Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

IPA, iniciace pivního analfabeta

[pondělí, 8. srpen 2011]

Musím konstatovat, že propít se k tomuto článku nebylo jednoduché. Je pravda, že to byla cesta plná aromatických dobrodružství a bohatého extraktu, ale ten zatraceně vysoký obsah alkoholu se ukázal býti vskutku obtížným. Nyní je již dobojováno a mohu vklidu prohlásit — jsem ofiko zblázněný do pivního stylu India Pale Ale (IPA).

Co je IPA?

Slibuji, že na technologické vysvětlivky padne tento jediný odstavec. Piva IPA jsou velmi blízká svrchně kvašeným pivům typu Pale Ale, jejich výrobní proces má ale tři krásná specifika — mají vyšší extrakt (a tedy i alkohol), vyšší hořkost a také se při jejich výrobě dochmeluje metodou dry hopping (velmi zjednodušeně — přídavek chmele po fermentaci), která dává pivu nezaměnitelný charakter. Za celou technologii vděčíme bývalému britskému impériu, které potřebovalo dostat takto zakonzervované pivo (vysoký alkohol + konzervační účinky chmele) do svých vzdálených kolonií po lodích.

Foto

Dnes už jsme bez kolonií a máme ledničky, styl IPA se ale pořád drží a dokonce zažívá nový boom. Po baterii prázdných lahví se vůbec nedivím. Jakmile k pivu IPA jednou přičuchnete a zamilujete se — není vám pak už prostě pomoci.

IPA je burácející aroma monstrum, které v sobě pojí svěží travnaté a ovocné vůně s břitkou hořkostí, která vám dokáže pěkně vyprášit celou pusu. Když ochutnáte poprvé, možná vás to úplně sebere nebo posadí na prtel. Pokud se ale po první sklenici posbíráte a necháte tělo zpracovat nový zážitek, není cesty zpět. (Paralela ve světě kávy — něco jako když po dvaceti letech na špatné kávě ochutnáte poprvé v životě Geishu na filtru. Někomu to chutná jak čaj, jiný slzí štěstím.)

IPA je jako styl velmi živá záležitost a věnují se mu pivovaristé po celém světě (i u nás!). V čistém i v některých z odvozených stylů (American IPA, Imperial IPA) vznikají vybroušená dílka, při jejichž tvorbě se používají vyvážené směsi sladů i chmele. Vzduchem lítají nezvykle vysoké hořkosti (vyjádřené v jednotkách IBU) i neuvěřitelná aromata, která byste u piva prostě nečekali.

Kontrast hořkosti, vysokého alkoholu a svůdných vůní je možná právě to, co mě k IPA pivům přitahuje. Ve víně nebo v kávě jde často delikátnost projevu ruku v ruce se sílou nápoje (slabší — delikátní). Tady je to naopak v kontrastu — netypické ovocné a květinové vůně versus silný alkohol a hořkost až víme kam… ;)

Co musíte ochutnat?

Povídáním se dál neposuneme, a tak je potřeba hlavně ochutnat a vlastnoručně projít IPA konfrontací. V českých pivotékách je zpravidla dobrý výběr importovaných piv, bývají ale docela drahá (setkáte se klidně s třetinkou za 80 Kč nebo s půllitrem za 150 Kč i více). Naštěstí už se do tohoto stylu pouštějí i některé domácí minipivovary, takže se s IPA můžete setkat i na pípě nebo v pivotékách za velmi slušné ceny.

Tady je můj skromný nástřel do notesu. Klidně zahoďte a vydejte se vlastní cestou:

* Matuška Zlatá raketa — ideální na start, skvělá ukázka stylu IPA z domácí produkce, všechna pivka od Matušků seženete v pivotékách ve skleněných 0,7 l lahvích a za fajn ceny

* Kocour IPA Samurai — česká IPA z Varnsdorfu vytvořená v zahraniční spolupráci se zkušeným japonským sládkem

* Brewdog Hardcore IPA — slovy výrobce Hopped to hell, then dry-hopped to hell too, pivo s deptající hořkostí (150 IBU)

* Great Divide Titan IPA — Aaah = Amerika asertivně aromatická a to doslova, ve sklenici se na mě vyhrnuly jahody, citrusy a nůše čerstvě posečené trávy

* IPA Mikkeller — naprostý zjev a svéráz z Dánska, Imperial IPA I Hardcore You, kterou vidíte na fotce s malůvkou, byla limitovaná edice ve spolupráci se Skoty z Brewdog (šílenec se šílenci); agresivní dochmelení poznáte ve vůni, na patře a definitivně i na mozku

* IPA Nøgne Ø — opět seveřani, tentokrát z Norska; seženete spíše jako raritku a jsou dost drahé (180 Kč za 0,5 l)

* Strahov IPA — povedený a ne tak agresivní představitel stylu ze Strahova

Mí koně poblíž IPA, nedám na ně ale dopustit:

* Brewdog 5am Saint (Amber Ale) — nabušený aromatický biják striktně pro fajnšmekry, nezkušené holobrádky pokládá naznak; můj dlouhodobý favorit — skoroIPA, 6 různých chmelů!

* Matuška California (Pale Ale) — jeden z mých nejmilejších kousků s nádherně zlatou barvou, explozí vůní a sušším projevem, ukázka snoubení žateckého a amerického chmele; často nebývá a už jsem ji pěkně dlouho neviděl (pláču ;), pro mě dokonalé pití na balkon

Kam pro pivo IPA?

* Pivní rozmanitost — malá pivotéka na Žižkově, mívají Kocoura, Matušku i import

* Pivkupectví — pivotéka přidružená k hospodě Zlý časy

* Zubatý pes — nově otevřený pivní bar, který mám rovných 15 píp = šance na setkání s IPA velmi vysoká; bar je spojený s obchodem Odddog, který do Česka importuje řadu pivařských es včetně Brewdogu

* Pivovar Kocour (Varnsdorf), Pivní galerie (Praha), Pivotéka U Modrého lva (Brno), Pivo & Beer (Brno), Pivoňka (Hradec Králové)

Vytočeno, vypito — víc nemám. IPA s vámi! ;)

Zdroj a foto: Cuketka.cz

http://www.cuketka.cz/?p=6992


Cyklisty na Blanensku policisté letos kontrolují víc než jindy. Pozor dávají hlavně na alkohol. Za ten na kole hrozí desetitisícové po­kuty.

...

Cyklisté si často myslí, že jsou nepostižitelní, ale opak je pravdou. Obecně je rozšířený mýtus, že jim policisté můžou vzít řidičský průkaz. To není pravda. Pokuty jim ale hrozí velké,“ varuje David Chládek z blanenské policie.

V momentě, kdy cyklista při policejní kontrole nadýchá, posílají policisté zprávu o jeho přestupku na správní orgán. Pokutu pak zaplatí tak velkou, kolik alkoholu před jízdou vypil. „Záleží na rozhodnutí správního orgánu, jak tyto přestupky řeší. Ale obecně podle zákona může za alkohol do jednoho promile uložit mezi deseti a dvaceti tisíci a od jednoho promile nahoru mezi pětadvaceti až padesáti,“ informoval dále Chládek. Cyklisté, kteří vypijí alkoholu tolik, že nadýchají nad dvě promile, jsou už podle policistů spíš výjimkou. „Jestli mají něco přes jednu promile nebo tři, už zákon nerozlišuje. Takových pak stejně moc není. Na kole by se pomalu ani neudrželi,“ dodal policista.

...

Kráceno.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Vladěna Šebelová

http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/pivo-na-kole-pokuta-az-padesat-tisic20110803.html


Už v pondělí 8. srpna startujeme.

Po Praze a Středočeském kraji se nám zatoulalo několik štěňat. Každý den na Vás čeká 30litrový soudek piva Gambrinus, který jsme ukryli v některých z Vašich oblíbených hospůdek. Pozorně poslouchejte vysílání rádia Kiss 98 mezi 9. a 17. hodinou. V každé hodině získáte jednu nápovědu. Pokud se navíc po výzvě v éteru dovoláte do studia, můžete hádat, o jakou hospůdku jde. Pokud štěně najdete, čeká Vás pořádný mejdan se svými přáteli, v hospůdce, ve které se štěně ukrylo.

Hledat můžete každý všední den od 8. do 26. srpna. Soutěžit můžou pouze posluchači starší 18 let!

Zdroj: Kiss98.cz

http://kiss98.cz/aktuality/zpatky-do-eteru-se-vraci-soutez-hleda-se-stene-386.html


Obdivovat motýly, plátna holandských mistrů nebo zajít do pivovaru. Co všechno můžete dělat na sedmičce světových letišť, když čekáte na spoj, se dočtete v dnešním vydání IN magazínu Hospodářských novin.

Pro pivní turisty

Letiště Mnichov

Vzdálenost od centra: 28 km

Nenechte si ujít: pivovar Airbrau

Jedno z nejrychleji rostoucích letišť v Evropě myslí na pasažéry čekající při přestupech více, než je obvyklé. Na webových stránkách letiště si dokonce můžete stáhnout průvodce (Stopover Guide), který vám poradí, co dělat, pokud máte čas třeba čtyři nebo šest hodin.

Foto

Spolková země Bavorsko je pivní baštou celého Německa, a to se projevuje i na letišti. Jako jediné na světě totiž provozuje svůj vlastní pivovar. Značku Airbrau si můžete vychutnat v restauraci s klasickou německou kuchyní nebo přivézt letištní pivo jako suvenýr kamarádům. Můžete jen doufat, že u vedlejšího stolu nepopíjí pilot vašeho letadla.

Chcete-li vyrazit na vzduch, nasedněte do jednoho z kyvadlových autobusů nebo vlaků, které míří do letištního návštěvnického parku. Užijí si tu děti i dospělí: prohlédnout si můžete historický letoun Fokker či záchranářský vrtulník, vylézt na umělý kopec s rozhledem na celé letiště, zajít si do kina nebo si třeba zahrát minigolf. Dětem slouží velké hřiště a dotykové obrazovky, kde se dozvědí nejrůznější informace o letištním provozu.

Cestujícím, kteří mají čtyři až šest hodin času, doporučuje letištní průvodce výlet do nedalekého Freisingu. Cesta trvá pouhých 25 minut. Jedno z nejstarších bavorských měst je kromě hezkého historického centra zajímavé i tím, že na zdejší Teologické univerzitě vyučoval současný papež Benedikt XVI. Ateistické Čechy bude ale spíše zajímat tamní pivovar Weihenstephan, kde se vařilo pivo už před tisícem let. Pivovar nabízí prohlídky s průvodcem a nezbytnou degustací.

Zdroj: iHned.cz | Autor: Milan Rokos | Kráceno

http://life.ihned.cz/cestovani/c1-52470440-pivovar-galerie-nebo-motyli-zahrada-co-vse-najdete-na-svetovych-letistichundefinedundefined


Američan Andrew Stroehlein je pomerne nenápadný chlapík s vizážou intelektuála, do ktorého by asi nikto nepovedal, že jeho najväčším koníčkom je pitie piva, najmä toho belgického. Keď bruselský hovorca neziskovej organizácie International Crisis Group oslávil štyridsiatiny, vytýčil si nezvyklú úlohu. Ochutnať 40 belgických pív za 40 dní.

Nezvyklá misie teraz 43-ročného rodáka z amerického Morristownu v New Jersey natoľko uchvátila, že sa rozhodol ochutnať všetky pivá s nálepkou Made in Belgium. Ide však o beh na dlhú trať, belgických pív je zhruba 800. "Je to úloha na desať rokov, mám to naplánované od mojich 40 do 50 rokov," zveril sa pred časom denníku Wall Street Journal.

Po troch rokoch usilovného pitia piva sa Stroehlein priblížil k pivu s číslom 400, ktoré by mal touto dobou ochutnávať niekde v New Yorku. "Malo by to byť niečo belgického a zároveň amerického. Niečo ako Ommegang," upozorňuje na skutočnosť, že belgický pivovar Ommegang vyrába svoje pivá v americkom Cooperstowne v poriadnej vzdialenosti od svojej domoviny.

Spojené štáty Stroehlein, ktorý na internete prevádzkuje vlastnú stránku, kde hodnotí vypité pivá, za meku prevažne zlatistého moku rozhodne nepovažuje. Situácia sa tam podľa neho síce lepší, ale prevažujú mainstreamové pivá ako Bud alebo Bud Light. S Belgickom sa ale tamojšia výroba nedá vôbec porovnať.

"V Belgicku musíte cestovať do malých dediniek a miest, pretože inak sa k tamojším pivám nemáte šancu dostať. Niektoré malé pivovary vyrábajú len zanedbateľné množstvo piva," rozjíma Stroehlein nad romantikou, ktorú pitie piva v Belgicku prináša. Za najväčšie dobrodružstvo svojej misie považuje cestu do kláštora vo Westvleterene, kde pivo vyrába len pár mníchov. "Je to veľmi zložité, pretože tí mnísi sú šialení. Fungujú na úplnom opaku akéhokoľvek obchodného modelu. Musíte im zavolať a oni vám určia čas, kedy máte prísť a koľko zaplatíte," hovorí.

Do Westvleterenu Stroehlein zavítal len raz a tamojšie pivo k jeho najobľúbenejším nepatrí. Favoritov má ale Američan hneď niekoľko. "Záleží na ročnom období. V zime to je Achel Brune Extra a v lete Cantillon Gueuze," dodáva. V prípade prvého menovaného ide o krémové škoricové trapistické pivo a druhé je kvasnicové pivo vyrábané pomocou špeciálnych "divokých" pivovarníckych kvasníc.

Achel Brune Extra je však ďalšie z rady pív, za ktorým je potrebné podniknúť dobrodružnú výpravu. Vyrába sa v kláštore Achel v severnej časti Belgicka. Pri jednej z ciest Stroehlein uviazol so svojimi priateľmi na rozbahnenom poli. "Požičovňa áut, od ktorej sme auto mali, nebola stavom vozidla nijak nadšená, ale priviezli sme si Brune Extra, takže sa to vyplatilo," pochvaľuje si.

Všeobecne obľúbené belgické pivá nechávajú Stroehleina v kľude. Dojem na neho neurobil ani cenený Duvel, teda veľmi silné svetlé pivo. "Rozhodne to nie je môj favorit. Je v ňom príliš cítiť alkohol," tvrdí. V obľube má naopak Vedett, ktorý je obľúbený najmä medzi mládežou a má veľmi podarené etikety. "Vedett je rozhodne najlepšie belgické pivo plzenského typu (Pilsner) na trhu," uzatvára.

Zdroj: Topky.sk

http://www.topky.sk/cl/13/1283820/Za-tri-roky-ochutnal-400-belgickych-piv--chce-dalsich-400


Teplejšie počasie a rast vývozu pomohli nemeckým pivovarom zvrátiť v 1. polroku tohto roka doterajšie dlhé obdobie poklesu produkcie. Oznámil to tento týždeň Spolkový štatistický úrad.

Nemecko vyrobilo v prvých šiestich mesiacoch celkovo 4,946 miliardy litrov piva, čo medziročne znamená rast o 1 % a zároveň prvý medziročný rast za šesť mesiacov od roku 2007. "Jednoznačne sa na tom podieľalo počasie," povedal Jürgen Hammer zo štatistického úradu, poukazujúc na teplý apríl a máj, v ktorých sa dopyt zvýšil najviac.

Objem piva určeného pre domáci trh vzrástol za 1. polrok prvýkrát od horúceho leta 2006, keď sa v Nemecku konali Majstrovstvá sveta vo futbale. Produkcia pre domáci trh vzrástla medziročne o 0,2 %.

Aj keď priemerný Nemec stále ročne vypije okolo 120 litrov piva, čo na deň predstavuje zhruba jeden pohár, spotreba v posledných rokoch klesala. Dôvodom je rast popularity vína a iných nápojov. Situáciu aspoň čiastočne začínajú vylepšovať ostatné krajiny. Objem piva určeného na export, ktorý však predstavuje len asi 10 % z celkovej produkcie nemeckých pivovarov, vzrástol medziročne o 5,3 %. V prípade krajín mimo Európskej únie však vývoz vzrástol až o 13,6 %.

Zdroj: TASR | Reuters


Slávu plzeňského pivovarnictví šíří už několik let po celém světě sládek Josef Krýsl. Nejenže pomáhá při stavbě minipivovarů, ale zároveň učí, jak správně pivo čepovat a starat se o ně.

Foto

Kde všude už jste pivo vařil?

Moje první zahraniční pivovary vyrostly ve Vietnamu. Tam jsem nebyl dodavatelem, ale sládkem a šéfmontérem v jedné osobě. Chvilku jsem se motal v Kalifornii a v severním Mexiku po pivovarech, které tam stavěly české a slovenské firmy. První vlastní dodávku do ciziny jsem měl do Kalugy v Rusku, shodou okolností se tam vyrábí škodovky a licenčně pivo Prazdroj. Další pivovar byl na Slovensku v Prievalech a potom následovalo Švédsko.

Máte na svém kontě nějaký obzvláště exotický minipivovar?

Asi největší kuriozitou bylo zpracování nabídky restauračního pivovaru do Palestiny pro jediný tamní pivovar. Jeho majitelé jsou křesťané, a proto mohou vařit a pít pivo. Vesnice se jmenuje Taybeh a je několikrát vzpomenutá v Bibli. Majitelé mě navštívili v Plzni, společně jsme byli v Chrámu chmele a piva v Žatci. Navštívili několik mnou postavených malých pivovarů. Byli nadšeni, tak uvidíme, jak to celé dopadne.

V České republice v poslední době vzniká jeden malý pivovar za druhým. Myslíte, že to bude pokračovat i nadále?

Perspektiva výstavby malých pivovarů je zatím velká, ale všichni cítíme, že za pár let přijde nasycenost trhu. Ta přinese určité oddělení zrna od plev. Mnoho lidí má představu, že vaření piva je pomocí moderní techniky snadná záležitost. Technologie samozřejmě využívají řízené procesy tak, aby várky byly vždy ve stejném standardu, ale zkušený sládek je pořád nutností.

Čím to je, že se pivaři dnes ve větší míře přiklánějí k malým výrobcům?

Myslím, že vznik minipivovarů, ale nejen jich, je vlastně reakce na globalizaci všeho, co je kolem nás. Mnozí si začínají chodit nakupovat výrobky k malým pekařům, řezníkům, zelinářům. Proto se najednou objevila obliba farmářských trhů. Určitá část lidí přestala věřit v kvalitu prodávanou v mnohých supermarketech.

Kolik pivovarů se u nás vůbec může uživit?

Česká republika má před sebou možná ještě dalších 60 až 80 minipivovarů, to je asi odhad, jaký jsem udělal po návštěvě Anglie, Belgie a USA. Kolik se jich udrží, nevím, že ale všechny, co vzniknou, to se předpokládat nedá.

Jak se změnila česká pivní kultura po pádu komunismu?

Myslím, že velmi razantně, konečně začíná být pivo, vyjma laciných dryjáků, vnímáno jako nápoj mající svou gastronomickou hodnotu, a ne způsob jak dopravit do krve nějaké to promile alkoholu.

Jaký máte názor na laciná piva, která se dovážejí především z Polska?

Jsou jasnou ukázkou toho, že pro určitou skupinu lidí, a zatím je jich málo, je jedno, co piju, hlavně když se motám. Nijak se tím dovozem neznervózňuji, protože se to mě a ani mých zákazníků netýká. Je to stejné jako s krabicovým vínem. Než bych si ho koupil, tak si víno raději odpustím.

Váš syn Petr je sládkem v plzeňském pivovaru Purkmistr, u jehož zrodu jste byl. Radíte mu v jeho práci?

Ve své sládkovské praxi v Purkmistru se velmi dobře vyprofiloval. Radit mu moc nemusím, ale diskuze vedeme neustále. Dá se říci, že naše spolupráce je profesně dána, a tak si máme každý den co říci. Pomáháme si, radíme se a občas s dalšími sládky vyjíždíme na zkušenou. Vařili jsme třeba v Anglii, v Belgii, ve Švédsku nebo na Slovensku.

Zdroj: Deník | Autor: Ladislav Vaindl

http://www.denik.cz/ekonomika/plzensky-sladek-mozna-postavi-pivovar-v-palestine.html


Zakázka přinese nová místa

[pátek, 29. červenec 2011]

Desítky lidí by mohly v nejbližší době v Hradci Králové získat práci díky stavbě pivovaru v gruzínském Saguramu.

Nová pracovní místa pro desítky lidí se v Hradci Králové vytvoří v nejbližší době.

Strojírenská společnost ZVU Potez a.s. totiž v uplynulém týdnu uzavřela kontrakt na dodávku pivovaru do Gruzie o kapacitě 600 tisíc hektolitrů ročně v hodnotě téměř 130 milionů korun.

Zajištění zakázky v požadovaných termínech vyvolá rovněž potřebu doplnění některých dělnických profesí, především kotlářů, zámečníků a svářečů,“ uvedl finanční ředitel ZVU Potez Michal Králík.

Pivovar vyroste ve městě Saguramo, zhruba dvacet kilometrů od hlavního města Tbilisi. „Náročný zákazník požaduje dodat zařízení do konce letošního roku tak, aby bylo možné během zimních měsíců provést montáž, zaškolení obsluhy a uvést zařízení do provozu od začátku dubna příštího roku,“ dodal Michal Králík. Společnosti se tak podařilo po předchozích dodávkách pivovarů do ruského Jakutska, bulharského Plevenu, gruzínského Natachtari a albánské Korci opět uzavřít smlouvu na dodávku kompletního investičního celku, při které dodavatel zajišťuje kompletní inženýring, výrobu, přepravu, montáž a uvedení zařízení do provozu.

Na této akci se bude podílet svými dodávkami řada hradeckých firem: při zpracování projektu vypomůže společnost DIO s.r.o. a při dodávce měření a regulace společnost ProjectSoft HK a.s.

Na místě byl při závěrečných obchodně technických jednáních i zástupce posledně jmenované firmy Tomáš Kulhánek, který Gruzii nenavštívil poprvé.

Rovněž i on potvrdil, že zájem gruzínských investorů o dodávky typicky českých technologií je značný. „Těší nás velký obchodní úspěch našeho dlouholetého obchodního partnera ZVU Potez. Jsme rádi, že po mnoha úspěšných zakázkách z oblasti automatizace velkých astronomických teleskopů, které nás podržely v období krize, se vracíme k pro ProjectSoft tradičním oborům z oblasti potravinářství, kde právě v pivovarnictví máme s řízením výroby piva dlouhodobé zkušenosti a vlastníme řídicí know-how. Věříme, že budeme dobře reprezentovat Českou republiku,“ sdělil Deníku Tomáš Kulhánek.

V současné době se Královéhradecký kraj dostal na druhou „nejlepší příčku“ v nezaměstnanosti. Lidí bez práce je v kraji jen 6,6 procenta. Lépe na tom jsou jen v Praze.

V našem kraji hodně nabírají zaměstnance ve Škodovce v Kvasinách. Ve větších firmách přes léto moc nové zaměstnance nyní nepřijímají, protože mají například letní odstávku provozu,“ uvedla Mária Paclíková z Úřadu práce v Hradci Králové.

Zdroj: Hradecký deník | Autor: Jan Pruška

http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/zakazka-prinese-nova-mista20110726.html


Experimentátoři se v poslední době stali z plzeňských pivařů. Neholdují už pouze světlé desítce, jako tomu bylo ještě před nedávnem, ale dopřávají si klidně pivo višňové, pšeničné nebo kokosové.

Jsem rád, že je teď k dostání tolik druhů piv. Mám rád ochucená. Ta se dřív sehnat nedala v podstatě vůbec. V současné době už to takový problém není,“ říká Plzeňan Martin Svaček.

Plzeňské hospody se zájmu zákazníků přizpůsobily a často mají na čepu hned několik druhů piva. „Čepujeme jich osmnáct. Od deseti po osmnáctistupňové. Kromě klasických máme i ochucené speciály, například limetové nebo malinové,“ sděluje provozovatel Řemeslnické besedy Vít Noha.

Ovocná piva lidé většinou ochutnají a pak se vrátí ke klasičtějším. „Čtyřicet procent piv, která vyčepujeme, jsou světlé ležáky. Ale některá ochucená se občas prodávají na jejich úkor. Například, když máme v nabídce belgické višňové, je o něj obrovský zájem,“ konstatuje Petr Strnad z Klubu malých pivovarů. Tady mají vždy čtyři druhy piv, které každý den obměňují. Na čepu tu jsou piva z malých pivovarů z České republiky, Německa a Belgie.

Foto

Stále více prý jde na odbyt také pšeničné pivo, které je běžné v sousedním Bavorsku. To potvrzuje i majitel Staré koruny Jan Šmrha. „Mezi hosty je velmi oblíbené. To platí i o jeho limetkové variantě, kterou nabízíme teď. Lidé, co chodí na pivo pravidelně, si dávají většinou klasickou desítku. Jiné druhy zkoušejí spíše mladší zákazníci,“ dodává. Vyzkoušet tu lze dvanáct typů piva.

Na netradiční druh zlatavého moku vsadila i nová plzeňská restaurace PI.JEZ.PI. „Čepujeme šest druhů včetně našeho svrchně kvašeného piva s příchutí hořkého pomeranče. O ně je největší zájem. Zákazníci jsou zvědaví a chodí ho ochutnávat,“ uvedla vedoucí Vendula Zlatníková.

Na klasiku zase spoléhají v restauraci Na Libušíně. Z pěti čepovaných piv jsou čtyři světlá. Výjimkou je polotmavé. „Je dobré mít více druhů. Chtěli jsme dát hostům na výběr,“ doplňuje Jiří Vitvera z restaurace.

Podle plzeňského sládka Josefa Krýsla je dobře, že hospodští výběr rozšiřují. „Vždycky je dobré mít možnost výběru a porovnání. Co člověk, to originální chuť. Je až s podivem, že vlna zájmu o různé druhy piva nedorazila už dříve,“ říká Krýsl. Podle něho speciální ochucená piva lákají spíše sváteční pijáky. „Pravidelní pivaři ovocná piva ochutnají a pak se vrátí ke své desítce nebo dvanáctce,“ dodává.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Zdeněk Vaiz

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/pivari-experimentuji-piji-visnove-i-kokosove.html


Dvaašedesát let bez piva

[středa, 27. červenec 2011]

Nechce se ani věřit, ale letos je tomu 62 let, co je posázavské město Ledeč bez piva. Naštěstí jen bez piva vyráběného přímo ve městě.

Foto

Začátkem roku 1949, když se z důvodu hospodárnosti rušily malé provozy, byl také zrušen bývalý panský pivovar v Pivovarské ulici, v němž se pivo vařilo více než tři století. Poslední várka se zde uskutečnila v lednu 1949.

Stojí za připomenutí i to, že právo vařit pivo mělo město již o 200 let dříve, ale měšťanský pivovar na náměstí neodolal v 17. století konkurenci pivovaru panského a zanikl.

Jak pamětníci uváděli, voda k vaření piva se čerpala z hluboké studně ve vápencovém podloží přímo u pivovaru. Tak nejen voda, ale následně i ledečský zlatavý mok z bývalého panského pivovaru měl správný říz a lahodnou chuť.

Zdroj: Třebíčský deník | Foto: Jaroslav Švanda

http://trebicsky.denik.cz/podnikani/20110727pivo-f3b0.html


Ministerstvo dopravy ČR a Plzeňský Prazdroj usilují o větší bezpečnost na silnicích. Obě strany proto podepsaly memorandum o spolupráci na zlepšení situace v oblasti bezpečnosti silničního provozu na území České republiky. Plzeňský Prazdroj jako dlouhodobě odpovědný výrobce piva klade důraz především na prevenci problematiky řízení v opilosti. V rámci spolupráce poskytne BESIPu 1,2 milionu pivních tácků na téma nepřijatelnosti řízení pod vlivem alkoholu a osvětu v oblasti viditelnosti na silnicích.

O tom, že mezi hlavní problémy na našich silnicích patří řízení pod vlivem alkoholu a viditelnost chodců, vypovídají statistiky Policie České republiky, podle nichž např. za letošní první pololetí přibylo nehod zaviněných pod vlivem alkoholu o 7 procent. „Na viditelnost jsme pak spolupráci nasměrovali proto, že jde o nejsnáze dosažitelný a nejefektivnější způsob zvýšení bezpečnosti chodců. Reflexní materiál na oblečení je totiž vidět podle podmínek až na 200 metrů,“ říká vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy Kateřina Budínová a dodává: „Memoranda se společností Plzeňský Prazdroj si velmi vážíme, protože rozšiřuje vějíř aktivit ve prospěch bezpečnosti silničního provozu. Jeden každý život, který se nám touto cestou společně podaří zachránit, má svou cenu.

Deklarace mezi Plzeňským Prazdrojem a Ministerstvem dopravy ČR, podepsaná na dobu neurčitou, zahrnuje v nynější etapě plány do poloviny roku 2012. Prazdroj bude distribuovat do více než 20 tisíc hospod a restaurací po celé České republice celkem 1,2 milionu pivních tácků s informací BESIPu o nebezpečí alkoholu za volantem a se sdělením pro chodce o nutnosti být dobře vidět v silničním provozu. Plzeňský Prazdroj přidal na pivní tácky odpovědnostní vzkaz „Alkohol za volant nepatří“, který umisťuje na všechny marketingové materiály, a také odkaz na stránky zabývající se účinky alkoholu na lidský organizmus, www.napivosrozumem.cz.

Dlouhodobě propagujeme odpovědnou konzumaci alkoholu, proto vítáme možnost spolupráce s Ministerstvem dopravy a BESIPem. Myslím, že právě pivní podtácky jsou velmi vhodným nástrojem ke komunikaci odpovědnosti přímo v místech konzumace piva. Nejedná se ale o ojedinělou aktivitu Prazdroje v oblasti prevence řízení pod vlivem alkoholu. Mezi naše dlouhodobé aktivity patří například služba pro řidiče Promile INFO na zjištění zbytkového alkoholu v krvi. Doufáme, že veřejnost také vnímá odpovědnostní vzkaz „alkohol za volant nepatří“, který dobrovolně umisťujeme na všechny marketingové kampaně a reklamní materiály. Věřím, že spolupráce s Ministerstvem i BESIPem přiměje řidiče i chodce k větší odpovědnosti,“ uvedla k problematice Drahomíra Mandíková, ředitelka oddělení vnějších vztahů Plzeňského Prazdroje.

Novinkou je také spolupráce Ministerstva dopravy na již zavedené službě Promile INFO, kterou za podpory Plzeňského Prazdroje dlouhodobě provozuje občanské sdružení SANANIM.

Bezpečnost silničního provozu (BESIP)

BESIP je samostatné oddělení Ministerstva dopravy ČR. Zabývá se metodikou dopravní výchovy dětí ve školách a preventivně informačními kampaněmi zaměřenými na všechny věkové kategorie účastníků silničního provozu. Aktuálně jsou připraveny dvě prázdninové kampaně BESIP. První z nich nese název „Je to na Tobě“ a zaměřuje se na problematiku alkoholu a drog za volantem. Snaží se s touto problematikou oslovit mladé lidi na letních hudebních festivalech. V druhé kampani se BESIP zaměřuje na řidiče motocyklů prostřednictvím výuky bezpečné jízdy na motorce a první pomoci na vybraných motosrazech. Od roku 2004 BESIP koordinuje přípravu vládou schválené Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, jejímž cílem bylo do roku 2010 snížit počet usmrcených osob na silnicích o polovinu.

Plzeňský Prazdroj jako odpovědný výrobce piva

Společnost Plzeňský Prazdroj, a.s. se aktivně podílí na prevenci negativních důsledků nadměrné nebo nevhodné konzumace alkoholu a pomáhá prosazovat odpovědný přístup ke konzumaci alkoholu, ať už samostatně nebo v rámci Iniciativy zodpovědných pivovarů. S celkovým prodejem 9,9 milionu hektolitrů v kalendářním roce 2010 (včetně licenčních výrob v zahraničí) a s exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj, a. s., předním výrobcem piva v regionu a největším exportérem českého piva. Plzeňský Prazdroj je členem společnosti SABMiller plc, jedné z největších světových pivovarnických společností.

Zdroj: E-Auto.cz | PR

http://www.e-auto.cz/ostatni/ministerstvo-dopravy-podepsalo-s-pivovarem-memorandum-o-vetsi-bezpecnosti-na-silnicich.htm


Letní hudební festival Colours of Ostrava představuje další zářez pivovarnické skupiny Pivovary Staropramen, která v Česku vlastní značku Staropramen či Ostravar. A právě Ostravar se stal pro letošní rok oficiálním pivem této události, na kterou přišlo kolem 25 tisíc lidí. Přitom ještě před rokem se tam točil konkurenční Radegast ze skupiny Plzeňský Prazdroj.

Podobně se Pivovaru Staropramen už loni podařilo přebrat festival Rock for People, který má z podobných akcí největší návštěvnost. Letos ho navštívilo přes 28 tisíc lidí.

Staropramen také letos sesadil ze Sázavafestu konkurenční Krušovice. "Sázavafest jsme v minulosti opravdu partnersky podpořili, letos jsme se rozhodli ve spolupráci nepokračovat, důvodem je právě strategie spojení s domácím regionem," řekla LN Kateřina Beute, PR manažerka Heinekenu, kterému Krušovice patří.

Infografika

Krušovice se však staly oficiálním pivem nového pražského festivalu Prague City Festival. Podle organizátorů festivalů probíhá mezi jednotlivými pivovary tvrdý boj, kdy se předbíhají v nabídkách a dodatečných službách, pivovarnické firmy dokonce festivaly i sponzorují.

Festival jako reklama

"O festival ze strany pivovarů rozhodně je zájem," řekl Jiří Sedlák, mluvčí Colors of Ostrava. I přes špatné počasí se na festivalech vytočí rekordní množství piva.

Například na festivalu Mighty Sounds se letos vytočilo přes sto tisíc piv, spotřeba překonala i loňský rok. Pivovary se na festivaly nezaměřují jen kvůli tisícům protočených hektolitrů piva, ale především kvůli marketingu.

Zdroj: Lidovky | Autor: Petr Švihel

http://byznys.lidovky.cz/boj-pivovaru-jak-si-rozdelily-letni-festivaly-f4s-/firmy-trhy.asp?c=A110726_125724_firmy-trhy_apa


Také hvězdy muzikálů se přesvědčily o tom, že nové pivo Gril je prostě skvělé… Blesk, který se na vzniku piva podílel, se zeptal na názor zpěváků Mariána Vojtka (38) a Ladislava Spilky (38). Oba se v grilování, tedy v činnosti, ke které je pivo Gril přímo zrozené, vyznají!

Foto

Ladislav Spilka, zpěvák a herec vystupující v muzikálu Kat Mydlář, anebo na koncertních pódiích po boku Daniela Landy, má k pivu i grilování vřelý vztah.

Pivo mám moc rád. Co se týká grilování, tak to mám snad ještě radši. Nedávno jsem dostal od přítelkyně recepty Zdeňka Pohlreicha a zkoušíme podle nich nakládat maso a zeleninu,“ přiznal Spilka.

I Marián Vojtko, držitel letošní ceny Thálie v oboru opereta a muzikál za roli Barona Prášila v Divadle Hybernia, ochutnal…

Pivo miluju. Nejlepší je to na terásce. Ale třeba v zimě ho nepiju. Teď je můj velký koníček grilování. Krkovice a křídla, to je moje specialita,“ chlubí se Vojtko.

Dejte si i vy pivo Gril z jihlavského pivovaru. Najdete ho ve vybraných obchodech po celém Česku a na víkendové grilování si ho odnesete v balení po deseti lahvích! Blesk pivo Gril doporučuje!

Zdroj: Blesk.cz


Kam na pivo poslední červencovou sobotu? Každý správný pivař z regionu má už teď jasno. Třicátého se totiž koná druhý ročník Litoměřických pivních slavností.

V loňském roce se premiéra povedla, a tak Městská kulturní zařízení Litoměřice (MKZ) a Velkoobchod s nápoji Huml jako pořadatelé neměly důvod úspěšnou letní akci nezopakovat.

V roce 2002 město přišlo o pivovar...

Proč ale vznikla právě v Litoměřicích, kde zdejší pivovar ukončil činnost v roce 2002?

Na počátku obnovení pivních slavností v Litoměřicích stál v roce 2010 záměr upozornit na nevyužité objekty pivovaru a smutná skutečnost, že Litoměřice o svou výrobnu zlatého moku přišly. Dalším impulsem pak byla vzpomínka na zmizelou akci – v době provozu litoměřického pivovaru se totiž tyto slavnosti na jeho nádvoří několikrát odehrály,“ vysvětluje ředitelka MKZ Věra Kmoníčková. A podnětem byl také fakt, že před rokem uplynulo 290 let od vzniku Měšťanského pivovaru v Litoměřicích.

Přitáhnout pozornost litoměřické veřejnosti a případných investorů na myšlenku obnovení vaření piva si podle Věry Kmoníčkové klade za cíl i letošní druhý ročník slavností.

A samozřejmě nejen to, nabídka kulturně – společenského vyžití v Litoměřicích, zábavy a odreagování, která se rok od roku rozšiřuje, je naším posláním, vnímáme tuto akci také jako příležitost zatraktivnění našeho krásného města pro turisty, kteří, pokud pivní slavnosti nezvolí přímo jako svůj cíl, mohou si jejich návštěvou zpříjemnit pobyt v Litoměřicích či blízkém okolí,“ pokračuje ředitelka.

Pro malé a středně velké pivovary

Akce je zaměřená na prezentaci malých a středně velkých pivovarů z České republiky, v letošním roce to jsou pivovary Nymburk, Holba, Podkováň, Žatec, Svijany, Rohozec, Kocour, Konrád, Koutské pivo a také litoměřický Minipivovar Labuť.

Ten nabídl svá přírodní nefiltrovaná piva ve vlastní pivnici milovníkům zlatavého moku poprvé 28. ledna letošního roku.

Pořadatelé 2. Litoměřických pivních slavností zajistili atraktivní program tentokrát na dvou pódiích – na Tyršově náměstí a na parkovišti u Hvězdárny, na nichž se vystřídá celkem 11 kapel.

Řev, tanec a pití piva na čas

Chybět nebudou ani zajímavosti, jako je soutěž v pití piva na čas, soutěž o nejúžasnější rockový řev nebo nejromantičtější pivní tanec. Připraveno je i taneční vystoupení, potulný harmonikář a atrakce pro děti.

Program začíná v sobotu 30. července v 11 hodin dopoledne a končíme o půlnoci. Pro druhý ročník slavností máme jednotné vstupné 50 Kč,“ přidává poslední důležité informace Věra Kmoníčková.

Zdroj: Litoměřický deník | Autor: Ivo Chrástecký

http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/20110722_ich_litomericke_pivni_slavnosti_dve-416a.html


Staropivo hitem u sousedů?

[neděle, 24. červenec 2011]

Tři pivovary z Mühlviertlu začaly nabízet velmi speciální „ročníková piva“. „Byla uvařena koncem roku 2009, zrála perfektně uložena (jak, to je podnikové tajemství) a jsou určena přátelům piva, kteří hledají něco neobvyklého,“ píší OÖN.

Foto

Do kolekce nabízené pod společnou značkou „Bierviertel Selection“ se dostala jen nejlepší speciální piva pivovarů Hofstetten, Schlägl a Freistadt. Podle Ewalda Pöschka z Freistadtu má být toto pivo konzumováno asi jako zralé víno. Klášterní komoří Markus Rubasch ze Schläglu míní, že on sám si taky s chutí dá půllitr sudového. „Je někdy čas k jednoduchému pití piva a někdy k vychutnání si v klidu speciálního produktu, jakým jsou tahle tři piva.

„Bierviertel-Selektion Mühlviertel“ tvoří tři nová piva: Hofstettner Granitbock Reserve (7,3 procenta alkoholu), Schlägl Abtei (7,5 procenta) a Freistädter Elixier (7,5 procenta). Piva momentálně nejsou v prodeji, v sadě tří láhví a sklenice navržené mistrem světa sommeliérů Karlem Schiffnerem jsou v limitované sérii 1500 kusů k dostání v zúčastněných pivovarech za 15,90 eura.

Zdroj: Českobudějovický deník | Autor: Vladimír Majer | Kráceno

http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/staropivo-hitem-u-sousedu20110722.html


Pivní stezkou po Krkonoších

[čtvrtek, 21. červenec 2011]

Zajímavým cykloturistickým tipem může být takzvaná Pivní stezka se startem i cílem v turistickém centru západních Krkonoš.

Začátek je na Novém Světě, u hotelu Motejlek. Odtud vede přes Anenské údolí kolem sedačkové lanovky na Čertovu horu, přes řeku Mumlavu a po zelené k rozcestí na Ručičkách. Pokračuje se na Dvoračky, sjezdem do Sedla pod Dvoračkami a na Rezek.

Odtud Pivní trasa pokračuje stále po zelené. Za Hejlovem na rozcestí dojde ke změně, po fialové vlevo až na hlavní silnici u řeky Jizery. Dále opět vlevo a za Hradskem - leží vpravo za řekou - se dejte vpravo přes starý most. Po úzké silnici krátce vystoupáte a napojíte se na žlutou, která účastníky zavede ke zřícenině hradu Nístějka, postaveného ve 13., nejpozději ve 14. století.

Po prohlídce pokračujte dále po žluté. Kamenitá cesta není v dobrém stavu a kola možná z části povedete. Prudké stoupání však vzápětí vystřídá lepší cesta a výše můžete odbočit vpravo k Dykově skále - je značeno. Cestou pak, již mírným stoupáním, pokračujte až do Vysokého nad Jizerou.

Tady je možné zastavit se v místním Vlastivědném muzeu se zajímavými expozicemi, věnovanými místnímu divadlu, zdejšímu rodákovi Vincencu Kramářovi i lyžařství na Vysocku. Přes náměstí pak vede trasa přímo, kolem lyžařského areálu v Šachtách až do Pasek nad Jizerou. Zde lze navštívit Památník zapadlých vlastenců, který je věnovaný písmákovi a houslaři Věnceslavu Metelkovi. Zpět do výchozího bodu se jede po modré, takzvanou Planýrkou, až k rozcestí na Mýtě. Do centra Harrachova je pak jen kousek.

Délka trasy je 45 kilometrů s převýšením 865 metrů. Z mnoha míst poskytuje krásné výhledy do okolní krajiny, po cestě je i dostatek příležitostí k občerstvení. Podrobný popis naleznete na www. harrachov.cz

Zdroj: Krkonošký deník | Autor: Aleš Vaníček

http://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/pivni-stezkou-po-krkonosich20110721.html


V sobotu se Pražané mohou příjemně osvěžit na prvním ročníku festivalu pivních speciálů Beerketa 2011. Program začíná od 11 hodin na baseballovém stadionu v Praze na Markétě.

Svou účast přislíbilo deset českých i zahraničních pivovarů. Mezi nimi také nejstarší pivovar na světě Weihenstephan z Německa, kousek od Mnichova. Na čepu budou mimo jiných piva z pivovarů Matuška (Broumy), Richter Brewery (Praha), Klášterní pivovar Strahov (Praha), Brew Dog (Skotsko), Pivovar Kocour (Vardnsdorf), Šumavský minipivovar (Vimperk), Zámecký pivovar Chyše, Jihoměstský pivovar (Praha), Tramway (Praha).

Kromě degustace piva mohou zájemci vyzkoušet také baseballové dovednosti pod dohledem extraligových hráčů Kotlářky. Vstupné je 150 Kč. Za tuzemské pivo 0,4 litrů zaplatí návštěvníci 40 Kč, za zahraniční pak 80 Kč.

Zdroj: Novinky.cz | Autorka: Lucie Poštolková

http://www.novinky.cz/cestovani/239545-v-sobotu-se-v-praze-kona-festival-pivnich-specialu.html?ref=boxE


V súlade s novou legislatívou sa alkoholické nápoje, vrátane piva, budú môcť predávať len v špecializovaných, úradne povolených obchodoch.

MOSKVA. Ruský prezident Dmitrij Medvedev podpísal zákon, ktorý zaraďuje pivo medzi alkoholické nápoje, čo umožní obmedzenie jeho predaja. S odvolaním sa na Kremeľ to oznámila agentúra RIA Novosti.

V súlade s novou legislatívou sa alkoholické nápoje, vrátane piva, budú môcť predávať len v špecializovaných, úradne povolených obchodoch.

Pivo bolo v Rusku doteraz klasifikované ako potravina. Zákon vstupuje do platnosti od 1. januára 2013.

Rusko má jednu z najvyšších úrovní konzumácie alkoholu na svete.

Podľa štatistík ruského ministerstva zdravotníctva až okolo 40 Rusov pravidelne požíva nadmerné dávky liehovín. Ochorenia súvisiace s pitím sú v Rusku jednou z najčastejších príčin úmrtí.

Vlani v auguste šéf Kremľa podpísal zákon, ktorý zakázal predaj nápojov s vyše 15-percentným obsahom alkoholu v nočných hodinách.

Zdroj: SME.sk | TASR

http://www.sme.sk/c/5984978/medvedev-podpisal-zakon-oznacujuci-pivo-za-alkohol.html


Technologie pro malé pivovary

[úterý, 19. červenec 2011]

Naše společnost vám nabízí minipivovary s různými kapacitami. Záleží jen na vás, kolik piva chcete ročně vyrobit.

Naše společnost vám nabízí minipivovary s různými kapacitami. Záleží jen na vás, kolik piva chcete ročně vyrobit. Toto zařízení vám umožní vyrobit několik druhů piva, a to jak pivo světlé, tmavé, tak i pšeničné. Metoda vaření záleží na vaší volbě. Mikropivovary jsou kompatibilní ke všem používaným metodám.

Řešíte provoz pivovarského zařízení? Pak vás bude zajisté zajímat, i jaký otop je možno zvolit. My vám nabízíme tři varianty a to otop parní, olejový a otop přímým ohněm.

S montáží a uvedením pivovaru do provozu si nemusíte dělat vůbec žádné starosti, o vše se postarají naši technici. Společně s vámi vyberou vhodné umístění jednotlivých nádob a vše následně nainstalují a uvedou do provozu.

Nakonec už jen zbývá popřát, aby mělo pivo správný říz a pěna byla pěkně hustá!

Zdroj: Tiskovky.info | Destila

http://www.tiskovky.info/tiskove-zpravy/technologie-pro-male-pivovary


V sobotu 25. června 2011 se v areálu letního kina Heulos v Jihlavě uskutečnil první ročník festivalu minipivovarů s názvem Jihlavské pivní pábení. Organizátorem a iniciátorem myšlenky bylo občanské sdružení Jihlavský cech právovárečníků a vinárníků. Festival se stal součástí kulturního pásma HAVÍŘENÍ 2011, které bylo podpořeno ze strany statutárního města Jihlava a společně s Havířským průvodem a Koncertem bez hranic přineslo nabitý kulturní program na celý víkend.

Slavnostního zahájení Jihlavského pivního pábení se ujal čestný host a kmotr festivalu - významný podnikatel a znalec českého piva - Tomio Okamura. Ve svém projevu mimo jiné hovořil o tom, že zvuk českého piva v celosvětovém měřítku upadá a to je velká škoda. Proto oceňuje nárůst počtu menších pivovarů a kvalitních piv v posledních letech. Okamura míní, že je třeba maximálně podporovat menší pivovary: „Propagace českého piva je roztříštěná na jednotlivé zájmové skupiny, nedaří se táhnout za jeden provaz. Výsledkem je to, že značka českého piva ve světě slábne…“.

Tomio Okamura zmínil, že nejen v podnikání, ale také v degustování piva rád experimentuje. Na Jihlavském pivním pábení ochutnal 12° pšeničný speciál z Radničního pivovaru. Kromě jiného si pro festivalové publikum sepsal několik vtipných postřehů s pivní tématikou a závěrečným pivovarským pozdravem „Dej Bůh štěstí“ otevřel odpoledne k radostnému degustování českého národního nápoje.

Festivalu se nakonec zúčastnilo 11 stánků a na čepu byla necelá padesátka druhů piv. Zastoupeny byly klasické ležáky světlé a polotmavé a samozřejmě nechyběly oblíbené speciály. Kromě vyhledávané pšenice nebo piva anglického původu IPA (Indian Pale Ale) se hojně popíjela piva ovocná. V nabídce bylo hned několik příchutí od mandarinkové přes pomerančovou či višňovou až po malinovou. Degustovaly se i takové raritky, jako Puškvorcový letní speciál nebo Pšeničný ležák s limetkou.

Festivalu se zúčastnily minipivovary: Jelínkova vila hotel - pivovar - Velké Meziříčí; Domácí pivovárek Velký Rybník; Pivovarský Dvůr Chýně; Hotel a pivovar Belveder - Železná Ruda; Minipivovar Černý orel – Kroměříž; Pivovar Kozlíček - Horní Dubenky; Pivovar Padochov; Minipivovar Pacov; Svaz pivních turistů Jihlava; K Brewery; Jihlavský radniční právovárečný pivovar

Výhercem soutěže o nejlepší pivo Jihlavského pivního pábení v kategorii světlý ležák se stal pro místní dobře známý Pivovar Kozlíček - Horní Dubenky s pivem Javořický ležák světlý. V kategorii speciál a ostatní piva se na prvním místě umístil Rodinný minipivovar Pacov s pivem Ochucené pivo mandarinkové.

Na závěr došlo také ke slosování anketních lístků a výherci si odnesli zajímavé pivní ceny: půllitr s logem Jihlavského pivního pábení, festivalové tričko s nápisem „In vino veritas, in pivo taky“ a nejhodnotnější cenou byl 10l soudek piva z Radničního pivovaru Jihlava.

I přes úvodní dešťovou přeháňku se nakonec festivalu minipivovarů a Koncertu bez hranic zúčastnil hojný počet lidí a množství degustovaných piv se pohyboval na hranici 7.000 piv.

Skvělé atmosféře přispěly svým koncertem kapely Honzíkova cesta z Jihlavy a Hromosvod v čele s Ondřejem Fenclem. Celou akcí nás provázel zkušený bavič a moderátor Radek Tulis, který do svého projevu zapojil i samotné sládky z pivovarů, aby přestavili svůj um a řemeslo.

V druhé části už probíhal festival minipivovarů souběžně s Koncertem bez hranic, jehož organizátorem byla tradičně AlternativaPro. Za doprovodu vynikajících kapel Luboš Pospíšil a 5P, Dan Bárta & Dara Rolins & Illustratosphere nebo temperamentní La Troba Kung-Fú a dalších se festival příjemně nesl až do pozdních nočních hodin.

Zdroj: Tisková zpráva Jihlavského cechu právovárečníků a vinárníků



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI