijak chemicky nestabilizuji ani nepasterizuji, proto je neustále živé. Jediným stabilizačním prvkem je alkohol,“ tvrdí domácí pivovarník, jehož piva začínají na jedenácti a končí na šestnácti stupních. Dodává, že se nikdy nesnažil napodobit žádnou oblíbenou značku: „Člověk nemá napodobovat, ale uvařit si pivo podle sebe.

Kdo by si myslel, že domácím vařením piva ušetří, spletl by se. „Při výrobě - vaření, chlazení - je velká spotřeba energie. I při kvašení se musí udržovat stálá teplota, která by neměla přesáhnout deset stupňů Celsia. Výroba domácího piva je pro mě zábava, ale vydělat se na ní nedá. Ovšem pocit z doma vyrobeného piva je k nezaplacení,“ tvrdí Propper.

Začínajícím sládkům radí: „Zkuste si doma vyrobit malé zařízení, na kterém jednou za čtvrt roku pro radost uvaříte třicet litrů piva. Nebo to zkuste jen jednou v hrnci. Tak si ověříte, jestli pro vás má smysl pokračovat.

I na domácí vaření piva se vztahují zákony

I domácí vaření piva podléhá zákonům. „I když si doma uvaříte pouhého půl litru piva, je vaší povinností oznámit to celnímu úřadu,“ upozorňuje Rambousek. Do dvou set litrů ročně vyrobených pro vlastní spotřebu je výrobce osvobozen od spotřební daně z alkoholu. „Já ročně navařím kolem 200 litrů. Každou várku ale musím zapsat do evidence,“ říká Propper. I on pak jednou ročně dochází s vyplněným papírem na celní úřad.

Pokuty za domácí výrobu piva sice nejsou, ač podle zákona o spotřební dani musí každý, kdo si doma za rok uvaří i méně než 200 litrů piva pro vlastní potřebu, vše bezodkladně oznámit celnímu úřadu. „Musí uvést datum zahájení výroby, místo a předpokládané množství. Takto vyrobené pivo nesmí prodávat,“ sděluje tisková mluvčí hradeckého celního ředitelství Jitka Fajstavrová.

Kdo vyrobí piva víc, případně ho začne prodávat, musí se zaregistrovat jako plátce spotřební daně: „A to do 15 kalendářních dní ode dne porušení podmínek stanovených zákonem. Také mu vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit,“ říká Fajstavrová a dodává: „Pokud celníci zjistí, že osoba pivo prodala, a spotřební daň nezaplatila, daň této osobě doměří, ale žádnou pokutu neudělí.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Vaňous


Zlatavý mok tekl na náplavce proudem

[úterý, 15. červen 2010]

Zchladit se a ukojit žízeň mohli v sobotu všichni milovníci chmelového moku.

Na náplavce Smetanova nábřeží se uskutečnily Hradecké pivní slavnosti, při kterých se představily malé a střední pivovary především z východních Čech. Na své si přišli i milovníci netradičních soutěží.

K dobrému pivu však patří i dobrá muzika, o kterou se postaraly kapely Tarantule, Tereza kradla nebo Spektrum.

Podobných akcí by mohlo být v Hradci víc. Klidně jen jednodenních a různého typu. Člověk aspoň nesedí doma na zadku a může vyrazit mezi lidi za příjemnou zábavou,“ uvedl jeden z návštěvníků Jiří Kroupa.

Zdroj: Hradecký deník.cz | Autorka: Silvie Špryňarová | Foto: Jan Jelínek


Růst cen piva díky zvýšení spotřební daně snížilo poptávku po pivu jak v obchodech, tak v restauracích o více než 10 procent. Konstatoval to na pondělní valné hromadě Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) výkonný ředitel svazu Jan Veselý.

Podle analýzy „Český trh s pivem“, kterou zpracovala společnost PricewaterhouseCoopers, poklesne zvýšením spotřební daně o 0,40 koruny na půllitr piva jeho spotřeba ve finančním vyjádření o 1,4 miliardy korun. Analýza také konstatuje, že další pokles spotřeby piva by následně ovlivnil zaměstnanost v pohostinských službách a pivovarech. To by ve svém důsledku představovalo dodatečné náklady na státní rozpočet ve výši téměř 1,2 miliardy korun. Příjmy státního rozpočtu díky navýšení daně se naopak zvýší pouze o 43 až 82 milionů korun. Podle Veselého analýza potvrdila to, co svaz od samého začátku tvrdil a co se od začátku roku v praxi potvrzuje. Zvýšení spotřební daně je tak podle něj „jednoznačně kontraproduktivní“.

Valná hromada také přijala rezignaci místopředsedy ČSPS Jiřího Fuska v souvislosti s ukončením jeho pivovarských aktivit. Na svůj post v předsednictvu rezignoval rovněž Václav Berka z Plzeňského Prazdroje, který byl nahrazen Ivanem Baloghem z téže společnosti.

Valná hromada se zabývala i kauzou nedávné komunikační kampaně Plzeňského Prazdroje „Žijeme českým pivem“. S touto kampaní totiž většina členů svazu nesouhlasila, neboť podle jejich názoru kampaň poškozovala české pivo jako celek. Zaznívaly i úvahy o vyloučení Prazdroje z ČSPS. Vedení Plzeňského Prazdroje pivovarníky ubezpečilo, že firma s podobnou kampaní již v budoucnu nepočítá.

ČSPS byl založen v roce 1873 a v současné době sdružuje 27 pivovarských společnosti, 8 sladoven a 18 přispívajících členů, kteří zastupují společnosti, jako jsou vědecké a vzdělávací instituce, výrobci zařízení a technologií v pivovarství a sladařství, firmy vyrábějící sklo, tiskárenské závody a další subjekty.

Zdroj: MediaFax.cz | Autor: Petr Havel


Myslíte si, že o českém národním moku víte všechno? Takže víte, kdo jsou největší výrobci piva? Nebo kolik je u nás vlastně pivovarů? A jak se vyvíjí produkce v průběhu posledních let? Podívejte se - spoustu přehledných informací o pivu máte jako na dlani. Animaci naleznete zde...


Příběh Vladimíra Mráze z Blatné na Strakonicku, který vykupuje od pivovarů takzvané mláto a prodává jej dál zemědělcům. V jeho firmě dělá téměř 60 lidí.

Vladimír Mráz vymyslel před lety způsob, jak vydělat na odpadu z pivovarů. A dnes je z něj úspěšný velkopodnikatel, který odebírá takzvané mláto od téměř všech velkých pivovarů a vyrábí z něj krmivo pro zvířata.

Mlátem se krmil dobytek odjakživa, to nebylo žádné objevení Ameriky. Krmily se tím ryby, prasata či krávy. Krmení ale nesmí být přerušované, že chvíli zemědělec mláto má a pak zase nemá. Proto jsme vytvořili síť dodavatelů po celé republice a každého zemědělce tak můžeme průběžně zásobovat, i když například některý z pivovarů zrovna nevaří a mláto nemá,“ vysvětluje 54letý Mráz z Blatné na Strakonicku.

Společnost MrázAgroCz vášnivý myslivec a chovatel založil před šesti lety. Dnes má 58 zaměstnanců a obrat 175 milionů korun ročně. Mrázova firma spolupracuje s Plzeňským Prazdrojem, Budvarem, Radegastem, Staropramenem, Samsonem či Platanem. Ročně odebere zhruba 280 tisíc tun mláta.

Vyjma Popovic a Krušovic odebíráme mláto ze všech velkých pivovarů. Náš produkt pak dodáváme zemědělcům, chovatelům, akvaristům, a to i do zahraničí,“ dodává Mráz, který se k mlátu dostal poprvé, když sám sháněl krmivo pro ryby ve svých rybnících.

Čtyřikrát jsem tu myšlenku, že budeme krmit mlátem, odehnal. Pak jsem si to spočetl a řekl, že bychom to mohli zkusit,“ usmívá se charismatický a energií nabitý podnikatel, který má kromě podniku v Blatné i škrobárnu v Červené Řečici a Plzni.

Pivovarníci jeho nápad vykupovat mláto ve velkém uvítali. „Přišel někdo, kdo dokázal z odpadu udělat druhotnou surovinu pro další výrobu a využít nových technologií,“ říká konzultant Českého svazu pivovarů a sladoven Josef Vacl.

Kromě zpracovávání mláta vyrábí firma i vnadicí směsi pro ryby, krmné směsi pro holuby, sladovnické ječmeny a ve Všemyslicích u Týna nad Vltavou z odpadu ze zemědělských plodin peletky k topení. Samotné mláto dokáže firma i dlouhodobě konzervovat silážováním do jam či vaků.

V hlavě už má Mráz, který začal podnikat v roce 1996, i další projekty a záměry. Tvrdí, žemajitel firmy nikdy nesmí usnout na vavřínech a říkat si, že se mu daří.

Vážím si lidí, kteří byli dříči. A řídím se heslem, že kdo chce zapalovat, musí sám hořet,“ dodává Mráz, který má za svůj podnikatelský vzor Baťu.

***

FAKTA

Jak využít mláto Mláto (tuhé zbytky z pivovaru) se hodí v kravínech - podporuje zdraví zvířat a tvorbu mléka. Oproti obilným šrotům je zdrojem dusíkatých látek, má větší obsah vápníku a nižší fosforu a draslíku. Je levnější. „Zvyšuje tučnost mléka a dojivost,“ říká Vladimír Mráz.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Václav Janouš


Pivovar v Bustěhradu nebude památkou, může se ale stát místem pro bydlení. O jeho zachování a dalším využití začali tento týden naštěstí uvažovat na dvou ministerstvech.

Historické a jedinečné budově buštěhradského pivovaru ze 16. století, později přestavěného Anselmem Luragem, hrozí zbourání již delší čas. Protože majitelé, společnost Level, nechtěli příliš investovat do nákladné přestavby areálu, nabízelo se vždy spíše jen jeho zbourání.

Tříletý boj nadále pokračuje

Zapálení jedinci z buštěhradského občanského sdružení se pokoušejí pivovar zachovat, aby byl chráněn coby národní kulturní památka. Částečně se jim to už podařilo. Ochrana ale zdaleka neplatí pro celý komplex. Tomu nadále hrozí demolice. Případ sleduje déle než tři roky také Kladenský deník. Tento týden zvedl problém ze židlí dokonce už i vrcholné představitele státu.

Dali hlavy dohromady

Do Buštěhradu se kvůli tomu přijeli poradit nejen ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška, ale i ministr kultury Václav Riedelbauch a další odborníci na danou problematiku. Orodovat za pivovar přijel i senátor za Kladensko Jiří Dientsbier. Na schůzce nechyběli ani zástupci vlastníka areálu, společnosti Level a členové občanského sdružení Buštěhrad sobě.

Kulturní památka asi nebude

Přestože debata byla od začátku poměrně konstruktivní, byla rekapitulována celá historie budovy i záměry, které s ní současný vlastník má, přítomní představitelé obou ministerstev sdělili, že objekt pravděpodobně památkou neprohlásí.

Podle jejich slov to ovšem neznamená, že nemá žádnou hodnotu. Společně se domnívají, že se rozhodně jedná o cennou stavbu a na tento fakt by měl být brán zřetel.

Řešení prý ale existuje

Oba ministři navíc na místě nabídli pomoc, že by příslušné resorty mohly poskytnout granty či být nápomocny při získávání peněz z Evropské unie. „Tento způsob by byl schůdný zejména tehdy, pokud by investor zvolil odpovídající využití objektu například pro výstavbu sociálních bytů. Na to skutečně existuje konkrétní grant.

Podle odborníků by bylo možné na již zpamátněnou část budovy žádat například příspěvek z havarijního fondu ministerstva kultury na opravu unikátního krovu,“ uvedla iniciátorka záchranných akcí a členka občanského sdružení Buštěhrad sobě Daniela Javorčeková.

Vlastník je pro kompromis

Pozitivní stanovisko k současným návrhům zaujala tentokrát i firma Level a je ochotna se domluvit na kompromisu, pokud to ovšem pro ni nebude finančně nevýhodné. Její postoje k navrhovaným nákladným rekonstrukcím složitého areálu byly v minulosti spíše odmítavé či vlažné.

Podle generálního ředitele společnosti Level Vlastislava Paseky zatím areál bourat nebudou a počkají na výsledek studentské soutěže, která se uskuteční v zimním semestru na Fakultě architektury ČVUT Praha.

Z tohoto klání možná vyjdou zajímavé podněty na způsob využití a revitalizace areálu.¨Podle starosty Buštěhradu Václava Nového se bude město i nadále snažit spolupracovat, ovšem nikoliv finančně, protože kanalizace a oprava zámku ho finančně vyčerpává.

Historie pivovaru

Podle archivních záznamů náležel pivovar k nejstarším šlechtickým pivovarským podnikům v Čechách, neboť Buštěhrad dostal již v roce 1497 právo várečné – tj. k vaření piva. K pivovaru patřily i sladovna a chmelnice nad městečkem. Za třicetileté války byl pivovar zpustošen saskými vojsky a varný kotel odvezen do Drážďan. V roce 1633 byl pivovar obnoven.

Roku 1755 ho vlašský stavitel Anselmo Lurago, podílející se také na stavbě buštěhradského zámku, přestavěl do barokní podoby. Po dalších sto letech byl pivovar rozšířen o prostor dřívějšího panského mlýna a roku 1873 v něm byly postaveny nové ležácké sklepy. V roce 1905 byla zastaralá technologie vaření piva přebudována na parní. Poslední várka piva zde byla uvařena v srpnu 1967.

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autorka: Kateřina Husárová


Návrat piva starého 9000 let

[pátek, 11. červen 2010]

Rýže, med a plody hlohu – to jsou základní suroviny pro výrobu piva podle receptury staré 9000 let.

Při vykopávkách neolitické osady Jiahu v čínské provincii Hunan narazili archeologové na džbány používané k uskladnění piva. Nápoj se v nich pochopitelně nezachoval. Patrick McGovern z Pensylvánské univerzity podrobil 9000 let staré střepy důkladným analýzám, a z molekul uvízlých v pórech keramiky nakonec zjistil, z čeho se alkoholický nápoj připravoval. S recepturou na papíře se ale nespokojil. Společně se sládky americké pivovarnické společnosti Dogfish Head připravil nápoj, který lze považovat za „rekonstrukci“ neolitického piva.

Sládci použili jako zdroj škrobu ječný slad a rýži. Do kotle pak přidali med, hrozny, plody hlohu a květy chryzantémy. Vše vařili 45 minut a po vychladnutí přidali kvasinky používané při výrobě saké. Směs kvasila celý měsíc. Nápoj bude uveden na trh pod názvem Chateau Jiahu nejprve v kanadské provincii Britská Kolumbie. Pokud o něj bude zájem, začne se prodávat i v dalších kanadských provinciích. Vyhlídky nemá špatné. Na pivovarnickém veletrhu Great American Beerfest v roce 2009 získalo Chateau Jiahu zlatou medaili.

Patrick McGovern už „zrekonstruoval“ více starých alkoholických nápojů. Pivo označované Midas Touch (Midasův dotek) bylo uvařeno na základě údajů získaných analýzami zbytků nápojů v nádobách nalezených v 2500 let starém hrobu v Turecku. Snad v něm byl pochován bájemi opředený král Midas. Jako Theobroma byl pojmenován výsledek pokusu vyrobit z kakaových bobů a paprik nápoj produkovaný předkolumbovskými kulturami Střední Ameriky.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaroslav Petr


S blížícím se fotbalovým mistrovstvím světa přicházejí i soutěže o nejlepší pivo šampionátu. Zatímco před čtyřmi roky německý týdeník Stern označil za vítěze český Budweiser Budvar, nyní je prý nejlepší srbský Jelen.

Foto

"Je to další důkaz, že máme světu co nabídnout," raduje se na webu Rádio Srbsko zástupce výrobce Slobodan Srećković. Radost mu nekazí, že o vítězi rozhodovala pouze dvoučlenná porota, Švédi Niklas Eksredt i Mathin Ludgren, známí ze severských obrazovek i barů. Mezi 32 pivy zastupujícími účastnické země v jejich soutěži skončil jako druhý řecký Mythos.

V Jelenovi ale možná přeci jen něco bude, před čtyřmi roky u redaktorů Sternu skončil na stříbrné pozici.

Zdroj: Týden.cz


Kvasnicové i ovocné pivo na výstavišti

[pondělí, 7. červen 2010]

Ležáky, tmavé speciály, kvasnicová, nealkoholická nebo s ovocnou příchutí. Více než sto druhů piva teklo v pátek odpoledne a večer z píp při Slavnostech piva na českobudějovickém výstavišti. V sobotu už byla nabídka o něco chudší. Návštěvníci měli zkrátka moc velkou žízeň.

Některé druhy už, bohužel, došly. Záleží totiž jen na pivovarech, jaké množství nám dají. Pořád je ale určitě z čeho vybírat,“ smála se Věra Kačírková, jež obsluhovala stánek firmy Hameco.

Spolu se dvěma kolegy musela zvládnout 26 píp. Jen v pátek tu vytočili 19 sudů, tedy 3 800 velkých piv. Mezi nejoblíbenější patřila kvasnicová, z jihočeských pivovarů pak zákazníky oslovil například protivínský Platan.

Tisíce litrů pěnivého moku prodaly v první den slavností i další stánky na výstavišti. Cestu si k nim našlo přes šest tisíc lidí. „To je rekord. Hodně nám pomohlo počasí. Myslím si, že i dnes přijde lidí dost,“ podotkla v sobotu ředitelka výstaviště Marcela Payerová.

Oslavu narozenin propojil s ochutnávkou různých druhů piv 27letý Ondřej Pašek z Budějovic. „Je to pánská jízda, uvidíme, jaké bude mít na sluníčku následky. Dobrá jsou piva od Bernarda, zkusíme i další,“ smál se oslavenec, kterého doprovázelo pět kamarádů.

V sobotu v 11 hodin se také pivaři dozvěděli, jaká piva uspěla ve 14. ročníku degustační soutěže, a mohou se chlubit titulem Pivo České republiky 2010. Celkem 243 vzorků se utkalo v 15 kategoriích. Nejvíce zastoupené byly světlé ležáky, kde v konkurenci 33 piv zvítězil Březňák z Pivovaru Velké Březno.

Z jihočeských podniků bodoval Budějovický měšťanský pivovar, protivínský Platan nebo krumlovský Eggenberg s pivem s netradičním názvem Nakouřený švihák.

Strakonický pivovar si v kategorii Světlý ležák odvezl druhé místo za Otavský Zlatý. „Mám velkou radost, protože tuto novinku jsme představili teprve před dvěma týdny. Je to pivo určené nejen vodákům a já bych mu popřála šťastnou plavbu,“ řekla sládková strakonického pivovaru Dagmar Vlková.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Šedesátiletý Stuart Ashby se před pěti lety rozhodl otestovat každou hospodu uvedenou v Průvodci dobrým pivem. Ve vydání knihy z roku 1990, které použil, jich sice bylo 700, muž se však přesto nezalekl.

Po pěti letech usilovného putování za dobrým pivem - občas i stopem - zakončil Ashby svůj unikátní průzkum oroseným půllitrem v hospodě Lamb v Yaptonu, jen sedm kilometrů od domova.

Tento železničář v důchodu navštívil v průměru tři hospody týdně. To se sice nezdá moc, ale hodně náleven bylo ve velmi odlehlých koutech Velké Británie.

Když dopil poslední pivo na této pouti, reportérům Daily Mail řekl: "Podařilo se mi vydržet. Ale byly chvíle, kdy jsem si myslel, že mě to ke konci určitě přestane bavit, nebo už budu moc starý."

Ashby odhaduje, že během hledání perfektního piva od roku 1984 navštívil přes 17 000 různých hospod. A prý hledá dál. Jeho odhodlání je o to úctyhodnější, že neumí řídit.

"Tam, kde nebyla veřejná doprava, jsem musel stopovat. Vůbec mi to nevadí. Dost lidí zastaví a sveze mě. Taky jsem se hodně nachodil a díky tomu jsem ani nijak nepřibral na váze," popisoval své putování.

Důchodce ze západního Sussexu je tak zaníceným pivařem, že dokonce strávil čtyři hodiny na trajektu, jen aby mohl ochutnat pivo v hospůdce na vzdáleném ostrově Lundy.

"Když je to nutné, cestoval jsem jakkoliv daleko, jen abych se dostal do hospody uvedené v průvodci," přiznal Ashby.

Přesto se mu ale nepodařilo najít jedno místo, kterému by jasně dal přednost před ostatními - prý proto, že jich navštívil tolik. Pozoruhodný výkon oslavil, jak jinak, pivem ve své hospodě.

"V návštěvách hospod budu pokračovat. Na konci měsíce jedu na osm dní do Walesu a mám v úmyslu zajít do sta hospod," dodal neohrožený pivař.

Zdroj: Web Volný.cz


Čeští experti usilují o to, aby jako jediní na světě měli patentován a chráněn postup výroby piva v prášku.

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, který prodává pivo v prášku od poloviny devadesátých let, požádal Úřad průmyslového vlastnictví o ochranu vynálezu, ve kterém je popsán výrobní postup při výrobě tohoto piva.

Čeští experti ale mají konkurenci a zatím s žádostí o zápis neuspěli. Výzkumníci totiž ve lhůtě neposlali vyjádření k tomu, v čem se jejich vynález liší od zahraničních patentů.

Konkurence z Německa i Asie

V celosvětové i evropské databázi jsou totiž chráněny dva patenty související s výrobou piva v prášku. Jeden je registrován v Koreji, další pak v Německu, kde si výrobu piva v prášku nechal zaregistrovat podnikatel Siegfried Beissner.

Podle odborníků z výzkumného ústavu je ale česká přihláška vynálezu unikátní. "Na rozdíl od dalších patentů je v ní popsán výrobní postup práškového piva, které je speciálně používáno pro vysokohorskou turistiku, dálkové plavby a dlouhodobé mise," uvedli v žádosti o ochranu.

A experti dostali druhou šanci. Šéf Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Kratochvíl totiž nyní po odvolání Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského uznal důvody, pro které experti zmeškali lhůtu pro vyjádření (vážné zranění) a případ znovu otevřel.

"Ze strany ústavu neskončila snaha o pokračování řízení o přihlášku patentu," rozhodl Kratochvíl.

Výzkumný ústav prodává pivní koncentráty od konce 80. let. Nejprve se jednalo o pastu, pak ale došlo i k odstranění zbytků vody a od poloviny devadesátých let se prodává jako prášek. Do zahraničí ročně vyveze na dvacet tun, v Česku prodá asi tunu.

Kupují hlavně malé pivovary

Pro jednoduchost výroby zájem o práškové pivo roste, zejména v zahraničí (Austrálie, Kanada, Island, Japonsko, Peru, USA, Rusko, Vietnam, Nový Zéland).

Pivo v zahraniční nakupují hlavně malé pivovary, které mají zájem o pivo českého typu a z různých důvodů je pro ně jednodušší vyrobit si ho z koncentrátu než dovézt už hotové. Díky pivnímu koncetrátu tak například před lety spustil výrobu první pivovar na Velikonočním ostrově.

Z prášku je možné vyrábět kvalitní pivo jak v průmyslovém pivovaru tak i doma. Český prášek je kvůli použitým surovinám včetně světoznámého chmele žateckého poloraného červeňáku určený pro výrobu nejkvalitnějších českých piv.

Zdroj. Aktuálně.cz | Autor: Tomáš Fránek


Gent je neobyčejně charismatické město s největším počtem chráněných historických památek z celé Belgie. Pro Čechy má ovšem země Vlámů a Valonů - a Gent zejména - ještě jeden rozměr. Pivní.

V prvním podniku v Gentu mi naštěstí hospodský nenabídl Kwak. Populární belgické pivo se stáčí do sklenice tak bizarního tvaru, že musí mít vlastní stojan. Při obsahu 1,25 litru by se výzkum pivního fenoménu rázně zpomalil hned po prvním vzorku.

Jen v centru Gentu se nachází oficiálně 265 hospod a výčepů! Všude pípa inzeruje několik různých typů točených piv a širší nabídka čeká na své žíznivce v chladicích boxech.

O kouřovém nádechu

Vycházku středem města podél nábřeží Graslei a Korenlei, lemovaných parádními cechovními domy od gotiky po baroko, proložte návštěvou některé z okolních hospůdek. Pivo či dvě dá výpravě o jednu dimenzi navíc. Nehledě na to, že jinde než v Gentu tak zachovalý ucelený komplex domů nenajdete.

Zajímavou, alespoň podle názvu, se může stát třeba výprava za pivem Delirium Tremens, vařeném v rodinném pivovaru Huyghe v městečku Melle.

"Ochutnej augustijna," pobízí Rudy Van der Ween, který místní kulturu, nejen tu pivní, zná velice dobře. Gent se mu stal domovem. Augustijn, stejně jako Piraat a Gulden Draak (Zlatý drak), vyrábí pivovar s původním názvem De Peer. Současné jméno velkopivovaru připomíná zastaralý počítačový systém - Bios. Rodina Van Steenberge ovšem vaří pivo moderně a ve velkém.

Augustijn patří mezi svrchně kvašená piva žlutě jantarové barvy a chuťově si nijak nezadá s většinou české pivovarské velkoprodukce. Není z nejslabších, množství alkoholu dosahuje 7,5 procenta, což stačí k tomu, aby pijáka zmohlo už několik málo sklenic. Podobně silný (7 % alkoholu) je augustijn v tmavé verzi. Zatímco světlé pivo má mírný vanilkový podtón, tmavé patří mezi hutnější "kousky" s velmi mírným kouřovým nádechem.

Zatímco Bios se řadí k velkým pivovarům, Brouwerij Van Den Bossche asi 30 km od Gentu je rodinným podnikem v pravém smyslu slova. "Zaměstnávám jen sebe, dva syny a manželku. Z logistického hlediska není možné zásobovat příliš mnoho hostinců. Důležití jsou pro nás zájemci o pivo co nejblíže pivovaru," říká jeho šéf Ignace Van Den Bossche.

Nejde o velkou produkci, včetně občasných svátečních vyrábějí devět typů piv. Mezi nimi zaujme pivní etiketou s kovbojem krotícím černého hřebce tmavý stout (svrchně kvašené pivo z praženého sladu) Buffalo. Spolu s vánočním speciálem s 9 procenty alkoholu patří mezi "nejsilnější" značky pivovaru. Barva vzniká díky tmavému praženému sladu, což se odráží i v chuti. Nasládlé, příjemně karamelové.

"V Belgii máme obrovskou pivní konkurenci, ale zatím si každý, byť sebemenší pivovar své místo na slunci našel. Samozřejmě že z obchodního hlediska jde o neustálý boj, ale jsme vlastními pány, takže bych rozhodně neměnil," říká Ignace a skromně zamlčí, že se "jeho" pivo dá sehnat i v Kanadě nebo USA.

Pivovar, podobně jako mnoho jiných, nabízí veřejné prohlídky svých prostor, během nichž poznáte nejen výrobní postup, ale i rodinnou tradici, jež se píše od konce 19. století.

Proč tolik?

Jak to, že Belgie nabízí takovou záplavu piv (udává se až okolo 750 druhů)? Hlavní důvody lze shrnout do dvou bodů: země v historii neprodělala sociální experiment s beztřídní společností, během něhož by byla likvidována vrstva malopodnikatelů, ani nepodlehla ideji pětiletkového plánování a centrální výrobě. Pivní poutník se tak v Belgii může cítit šťastný. Najde tady hospody ne nepodobné českým, kam si večer zajdou na skleničku přátelé, i honosnější podniky zaměřené na vysokou gastronomii.

Gentská restaurace Belga Queen je tím druhým případem. V menu si můžete nechat doporučit ke každému z chodů pivo chuťově sladěné s daným pokrmem. Jako předkrm si dejte třeba lososa marinovaného v tmavě červeném pivě Rodenbach a bylinkách, z hlavních chodů laděných pivně vyčnívá křehká svíčková z plemene Charolais s omáčkou z piva Orval a drceného pepře.

Jako dárek domů nemusíte přivézt zrovna pivo. Jste v Belgii, takže pokud neplánujete diamantové překvapení, stačí navštívit obchod s čokoládou. Jak v diamantech, tak v pralinkách se Belgičané vyznají jako nikdo jiný.

Jak se tam dostat

Autobusem

Autobusem Eurolines z Prahy přímo do Gentu (jednosměrná jízdenka od 990 Kč).

Co dělat

Projížďky lodí centrem

Poznejte Gent, který vznikl na soutoku řek Leie a Šeldy, z paluby lodi. Se společností Gent Watertoerist se vyjíždí z nábřeží Graslei 7 od 10 do 18 hod. Dospělí platí 6 eur, děti do 12 let 3,5 eura.

Kam na jídlo

Belga Queen

Graslei 10, Gent, www.belgaqueen.be

Restaurace nepatří mezi nejlevnější (jídla z masa tu stojí od 19 do 31 eur), leč kvalita nabízeného menu je úchvatná. Otevřeno má denně od 12 hod.

Kde se ubytovat

Monasterium Poortackere***

Oude Houtlei 56, Gent, www.monasterium.be

Zajímavé ubytování nabízí hotel Monasterium PoortAckere. Nachází se totiž v budově bývalého ženského kláštera, jehož historie sahá až do 13. století. Za dvoulůžkový pokoj zaplatíte od 115 eur za noc.

Zdroj: Cestování iHNed.cz | Autor: Topi Pigula


Vrána mapuje zaniklé pivovary

[středa, 2. červen 2010]

Po stopách zaniklých pivovarů se při svém bádání vydává Filip Vrána z Brna. Dostal se tak i na Blanensko. Chmelový nápoj se v minulosti vařil například v Olešnici, Boskovicích, Křetíně, Velkých Opatovicích, Šebetově či v Rájci–Jestřebí.

Na počátku Vránovy záliby byla láska k pivu. „Pivovary mě zajímaly jako každého chlapa. Jen jsem se to vše rozhodl brát poctivěji. Na vysoké jsem studoval zeměpis a dějepis, ale lásku k historii jsem profesně nepoužil,“ říká redaktor z povolání. Ten patří mezi nadšence, kteří mapují osudy pivovarů, jichž byly po České republice stovky. Vrána se zaměřuje na jižní Moravu. Nedávno mu vyšla publikace nazvaná Pivovar v Olešnici.

O osudu tamního měšťanského podniku se dozvěděl z podrobných zápisů olešnické kroniky. „Nechyběly v ní ani archivní fotografie. Další informace jsem našel v blanenském archivu. Mohl jsem si tak dovolit napsat větší rozsah textu,“ sděluje Vrána s tím, že vypátrat cokoliv o zaniklých pivovarech je docela fuška. Většina malých pivovarů byla totiž zbourána už v devatenáctém století. Vytlačily je velké pivovary v Jevíčku či Černé Hoře, kde šikovné ruce pracovníků vystřídaly stroje.

Pivovary měla i malá města

Lidé už často ani neví, kde všude malé pivovary stály. „Třeba ve Křetíně v místě, kde byl pivovar, je nyní parkoviště. V Rájci–Jestřebí se stalo z pivovaru potravinářské družstvo, které je naproti zámku,“ popisuje Vrána a vzpomene ještě pivovar ve Velkých Opatovicích či Šebetově, který se po ukončení výroby piva proměnil ve sladovnu. „Další malý pivovar stojí v Boskovicích. Je však v dezolátním stavu,“ podotýká publicista.

Každé panství o několika vesnicích mělo pivovar. Olešnický pivovar pochází podle Vrány ze šestnáctého století. Přestože jej postavili Pernštejnové, byl obecní. „Právo vařit pivo patřilo tenkrát k nejvýnosnějším. Týkalo se hlavně klášterů a měst,“ zmínil badatel s tím, že právě od šestnáctého století se právo vařit pivo rozšířilo i na šlechtu.

V roce 1830 Olešnice vyhořela včetně pivovaru. Pivovar pak byl obnoven, pivo se v něm přestalo vařit o dvaapadesát let později. Přesné důvody bohužel nejsou v zápisech uvedeny,“ pokračuje Vrána. Z bývalého pivovaru vznikla hospoda se skladem. Jenže umístění na náměstí hned vedle kostela se nezamlouvalo Římskokatolické farnosti. Postupně tak byl dřívější pivovar zbourán. Jeho větší část padla v osmdesátých letech, definitivně zmizel z povrchu zemského v letech devadesátých. „Zbyla z něj pouze lednice, kde je nyní muzeum strašidel,“ dodal Vrána.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Karolína Opatřilová


Barokní pivovar v Roudnici strádá

[středa, 2. červen 2010]

V Roudnici nad Labem nezadržitelně chátrá cenný barokní pivovar. Patří americkému podnikateli, který o jeho stav nejeví zájem. Komplex budov pivovaru v Poděbradově ulici patří mezi památky, které jsou nedílnou součástí historie města, vykazuje však značné stavebně-technické nedostatky. Radnice se podle svých slov může starat jen o to, aby padající trámy a zdivo nikoho nezranily. První písemná zmínka dokládající výrobu piva pochází z roku 1302. V roce 1589 získal roudnické panství Vilém z Rožmberka, který položil základy k dalšímu rozvoji pivovaru zakoupením čtrnácti spálenišť pod hradem. V té době se v Roudnici vařilo bílé pšeničné pivo, které bylo dodáváno do 68 hospod a šenkovních domů ve městě a v okolí.

Foto

Důkaz, že se pod roudnickým zámkem skutečně pivo vařilo, ještě existuje. Všude kolem bývalé varny už je ale zbořeniště. "Pokud to bude dále pokračovat, bude to veliká ztráta," prohlásil Petr Hrubý z Národního památkového ústavu Ústí nad Labem. Na záchranu pivovaru se ale zatím nikdo nechystá, americký majitel o něj nejeví zájem a město do cizího majetku investovat nechce. "Ať nám někdo řekne, kde na to máme vzít peníze," poukázal starosta Josef Bakeš (nez.). Hlavní slovo má podle zákona roudnický stavební úřad, který může městu opravy nařídit. Radnice pak musí peníze vymáhat na majiteli pivovaru. Jenže stavební úřad rozhodl jen o stržení krovu. "Budova měla narušenou statiku a ohrožovala životy kolemjdoucích," potvrdila mluvčí MÚ Roudnice nad Labem Renata Gudrová. Petr Hrubý však namítá: "Stavební úřad v Roudnici se bohužel rozhodl pouze pro práce, které tu stavbu likvidují."

Foto

Památkáři tvrdí, že za čtyři miliony korun, které zaplatila radnice za bourání, měla pivovar zachraňovat. "Za ty peníze šlo střechu zabezpečit tak, aby byla stavba zakonzervovaná," dodal památkář Hrubý. Starosta Bakeš však tvrdí, že památkáři jsou z levného kraje. Podle něj je oprava historického pivovaru nad síly radnice, jen střecha by stála kolem čtyřiceti milionů korun: "To jsou desítky, možná několik stovek milionů."

Foto

Video mj. naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Pro právě nadcházející Mistrovství světa ve fotbale 2010 je jako první v Německu nabízeno pivo výrobce Carsberg značky Holsten Pilsener v atraktivním obalu, který byl speciálně pro tuto příležitost vytvořen v německých národních barvách. V období od konce dubna do konce května zdobí barvy německé státní vlajky půllitrové pivní plechovky a PET lahve.

Foto

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Jak je to vlastně s Českým pivem?

[pondělí, 31. květen 2010]

Český pivní trh na konci března rozčeřila poplašná zpráva, že některé domácí pivovary přidávají do svých produktů chemicky získávaný chmelový extrakt, tzv. tetrahop. Za rozšířením informace, původně zveřejněné deníkem Mladá fronta Dnes v testu českých lahvových piv, stál podle mnohých od počátku Plzeňský Prazdroj. Následná konfrontační reklamní kampaň největšího českého producenta piv rozpoutala velké vášně a chvíli to dokonce vypadalo, že Prazdroj přijde o své členství v Českém svazu pivovarů a sladoven. Nikoho proto příliš nepřekvapilo, když pivovar nakonec svoji kampaň předčasně ukončil.

Kampaň Prazdroje, nazvaná „Žijeme českým pivem“, se setkala se silnějším ohlasem, než si sami její autoři zřejmě dokázali představit. O negativní publicitu přitom jistě nestáli. Chybou bylo, že pivovar tažení za čisté pivo vůbec spustil, protože už tím si proti sobě poštval konkurenci. Všichni bez rozdílu, ať už tetrahop používají nebo ne, se shodli, že medializace kontroverzního tématu může českému pivovarnictví jedině uškodit. Brzy se navíc začalo mluvit o tom, že ani samotný Prazdroj v otázce zachovávání původního technologického postupu výroby piva nemá tak docela čisté ruce.

Tetrahop byl při testu deníku Dnes objeven v pivech čtyř výrobců, kteří jeho používání více či méně obhajovali. Látka, která je podle standardů mnoha evropských zemí zdravotně naprosto neškodná, údajně zlepšuje pěnivost piva a dodává hořkost, která dnes v důsledku technologických změn při výrobě mnoha pivům chybí. V Česku její používání předpisy upraveno není, a tak někteří výrobci vydávají tetrahop za přírodní chmelový produkt, jiní za přídatnou látku, která musí být vždy uvedena ve složení na etiketě výrobku. Pivovary, v jejichž produktech byl tetrahop nalezen, až na jednu výjimku používání látky potvrdily. Hájily se však, že hlavním cílem je regulace chuti, zatímco hustší a stabilnější pěna, které si všimne téměř každý, je až druhotným efektem. Vyvracely i spekulace o cílených úsporách nákladů, protože aditivum je prý samo o sobě velmi drahé.

Kampaň plzeňských si však v úvodu vytkla odvážnější cíl – zpřísnění podmínek pro používání chráněného zeměpisného označení České pivo. Ochrannou evropskou značku získalo Česko po dlouhém vyjednávacím procesu před dvěma roky a při splnění podmínek jí nyní svá piva může označit jakýkoli český pivovar. To je samo o sobě v Evropě unikátem, protože chráněná označení bývají spojena s jedním místem či regionem, kde se produkt vyrábí, nebo odkud pocházejí suroviny pro jeho výrobu. České pivo je však pojmem, proti jehož registraci nevznesla námitky žádná ze zemí evropské sedmadvacítky. Přesto vedle této známky existují i u nás lokální chráněná zeměpisná označení piv, kterých využívají například pivovary v Českých Budějovicích, v Brně nebo ve Znojmě.

Paradoxem je, že plzeňský výrobce bojoval za zpřísnění podmínek registrace, ačkoli sám před několika lety žádal o to, aby chráněná piva mohla být vyráběna technologií High Gravity Brewing, při které se již uvařené silnější pivo později zředí na požadovanou stupňovitost. Navíc žádný z pivovarů vařících s tetrahopem dnes chráněné zeměpisné označení nepoužívá a ani používat nemůže, takže k porušení žádného předpisu nedošlo. Iniciativa Prazdroje tak vyznívá jako pouhé plácnutí do vody, které není podloženo věrohodnou argumentací.

Možná by však přece jen mohla nevydařená kampaň něco změnit – že by si více českých pivovarů zažádalo o možnost využívat známku pro své výrobky. Dosud o tomto druhu ochrany málokdo z českých spotřebitelů ví, a pokud ano, spojí si ho spíše s tradičními produkty, jako jsou Štramberské uši, Hořické trubičky nebo Olomoucké tvarůžky, které většinou nemíváme na stole každý den. Vzpomenout si na některý ze zahraničních chráněných výrobků by asi dalo mnohem více práce. Má-li tedy být jedním z důvodů ochrany i snaha upozornit turisty na místní specialitu, měla by se o propagaci více zasadit i samotná Unie. České pivo totiž u domácích konzumentů zatím rozhodně reklamu nepotřebuje a konkrétní značku už si stejně jako oblíbený tým v hokeji nebo ve fotbale vybere každý sám.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaromír Beránek


Představený kláštera František Vehovský říká: Naším cílem je, aby návštěvníci kláštera nejen prošli prohlídkovou trasou, ale mohli zde také najít zázemí k občerstvení.

Dvacet let od návratu do Milevského kláštera si v pondělí připomenou místní premonstráti. Nejen o jejich činnosti a aktivitách hovořil představený kláštera Norbert František Vehovský, který žije v Milevském klášteře deset let a spravuje farnost v Jistebnici a Sepekově.

Klášter jste během posledních let opravili. Kdy začnete s obnovou klášterního pivovaru?

Co se týče obnovy kláštera, pak jsme ukončili jeho první etapu, která koresponduje s prvním nádvořím kláštera. To by mělo být zázemím pro náš život a aktivity. Druhá fáze, kterou jsme již zahájili, probíhá na druhém nádvoří. Zde by mělo sídlit městské muzeum a sociální program. Vedle toho chceme obnovit klášterní pivovar a zajistit ubytování jak pro turistický ruch, tak i pro lidi, kteří chtějí strávit nějaký čas odpočinku a duchovní relaxace za zdmi kláštera. První kroky studie a plány máme připraveny. Ovšem v kontextu současné krize bude větší problém s finančním zajištěním. Chceme využít i evropských prostředků, případně získat stěžejního investora. Cílem je, aby návštěvníci kláštera nejen prošli prohlídkovou trasou, ale mohli zde také najít zázemí k občerstvení a odpočinku či zapojení do duchovně-relaxačních programů. Vždy jde o to, aby klášter současnému člověku nabídl hodnoty a prostředí, ke kterému byl založen. Tím pak žije a stává se smysluplným i pro dnešního člověka.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autorka: Klára Černá | Kráceno


Nikoliv volbami, ale pivem žije tento víkend Třebíč. Konají se zde už 15. pivní slavnosti.

Zlatavý mok tu teče doslova na každém kroku a tak stovky lidí místo volebních uren zamířily raději k výčepům. Třebíč totiž od pátečních odpoledních hodin ovládly tradiční pivní slavnosti.

"Je to tu super, spousta piva, spousta stánků a muzika," pochvalovali si především mladší účastníci. K dispozici jim je až do sobotního večera doslova nevypitelná nabídka piva od dvaceti různých pivovarů z Čech, Slovenska, Neměcka či Belgie. "Máme roztočeny už čtyři sudy, z toho dva už jsou úplně vypité," hlásil už dvě hodiny po zahájení slavností jeden z mnoha výčepních.

Na účastníky navíc čeká spousta muziky, hvězdami slavností jsou Toxique, Martin Chodúr a slovenští Desmod. V sobotu slavnosti ukončí obří ohňostroj.

Pro milovníky adrenalinu a zábavy jsou pro změnu připrveny pivní soutěže s držení tupláku v natažené ruce nebo ve štafetě dvojic v pití piva na rychlost. Mimochodem nejrychejší pár slovenských rekordmanů v této disciplíně v pátek dokázal vypít čtyři piva za pouhých jedenáct sekund, druzí v pořadí byli jen o sekundu pomalejší. "Bylo to rychlý? Jsem skoro abstinent, měsíc jsem nepil," smál se po závodě druhý nejrychlejší soutěžící Tomáš Růžička.

Jediné, co páteční průběh pivního festivalu pokazilo, bylo počasí. V podvečer se totiž nad Třebíčí spustil déšť, který od pódia rozehnal diváky silácké show Železného Zekona.

Zdroj: TN.cz | Autor: Dušan Vrbecký


Odbyt piva v USA stagnuje

[pátek, 28. květen 2010]

Klesající spotřeba alkoholu ve Spojených státech amerických nejvíce postihla pivo. Pro leden 2010 byl odhadován propad o 8 %, v únoru a březnu se zdálo, že bude tento trend pokračovat, a tomu odpovídá i neradostný výhled na rok 2010. Již v roce 2009 byl zaznamenán pokles o 2,2 %.

Obzvláště trpěl segment prémiových piv. Není divu, když je každý desátý Američan momentálně bez práce. Skutečná míra nezaměstnanosti je odhadována na 17 procent.

Naproti tomu se může radovat společnost Craft Brewer. Spotřeba jejích piv vzrostla v roce 2009 o 7,2 %, co se týče objemu a o 10,3 % v cenách.

Okolo 1 500 výrobců Craft Brewer vyrobilo v loňském roce 10,6 milionů hl piva. To odpovídá 4,3 % (objem) a 6,9 % (cena) podílu na trhu. Celkově byl při prodeji piva ve Spojených státech amerických zaznamenán pokles o 2,2 %. Nejvíce postižená byla dovážená piva, jejichž objem klesl o 9,8 %, resp. 3,3 miliony hl.

Producent Corona Extra-Brauer Grupo Modelo zaznamenal u vývozů do Spojených států amerických ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009 pokles o 4 %.

Co je tomu na vině? Předpokládá se, že mexičtí migrující obyvatelé. Mnoho přistěhovalců z Mexika ztratilo v průběhu recese práci. Před hospodářskou krizí žilo ve Spojených státech amerických odhadem 12 milionů Mexičanů, polovina z toho ilegálně, a 22 % jich pracovalo ve stavebnictví. Propuknutí krize v oblasti nemovitostí způsobilo, že se 3 miliony Mexičanů musely vrátit zpět do vlasti. Z tohoto důvodu již také nemohou ve Spojených státech amerických konzumovat žádné pivo, ani značky Corona.

Zdroj: Agris.cz



PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI