Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Když chcete vyrazit zchladit žízeň pivem někam do hospůdky, můžete si být jistí, že nenarazíte na žádnou se stejnou nabídkou. Druhů zlatavého moku, v jehož pití Česká republika suverénně dominuje, je spousta.

Stále častěji se na pivním trhu objevují doposud neznámé značky ze zahraničí. Někde jsou na ně ovšem již zvyklí.

My například už devět let čepujeme belgický Hoegaarden. K dalším nepříliš známým značkám, které u nás máme, patří například i pivo Vratislav. To je u nás dva roky,“ popsal provozovatel Chelsea Pubu ve Zlíně Roman Peška. Příznivců těchto nezvyklých značek podle něj není málo. „Je jich méně než klasických pivařů, ale zájem je,“ doplnil.

Podobně to vidí i číšník Jan Mana ze zlínského Canada Pubu, kde je výběr piva také široký. „Tak třeba Heineken pijí hlavně mladí. Kvasnicová piva zase lákají starší a ty zkušenější. Někde uprostřed je Starobrno,“ vysvětlil Mana. Zda si člověk troufne vyzkoušet jedno z netradičních piv, podle něj záleží na náladě. „Někteří přijdou a při výběru se rozhodnou zkusit ty rozmarnější kousky,“ dodal Mana s tím, že netradiční piva mají v nabídce už od založení hospody.

Zkouší hlavně mladí

To samé se dá říci o podniku U Čápa v Záhlinicích na Kroměřížsku, který funguje od letošního ledna. Má od začátku v nabídce pivo Poutník. „Chodí sem na něj převážně mladí, kteří chtějí vyzkoušet něco nového. Je také o něco levnější,“ objasnil tamní provozovatel Rostislav Murda.

Dalším z podniků, kde si návštěvníci zvykli na nové značky piv, je uherskohradišťský Nadrahach.cz. Do jejich nabídky patří již celkem známé Svijany a také piva značky Harrach. „Přes zimu jsme ho museli na nějaký čas zrušit, ale v teplejších měsících je velmi oblíbený. No a Svijany samozřejmě taky. Ty se čepují opravdu hodně,“ svěřila se Drahoslava Smetanová z hospůdky Nadrahach.cz, která funguje bezmála dva roky.

O tři roky déle mají nevšední pivo v hospodě U Jasana v Rožnově pod Radhoštěm. Je jím Bon. „Je tu celkem oblíbené. Lidi ho pijí rádi,“ potvrdil zájem návštěvníků tamní číšník Petr Čermák.

Velkým oblíbencem netradičních piv je i pětatřicetiletý Jan Horňák ze Vsetínska, který se prý nebojí experimentovat. „Když dorazím do podniku, kde mají nějaké netradiční pivo, tak ho hned vyzkouším. Rád experimentuju a ochutnávám další,“ svěřil se.

Zdroj: Zlínský deník | Autor: Marek Houser

http://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/pivari-v-kraji-radi-zkousi-nezvykle-druhy20110614.html


Na slavnostech teklo pivo proudem

[pondělí, 13. červen 2011]

Hudbu, velký výběr piva, dobré jídlo, tohle vše ocenily stovky návštěvníků, kteří přišli o víkendu na klatovské pivní slavnosti.

Konaly se jako každý rok před kulturním domem. „Chodíme sem každý rok, vždy si moc rádi poslechneme hezké písničky od dechových kapel. Posedíme na čerstvém vzduchu, manželové si dají točené pivo a jsme všichni spokojeni,“ řekla Marie Kohoutová z Klatov.

Ale ne všichni ocenili právě skladbu kapel. „Musím říct, že letošní výběr skupin se organizátorům moc nevyvedl, a myslím, že je to znát i na počtu návštěvníků. Pamatuji si, že tady bylo vždy úplně narváno, že se nedalo projít a na pivo se stála fronta. Alespoň tu večerní kapelu měli dát nějakou lepší, známější, jako bývaly dřív,“ uvedl Petr Grolmus z Janovic nad Úhlavou.

Milovníkům piva hudba nevadila, byli spokojeni se správnou teplotou piva. „Nám vůbec kapely nevadí, máme alespoň důvod více pít, abychom je moc nevnímali. Jsme spokojeni, že máme výborné točené pivo se správnou teplotou a místo, kde si můžeme sednout,“ prozradil s úsměvem Tomáš Dlouhý z Klatov.

Kromě nepořádku a lidí pod vlivem alkoholu se na pivních slavnostech nic výjimečného nestalo, což potvrdil i Jaroslav Homolka z městské policie.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autorka: Daniela Loudová

http://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/na-slavnostech-teklo-pivo-proudem20110612.html


Východniari sú súťaživí a majú radi výzvy. Dokazuje to aj ich hojná účasť na sobotňajšom pokuse o slovenský rekord v otváraní plechoviek piva, ktorý sa uskutočnil v Kamenici nad Cirochou. Pivo v ruke napokon držalo celkovo 207 ľudí rôznych vekových kategórií.

Kamenica nad Cirohou. V blízkosti požiarnej zbrojnice sa v sobotu konalo milé podujatie, ktorého účelom bolo osláviť nastávajúci Deň otcov.

V rámci bohatého programu si organizátori vymysleli aj jednu špecifickú akciu, pokus o slovenský rekord v otváraní plechoviek piva: „Bude Deň otcov a ockovia majú radi pivo. Takže voľba bola jasná.

Prvý raz na Slovensku

Podobný pokus sa na Slovensku zatiaľ ešte neuskutočnil. Preto si boli usporiadatelia od začiatku istí, že sa im zápis do knihy rekordov podarí.

Aby bol však priebeh regulárny a podľa pravidiel, museli byť splnené podmienky ako vytvorenie fotodokumentácie, videozáznamov či priložený menný zoznam ľudí. Až potom mohli organizátori poslať materiály do Prievidze.

Jedinečný zvuk

Jednotliví záujemcovia mali možnosť registrovať sa v špeciálne vyčlenenom stane. Keďže sa pokusu mohli zúčastniť len osoby staršie ako 18 rokov, zapisovateľky si museli u každého uchádzača zistiť údaj o veku.

Až po splnení tohto obmedzenia dostali jednotliví účastníci poradové čísla, ktoré si prilepili na vrchnú časť oblečenia.

Pred odbitím šestnástej hodiny bolo všetkým prihláseným odovzdané pivo. Na pódium vystúpil bývalý superstarista Robo Šimko, ktorý v stanovený čas začal odpočítavať. Päť, štyri, tri, dva, jeden a areálom sa zrazu ozval očakávaný zvuk jedinečný práve pre otvorenie plechovky.

Neuveriteľné. Chcel som sa zúčastniť len tak pre zábavu, ale počuť to hlasné 'tss' bolo úžasné. Milujem pivo,“ zveril sa nám so svojimi pocitmi bezprostredne po skončení akcie Humenčan Milan.

Podobne reagovali aj ostatní účastníci: „Nečakala som, že sa mi to bude až takto páčiť. Pivo pijem iba príležitostne, ale dnes som si dala s chuťou. Prídem aj nabudúce.

Najstarší mal 78 rokov

Organizátori nakoniec napočítali celkovo 207 účastníkov nielen z Kamenice nad Cirochou, ale aj z okolitých dedín, z Humenného, zo Sniny, alebo zo Svidníka. Najstarším bol Kameničan, sedemdesiatosemročný Ján Turovský.

Podľa očakávania bol záujem o akciu u mužov väčší ako u žien. Zatiaľ čo tvrdých chlapov sa zapojilo 140, jemnejšie pohlavie sa prihlásilo v počte 67.

Zdroj: Korzár.sk

http://korzar.sme.sk/c/5933038/kamenicania-sa-vdaka-pivu-zapisu-do-knihy-rekordov.html#ixzz1P89E9SIT


Spotřeba piva na jednoho občana naší republiky je asi 150 litrů. Češi jsou v tom nejlepší na světě. Udržovat toto prvenství včera vydatně pomohl trutnovský pivofest - osmý ročník tradičních slavností lahodného moku. Na Krakonošovo náměstí přitáhl tisíce návštěvníků.

Osmý ročník pivofestu přinesl asi jednu z nejpozitivnějších nálad, která kdy na pivofestu byla. To publikum, které tady dneska bylo, bylo nabité pozitivní energií a bylo to cítit všude, včetně podia,“ řekl pořadatel pivofestu Daniel Šafr. Tradičně se pil domácí Krakonoš, Primátor, Svijany, Bernard, Gambrinus, Pilsner Urquell, Novopacké pivo, Rohozec, Radegast Birrel. Byly tu ovšem i nějaké novinky.

Letos tady premiéru měl královedvorský pivovar Tambor. Poprvé se tu objevilo, já tomu říkám ženské pití, Frisco a co se týče stánků, byl tu pestřejší sortiment než v minulých ročnících,“ uvedl Šafr. O muzice na pivofestu pomohli rozhodnout příznivci stránek pivofest.cz. Internetové hlasování vyhrál folkový písničkář Jaroslav Hutka. Trojlístek hlavních účinkujících doplnila zpěvačka Věra Špinarová a rap-folkový písničkář Xindl X.

Xindl X nám řekl, že pivo rád nemá. Za to Věra Špinarová i Jaroslav Hutka k němu mají vztah kladný. „Jsem pivařka. Už delší dobu nepiju víno. Piju Birell - nealkoholické pivo a doma desítku Radegast. Mám radši slabší piva než silná,“ odhalila své chutě Špinarová. Pivo jí prý nejlíp chutná po koncertě, ale v hospodě už prý nebyla dlouho. „Už jsem starší, bydlím na vesnici a užívám si spíš takové pohody a klídku. V hospodě jsem nebyla, co bydlím mimo centrum. Tak to už je takových deset roků,“ dodala rockerka, která svými závěrečnými písněmi naprosto zhypnotizovala publikum.

Jaroslav Hutka pochází z Moravy, takže je odkojený na vínu. „V emigraci v Holandsku jsem zjistil, že pivo je užitečný, protože belgický piva jsou dobrý. Takže dneska jsem jak víno, tak pivo,“ vysvětlil Hutka a prozradil, že nejradši má kvasnicové pivo, a to těsně před spaním. Hospodu rád využívá jako místo na psaní textů. „Ale večer u piva už se to moc nedaří. Odpoledne v kavárně při zředěném vínu nebo kafíčku - to mi to myslí, ale večer u piva je tak na mluvení s kamarády nebo čtení novin,“ dodala programová tečka osmého ročníku pivofestu.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Trutnovinky | Autorka: Denisa Gumbírová

http://www.trutnovinky.cz/index.php?gid=28626


Pivo z vlastnej kuchyne

[sobota, 11. červen 2011]

Viete o tom, že doma si nemusíte variť len kávu? Na to, aby ste si uvarili vlastné pivo, v podstate potrebujete iba dva veľké hrnce.

U Miroslava Blanaroviča (59) z Rimavskej Soboty je piva doslova plný byt. V kuchyni má totiž vlastný pivovar a na to, aby si uvaril akékoľvek pivo, mu stačia dva hrnce. „Ibaže všetci susedia hneď vedia, že varím pivo, tak to v paneláku rozvoniava,“ smeje sa muž, z ktorého sála pivovarnícke nadšenie. „Niekedy mi to jeho varenie piva už lezie hore krkom. No čo už mám robiť, keď ho to tak baví,“ chápavo sa usmieva aj manželka Danka. Už si zvykla, že približne raz za mesiac sa jej kuchyňa zmení na alchymistickú dielňu, kde vznikajú jedinečné pivá, a že Miroslav väčšinu voľného času venuje zháňaniu všetkého, čo súvisí s ich výrobou.

S prvým to prehnal

K výrobe piva sa Miroslav Blanarovič dostal ako absolvent pivovarníckej školy. „V čase, keď som sa učil, sa u nás varilo zväčša len desať- a dvanásťstupňové pivo. Zberal som však pivné etikety a na nich som objavil aj trinástku či dokonca sedemnástku. Vtedy som začal snívať, že si raz navarím pivo podľa vlastnej chuti,“ spomína domáci pivovarnícky majster. I keď potom desať rokov pracoval v rimavskosobotskom pivovare, kde prešiel hádam všetkými robotníckymi profesiami, prvé vlastné pivo si uvaril len pred štyrmi rokmi. „Na internete som objavil domáci pivovar. Išlo vlastne o nádobu, kde sa len naleje čistá voda, nasype dodaný polotovar, nechá sa to vykvasiť a pivo je hotové. Výsledok som však nemohol ovplyvniť.“ Pani Danka síce pochybovala, že si doma dokáže pripraviť dobré pivo, no už to prvé všetkým chutilo. Iba to prehnal s jeho silou. „Mám rád tmavšie pivá a pri objednávaní polotovaru som siahol po tom najtmavšom, čo ponúkali. Pivo tak vyšlo až príliš ťažké. Priatelia si ho však pochvaľovali, lebo pili niečo, čo nemalo unifikovanú chuť, ktorá je pri pivách z nadnárodných kolosov rovnaká v Amsterdame, Bratislave, či u nás na Gemeri.

Pivo podľa chuti

V jeho predstavách sa stále objavovali malé pivovary, ktoré obdivoval na západe Európy. „Robil som v dedine, ktorá mala hádam dvetisíc obyvateľov, no boli tam tri pivovary. V každom varili iné pivo, ktoré malo špecifickú chuť, takže som si mohol zvoliť podľa nálady, do ktorej pivárne práve chcem ísť,“ vysvetľuje, čo ho podnietilo k tomu, aby prestal s polotovarom a začal variť pivo priamo zo surovín. „Na to už síce človek musí mať isté znalosti, no z druhej strany nie je ničím obmedzovaný a varí si naozaj podľa vlastnej chuti. Ja som mal základy zo školy, ale na internete sa dajú nájsť rôzne postupy, takže pivo podľa nich uvarí každý, kto chce.“ Na internete našiel aj mnoho priateľov s podobnou záľubou alebo takých, ktorí sa to chceli naučiť. „Nech sa mi pokojne hocikto ozve, rád mu ukážem, ako sa to robí,“ odkazuje všetkým.

Nachmelený byt

Pivo varí v kuchyni zhruba raz za mesiac. „Keď mám čas a manželka nie je doma,“ smeje sa. Vtedy si vynesie z pivnice na piate poschodie varnú nádobu, ktorú si vyrobil zo zaváracieho hrnca, i nádobu na stáčanie piva, pripojí to všetko na počítač a na štyri hodiny má o zábavu postarané. „Mojou kanceláriou je jedna stolička, odkiaľ všetko riadim,“ smeje sa šéf mikropivovaru, ktorý má aj svoju registrovanú značku. „Keď varím pivo, celý byt je nachmelený, všetko je sladké, ešte aj vzduch sa lepí. Ešte dobre, že ma Danka chápe,“ uvedomuje si podporu manželky, ktorá sa zmierila, že raz za čas je kuchyňa len manželova, koberec vtedy nájde v spálni a na gumolite je čoraz viac zárezov od hrán nádoby s pivom.

Foto

Pivový šampus

Po štyroch rokoch už dokáže Miroslav uvariť nealkoholické pivo, ako aj dvadsaťstupňové. Má aj niekoľko vlastných receptov, z ktorých je zvlášť hrdý hlavne na špaldové pivo, ktoré sa u nás nevarí. „K sladu pridávam špaldu, teda divokú pšenicu. Tú si však sám upravujem. Pivo chutí po lieskových orieškoch,“ zdôveruje sa a vzápätí vyťahuje laboratórny rozbor tohto zvláštneho piva. „Vidíte,“ ukazuje na jeden z údajov: „Je takmer úplne bez cukru, takže ho môžu piť aj diabetici.“ Keď si nedávno kúpil špaldové pivo v Česku, zaplatil za tri deci niečo vyše dvoch eur. „U mňa je to podstatne lacnejšie. Vo všeobecnosti ma pol litra piva vyjde na tridsať až šesťdesiat centov. Kompletne aj s elektrinou,“ dokumentuje svoje údaje tabuľkami, kde si značí všetko, čo ho výroba piva stojí. Stalo sa, že sa mu pivo aj nevydarilo. „Otvoril som fľašu a polovica vystrekla von ako šampanské. Nebolo dokvasené,“ priznáva Miroslav.

Atmosféra v krígli

V pive sa však Blanarovičovci nekúpu. Viac ako dvesto litrov si nemôžu uvariť. Nedovolí to zákon, ktorý jasne hovorí, koľko piva si možno urobiť na vlastnú spotrebu. Miroslavovým snom je však vybudovať obecný pivovar, kde by ľudia prišli nielen na pivo, ale mohli by vidieť aj proces výroby. „V Bavorsku som totiž pri jednom stole obedoval ja a pri druhom majiteľ pivovaru, ktorý mi potom ukázal celú výrobu. Bolo to úžasné. Malo to atmosféru, ktorú by som raz chcel vytvoriť aj u nás,“ uvažuje a hneď rozvíja plány, ktoré nosí v hlave. Už má dokonca vyhliadnutú vhodnú budovu. Paradoxom však je, že svoje pivá takmer nepije. Nie je veľký pivár, no hlavne takmer všetko, čo navarí, vypijú priatelia. „Veru, najviac rozdá. Často sa stáva, že ak si chceme dať doma pivo, ideme si kúpiť,“ pritakáva pani Danka. Jej to je vlastne jedno, lebo ona manželove pivá len ochutnáva. „Pre mňa sú príliš ťažké, preto mám radšej pivo z obchodu.“ Aj napriek týmto slovám sa však vzápätí dočká manželovho vyznania, keď sa dozvie, že je vlastne najdôležitejšou súčasťou jeho technológie varenia zlatistého, penivého moku. „To, či sa mi pivo podarilo, vidím v jej očiach. Väčšinou ona prvá ochutná každú moju várku, a keď sa mračí, hneď viem, že niečo nie je v poriadku,“ smeje sa nad jedným zo svojich výrobných tajomstiev Miroslav.

Uvarte si vlastné pivo

Suroviny:

4,5 kila plzenského sladu (od 4 €)

16 litrov vody, chmeľ (100 g za 1,6 €)

kvasnice (od 0,5 €)

Postup: Zošrotovaný slad sa varí pri teplote od 45 stupňov Celzia, pričom sa teplota postupne zvyšuje až na 78 stupňov Celzia. Výsledná masa sa scedí a po ochladení sa znovu dáva do varnej nádoby, objem sa doplní vodou do 20 litrov a pridá sa 30 gramov chmeľu. Po odstavení a vychladení sa pridajú kvasnice, obsah sa stočí do fliaš a po troch týždňoch je vaše pivo na svete. Nezabudnite, čím dlhšie pivo leží, tým je lepšie. Ideálne je konzumovať pivo najmenej po štyridsiatich dňoch zrenia.

Zdroj: Pluska | Autor: Milan Grejták

http://www.pluska.sk/zena/volny-cas/pivo-z-vlastnej-kuchyne.html


Novinky mezi pivy

[pátek, 10. červen 2011]

Nové chuti, obaly a dokonce i nové pivní styly jsou lákavým podnětem pro zveřejnění v časopisech pro milovníky piva a v komentářích na internetových stránkách.

Jeden z brooklynských sládků považuje za inovaci v tomto oboru pivo, technologii nebo inspiraci, o níž spotřebitelé nikdy předtím neslyšeli, neviděli a ani neochutnali. Pro jeho pivovar novinky znamenají nějaký nový názor, který je důvodem pro to, aby se realizovaly myšlenky přicházející vně pivovarského světa – od kuchařů vinařů, barmanů či dokonce barových muzikantů.

Bez novinek by bylo pivovarství jen rutinní technickou záležitostí, které by ztratilo jiskru tvůrčího potenciálu a gastronomičtí odběratelé i jejich zákazníci by brzy začali postrádat dosavadní radost a potěšení z těchto zpestření nabídky.

Podle majitele jednoho pivovaru v Dánsku udržují novinky zájem o pivo. V případě, že se nedělají v sortimentu obměny a nehledají se nové cesty, lidé se začnou vracet k tomu, co již znají, a trh tím stagnuje.

Jednou z novinek belgické společnosti Brouwerij Bosteels je Bière de Champagne, světlé pivo, při jehož výrobě se uplatňují stejné kvasinky, jež se používají k výrobě šampaňského vína. Toto pivo, které se uvádí do oběhu pod značkou Deus, je nabízeno ve stále větším počtu restaurací oceněných michelinskými hvězdami.

Spoluprací mezi bavorským expertem a pivovarníkem ze severní Anglie vznikla v britské společnosti Bowland Brewing Company novinka Artisan Gold.

K popularitě některých dalších britských silných piv přispělo i staření v sudech od rumu či whisky. Takové druhy piva jsou známy po celém světě, zejména u návštěvníků pivních festivalů, soutěží a webových stránek.

Většina piv naprosto ztratí svůj chuťový profil, když je podáváno s ledem. Jednou z výjimek je ale pivo Liefmans Fruitesse od belgické společnosti Duvel Moortgat. Jedná se o tradiční belgické pšeničné svrchně kvašené pivo s přídavkem třešní, které je servírováno na ledu ve speciální sklenici, ozdobené mátou, jako letní nápoj připomínající dobré růžové víno. Oproti němu má však jen třetinový obsah alkoholu. Je považováno za velkou konkurenci cidru. Liefmans Fruitesse je k dostání v barech, kavárnách, na festivalech a v zahrádkách na náměstích po celé Belgii a za poslední rok jeho prodej vzrostl o 200 %.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=111501&ids=173


Předsednictvo Českého svazu pivovarů a sladoven povede i v dalších třech letech jeho dosavadní předseda František Šámal. Rozhodla o tom ve středu valná hromada svazu, která také ve volbě částečně obměnila složení předsednictva. V něm tak již například nefiguruje dosavadní místopředseda svazu a spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard. Nahradil jej další ze spoluzakladatelů novodobého pivovaru Bernard a šéf tamní sladovny Josef Vávra.

Stanislav Bernard se rozhodl nekandidovat kvůli svým současným širokým aktivitám,“ řekl deníku E15 mediální zástupce svazu Josef Vacl. Bernard je mimo jiné jedním za tří zakladatelů nadace proti korupci, která letos zahájila svou činnost.

Vedle stávajících členů předsednictva, kterými jsou Pavel Bobošík, Vilém Nohel a Richard Paulů, byli do předsednictva nově zvoleni Kateřina Beute, Václav Dušánek, Drahomíra Mandíková a Vávra. Nově zvoleným místopředsedou se stal Roman Havlík.

Novým členem svazu se stal nájemce vyškovského pivovaru, společnost CBIC. Jako nový kolektivní člen byl přijat Českomoravský svaz minipivovarů, který vznikl letos v dubnu. Svaz tak v současné době sdružuje 22 pivovarských společnosti, jednoho kolektivního člena zastupujícího minipivovary, osm sladoven a 18 přispívajících členů zastupující například vědecké a vzdělávací instituce, výrobce zařízení a technologií v pivovarství a sladařství, firmy vyrábějící sklo, tiskárenské závody a další subjekty.

Členské pivovary Českého svazu pivovarů a sladoven vyrobily v loňském roce 15,7 milionu hektolitrů piva, což bylo o 7,9 procenta méně než v roce 2009. Nejvíce klesla produkce výčepních piv, která byla bezmála o 13 procent meziročně nižší. Stoupla však produkce nealkoholického piva a speciálů. Pokles je vyšší než o rok dříve, kdy výroba klesla o šest procent.

Na výrobě piva v ČR se nejvíce podepsal negativní vliv krize a zvýšení spotřební daně od loňského ledna. Za období od ledna do dubna se ale pokles výroby meziročně podle vedení svazu zastavil, a to i díky přílivu zahraničních turistů.

Zdroj: E15

http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/predsedou-svazu-pivovaru-zustava-samal-645591


Severoamerický festival biopivovarů

[pátek, 10. červen 2011]

Od 24. do 26. června bude Overlook Park v americkém městě Portland hostit již sedmý ročník Severoamerického festivalu biopivovarů.

Organizátoři na festivalu očekávají na 18 000 návštěvníků. Festival se chlubí tím, že jeho provoz bude maximálně šetrný k životnímu prostředí. Organizátoři nabídnou na 50 biopiv od 34 různých pivovarů z celých Spojených států. K ochutnání bude také bio cider a kombucha.

Foto

Zdroj: Bio-info

http://www.bio-info.cz/zpravy/severoamericky-festival-biopivovaru?source=rss


V objemu pivní spotřeby jsme mistři světa, v bohatosti pivní kultury ale máme ještě podezřele tenký účet. Vlna obliby různých pivních stylů a pivních speciálů z malých a nejmenších českých pivovarů naštěstí postupně sílí.

Cennými body pro rozlet pivní rozmanitosti jsou nově vznikající pivotéky, které vám pivní vzdělání dodají i se zasvěceným komentářem.

Pivotéka Pivo & Beer je sice pro většinu Brňáků kousek z ruky a prodejna v novostavbě možná na první pohled nenaláká, cesta pro pivo se sem ale vyplatí. Prodejna má více než tři sta různých druhů piv, znalou obsluhu i místo, kde zaparkovat - nic víc pro nákup školních pomůcek v pivním vzdělání nepotřebujete.

Tip Scuku: Bez síťovky narvané pivem neodcházejte. Zejména vypichujeme selekci pšeničných piv z české produkce. Jako kontrast zvolte pořádného německého "uzenáče" - nakuřované pivo Rauchbier.

Pivotéka Pivo & Beer má na Scuku zatím jednu pozitivně vyznívající recenzi. Přečtěte si, proč podnik doporučil Scukař Gerbill:

Prostorný obchod je pěkně zašitý v přízemí činžovní novostavby, kde je největším plusem možnost parkování přímo u prodejny. Na styl se tu moc nehraje, mezi obchodníky tolik oblíbené regály Expedit tu hrají prim, doplněné chladničkou na piva v PET lahvích s kratší expirační lhůtou a prodejními stojany s kosmetikou (včetně pivní) od Manufaktury.

Aktuální počet druhů přesahuje dle informací od milé slečny prodávající hranici 300, nejsilněji je zastoupena ČR prostřednictvím regionálních pivovarů, ale velký prostor tu mají piva německá a belgické speciality včetně trapistických piv, vyráběných věčně žíznivými mnichy. Překvapivě jsem našel i piva rakouská, anglická, holandská a třeba i takový východoasijský šlágr Tiger či turecký Efes, které řadím do kategorie „vzpomínky na prázdniny“. Zboží je velmi přehledně uspořádáno dle země původu a s hledáním je připravena vypomoci i obsluha, jak jsem se přesvědčil. Sortiment uzavírá pivní sklo. Ceny se mi zdály přiměřené, v porovnání s Modrým lvem mírně nižší.

Odvezl jsem si tentokrát černý sentický Kvasar (79 Kč/1,5l PET), kterého není nikdy dost. Našel jsem tu jednoho německého uzenáče přímo od zdroje neboli nakouřený speciál Schlenkerla Rauchbier (42 Kč/ 0,5 l) ze stejnojmenného pivovaru v Bambergu, městě v Bavorsku, které je touto specialitou proslulé. Přibral jsem i znojemský cider (49 Kč/0,5 l) Mad Apple, který si zase oblíbila má mlsná přítelkyně. Zbytkem svého nákupního seznamu tu nebudu zdržovat, ale překvapila mě cena Riedenburger Emmerbier (speciál z pšenice dvouzrnky v kvalitě bio) za méně než 50 Kč, který jsem nedávno koupil v Německu za 1,59 €. Prosté porovnání mě vede k názoru, že místní cenová politika je nastavena slušně, a dokonce vykupují i lahve s keramickým uzávěrem.

Tenhle obchod můžu jen doporučit.Je to hotový labyrint piva, ráj srdce. Přidejte slušné ceny a máme tu parádní adresu pro všechny, které už nebaví “lemtat” jen europivo.

Hodnocení a doporučení na Scuku jsou nezávislá a pocházejí od prověřených neanonymních hodnotitelů. Scukaři si hradí útratu sami, Scuk zná jejich identitu a při svých hodnoceních jsou vázáni dodržovat etický kodex Scuku.

Zdroj: iHNed.cz | Scuk.cz

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-52008820-zakladni-lidske-pravo-kazdeho-cecha-pivni-rozmanitost


Velké pivovary zažívají krizi. Pivaři se stále více upínají k menším značkám a takzvaná "europiva" řeší, jak se stát znovu atraktivní. Přicházejí tak s řadou zlepšováků, kterými chtějí vybíravé štamgasty přilákat zpátky.

Už na začátku letošního roku se nošovický Radegast pokusil zaujmout historicky prvním speciálem, který kdy uvařil. Šlo o Radegast extra hořký, kromě vybraných hospod byl k dostání i v obchodech coby klasický půllitr v lahvi.

Speciální várku nyní vaří i plzeňský Gambrinus. Nefiltrovaný ležák se na konci 19. století vyráběl jen pro vzácné návštěvy, teď jej ale pivovar začal distribuovat do vybraných restaurací. Pivo s kvasničným zákalem bude k dostání do konce letošního června, kvůli krátké trvanlivosti se ale čepuje jen ze sudů, v lahvích sehnat nepůjde.

Ze své historie se snaží čerpat i emblematický Pilsner Urquell. V obchodech je k dostání litrová láhev jeho moku s retro etiketou z roku 1937 a patentním uzávěrem, kterým se dá rozpité pivo kdykoliv uzavřít.

Hitem posledních měsíců jsou PET lahve, v nichž se do velkých obchodních řetězců dostávají i regionální pivovary. Z velkých výroben na módu zareagoval třeba Staropramen či Velkopopovický kozel, který před několika týdny na trh vrhl plastovou láhev o objemu 1,5 litru. Zmíněný pražský pivovar chce zase v létě uhranout osvěžujícím "citronovým pivem" se sníženým obsahem alkoholu.

Malé pivovary zásadní novinky nechystají, většina z nich si na své letní akce a dny otevřených dvěří připravuje jen nefiltrovaná piva, která nikdy jindy k dispozici nebudou. Snad až zase příští rok.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ondřej Stratilík

http://www.lidovky.cz/retro-i-kvasnice-tak-velke-pivovary-bojuji-s-malymi-fhc-/dobra-chut.asp?c=A110608_151807_dobra-chut_glu


Věra Špinarová, Xindl X a Jaroslav Hutka dominují 8. ročníku Pivofestu, který se v sobotu uskuteční na Krakonošově náměstí. O nabídku lahodného moku se postará deset pivovarů. Vstupné na celodenní akci stojí 99 korun.

"Pivofest 2011 staví jako obvykle na třech osvědčených nosnících. Skvělé nabídce 10 pivovarů, výtečném pestrém programu, který letos nabízí vedle výše zmíněných hvězd také blues, moravské lidovky nebo reggae, a hlavně na příležitosti k pobavení se s přáteli," uvádějí organizátoři. Pivofestu se každoročně účastní tisícovky návštěvníků.

Z jeviště u trutnovské radnice letos zazní především výjimečný hlas Věry Špinarové, oblíbený a textově i hudebně velmi schopný rap-pop-folkový písničkář Xindl X s kapelou a celou sobotu uzavře písničkář Jaroslav Hutka.

Letošní Pivofest bude žánrově pestřejší než obvykle. "Pivofestovou sobotu načnou rockeři Český ruce z Náchodska a domácí Lith-Inn O'Wevidle. Následně všechny přítomné zklidní skvělé reggae v podání Mr.Cocoman & The Solid Vibes. Ze zcela jiného soudku zahrají dechaři Moravští muzikanti, které vystřídá blues trutnovských Blues Mystery. Poslední kapelou před headlinery budou královéhradečtí Memphis, kteří baví své fanoušky kvalitním pop-rockem," upřesňují pořadatelé.

Součástí dorovodného programu bude dopolední sraz historických vozidel a tradiční tombola. Pít se bude pivo deseti výrobců. "Samozřejmostí je domácí Krakonoš a náchodský Primátor. Vedle nich ochutnáte značky Bernard, Gambrinus, Pilsner Urquell, Novopacké pivo, Svijany, Rohozec, Tambor, Radegast Birrel a Frisco," dodávají.

Zdroj: Trutnovinky

http://www.trutnovinky.cz/index.php?gid=28521


Celkem do soutěže bylo přihlášeno 283 značek piv od 53 pivovarů a soutěž probíhala v 18-ti kategoricíh.

Degustace prováděli anonymně od středy 1.6.2011 do pátku 3.6.2011 v pavilonu R2 kvalifikovaní odborníci z pivovarů České republiky i Slovenska. Všem výhercům jednotlivých kategorií gratulujeme a těšíme se na setkání při Slavnostech piva 2012.

Výsledky naleznete ve formátu .pdf zde...

Zdroj: Výstaviště České Budějovice

http://www.vcb.cz/


Dlouho jsem dumal, co mně, jako konzumentovi piva, chce Gambrinus touhle reklamou říci. Mám se bavit infantilním hledáním místa bez signálu a čekat až mne jakýsi maník pozve do Army Campu?

Takhle nějak asi lákali do armády ve středověku – opít rekrut … Co to vůbec je, ten Army Camp? Mají tam buzerák? Smí se tam pít pivo?

Až přišel spot Zlatopramenu. Přinesl vtipný insight a pohotovou reakci na nevhodně zvolený koncept od mnohem většího konkurenta.

A kluci už vědí, že jejich touhy neukojí signálu a žen-prostý les, natož hlazení chladivých zbraní… Vskutku o stupeň lepší zábava.

Zdroj: Media Guru

http://www.mediaguru.cz/2011/06/glosa-pivni-reklamy-aneb-co-kluky-fakt-bavi%E2%80%A6/


První pivní extraliga už potvrdila kvalitu českých ležáků v testu se slovenskými, ale porovnávat česká a německá pšeničná piva se zdálo být velkou troufalostí. U nás se pšeničná piva postupně vrací do nabídky českých pivovarů, v Německu mají dlouhou tradici a velkou konkurenci stovek značek.

Zakoupili jsme proto nejznámější značky, Erdinger z pivovaru Erdinger Weissbräu, Maisel z Bayreuthu, Schneider z Kelheimu, Franziskaner z Mnichova a pět dalších. S nimi se poměřil Primátor z Náchoda a Herold z Březnice.

Ještě před dnem degustace bylo nutné vyřešit technické drobnosti, pšeničné pivo silně pění, kvasnice bývají usazené na dně lahve a je třeba je rozmíchat. Bylo nutné zvolit takový postup otvírání a nalévání, aby pěna a množství kvasnic byly v každé degustační sklence rovnoměrné.

Lehké obavy panovaly z rozdílného hodnocení jednotlivých degustátorů, přeci jenom nemají pšenice tolik napité jako klasické ležáky. Ale výsledky byli jednoznačné a v bodovém hodnocení se členové První pivní extraligy vzácně shodli. Ani excelentní hodnocení anonymního vzorku číslo šest jedním z degustátorů nemělo na pořadí zásadní vliv. Schneider Wiesse mu prostě učaroval.

Vítězem se stal pšeničný Herold, sládek František Pinkava z březnického zámeckého pivovaru pšenici prostě umí. Jak potvrdili jeho spolužáci, už když byl na škole vařil pšenici nejlépe.

O pořadí na třetím a čtvrtém místě rozhodl rozpij, to už se hodnotí který ze dvou vzorků je lepší. König Ludwig porazil 5:3 Maisel´s Wiesse, ten se snaží proniknout i na český trh.

Také náchodský Primátor dopadl dobře, skončil pátý. Zklamáním byl Erdinger z pivovaru, který je světovým rekordmanem v produkci pšeničného piva, roční výstav 1,5 milionu hektolitrů. Byl jasně poslední a nedostal vyšší ohodnocení od žádného z degustátorů.

U německých i českých pšeničných piv se jednalo o značky, které lze koupit v maloobchodní síti. V Německu jsou určitě stovky jiných pšeničných piv z malých regionálních pivovarů, ale i u nás už máme v této kategorii z čeho vybírat. A tam by se určitě neztratila pšeničná 13° od Matušky z Broum ani Kocour Weizen z Varnsdorfu.

Výsledky degustace pšeničných piv První pivní extraliga 2011

1) Herold | Pivovar Herold Březnice a.s. | 3,3,3,3,2,3,4,2 | 23

2) Franziskaner | Spaten-Franziskaner-Bräu GmbH München | 3,4,3,3,4,2,3,3 | 25

3) König Ludwig | König Ludwig GmbH & Co. KG Kaltenberg | 2,4,4,4,4,2,4,3 | 27*

4) Maisel´s Wiesse | Brauerei Gebr. Maisel KG, Bayreuth | 3,4,3,2,3,3,5,4 | 27*

5) Primátor | Primátor a.s., pivovar Náchod | 4,4,4,3,4,3,3,4 | 29

6-7) Paulaner | Paulaner Brauerei GmbH & Co KG München | 4,5,5,2,2,4,5,4 | 31

6-7) Schöfferhofer | Binding-Brauerei AG, Frankfurt am Main | 2,3,4,4,4,5,5,4 | 31

8) Schneider Wiesse | Weisses Bräuhaus G. Schneider & Sohn GmbH | 5,3,4,6,1,6,5,2 | 32

9) Kapuziner | Kulmbacher Brauerei AG, Kulmbach | 5,5,3,5,5,2,4,4 | 33

10) Falkenfelser | Tucher Bräu Fürth (Oetker Group) | 3,3,6,4,2,4,7,5 | 34

11) Erdinger | Privat Brauerei Erdinger Weißbräu, Erding | 5,5,6,5,6,4,6,4 | 41

Zdroj: První pivní extraliga | Autor: František Trantina

http://www.prvnipivniextraliga.cz/vlozene-souteze/psenicny-herold-porazil-nemeckou-konkurenci/


Pro skotské Tesco to původně měla být slevová akce jako každá jiná. Kvůli chybě v cenách se však ve Skotsku změnila v davové šílenství, píše server BBC.

Například v 45tisícovém Greenocku dokonce musela zasahovat policie, jelikož v okolí supermarketu zkolabovala doprava. Problémy hlásila i jiná nákupní centra.

Akce byla jednoduchá: "Kupte tři balení alkoholických nápojů a ušetřete 11 liber". Šotek ovšem zafungoval, a tak přišla tři balení na 11 liber.

Koupi 36 plechovek piva či 45 lahviček populárního cideru v přepočtu za 310 Kč si mnozí nechtěli nechat ujít. Kupující vzali supermarkety Tesco útokem. Bezkonkurenční nabídka se navíc prostřednictvím sociálních sítí šířila jako lavina.

Podle BBC mnozí dokonce běželi s jedním nákupem domů, aby se převlékli a vyrazili do obchodu znovu.

Jedním z nich byl i 34letý pošťák John Donnelly. "Vypadá to moc dobře na to, aby to byla pravda," nechal se slyšet poté, co vzal ztečí supermarket v Glasgow. "Jsem tu už podruhé," přiznal skotskému serveru Daily Record, zatímco baleními piva a cideru plnil své auto.

Podle mluvčího společnosti se na chybu v cenách přišlo poměrně brzy. I tak se ale mánii nepodařilo předejít. "Prý neexistuje nic jako oběd zdarma, ale vypadá to, že Tesco právě rozdává zadarmo pintu piva," liboval si taxikář Billy Graham.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=702436


V pátek odpoledne otevírá českobudějovické Výstaviště brány Slavností piva. Letos je to už 15. ročník. Nedílnou součástí je i degustační soutěž o titul Pivo roku 2011, které se zúčastní přes 50 pivovarů s 270 vzorky piv.

Hudební doprovodný program začíná v 16 hodin. V pátek se mohou návštěvníci těšit především na folkovou a country hudbu. Sobota bude ve znamení dechovky a večer nastoupí rockeři.

O titul Pivo České republiky se soutěží v 18 kategoriích. Speciální kategorie jsou určeny pro minipivovary, samozřejmě jsou kategorie určené velkým pivovarům a jsou i kategorie, kterých se účastní všichni výrobci piva. Nejhojnější účast je v kategorii světlý ležák, které se účastní 32 pivovarů. Pro letošní rok je to poprvé, co jedenáctistupňový ležák představuje pivo světlé výčepní a prémiový ležák dvanáctistupňový. Soutěže se účastní také řada nových minipivovarů z České republiky, které jsou v oblasti degustací velice úspěšné,“ říká hlavní organizátor soutěže Alois Srb.

Součástí degustační soutěže je také zvláštní kategorie Novinářská pivo 2011. Na výstavišti se letos poprvé představí největší běloruský pivovar a kromě něj také pivovary ze Slovenska a z Bavorska.

Novinkou na letošním ročníku Slavností piva je i speciální pivo pro celiaky. Jsou to lidé, kteří musí držet tak zvanou bezlepkovou dietu, protože trpí alergií na potraviny z různých druhů obilovin, mezi které patří i pivo. Právě pro tuto cílovou skupinu vyrobil Žatecký pivovar na základě technického řešení Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze bezlepkové pivo.

Na pivní novinku upozorňuje Alois Srb: „Pro lidi s bezlepkovou dietou je obrovským darem. Pivo je i mimořádně dobré. Takovou novinku hodně občanů České republiky ocení. Pivo je zhruba jako jedenáctistupňový světlý ležák, ale je vyráběno jinou technologií a dokončeno jiným způsobem.

Zájem o slavnosti piva každoročně stoupá jak ze strany pivovarů, tak ze strany návštěvníků. Velmi spokojená je proto ředitelka českobudějovického Výstaviště Marcela Payerová: „Těch, kteří se budou prezentovat na ploše, budou prodávat pivo a jsou připraveni pro naše návštěvníky, je více jak 84. To jsou nejen pivovary, ale také prodej občerstvení a dalšího zboží. Přihlášených pivovarů je více jak 50, co se týče výstavní plochy je to značný nárůst oproti loňskému roku. Zájem by mohl být i ze strany návštěvníků, poměrně značný nárůst jsme zaznamenali už v posledních dvou letech.

V roce 2009 přišlo na Slavnosti piva 10 tisíc návštěvníků, loni to bylo dokonce 16 tisíc.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Martin Pokorný


Historické pivní lahve z konce 19. a začátku 20. století, půllitry, výčepní pulty, ruční kompresory, ohříváčky i kompletně zařízenou hospodu z třicátých let 20. století si mohou prohlédnout návštěvníci Šumavského pivovarnického muzea v Kašperských Horách.

Na letošní, už pátou sezonu, si muzeum připravilo řadu novinek.

Přes zimu jsme nelenošili, předělali jsme celou expozici. Velkou radost mi udělala kolekce bednářského nářadí na výrobu sudů, která pochází z pivovaru Staňkov, přibyla i řada dalších exponátů. Přidali jsme šedesát lahví, takže nyní jich vystavujeme 464, každá je z jiného pivovaru, přibyly také nějaké půllitry a výčepní pulty. Kamarád v současné době ještě dokončuje renovaci nádherného vyřezávaného výčepního pultu, stejného, jaký se objevil v seriálu Četnické humoresky. Teď bude k vidění i v našem muzeu,“ popsal některé z novinek majitel muzea Pavel Kubaň.

V muzeu nechybí ani historické plničky lahví. „Plničky jsme měli v depozitáři, takže letos jsou k vidění také poprvé. Plnička v minulosti nechyběla v žádné hospodě, hostinský na požádání naplnil pivo do skleněných lahví. Bylo to zcela běžné, například když potřebovali pivo do lahve na další den na pole, nechali si lahve naplnit v hospodě. Lahve měly buď patentní porcelánový uzávěr, nebo je bylo možné přímo v plničce uzavřít korkovou zátkou. Občas se stane, že návštěvníci, když vidí exponáty, začnou vzpomínat a měl jsem tady pána, syna hospodského, který vzpomínal, jak musel na takové plničce naplnit každý den sto padesát lahví,“ vysvětlil Kubaň.

Mezi exponáty z celé České republiky nechybí ani předměty z Klatovska. K vidění jsou v muzeu například lahve pivovarů v Klatovech, Dešenicích nebo Železné Rudě, chloubou muzea je historický půllitr se znakem Kašperských Hor. „Lahve jsou seřazené ve vitrínách podle abecedy, vedle vitrín jsou seznamy, takže každý návštěvník si může snadno najít lahev z pivovaru v okolí svého bydliště. Lahve jsou z pivovarů z celých Čech a Moravy, z Klatovska mi schází pouze lahve z pivovarů v Prášilech a Malonicích. Ty bych rád získal, takže pokud je někdo má a byl by ochoten je prodat, byl bych velice rád. Pokud jde o Malonice, jsou to lahve s nápisem A. Petrmichl. Některé lahve totiž neměly na sobě název nebo místo pivovaru, ale pouze jméno sládka,“ žádá o spolupráci Kubaň, který začal předměty související s pivem sbírat před sedmnácti lety.

Můj děda měl hospodu v Milči u Nepomuka, ve které jsem vyrostl a kterou dnes sám provozuji. Při vyklízení půdy jsme tam našli několik pivních lahví, půllitr s dědečkovým jménem a několik dalších věcí a tím to všechno začalo. Těch prvních několik lahví jsem umyl a doma jsem si je vystavil, pak jsem oslovil pár kamarádů, kteří měli něco doma, lahve začaly přibývat a nakonec to dospělo do rozměrů, které mohou dnes vidět návštěvníci muzea,“ popsal počátky expozice sběratel, který přivítá každý další přírůstek – každý, kdo by byl ochoten prodat nějaký historický předmět související s pivem a pivovarnictvím, se může ozvat na telefon 728 124 463. Šumavské pivovarnické muzeum je otevřeno každý den od 9 do 17 hodin. Nachází se v horním rohu kašperskohorského náměstí, ve stejné budově sídlí i Muzeum historických motocyklů a Muzeum české hračky.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: David Kojan


Pivní etikety, tácky, účtenky i půllitry a láhve sbírá Josef Čábelka z Vodňan. Jeho sbírka čítá několik desítek tisíc kousků, mezi ty nejvzácnější patří exponáty z Jižní Ameriky nebo Indie. Část pivní sbírky můžete vidět do 26. června ve vodňanském infocentru.

Foto

Dvaašedesátiletý sběratel pije pivo celý život a považuje jej za nejstarší a dosud nepřekonaný nápoj. "Především jezdím na nejrůznější pivní akce a navštěvuji pivovary u nás i v cizině. Z cest si pak vozím suvenýry, které zakládám do své sbírky. Nejdůležitější pro mne přitom nejsou etikety nebo láhve, ale samotné pivo," zdůrazňuje Čábelka.

Vodňanský rodák všechna piva odborně degustuje a hodnotí u nich několik ukazatelů, od barvy a vůně až k řízu a plnosti. "Všechno si zaznamenávám a porovnávám a časem bych rád své zápisky třeba i vydal," svěřil se sběratel.

V jeho sbírce jsou předměty z českých a slovenských pivovarů, ale také třeba z Německa či Belgie. Nejexotičtější exponáty mu přivezli přátelé z Jižní Ameriky a Indie.

Na pivní výstavu, která je ve vodňanském infocentru na náměstí Svobody k vidění zdarma, můžete zavítat denně od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin. Uvidíte tu současné i historické etikety jihočeských pivovarů, ale také džbánky, historické láhve a řadu dalších pivovarských suvenýrů.

Expozice připomíná také zaniklý vodňanský pivovar, ve kterém se vařilo pivo ještě v minulém století.

Zdroj: Budějovice iDnes.cz | Foto: Ladislav Němec


Na pivních slavnostech zavonělo sele

[úterý, 31. květen 2011]

Několik desítek návštěvníků si v sobotu odpoledne vychutnávalo atmosféru takzvaného Bíírfestu u hotelu Kazdův Dvůr v obci Vonšov na Chebsku.

Pivní slavnost se tu konala v pořadí již potřetí. Hosté měli možnost ochutnat několik druhů piv anebo upečené sele. K tanci a poslechu hrála živá kapela.

„Tuto akci pořádáme již třetím rokem a dáváme tím místním lidem najevo, že se u nás mohou pobavit,“ řekl ředitel hotelu Michal Bartoš. „Sehnali jsme pro všechny návštěvníky občerstvení a dnešní specialitou je grilované sele,“ upřesnil Bartoš.

Nacházela se zde i speciálně upravená pec. „V té je možné péct jak maso, tak pizzu a například i chléb,“ poznamenal ředitel. K tanci a poslechu hrála kapela Sympaťáci. Akce místní lidi velmi nadchla. „Jsem tu každý rok a vždy se velmi bavím,“ řekla potěšeně Jana Rousová z Nového Kostela. „Chválím velice organizaci celé slavnosti i pečené sele,“ dodala.

Dobrou náladu neskrývali ani další návštěvníci oslavy. „Je tu moc příjemné posezení a dobré pivo,“ zhodnotil akci Radim Nepil ze Skalné. „Celkově si myslím, že se letos tahle akce vydařila lépe než minule,“ podotkl.

Podle organizátorů se při přípravě slavnosti nesetkávají s problémy. „Máme tu bezvadný tým, který minimalizuje všechny potíže, které by mohly nastat,“ hodnotil kladně zajištění Bíírfestu Michal Bartoš. „V našem hotelu má dokonce široká veřejnost možnost nechat si udělat pivní zábaly, ponořit se do pivní koupele a mnoho dalšího. Tyto služby neslouží jen ubytovaným klientům,“ informoval ředitel hotelu.

Na akci se sjeli i zahraniční hosté. Bíírfest hodnotili velice kladně. „Přijet do České republiky a užít si tu takovou slavnost je bezvadné,“ pověděl Marco Hoch z německého města Weiden. „Zúčastnil jsem se i jedné pivní soutěže a moc jsem si ji užíval,“ doplnil. A jaké druhy piva mohli lidé na akci ochutnat? Například medové pivo, borůvkové pivo, zelené pivo a několik dalších druhů. Přítomní si mohli i zasoutěžit v pivních disciplínách. Například museli projít s pivem na podnose překážkovou dráhu anebo zatloukat hřebík ostřím sekyry.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Chebský deník.cz | Autor: Jan Buriánek


Patnáct píp pro řemeslná piva

[pondělí, 30. květen 2011]

Prvotřídní chmel. Mimořádné kvasnice. Dvakrát víc alkoholu. Zubatý pes.

Foto

Nová generace pražských pivnic, počínaje čtyři roky starou hospůdkou Zlý časy v Nuslích a konče teprve osmiměsíčním Pražským muzeem piva na Starém Městě, začíná nabízet kaleidoskop piv, který hodně překračuje hranice tradičních ležáků plzeňského typu, velkých jmen jako Plzeňský prazdroj, Gambrinus, Staropramen a Budvar, která dlouho držela místní trh pod zámkem.

Zlatým hřebem toho trendu by mohl být nedávný přírůstek: bar Zubatý pes s 15 pípami, z nichž se čepují „řemeslně“ vyráběná piva.

Snažíme se nabídnout malým pivovarům místo, kde mohou předvést svá piva v Praze,“ říká majitel podniku Mike Cole. „Před druhou světovou válkou byly minipivovary v každé české vesnici. Teď se vracejí.

Žádná Plzeň

Zubatý pes zaujímá úzký, třípodlažní prostor nedaleko stadionu fotbalového klubu Bohemians 1905 a leží za rohem od nádraží Vršovice. Chlubí se místním zbožím všude, od píp po nábytek. Vpředu stojí osm stoliček u rozložitého a pěkného baru z pískovce vytěženého v Líšťanech u Loun, blízko místa, kde Mike Cole žije se svou českou manželkou Janou.

Nabídka jídla k pivu je sice omezená, ale pečlivě vybraná. Jsou v ní například jemné vepřové výpečky od V. Strausse, řezníka a uzenáře z Mostu. Na stěně je tabule, na níž je křídou vypsáno 15 čepovaných piv od takových vycházejících hvězd jako Pivovar Matuška v Broumech a Pivovar Kocour Varnsdorf.

Na seznamu jsou však jen alternativní výrobci: žádný Plzeňský prazdroj, žádný Gambrinus a žádný Staropramen. Zubatý pes nemá na skladě vlastně ani značky od K Brewery Trade, agresivně rostoucí skupiny menších pivovarů, do níž patří Lobkowicz, Černá Hora, Klášter a Rychtář.

To ale neznamená, že se tam vůbec nenajdou tradiční chutě. Zubatý pes nabízí piva od klasických výrobců, jako je Pivovar Kout na Šumavě. Pravidelně na čepu by měly být uznávané světlé ležáky z Pivovaru Tambor vzniklého před dvěma lety. „Myslím, že dělají to nejlepší, co je k mání, pokud jde o české ležáky,“ míní Cole.

Je ale možné, že hlavním důvodem otevření nového baru jsou méně obvyklá piva, a to z České republiky i z dovozu. O zahajovacím víkendu měl Zubatý pes Matuškovu vynikající Zlatou raketu, pivo typu IPA (Indian Pale Ale) prosycené tunami amerického chmele s citrusovým aroma. A třebaže se nevyrábí vlastně z žádného ovoce, Matuškovo nové pivo typu saison – kvašené zvláštními belgickými kvasnicemi za velmi vysokých teplot, které by úplně zničily jemné české ležáky – má tak silnou příchuť čerstvého ovoce, že člověk téměř cítí, jak mu po bradě teče broskvová šťáva.

Bar je přirozeným rozšířením Coleova dřívějšího podniku (obchodu s pivem) Odddog, který dováží speciální piva jednak pro distribuci do barů s „řemeslně“ vyráběnými pivy, a jednak jednotlivcům, kteří si objednávají lahve na firemním webu. Ve Vršovicích se bude prozatím čepovat pět nebo šest zahraničních piv – většina z nich poprvé v České republice.

Chutnají vám silná piva?

Vyzkoušejte pivo Two Captains Double IPA s neuvěřitelným obsahem 8,5 procenta alkoholu, které se vyrábí v norském kultovním pivovaru Nøgne Ø a na síti BeerAdvocate bylo ohodnoceno jako „vynikající“. Jste milovníky chmele? Objednejte si z Dánska špičkové pivo Mikkeller vařené z deseti typů chmele (Warrior, Simcoe, Centennial, Cascade, Chinook, Amarillo, Nelson Sauvin, Nugget, Tomahawk a East Kent Golding), které na webu Ratebeer získalo od nadšených stoupenců zvláštních piv 98 ze 100 bodů.

Zubatý pes nabízí dokonce i zatuchlé vůně a příchutě, kterým fandové říkají „funk“, v podobě velikonočního piva Mikkeller Funky E-Star, vařeného se zvláštními kvasinkami Brettanomyces, které tomuto silnému belgickému světlému pivu dodávají nápadný odér koňské houně a venkovské stodoly – ale v dobrém slova smyslu.

Poušť přestává být pouští

Jak se budou jednotlivá piva vytáčet, měly by je střídat jiné značky včetně mezinárodních kultovních miláčků De Ranke a Brasserie Thiriez i domácích hrdinů, jako je Pivovar Permon a Opat.

Říct, že Zubatý pes je neobvyklým přírůstkem do poklidné uličky v Praze 10, by bylo hodně slabé slovo: je to pivní bar světové třídy na ulici, kde nejsou jiné bary, jež by stály za řeč. Ale není tak úplně sám na poušti: Cole upozorňuje, že jeho pivnice je jen kousek od oblíbené hospůdky Zlý časy v Praze 4, kde se v současnosti čepuje přes 20 typů běžných piv.

Když vyjdete ze Zlejch časů a dáte se doleva a pak půjdete vlastně jen rovně a zahnete vlevo, dostanete se ke mně pěšky asi za deset minut.

V posledních několika letech začala lidi výrazně víc zajímat kvalita piv, která pijí,“ míní Cole. „Máme malou výhodu, že jsme jediným místem, kde člověk dostane všechna tahle piva na jednom místě, a v případě některých budeme jediným místem v České republice, kde jsou k dostání.“ Alespoň prozatím.

Zdroj: Česká pozice.cz | Autor: Evan Rail



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI