Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Originální výstava Severočeského muzea je určena nejen milovníkům pěnivého moku, nýbrž i těm, kteří rádi vzpomínají na „staré dobré časy“, kdy pivo mělo říz, reklamy pivovarů byly plechové a půllitry a lahve se neřídily závaznými doporučeními Evropské komise.

Prostřednictvím různorodého užitkového skla, reklamních materiálů a dalších artefaktů navštívíme i méně proslulé oblasti Čech i Moravy než je Plzeňsko a Českobudějovicko, abychom se přesvědčili, že v minulosti pivo bylo (a stále je) nejrozšířenějším a nejoblíbenějším nápojem lidu českého, potažmo v pohraničních regionech i německého.

Zvláštní pozornost je věnována zdejšímu kraji, najmě pak vratislavickému pivovaru, kde se pivo začalo vařit již v roce 1874. Nostalgickou atmosféru správně navodí krátký exkurz po většinou dnes již neexistujících libereckých pohostinstvích, zachycených na dobových fotografií. „Vejdi a neuškoď“ jest to pravé, jak pro konzumenta tolik opěvovaného nápoje, tak i návštěvníka této atraktivní výstavy, která může být prvním jarním osvěžením.

Letem světem piva bude otevřena od 24. března do 22. května.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Roman Dobeš


Matka čtyř dětí Hana Krátká provozuje na okraji obce obchod s pivem.

Foto

Obec Lety je známá svojí odchovnou vepřů a také památníkem. Brzy se ale možná stane i útočištěm pivních znalců.

Hana Krátká tady totiž provozuje prodejnu pivních speciálů, která má ambici pozvednout povědomí Čechů o tom, kolik chutí tento oblíbený nápoj má.

Byl to nápad mého partnera. Měli jsme velké prostory, které ale byly nevyužité. Vzhledem k tomu, že jsem na mateřské a v okolí není žádná práce, rozhodli jsme se původně, že si zařídíme občerstvení. Úplnou náhodou jsme koupili kukuřičné pivo. Právě za ním se lidé začali vracet, protože to bylo něco výjimečného,“ vzpomíná Hana Krátká a v náručí chová svého syna Tomáše. Ten je jedním z jejích čtyř dětí.

Z prodeje kukuřičného piva se postupně vyvinul obchod s pivními speciály. „Prodáváme jen speciály, je i pár výjimek, které nejsou v zásadě v ničem speciální, ale mají zajímavou etiketu. Teď v zimě je náš sortiment samozřejmě omezený. V zimě se pivo moc neprodává, lidé si dají raději svařák,“ směje se žena. Svět piva má v létě až sedmdesát druhů piv.

Když se objeví nějaká novinka, snažíme se ji zahrnout do své nabídky. Pro některé značky musíme jezdit, jiné pivovary nám pivo dovezou. I když s tím jsou také problémy,“ říká podnikatelka.

Pivovar Primátor sice zboží doveze, ale nemůžu ho koupit méně než deset beden. Vzhledem k malé poptávce v zimním období ho vůbec nebereme. V létě jsme tak na nule, že se zisky a náklady vyrovnají, ale v zimě ne. Zatím je to koníček, ale doufám, že se podaří rozjet podnikání tak, aby mě to uživilo,“ doufá Krátká.

Na prodejnu piva mohou lidé v Letech narazit už od května 2009. „Bylo to děsné, prvních pár dní se u nás nikdo nezastavil, ale postupně se to zlepšovalo. Vrata jsme měli polepená různými cedulkami o pivu, když někdo zazvonil na zvonek, vybral si pivo podle obrázků,“ vzpomíná na nelehké začátky podnikání Krátká.

Dnes sice stále mají obchodníci s pivem zvonek, ale kromě toho si koupili i stánek. „Aby to mělo trochu kulturu,“ směje se Krátká, která má k pivu, jak jinak, pozitivní vztah.

Pivo si dám ráda, ale spíše se snažím si vybírat, ochutnávat, není to tak, že bych sedla a nalila do sebe cokoliv. Leckdo má představu, že pivo je pivo, že má jednu chuť, ale to tak není. Existuje obrovská škála piva a jeho chutí, já mám třeba hodně ráda německé jahodové pivo, které je velice sladké,“ říká podnikatelka a přidává další vzpomínku.

Zpočátku jsme si s partnerem dávali pivní hádanky. Večer jsme si sedli, jeden z nás otevřel pivo a druhý hádal, jaké to je,“ dodává Krátká.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autor a foto: Ondřej Šmíd


Dotace z fondů Evropské unie padla. Zchátralý českokamenický pivovar prý zachrání investice ze zahraničí. Jde o sto milionů korun.

V bývalém českokamenickém pivovaru se pěnivý mok asi hned tak vařit nebude. Obnovení výroby piva už před třemi roky sliboval vlastník areálu Jaroslav Čapek. Spoléhal na pomoc Františka Oldřicha Kinského, kterého zastupoval v desítkách soudních sporů o rodový majetek. Čapkovy plány v dubnu roku 2009 zkomplikovalo úmrtí Kinského.

Soustředili jsme se na dědické řízení, které dosud neskončilo. Bude záležet na ovdovělé manželce a synovi Charlesovi, jak se rozhodnou. Je ale pravda, že při obnově pivovaru jsem měl příslib pomoci pana Kinského, který zprostředkovával i kontakty na potencionální další zahraniční investory,“ připomněl Jaroslav Čapek.

Na dřívějších plánech se prý nic nemění. Stále platí, že si rekonstrukce pivovarského areálu s vytvořením ubytovací kapacity hotelového typu a dalším zázemím vyžádá více než sto milionů korun.

Počítali jsme také s možností získání dotací z evropských fondů. Bohužel, tyhle záměry nám nevyšly a tak se jako nejreálnější jeví spojení právě se zahraničními partnery,“ dodal majitel pivovaru.

Českokamenický pivovarský areál není zrovna chloubou města. Přestože tam už před časem nechal jeho vlastník odstranit náletové křoviny a zajistil částečnou opravu střechy, jednotlivé budovy chátrají.

Samozřejmě nám není jedno, jestli bude areál dál zůstávat opuštěný a nebo se tam začne něco dít. Rekonstrukce bude nákladnou záležitostí, kterou si musí vyřešit samotný vlastník. Ve věcech, které město může ovlivnit, se mu budeme snažit vyjít vstříc,“ poznamenal českokamenický starosta Martin Hruška.

Českokamenický pivovar

Rekonstrukce pivovarského areálu s vytvořením ubytovací kapacity hotelového typu a dalším zázemím si vyžádá více než sto miliónů korun. Jaroslav Čapek hledá investory v zahraničí.

V lokalitě nazývané Ptačí vrch chce další soukromý investor vybudovat sportovní areál. I tuto aktivitu hodlá vedení města podpořit.

Zajímáme se o dotační možnosti, které by pomohly investorům jejich záměry uvést v život. Bude to ve prospěch celého města,“ dodal starosta České Kamenice.

Co se týká proměn pivovaru, tak nejdříve má být dokončena rekonstrukce té části areálu, ve které se bude vařit pivo.

Objem jeho produkce by se měl pohybovat spíše v desítkách, možná v budoucnu by mohl překročit řádově stovky hektolitrů ročně.

Bude to pivovárek s výrobou pro konzumaci ve vlastní restauraci. Není naším cílem konkurovat jiným výrobcům,“ připomněl Jaroslav Čapek.

Po ukončení obnovy pivovarské části mají následovat ještě dvě další etapy rekonstrukčních prací.

Budou se týkat vytvoření ubytovacího zařízení a další doplňkové vybavenosti.

Česká Kamenice zatím stále čelí majetkovým žalobám zesnulého Františka Oldřicha Kinského.

Právě proto, že tam jeho advokát koupil starobylý pivovar, přislíbil potomek někdejších majitelů českokamenického panství jistou vstřícnost vůči městu.

Ke stažení žádné žaloby ale zatím nedošlo, bude záležet na postoji dědiců.

Mezi těmi nárokovanými pozemky jsou i plochy, které město potřebuje pro bytovou výstavbu a další účely. Věřím, že se město s dědici pana Kinského dokáže dohodnout,“ uvedl starosta Martin Hruška.

Zdroj: Děčínský deník.cz | Autor: Josef Suk


Pivní slavnosti, které letos již podruhé uspořádá Středočeský kraj, leží v žaludku krajským zastupitelům za ODS. Jak ve středu zdůraznil zastupitel Petr Bendl, místo reklamy pivovarům mohl kraj peníze, na které ho uspořádání akce vyjde, použít na zachování autobusových spojů, které ruší.

Za uspořádání slavností, kterých se letos zúčastní 19 pivovarů, zaplatí kraj 1,8 milionu korun. Na počátku roku přitom vedení kraje rozhodlo o tom, že na zajištění veřejné autobusové dopravy vyčlení o 180 milionů korun méně.

Konzervativci se nemohou smířit se skutečností, že podle materiálu, který schválili krajští radní, by za akci, jejímž hlavním záměrem je zviditelnění a propagace středočeských pivovarů, měl platit kraj. "Myslíme si, že marketingová akce, propagující pivovary, by se neměla platit z krajských peněz. Určitě se na financování Středočeských pivních slavností měly podstatnou částí podílet právě pivovary. Pochopili bychom, kdyby kraj nějakou menší částkou podpořil třeba kulturní program, ale ty peníze mohl určitě využít jinde," uvedl Bendl.

Financování akce podobného typu přitom považuje za nebezpečný precedens. "Podle této logiky se příště mohou obrátit na pana hejtmana výrobci automobilů nebo cigaret a kraj pro ně propagační akci uspořádá také? Nedivím se tomu, že spousta Středočechů má momentálně kvůli masivnímu rušení autobusových spojů problémy s dojížděním do práce, školy nebo k lékaři, když David Rath potřebuje, jak vidno, peníze na úplně jiné účely," uzavřel Bendl.

Zdroj: Domácí Eurozprávy.cz


Staňkovský pivovar je na prodej

[středa, 16. únor 2011]

Město si pivovar nemůže dovolit, čeká se na majetného investora. Bude se ve Staňkově ještě někdy vařit pivo?

Foto

V letošním roce tomu bude přesně třicet let, co se ve Staňkově přestalo vařit pivo. Tamní pivovar, ve kterém byl provoz zahájen před téměř sto čtyřiceti lety, nyní prodává soukromá firma za přibližně 12 milionů korun.

Jiří Výrut pracoval ve staňkovském pivovaru dlouhá léta, těžce nesl jeho uzavření a dosud ho mrzí, že se v něm zlatý mok již nevaří.

Lituji toho, že se pivovar vůbec kdy prodal. Pracoval jsem v něm od vyučení a Staňkovské pivo bylo doslova vynikající. Když se v Plzni konaly degustace, lidé si ho pořád pletli s Gambrinusem,“ vzpomíná důchodce.

Provoz v pivovaru byl zahájen v 70. letech devatenáctého století, brzy však byl prodán do rukou hraběte Trauttmansdorffa. Po komunistickém převratu byl znárodněn a v sedmdesátých letech minulého století se ve Staňkově vařila světlá i tmavá desítka, pivovar produkoval více než šedesát tisíc hektolitrů piva za rok a práci v něm mělo kolem šedesáti lidí.

V roce 1977 se stal provozovnou domažlického pivovaru a 1. srpna 1981 byl staňkovský pivovar definitivně zrušen a budova se začala využívat jako sklad národního podniku Zelenina.

Později připadla městu, které ho prodalo firmě Zollner a od ní přešel do vlastnictví firmy Magu Bohemia, která je jeho vlastníkem i nyní a která se zabývá zpracováním hub, ovoce a zeleniny.

Na bývalého zaměstnance Jiřího Výruta se několikrát obrátili lidé, kteří o znovuobnovení pivovaru uvažovali, nakonec ale z plánů sešlo. „Já bych rád pomohl, znám to místo skrz naskrz, a pivovar možnost obnovení výroby určitě nabízí,“ tvrdí Výrut. Poznamenává, že pokud by pivovar i nadále využíval měkkou vodu jako dřív, pivo by bylo opět výtečné.

Staňkovský starosta Alexandr Horák má také jasno – na místě pivovaru by chtěl vidět opět pouze funkční pivovar. Radnice si však objekt, který prodala před přibližně patnácti lety, nemůže dovolit odkoupit zpět.

Na to samozřejmě peníze nemáme. Věřím, že tu šance na obnovení pivovaru je, ale musel by přijít nějaký majetný investor,“ říká starosta. „Myslím, že téměř všem by se líbila obnova Staňkovského pivovaru. Ukázalo se, že i malé pivovary mohou fungovat, jako například v Koutě na Šumavě. Hlavně nechceme, aby ho někdo zboural, jako se to stalo v Domažlicích,“ tvrdí Horák.

Milan Mrázek z realitní kanceláře v Domažlicích nevidí možnosti využití objektu pivovaru růžově.

Moc nevěřím tomu, že by ve Staňkově a okolí někdo mohl prorazit s výrobou piva. Odbyt by byl malý a navíc nejde jen tak navázat na výrobu Staňkovského piva,“ poznamenává Mrázek. „Muselo by se odkoupit autorské právo na značku, receptury a podobně, nebo začít úplně s něčím novým – a to by možná byla ještě větší investice, než zakoupení pivovaru,“ dodává.

Podle Mrázka není ani další využití objektu či pozemků pivovaru příliš perspektivní – pro obchodní centrum je Staňkov příliš malé město, čerpacích stanic je v okolí dostatek a žádná z firem neodkoupí za dvanáct milionů korun pivovar, který navíc bude náročný na údržbu, aby si v něm vybudovala například sklad.

Přestavba na byty nebo záchrana v podobě grantů na kulturní či informační centrum nebo například muzeum by zase vyžadovala podporu města či zájem ze strany aktivních poslanců.

Bohužel myslím, že pivovar bude chátrat a chátrat, dokud nespadne,“ obává se Mrázek.

Zdroj: Domažlický deník.cz | Stanislav Šebek | Foto: MÚ Staňkov


Jeden z rakouských pivovarů místního významu Villacher, se sídlem v Villachu, distribuuje 80 % své produkce do Korutan. Roční výstav piva (včetně světlého pšeničného kvasnicového) dosahuje objemu 300 000 hl a navíc vyrobí i zhruba 3 000 hl nealkoholických nápojů ročně. Značková piva Villacher se vyznačují vysokou kvalitou a jedinečným charakterem. Nejpopulárnější z nich je Villacher Märzen, jehož produkce tvoří 95 % z celkového výstavu.

Foto

Historie tohoto korutanského pivovaru sahá až do roku 1738. Od rozsáhlé modernizace v roce 1858 až doposud, stojí značka Villacher na spojení inovace, kvality a tradice. Příkladně to demonstruje nová integrovaná koncepce filtrace, která byla, v rámci spolupráce s firmou KHS, vytvořena tomuto pivovaru přímo namíru.

Základ plně automatizovaného filtračního zařízení tvoří svíčkový štěrbinový filtr Innopro Getra Eco (54 m2, výkon 350 hl/h) a filtr Innopro Corvus, který je určen k maximálnímu zajištění bezpečnosti filtračního procesu. K této kompletní dodávce patří i další komponenty, například dávkovací stanice pro dávkování křemeliny a aditiv, různé typy zásobních tanků, včetně koncepce jejich čištění, dále regulační součásti a v neposlední řadě i pomocné doplňkové technologické novinky.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Aitorka: Iva Hvízdalová


Pivovary loni podle odhadů uvařily o osm procent méně piva. Za historický propad může hlavně slabší spotřeba českých pivařů.

Tuzemský pivní trh zažil loni nebývalý propad. Podle předběžných údajů klesla v minulém roce produkce zdejších pivovarů o osm procent k sedmnácti milionům hektolitrů. Je to příznivější údaj než dosud předpokládaných minus 12 procent, ale i tak se jedná o největší pokles i nejnižší výstav po roce 1989, odkdy jsou k dispozici srovnatelná data.

Už v roce 2009 klesla celková produkce českých pivovarů o tehdy nevídaných 6,5 procenta na 18,6 milionu hektolitrů. Domácí prodej předloni klesl o téměř šest procent a celkový export pivovarů o více než deset procent. Loni se zřejmě situace mezi domácími pijáky a těmi v zahraničí obrací. Export sice dál zůstává v minusu, ale propadl se méně než tuzemská spotřeba. A pomohl tak zmírnit dramaticky vyhlížející pokles celého trhu.

Přesné údaje Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) ještě nezveřejnil, nemá k dispozici dosud všechna data, ale podle výkonného ředitele Jana Veselého je osmiprocentní pokles pravděpodobný. Z horší situace pomohly zejména poslední měsíce roku. "Export je jedna věc. Ale o něco příznivěji než první polovina roku se ukazuje i domácí prodej na konci loňska. Zřejmě zafungoval určitý spotřebitelský optimismus, takže celkový propad bude o něco menší než se původně čekalo," říká Veselý.

Pivovary, především ty největší, svoje loňské prodeje dosud nezveřejnily. Právě jejich nižší produkce táhne dolů celý trh. Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken a Budvar ovládají tři čtvrtiny tuzemské pivní produkce. Pochlubily se spíš ty menší, které v řadě případů spíš rostly - ovšem bez zásadního vlivu na celý trh.

V případě exportu se ale dařilo řadě značek velkých pivovarů. Budvar oznámil, že loni poprvé v historii překročil exportní hranici 600 tisíc hektolitrů, což je téměř polovina všeho piva, které se v Budvaru ročně uvaří. "Zlepšil se nám vývoz do zemí jako je Německo nebo Rusko. V Rusku, zasaženém předloni devalvací rublu, se loni už naštěstí neopakoval takový propad jako v roce 2009," popisuje ředitel Budvaru Jiří Boček

S úspěšným vývozem se v hubených letech už pochlubil i Prazdroj, jehož Velkopopovický Kozel zaznamenal loni nárůst exportu o necelých 29 procent na zhruba 67,5 tisíce hektolitrů. Skupině Heineken se podařilo o šest procent zvýšit vývoz z Krušovic - také především do Ruska, ale i Slovenska nebo Německa.

Rozhodující jsou ale domácí prodeje a ty stále táhne dolů klesající spotřeba v hospodách a restauracích. Dražší sudové pivo, na kterém mají pivovary lepší marži, lidé vyměnili za laciné lahvové ze supermarketů, které pivovary dodávají jen s minimálním ziskem.

Jediným rostoucím trendem je tak prodej piva v plastových PET lahvích, které se staly nečekaným hitem. Tyto vlivy už platily i v roce 2009, kdy se poprvé výrazně propadla produkce zdejších pivovarů. Ale i přes velký pokles spotřeby a výroby, dosud žádný pivovar u nás nezkrachoval.

České pivovary

17,1 milionu hektolitrů, zhruba na tolik se loni propadla prudukce piva v Česku z předloňských 18,6 milionů hl, pokud se potvrdí odhad loňského osmiprocentního poklesu. Zhruba pětina českého piva jde na export.

19,9 milionu hektolitrů, uvařeného piva je dosavadní rekord v produkci českých pivovarů z roku 2007. Naopak dosud platné novodobé minimum je 17,8 milionu hektolitrů z roku 1993.

45 % české pivovarnické produkce připadá na jedničku trhu - Plzeňský Prazdroj. V roce 2009 uvařila skupina v Česku 8,3 milionu hektolitrů piva. Dvojka trhu Pivovary Staropramen má na trhu podíl kolem 16 procent a Heineken 14 procent.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Existuje řada příkladů, které potvrzují obrovský význam imunologických metod v oblasti pivovarství.

Všechny používané imunologické průkazné metody se osvědčily při nejrůznějších problematikách a u nejodlišnějších zkušebních vzorků jako bezchybné a reprodukovatelné.

Pro dokreslení jejich důležitosti je k dispozici přehled oligo a monospecifických antisér vyvinutých do roku 1994 Katedrou technické mikrobiologie a pivovarské technologie v německém Weihenstephanu. Tato antiséra jsou používána v rámci imunologických metod k prokázání přítomnosti např. papapinu, bromelinu, ficinu, pepsinu, ječmene, ječného sladu, rýže, škrobu, kongresní sladiny, mikroorganismů rodu Lactobacillus, Pediococcus a Pectinatus, pivovarských kvasinek, vinných kvasinek, dále proteáz, karboxypeptidáz, amyláz, glukanáz, ale také i různých specifických druhů bílkovin.

Zejména v německých pivovarech jsou imunochemické metody hojně využívány a napomáhají tak k deklaraci vysokého stupně čistoty v tamním pivovarství.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Poslední červnový víkend by se měla v Havířově konat akce, kterou přivítají hlavně milovníci piva. Občanské sdružení Havířovák totiž připravuje první ročník Moravia beer festu. Na tuto akci by její představitele získali rádi i podporu města.

Jsme nové sdružení, které chce v Havířově hlavně aktivně pracovat a podílet se na kulturním, společenském i sportovním dění. Máme své město rádi, a proto chceme pro něj něco udělat. Pivní festival je naší první velkou akcí a my ho uspořádáme, i když nás například vedení města nepodpoří. Tím samozřejmě nechci říct, že se tak stane, protože nevidíme důvod, proč by město takovou akci odmítalo,“ uvedl předseda sdružení Havířovák Stanislav Bureš.

Pivní festival je připraven na 24. až 26 červen do areálu fotbalového hřiště ČSAD Havířov. Na akci bude spousta doprovodných program, netradičních soutěží a koncertů. Diváci se mohou těšit například na kapely Abraxas, Doga nebo Citron a Legendy se vrací.

Zaměřen bude nejen na muže, ale na své si mají přijít i ženy. „Nabídneme i degustaci zahraničních ochucených piv. Rádi bychom udělali tento pivní svátek v Moravskoslezském kraji hořký i sladký,“ uvedl dále Bureš, který už jednal se zástupci různých pivovarů a potvrdil, že je vše na nejlepší cestě k tomu, aby Moravia beer fest mohl v létě uspět.

Zástupci sdružení Havířovák by následně také rádi uspořádali koncem července kulturní akci nazvanou Havířovské kulturní léto. V letním kině by probíhal country festival, na náměstí Republiky koncerty různých hudebních žánrů a v kulturních domech přehlídka činoherních a amatérských divadel.

Na akcích nechceme každopádně vydělávat a vůbec nám nejde o politiku, takže ani nic nekritizujeme, nekopeme vedle sebe. Žijeme zde a jsme přesvědčení, že lidé si zde zaslouží pestřejší život,“ dodal Bureš.

Zdroj: Havířovský deník.cz | Autor: Libor Pristáš


Trh s pivem ve Švýcarsku roste

[úterý, 8. únor 2011]

V pivovarském roce 2009/2010 vzrostl trh s pivem ve Švýcarsku o 1,7 % na celkových 4 561 417 hl piva.

Tuzemský výstav se zvýšil o 0,3 % na 3 579 269 hl. Opět mírně stoupá dovoz piva, ve sledovaném obchodním roce to bylo o 7,1 %. Tržní podíl dováženého piva činí v současné době 21,5 %.

Dovoz piva pochází v nejvyšší míře z Německa (48 %), následovaného Francií (17,3 %) a Portugalskem (12,3 %). Z celkového dovozu je 53,1 % uskutečněno v plechovkách a 28,8 % v nevratných lahvích.

Toto je významná okolnost, ze které vyplývá, že v maloobchodě je prodáváno, resp. kupováno, především dovážené pivo. Navzdory tomuto vývoji zažívá Švýcarsko aktuální neustávající boom pivovarských zemí.

V současné době má přes 300 států, v nichž se vaří pivo, povinnou daň z piva, přičemž v roce 2000 to nebylo ještě ani 96.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Chmel nejen na pivo

[úterý, 8. únor 2011]

Díky intenzivnímu bádání, během posledních desetiletí, v nápojovém průmyslu se chmel může ocitat ve středu zájmu početných skupin vědců a lékařů také mimo pivovarský svět. Hlavním příčinou pro to je určitě skutečnost, že v průběhu let bylo rozlišeno stále větší množství funkcí a vlastností jednotlivých komponent, což v konečném důsledku výzkumníkům otevírá nové cesty k lepšímu pochopení dané problematiky a k novým možnostem uplatnění této, dříve především jen pivovarské, suroviny.

V roce 2007 byl chmelu propůjčen titul „bylinná medicína roku“ a od té doby je stále více tématem četných studií a nalézá další uplatnění v různých oborech. Příkladem je fytoterapie, ve které jsou již léta úspěšně používány chmelové preparáty jako sedativa a hypnotika. Zkoumání chmele jako celku se v dnešní době stále více přibližuje k horizontu, kdy budí zájem spíše jednotlivé složky a jejich biologická aktivita, stejně jako možnosti jejich cílených úprav, zkoncentrování a konečné aplikace.

Jak ukazují další výzkumy, jak v medicíně, ale také i v oblasti výživy, neustále se posuzuje, do jaké míry jsou pro praktické použití vhodné nové chmelové extrakty, speciálně obohacené složkami jako je například xanthohumol nebo 8-prenylnaringenin. Obzvláště v oblasti výživy, v rámci tvorby receptur funkčních potravin, je možné, a lze si velmi dobře představit, četné cílené použití nově vyvinutých chmelových extraktů se zdraví prospěšnými vlastnostmi.

V dalších průmyslových odvětvích, jako je například extrakce řepné šťávy z řízků cukrové řepy nebo v kvasných procesech, slouží chmelové produkty již léta jako účinné prostředky v oblasti likvidace bakteriální infekce. V současné době jsou extrakty β-hořkých kyselin účinnou a bezpečnou přírodní alternativou ke konvenčním biostabilizátorům. Prvním úspěchem, kterého bylo s takovými extrakty také dosaženo, je ochrana potravin před bakteriální nákazou. Zvláště vhodné mohou být pro potlačení výskytu infekce způsobené mikroorganismem Listeria monocytogenes u chlazených potravin a u potravin s nízkým obsahem tuku.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Národ pivařů prošel loni svojí největší krizi, tedy spíše výrobci zlatavého moku. Ještěže jsou spotřebitelé našeho piva aspoň v Asii…

O největší »pivní krizi« v Česku od roku 1989 psal před nějakou dobou rakouský deník Die Presse. Vycházel z neuvěřitelného poklesu spotřeby v posledním roce. Ten způsobila světová ekonomická krize, která způsobila nižší spotřebu, vyšší náklady na výrobu, a tedy i vyšší cena…

Do Česka přijelo vzhledem ke krizi i méně turistů. I díky nim je Česko s roční spotřebou 160 litrů na hlavu mistrem světa v pití piva.

Podle informací Českého svazu pivovarů a sladoven se výrazně propadá jak domácí spotřeba, tak i export českých pivovarů.

Na propadu se podílí velký pokles počtu turistů, kteří chybí především v těch nejnavštěvovanějších českých destinacích. V regionech, které tolik navštěvované nejsou, viditelný pokles turistiky a tedy spotřeby piva není,“ upřesnil pro novináře novinářům výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Problémy nezaznamenaly jen české hospody, krize se podepsala na vývozu téměř všech velkých pivovarů.

Netýkal se ale například Velkopopovického Kozla. Jeho export loni dokonce narostl o 28,6%, pivaři v cizích zemích tedy prolili hrdlem o 15 018 hektolitrů víc než v roce 2009. Aby se to Velkopopovickým dařilo, musí svoje sudy válet nejen po Evropě, ale dovážet také třeba do Jižní Korey.

Zdroj: Aha online.cz


Pivní slavnosti, které patří mezi největší akce v Třebíči, se letos vůbec nemusí uskutečnit. A pokud, tak to rozhodně nebude na tradičním Karlově náměstí. Pronájem místa totiž pořadatelům akce odmítla rada města. O alternativě se bude teprve jednat, ve hře je i zimní stadion.

Ti, kdo v minulosti nadávali nad uzavřeným náměstím při slavnostech piva, nezastírají spokojenost. "Mně vadilo, že dva dny bylo náměstí plné pivařů. Chápu, že tam hrály kapely a byl doprovodný program. Ale ten binec. Potácející se mládež. Nevím, podle mě do centra města tahle sláva nepatří," reagoval důchodce František Jelínek.

"Tak jestli pivní slavnosti nebudou vůbec nebo je přesunou někam mimo centrum, tak to je na nic. My jsme tam chodívali hlavně za dobrými kapelami, které teda normálně v Třebíči fakt neuslyšíte. Loni mě nadchl třeba Toxique," komentoval naopak dvacetiletý Lukáš Řezáč.

Pořadatelé se dozvěděli informaci o tom, že je město nepustí na Karlovo náměstí, včera ráno. "Ta zpráva mě opravdu zaskočila. Je velmi překvapující. My máme nasmlouvány pivovary i hudební skupiny. Vše je připraveno. Teď řešíme co dál," konstatoval Luboš Denner, jednatel společnosti D. A. N. Production, která je organizátorem slavností.

Na otázku, zda Třebíč přijde o slavnosti piva, odvětil Denner váhavě. "Je to naprosto čerstvé. My musíme nyní jednat. Otazník nad slavnostmi skutečně visí," připustil Denner.

Město nabídlo pořadatelům jako alternativu zimní stadion

Třebíčské slavnosti piva se konají od roku 1996 a je to největší lidová slavnost tohoto typu na Moravě. Letos mají být 28. a 29. května. Proč rada vlastně vytěsňuje slavnosti z náměstí?

"Myslíme si, že na náměstí nepatří žádná akce, která ho v podstatě uzavře. Bývá zahrazeno a lidé platí vstupné. Karlovo náměstí musí být přístupné pro všechny obyvatele kdykoli. Nepronajmeme ho pro žádnou akci, kde se vybírá vstupné a je uzavřeno," sdělil místostarosta Pavel Pacal. Pivní slavnosti nejenže omezovaly volný pohyb lidí, ale také dopravu.

"V žádném případě naše rozhodnutí neznamená, že rada nechce pivní slavnosti. Navrhli jsme pořadatelům alternativu, a to pronájem zimního stadionu a přilehlého parkoviště," nastínil Pacal s tím, že by to bylo za zhruba stejné peníze jako pronájem náměstí.

"Bohužel, Karlovo náměstí je jen jedno. Zda využijeme nabídku zimního stadionu, to musíme vyřešit. V nejbližších dnech budeme informovat veřejnost, jak se situace vyvíjí," vzkázal Denner.

Podzámecká niva kvůli festivalu Zámostí nevyhovuje

Radnice uvažovala ještě o prostoru na Podzámecké nivě. Což je rozlehlá travnatá plocha u řeky Jihlavy pod bazilikou svatého Prokopa. "Pořadatelé potřebují zpevněnou plochu," poznamenal Pacal.

Navíc by tady nastala kolize. Týden po slavnostech piva se koná další velký hudební festival, a to Zámostí.

"Sdružení Zámostí má smlouvu na to, že tři týdny před konáním festivalu nebude žádná jiná akce na Podzámecké nivě z důvodu, aby se udržela v pořádku tráva," vysvětlil radní Martin Svoboda, který se kolem pořádání Zámostí "pohybuje" dlouhé roky.

Pivní slavnosti a Zámostí jsou dvě největší akce v Třebíči. Spekulovalo se i o tom, zda právě pivním slavnostem nehází město záměrně klacky pod nohy. Ve vedení radnice jsou totiž lidé spojení se Zámostím. "Toto jsme vůbec neřešili. Jde nám pouze o to, aby Karlovo náměstí zůstalo vždy přístupné lidem," zdůraznil Pacal.

Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autorka: Michaela Šimová


Letos zaslali vzorky do prestižních soutěží výrobci moku ze třinácti zemí Evropy i Asie.

Jedenadvacátého ročníku Slavností piva a minerálních vod v Táboře, který začal včera, se letos účastní velcí zahraniční hráči na pivovarském trhu. Zdejší slavnosti nikdy nebyly žádným regionálním setkáním výrobců piv, ale poslední ročníky z nich dělají světovou pivovarnickou událost.

Letos do města nad Jordánem přiveze do soutěží o Českou pivní pečeť svá piva takový výrobce, jako je Baltika, největší ruský producent piva, který v loňském roce zvýšil čistý zisk o 42 procent na 330,9 milionu eur.

Letos zaslali vzorky výrobci piva ze 13 zemí. Ze Slovenska se zúčastní 6 pivovarů, z Německa 5, z Belgie 4 a dále po jednom z Běloruska, Holandska, Japonska, Kazachstánu, Maďarska, Polska, Portugalska, Rakouska, Ruska a Skotska.

Tábor bude hostit i dalšího giganta: starobylý mnichovský pivovar Paulaner, který pochází z roku 1634, kdy si mniši z kláštera vařili silné pivo, které jim pomáhalo překonávat obtíže půstu. Pivovar Paulaner má také jako jeden za šesti bavorských výrobců čest účastnit se tradičního mnichovského Oktoberfestu.

Jeden z největších výrobců piva na světě nizozemský Heineken vyšle do soutěží své výrobky z běloruského pivovaru, kam akcionářsky vstoupil. O slavnosti projevily zájem bavorský Oktoberfest Bier, pivovar BrewDog ze skotského Fraserburghu nebo maďarský pivovar Serforrás Miškolc. Pivaři v Táboře se tedy mají na co těšit.

Když se podíváte na největší dvě pivovarnické soutěže na světě v Londýně a New Yorku, tak zahraniční pivovary, které přijedou letos i k nám, se v těchto soutěžích běžně umisťují na předních místech,“ uvedl hlavní organizátor slavností Alois Srb.

Proti „obrům“ se postaví „trpaslíci“, například Šumavský pivovar z Vimperka, Pivovar Bravůr Loučná nad Desnou, Pivovar na Rychtě z Ústí nad Labem, Chebský pivovar.

Premiéru budou mít na slavnostech i některé tuzemské výrobky. Hosté slavností ochutnají poprvé pivo z pivovaru Matuška z Broum, Domácího pivovaru Berounský Medvěd z Berouna, Rodinného pivovaru Pacov nebo pivovaru Belwedér Železná Ruda a dalších.

Odborné degustační komise přidělí tituly – České pivní pečetě. Čeká je posuzování zhruba 460 vzorků ve dvaceti kategoriích. Letos poprvé bude nejsilnější kategorií „nefiltrované a kvasnicové pivo“, kam pivovary přihlásily asi 50 výrobků.

A kdo bude garantovat regulérnost soutěží na táborských pivních slavnostech? „Především Státní zemědělská a potravinářská inspekce, což je nevyšší orgán přes výrobce v České republice. Pak bude některé soutěže dozorovat nadnárodní firma Bureau Veritas, nad minerálkami bude bdít německá společnost Tüv Süd,“ uvedl Srb. Stejná firma bude sledovat regule páteční soutěže o Extra českou pivní pečeť. Průběh soutěží bude pod drobnohledem také americké certifikační společnosti 3EC International. Celkem budou v Táboře působit čtyři nezávislé certifikační společnosti.

Seznam degustací - nealkoholické pivo; pivo se sníženým obsahem cukru; světlé výčepní pivo; světlý ležák; světlý ležák prémium; tmavé výčepní pivo; polotmavé pivo; tmavý ležák; tmavé speciální pivo; světlé speciální pivo; polotmavé pivo z minipivovaru; světlý ležák z minipivovaru; speciální pivo světlé z minipivovaru; tmavé pivo z minipivovaru; kvasnicové a nefiltrované pivo; tmavé pivo z minipivovaru; pšeničné pivo; netradiční pivo; ochucená piva, pivo typu ALE.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: Luboš Dvořák


Vysoká škola chemicko-technologická na konci ledna zprovoznila vlastní minipivovar.

Co je malé, to je hezké. Platí to takřka obecně – pro ženy, auta, hrady, vodní elektrárny a – pivovary. Tzv. domácí pivovary se v posledních letech objevily v nejedné větší pražské restauraci, svými naleštěnými měděnými nádobami lákají k návštěvě a k vypití jednoho, či dvou… Ale mít tak malý pivovárek doma.

Jeden takový určený pro pedagogické, výzkumné a vývojové účely uvedla koncem ledna do provozu Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) ve svém Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství v Dejvicích. Jde o zařízení vycházející z koncepce současných pivovarů, jehož jádrem je moderní dvounádobová varna a cylindrokónické tanky s automatickou regulací teploty.

Při rekonstrukci pivovarské haly zůstal zachován i původní pivovárek z poloviny šedesátých let, který byl jen doplněn novým technologickým zařízením. „Hlavní rozdíl je v tom, že tento starý pivovar je klasické čtyřnádobové koncepce a je doplněný bojlerem na vaření vody a chladicí nádobou. I ten však měl svého předchůdce pocházejícího z roku 1937, z doby otevření školy. Bohužel skončil někde v Maďarsku a nezachovaly se nám ani fotky,“ říká sládek Rudolf Jung, který pivo na VŠCHT vaří už 22 let. Podle něj je stará varna výborná proto, že na ní jsou názorně vidět všechny procesy probíhající při vaření piva. Současný pivovar si vystačí se dvěma nádobami, které jsou vyrobeny z nerezové oceli. „Ten měděný povrch je jen pro parádu,“ říká sládek. Zásadní rozdíl je také v tom, že starý pivovar pracoval se samospádem, zatímco moderní musí mít čerpadla. Zatímco původní varna má ve sklepě skleněné kvasné nádoby a ležácké tanky, současná má v příslušenství cylindrokónické nerezové tanky.

Vyrobí dvojnásobek piva

Pro pivaře je ovšem zásadní rozdíl v kapacitě: starý pivovar vyrobil jen 50 litrů pěnivého moku, nový vyrobí dvojnásobek. „Úplně stejné zařízení mají také v Plzni, kde ho můžete vidět v té pivovarské restauraci,“ říká pan Jung.

Horký proces končí hotovou mladinou. „Je to hořko-sladký roztok, který je vyroben ze sladového extraktu, do něhož je zavařený chmel,“ říká docent Pavel Dostálek, který má v ústavu na starost výchovu mladých pivovarníků. Chmel používají na VŠCHT vysoce kvalitní, většinou poloraný žatecký červeňák, což je světový standard aromatického chmele. Používá se jak chmelový extrakt, tak chmelový granulát, který má vlastnosti identické se sušeným hlávkovým Chmelem, ale delší skladovatelnost. Extrakt je sice levnější, ale potřebuje se jej více, takže se náklady zhruba vyrovnávají.

Po přidání pivovarských kvasnic pivo ve studeném sklepě zraje, výčepní asi měsíc, ležák až dva měsíce. „Jenže výsledkem nemusí být vždycky dobré pivo. Může v tom být nějaké zadání, nějaký pokus dovedený až do extrému, takže výsledek se pak nedá pít,“ usmívá se sládek Rudolf Jung. Jenže to dnešní pivo se pít dá. Je nefiltrované, ale dost silné, i když mu podle docenta Dostálka chybí ještě asi čtrnáct dnů. Jedno je jisté: Co si v Dejvicích uvaří, to si také vypijí a jejich „Lachout“ opravdu chutná.

V českém pivu nesmí být žádný přídavek

Německé pivovary si moc zakládají na tzv. Reinheitsgebotu, jinými slovy na čistotě piva. Řídí se tím i naše pivovary?

Znamená to, že pivo se vaří jen z vody, ječného sladu, chmele a pivovarských kvasinek. Nic dalšího se do piva nedává a tím se řídí v podstatě všechny, nebo valná většina českých pivovarů. Někdy se diskutuje o dalších věcech, jako je například přídavek redukovaných, isohořských kyselin. Dle našeho názoru to do českého piva nepatří a Němci zastávají stejný názor ohledně piva svého. A to se týká i dalších přídavků.

Co vlastně bude znamenat nová chráněná značka České pivo?

Základní podmínkou je, že toto pivo musí být uvařeno v regionu České republiky. Když je vařeno jinde, například v Rusku nebo Polsku, tak už to nemůže být České pivo. Platí také přísná pravidla pro obsah surovin, zejména některých doporučených odrůd. Když to pivo procentuelně nesplňuje, už mu ten přívlastek nemůže náležet. Nutno říci, že ne všechny naše pivovary to splňují.

Traduje se, že velký význam pro chuť piva má voda. Je skutečně tak důležitá?

Historicky vzato ta piva vznikala skutečně velmi ovlivněna vodou. Tak se například říkalo plzeňská, dortmundská nebo mnichovská voda a podle toho vznikaly typy piv. V zásadě v Plzni mají měkkou vodu, velmi měkkou. Tehdy ještě tu vodu neuměli upravit, ale dnes, pokud chceme, tak se na tu příslušnou tvrdost můžeme dostat. Ale přesné dodržení může přesto působit problémy.

Dnes se zejména řidičům nabízí nealkoholické pivo. Jaký je rozdíl proti běžnému pivu z hlediska technologie?

Když srovnáváte nealkoholické pivo s tím skutečným, tak k němu má přece jen trochu dál. Je tam opravdu velice málo alkoholu. Každá trocha alkoholu je dobrá, protože se tam tvoří vedlejší kvasné produkty, i ten alkohol tomu dává chuť, a proto to pivo chutná jinak. Na druhou stranu, když se to pivo řádně neprokvasí (aby nemělo tolik alkoholu), tak tam zůstává mladinová příchuť, jsou tam aldehydy a pivo tím trpí. Dá se to řešit tak, že se ta mladinová chuť něčím přebije. Proto mají výhodu polotmavá a tmavá piva, která to svou chutí překryjí. Anebo se to dá překrýt úplně jinou chutí, například ovocnou. To potom je ovšem spíše pivní limonáda.

Jak chuť piva ovlivňuje obal? Je to jen dojem, nebo má racionální základ tvrzení, že plastový obal chuti piva škodí?

Je přirozenou vlastností plastu, že nebrání pronikání kyslíku tolik, jako sklo. A kyslík pivu škodí. Proto je sklo lepší než plast. Ten se hodí spíše pro krátkodobou přepravu: Když si necháte v hospodě načepovat pivo do PET lahve od minerálky a pak to u oběda vypijete, tak v tom nevidím problém. U piva dlouhodobě skladovaného v takových lahvích bych to už viděl jinak. I když se používají například tzv. nanonástřiky vnitřku lahví…

A pivo v plechovkách?

Tak to problém není, jde spíš o estetickou záležitost, anebo také sílu zvyku. V Americe se naprostá většina piva prodává v plechovkách, u nás je zatím to procento stále dost nízké.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Pražský deník.cz | Autor: Jan Horák


Organizátor 21. ročníku Slavností piva a minerálních vod v Táboře Alois Srb řekl v rozhovoru pro Deník.

Foto

Mužem, který má „na svědomí“ rozmach popularity táborských reprezentačních Slavností piva a minerálních vod, je Alois Srb. Slavnosti vypuknou dnes. Odborná část spojená s dvaceti degustacemi o Českou pivní pečeť a dvěma degustacemi o Zlatý český pramen se koná v budově Jihočeské univerzity, laická část v hotelu Palcát. Táborský „bírfest“ potrvá do pátku 4. února. Zúčastní se ho rekordních sto pět pivovarů a devět výrobců minerálek doslova z celého světa.

Jedenadvacet ročníků slavností je velký kus pivní historie, že?

Ano, máte pravdu. Nepředpokládal jsem, že vydržíme takhle dlouho.

Letos se slavností zúčastní 105 pivovarů, což je rekord.

Loni jsme měli nejvíce pivovarů v historii slavností – čtyřiadevadesát. Letos tedy máme sto pět pivovarů, z toho je třiadvacet ze zahraničí, konkrétně ze třinácti zemí.

Do Tábora přivezou své pivo Japonci, Kazaši. Přímo do soutěží?

Ano, do soutěží. Sládek z Japonska, který s pivem už přijel, studoval dva roky naši chemicko–technologickou fakultu. Je v obraze, kde je naše pivo. Jedno pivo, které Japonci přihlásili do soutěže, je tuzemského typu, další pivo je spíše britského typu. Zahraniční pivovary mají ale obrovský sortiment. Japonský pivovar nabízí asi třicet dva druhů piv.

Pivovarů přibývá. Jde prestiž slavností stále nahoru, nebo je třeba od patnáctého ročníku zhruba stejná?

Jsem skromný člověk, neuznávám samochválu. Myslím, si, že jsme se od třináctého, patnáctého, sedmnáctého ročníku posunuli někam dál. Význam slavností vnímá nejen celá česká pivovarská veřejnost, ale také pivovary mimo území České republiky. Velice nás těší, když se na takovou společenskou událost přihlásí jeden z největších pivovarů světa, jakým je Russia Baltica z Petrohradu. To je komplex jedenácti pivovarů, které vlastní dánský koncern Carlsberg. Jejich produkce piva představuje větší výstav piva, než má Anheuser Busch v Americe. Když taková společnost chce soutěžit o Českou pivní pečeť, má to velký význam.

V pátek plánujete soutěž Extra česká pivní pečeť, v níž se utkají vítězná piva z jednotlivých kategorií. V porotě usednou i novináři a partneři. Není tím pádem tato soutěž až moc amatérská?

Ne. Loni bylo padesát procent zástupců komise z pivovarů, padesát procent tvořili novináři, zástupci certifikačních firem, městského úřadu. Myslím si, že je zdravé, když se vyjadřují i neodborníci.

Ve stínu piva jsou soutěže minerálních vod. Kteří zajímaví výrobci do Tábora přijedou?

Kromě našich hlavních výrobců se letos přihlásil výrobce a dovozce minerálních vod z Gruzie, který býval rozhodujícím dodavatelem minerálek v Rusku. Pak se po určitých politických problémech gruzínská voda vrátila do celé Evropy. Tyto minerálky jsou mimořádně kvalitní. Představí se dva výrobci z Itálie a jeden ze Slovenska. Ačkoli soutěže minerálek nijak zvlášť nepopularizujeme, myslíme si, že je to jediná soutěž tohoto typu na světě. Celkem se v Táboře utká devět výrobců minerálek o Zlatý český pramen ve dvou kategoriích – ochucená a neochucená.

Co čeká návštěvníka na sále hotelu Palcát, kde se koná populární laická část?

Laická veřejnost o odborné části slavností ani neví, ani ji kolikrát nevnímá. Ze sto pěti výrobců, kteří jdou do degustací, bude pivo nabízet šestačtyřicet. Někdo bude točit jeden druh, někdo tři druhy, někdo pět. Zatím bych nepředbíhal, zda druhů na ochutnání bude přes sto. Pro každého návštěvníka to bude nepřeberné množství. Každý by měl odejít spokojen.

O zábavu se stará agentura RichArt. Jsou nějaké novinky v programu?

Agentura dělá pro slavnosti to nejlepší, co může. Na pódiu vystoupí během čtyř dní čtrnáct souborů a skupin. Budeme tu mít takové umělce, jako jsou Ilona Csáková, Maxim Turbulenc a jiní. Příležitost dáme i táborským muzikantům.

Ke slavnostem patří různé hry a závody. Známé soutěže, spočívající v pití piva na čas, mají potíže s legislativou. Táborské slavnosti se od nich také odklánějí?

Domlouval jsem s našimi moderátory, aby tyto soutěže eliminovali a věnovali jsme se decentnějším. Prostoduché závody nechceme.

Populární jsou soutěže v poznávání druhů piva. Ty jistě nezmizí?

Ano, nezmizí. A budu rád. Je to zajímavá a poučná součást slavností.

Denně hotelem Palcát projde devět set pivařů. Víc není možno?

Vezměte si, že každý den budeme mít dvě stovky hostů. Více lístků už prodat nemůžeme a budeme to respektovat.

Je šance získat ještě lístek na stání?

Na úterý a středu ještě nějaké lístky jsou, čtvrtek a pátku jsou vyprodány.

Zdroj. Táborský deník.cz | Autor: Luboš Dvořák | Foto: David Peltán


Pořadatelé zaznamenali rekordní účast pivovarů.

Již první návštěvníci zaplnili sál Hotelu Palcát, kde právě dnes začaly oblíbené Reprezentační slavnosti piva a minerálních vod.

Slavností se zúčastní přes 100 pivovarů z Česka i zahraničí, což je podle pořadatelů nejvíce za celou historii.

Dnešní den si návštěvníci kromě ochutnávek užijí i bohatý kulturní program. Kromě slavnostního zahájení přijde na řadu Melody Band, hostem bude Ilona Csáková, zahraje Jiří Matyáš band. Jako moderátor a DJ vystoupí Vláďa Slezák. Pro veřejnosti jsou připraveny i soutěže.

Již 21.ročník slavností bude trvat do pátku.

Foto

Angličan Mike Cole prezentuje u stánku skotský pivovar Brew Dog. Ten se může pyšnit podle konkurence také pivy nejvyšší kvality. Nejsilnějším pivem na stánku je to s obsahem alkoholu 41%. Točené má 20 stupňů a je vítězem světového poháru.

Foto

Foto

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: David Peltán


Rok 2010 nebyl pro české pivovary vůbec příznivý. I když nemá Český svaz pivovarů a sladoven ještě sečtená oficiální čísla, jeho výkonný ředitel Jan Veselý mluví o největším propadu od roku 1989. "Náš odhad je minus 12 procent," říká. Týká se to však hlavně velkých pivovarů, ty menší hlásí naopak růst.

Propad výroby tak bude zřejmě dvojnásobný oproti roku 2009, přesto by podle něj neměl přivést pivovary k existenčním problémům. Mnoho ze zranitelnějších menších výrobců totiž loni zaznamenalo růst nebo si produkci udrželo.

"Ve Svijanech jsme šli nahoru s výrobou o třináct procent, v Rohozci o desetinu," hodnotí loňský rok Tomáš Kučera, šéf společnosti LIF, pod kterou patří tři tuzemské pivovary.

Velké pivovary zatím výsledky s výjimkou Budějovického Budvaru, který zaznamenal mírný růst, drží v tajnosti. Zveřejňují je obvykle až v březnu.

Příčin loňského poklesu je více, pivovary ho ani tak příliš nesvádějí na krizi. Hlavního viníka vidí ve zvýšení spotřební daně, která každé pivo zdražila zhruba o korunu. "Pro spoustu lidí je takové zdražení už citelným zásahem do rodinného rozpočtu," podotkl Veselý. Při české průměrné spotřebě piva je to zhruba tři sta korun navíc ročně na obyvatele.

Obchodní řetězce, které prodávají i velmi levná piva pod vlastními značkami, se loni odklonily od českých pivovarů a "svá" piva si začaly nechat vařit v zahraničí. "Jde hlavně o dovoz z Polska," říká Veselý.

Na statistikách je to dobře vidět: v letech 2008 a 2009 se do Česka dovezlo kolem 330 tisíc hektolitrů piva, loni jen do listopadu 762 tisíc. Většina z této sumy připadá na Polsko. Z celkového objemu piva, které se u nás uvaří a vypije, však jde stále o relativně malé číslo – necelých pět procent.

Český vývoz naopak loni podle dostupných čísel ztrácel. Některé menší pivovary nepříliš výnosný export dokonce zcela zastavily. Šlo především o výrobu levných piv pro zahraniční obchodní řetězce. Za hranice směřuje necelá pětina všech u nás vyrobených piv.

Šetření Čechů přineslo pivovarům ještě jinou nepříjemnost. Více klesaly prodeje sudového piva, které se točí v restauracích. Například Stanislav Bernard, majitel stejnojmenného pivovaru v Humpolci, loni podle svých slov uvařil stejně piva jako o rok dříve, ale díky odbytu lahvového.

"Získali jsme mnoho nových hospod, ale i tak tam odbyt klesl. Bez nových bychom propadli mnohem více," říká Bernard. Pro pivovary je přitom sudové pivo výnosnější, prodávají ho totiž dráž než lahvové a ještě nečelí takovému tlaku obchodních řetězců.

Za menší spotřebou točeného piva v restauracích vidí Václav Stárek z Asociace hotelů a restaurací ČR i další důvody: "Spousta lidí si akce, které byly dříve v restauracích, pořádá ve své režii." Naráží tak na čím dál větší oblibu například malých sudů piva či balení v PET lahvích. Ty jsou jedním z mála typů obalů, ve kterém ještě prodeje piva rostou.

Pivovary doufají, že letošní rok bude příznivější. "Myslím, že pokles se už zastavil," domnívá se Veselý. Podle Bernarda například prodeje v letošním lednu stouply o dvanáct procent.

2009 - Pivovary vyrobily 18,6 milionu hektolitrů piva

2010 - Pivovary vyrobily podle odhadů 16,4 milionu hektolitrů piva

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Jan Sůra


Více než 100 pivovarů z České republiky i ze zahraničí se zúčastní letošních Slavností piva v Táboře. Je to nejvyšší počet v jedenadvacetileté historii festivalu.

Festival se koná od 1. do 4. února v táborském Hotelu Palcát.

Táborské slavnosti piva se od ostatních podobných akcí liší především svou soutěžní částí, kdy v anonymních degustacích odborníci pod dohledem certifikačních společností hodnotí dodané vzorky piva. Vítězové jednotlivých kategorií získávají prestižní titul Zlatá pivní pečeť, který mohou používat pro prezentaci kvality svého piva. Sládky z jednotlivých pivovarů letos v degustacích poprvé doplní studenti Střední průmyslové školy potravinářských technologií Podskalská Praha a doktorandi z VŠCHT Praha. Čeká je posuzování zhruba 460 vzorků ve dvaceti kategoriích. Letos poprvé bude nejsilnější kategorií „nefiltrované a kvasnicové pivo“, kam pivovary přihlásily asi 50 výrobků. Následuje „prémiový ležák“, kde bývala největší konkurence v minulých letech. Třetí nejpočetnější kategorií je „světlá výčepní desítka“.

O posouzení svého piva v odborných anonymních degustacích má zájem stále více pivovarů ze zahraničí. Letos zaslali vzorky výrobci piva z 13 zemí. Ze Slovenska se zúčastní 6 pivovarů, z Německa 5, z Belgie 4 a dále po jednom z Běloruska, Holandska, Japonska, Kazachstánu, Maďarska, Polska, Portugalska, Rakouska, Ruska a Skotska.

Širokou nabídku druhů a chutí piva nabídnou pořadatelé i návštěvníkům veřejné části slavností. Na sále budou stánky 46 pivovarů, které lidem nabídnou zhruba 100 druhů piva. I tady se budou kromě tuzemských čepovat zahraniční piva, například rakouské, holandské, skotské nebo bavorské včetně piva z Oktoberfestu.

Slavnosti budou zahájeny zítra (1/2) v 16 hodin ve velkém sále Hotelu Palcát. Vstupenky budou v prodeji přímo u vstupu. Program prvního dne zpestří vystoupení Ilony Csákové

Už dopoledne v 10 hodin se v kinosále Střední školy obchodu, služeb a řemesel v Bydlinského ulici v Táboře koná seminář VŠCHT Praha o potravinářských technologiích. Zúčastnit se může kdokoli a témata jsou velmi zajímavá, například Pivo a jeho vliv na naše zdraví, Není sekt jako sekt, kdy se bude hovořit i o pivním sektu, který se u nás vyrábí, ale dostane se i na nealko nápoje a metody detekce jejich falšování nebo na funkční probiotické a syrovátkové nápoje.

V 9 hodin ráno začnou v sále Jihočeské univerzity v Táboře anonymní odborné degustace piva. Jako první přijde na řadu kategorie světlé výčepní pivo. Degustace pokračují až do čtvrtka. V pátek v 10 hodin dopoledne proběhne v univerzitním kongresovém sále degustace vítězných piv ze všech kategorií a určí se absolutní vítěz Zlaté pivní pečeti 2011.

XXI. Reprezentační slavnosti piva se konají pod záštitou náměstka ministra pro místní rozvoj České republiky Ing.Michala Janeby, pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Jiřího Zimoly a pod záštitou České centrály cestovního ruchu CzechTourism. Pořadateli jsou Město Tábor, produkční agentura REVEL, Jihočeská univerzita, ekonomická fakulta, České Budějovice, umělecká agentura RichArt, Střední škola obchodu, řemesel a služeb Tábor a Hotel Palcát.

Slavnostní vyhlášení výsledků a předání cen vítězům odborných degustačních soutěží proběhne 4. února 2011 v 18 hodin v kongresovém sále Hotelu Palcát.

Zdroj: První zprávy.cz


V bavorském Hillertau ukrývají klenot - pivovar navržený slavným architektem Friedensreichem von Hundertwasserem. Při popíjení lahodného kvasnicového moku v Kuchlabuerově pivním světě si můžete prohlédnout bizarní počin slavného Hundertwassera.

"Pokud se vydáte do útrob pivovaru Kuchlabuer v Abensberg v Hallertau, naskytne se vám nevšední zážitek. Uvnitř pivovarnické věže se ukrývá vizuální zážitek, kombinuje se zde pivo s uměním, filosofie, literatura i zemědělství," popisuje prohlídky majitel pivovaru Leonhard Salleck na internetovém portálu Boingboing.net.

Nejlepší po pivu je věž

Před dvěma lety se otevřel Svět piva (Bierwelt), který vznikl při rekonstrukci pivovaru Kuchlbauer. Během prohlídky potkáte pohybující se pivní skřítky, výstavu o historii pivovarnictví, pivní lékárnu, projdete se po celém areálu a také na závěr ochutnáte vzorek piva, tedy nalijí vám, jen pokud jste starší 18 let. Největším zážitkem je výstup na pivovarnickou věž.

Když stoupáte po schodišti, míjíte malé výklenky, symbolická okna a malé místnůstky, které vybízejí k tomu, aby byly prozkoumány. Na vrcholu věže v oválné kopuli najdete na zdech strom, který reprezentuje poznání.

Jakmile sestoupíte, vydáte se k místnosti, kde můžete ochutnat z šesti druhů kvasnicových piv, od nealkoholického piva až po pivo s dvojitou dávkou pšeničného sladu. Pokud vám nápoj zachutná, můžete si připlatit další vzorek za jedno euro (25 korun).

Slavný architekt

Majitel pivovaru přesvědčil Hundertwassera, aby navrhl věž pro pivovar. Byl to jeden z jeho posledních projektů předtím, než zemřel.

Téměř deset let se dohadovali s místními úřady, jak by měla být věž vysoká a jak by měla probíhat její konstrukce. Věž se otevřela roku 2010 a stala se jedním z nejzajímavějších míst v regionu. V původním projektu měla měřit 70 metrů, nyní ale má jen 35 metrů, aby vyhověla přísným požadavkům.

Friedensreich von Hundertwasser (1928-2000) je jedním z nejznámějších umělců v německy mluvícím světě. Proslavil se zejména zakřivenými budovami, ve kterých odmítá rovné linie, a představuje pevné semknutí s přírodou.

Specializují se na kvasnicové pivo

Pivovar Kuchelbauer v Abensbergu v Hallertau leží jen 90 kilometrů od Mnichova. Zaměřuje se na piva kvasnicového typu.

Zvláštností kraje Hallertau jsou také dva pivovary s nejstarší licencí na světě: Weihenstephan (1040) a Weltenburg (1050) a v současné době se zde nachází dalších 600 činných pivovarů.

Ačkoli pivovarská tradice sahá tisíc let zpátky, kvasnicové pivo je vcelku novým fenoménem mezi pivy. Tradičně bývá pivo v Německu z ječmenného sladu. Přidáním pšeničného sladu se stalo za posledních 60 let populárním. Kuchlabuer se rozhodl specializovat se na kvasnicové pivo na začátku 20. století a pro veřejnost se otevřel před 30 lety.

Jak se tam dostanete

Jen 90 minut trvá dostat se vlakem z hlavního nádraží v Mnichově do Abensbergu. Pokud si koupíte skupinovou zpáteční jízdenku Bayern Ticket pro čtyři osoby, zaplatíte za ní 29 eur (725 korun).

Pivovarnická věž je přístupná jen v rámci prohlídky, která pro dospělé stojí 11 eur (275 korun). Nabízí také slevy pro studenty, seniory a děti. Během léta doporučují udělat si rezervaci předem na stránkách zde.

Celý článek včetně videa naleznete zde...

Zdroj: Novinky.cz | Autorka: Lucie Poštolková



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI