Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Životopisy starých hospod jsou často plné příběhů dnes už zapomenutých hostinských a štamgastů. Hostinec U Laušmanů ve Dvoře Králové nad Labem však patří k těm, v jehož štítě je stále jméno zakladatelů a hosté mu jinak neřekli ani v dobách, kdy se na soukromé podnikatele mělo zapomenout.

A může se pochlubit také tím, že nejedno pivo a panáka oblíbeného rumu tady vypil Jaroslav Jakoubek. Muž, jemuž se dodnes přezdívá otec českého šansonu. Dvorní skladatel Ljuby Hermanové, který skládal i textoval písně pro další známé zpěváky a složil například pro Martu Kubišovou a Waldemara Matušku skvělý, leč za normalizace zakázaný duet Víc nechtěl by snad ani d´Artagnan.

Sál hostince kraloval celému městu, byl v něm i Žižka

Restaurace U Laušmanů leží v České Padharti v severním předměstí Dvora Králové nad Labem od druhé poloviny 19. století. Vystavěl ho hostinský Jan Laušman a na tehdejší dobu to byl podle historiků čin podnikatelsky poměrně odvážný.

Protože Podharť měla necelých sto domů s 639 obyvateli a pitné vody ze starého pramene se jí dostalo teprve v roce 1875 díky jednomu z předků Jana Laušmana,“ uvádí bývalý kronikář Dvora Králové nad Labem Pavel Janoušek, který nás provede historií staré hospody ve Vrchlického ulici.

Po prvním majiteli tu čepoval pivo jeho syn Emanuel a dalším pokračovatelem rodu byl potomek Jan. Od dob Rakouska-Uherska se vnější podoba hostince prakticky nezměnila. Hostinec však musel čelit a obstát v soutěži s ostatními podharťskými hospodami a tak majitelé neustále zvelebovali jeho vybavení.

Podharť totiž měla další čtyři hospody. Klustovu pod nemocnicí, hospodu U Slunce s kuželníkem a hampejzem, Rouskovu pod památníkem T. G. Masaryka a Hakovu v Tyršově ulici. Ve všech hospodách se hostům dostalo i té nejintimnější dámské obsluhy,“ píše místní historik a upozorňuje, že u jediné Laušmanovy hospody není známo, že by kdy hostila „kněžky lásky“.

Laušmanův hostinec měl ale v Podharti výsadní postavení a vždycky si zachoval své původní jméno. Taneční sál hostince byl vyhlášený a byl konkurencí pro další dva ve městě. „Svým vnitřním vybaveným a výzdobou však předčil oba sály předčil,“ upozorňuje Pavel Janoušek.

Stěny tanečního sálu zdobila poprsí našich národních velikánů, například Františka Palackého nebo husitského vojevůdce Jana Žižky. Majitel později k sálu přistavěl prostorné jeviště pro divadelní představení a hudebníky. Vždyť dechové orchestry pánů Kejklíčka, Mühlbauera, Vlka a hasičů bývaly mnohočlenné a vyžadovaly velký prostor,“ říká badatel.

Dík, že nemluvíte o politice. A Stalinovi zdraví

V hostinci se čepovalo Klazarovo pivo, což byl královédvorský pivovarník a jeho pivovar zanikl až v 70. letech minulého století. Na čepu bylo ale i Hermanseifské pivo z Rudníku.

Na rozdíl od dnešních výčepů se pivo pumpovalo ze sklepa z dřevěných sudů vzduchem. „Vzlykající“ pumpa byla po dlouhá léta na chodbě. Majitel královédvorského pivovaru Jan Klazar se také postaral o to, aby majitel pivní potrubí čas od času „profoukl parou“". Pavel Janoušek připomíná, že za protektorátu se čepovalo nejen v Laušmanově hostinci řídké válečné sedmistupňové pivo a to je ještě hospody dostávaly v omezeném množství.

Tehdy prý visela v lokále malá cedulka s nápisem „Děkujeme, že zde nemluvíte o politice“. Ovšem ta nemohla hospodu plnou známých a sousedů odradit. Ti si našli svou řeč, která komentovala například vývoj na bojových frontách slovy „ti jim to zas nandali“. Pouze, když přišel někdo cizí, se řeč stočila rychle na sport. „Na sklonku války se pak v hospodě zdravilo pozdrav Stálý nový zdraví“, což bylo přání vítězícím rudoarmějcům a jejich vůdci Stalinovi.

Pavel Janoušek popisuje i historické interiéry hostince: Nad vstupními dveřmi do lokálu byla hlava bradatého kozla, stěny zdobily historické obrázky, například zobrazené slavné setkání králů Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína.

O policejní hodině či parketách, které zničilo sušení obilí

V Laušmanově hostinci byly i staré hodiny, takzvané pendlovky. „Hodiny musela mít každá hospoda, protože určovaly zavírací, takzvanou „policejní“ hodinu. Není ale žádným tajemstvím, jak se tato policejní hodina dodržovala. Tichým karbaníkům stačila zatemněná okna, hlučnější společnost se stěhovala do zadní místnosti. Nepolepšitelní hosté ale končili na ulici,“ popisuje bývalý kronikář města Pavel Janoušek. A dodává, že pendlovky od Laušmanů si nakonec odnesl jeden z pozdějších nájemců do jiného královédvorského hostince U Raků.

Všichni původní majitelé byli české národnosti s vlasteneckým cítěním. A dali tomu průchod i v lokále. Starší štamgasti vzpomínali, že se v lokále často zpívalo a že sám Laušman občas vytáhl housle a rád zpívající doprovodil. „Nesměly to však být žádné odrhovačky. Měl rád národní a lidové písně,“ popisuje Pavel Janoušek. a dodává, že o zábavu se v hostinci staral i podharťský heligonkář Olda Vyhledal svými „zednickými“ varhany, jak se heligonce přezdívalo.

V padesátých létech minulého století musel v hostinci skončit původní majitel. Z výčepu zmizelo řízné Klazarovo pivo. Sál podlehl zkáze - parketovou podlahu trvale vyboulilo uskladněné obílí, které se tu sušilo.

Přestože Laušmanův hostinec měl v době, kdy patřil pod státní podnik Restaurace a jídelny řadu horších i lepších hospodských, pod žádným z nich nedosáhla hospoda bývalého lesku. V sedmdesátých letech pak přestalo po uzavření bývalého Klazarova pivovaru v hospodě téci i královédvorské pivo. Vrátil se k němu až nynější majitel Václav Ryba. V Laušmanově hostinci točí místního Tambora, kterého začal před dvěma roky vařit ve Dvoře Králové stejnojmenný nový pivovar.

Před čtvrtstoletím hazard a trosky, dnes hospoda a bowling

V osmdesátých letech proslul hostinec U Laušmanů také jako tajná herna hazardu. Hrálo se v něm takzvané „plátýnko“, česká obdoba rulety, při níž se vyhrávaly nebo prohrávaly poměrně velké peníze. „Hrávalo se v bývalé trafice a bývalém bytě Laušmanů. Od výčepu tam vedlo signalizační zařízení, ve dveřích bylo jen kukátko. A když se objevili esenbáci, dostali hráči hazardu signál. Okamžitě zhasli a ztichli. Jen příslušníkům bylo občas divné, že kolem hostince parkují fára z Prahy, Liberce, Budějovic, Hradce, ale uvnitř sedí jen hrstka místních obyčejných lidí,“ vzpomíná Václav Ryba.

Ten, když v roce 1991 hostinec od rodiny Laušmanů krátce po restituci kupoval, měly historické dokumenty jako úřední datum rok 1895. „Ale už tehdy v nich bylo napsáno, že to byl dříve hostinec,“ říká Václav Ryba, který hospodu postupně renovuje. Když totiž hospodu koupil, byla hodně zruinovaná. „Hospoda byla obouchaná a měla stará rozsekaná okna. Zpočátku sem vozil pravidelně jeden můj známý do Dvora Králové z Krkonoš autobusy holandských turistů. A ti si vždy fotili, kam lezou,“ vzpomíná s úsměvem Václav Ryba, který postupně starý sál proměnil v bowling a opravil vnitřek i vnějšky hostince. Lokálu se ale snaží ponechat vizáž staré, útulné hospody.

Při rekonstrukci také zjistil, že hostinec byl třikrát přistavovaný a našel v něm i kolejnice pro zavěšené maso. „Asi tu byl u hostince i řezník,“ míní Václav Ryba, který dnes vede restauraci U Laušmanů se synem.

Nedávno strávili v hostinci s kamarády a přáteli dvacáté Vánoce. Od rána v lokále už tradičně hrála živá country kapela a domů šli chlapi až před večeří dobře naladěni. Kdo ví, možná s nimi ten den byl i otec českého šansonu Jaroslav Jakoubek.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Petr Broulík | Kráceno


V Martine sa má opäť variť pivo

[pondělí, 10. leden 2011]

V meste Martin sa zrejme opäť začne vyrábať pivo. Spoločnosť Sawpi, s.r.o. totiž plánuje v lokalite Priekopa postaviť minipivovar Martpils.

Ako vyplýva z investičného zámeru, ktorý už spoločnosť predložila na posúdenie vplyvov na životné prostredie (Environmental Impact Assessment - EIA), s výstavbou malého pivovaru by sa malo začať v máji tohto roka, pričom ukončenie výstavby je naplánované o rok neskôr. Vzniknúť by malo desať nových pracovných miest. Výstavba minipivovaru by si mala vyžiadať niečo vyše 68 tis. eur.

Ročne plánuje investor vo svojom pivovare Martpils vyprodukovať šesť tisíc hektolitrov piva. "Pivovar nemá ambíciu byť konkurenciou pre veľkých dodávateľov piva, ale chce ponúknuť domácky varené pivo tak reštauráciám ako aj svojim zákazníkom vo vlastnom výčape," uviedol investor v posudzovanom zámere. Výrobná hala minipivovaru by sa mala rozprestierať na ploche takmer 450 metrov štvorcových.

Turiec mal takmer 200 ročnú tradíciu výroby piva na Slovensku. Históriu výroby piva v Turčianskej kotline začal písať pivovar v Necpaloch. Ten zanikol v roku 1890. Neskôr pokračovala výroba piva v meste Martin, kde sa vyrábalo pivo Martiner. Posledné roky pivovar v Martine patril do zoskupenia pivovarov spoločnosti Heineken Slovensko. Tá sa v roku 2003 rozhodla pivovar zatvoriť a presunúť výrobu martinského značkového piva do nitrianskeho pivovaru. "Výhodou minipivovaru na pivovarskom trhu je skutočnosť, že pivo vyrobené v minipivovare bude trochu iného charakteru ako pivá vyrábané veľkými pivovarmi, kde sa prejavuje uniformita výroby ako dôsledok znižovania nákladov na výrobu," konštatuje sa v zámere.

Spoločnosť Sawpi so sídlom vo Vrútkach vznikla podľa výpisu z Obchodného registra SR v roku 2005. Firma sa podľa informácií dostupných na internete zaoberá výrobou a vývojom vyhrievacích telies, špirál a elektrických ohrevných platní používaných v elektrických radiátoroch a v gastronomickom odvetví. Jediným spoločníkom je fyzická osoba.

Zdroj: Spravy Pravda.sk | SITA


Minipivovary v rozkvětu

[pátek, 7. leden 2011]

První Zpoždění roku 2011 bylo zároveň mým prvním Zpožděním na Radiu Wave. Téma jsem vybral aktuální a vskutku české – minipivovary. Aktuální je z toho důvodu, že minipivovary v současnosti prožívají neuvěřitelný boom. Z jakého důvodu považuji toto téma za české, to asi nemá smysl dále rozvíjet. Mé pozvání na lehce pivní řeči přijal majitel nuselské restaurace Zlý časy Jan Charvát. O jeho přehledu v problematice svědčí už jen fakt, že ve svém vlastním lokále čepuje pivo z 24 malých pivovarů.

Když se řekne „malý pivovar“, zdaleka není jisté, že máme všichni na mysli to samé. Pojem totiž nespecifikuje, jak moc malý ten pivovar je. Navíc existuje ještě celá řada dalších termínů, které příliš světla do této problematiky nevnášejí: minipivovar, restaurační minipivovar, mikropivovar… S definicí toho, co vlastně chci zkoumat, mi pomohl ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Charvát. Zároveň jsme probrali „pivní legislativu“ a zhodnotili, jak velký boom pivovary daného typu vlastně zažívají.

Nebude to dlouho trvat a v Kostelci nad Černými lesy už budou místní hasit žízeň pivem z vlastního pivovaru. Bude to přitom velká rarita – společnost Dej Bůh štěstí chce totiž rozjet výrobu pomocí technologií z třicátých let. O návratu černokosteleckého ležáku jsem hovořil se zástupcem společnosti Dej Bůh štěstí Milanem Starcem.

Zatímco v Kostelci se výroba vlastního piva teprve chystá, pražský minipivovar Richter už čepuje zlatavý mok léta, a to nejen v restauraci U Bulovky, ale také v Jihoměstském pivovaru. Pražané za to vděčí majiteli pivovaru a sládkovi Františku Richterovi.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Petr Dušek


Měsíčník Pivo, Bier & Ale vyjde v nakladatelství ROW Pavla Borowiece. Časopis má podle svého vbydavatele zacelit "pivní díru na časopiseckém trhu".

První číslo měsíčníku vyjde 26. ledna. "Uzavře se období příprav, které trvalo s menšími přestávkami od prosince 2009," uvedl pro Strategii Borowiec.

Měsíčník Pivo, Bier & Ale podle svého vydavatele a šéfredaktora nabídne stálé rubriky na téma degustace, nová piva, rodinné pivovary, pivní turistika po Čechách i do zahraničí, ale také gastronomie nebo káva.

V každém čísle čtenář najde rozhovor se sládkem nebo velký profil českého i zahraničního pivovaru.

Pivo, Bier & Ale vyjde v rozsahu 64 stran ve formátu A4 s lepenou vazbou V2. Náklad dosáhne počtu pěti tisíc výtisků. Grafickým řešením se chce vyrovnat zavedeným časopisům o gastronomii nebo vínu. Prodejní cena časopisu bude 49 korun.

V lednu 2011 vydavatel spustí také internetové stránky Pivobierale.cz. Obě média budou vedle sebe působit souběžně. Internetové stránky nabídnou především informace, prostor pro diskuse, možnost hlasování v anketách i soutěžích a podporu prodeje měsíčníku včetně jeho akcí.

Zdroj: Strategie.cz


Sběrateli učarovaly pivní lahve

[pátek, 7. leden 2011]

Do ucelené kolekce domažlického a koutského pivovaru chybí Stanislavu Poislovi jediná lahev.

Unikátní sbírkou historických pivních lahví se může chlubit Stanislav Poisl ze Kdyně. Ke svému koníčku přišel vlastně náhodou.

Foto

Proč jste začal sbírat zrovna pivní lahve?

Začal jsem před čtrnácti lety díky kolegovi, který už je sbíral. Přinesl jsem mu jednu, kterou jsem dostal. On mi ji však vrátil s tím, že sbírá jen lahve z Plzeňska a Klatov. Lahev mi nejen zůstala, ale navíc jsem dostal ještě čtyři navrch. Tak se mi to zalíbilo, že jsem si také založil sbírku.

Popište nám vaši sbírku.

Podařilo se mi nashromáždit patnáct set lahví. V republice existovalo zhruba pět set padesát pivovarů a téměř každý měl svou vlastní lahev. Existuje spousta jejich variant. Mám zde lahve s litými nápisy z celé republiky. Západní Čechy se snažím rozdělovat podle regionů. Mimo to sbírám i lahve s erby a všechny původem z knížecích a hraběcích pivovarů.

Jaká je pro vás nejcenější?

To nejde jednoznačně říci. Mám jich hodně oblíbených. Jedna z nich je s obrovskými nápisy, kterou jinde v republice nenajdete. Hodně vzácné jsou třeba lahve z hostouňského pivovaru a mnoho je jich tady z dnes už zaniklých obcí.

A váš nejstarší a naopak nejmladší unikát?

Nejstarší jsou lahve z poběžovického a plzeňského pivovaru, ty byly vyrobeny v roce 1885, nebo z roku 1890 tu mám lahev z Tachovska. Většina jich pocházi z let 1910 až 1920. Nejmladší jsou ze staňkovského pivovaru z roku 1928. Lahve s nápisy se přestaly vyrábět v roce 1940. Musím říci, že si na jejich výrobě opravdu dali záležet. Mezi mé unikáty určitě patří ještě plná lahev piva s hrdlem zalitým voskem z roku 1920, která pochází z železnorudského pivovaru.

Co třeba domažlický nebo koutský pivovar?

Z koutského pivovaru mám patnáct oboustranných erbovních lahví. Chybí mi jen jedna varianta, ale tu vlastní pouze sběratel v Příbrami. Co se týká domažlického pivovaru, tak mám kromě jedné varianty kompletní sbírku, v níž nejstarší lahev je z parního pivovaru z roku 1920.

Jak se lahve vyráběly?

Sklo se lilo do forem a pak se foukalo. U lahví z bělského a poběžovického pivovaru byly naprosto geniálně vyřešeny uzávěry a to závity rovnou v hrdle. To žádné jiné v okrese neměli a v republice jich bylo minimum. Většinou se uzavíraly korkovými špunty nebo patentními uzávěry.

Jak zjistíte, odkud která pochází a podle čeho se orientujete?

K tomu existují knihy, které popisují všechny pivovary. Obsahují informace, kdy byly založeny, kdy zanikly, kdo byl jejich majitel, kdo sládek a také obtisky jejich lahví. Díky této literatuře se mohou sběratelé snáze orientovat. Zjistil jsem ale, že spousta lahví, které mám ve své sbírce, v těchto knihách ještě chybí.

Co ještě vaše sbírka obsahuje?

Mám zde půllitry se jmény hostinských. Dříve měl každý domažlický a klatovský hostinský své vlastní půllitry s litými a svéráznými nápisy, například Václav Pojar Nová Kdýň, nebo Jiří Váchal Kouto. Mladší variantou jsou pak půllitry s nápisy vlastníka hospody na dně. Mám i kolem tří set originálních limonádových lahví, několik původních pivních soudků a samozřejmě i vývěsní štíty, které nechyběly nad žádnou hospodou. Mezi starými, na nichž jsou ještě dvoumístná telefonní čísla, mám i vývěsní štít z hospody ve Filipově Hoře, která přestala fungovat nedávno.

Jakou hodnotu mají jednotlivé lahve?

Cena těch běžnějších se pohybuje kolem sta až dvou set korun. Opravdu dobrá lahev se cení tak pěti sty korunami.

Chybí vám nějaké specifické kousky a kolik byste byl ochoten za ně zaplatit?

Největší radost by mě udělalo, kdyby někdo měl pivní lahev z chotiměřského, mutěnínského, poběžovického, ronšperského či trhanovského pivovaru a chybí mi také Královec z Domažlic. Pokud by je někdo měl a byl by ochoten je prodat, může se mi ozvat na tel. 603 158 092. Velmi dobře za každou lahev zaplatím. Za tyto unikáty jsem ochoten zaplatit čtyři až pět tisíc korun.

Komu jednou předáte svoji sbírku?

To nevím. Mám dvě dcery, které to moc nezajímá. Snad ji jednou věnuji nějakému muzeu.

Jaké pivo máte nejraději?

Nejsem pivař, ale když je pivo dobré, rád si ho dám. Nejvíc si pochutnám na koutské dvanáctce a svijanské třináctce.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Helena Bauerová | Foto: Stanislav Šebek


Osud barokního pivovaru, který po loňských zásazích města zůstal bez střechy, je nyní opět tématem číslo jedna v Roudnici nad Labem.

Zatímco za posledních dvacet let se o zchátralou památku nikdo příliš nezajímal, nyní město vede čilou korespondenci s majitelem. Američan, John D. Bailey, který pivovar vlastní, začal s městem komunikovat.

Diskutuje se o prodeji pivovaru do vlastnictví města, vše je ale zatím předmětem jednání. Pan Bailey si klade podmínku zachování pivovaru,“ přiblížil obsah korespondence hlavní iniciátor snah o záchranu pivovaru a v říjnových volbách (zatím neprávoplatně) zvolený zastupitel Roudnice Jiří Brodský. Jak vysvětlil, nabízí se více možností, včetně navázání spolupráce obou stran.

S panem Baileym komunikujeme téměř denně. Stojí o to, aby zůstal pivovar zachován a začalo se s jeho opravou,“ uvedl Brodský.

Pivovar je v současné době bez střechy, k nařízenému provizornímu zastřešení zatím nedošlo. „Jak to bude se zastřešením zatím nevíme, projekt je hotový, ale čeká se na nové zastupitelstvo města,“ vysvětlil Brodský.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Zdeňka Studená


Obnovit historickou budovu pivovaru v Bílině na Teplicku chce soukromá společnost. Od města odkoupí zchátralé objekty pivovaru a přebuduje je v komerční centrum i ubytovací kapacity. V pivovaru by kromě nového bydlení měl vzniknout i malý pivovar.

Foto

Další zájemce chce provozovat chátrající lázně v Bílině na Kyselce. Český investor má zájem vstoupit spolu s městem do akciové společnosti. Lázně by měli opět poskytovat tradiční služby a navíc by mělo v areálu lázní vzniknout i wellness centrum. Počítá se také s lázeňskou variantou domu pro seniory. Zastupitelé budou o odprodeji pivovaru a také o lázních jednat na počátku roku 2011.

Zdroj: iTeplice.cz


Chmelaři na severu Čech doplácejí na mimořádně dobrou úrodu. Letos měli druhou nejlepší sklizeň končícího desetiletí, ale o chmel není zájem. Urodilo se totiž všude. Výkupní ceny tak spadnou až o 20 procent. Pěstitelé kvůli tomu nemusejí mít na obnovu chmelnic.

"Dostanou za chmel asi o 20 procent nižší ceny než před rokem, což je pro ně problém," přibližuje paradoxní situaci Pavel Šponer, který s chmelem obchoduje v žatecké společnosti Bohemia Hop.

V porovnání s loňským úspěšným rokem sklidili letos tuzemští chmelaři ještě o 1 156 tun víc. Hlavním důvodem bylo větší množství srážek proti dlouhodobému průměru.

"Podle informací Chmelařského institutu také došlo u žateckého poloraného červeňáku k navýšení prodeje sadby," uvedl tajemník svazu pěstitelů Michal Kovařík.

Pěstitelé si ale přáli, aby se chmel prodával alespoň za loňské ceny, které byly zhruba 180 tisíc korun za tunu. Podle předsedy svazu pěstitelů Bohumila Pázlera je to minimální cena, kterou potřebují, aby alespoň udrželi současné osázené plochy. A to se jim nevyplní.

V tradičních pivovarských zemích klesá výroba piva

Podle některých světových statistických údajů by se mohlo zdát, že výroba piva neklesá. Více ho produkují zejména země s velmi početným obyvatelstvem, jako je Indie, Čína, Vietnam či Brazílie.

"Jenomže u nich se chmel prakticky vůbec nepoužívá. A naopak v tradičních pivovarských zemích, jakými jsou Německo, Belgie nebo třeba Japonsko, které je naším největším odběratelem chmele, výroba piva klesá," dodal Šponer.

Situaci v Česku a celé Evropě nezachrání ani malé pivovary a minipivovary, které jsou současným trendem. Milovníci piva sice vyhledávají originální chutě, jenže ty většinou nepochází z velkých výroben. Příkladem v tomto kraji jsou minipivovary ve městech Varnsdorf či Žatec. Jenže ty nedokážou propad velkých podniků vynahradit.

Na nižší výrobu piva a jeho slabší chmelení přitom doplácí z chmelařských zemí nejvíc právě Česko. "Máme nejlepší chmel na světě, to všichni uznávají, je to naše velká výhoda. Ale je to i nevýhoda, protože je nejdražší," vysvětluje Šponer a na mysli má zejména žatecký poloraný červeňák, nejrozšířenější a nejkvalitnější český chmel.

Budou chybět peníze na nové sazenice

Pokud by na každé tuně pěstitelé proti loňsku skutečně měli o 35 tisíc korun méně, jen obtížně jim to vyrovná náklady na pěstování. Letos navíc dali víc peněz za ochranu proti škůdcům, například proti peronospoře chmelové.

Hrozí tak, že kvůli nižší prodejní ceně budou mít málo peněz na potřebné omlazení chmelových sazenic. To je přitom pro české chmelaře důležité, aby udrželi kvalitu sklízených šištic a mohli konkurovat například sousednímu Německu. A je dokonce otázka, zda bude pokračovat aspoň mírná obnova.

SKLIZEŇ NA SEVERU ČECH

letos - sklizeň: 7 772 tun - výnos: 1,49 tun/ha

loni - sklizeň: 6 616 tun - výnos: 1,25 tun/ha

SKLIZEŇ V OBLASTECH

Žatecko: 5 620,4 tuny

Úštěcko: 903,2 tuny

Tršicko: 1 248,1 tuny

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


Vývoz piva z Česka klesne za letošní rok o dvanáct procent. Ze zahraničních trhů mizí jak laciné značky, tak dražší prémiová piva.

Dvanáctiprocentní pokles vykáže za letošní rok vývoz českého piva. Odhadl to Český svaz pivovarů a sladoven. V historii exportu z České republiky by šlo o největší meziroční změnu k horšímu. Stejný propad, také o 12 procent, už dříve odhadl svaz u celkové produkce.

Poprvé v novodobé historii Česka klesl export loni - o 10,5 procenta oproti roku 2008, kdy pivovary v Česku uvařily dohromady rekordních 19,9 milionu hektolitrů a vyvezly i rekordní objem 3,7 milionu hektolitrů. Teď ale vývoz, který dosud pomáhal pivovarům v situaci váznoucí domácí spotřeby, nepředstavuje pro tuzemské pivovarnictví - až na výjimky - záchranu.

Pivovary většinou ještě konkrétní čísla o své letošní produkci nezveřejňují. Ale trend propadu exportu potvrzují. Podle zástupců velkých nadnárodních pivovarů je důvodem pokračující recese a omezování spotřeby. "Silné a tradiční české exportní značky jsou v zahraničí díky své kvalitě a velkému kreditu prodávány jako prémiová či superprémiová piva. A tento segment je zasažen dopady ekonomické recese, podobně jako je tomu u nás," říká třeba mluvčí dvojky trhu Pivovarů Staropramen Pavel Barvík. Skupina loni uvařila na tři miliony hektolitrů piva a už loni zaznamenala pokles exportu o 11 procent.

Ale i mezi velkými jsou výjimky. Takový Budějovický Budvar si podle ředitele Jiřího Bočka v exportu letos naopak mírně polepší. "Zhruba o čtyři procenta. Poprvé ve 115leté historii pivovaru překročí náš vývoz sumu 600 tisíc hektolitrů," tvrdí Boček. Export Budvaru tak vyrovnává pokles prodeje tohoto národního podniku na domácím trhu. Budvar je ale na českém trhu tak trochu raritou. Nikdo jiný nevyváží tak vysoký podíl z celkové produkce - v případě Budvaru jde letos už o téměř polovinu z 1,25 milionu hektolitrů.

Stop vývozu za nízkou cenu

Výrazný propad exportu má i další důvody. Je tu hodně středně velkých a menších pivovarů, které prakticky z roku na rok omezily vývoz na minimum. Změnily strategii.

"Řada z nich vyvážela v minulých letech obrovské objemy za výrazně nízkou cenu do řetězců v zahraničí. Noví vlastníci tohle utnuli, ale obnovit vývoz v původním množství se už nepodařilo," popisuje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

To se týká zejména pivovarů, které v poslední době koupila skupina K Brewery. Třeba jihlavského Ježka, protivínského Platanu nebo pivovaru ve Vysokém Chlumci, který ještě v roce 2008 vyvážel 80 procent uvařeného piva. "Některé exporty jsme úplně vyklidili. A není naším cílem je za každou cenu obnovit. Chceme posílit spíš na domácím trhu," říká Otakar Binder z K Brewery. K Brewery je jedním z mála pivních producentů, kterým prodeje i letos rostou. Sedmička pivovarů z této skupiny letos celkově naroste o zhruba 18 procent na nějakých 900 tisíc hektolitrů. Z toho 250 tisíc by měl činit vývoz.

Jak šéf pivovarnického svazu, tak i některé samotné pivovary soudí, že příští rok se propad opakovat nemusí. Dokonce se prý můžeme dočkat vyrovnaného stavu s letoškem. Pomalu odeznívá krize, části pivovarů se podaří export zlepšit.

A jsou tu i tací, kteří sázejí hlavně na vývoz. Například dosud upadající rakovnický Bakalář, který v létě koupila skupina dovozců a obchodníků s pivem v čele s ruským podnikatelem Andrejem Brajlovským, spoluvlastníkem největšího importéra a distributora piv v Rusku, firmy Russian Tradition Group.

Rusové teď investují peníze do technologie a modernizace, které mají vylepšit exportní možnosti Bakaláře.

Letošních 20 tisíc uvařených hektolitrů má zhruba do dvou let vzrůst na 100 tisíc. A převážně do ciziny, hlavně do Ruska. "Zhruba v závěru první poloviny příštího roku začneme zahraničním odběratelům pivo dodávat," říká ředitel Bakaláře Pavel Gregorič.

Pochmurný odhad

2,9 mil. litrů piva

Na tolik odhaduje letošní vývoz piva Český svaz pivovarů a sladoven. Loni pivovary z ČR exportovaly 3,3 milionu litrů - o 0,4 milionu méně než v rekordním roce 2008. České pivo míří nejčastěji do Německa a Slovenska.

18%

je podíl exportu na celkové produkci piva v ČR. V žebříčku největších exportérů Evropy je ČR na šestém místě. Vede Nizozemsko, pak Německo, Belgie, Velká Británie a Irsko.

75%

celého exportu z ČR tvořily loni ležáky (11- a 12stupňová piva). V roce 2008 se však nejvíc (73 %) vyvezlo výčepních piv (do deseti stupňů).

SVĚTLÁ VÝJIMKA BUDVAR

Budějovický Budvar je jedním z mála pivovarů u nás, jimž letos neklesne export. Vývoz Budvaru naopak o čtyři procenta vzroste na 600 tisíc hektolitrů.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: MIroslav Petr


K vánočnímu období v Česku patří chuť svařeného vína, grogu nebo punče, popíjení svátečního piva v místní tradici příliš nezakotvilo. To ve Spojených státech vaří v malých pivovarech hned desítky druhů svátečních piv. Bez ohledu na vyznání začínají pro některé lidi zimní svátky tím, že v jejich lednici přistane čerstvá várka speciálního piva. Předvánoční období je ve Spojených státech pro malé pivovary tím nejdůležitějším, a tak jim nedělá problém vyrábět těch pár týdnů v roce něco zvláštního.

Jeden z židovských newyorských barů třeba odstartoval sváteční čas košer pivem. Každý zákazník ho dostane hned celou krabici, společně se svíčkami a návodem, jak si vytvořit vlastní menoru (tradiční židovský sedmiramenný svícen) z pivních lahví. "Každého, myslím, aspoň trochu baví kýč a takové ty věci. Kýč je slovo z jidiš a my Židé máme skvělý humor," tvrdí s úsměvěm spolumajitel Idle Hands bar Marc Schapiro.

Košer pivo s názvem Jewbilation se vyrábí ze 14 druhů sladu, 14 druhů chmele a má 14 procent alkoholu. Kvasí v sudech, používaných běžně pro zrání whisky. "Pro mě musejí být tahle piva robustní, veliká, plná chuti a s vysokým obsahem alkoholu. Musejí to být piva, která vás ve studených zimních dnech zahřejí," přiznává hlavní sládek He'Brew Paul Mcerlean.

V pivovaru Tröegs Brewing Company zas vaří ležák jménem Šílený Elf - na sud o objemu zhruba 1 200 litrů se spotřebuje 55 kilogramů medu a 545 kilogramů sušených třešní. Šíleného Elfa charakterizuje jedenáctiprocentní obsah alkoholu a sytě rudá barva. "Je to dost náročné, celý proces fermentace a výroby zabere téměř dva měsíce, ale my doufáme, že pak lidé budou chtít ochutnat i další naše výrobky," přiblížil spolumajitel pivovaru Chris Troeger. A hosté v barech, kde elfa točí, si pivo pochvalují, nejraději by ho prý pili celý rok. Majitel pivovaru to ale odmítá, podobné chutě prý patří výhradně k Vánocům.

Video a celý článek naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Největší setkání pivovarníků a výrobců piva v České republice se uskuteční během prvního únorového týdne v jihočeském Táboře (od 1. do 4. února 2011). Veřejná část slavností se koná ve všech prostorách Hotelu Palcát. Po čtyři dny si mohou milovníci zlatého moku vybírat ze široké nabídky tuzemských i zahraničních druhů piv. Návštěvníci a hosté budou moci poprvé ochutnat točené pivo Paulaner z Mnichova, bavorský Oktoberfest Bier, piva z pivovaru BrewDog ze skotského Fraserburghu, výrobky pivovaru Matuška, domácího pivovaru Berounský Medvěd, rodinného pivovaru Pacov nebo pivovaru Belweder Železná Ruda.

Nároční fajnšmekři budou moci ochutnat pivo z Dánska, Norska, Francie, Anglie, opakovaně z Belgie (ze 4 tamních pivovarů), z Bavorska (ze 3 pivovarů)... Krátce řečeno: piva všech barev, chutí i původu. Očekává se stejně jako v minulých letech návštěva několika tisíc lidí.

V doprovodném kulturním programu vystoupí například Ilona Csáková, Maxim Turbulenc se svým letošním trhákem „Čechodecho“, dívčí rocková kapela The Apples, táborští umělci Jiří Matyáš band, Big Papa, dechovka, harmonikáři, diskžokejové a řada dalších.

V odborných soutěžích o Zlatou pivní pečeť se v prostorách Jihočeské univerzity utkají tuzemské i nadnárodní pivovary, pivovarské domy a minipivovary. O prestižní ocenění se bude soutěžit v 21 kategoriích. V minulém roce bylo přihlášeno a zařazeno do soutěží více než 460 vzorků piva ze 92 pivovarů a minipivovarů. Letos do odborných degustací poprvé vstupují se svými výrobky asijské pivovary: z japonské Yokohamy a kazašské Astany. Rovněž premiéru absolvují maďarský pivovar Serforrás Miškolc, bavorský Paulaner Mnichov nebo BrewDog ze Skotska. Opakovaně dorazí 3 pivovary z Belgie, 3 pivovary z Bavorska, jeden z Rakouska, 5 ze Slovenské republiky. Kvalitu své produkce bude moci poměřit i několik nových českých malých pivovarů, jako např. Šumavský pivovar z Vimperka, Pivovar Bravůr Loučná nad Desnou, Pivovar na Rychtě z Ústí nad Labem, Chebský pivovar.

V soutěži o Zlatý český pramen jsou do degustačních soutěží o nejlepší minerální vodu vedle největších výrobců z České republiky a Slovenské republiky přihlášeni výrobci z Itálie a Gruzie.

Odborné degustace jsou přísně anonymní a oficiálně garantované odbornými autoritami. Soutěže piva certifikuje světově renomovaná společnost Bureau Veritas Czech Republic a Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky. Soutěže minerálních vod kontroluje mezinárodní certifikační koncern TÜV SÜD. V letošním roce porotu posílí navíc i americký auditorský a certifikační koncern 3EC International, takže můžeme směle uvést, že tak objektivními kontrolními parametry nedisponuje žádná soutěž piva na světě. Každý degustátor má možnost zpětně ověřovat hodnocení své i svých kolegů. Svědčí to o neustále rostoucí důvěře i prestiži ocenění Zlatá pivní pečeť a Zlatý český pramen. V letošním ročníku budou navíc s pořadateli spolupracovat také odborníci Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Střední průmyslové školy potravinářských technologií z Prahy.

XXI. Reprezentační slavnosti piva se konají pod záštitou náměstka ministra pro místní rozvoj České republiky Ing. Michala Janeby, pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Jiřího Zimoly a pod záštitou České centrály cestovního ruchu CzechTourism. Pořadateli jsou Město Tábor, produkční agentura REVEL, Jihočeská univerzita, ekonomická fakulta, České Budějovice, umělecká agentura RichArt, Střední škola obchodu, řemesel a služeb Tábor a Hotel Palcát.

Předprodej vstupenek bude probíhat v městském Infocentru na Žižkově náměstí od 11. ledna 2011.

Podrobnosti o slavnostech piva naleznete na webových stránkách

Zdroj: Tisková zpráva Reprezentačních slavností piva v Táboře


Město musí zaplatit vícepráce, statika některých budov je prý horší, než se čekalo.

Ten, kdo počítal a zhotovoval rozpočet pro stavbu Chrámu chmele a piva v Žatci, se pořádně netrefil. O osmnáct milionů korun.

Taková je cena víceprací, které musí navíc město zaplatit za práce, které nebyly zahrnuté v rozpočtu akce za čtvrt miliardy korun. „Vícepráce na projektu Chrámu chmele a piva jsou ve výši osmnáct milionů korun,“ informovala žatecké zastupitele i veřejnost nová starostka města Zdeňka Hamousová.

Zatímco hlavní turistická část projektu Chrámu chmele a piva už funguje, vlastní pivo ve stylové restauraci už teče proudem, dá se vystoupat na Pivní maják nebo si projít labyrint, pracuje se i na dalších fázích výstavby. Renovaci klášterní zahrady a opravě renesanční sladovny. Při výstavbě se ale některé části nečekaně prodražily. A částka osmnáct milionů není vůbec zanedbatelná. „Vícepráce jsou mimo jiné způsobeny velmi špatný statickým stavem historické sladovny a s tím souvisejících prací. Projekt vznikal v určitém období a při realizaci se ukazuje, že skutečný stav některých objektů je v současnosti horší,“ zdůvodňuje navýšení rozpočtu starostka.

Tečou peníze, kam mají?

Žatečtí zastupitelé peníze pro firmu Metall Quatro, která akci za zhruba čtvrt miliardy korun, na níž přišlo více než 200 milionů korun z Evropské unie, schválili. Nechají si ale předložit odborný posudek. „Mělo by jít o nezávislé posouzení prací a přezkoumání položkových rozpočtů. Abychom věděli, že opravdu byly všechny práce provedeny,“ navrhl zastupitel Vladimír Martinovský. Vedení města je pro stejný postup, přezkoumá se, zda všechny peníze potečou správným směrem. „Výsledek posouzení bude zastupitelstvem města projednáván, bude přístupný i veřejnosti,“ ujišťuje Hamousová.

Zastupitelé chtěli také vědět, kdo je za navýšení zodpovědný. Zda projektant nebo někdo, kdo sestavoval rozpočet, chtěli také vědět, jak město vícepráce hlídá. Někteří nevěřili, že se statika mohla o tolik zhoršit, než v projektu předpokládal projektant. I na tuto otázku by měl odpovědět vyžádaný posudek.

V rámci projektu Chrámu chmele a piva probíhá v Žatci revitalizace tzv. Pražského předměstí, klášterní zahrady a renesanční sladovny.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý


Obyvatelé Jižního Súdánu napůl žertem říkají, že dvaadvacetiletou válku za nezávislost vedli za právo dát si po horkém dni vychlazené pivo. Konflikt se rozhořel v roce 1983, kdy vláda v Chartúmu vyhlásila napříč zemí islámské právo šaría, jež zakazuje pití alkoholu.

Za nadvlády muslimského Severu se pouhé držení alkoholu trestalo několika tucty ran bičem. I mešní víno směl do země dovážet pouze papežský nuncius pod rouškou diplomatických výsad. Sotva tady zaschl inkoust na mírové dohodě, která převážně křesťanskému a animistickému Jihu poskytla autonomii, začaly žízeň jižanů hasit dodávky s pivem ze sousední Ugandy.

Foto

Speciálně pro jihosúdánský trh byl vyvinut světlý ležák „White Bull" (bílý býk) o síle 4,2% alkoholu.Díky majiteli Plzeňského Prazdroje, jihoafrické skupině SABMiller, už není Jižní Súdán odkázaný na pivo z dovozu. Loni založený pivovar v Jubě (Džubě), hlavním městě Jihu, je jediným průmyslovým podnikem v oblasti. Celkovou hodnotou 51 milionů dolarů (970 milionů Kč) se jedná o největší investici v Jižním Súdánu mimo ropný sektor. Investice zahrnovala i vybudování čerpadla, čističky a potrubí, jež přivádí vodu z Nilu vzdáleného téměř pět kilometrů od pivovaru. Samotné varné zařízení je z druhé ruky z Bulharska.

V Jubě se vaří tři typy piva, včetně dvou v ugandské licenci. Speciálně pro jihosúdánský trh byl vyvinut světlý ležák „White Bull" (bílý býk) o síle 4,2% alkoholu. Pivo pojmenované po uctívaném sudokopytníkovi je mezi jižany oblíbené jak kvůli místnímu původu, tak relativně nízké ceně. Zatímco značky z dovozu stojí 4 až 6 súdánských liber (32 Kč - 48 Kč), Bílého býka lze pořídit už za 3 súdánské libry (24 Kč). V oblasti, kde životní výdaje devadesáti procent obyvatel nepřesahují jeden dolar denně (19 Kč), se stále jedná o luxusní výrobek. Od zahájení provozu se nicméně výstav pivovaru téměř zdvojnásobil - ze 180 tisíc hektolitrů v květnu 2009 na 350 tisíc hektolitrů koncem roku 2010.

V Džubě se licenčně vaří i ugandské pivo Nile Special. V celém Jižním Súdánu je pouhých 50 km asfaltovek. Ještě většímu rozmachu firmy brání katastrofální infrastruktura. V celé oblasti o rozloze 640 tisíc kilometrů čtverečních (osminásobek České republiky) je pouhých 50 kilometrů vyasfaltovaných silnic. Místní autodopravci si navíc účtují dvojnásobný tarif než v okolních zemí, neboť přivykli přeplácení od zahraničních humanitárních organizací. Většina produkce pivovaru se tak zkonzumuje v Džubě a okolí.

Pro právníky SABMiller představovala specifický oříšek otázka registrace obchodní značky, neboť celostátní úřady v Chartúmu alkoholické výrobky odmítají uznat. Tento problém by se však mohl v dohledné době vyřešit. Druhý lednový víkend hlasují obyvatelé Jižního Súdánu o úplné nezávislosti. Výsledek referenda už mají čím zapít.

Zdroj: Týden.cz


Pivovarům v Česku klesá odbyt. Už loni se výroba piva snížila meziročně o šest procent, za letošek pivovarníci odhadují dvanáctiprocentní pokles na celkových 16,5 milionu hektolitrů piva.

Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého se na tom podílí hlavně snížení domácí poptávky, klesá ale také export: „Je to nejhorší situace za posledních 20 let. Propad je skutečně téměř dvacetiprocentní za poslední dva roky. V roce 2007 a 2008 byly rekordní roky a od té doby je sešup výrazný.“

Situace by se mohla začít zlepšovat v příštím roce, podle Veselého bude rozhodující export. Celoroční výroba by se tak v budoucnu mohl znovu přiblížit ke 20 milionům hektolitrů.

Bude to za tu cenu, že export nebude 4 miliony, ale bude 6 nebo 7 milionů hektolitrů ročně. K tomu máme všechny předpoklady, od chráněného zeměpisného označení české pivo, tak extrémně silné známé značky, které mají velmi dobrou pověst. Do budoucna jak malé pivovary, tak i velké se budou muset výrazně orientovat na export,“ vysvětluje pivovarník.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaroslav Skalický


Pivo s příchutí whisky

[čtvrtek, 23. prosinec 2010]

Že i v pivovarství je stále ještě prostor pro tvořivost dokazuje tradiční německý pivovar Hösl z Mitterteichu se svým pšeničným svrchně kvašeným pivem s příchutí whisky, který uvádí do tržní sítě pod obchodním názvem Whiskey-Weisse. Při jeho přípravě je jeden díl ječného sladu, který se používá při výrobě tohoto piva, nahrazen sladem používaným pro výrobu whisky.

Trvalo půl roku a bylo zapotřebí provést čtyři pokusné testovací várky k tomu, aby bylo dosaženo souladu aromatu whisky s chutí svrchně kvašeného piva. Whiskový slad byl odebírán přímo od dodavatele ze Skotska, kde se pro jeho sušení, podle tamních zvyklostí, využívá místní rašelina. Vzniklá typicky kouřová rašelinová příchuť je tudíž také charakteristická pro nové pivo Whiskey-Weisse. Aby došlo ještě k jejímu dalšímu zintenzivnění, využívá místní sládek, který patří již ke třetí generaci majitelů pivovaru, speciální vystírací a rmutovaní postup a zvláštní kmeny pivovarských kvasinek.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová


Minipivovary zažívají boom

[úterý, 21. prosinec 2010]

I v době ekonomické krize v Česku sílí boom minipivovarů, které vyrábějí desítky, maximálně stovky hektolitrů piva měsíčně pro svou vlastní restauraci a jen pár dalších v okolí. A to přesto, že jejich pivo je většinou dražší než od velkých hráčů na trhu. Minipivovarů už je podle odhadů přes sto a oborníci soudí, že jejich počet nadále poroste. Průmyslových pivovarů je pro srovnání méně než polovina.

Po změně režimu v roce 1989 byl v české části tehdejší federace jediný minipivovar, U Fleků v Praze, před deseti lety jich fungovaly necelé tři desítky. V posledních letech ale přibývají stále rychleji. Příznivce pěnivého moku mimo jiné láká malý výstav slibující jistou exotiku a také výroba převážně speciálních piv, která střední a velké pivovary často vůbec nevaří.

Minipivovary vaří prakticky pouze speciální piva – nefiltrovaná, vícestupňová, různě ochucená, svrchně kvašená, z pšeničného sladu a tak dále. Oslovují konzumenty, kteří chtějí experimentovat a mají na to,“ řekl deníku E15 výkonný ředitel Svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Jejich podíl na celkovém výstavu piva v Česku činí podle statistik svazu asi dvě procenta. „Očekávám, že jich bude přibývat,“ podotkl.

Každoroční nárůst potvrzují i zástupci samotných minipivovarů.

Pokud chce člověk vařit pivo srdcem a v druhé řadě pro peníze, má velkou šanci uspět,“ řekl deníku E15 René Binar z minipivovaru Slezan v Leskovci na Opavsku, jenž vznikl před čtyřmi lety.

Podle Marka Kocvery z Klášterního pivovaru Strahov v Praze přibývá počet lidí ochotných zaplatit za speciální a kvalitní pivo vyšší cenu peněz a dají si raději čtyři piva z minipivovaru než za tu stejnou cenu pět či šest „komerčních“ piv. „U nás byli lidé zvyklí 40 let prolévat hrdlo levným pivem na množství. Degustační přístup je doména až poslední doby,“ míní Kocvera. Na změně se podle něj podílely nejen samotné pivovary, ale i média, která začala v posledních letech o pivu obecně více psát. „Před čtyřmi lety jsme se dozvěděli maximálně, že Plzeň Největší pivní národ tedy o pivu vlastně moc nevěděl,“ podotkl.

Ačkoli boom minipivovarů bude pokračovat, jsou věci, které by jejich růst mohly přibrzdit. U některých je to kolísající kvalita piva, u jiných omezená trvanlivost, která omezuje možnosti distribuce a konečně i vyšší cena.

Pro minipivovary by mohlo být likvidační odejmutí nižší daňové sazby pro spotřební daň z piva pro pivovary s nižším ročním výstavem. Stejně tak i případný markantní nárůst cen vstupů – energie, sladu a chmele,“ řekl deníku E15 David Staněk z Rukodělného pivovárku Třebonice, který sídlí na kraji Prahy.

Názory pivovarníků

1. Čím je nárůst minipivovarů způsoben? Čím se odlišují od těch středních a velkých?

2. Kdy a proč pivovar vznikl?

David Staněk, Rukodělný pivovárek Třebonice, Praha

1. Odlišným a pestřejším sortimentem nabízeného piva. Při stabilní kvalitě vařeného piva je to i zdravější nápoj, protože v minipivovaru je pivo nefiltrované a nepasterované, chuťově bohatší a plné minerálních látek, vitamínů a stopových prvků.

2. Roku 2005 na základě nevinně položené otázky, zda bych dovedl doma uvařit pivo. A následně se vše vzájemně na sebe nabalilo a vše skončilo rukodělným komerčním pivovárkem.

Aleš Kocvera, Klášterní pivovar Strahov, Praha

1. Malé pivovary obecně nabízejí vyšší kvalitu za více peněz a zákazníci, kteří upřednostňují kvalitu před kvantitou, to dokáží ocezdražila. nit. Také paleta nabízených druhů je mnohem širší a nabízejí různá sezonní piva, která nejsou velké pivovary schopny uvařit.

2. Současný pivovar vznikl v roce 2001, aby navázal na tradici původního pivovaru, který přestal vařit pivo v roce 1907. Původní pivovar vznikl zároveň s klášterem v roce 1142.

René Binar, minipivovar Slezan, Leskovec na Opavsku

1. Jeden z faktorů růstu je změna vnímání potravinářských produktů z malých provozoven, tím myslím i minipivovarů. Dalším je chuť experimentovat, objevovat nové. Každá várka je svým způsobem originál a má značně omezenou trvanlivost na rozdíl od unifikovaných euro piv.

2. Minipivovar Slezan vznikl oficiálně v roce 2006, předcházely tomu asi roční přípravy. Vznikl z nadšení a hlavně pro kvalitu pivu. Vaříme nejenom klasická, ale i netradiční piva, jako jsou speciály vyšších stupňovitostí a ovocná piva.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner


Nejnovější výsledky dlouhodobého výzkumného projektu Hospody a pivo v české společnosti, který organizuje Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., (dále jen CVVM SOÚ AV ČR) ukázaly, že kolem 90 % mužů a 50 až 60 % žen u nás pije pivo. Množství konzumovaného piva se z dlouhodobého hlediska udržuje na úrovni přibližně devíti půllitrů týdně u mužů a přibližně dvou půllitrů u žen. Potvrdily se rovněž dlouhodobé trendy v názorech české populace na prestiž českého piva a pivovarství. Ve srovnání s průzkumem z roku 2006 roste hrdost Čechů na světové prvenství v konzumaci piva, a to především u mužů, v nižším počtu je tomu tak však též u žen. Dlouhodobě dominuje poměrně optimistický názor veřejnosti na budoucnost českého piva a pivovarství, byť se občas objevuje náznak poklesu příznivých očekávání. Potvrzuje to kupříkladu fakt, že 74 % obyvatel se neobává toho, že by české pivo bylo z domácího trhu vytlačeno zahraničními značkami. Většina české populace, 65 %, nadále věří, že české pivovary prorazí do zahraničí.

Preference při výběru piva jsou u českých konzumentů dlouhodobě poměrně jasně vyprofilované. Přibližně 80 % mužů si vybírá pivo z konkrétního pivovaru (u žen je podíl kolem 50 %). Podle průzkumu si mladší ročníky (přibližně do 45 let věku) častěji než ročníky starší vybírají pivo jedné značky. Dlouhodobým trendem bez výraznějších změn je preference 53 % mužů konzumovat rozhodně nebo spíše pivo ze známého a velkého pivovaru než z malého a místního. Trvalým trendem je významná preference chuti jako podstatného aspektu při výběru piva (70 %), její podíl přitom mírně roste. Cena má při výběru mnohem menší váhu a pouze 26 % Čechů ji považuje za velmi důležitou. Oproti tomu 55 % Čechů považuje roli reklamy při rozhodování o výběru piva za zcela bezvýznamnou. Srozuměná s faktem, že ceny piva v budoucnosti porostou, je naprostá většina domácí populace.

Průzkum opět ukázal, že pozice našeho pivovarství a piva je mezi českou populací nadále pevná, a nepotvrdily se obavy z poklesu prestiže českého piva a hrdosti na ně nebo poklesu důvěry v naše pivovarství, což je nejen pozitivní, ale pro výrobce piva a sladu a další dodavatele nepochybně také inspirující a zavazující," uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Současně však musíme akceptovat významný trend, kterým je příklon rozhodné většiny Čechů k rozumné výši konzumace piva. Časy, kdy existovala poměrně značně objemná skupina velkých pijáků piva, jsou ty tam a životní styl se nyní ubírá zcela jiným směrem. Navíc je dnešní konzument piva informovanější a nepochybně též vybíravější," dodal Jan Veselý.

Výzkumy o zásadním fenoménu české společnosti, kterým je její vztah k pivu a pivovarství u nás, organizujeme nepřetržitě od roku 2004. Nabízí objektivní a neobyčejně zajímavý pohled na tuto oblast našeho života s dlouholetou historií, tradicí a současností," komentoval výsledky autor průzkumu PhDr. Jiří Vinopal, PhD., z Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR. „Je nutné podtrhnout fakt, že průzkumy veřejného mínění jsou především nástrojem pro zmapování nálady, pocitů a názorů obyvatel a že z uvedených hledisek je nutné je též hodnotit," doplnil Jiří Vinopal.

Součástí výzkumu byla analýza vztahu české populace k malým pivovarům. Roste počet těch, kteří na tuto oblast mají jasný názor, a naopak klesá počet respondentů, kteří by nebyli s to svůj názor formulovat. Přibližně dvě pětiny populace vyslovují obavy z ohrožení malých pivovarů a přibližně stejný podíl tvoří ti, kteří takové obavy nevyslovují.

Jinou zajímavou otázkou je vztah české populace k nealkoholickému pivu, který v posledních 4 letech nedoznal změn. Nealkoholické pivo není pochopitelně náhradou piva běžného, pokud si však lidé běžné pivo dát nemohou, automaticky sáhne 53 % mužů a 26 % žen po jeho nealkoholické variantě. Výjimku tvoří skupina mužů mezi 18-29 lety a méně pravidelní konzumenti piva.

Zdroj: Gastrotrend.cz | Český svaz pivovarů a sladoven


České pivovary nechtějí vařit levné p

[čtvrtek, 16. prosinec 2010]

Levněji to nejde, tvrdí tuzemské pivovary a upouštějí od výroby privátních značek pro obchodní řetězce. Česko tak čím dál víc zaplavuje pivo z Polska.

Do Česka, světové pivní velmoci, se dováží stále více piva. Jeho dovoz roste rekordním tempem.

V období od ledna do konce října letošního roku se do České republiky dovezlo 762 tisíc hektolitrů zlatavého moku, tedy více než dvojnásobek celkových dovozů v loňském roce.

Z toho 430 tisíc hektolitrů pocházelo z Polska. Včera to potvrdil výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Většina dovozu připadá na piva privátních značek obchodních řetězců. Veselý odhaduje, že letošní objem dovozu piva do České republiky přesáhne 850 tisíc hektolitrů.

"Nemá to nic společného s Polskem. Je tam napsáno Vyrobeno v EU," uvedl Veselý. Za celý loňský rok se do Česka dovezlo 319 000 hektolitrů piva ze zahraničí.

České pivovary od výroby pod privátními značkami obchodních řetězců podle Veselého postupně upouštějí.

"Požadavky na pivo jsou takové, že české pivovary už nejsou ochotny pivo za těch cenových relací vyrábět, to znamená s takovou kvalitou," podotkl šéf pivovarnického svazu.

Češi pivo omezují

Tuzemským pivovarům nyní klesá odbyt a pivovarníci očekávají nejvyšší snížení výroby od roku 1989.

Již loni vyrobily pivovary v České republice meziročně o šest procent piva méně. Pro letošní rok dosavadní odhady hovoří minimálně o dvanáctiprocentním poklesu trhu.

Ze statistiky vyplývá, že na poklesu se podílí více snížení domácí poptávky než vývozu piva. Ten za osm měsíců roku klesl o necelých devět procent.

Privátní značky jsou levné

Nabídku výrobků privátních značek, jejichž cena je zpravidla nižší než u značkového zboží, což je v době hospodářské krize konkurenční výhoda, obchodníci rozšiřují.

Řetězce tvrdí, že jejich privátní značky vyjdou levněji, protože je od jednotlivých výrobců nakupují ve větším množství pro několik trhů, na kterých působí. Díky tomu s nimi mohou vyjednat o něco lepší cenu.

Privátní značky obchodních řetězců podle loňského průzkumu pravidelně nakupuje více než polovina Čechů. Je to ale stále méně než například v Maďarsku nebo na Slovensku.

Zdroj: ekonomika iHNed.cz


Osmatřicetiletý Stuart Howe z anglického hrabství Cornwall miluje pivní speciály. Ovšem na trhu jich podle jeho názoru není dost, proto jich sám připravil dvaapadesát.

Každý z nich je přitom výjimečný svou příchutí, které by člověk hledal v pivu jen výjimečně. Stuart totiž uvařil pivo s příchutí ústřic, slaniny ale třeba i vnitřností.

Shlefish Stout neboli silný černý mušlový ležák vyrábí z ústřic, srdcovek a slávek. Barley Tikka Vindaloo zase obsahuje indické koření. Heston Offal Strong Ale, silný ležák s příchutí vnitřností, obsahuje kuřecí játra, ledviny a jehněčí srdíčko.

Já si docela cením toho, že nebudou chutnat každému a některé z nich jsou docela strašidelné, ale je to zajímavý experiment. Mým oblíbeným je asi pivo s příchutí citrusových plodů. Použil jsem k jeho ochucení kůru ze sedmi různých druhů citrusových plodů, není jich moc, které bych nepoužil,“ tvrdí osmatřicetiletý Stuart, který navíc za pár týdnů představí další speciál s halucinogenními účinky. Ten obsahuje pelyněk a další byliny. Jeho snem je ovšem pivo vařené z krevní plazmy. Tu by ale musel získat z nemocnice.

Zdroj: Bydlení Dáma.cz


Čím více piva čeští muži a ženy vypijí, tím více jsou hrdí na vysokou konzumaci tohoto alkoholického nápoje v České republice. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejněného ve středu.

Hrdost na dlouhodobé prvenství Čechů v žebříčku konzumace piva vyjadřují podle průzkumu dvě pětiny Čechů a přibližně šestina žen. Oproti tomu stud jen při zmínce o českém prvenství mezi pijáky piva jsou hlavním pocitem pro každou čtvrtou ženu a přibližně jednoho muže z deseti.

"Pocity vůči faktu vysoké spotřeby piva se vcelku pochopitelně odvíjí především od skutečnosti, kolik piva sám človek konzumuje. Konkrétně pro muže i ženy platí, že čím více piva pijí, tím spíše jsou na vysokou konzumaci v České republice hrdí. Zatímco u žen pak také opačně platí, že ty s nižší mírou konzumace častěji pociťují stud, u mužů se s menším objemem konzumace spíše zvětšují podíly takových, kteří mají smíšené pocity nebo je jim tato věc zkrátka jedno," vyplývá z průzkumu.

Pohled české veřejnosti na budoucnost českého piva a pivoranictví je dlouhodobě poměrně optimistický, většina obyvatel (65 procent) dokonce soudí, že české pivovary prorazí v zahraniční. O opaku je pak přesvědčeno 18 procent Čechů.

Tři čtvrtiny lidí (74 procent) se také neobávají, že by zahraniční pivo z tuzemského trhu vytlačilo české značky. Pijáci piva přitom českým pivovarům věří více než ti, kteří pivo nepijí.

Zhruba dvě pětiny respondentů (41 procent) pociťují obavy o osud malých pivovarů, naopak nesdílí je přibližně stejně velká skupina (38 procent) populace starší 18 let.

Zdroj: TN.cz | Mediafax



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI