Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

US ARMY hledá sládka! Chcete práci snů?

[pondělí, 16. květen 2011]

Být americkým vojákem má mnoho výhod. Například pivko z vlastního pivovaru. A právě pro tuto instituci teď US Army hledá šéfa.

Vojenská základna v Oklahomě hledá sládka. Měl by pro vojáky v tomto státě vyrábět různé druhy piva. Pivo je podle serveru Wired pro armádu skvělý nápoj – pomáhá udržet vojáky v dobré náladě, potlačuje žízeň, je levné a navíc se jím člověk neopije tak snadno jak třeba tvrdým alkoholem.

Proto armáda zřídila funkci vojenského sládka. Má se jednat o civilního zaměstnance armády, který bude zodpovídat za výrobu i distribuci armádního piva jednotkám ve státě. Armádní pivovar stojí na základně ve Fort Still. Má to ale problém – plat pro sládka je na americké poměry naprosto mizerný; v přepočtu činí jen 31 tisíc korun měsíčně. A protože se jedná o civilního zaměstnance, nemá navíc ani nárok na rádní benefity ani odměny…

S pivem je však jedna velká potíž. V USA ho smí, stejně jako jiné druhy alkoholu, pít jen lidé starší 21 let. Vzhledem k tomu, že narukovat mohou už osmnáctiletí, dochází často k paradoxním situacím. Ostřílení veteráni, kteří mají odsloužené třeba tři roky v Afghánistánu a zabili několik desítek Talibánců, si na základně po misi nesmí dát pivo. Jinak by porušili zákon… Pivo samozřejmě nesmí pít ani muslimové, jichž na základnách stále přibývá.

Zdroj: TN Nova.cz


Novovešťania si na svoje konto pripísali ďalší slovenský rekord. Pokus o čo najrýchlejšie vypitie piva formou štafety sa im vydaril. Päťdesiatka mužov a žien spolu vypili tretinkové pivá za 7 minút 28 sekúnd, čím ustanovili nový slovenský rekord.

Rekordný pokus bol súčasťou prvého ročníka Pivného festu v Spišskej Novej Vsi, ktorý sa uskutočnil pred najväčším obchodným centrom v meste. Pravidlá boli jednoduché, časomiera sa spustila v okamihu, keď prvý z účastníkov pokusu priložil pohár k ústam a zastavila sa vo chvíli, keď svoj pohár dopil päťdesiaty účastník rekordu a prázdny pohár zdvihol nad hlavu.

Päťdesiatka rekordérov

Hoci väčšina rekordérov boli muži, našlo sa medzi nimi aj niekoľko žien. Ruky k dielu priložila aj Danka Šimkovičová, rodáčka z Prešova, žijúca v metropole Spiša. Do rekordu sa nedala dlho prehovárať.

Pilo sa mi veľmi dobre. Zvládnuť tretinkové pivo nie je také náročné. Ako rodená Prešovčanka mám k pivu veľmi kladný vzťah. Je to zdravý nápoj s vitamínom B, samozrejme, ak sa pije v rozumnej miere,“ podotkla s úsmevom účastníčka rekordu. S dosiahnutým časom bola spokojná, no nezabudla poznamenať, že mohol byť aj lepší.

Do rekordu sa zapojili doslova všetky vekové kategórie. Medzi tou mladšou boli i Novovešťania Ladislav Nagy a Daniel Ogurčák. „Pilo sa mi výborne, bolo to super. Môj vzťah k pivu je vysoko pozitívny. Obľúbené značky nemám, ale rád si pochutím na dobrom pive,“ uviedol Ladislav.

Rovnako pohodovo sa tretinkové pivo pilo aj Danielovi. „Som rád, že som sa zúčastnil rekordu, no myslím si, že sme to mohli zvládnuť aj za kratší čas. Niektorým išlo pitie pomaly,“ zdôraznil Daniel.

Zdroj: Korza SME.sk


Sobota 28. května bude v areálu vojenské pevnosti v Josefově u Jaroměře patřit prvnímu ročníku jednodenního hudebně-pivního festivalu s názvem Pevnost fest 2011.

Hudební složku obstarají kapely jako např. Tublatanka, Visací Zámek, Plexis, Komunál, Banjo Band Ivana Mládka a další. Zmíněnou „pivařskou“ část budou reprezentovat střední a malé východočeské pivovary, mezi kterými najdou pivní labužníci jména jako Ježek, Krakonoš, Opat, Pernštejn, Pivovar Miletín, Primátor, Rebel nebo Rychtář.

Celá akce je koncipována jako jednodenní zábavný program pro všechny generace a pro rodiny s dětmi. Na místě tak bude k dispozici také celá řada atrakcí pro nejmenší návštěvníky, pro ty odrostlejší pak kromě bohaté nabídky regionálních pivovarů také široký sortiment dalšího občerstvení.

Areál Vojenské pevnosti Josefov se návštěvníkům otevře v 11 hodin dopoledne, hudební produkce odstartuje o hodinu později.

Vstupenky jsou k dostání v předprodejní síti Ticketportal za cenu Kč 199,– (+ poplatky). Cena na místě bude Kč 250,– za lístek.

Zdroj: AB Radio.cz


Sluchově postižený Jan Adamík si loni ve Slavošovicích na Českobudějovicku založil Malé Muzeum Piva. Bývalý koloniál si pronajal od obce, místnost opravil a poličky a regály si vyrobil sám. Dnes je muzeum jedno z největších v jižních Čechách a majitel plánuje rozšíření.

Foto

Pivní lahev se Janu Adamíkovi poprvé zalíbila ve třinácti letech. "Měla pěknou barevnou etiketu," vzpomíná. O devět let později si sluchově postižený truhlář založil vlastní pivní muzeum. "Nejdřív jsem sbíral jen lahve a plechovky," říká dnes třiadvacetiletý mladík.

Jenže postupně se ze zalíbení stala vášeň a po nějaké době ho napadlo, že by mohl sbírat i jiné předměty související s konzumací a výrobou piva. Proto je v muzeu kromě stovek lahví k vidění také sbírka pivních tácků, podnosů, přepravek, víček, otvíráků a mnoho dalšího.

Jeho muzeum - i když má v názvu Malé - se řadí k největším v jižních Čechách. Navíc ve vybraných dnech zde návštěvníci můžou ochutnat i různé druhy piv evropských pivovarů.

Muzeum se nachází v budově bývalého koloniálu, který si minulý rok Adamík od obce pronajal za 1 500 korun ročně. Sám jej opravil, a jelikož je vyučený truhlář, vyrobil si poličky a regály, na kterých exponáty stojí. "Bylo to hodně práce, ale dělal jsem to s radostí," nastiňuje.

Truhlář plánuje rozšíření muzea, nejdražší je vybavení

Nyní plánuje, že si pronajme i další místnost a rozšíří svou sbírku. "Už se mi to sem nevejde, takže některé věci musí ležet na zemi nebo pod pultem," přibližuje Adamík. Pronajmutí dalších prostor i nákup nových exponátů ho prý bude stát dost peněz, s výdaji ale počítá. Jedna lahev jej po internetu přijde zhruba na 20 korun plus poštovné, některé vzácnější předměty stojí víc. Nejdražší je ale vybavení muzea a nájem.

Pokud vše půjde tak, jak má, na začátku příštího roku by mělo být rozšíření muzea hotové. Podle Adamíka stačí jen probourat zazděné dveře. "Vedle je další zhruba stejně velká místnost," vysvětluje.

Navzdory svému postižení je třiadvacetiletý Adamík zcela soběstačný. "Celé to byl můj nápad. Sběratelstvím počínaje, muzeem konče," říká. A prakticky vše si také sám zařizuje. Lahve shání, kde se dá. Od příbuzných ze zahraničí, po internetu přes nákupní portály, zajímavé kousky si dováží i z dovolených, má kontakty na sběratele z Evropy i zámoří a jezdí na pivní festivaly.

"Ve své sbírce mám lahve ze Švédska, Ameriky, Německa, Jihoafrické republiky, samozřejmě i z Čech a mnohých dalších míst," upřesňuje. V Malém Muzeu Piva návštěvníci můžou najít také exponáty z dob Rakouska-Uherska nebo první republiky.

Malé Muzeum Piva

Muzeum je otevřeno od dubna do listopadu každý den od 17 do 20 hodin. adamík ale bydlí hned naproti, zájemci si tak mohou individuální prohlídku domluvit kdykoli pomocí SMS a majitel se s nimi domluví. Vstupné je navíc dobrovolné. Kontakt na muzeum je na stránkách www.pivodaj.webgarden.cz.

Zdroj: Budějovice iDnes.cz | Autoři: František Linduška a Lucie Kándlová | Foto: Slavomír Kubeš


Dánsky pivovar Carlsberg v 1. štvrťroku splnil očakávania trhov, keď jeho prevádzkový zisk vzrástol medziročne o 38 % na 1 miliardu dánskych korún (134,11 milióna eur). Vďačí za to pokračujúcej expanzii predaja v Ázii a zotaveniu významného ruského trhu s pivom.

Čistý zisk Carlsbergu sa za tri mesiace do marca zvýšil na 173 miliónov DKK zo 77 miliónov DKK v 1. kvartáli 2010, zatiaľ čo tržby koncernu, ktorý je štvrtým najväčším producentom piva na svete, stúpli o 14 % na 12,5 miliardy DKK z 12,3 miliardy DKK v rovnakom období minulého roka.

Tieto výsledky sa zhodujú s odhadmi analytikov, ktorých oslovila agentúra Reuters.

Pivovarnícka skupina so sídlom v Kodani potvrdila svoj februárový odhad a v tomto roku očakáva nárast prevádzkového zisku o "vysoké jednociferné číslo".

Vedenie spoločnosti zvlášť potešilo oživenie predaja na dôležitom ruskom trhu. V severnej a západnej Európe totiž odbyt piva po vylúčení akvizícií v 1. štvrťroku klesol medziročne o 2 %, zatiaľ čo v Rusku sa objem predaného piva v sledovanom období zvýšil o 1 %.

Informovali o tom agentúry Reuters a AP.

Zdroj: FinWeb HNonline.sk | TASR


Pokus o rekordní zápis se připravuje v Karviné. Během sobotního hudebního odpoledne Karviná se baví chtějí organizátoři vytvořit rekord v "pivní štafetě", při níž musí sto lidí vypít co nejrychleji sto piv. Nyní shánějí soutěžící, jediným kritériem je, jak rychle dokážou vypít půllitr piva.

K rekordnímu pokusu se podle organizátorů může přihlásit každý, kdo vypije pivo za méně než osm sekund. "Přihlásit můžete sebe, ale i své známé," vyzývají pořadatelé.

Soutěžní disciplína se jmenuje "100 piv na čas štafetovým způsobem". Princip soutěže je jednoduchý: sto lidí musí co nejrychleji vypít sto piv.

Účastníky pokusu stále hledají, zájemci se mohou nominovat do úterý 10. května. Instrukce jsou na webu www.karvinasebavi.cz.

Zábavní odpoledne, na kterém vystoupí Ivan Mládek se svou kapelou, Citron či Jiří Schelinger revival, se koná 14. května od 14 hodin v amfiteátru v Karviné-Fryštátě.

Zdroj: Ostrava iDnes.cz | Autor: Petra Bartíková


České soudy řeší spor dvou pivovarů, jde o značky piv Prima a Primus. Proti sobě stojí plzeňský prazdroj a malý pivovar z Uherského Hradiště. Ani jeden se své značky nechce vzdát.

Pivovar z Uherského Brodu vaří pivo pod tímto označením od konce 90. let. Primus se zase vyrábí v Plzni. Podobný název chmelového moku se ale gigantovi přestal líbit a spor se dostal k soudu.

"Není možné, aby někdo poškozoval zavedenou značku užíváním označení, které je podle našeho názoru slovně a graficky podobné nebo zaměnitelné," řekl zástupce plzeňského pivovaru Jiří Mareček.

Jenomže soud dal za pravdu pivovaru z Moravy. Podle názoru soudu označení Prima užívané žalovanými, je odlišné od etikety žalobce a ochranné známky Primus.

Plzeňský Prazdroj se ale nevzdává. Po prohrané bitvě odkoupil na podzim práva na název Prima. A to se zpětnou platností.

Zdroj: tn.cz


Rozvíjející se ekonomika Indie nabízí řadu příležitostí pro pivovarské společnosti vzhledem k velkému počtu obyvatel a nárůstu finančních prostředků ve střední třídě obyvatelstva této země.

Společně s Čínou je Indie, s odhadovaným počtem 1,23 miliardy obyvatel, jednou z nejrychleji rostoucích velkých ekonomik v Asii, kde v současné době probíhá výrazný růst a industrializace. Zatímco většina tradičních silných ekonomik na světě utrpěla díky světové hospodářské krizi značný propad, Indie ji přečkala celkem lehce. V současné době vyvolala světovou pozornost silná střední třída s disponibilními příjmy. Mnoho mezinárodních společností proto hledá příležitost k tomu, aby založila přímo v Indii své podniky.

Pro mezinárodní společnosti plánující vstoupit na indický trh s pivem se jeví jako nutnost přepracovat až doposud úspěšné podnikatelské a obchodní strategie, vzhledem k tomu, že je tento trh velmi citlivý a dostatečně si vědomý své ceny. Ale realizované objemy budou pravděpodobně odůvodňovat i nižší ceny.

Pro využití výhod vyplývajících ze stabilního indického trhu s pivem a příležitostí, které do budoucna nabízí, je nutné vzít v úvahu následující klíčové faktory:

· na 350 milionů obyvatel střední třídy s použitelnými příjmy připadá 45 milionů domácností

· 45 % populace je mladší 30 let

· skupina spotřebitelů, kteří mohou konzumovat pivo, víno a další alkoholické nápoje, čítá okolo 150 milionů lidí

· mladá, počítačově gramotná generace, zná mezinárodní značky

· zesílený marketing v oblasti propagace prodeje piva a vína a vliv západní kultury

· tržní podíl dovážených piv předpokládá mezi léty 2010-2012 nárůst o 33 %

Prodej piva v současné době roste o 25 % ročně. V posledních čtyřech letech se obrat zdvojnásobil a očekává se, že bude tento stav pokračovat i v následujících 3 letech.

Evropské společnosti, které si přejí být součástí tohoto dynamického vývoje, musejí přizpůsobit svou strategii indickému trhu. Je proto vhodné mít indického partnera, který přinese do společného podniku své zkušenosti, znalosti spotřebního chování místních obyvatel a porozumění indickým právním předpisům. To se pak, v kombinaci s mezinárodními technologiemi poskytujícími know-how, jeví jako nejlepší možné řešení pro docílení přijatelných cen.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Kolik dáte tupláků?

[pondělí, 9. květen 2011]

Pernštejn, Rychtář, Purkmistr, Rampušák, nebo Rohozec. To je jen malá ochutnávka z toho, co poteče letos z píp na pivním festivalu v Letňanech. Pivovarů, které se zde letos představí, bude rovných třicet, a kdo by chtěl ochutnat všech více než 70 čepovaných českých značek piv, může si tu pivní jízdu rozložit na celých sedmnáct dní. Český pivní festival se bude konat od 12. do 28. května.

Od nudy ke kolotočům

Když v roce 2008 Český pivní festival začínal, bylo jeho přijetí trochu rozpačité. Návštěvníci se do stánků na Holešovickém výstavišti zrovna nehrnuli a nepřidalo tomu ani vstupné a předražené pivo, viz reportáž kolegy ze zahajovacího ročníku, ZDE.

Přestože se koncept festivalu od té doby de facto nezměnil a festivalové platidlo (“tolar“) dokonce podražilo z původních 39 korun na 44 korun, zdá se, že si své renomé festival vybudoval. Z Holešovic se přestěhoval do Letňan a ke stanům se zlatavým mokem, nejrůznějšími pochutinami a hudební produkcí přibyly kolotoče, stan Pivní rozmanitosti se stálou nabídkou zajímavých zahraničních pivních speciálů a prodloužená otevírací doba až do 24.00.

Foto

Po práci dva tupláky a pak do hajan

Jako žhavou novinku inzerují letos pořadatelé festivalu větší objem pivních sklenic, budete si totiž moci objednat rovnou tupláka. „Výrazně to přispěje k rychlosti obsluhy a tím i ke komfortu návštěvníků,“ uvádějí organizátoři. Naštěstí už od loňska jsou instalovány na festivalu splachovací toalety. Kdo ale raději pivo v menších dávkách, nemusí se bát, k dostání bude i v klasických půllitrech.

Nemůžete-li už dospat, můžete si místo na festivalu zarezervovat předem. Respektive nejméně šest míst. Za každého z šesti musíte nakoupit do foroty 12 tolarů plus šestkrát rezervační poplatek 50 korun. Celkem si proto na rezervaci připravte 5 780 korun. Půllitr piva bude stát právě jeden tolar (44 korun) a něco k zakousnutí pořídíte za jeden až šest tolarů, záleží na tom, jak velký bude váš hlad.

Foto

Vstupné se oproti prvnímu ročníku neplatí žádné a tolary je možné nakupovat v každém ze čtyř stanů u speciálního stánku nejméně po pěti kusech. Na festival si můžete vzít i své psí miláčky, nezapomeňte ale na vodítko! Mapu areálu najdete TADY. Přehled pivovarů a čepovaných piv najdete TADY.

Zdroj: Pragueout.cz


Péče o pivo nekončí za branou pivovaru

[pondělí, 9. květen 2011]

Pivovary dlouhodobě věnují usilovnou péči kvalitě piva, a to i poté co opouští brány pivovaru. Potvrdily to výsledky výzkumu, který v dubnu letošního roku provedl Český svaz pivovarů a sladoven. Jeho cílem bylo ověřit, co všechno, jak a kde dělají pivovary pro udržení co nejvyšší kvality piva na jeho cestě ke spotřebiteli. Jednalo se především o analýzu situace ve všemožných typech gastronomických zařízení od hospod po špičkové restauranty, ale také o to, jak se vyvíjí péče o pivo v obchodech. Průzkum proběhl mezi členy i nečleny pivovarského svazu, členové tvoří přibližně 90 % trhu. Zároveň se ověřovalo, jak se naplňují před pěti lety přijaté principy Kodexu péče o pivo v gastronomii.

Výzkum potvrdil, že všechny zkoumané pivovary, členové i nečlenové Českého svazu pivovarů a sladoven, věnují péči o pivo na jeho cestě ke spotřebiteli stále větší pozornost. Soustavně školí personál gastronomických zařízení v tom, jak správně pečovat o pivo a jak provádět sanitaci pivních cest. Zástupci pivovarů neustále provádí kontrolu technologických zařízení, jimiž putuje pivo ke spotřebiteli, zkoumají, jak jsou pivní stolice a další zařízení udržována. Průzkum si všímal též toho, jsou-li používány správné metody mytí pivního skla spolu s odpovídajícími mycími prostředky. Významným prvkem v péči o pivo je též způsob jeho skladování, především v sudech a stále častěji v tancích, které jsou mezi spotřebiteli stále populárnější. Všechny uvedené činnosti představují pro pivovary investice v řádech desítek milionů korun ročně a rok od roku se zvyšují.

Průzkum potvrdil obecné přijetí Kodexu péče o pivo v gastronomii a následné investice do technologií souvisejících s ošetřováním piva na cestě k zákazníkovi, školení personálů pivnic a intenzivnější osvětu mezi hospodskými a restauratéry. Řada dalších opatření ukázala, že ošetřování piva a způsoby jeho nabízení hostovi se podstatně změnily k lepšímu," uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Tlak pivovarů na zvýšení kulturnosti prodeje a spolupráce s dalšími články řetězce na cestě piva ke konzumentům se pivovarníkům zkrátka vyplatily," doplnil Jan Veselý.

Další významnou činností pivovarů je osvěta o pivu mezi personálem pivnic a dalších zařízení, která je prováděna na místě nebo stále častěji přímo v pivovarech. Školení personálu jsou zajišťována obchodními sládky a obchodními zástupci pivovarů a jsou zaměřena na to, jak se o pivo starat a jak jej co nejprofesionálněji prezentovat spotřebiteli. Právě správný způsob čepování piva, kultura jeho nabízení a prodeje a v neposlední řadě používání správného pivního skla jsou stále častěji předmětem soutěží, které mají za cíl ověřit, jsou-li požadavky pivovarů plněny. Zároveň pivovary chtějí hospodské a restauratéry motivovat k co nejestetičtější nabídce piva, což konečného spotřebitele při výběru zcela nepochybně zásadně ovlivňuje.

Uvedený Kodex zpracovala skupina pivovarských expertů Českého svazu pivovarů a sladoven. Vznikl na základě požadavku spotřebitelů a prodejců čepovaných nápojů. Obsahuje zásady správné péče o české pivo, aby se jakost piva vyrobeného podle tradičních receptur jednotlivých pivovarů zachovala rovněž při podávání v gastronomických zařízeních, a to od hospod až po nejluxusnější restaurace. Tato norma, která vznikla studiem dostupných předpisů, norem a doporučení uplatňovaných v zahraničí obsahuje podmínky skladování nepasterizovaného i pasterizovaného piva, specifikuje druhy tlačných médií, pomocí kterých se pivo vytlačuje ze sudů nebo tanků, a také systém sanitace pivních cest. Součástí normy je také čistota pivního skla, metodika jeho mytí a estetika čepování.

Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz.

Zdroj: GastroTrend.cz


Množství piva už se nepočítá jen v litrech, ale i kilogramech v případě, že si zákazník zakoupí pivo v prášku. Přestože tento český vynález zatím doma příliš známý není, několik let už se vyváží do zahraničí. Například Německo má však na pivo v prášku vlastní patent, tudíž se k západním sousedům český prášek nedováží.

Z jednoho kila prášku lze vyrobit deset litrů kvalitního desetistupňového piva, tvrdí jeho vynálezci. Roční produkce se pohybuje v řádu tun a prodeje šplhají do milionů korun. Čeští inovátoři mohli mít vyšší tržby, jenže Němci byli rychlejší a patent drží oni. Češi se svou žádostí zatím neuspěli. "Bereme to jako běžnou věc v konkurenčním prostředí a náležitě proti tomu budeme postupovat," dodává Tomáš Zoufalý z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Také statistika potvrzuje, že Češi v patentech nejsou příliš úspěšní. Loni bylo uděleno v tuzemsku 910 patentů, z toho 280 získali Češi a zbylých 630 cizí firmy. Podle znalců jsou domácí podniky málo aktivní. "Jde o to, aby výrobní podniky zůstaly u nás v České republice, aby se nepřesunovaly jinam. Ti, co tady zůstanou, by měli investovat část svého zisku do rozvoje a vývoje," vysvětlila Petra Lorenzová z Advokátní a patentová kanceláře Korejzová & spol.

Investice do patentového řízení je drahá

Problémem je, že investice do ochrany výrobků jsou drahé. Musí se totiž prověřit všechny světové databáze, zda podobný produkt už neexistuje. Do této situace se dostalo i pivo v prášku. "Pokud najdeme něco stejného, tak to nesplní podmínku novosti. Pokud něco podobného, potom diskutujeme s přihlašovatelem na téma, jestli vynálezecká činnost zřejmá je, nebo není," říká ředitelka patentového odboru z Úřadu průmyslového vlastnictví Eva Schneiderová.

Pokud chce firma uvést vynález na světový trh, často utratí částku převyšující desítky milionů korun. Další stovky ale potom může vydělat například prodejem licencí.

Vladimír Mařík, vedoucí katedry kybernetiky ČVUT FEL:

"Tím, že budeme i nadále dotovat příchod cizích firem sem, tak podporujeme najímání našich výzkumníků jako dělníků výzkumu s malou přidanou hodnotou."

Zdroj: ČT24.cz


Novela české vyhlášky o nápojích

[čtvrtek, 5. květen 2011]

Vyhláškou 115/2011 Sb. se s účinností od 1. května 2011 podstatně mění vyhláška 335/1997 o nealkoholických nápojích, ovocných a ostatních vínech, pivu, lihu, lihovinách, octu a droždí.

Novelou 115/2011 Sb. se vyhláška 335/1997 pro různé skupiny nápojů v různé míře mění.

Jsou aktualizovány odkazy na související předpisy EU i ČR, k jejichž změně došlo od poslední aktualizace nápojové vyhlášky v r. 2004. V souvislosti s tím dochází i k určitým změnám formulací, v některých případech ke změně členění druhů, skupin a podskupin, případně ke změně definic některých názvů nápojů. V některých případech úpravy slouží ke zlepšení srozumitelnosti a přehlednosti.

Nealkoholické nápoje

Zrušuje se definice „nízkoenergetický nápojový koncentrát“ a s tím související ustanovení.

Upravuje se formulace s požadavky na označování (§3)

- u ovocného nektaru (písm g),

- u směsi ovocné šťávy (písm. q),

- u přídavku dužniny (písm. r).

V § 4 odst. 2 se požadavky týkají nejen šťáv z koncentrátů, ale všech, zrušuje se odkaz na technické normy.

V § 4a odst. 7 – přídavek koření, bylin a soli je povolen u všech zeleninových šťáv, nejen u rajčatové.

Ovocná a ostatní vína, medovina

V § 8 písm.a) se mění formulace požadavku na označování obsahu alkoholu.

Pivo

V § 11:

- písm. b) – pro slad se připouštějí i jiné obiloviny než ječmen a pšenice,

- písm.c), d) – připouštějí se pivovarské kvasnice nejen S. carlsbergensis a S. cerevisiae,

- písm.h) – označení „lehké“ se mění na „stolní“, zahrnuto jen pivo, u něhož je původní mladina do 6 % hmotn.,

- písm i) – posunuje se dolní mez u výčepního piva: původní mladina 7 - 10 % hmotn.

- písm.o) – definuje se „pivo z jiných obilovin“, vypouští se definice „pivo se sníženým obsahem cukru“,

- písm.q) – upravuje se definice „kvasnicové pivo“,

- písm.r) - upravuje se definice „ochucené pivo“.

V § 12 a v příloze 7 se mění členění na skupiny a podskupiny (doplňuje se „nealkoholické pivo“).

V § 13 se mění formulace požadavku na označování obsahu alkoholu.

Lihoviny

Členění lihovin do skupin a podskupin se mění zcela zásadně, proto jsou nově zpracovány §§16-18 a přílohy 7 a 8.

Slovo „starý" je možno ho použít pouze u názvu destilátů, které zrály nejméně jeden rok před stočením (výjimku má „Stará myslivecká“).

Oddíly „Kvasný ocet“, „Droždí“ jsou beze změn.

V souvislosti s výše uvedenými změnami dochází v různém rozsahu k úpravám příloh 1, 2, 4, 5, 6, 7, 8.

Vyhláška byla přijata 18. dubna, zveřejněna 27. dubna, účinnost od 1. května 2011.

Úplné znění vyhlášky 335/1997 se zapracovanými změnami najdete např. na webu Agronavigátor v souboru "Zákon o potravinách a prováděcí vyhlášky".

Sbírka zákonů, 2011, č. 42

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Irena Suková


Letos zahájí provoz více než desítka nových minipivovarů. Představují ale jen zlomek celého trhu.

Tuzemský pivovarnický trh zažívá malý převrat. Zatímco produkce velkých firem klesá - loni se celý trh propadl o osm procent na 17 milionů hektolitrů, obliba restauračních minipivovarů nebývale roste. Jejich počet už převyšuje stovku a letos více než desítka přibude.

Litoměřice, Jihlava, Slaný, Litomyšl, Teplice, Sokolov, Brno Líšeň, tam všude již letos zahájily nebo teprve zahájí provoz minipivovary - s roční produkcí zhruba do pěti tisíc hektolitrů. A chystají se i v dalších městech. "Stále více lidí je ochotno v těchto pivovarech zaplatit větší cenu, než kolik stojí běžně piva v hypermarketech," vysvětluje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

V objemu produkce však nejmenší pivovary nikdy nemohou nadnárodním gigantům konkurovat. Dohromady ročně uvaří zhruba 100 tisíc hektolitrů a Veselý odhaduje, že se tento objem postupně zvýší až na dvojnásobek. "Jde ale o pestrost značek. Letos dalších 10 až 14 minipivovarů zahájí provoz," uvádí majitel pivovaru Kocour z Varnsdorfu Jan Kočka, zástupce nedávno vzniklého Českomoravského svazu minipivovarů.

"Nabízíme už 11 druhů piv a zájem lidí pořád roste," potvrzuje sokolovský podnikatel Ladislav Sás, jenž letos dokončuje svůj třetí minipivovar. Před dvaceti lety fungoval u nás jen jediný restaurační pivovar - v Praze U Fleků. Před pěti lety jich v Česku působilo už zhruba šedesát.

Minipivovary

102 minipivovarů funguje nyní v Česku. Celkem uvaří asi 100 tisíc hektolitrů za rok. Roční spotřebu - loni 17 milionů hektolitrů, ale u nás ovládá hlavně 49 průmyslových pivovarů.

Zdroj: GastroTrend.cz | iHNed.cz


Brazilský pivní trh

[pondělí, 2. květen 2011]

Průběhu posledních pěti let roste v Brazílii spotřeba piva na jednoho obyvatele přímo raketově, spotřeba vína a lihovin se drží stále na stejné úrovni.

Prémiové značky piv stimulují brazilský dovozní trh. Přechod k větším balením nabízí i lepší ceny. Značka piva Skol zůstává v Brazílii stále jedničkou na trhu. S velkým úspěchem byla na tamním trhu přijata „litrão“, nová litrová lahev, této značky piva. V Brazílii se uplatňuje jedna z nejvyšších daní na pivo na světě.

Nejprodávanější značky piva v Brazílii jsou: Skol, Brahma a Antarctica od AB InBev, resp. AmBev.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Třebaže pro většinu ctitelů piva zůstane provždy dominujícím atributem kvality chuť tohoto lahodného pěnivého moku, zejména mezi movitějšími a vzdělanějšími konzumenty hrají svou roli i další aspekty.

Prostředí, v němž se pivo pije, pestrost nabídky tuzemských i zahraničních značek, tradice pivovarnictví v dané zemi či regionu, pokrmy, které jsou k pivu podávány, společenské akce a události, k nimž pivo jako nedílná součást patří, ale také cosi, co bychom mohli nazvat „image“ piva, se významnou měrou podílí na utváření pivní kultury i na tom, jak společnost konzumaci piva vnímá a hodnotí.

Posledně jmenovaná entita, totiž image piva, ve světle chuti, tradice a ceny představuje poměrně subtilní a zdánlivě i okrajovou záležitost, nicméně skutečnost, že řada jejích atributů patří mezi žádané suvenýry i sběratelské artefakty, hovoří za vše. Není pochyb o tom, že pivní sklo, plechovky, tácky, etikety, ale též například otvíráky se stávají předmětem marketingového zájmu, který prodej „tekutého chleba“ dokáže podpořit.

Pivo a sklo – spojení dvou českých tradic

Milovníci piva potvrdí, že nejlépe chutná čerstvě natočený mok ze sudu či tanku v útulné hospůdce nebo příjemné restauraci. Naštěstí již dávno jsou pryč doby, kdy se pivo podávalo v unifikovaných nevzhledných půllitrech, a většina konzumentů si uvědomuje, že stejně jako víno i pivo vyžaduje své, pokud jde o kulturu servírování. Všechny pivovary vybavují nejrůznější gastronomická zařízení a podniky nejen tradičními půllitry, ale též poháry a sklenicemi o objemu 0,3 l a 0,4 l. Vzhledem k rostoucímu počtu pivovarů se stává pravidlem, že se pro každou značku piva používají jiné sklenice. Pivní sklo tak tvoří nedílnou součást marketingové strategie a podpory značky.

Největším producentem pivního skla je v České republice společnost Sahm, která ročně vyrobí 35 milionů kusů skla v 600 variantách, přičemž naše pivovary spotřebují plných 14 milionů! „České pivní sklo se podařilo posunout z kategorie primitivního masového výrobku na předmět, který má duši a krásu,“ tvrdí Pavel Bobošík, člen předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven a zároveň ředitel společnosti Sahm CZ, a dodává: „Odnaučili jsme Čechy chodit na pivo. Naučili jsme je chodit na gambáč nebo radegast.

V současnosti se do centra zájmu ve výrobě pivního skla dostává požadavek na dekor, nápaditý motiv a akcent na individualizaci značky piva. Sice je patrný mírný ústup od důrazu na tvar, ten však bude pro fajnšmekry stále hrát významnou roli. Širší sklenice více vyhovuje požadavku na uhašení žízně, z užší sklenice však pijete pomaleji a lépe uspokojíte chuťové pohárky. Správný tvar navíc směřuje vůni piva rovnou k vašim čichovým buňkám, čímž je zajištěna hotová symfonie smyslových požitků.

Unikátní pivní sklenici pro Velkopopovického Kozla, jednu z nejtradičnějších značek na trhu, představil na přehlídce světového designu Designblok 2009 český designér Jan Čapek. Kozlův rohatý půllitr je výjimečný nejen designem, ale i výrobní technologií, díky níž dosahuje až třetinové úspory hmotnosti. „Buclatý tvar těla je umocněn výrazným otevřeným uchem, které symbolizuje kozlí roh. Tento soudkovitý profil, ač typicky pivařský a historií prověřený, dnes prakticky vymizel. I proto se k němu vracíme,“ vysvětluje Jan Čapek.

Vývoj sklenice byl technicky náročný a kompletní proces od pilotních návrhů po sériovou výrobu trval téměř dva roky. Půllitr se poté modifikoval – poněkud povyrostl a zeštíhlel, aby vyhovoval potřebám konzumentů a hostinských, a od loňského podzimu se používá jako nové „kozlí sklo“.

Láhev jako symbol praktičnosti

Nastávají ovšem situace, kdy točené k dispozici není, a je tudíž třeba vzít zavděk pivem lahvovým. Skleněné pivní láhve bývaly dříve uměleckým dílem, symbolem a duší každého pivovaru, není proto divu, že si je mohly dovolit pouze nejbohatší vrstvy obyvatelstva. V období středověku a novověku se ovšem v daleko větší míře užívalo nádob kameninových.

Skleněné láhve pro uchování piva se začínají objevovat v 16. století, opravdový nástup na scénu se nicméně odehrává až na přelomu 17. a 18. století a k masivnímu rozšíření dochází ještě o století později. V Čechách se první zpráva o lahvování piva do skla datuje rokem 1841 a váže se k pivovaru U Křižovníků na Starém Městě pražském. Za zmínku stojí, že od samého počátku byly láhve zálohované, a tudíž vratné. Pro pivní láhve existoval do roku 1875 jediný známý objem z dolnorakouské soustavy dutých měr, a sice holba, která představuje zhruba 0,7 litru.

Rokem 1876, kdy byl uveden 1 litr jako součást decimální metrické soustavy, začala převažovat produkce láhví o objemu 1 l či 0,5 l. Podobu láhví později poznamenala jednoduchost, strohost, účelnost a masová produkce. Všechny pivovary měly láhev stejnou, přičemž převažovala hnědá barva skla. V poslední době pivovary spolupracují na podobě láhví s designéry, a tento primární obal tak i díky pomocným obalovým prvkům, jako jsou etikety či typy uzávěrů, spoluurčuje značku.

Jako příklad poslouží humpolecký rodinný pivovar Bernard, který u svých speciálů nahradil korunkový uzávěr netradičním patentním. Oproti minulosti převládá zelená barva skla, která je považována za znak prémiového piva. Vzhledem ke konkurenčním materiálům a logistickým nákladům se nutností stává vylehčování skleněných obalů, přesto však sklo zůstává na piedestalu díky ceněné stálosti tvaru a skutečnosti, že neovlivňuje chuť piva.

Plechový a plastový novátorský trend

Třebaže na našem trhu nehrají plastové pivní láhve nijak významnou roli a rozhodně nepředstavují konkurenci láhvím skleněným, jako je tomu například v Rusku, nelze je zcela opominout. Ve světovém měřítku se v této oblasti dostávají ke slovu zejména PET láhve dodávané společností Sidel. Nejedná se o klasické „petky“ používané u nealkoholických nápojů, ale o obaly vyznačující se unikátní výrobní technologií, podle níž materiál nese název Actis B. Zmíněná technologie spočívá v nanesení molekulární vrstvičky amorfního hydrogenovaného uhlíku na PET pomocí plazmy.

Takto vytvořený obal se vyznačuje jedinečnými bariérovými vlastnostmi, ovšem na trhu se s ním lze setkat spíše výjimečně, např. u německého Frankfurter Brauhaus či belgického Martens.

V roce 2004 představily Pivovary Staropramen nerozbitnou, lehkou a dobře recyklovatelnou láhev Q-pack o objemu 0,65 l, vyvinutou společností Interbrew ve spolupráci s italskou firmou na obalové technologie M&G.

Negativní vnímání pivních PET láhví má v úmyslu změnit i společnost Heineken, a to díky materiálu zvanému beerpack. Do maxiláhví z beerpacku se stáčí Starobrno, Zlatopramen i Březňák.

Svou vlastní zajímavou historii píšou rovněž pivní plechovky, které své uplatnění coby obalový materiál pro alkoholické nápoje nalezly pod vlivem přísných pravidel panujících v USA v době prohibice. V Evropě se plechovkové pivo začalo objevovat od konce roku 1935 díky velšskému pivovaru Felinfoel Brewery.

Válcovitá plechovka s kónickým zakončením o objemu 0,3 l byla plněna pivem India Pale Ale.

A právě válcovitý tvar je mimořádně příznivý z hlediska logistiky. Třebaže kov jako primární obalový materiál vykazuje lepší vlastnosti než sklo, např. odolnost vůči pronikání světla či nižší hmotnost, oslovuje u nás poměrně malou část konzumentů. Nelze však popřít, že plechovky jsou vhodnější k prodeji přes ulici a díky své jednoduchosti a skladnosti představují vhodné řešení zejména pro hotelové recepce a minibary. Ostatně právě z důvodu rostoucí poptávky nabízí od března letošního roku Budějovický Budvar oblíbené nealkoholické pivo Budweiser Budvar ve spotřebitelsky zajímavém balení, konkrétně v plechovkách o objemu 0,5 litru.

Plechové nápojové obaly se vyrábějí z hliníku či ocelového plechu a od šedesátých let se používají plechovky s jednodílným hlubokotaženým trupem, které disponují integrovaným odtrhávacím uzávěrem. Podobně jako u skleněných obalů lze i u nich vysledovat trend mířící ke snižování hmotnosti a potažmo spotřebě materiálu. Akcent na design se projevuje v podobě grafických vychytávek či tvarových modifikací. V této oblasti dominují zejména produkty společnosti Apeal, jednoho z největších výrobců nápojových plechovek.

Víc než jen podložka

Pivní tácky, které jsou jakýmsi pomyslným vývěsním štítem téměř každého pivovaru, patří bezpochyby mezi nejoblíbenější turistické suvenýry. Vedle klasických kulatých a hranatých se můžeme setkat s tácky rozmanitých tvarů, např. v podobě puzzle. Paradoxní je, že původně vůbec nešlo o tácek, nýbrž o poklop. V sousedním Německu, kde se v 19. století začíná psát jeho historie, se mu ostatně říkalo „Bierdeckel“.

Tehdy totiž bývaly pivní žejdlíky movitějších občanů opatřeny stříbrnými nebo cínovými poklopy a ti, kteří si takový žejdlík nemohli dovolit, pokládali na půllitrové krýgly („Krügel“) plstěné podložky, aby jim dovnitř nepadal hmyz nebo listí. Podložky vznikly nalitím dřevité plsti do formy a přes noc se nechaly zaschnout. Barvily se většinou do tmavě ruda či tmavě zelena. Nevýhoda plstěné podložky spočívala v tom, že dokázala vysát téměř veškerou pěnu.

Kvůli značné vlhkosti pak neoplývala zrovna ideálními hygienickými podmínkami a navíc nevábně zapáchala. První tácek z dřevité plsti zhotovil údajně roku 1880 drážďanský výrobce papíru Robert Sputh a od té doby se používá standardizovaný průměr tácku 107 mm. Vyskytovaly se i tácky porcelánové, na jejichž okraje se zapisoval počet vypitých piv, ale dnes jsou již spíše výjimkou. V pelhřimovském Muzeu rekordů a kuriozit je umístěn obří pivní tácek o průměru 800 mm a tloušťce 3 mm, který vyrobila firma Papusprint Krtely v prachatickém okrese pro dolnorakouský pivovar Zwettl.

Sezame, otevři se!

Potřeba otvíráků na láhve, které pracují na principu páky, vyvstala se zavedením korunkových uzávěrů.

Původ dnešních láhvových uzávěrů se datuje rokem 1892, kdy William Painter přišel s novým jednorázovým uzávěrem s korkovou vložkou, který tvarem připomínal královskou korunu. Odtud pak pochází jeho název – korunkový uzávěr. Po roce 1915 s rozmachem masové produkce skleněných láhví tento způsob uzávěru zcela převládl.

Zdroj: Strategie E15.cz | Autorka: Šárka Kociánová


Milovníci piva si užijí už v sobotu

[čtvrtek, 28. duben 2011]

Pivní slavnosti si milovníci pěnivého moku na Třinecku spojují především s Nýdkem, kde má akce více než desetiletou tradici. Malý beerfest na poslední dubnovou sobotu premiérově připravili i organizátoři Hutnického dne.

Oslovili jsme čtyři pivovarské skupiny a vytvořili jakýsi minifestival piva,“ řekl Ivo Pullmann, který se na přípravách podílí. Dodal, že v areálu v Lesní ulici bude v sobotu po poledni celkem dvanáct druhů piva.

Kromě tradičního Radegastu to budou značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Kozel, Master, Lobkowicz, Rychtář a Bernard. „Samozřejmě nesmí chybět Minipivovar Karpentná,“ poznamenal Pullmann. K dispozici budou i jedenáctistupňová piva a speciální kvasnicový ležák.

Kdo má rád pivo, může ochutnávat, degustovat,“ dodal s tím, že pivo patří k Hutnickému dni odjakživa, letos je ovšem k dispozici mnohem širší nabídka.

Nýdecké pivní slavnosti, které jsou pro změnu označovány jako Bierfest, se konají tradičně v červenci.

Zdroj: FM Deník.cz | Autor: Marek Cholewa


První ročník Vsetínských pivních slavností startuje už za osm dní, v pátek 29. dubna! Slavnosti proběhnou během pátku a soboty na zimním stadionu Na Lapači a jejich návštěvníci budou moci již od pátečních 12:00 ochutnat okolo 45 značek piva. Počínaje klasickými "desítkami" až po nejrůznější pivní speciály z produkce více jak 22 pivovarů z ČR, regionálních pivovarů a minipivovarů.

Po dva dny je pro návštěvníky pivních slavností připraven bohatý doprovodný program spojený s vystoupením hudebních skupin. V pátek večer si mohou návštěvníci zatancovat na diskotéce s radiem VALAŠSKO, v sobotu zase změřit sílu se slavným Zekonem a vyslechnout koncerty kapel Šimonband, Dareband, Contraakce a Stram. Pořadatelem I.ročníku Vsetínských pivních slavností je sportovní klub SK EDIE TEAM Vsetín a případný výtěžek z této akce bude použit na sportovní činnost klubu. „Také chceme, aby si lidi našli cestu na zimní stadion i v období, ve kterém neprobíhá hokejová sezóna,“ uvedl Luděk Hryciow z organizačního štábu.

Celodenní vstupenky budou slosovatelné v obou dnech a budou stát pouhých 50 Kč.

Zdroj: Vsetín-info-cz | Kráceno


Nedávno jsem někde četl, že Češi čím dál tím víc kupují laciná a nekvalitní piva dovážená ze zahraničí. Vzpomněl jsem si na svou návštěvu kamaráda Jirky Makse v Šumperku.

Foto

Ten si doma, v panelákovém bytě, vaří své vlastní pivo – Hrochův ležák. Strávil jsem u něj téměř celý den a pozoroval jej při vaření. Musím se přiznat, že jsem se kvality piva bál. Přece jen jej vaří v domácích podmínkách. Po prvním doušku jsem se mu v duchu omlouval. Bylo naprosto vynikající. Na jazyku se mi rozprostřela plná chuť, kde nebylo místo na kompromisy. Okamžitě bylo jasné, že jde o poctivě vařené pivo z kvalitních surovin. Najednou zjistíte, že k dobrému pivu stačí i voda z kohoutku na sídlišti.

Mnohem víc, jsem si svého kamaráda začal vážit druhý den. K obědu jsem si dal malé pivo nejvěhlasnější české značky. Napil jsem se a můj jazyk, který si pamatoval včerejší nebeský zážitek, hned věděl. První chuť byla dobrá pivní, taková tradiční. Ale po ní najednou následovalo prázdno, nic. Chyběla tomu ona plnost, co jsem zažil u Hrochova ležáku.

Mám pocit, že ony poplašné zprávy přiživují hlavně čeští velkovýrobci piva, kterým ale uniká kvalita jejich produktů mezi prsty. Přesto se o české pivo nebojím. Dokud budou domovarníci jako Jirka Maks (a že jich jsou mraky) a zároveň malé hostinské pivovary, které mají kvalitu na prvním místě, dobré pivo se vždycky najde.

Zdroj: Blog iDnes.cz | Autor: Martin Šinkovský


Celý svět žije v posledních týdnech jedinou společenskou událostí, a to všemi očekávanou královskou svatbou prince Williama a Kate Middletonové. K příležitosti onoho velkého dne, který nastane 29. dubna, se vyrábějí nejrůznější suvenýry, poštovní známky či panenky. Britové však tentokrát přišli i s něčím ryze mužským - vyrobili pivo s přídavkem viagry.

Foto

Pěnivý mok s názvem Royal Virility Performance (Královsky mužná výkonnost) pochází z limitované edice a je obohacený o poměrně značné množství zázračné modré pilulky a „další známá afrodiziaka“. Na svědomí jej má skotský pivovar BrewDog, který uvádí, že vypití tří těchto piv, na jejichž etiketě jsou podobizny Williama a Kate, je stejné jako užití jedné viagry.

Foto

Royal Virility Performance je 7,5procentní světlý ležák a k dispozici je pouze prostřednictvím internetových stránek pivovaru s cenou 10 liber (275 korun) za láhev. Celkem bylo přitom vyrobeno pouhých tisíc lahví tohoto speciální nápoje.

Foto

Pětina z celého výtěžku půjde navíc na charitu, a to organizaci Centrepoint, podporovanou i princem Williamem. Organizace pomáhá mladým lidem bez domova začlenit se do společnosti.

Zdroj: Novinky.cz | Autorka: Dagmar Plecháčová


Pivo v láhvi by mohlo být déle čerstvé, říkají chemici z technické univerzity v Mnichově. Nová studie dokazuje, že bychom si časem mohli pochutnávat až na deset let starém pivě, které prý bude k nerozeznání od čerstvě natočeného.

Vědci z Mnichova, bavorského města piva, přišli nedávno s pozoruhodnou studií. Porovnávali v ní deset let stará lahvová piva se vzorky piva právě koupeného. Po několika letech studia se jim konečně podařilo rozpoznat chemikálie, které způsobují hořkou pachuť starého zvětralého piva.

Chemické látky přítomné ve chmelu se podle mnichovských vědců časem rozloží a vytvářejí další směsi, které ústí v onu nepříjemnou chuť. Trik, jak se pachuti vyhnout, spočívá podle vědců v tom, že zabráníme rozkládání chemikálií přítomných ve chmelu.

Pivovary proto dostaly od mnichovských vědců dvě doporučení: pokud chtějí, abych jejich pivo vydrželo v láhvi déle čerstvé, měly by vyrábět jednotlivé dávky piva méně kyselé než dosud a láhve piva by měly následně hlavně uchovávat v chladu.

Odborník: Nápad je nerentabilní

Podle zakladatele serveru svetpiva.cz Jana Kočky je ale celý nápad v praxi nevyužitelný. „Jednak z marketingového hlediska nikdo nemá potřebu kupovat deset let staré pivo, za druhé si nedovedu představit, že by nějaký pivovar uchovával piva deset led v chladících boxech. To by se nikomu nevyplatilo,“ uvedl Kočka pro Rádio Česko a dodal:

Na druhou stranu lze podobnou snahu pochopit. Obchodní řetězce delší dobu tlačí na výrobce piva, aby byla životnost jejich produktů delší. Například rok až dva. Řeší se to například pasterizací, což ale ubírá pivu na kvalitě.

Podle Kočky by nápad mnichovských vědců mohl posloužit například při archivován značek a sérií, které se mimořádně vydařily.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: Anna Baumová a Lukáš Vincourek



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI