Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Pivní trilogie BBC 2

[čtvrtek, 5. červen 2008]

Obrázek

Kdo a co v národě s největší spotřebou na hlavu rozhoduje o tom, jaké pivo se ocitne na vašem stole nebo v ledničce? Jistě, jednoduchá odpověď je na nasnadě. Ve svobodném tržním prostředí si přece zákazník o svém pivu rozhoduje sám. Ale podle čeho se přitom řídí a z jaké nabídky vlastně tak svobodně volí? Odpovědi konzumentů jsou různorodé:

"Já mám rád ten německý středověký zákon čistoty, proto si rád kupuju Chodovar, který se tohoto zákonu drží, což znamená, že v pivu může být pouze voda, slad a chmel a nic jiného."

"No, já jsem taky původně byl tady na Budvar jako poprvé, ten zmizel, ale už jako zvyk zůstal, takže je to prostě místo, kde se všichni snadno najdeme."

"Já to pivo kupuju tady v nápojích a vždycky to, co jim zbejvá, tak to mi daj, jo. Já jim říkám, že je mi to úplně jedno, co mi daj."

"Každá hospoda má svoji náladu, měla svoje osazenstvo, takže myslím si, že ten život, to střídání nálad, střídání rozhovorů, to bylo to hlavní."

"Mně připadají ty piva tady poměrně přiměřeně sycená, nejsou přesycená kysličníkem, což je jedna, myslím si z vážných vad na kvalitě piva čepovaného, takže myslím, že i to je jeden z důvodů, proč se tady scházíme."

"Já vím, že když tam bude, řeknu Krušovice, Budvar, Plzeň nebo 'gambáč' nebo Staropramen, takže to pivo bude prostě dobrý, protože to jsou pivovary, který to maj na nějaký úrovni a nemůže se to splést."

Říkají odborníci i každodenní spotřebitelé.

V prvním díle pořadu jsme se zaměřili na subjektivní potřeby a chutě, které konzumenti v kontextu silné tradice při výběru svého piva uplatňují. Druhé pokračování se pokusí ukázat, jak se výrobci o pivaře ucházejí reklamou a jakou volbu jim nabízejí.

Pivní soutěže

Závody v pití piva na čas patří k těm sportům, které obvykle rodiče ani časopisy životního stylu nedoporučují a lékaři před nimi rovnou varují. Mezi pivaři, kteří se na Táborsku sešli u klání samozvaných reprezentantů Čech a Moravy, jsou ovšem podobné soutěže nesmírně oblíbené.

Vypít půllitr v několika sekundách se mezi štamgasty jednou považuje za riskantní nerozum, jindy ale také za přímo husarský kousek a důkaz mužnosti. Poměřovat se v rychlosti i objemu spotřeby patří k nadměrné konzumaci chmelového nápoje v České republice stejně jako chytání tácků, pivní štafety, břicha, humor, malátnost, ale třeba také recesistické běhy.

"Vítám vás na třicátém čtvrtém ročníku běhu. Účastní se pět nováčků, kteří běží poprvé. Pravidla jsou jako každý rok stejná, vypít celý pivo, neplejtvat, nepolejvat se, nerozlejvat," uvádí závod organizátor Jan Boháč.

Vítá více než třicet účastníků na startu tradiční šestikilometrové trati do obce Košice u Plané nad Lužnicí. Jak nápad na takový závod vůbec vznikl?

"Když mi bylo šestnáct let, tak jsme s kamarádama přemejšleli, jakej závod si vymyslíme, protože jsme si dělali takovou olympiádu skutečnýho sportu, a pak jsme chtěli udělat nějakej sranda závod, a tak nás napadlo, že můžem běžet těch šest kilometrů, co jsme běhali normálně, ale s pivama," vysvětluje Boháč.

"Bylo to v roce 1972. To byl ještě takovej závod nezávod."

V čem se soutěž od prvního ročníku změnila?

"Já si myslím, že od druhýho ročníku se skutečně začalo závodit, a závodí se pořád. Všichni vždycky před závodem říkají, jak to půjdou a jak to budou jen tak volně vychutnávat, ale jakmile se odstartuje, tak všichni běžej, co to dá. Náš vrchol byl asi v roce 85, kdy bylo sto čtyřicet účastníků běhu a dalších sto jako diváků."

"A to bylo v době totality, takže to byl i jakýsi vzdor, revolta. Byli tady policajti, ale báli se zasáhnout, protože nás už bylo tolik, asi tři sta lidí, a na to nebyli připravený. A teď to pomalu umírá. Já bych byl nejradši, kdybych jednou přišel na start a byli jsme tady zase tři, odběhli si to a já už mohl skončit. Ale bohužel pořád se to některejm lidem líbí, takže nás pořád třicet, čtyřicet běhá, tak nezbývá nic jiného, než abych to předal synovi," říká hlavní organizátor.

Duševní očista

Jeho závodníky čeká na každém kilometru jedno teplé lahvové pivo a místy i fandící rodinní příslušníci.

A přestože udržet tekutiny v trávicím systému se každému na trati pod letním sluncem nedaří, nikdo se nevzdává. Mezi účastníky jsou převážně muži, ale letos doběhly do cíle na návsi i dvě ženy. První z nich byla Dana.

Jak se jí běželo?

"Výborně. Mně se běželo dobře, akorát se mi špatně pilo, protože já to tak nenaklopím jak chlapi. Já jsem věděla, do čeho jdu..."

Proč jste vlastně běžela?

"Protože mě baví běhat, tak jsem si to chtěla zkusit."

Ale běhat s pivem, to nedělá každý.

"To ne. Tak jsem si to zkusila. Příští rok půjdu zase."

Co bylo na tom běhu nejzajímavější a co bylo nejtěžší?

"Nejtěžší? Ten poslední kopec, ten mně teda fakt vadil," říká závodnice Dana.

Náročnému klání přihlížejí s mírnými rozpaky kolemjedoucí motoristé a zpoza plotu i místní obyvatelé. Proč se do této bizarní soutěže v době oficiálně proklamovaného kultu zdraví hlásí stále noví běžci? Pořadatel Jan Boháč má po ruce překvapivé vysvětlení.

"No, já myslím, že to je taková bláznivina, protože si člověk chce něco dokázat. My všichni rádi pijem, pivo nám chutná, tak to patří asi k české pivní kultuře. Ne každej člověk má chuť se trošičku dehonestovat, tím se jako odbouráte, poblijete se, pokecáte, je to takový jako hnusný, ale je to, řekl bych, taková očista, duševní. Já to chápu jako duševní očistu."

Výcvikové tábory

Podobnou očistu, kterou už přes třicet let během do obce Košice a zpět organizuje pan Boháč, nabízejí i kampaně velkých pivovarů, které sice nejsou tak spontánní, ale svou reklamu mají často laděnou do stejného chlapáctví.

Výrobce vychází svému spotřebiteli vstříc a obzvláště v letních měsících se jeho reklamní aktivity přesouvají do ulic. O "chlapech sobě" pak neslyšíme pouze z televize.

Odborníci na marketing a takzvanou street promotion vyzdvihli v uplynulých letech zejména kampaně Staropramenu, který je součástí belgického InBevu, největší pivovarnické skupiny na světě.

Hodnotí vysoce road show zvanou Pivní výcvikové tábory nebo pozdější Chlapark.

Těchto putovních akcí se účastní desítky tisíc lidí ročně a jak potvrzuje Lumír Tuček, který tuto atrakci moderoval, i tady se vedle bujné a mužné soutěživosti sázelo na hravost konzumentů.

"První pivní výcvikový tábor přijel někam a tam si chlapi mohli postavit nějaký družstvo a bojovat o chladící pípu, což byla hlavní cena."

"Disciplíny byly první rok hodně pivový, jako pivní sprint, pivní štafeta, což se pak už v dalších ročníkách nemohlo opakovat, protože se pivovary dohodly, že se na těch akcích nesmí na pódiu pít pivo, to byla zvláštní věc, jako nějakej kodex, pivní, pivovarnickej kodex, kterej to jakoby zamezoval," vypráví Lumír Tuček.

Jaká je pro Tebe nejživější vzpomínka na výcvikové tábory?

"Tam byly třeba taky soutěže krásy, protože tam byli různí partneři, kteří s tím spolupracovali."

"Jeden z nich vyráběl holicí strojky a každej si mohl nechat nějak ostříhat hlavu, byly tam holky, který uměly ostříhat. A jeden kluk si na hlavu nechal vystříhat plánek svojí vesničky a ukazoval nám tam potom: 'Tady máme hospodu, tady je kostelíček a tady bydlí moje staruška a tady bydlím já.' Tak to byl takový nejpovýšenější zážitek, který z toho mám."

"Nebo tam byla soutěž, kdy se ženy měly – bylo to i pro ženy, protože tam byla snaha, aby se pobavila celá rodina - postarat o svýho manžela, když přijde z hospody."

"K tomu sloužily molitanový bezvládný figuríny, který měly z montérek převlíknout do pyžama."

"Bylo vtipný sledovat ty ženský, jak je převlíkaj. Nejdřív je svlíkli donaha, takže tam lidi řvali, co s ním dělat... Překlopovali, některá ho držela hlavou vzhůru, takže tam to byla taková úplně jako pouťová zábava," říká o Chlaparku Lumír Tuček.

Pivo a reklama

Na internetových stránkách moravského Pivovaru Černá Hora, který vyrobí ročně kolem sto padesáti tisíc hektolitrů piva, vítá návštěvníky chrámová hudba.

Po sborovém zpěvu, který má podtrhovat tradici a heslo firmy "Pivo jako za starých časů", následuje virtuální přednáška:

"Vážení návštěvníci, nacházíte se ve varně, která je srdcem pivovaru."

Internet nabízí prostor propagaci, která je na pivní spotřebitele stále naléhavější. Přestože webové stránky jsou možná médiem nejmodernějším, dá se předpokládat, že zasahují pouze zbytkové množství konzervativních českých pivařů. Na rozdíl pochopitelně od masové reklamy televizní. I ta krušovická sází mimochodem na tradici....

"Vařit pivo tak, aby jeho chuť byla vskutku královská, je umění. My to umění ovládáme už více než čtyři sta let."

Jak upozorňuje mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin, odvysílání jednoho spotu v hlavním vysílacím čase stojí inzerenta desítky tisíc korun a pivovary proto pozorně sledují, jaký mají vynaložené náklady efekt.

"Úspěch reklamy se samozřejmě zjišťuje, ve výsledku, který přinesla. A to máme velmi dobře přesně spočítáno díky našim kontinuálním stálým marketingovým průzkumům."

"Každý týden na určitém vzorku populace zjišťujeme, jak si která značka stojí a jakým způsobem reklama i jiné marketingové působení naší společnosti k tomu přispívá a podle toho hodnotíme, jestli strategie či akce, které podnikáme, jsou správné, nebo ne."

"To jsou samozřejmě velmi přísně chráněná interní data," říká mluvčí Plzeňského Prazdroje.

'Trh kolem komína'

Ne každý pivovar však svým televizním klipem dokáže konzumenta zasáhnout a ne každý obchodník si může podobnou investici dovolit, jak upozorňuje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Regionální pivovary se orientují hlavně na nejbližší okolí

"Větší pivovary mají výhodu v tom, že jejich výroba na jednotku produkce je levnější."

Příkladem dalšího menšího výrobce, ke kterému se v našem pořadu ještě vrátíme, je městem vlastněný Pivovar Náchod s ročním výstavem 140 000 hektolitrů.

Jak potvrzuje jeho ředitel Josef Hlavatý, i tato firma se nutně zaměřuje na jiné formy hlavně regionální propagace.

"Je to užší spolupráce s regionem jako takovým, ať už ve sféře podnikatelské, ve sféře politické, sportovní. Myslím si, že to je hlavní."

"Důležitá je také podpora různých i kulturních záležitostí. V tomhle je asi jediná výhoda malých pivovarů. A všecko ostatní především na straně velkých. Je to o penězích."

"Žádný z malých pivovarů si dneska nemůže dovolit vydávat takové sumy na reklamu jako velké pivovary."

"A i kdyby to brali jenom třeba z podílu z prodejů, tak z hlediska významu to nemá až takový význam, jako třeba když Gambrinus pustí desítky nebo stovky milionů do reklamy televizní, protože opravdu je to o tom omezeném okruhu známosti značky."

"Samozřejmě výhoda je někde do těch dvaceti, čtyřiceti kilometrů, záleží na velikosti pivovaru, a pak postupně značka ztrácí své podvědomí a je o to těžší se dam dostat a etablovat."

"Každý rok připravujeme na daný rok jakousi marketingovou kampaň, která zahrnuje vlastně takový komunikační mix."

"Dnes už v něm dominují především vizuální billboardy a je to kombinace s rádiama, sponzorskejma akcema, s ochutnávkama. To je asi, asi všecko, určitě nechodíme do televizních reklam a podobných věcí," říká Josef Hlavatý z Pivovaru Náchod.

Přesná cílová skupina

Televizní reklama, která ve výzbroji menších pivovarů chybí, má o svém pivaři zjištěno víc než mnozí z konzumentů tuší. Mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin vysvětluje, jak se profilují spotřebitelé jednotlivých pivních značek z portfolia největšího českého pivovaru, který patří k americké skupině SABMiller.

"Každá značka má velmi přesně vymezenou, specifikovanou, i do nejmenších detailů rozpracovanou cílovou skupinu."

"Tak například, když vezmu Pilsner Urquell - cílová skupina spotřebitelů je ve věku dvacet pět až čtyřicet let, muži s vyšším příjmem, lidé, kteří vyhledávají především kvalitu, kteří dbají na svůj status, na to, že spotřebovávají a pijí něco výjimečného, velmi kvalitního a samozřejmě ve výjimečném velmi kvalitním prostředí, které už dnešní trh české gastronomie také nabízí."

A jak se od spotřebitele Prazdroje liší spotřebitel Gambrinusu nebo Velkopopovického Kozla?

"Tak samozřejmě spotřebitel značky Gambrinus je mnohem širší, méně vyhraněná cílová skupina. U spotřebitele značky Gambrinus spíš rozhodují takové charakteristiky jako posezení s přáteli, ten sociální aspekt, to je pivo, které najdu všude, je k dispozici ve více než deseti tisících hospod a restauracích."

"Je to nejpopulárnější, největší české pivo, má pětadvacet procent trhu, to znamená, každé čtvrté pivo u nás vypité. Navíc se k tomu připojí i charakteristika, která souvisí se sponzoringovou aktivitou značky Gambrinus, s tím, že Gambrinus je největším partnerem českého fotbalu, takže spotřebitelé Gambrinusu jsou lidé, kteří rádi fandí, společně se baví s přáteli a tam samozřejmě menší roli hraje hledání statusu, té kvality, špičky."

Hořké pivo, drsný kraj

Můžeme si takhle ještě probrat třeba spotřebitele Velkopopovického Kozla a Radegastu?

"Radegast je velmi specifická značka. Radegast je regionální značka, je výrazně zaměřen na Moravu, především na severní Moravu a Slezsko. Plzeňský Prazdroj přijal i, řekněme, takové strategické rozhodnutí značku rozvíjet dál jako značku regionální, značku, která má velmi silné kořeny v regionu a pasuje lidem tam, je to jejich pýcha, jejich hrdost, něco, na co jsou zvyklí, loajální."

"Je tam obrovská míra loajality ke značce, naprostá většina značky Radegast se prodává na severní Moravě, a tam právě zdůrazňuje značka Radegast velmi odlišný chuťový prvek hořkosti, silně chmelené pivo, na kterém se staví i celá reklamní marketingová kampaň. Hořké pivo, drsný kraj, prostě ty kořeny."

"Moravské spotřebitele značky Radegast vidíme jako lidi otevřené, ale zemité, zakořeněné v té oblasti. Velkopopovický Kozel je tradiční české pivo s obrovskou tradicí, s obrovským nádechem kdysi malého rodinného pivovárku, dneska třetího největšího v České republice, který prochází obrovským rozvojem, ale značka Velkopopovický Kozel je především naším nástrojem a zbraní na trhu baleného piva, to znamená, v obchodech, v láhvích."

"Velkopopovický Kozel samozřejmě bojuje svou kvalitou image podpořenou velmi sympatickým maskotem, kozlem, tímto způsobem se vyvíjí v poslední době reklama Velkopopovického Kozla. A Velkopopovický Kozel se podle marketingových škatulek zařazuje do kategorie odměna po práci," říká Alexej Bechtin.

"Mrkni pod zátku a otevři si cestu ke skvělým výhrám. Registruj se SMS zprávou a zasílej unikátní kódy," osloví dnes v supermarketu samotná láhev potenciálního zákazníka.

Podobné soutěže se soustředí spíše na přímý zisk, zatímco televizní reklamy mají hlavně upevňovat věrnost značce u stávajících konzumentů a zdůrazňují až kmenovou příslušnost ke skupině spotřebitelů.

Zdravá spotřeba

Po výrazném tažení proti reklamě na cigarety soustředí totiž v příštích letech Světová zdravotnická organizace svoje síly do boje proti reklamě na alkoholické nápoje.

Jsou na takovou situaci ve Starobrnu připravení? Ředitel František Krakeš vysvětluje, že české pivovary se snaží vyjít omezování reklamy vstříc vlastní kampaní.

"Před třemi lety vznikla takzvaná Iniciativa zodpovědných výrobců piva, za kterou stály velké pivovary, byli jsme to my jako Starobrno, byla to skupina Plzeňský Prazdroj, pivovary Staropramen, Královský pivovar Krušovice, byl to také v té době Budějovický Budvar."

"Založily Iniciativu odpovědných výrobců, která navazuje na iniciativy evropské pivovarské asociace sdružené v organizaci Brewers of Europe."

"Navazuje i na iniciativy, které jsou na americkém kontinentu. Tyto iniciativy v souladu s cíli Světové zdravotnické organizace mají za úkol propagovat takzvanou umírněnou spotřebu piva, to znamená, takovou, která by v žádném případě při větší konzumaci nemohla způsobit poškození zdraví."

"Zároveň byl přijat takzvaný etický kodex výrobců piva, jeho cílem je reklama, která je skutečně etická, to znamená, neslibuje zvýšení výkonnosti ať už ve sportu, v sexu, není zacílena na neúměrné pití piva, jako jsou soutěže," říká ředitel Starobrna František Krakeš.

Páté pivo

Mezinárodní společenství a Světová zdravotnická organizace s Evropskou komisí chystají ovšem rozsáhlou kampaň i proti nadměrnému pití. Jak vysvětluje doktor Pavel Kubů z Občanského sdružení Sananim, pro lékaře obecně začíná taková konzumace pátým pivem za den.

"V epidemiologických studiích se nadměrná spotřeba sleduje od pěti nápojů dále, které jsou zkonzumovány při jedné příležitosti. To se týká i piva. Nápoj je brán jako jednotka, tuším, 20 gramů alkoholu, což obsahuje jeden půllitr piva, ale i jedna sklenka destilátu či dvoudecka vína."

Takže pět piv denně už je nadměrné pití a dvě piva je maximum, které můžete doporučit?

"Ta idea, ideální objem, kde je nejnižší kardiovaskulární riziko, se pohybuje kolem dvou nápojů."

A kolik procent populace se věnuje, dejme tomu, té nadměrné spotřebě piva v České republice?

"Podle posledních studií se to týká dvaceti 9 % mužů a 10 % žen."

A jaké lékařské nebo vzdělávací kampaně jsou podle vás proti nadměrnému pití nejúčinnější?

"Já se domnívám, že jsou to ty, které jsou zaměřeny přímo na konzumenty a probíhají v prostředí, kde k konzumaci dochází."

Můžete dát nějaký příklad?

"Například služba Promile SMS, která informuje o rizicích spojených s konzumací alkoholu s ohledem na to, kolik daný člověk vypil, jakou má hladinu alkoholu ve chvíli, kdy službu využije. A služba je právě k dispozici přímo v restauracích."

Jak to funguje?

"Pošlete v standardním tvaru údaje o vašem pohlaví, věku, váze, dále se zapisuje, v kolik hodin jste začal konzumovat alkohol, kolik jste ho vypil. V odpovědní SMSce vám přijde informace o tom, jakou máte aktuální hladinu alkoholu v krvi, kdy budete opět střízliví a jaká rizika jsou spojena s vaší aktuální hladinou alkoholu," říká doktor Kubů a dodává, že návod na zaslání SMSky je k dispozici na internetové adrese www.promilesms.cz.

Za první měsíc své existence vyřídila prý tahle služba tisíc požadavků.

Zdravé české pivo

Jak se kromě zmíněné iniciativy za etickou reklamu na alkohol k požadavkům mírnějšího pití staví čeští pivovarníci? Zeptali jsme se výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého.

Tomu připadá falešné, že někteří bojovníci proti nadměrnému užívání alkoholu vztahují těžké zdravotní problémy závislých na mírně popíjející většinovou populaci.

"Je nás naprostá většina obyvatel Evropy, kteří po mnoho generací pravidelně užíváme alkohol a máme z toho radost a nemáme s tím vůbec žádné zdravotní problémy, naprostá většina obyvatel to zvládá a je nefér používat zcela správné závěry o zdravotním stavu těch, kteří jsou závislí a ničí si zdraví, a tyto závěry používat na celou populaci."

"Tak to není. Naprostá většina populace svůj příjem alkoholu zvládá, nemá s tím žádné problémy, a tudíž ani žádné zdravotní dopady. Hranice je u piva naprosto jednoznačná. Do dvou velkých piv pro zdravého dospělého muže a do dvou malých piv pro zdravou dospělou ženu denně. Ne, že tato dávka neškodí, ale vyloženě prospívá zdraví."

"Samozřejmě s jakoukoli další konzumací negativní vlivy ze zvýšené konzumace alkoholu rostou až vysoce převáží ty případné pozitivní vlivy vitaminové. Také jde o pravidelnou mírnou konzumaci denně, ne, že člověk pět dní abstinuje a pak celou tu dávku vypije najednou v pátek večer, to ne, tím si naopak přivodí značný zdravotní problém. My si myslíme společně se svými kolegy v celé Evropě, že jedinou rozumnou cestou je výchova."

Zaznělo také, že české pivo, charakter českého piva je svým způsobem zdravější než jsou piva zahraniční. Můžete to vysvětlit?

"Velmi primitivně řečeno, naše piva nejsou tak prokvašená jako piva zahraniční a je několik studií, které to naprosto jednoznačně dokazují. To znamená, že v našem pivu kromě vody, ethylalkoholu a kysličníku uhličitého je ještě zbytek látek, které nebyly vědomě schválně prokvašeny při kvasném procesu."

"A právě v těchto látkách jsou uchovávány polyfenoly, vitaminy a tak dále. Když máte roztok prakticky jenom vody, kysličníku uhličitého a alkoholu, tak nemáte, kde ty pozitivní látky mít. A protože naše pivo je charakteristické tím, že má daleko větší, jak my říkáme, nezkvašený extrakt, tak je dodávka pozitivních sloučenin vyšší," říká Jan Veselý a není mezi pivovarníky jediný, od koho jsme slyšeli, že prý chce, aby v České republice pilo pivo ještě více lidí, ale v menším množství.

Když jsme se v tomto díle zmínili o různě výhodných podmínkách, jež mají české pivovary při zadávání reklamy, zahlédli jsme jen špičku ledovce, který vlastně charakter dnešního trhu s pivem určuje. Kam dobře vychlazený pivní ledovec dopluje v příštích letech a kdo vlastně rozhoduje o chuti a povaze zítřejšího piva, to se pokusíme odhadnout v závěrečné části pivní trilogie.

Zdroj: BBC Czech.com


Pivovary dodaly rekordní počet vzorků

[čtvrtek, 5. červen 2008]

Degustační soutěž „Pivo české republiky“ už je nedílnou součástí Slavností piva a Antonínského jarmarku. Letos se budou konat už po dvanácté, ve dnech 6. a 7. června. Na českobudějovickém výstavišti se utká celkem 44 pivovarů, které přihlásily 209 vzorků piv.

„Máme rekordní počet vzorků. Za úspěch také považuji, že se přihlásily i malé subjekty, klášterní pivovar Strahov nebo soukromý pivovar Lipník nad Bečvou,“ řekl včera k přípravě slavností Alois Srb z Tábora, který s výstavištěm na organizaci akce spolupracuje. Novinkou letošního roku je zařazení polotmavého piva a minipivovarů do degustační soutěže. Vzorky se budou hodnotit ve 13 kategoriích, například světlé výčepní pivo, speciální tmavé nebo kvasnicové pivo.

„Po oba dny, v pátek i v sobotu, bude otevřeno do půlnoci, vstup je zdarma,“ pozvala na dvoudenní akci Marcela Payerová, ředitelka Výstaviště České Budějovice, a. s. V bohatém doprovodném programu nebude chybět ani muzika pro příznivce různých žánrů. V pavilonu Z bude hrát beat–rocková kapela Start 99, v pivovarské zahradě si užijí zase příznivci dechovky. Vystřídají se zde například Netoličanka nebo Vitějičanka.

Na slavnostech vloni napočetli přes 8,5 tisíce návštěvníků, chystají se sem pravidelně Budějovičtí i přespolní. „Byl jsem na slavnostech už asi pětkrát.

Ochutnáváme s kamarády vždycky speciální piva. Je jich tam kopice a pěkně pohromadě,“ prohlásil devětadvacetiletý Pavel Jaroš z Týna nad Vltavou.

Letos se budou účastnit degustací dokonce i slovenské pivovary. „Přijely ty ambicióznější,“ komentoval zahraniční účast Alois Srb. Z „domácích“ pivovarů se zúčastní Budějovický Budvar prezentací Pardálu.

Kdo se zajímá spíše o kuchyni než o pivo, také nepřijde zkrátka. V sobotu bude v 11.30 vyhlášen nejlepší jihočeský výrobek soutěže „Chutná hezky jihočesky 2008“. Od 14 hodin potom nabídnou organizátoři ochutnávku zúčastněných potravin i veřejnosti. Pivovar Holba navíc připravil grilování berana a Řeznictví Libor Novák opékání vola.

Zdroj: Českobudějovický deník | Autor: Edwin Otta


Čeští pivaři zůstávají věrni lahvovému pivu a jen malá část z nich si kupuje svůj oblíbený nápoj v plechovce. Česko tak v podílu plechovek na prodaném baleném pivu výrazně zaostává například za Švédskem, Británií či Polskem, kde naopak pivaři nakupují především pivo v plechovkách. Novinářům to dnes řekl Gote Nylin ze sdružení evropských výrobců plechovek Beverage Can Makers Europe (BCME). Tuzemské pivovary do plechovek stáčejí jen malou část svého výstavu, přičemž značný podíl plechovkového piva vyvážejí do zahraničí.

Plechovkové pivo se podle Nylina na celkovém tuzemském prodeji baleného piva včetně sudového podílí jen zhruba pěti procenty. Naproti tomu ve Švédsku činí podíl plechovek 75 procent, v Británii 69 procent, Irsku 65 procent a v Polsku a Maďarsku mají pivní plechovky podíl 47 procent. "Česká spotřeba (plechovkového piva) je hluboko pod průměrem evropských zemí a ČR zaostává i za sousedními zeměmi, jako jsou Polsko, Maďarsko či Slovensko," podotkl Nylin, podle kterého se plechovkové pivo na celkové loňské spotřebě piva v Česku podílelo jen 3,5 procenta.

Prodej plechovek s pivem a nápoji loni přitom v Evropě vzrostl zhruba o deset procent na rekordních 50,2 miliardy kusů. V Česku a na Slovensku bylo ale prodáno jen přibližně 400 milionů plechovek. Z toho polovina připadla na plechovkové pivo. Například v Británii přitom lidé nakoupili 8,2 miliardy plechovek a v Polsku 4,1 miliardy plechovek s pivem a nápoji.

Podle průzkumu společnosti GfK jsou v Česku plechovky oblíbené zejména mezi mladými muži ve věku od 18 do 34 let, přičemž lidé je pijí hlavně na cestách či dovolených. Z průzkumu vyplynulo, že lidé volí lahvové pivo i kvůli ceně, která je ve srovnání s plechovkami nižší. Sdružení BCME nyní v Česku připravuje kampaň zaměřenou na propagaci plechovkového piva. "Chceme připomenout českým spotřebitelům výhody plechovkového piva a v průběhu tří let zvýšit jeho podíl na trhu," podotkl Nylin.

Pivo pro tuzemský trh se podle loňských údajů stáčí z 53 procent do sudů a cisteren, jež zásobují hospody, kde se točí z tanků. Zhruba 45 procent piva pro Česko se prodává v lahvích a dvě procenta v plechovkách. Na ústupu jsou PET lahve, jejichž podíl je zanedbatelný.

Některé pivovary míní, že trh s plechovkami má růstový potenciál, a proto začaly stáčet pivo i do těchto obalů. Prodej piva v půllitrových plechovkách nedávno zahájil například Pivovar Ostravar. "Je to potenciál, jak upevnit pozici naší značky, chceme samozřejmě získat i nový trh a získat skupinu zákazníků, kteří rádi vyrážejí do hor na chatu a podobně," uvedla Martina Bučková, která má projekt na starosti.

Celková produkce piva loni v Česku vzrostla o půl procenta na 19,9 milionu hektolitrů. Vývoz se zvýšil o 1,6 procenta na 3,6 milionu hektolitrů. Spotřeba piva činila loni v České republice 158,8 litru na osobu. Podle odhadů se na ní z 15 až 20 procent podíleli zahraniční turisté.

Zdroj: Finance.cz


Velké sportovní svátky typu Eura zvyšují v tuzemských hospodách už tradičně spotřebu piva. Podle odhadů plzeňského Prazdroje během letošního šampionátu mají české pivovary šanci prodat navíc desítky tisíc hektolitrů.

Pro srovnání - roční spotřeba v Česku dosahuje bez mála dvaceti milionů hektolitrů.

Samotný Prazdroj je jen partnerem české reprezentace. Ale i tak plánuje do restaurací a své obchodní sítě marketingové akce zaměřené na fotbal obecně.

"Pokud se bude českému týmu na Euru dařit a čeští fanoušci budou fandit naplno, odhadujeme, že prodeje české pivní jedničky Gambrinus by se mohly v průběhu tří týdnů šampionátu zvýšit až o pět tisíc hektolitrů, tedy o jeden milion piv," říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Fotbalový svátek chtějí v menší míře využít i další české pivovary. Třeba Budějovický Budvar bude v restauracích, kde točí dánské pivo Carlsberg, podporovat právě tuto značku. Carlsberg je totiž oficiální partner šampionátu a zároveň ale prodává Budvar ve své celosvětové distribuční síti.

Budějovičtí tak Dánům oplácejí tím, že budou speciálními akcemi propagovat zahraniční pivovar ve svých značkových restauracích a v distribuční síti. "Cílem je zvýšit prodeje Carlsbergu a zvýšit povědomí o této značce," říká mluvčí Budvaru Petr Samec.

Zdroj: iHNed.cz


Léto otevírá pivovarské dveře

[úterý, 3. červen 2008]

České malé i velké průmyslové pivovary zahájily hlavní pivovarskou sezonu, která má svou špičku v období od května do října. Celkem se během ní po celé České republice uskuteční více než sto společensko-kulturních akcí.

Očekává se, že se jich zúčastní, podobně jako v minulých letech, přibližně 600 až 700 tisíc návštěvníků. Pivovary připravily vedle tradičních piv též řadu piv speciálních a nabídka je rozšířena o stále oblíbenější piva nealkoholická, kterých je na trhu již 23 druhů. Součástí slavností bývají i dny otevřených dveří. Pivovary otevírají své brány, aby nabídly zájemcům možnost prohlídek míst, kam se běžně nelze dostat, míst vlastní výroby piva.

Podpora nápoje společenského, nápoje pohody

Pivovarské slavnosti mají velmi bohatou nabídku koncertů i kulturních akcí prakticky všech druhů žánrů. Koncerty špičkových rockových kapel i populárních zpěváků středního proudu doplní vystoupení dechovek nebo cimbálových muzik; slavnosti představují významné obohacení společenského života pro všechny věkové skupiny. Součástí pivovarských akcí jsou i velmi oblíbené soutěže, které jsou dnes o dovednosti, šikovnosti, zručnosti a vtipu. Závody v množství konzumace piva již vymizely. Na pivovarských akcích jsou velmi populární suvenýry - vedle tradičních pivních tácků, sklenic nebo triček se objevují i další, leckdy pěkné a zajímavé upomínkové a reklamní předměty připomínající výrobce jednotlivých značek piv.

Pivní slavnosti jsou především oslavou českého piva a fortelu našich pivovarníků. Spojení s širokou škálou kvalitní zábavy a dobrou hudbou jen podporuje to, co s českým pivem neodmyslitelně souvisí, a sice, že jde o nápoj společenský a nápoj pohody. Zároveň díky možnosti ochutnat různá piva i prohlédnout si výrobní prostory pivovarů mají tyto akce i významný marketingový potenciál a jsou důležitým komunikačním prvkem, který může upevňovat sounáležitost s konkrétní značkou nebo zájem o ni vyvolávat.

Zapojují se i obce a města

Vedle pivovarských dnů jsou v poslední době pivovarské akce stále častěji pořádány obcemi a městy. Na rozdíl od akcí jednotlivých pivovarů nabízejí možnost ochutnat nabídku hned několika výrobců piv. Například na pivních slavnostech v Olomouci bylo více než dvacítkou pivovarů představeno na 100 značek piv a nejinak tomu bude na připravovaných slavnostech v Brně, Třebíči i jinde. Pivní festival po několikaleté odmlce připravuje Praha; pivo a vše kolem něj láká rovněž návštěvníky lázeňských měst, jako jsou Mariánské Lázně a Františkovy Lázně.

Pivovary svými sponzorskými aktivitami nyní více pronikají do oblasti kultury, což bylo dříve jen těžko představitelné. Připomeňme si mnohaletou tradici jazzových dní organizovaných pivovarem v Poličce. Známějším se stává například spolupořadatelství Budějovického Budvaru na akcích, jako jsou festivaly vážné hudby nebo divadelní či operní představení v Českém Krumlově, které si za dobu své existence získaly mnoho příznivců. Podobně je tomu např. u festivalů Pilsner Fest pořádaných Plzeňským Prazdrojem a lze jmenovat mnoho dalších.

Sázka na neotřelou komunikaci se vyplácí

Pivovary si uvědomily, že cesta k zákazníkovi nevede jen přes nákladnou inzerci, ale že je třeba hledat i jiné, mnohdy spíše neotřelejší formy komunikace a marketingových aktivit. Sezona je vynikající příležitostí, jak pivo a vše kolem něj, včetně jeho tradice a historie, ukázat v nových souvislostech nejen těm, kteří je znají a pijí, ale co nejširší veřejnosti. Pivo si to nepochybně zaslouží.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Jan Veselý - výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven


Tropické počasí, dvacet pivovarů a šedesát druhů piv. Třebíčské Karlovo náměstí bylo od pátku do soboty jednou velkou restaurací, kde se pod širým nebem smažilo maso a na pódiu hrály kapely. Tradiční slavnosti piva měly letos třináctý ročník.

Návštěvníci ochutnávali, jak vaří pivo velké firmy i málo známé minipivovary. Z Kopřivnice dovezli výrobci kvasnicový ležák Chachárek. Malý pivovar, který byl založen s vizí vyrábět klasické české pivo kvasnicového typu, má za sebou pětiletou historii. Chce být alternativou stále se rozšiřujícím europivům. Letos plánuje vyrobit pět set hektolitrů. Ve srovnání s Chachárkem loni uvařil „místní“ Akciový pivovar Dalešice téměř dva a půl tisíce hektolitrů piva. Pivovaru známému z filmových Postřižin pomáhá rozvoj turistiky. Také pivo z Dalešic se o slavnostech pilo na Karlově náměstí.

„Já tady ochutnávám piva, jaká si nemůžu koupit v supermarketu. Musím ale pomalu, slunce hodně pálí,“ smál se v sobotu odpoledne Josef Kohout. Do Třebíče přijel na slavnosti z Moravských Budějovic.

Paradoxem je, že třebíčské pivo se na třebíčských slavnostech nepije. Pivovar ve městě skončil v roce 1972, poslední várka byla uvařena tehdy 26. září.

Firmy z jiných měst nabízely na slavnostech i spoustu suvenýrů pro sběratele. Na náměstí měl stánek i Pivovar a restaurace U Fleků. Ten má ve svém pražském sídle historickou varnu. Pivovar U Fleků byl založen v roce 1499. Restaurace U Fleků je nejznámější pražskou hospodou.

Na Karlově náměstí prodával i slovenský pivovar Steiger sídlící v obci Vyhne. Leží poblíž Banské Štiavnice a Žiaru nad Hronom. Pivo se vaří ve slovenské obci již od patnáctého století. Tmavé a světlé ležáky nabízely Slovenky za pípou i v lahvovémbalení. „Mně se tady líbí. Jen nechápu, proč se sem platí vstupné. Osobně by mi stačilo, kdyby na slavnostech vystupovaly jen místní kapely,“ míní Jiří Peštál z Třebíče.

„Chodím na pivní slavnosti pravidelně. Pokaždé se tady potkám se spolužačkami, které jinak celý rok nevidím. Už jsem dneska ochutnala čtyři druhy piv,“ pochlubila se v sobotu čtyřiadvacetiletá Martina Valová.

Na pódiu právě vystupovala Lucie Vondráčková, kterou vystřídala Patrola Šlapeto s písněmi minulého století. „Na slavnosti chodíme každoročně hlavně kvůli kulturnímu programu, je dobře sestavený pro mladší i starší lidi. Piva jsem od včerejška vypila jen tři,“ sečetla v sobotu odpoledne šedesátiletá Marie Kuchařová.

Na náměstí roztočily pípy i pivovary z Vysočiny: Rodinný pivovar Bernard z Humpolce, pivovar Poutník z Pelhřimova a jihlavský pivovar – prodával ježka. Nechyběl ani mezeříčský nefiltrovaný a nepasterovaný Harrach. Malostranský pivovar ročně vyrobí 800 hektolitrů ležáku.

Ochutnávala se i pro Vysočinu „exotická“ piva Krakonoš z Trutnova či Novopacké pivo. Kdo si chtěl odnést lahve s Krakonošem na vinětě, měl ale v sobotu smůlu. „Bohužel, už nám došly,“ krčil na rameny výčepní.

Zdroj: MF Dnes.cz


Dva poslední květnové dny patří na Staré radnici pivu, malým nezávislým pivovarům a lidové zábavě. Milovníky zlatého moku čeká produkce čtrnácti menších podniků z celé země, za níž by jinak museli složitě cestovat. Oblíbený zlatavý nápoj tak mají v několika verzích přímo na dlani.

Foto

Součástí pivní akce byl v pátek od půl druhé kostýmovaný průvod městem. V čele vřavy jel nefalšovaný pivovarský vůz tažený koňmi. Program v Radnické ulici vyvrcholí soutěží o nejlepší pivo.

Foto

Už od pátku tak mohou pivní znalci osobně hodnotit říz pivních moků ze Svijan, z Náchoda, Poličky, Žatce, Sentic, Varnsdorfu a mnoha dalších měst.

Foto

"Jde o piva vyráběná tradičním řemeslným způsobem bez použití metod z velkoprodukcí," zdůraznil prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek.

Foto

Zdroj: iDnes.cz | Foto: Monika Tomášková


Chrudim: pivovar je v nedohlednu

[sobota, 31. květen 2008]

Podle plánu chrudimských radních měl už touto dobou stát v průmyslové zóně nový pivovar. Jenže není tam po něm ani stopy. Společnost Brewer, která ho měla postavit, pro něj dodnes nekoupila žádné pozemky. Šance, že pivovar v Chrudimi vyroste, je stále menší.

„Letos to určitě nestihnou, nemají koupený pozemek,“ řekl starosta Chrudimi Jan Čechlovský.

I když pivovar s městem dál o pozemky vyjednává, jeho majitel nedokáže říct, zda do Chrudimi přijde, nebo ne. „Nemůžu říct tak ani tak. Vše je v přípravné fázi, pořád jednáme,“ řekl ředitel pivovaru Vladimír Bobek.

Společnost Brewer mohla koupit pozemky od města za výrazně nižší cenu, protože přišla do průmyslové zóny jako první investor. Přestože cena pouhých 320 korun za metr čtvereční nadělala před dvěma lety v chrudimském zastupitelstvu hodně zlé krve, zastupitelé ji schválili. Firma Brewer ovšem nesplnila podmínku města a pozemky do konce letošního dubna nekoupila. Nyní by si musela hodně připlatit. „Tvrdí, že o stavbu pivovaru mají dál zájem. Ředitele jsem ale upozornil, že nyní už musejí počítat s cenou v rozmezí 550 až 600 korun. Ta platí pro všechny zájemce o pozemky v zóně,“ uvedl Petr Řezníček.

Firma Brewer má nyní podle města zájem o menší pozemek o rozloze zhruba 2,5 hektarů, kde by postavila pivovar. „Už ale nechtějí stavět stáčírnu, takže jejich potřeba pozemků je menší než dřív,“ uvedl Řezníček. Společnost Brewer vyrábí a vyváží levná piva zejména do zemí Evropské unie. Mezi významné exportní trhy Breweru patří zejména Itálie, Maďarsko, Polsko a Španělsko. Firma vyrábí značky piva Starovar, Bohemian a Forman ve vratných půllitrových lahvích, netypických skleněných lahvích, plechovkách i PET lahvích. Do maďarských supermarketů dodává pivo značky Hektor. Pokud by pivovar do Chrudimi nepřišel, neznamenalo by to pro Chrudim žádnou pohromu. Město dokončilo stavbu silnice do zóny a věří, že investoři ji dříve nebo později naplní. Zatím půldruhého hektaru pozemku koupila chrudimská společnost Dřevovýroba Ficek, zhruba 5,5 hektarů odkoupil výrobce tubusů pro větrné elektrárny Siag.

V dubnu chrudimští radní schválili prodej asi 0,66 hektaru pozemků společnosti Trias CR Chrudim za 550 korun za metr čtverečný. Společnost Trias provozuje velkoobchod s oříšky a semeny pro pekaře a cukráře. V zóně plánuje postavit sklady, později možná i balicí linku na výrobu maloobchodních balení. „V provozu by našlo práci asi deset lidí,“ uvedl místostarosta Petr Řezníček.

Vedení města zároveň odmítlo dalšího zájemce o pozemky v zóně. Firma CZ Expres chtěla v lokalitě vybudovat logistické centrum a sklady zboží, radní však měli obavy z velkého dopravního zatížení příjezdové komunikace.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: David Půlpán


Velkým úspěchem se může pochlubit kapela Žatečanka, která jako jediná klasická dechovka koncertovala v sobotu 24. května na Českém pivním festivalu v Praze – Holešovicích. Kapela tak, na rozdíl od pivovaru, reprezentovala na festivalu město chmele a lákala návštěvníky na Dočesnou.

Foto

„Na této největší gastronomické události v ČR jsme vystupovali se zpěváky Milanem Černohouzem a Olgou Filípkovou k tanci i poslechu od 12 a končili ve 22 hodin před návštěvníky ze zemí snad celého světa. Pak, že nemá nikdo dechovku rád! Několikrát jsme museli přidávat,“ informoval kapelník Jaroslav Filípek. Cílem Českého pivního festivalu, který potrvá do 1. června, je představit produkci českých pivovarů co možná největšímu počtu tuzemských a zahraničních návštěvníků, včetně prezentace české gastronomie. O velikosti akce svědčí například velkoprostorové stany pro deset tisíc míst k sezení a 350 servírek jednotně oblečených v tradičních krojích i bohatý kulturní program. „Bylo fascinující vidět nadšení našich příznivců dechovky spolu s Francouzi, Kanaďany nebo Japonci a všichni zpívali kromě světoznámé Vejvodovy polky Škoda lásky i písničku To město je Žatec nebo To žatecké pivečko. Tím se také hovořilo i o Žateckém pivovaru, ačkoliv se na festivalu žatecké pivo nečepuje,“ doplnil manažer Žatečanky Petr Šimáček. V průběhu celodenního pořadu v sobotu žatečtí hudebníci rozdávali propagační materiály o městě chmele, zvali účastníky festivalu do Žatce na zářijovou Dočesnou, na soutěž Miss zlatého moku i na festival dechovek Žatecký Hopfest, který bude součástí letošní Dočesné 6. září.

Zdroj a foto: e-region.cz | Autor: Josef Krucký


Kúpa amerických pivovarov Anheuser-Busch belgickým rivalom InBev môže odštartovať celú sériu fúzií v pivovarníckom priemysle. Podľa agentúry Bloomberg by sa údajne mohli spojiť juhoafrická pivovarnícka skupina SABMiller a americká Molson Coors Brewing a cieľom akvizície by mohli byť aj pivovary v Mexiku a Turecku.

Minulý týždeň sa objavili v britských Financial Times informácie, že InBev zvažuje podanie ponuky na kúpu amerických pivovarov Anheuser-Busch. V prípade, že by k tomu došlo, InBev by získal viac než polovicu amerického trhu a zhruba štvrtinu celosvetových tržieb z predaja piva. InBev, najväčšie pivovary na svete z pohľadu tržieb, prevádzkujú závody v Brazílii, Európe a Číne, Anheuser-Busch sú zasa najväčšie pivovary v USA.

"Svetová pivovarnícka päťka kontroluje momentálne už dve tretiny globálneho trhu," povedal analytik z Landsbanki Kepler v Amsterdame Marcel Hooijmaijers. "Teraz by svoj podiel mohli zvýšiť na 85 %."

Podľa nemenovaného zdroja začal InBev o kúpe Anheuser-Busch, prípadne firmy SABMiller, uvažovať potom ako pivovarnícke skupiny Heineken a Carlsberg kúpili tento rok za 7,8 miliardy libier (304,11 miliardy Sk) pivovary Scottish & Newcastle. Favoritom na akvizíciu sa z dvoch zvažovaných spoločností stal Anheuser-Busch. Ani jedna z firiem (Inbev či Anheuser-Busch) sa k informáciám nevyjadrili.

"SABMiller bude musieť teraz podľa všetkého posunúť trochu ďalej pôvodné plány spojiť svoju americkú divíziu s tamojšou divíziou kanadsko-americkej spoločnosti Molson Coors," tvrdí analytik z Dresdner Kleinwort Andrew Holland. SABMiller a MolsonCoors oznámili vytvorenie spoločného podniku zo svojich amerických divízií v októbri minulého roka, keď SABMiller stratil časť z tunajšieho trhu práve v prospech Anheuser-Busch. Prepojenie sa očakáva v priebehu niekoľkých týždňov. Podľa Hollanda by to neskôr mohlo viesť k spojeniu aj ich materských firiem. Aj v tomto prípade spoločnosti odmietli reagovať.

Podľa nedávnej správy ratingovej spoločnosti Fitch Ratings majú spomedzi svetovej päťky najväčšiu "finančnú flexibilitu" na možné akvizície práve InBev a Anheuser-Busch. Ak sa InBev pre kúpu rozhodne, s financiami by mu mohli pomôcť Banco Santander a JPMorgan.

Údajný záujem InBevu o americkú firmu nie je náhodný. Ak chce expandovať, z 10 najväčších pivovarov na svete má možnosť len cez Anheuser-Busch alebo SABMiller. Ostatné majú podľa Hooijmaijersa buď komplikovanú akcionársku štruktúru, ktorá akvizíciu komplikuje, alebo už vytvorili aliancie s inými spoločnosťami. Japonské pivovary Kirin Holdings a Asahi Breweries zasa nie sú veľmi atraktívne pre pokles japonského trhu s pivom.

Aj Heineken má ďalšie akvizičné plány. Podľa analytika Hollanda by ďalším jeho cieľom mohli byť najväčšie turecké pivovary Anadolu Efes Biracilik & Malt Sanayii, prípadne najväčší producent piva v Latinskej Amerike, mexická firma Fomento Economico. "Toto sa samozrejme neudeje hneď, ale pre budúcnosť s tým počítať treba," povedal Holland.

Podľa Fitch budú pokračovať akvizície aj v Európe, najmä v rámci regiónov. Na starom kontinente je nezávislých ešte 8 až 10 spoločností, no rastúce náklady a úsilie zvýšiť zisky ich skôr alebo neskôr dostanú do akvizičného vlaku.

Informovala agentúra Bloomberg.

Zdroj: SME.sk


Devátý ročník celostátní přehlídky chmelových moků Radniční dny s malými nezávislými pivovary začíná dnes a pokračuje v sobotu v Brně v Radnické ulici a na nádvoří Staré radnice.

Čtrnáct malých pivovarů z celé republiky na ní představuje asi 40 druhů běžných i speciálních piv, limonády a nealko piva. Letos se premiérově představí Minipivovar Kocour z Varnsdorfu a společnost Klášterní produkty Brno. Ochutnávku z čepu i z lahví doplňuje stylový kolturní program.Například na dnešek je naplánován historický pivovarský průvod středem města se zástupci jednotlivých pivovarů, jehož součástí bude pivovarský vůz tažený koněm. Novinkou v průvodu budou mj. parkuroví koně a středověká hudba.

Zdroj: Haló noviny.cz


Japonský pivovar Sapporo Holdings tento týden oznámil, že hodlá připravit první várku meziplanetárního ležáku. K varu chmelového moku použije naklíčeného ječmene, který byl určitou dobu skladován na Mezinárodní vesmírné stanici. Podle Japonců je jejich pilotní projekt součástí příprav na budoucnost, v níž lidé budou v meziplanetárním prostoru trávit více času.

Podle pivovaru Sapporo bude základem piva ječmen třetí generace, který strávil v roce 2006 pět měsíců na Mezinárodní vesmírné stanici.

V listopadu bude prvních sto lahví

„Chce dokončit pivo letos v listopadu. Bude to první vesmírné pivo,“ uvedl šéf pivovaru Sapporo Juniči Ičikawa. Společnost má dostatek sladu na to, aby vytvořila asi sto lahví vesmírného ležáku, zatím ale bezprostředně neplánuje, že by z várky udělala komerční trhák.

Pivovar spolupracuje z biologem Manabu Sugimotem z Okajamské univerzity, který se zabýval v rámci ruského vesmírného projektu výzkumem pěstování poživatelných rostlin v meziplanetárním prostoru.

Ječmen patří mezi odolné plodiny

Ječmen dokáže růst v relativně velmi drsných podmínkách, při nízkých i vysokých teplotách, je bohatý na vlákninu a živiny, takže se pro vesmírné zemědělství výtečně hodí.

„V budoucnosti můžeme dojít do bodu, kde lidé budou trávit ve vesmíru delší dobu času a budou si muset pěstovat potravu, aby se uživili. Dlouhodobě doufáme, že náš vesmírný výzkum nebude jen o produkci potravin, ale také o tom, jak si jídlo užít a relaxovat,“ uvedl docent Sugimoto.

Zdroj: Novinky.cz


Bratislava bude už po piatykrát dejiskom národného pivného festivalu – JUNIFEST 2008! Festival bude prebiehať počas desiatich dní od piatka 13. 6. do nedele 22. 6., tak ako po minulé roky v priestoroch haly B bratislavského výstaviska INCHEBA. Každý deň od 16.00 hodiny ponúkne svojim návštevníkom okrem bohatého výberu pivných značiek a gurmánskych špecialít množstvo atrakcií, koncertov a zábavy a navyše aj spotrebiteľské výhody, ktoré ponúka 1. NEZÁVISLÉ ZDRUŽENIE SPOTREBITEĽOV – JUNIFEST. Návštevníci festivalu po prvýkrát získajú aj mimoriadne a trvalé výhody vo svete financií, obchodu a služieb.

Festival je inšpirovaný slávnym mníchovským Oktoberfestom a už niekoľko rokov je obľúbeným miestom oddychu nielen Bratislavčanov a návštevníkov z rôznych kútov Slovenska, všetkých vekových a spoločenských kategórií, ale aj zahraničných návštevníkov Slovenska a hlavného mesta. Pravidelne ho navštevujú aj veľvyslanci, politici, umelci, podnikatelia či turisti, ktorí sa v tom čase nachádzajú na Slovensku.

Festival JUNIFEST je jedinečným hudobno-zábavným a zároveň gurmánskym podujatím, ktoré nemá na Slovensku obdobu a určite sa ho oplatí navštíviť. JUNIFEST ako jediný festival ponúka široký výber čapovaného piva od viacerých pivovarov, ktoré sa čapuje do veľkých – litrových pivových krígľov. K pivu a ostatným ponúkaným nápojom sa tu podávajú rôzne gurmánske špeciality, medzi ktorými nechýbajú bravčové rebierka, bravčové koleno, husacina, lokše, pečené kuriatka, nakladaný hermelín a iné dobroty. JUNIFEST je tak vhodným a obľúbeným miestom aj na zorganizovanie neformálneho pracovného či spoločenského posedenia s dobrým jedlom a nápojmi, ktoré si každý návštevník môže vychutnať, pohodlne sediac pri stole a sledujúc program festivalu.

V kultúrnom programe sa v tomto roku opäť vystriedajú tie najväčšie hviezdy slovenskej a českej populárnej hudby rôznych žánrov od folklóru cez rock, country, pop až po tanečnú hudbu. JUNIFEST 2008 však tentoraz privíta aj zaujímavých zahraničných hostí a predstaví niekoľko absolútnych noviniek. Prvýkrát si na svoje prídu priaznivci elektronickej tanečnej hudby. V pondelok 16. 6. bude v hale B prebiehať veľká JUNIFEST TOP DANCE PARTY so špeciálnym hosťom, holandským dídžejom známym pod menom MARCO V, ktorý patrí medzi svetovú špičku. Okrem neho sa bude tancovať aj na produkciu popredných slovenských dídžejov Milana Lieskovskeho, Roberta Buriana a z Českej republiky pricestuje Michael C.

Spokojní môžu byť aj fanúšikovia tvrdej rockovej hudby, lebo v pondelok 16. 6. paralelne s JUNIFEST TOP DANCE PARTY vystúpi na samostatnom koncerte v EXPO ARÉNE Incheby heavy-metalová legenda, britská kapela JUDAS PRIEST. Tej budú predchádzať vystúpenia kapiel Interitus, Heed a Kreyson. Po druhej hodine rannej bude pokračovať heavy-metalová nádielka v hale B JUNIFESTU koncertmi ďalších rockových skupín do skorého rána.

Lahôdkou programu bude streda 18. jún, keď bude pódium JUNIFESTU patriť legende československej populárnej hudby, skupine OLYMPIC, ktorá sa predstaví svojím festivalovým koncertom najväčších hitov.

Nedeľa 15. 6. bude venovaná staršej generácii a každému, kto má rád folklór, dychovku a ľudovú hudbu a zábavu. V programe nazvanom Akcent Paráda a Zlatá Dychovka sa pod vedením Martina Jakubca a kapely Akcent Live predstavia tiež Jadranka, Oľga Szabová, Zdeno Sychra, Monika Stanislavová, Rochard Sacher, víťazné dychové hudby z televíznej súťaže ZLATÁ DYCHOVKA, Vojenský folklórny súbor Jánošík a ďalší. Vrcholom nedeľného programu bude vystúpenie orchestra Zlaté Husle a sólistov excelentného folklórneho súboru LÚČNICA. Z celého programu sa pripravuje televízny záznam.

Na JUNIFESTE si ako každý rok aj teraz nájde každý to svoje. Medzi ďalšie atraktívne mená programu nepochybne patria František Nedvěd, Gladiator, Kmeťo Band, Horkýže Slíže, Nocadeň, AYA, Tublatanka, Robo Šimko, Kamelot, Allan Mikušek, Žobráci s Michalom Hudákom, Taktici, Senzus, Bukasový Masív, Fleret, Terne Čhave, Fredy’s Dance Group, či Barbora Šulíková. Zastúpené sú rôzne hudobné žánre a tiež zahraniční interpréti. Z Holandska to bude okrem Marca V aj speváčka Loes Van Schaijk z holandsko-slovenskej skupiny Waterflow, z Británie zase James Evans zo zoskupenia James Evans & Band, z Afriky sa predstaví na Slovensku pôsobiaci Thierry s formáciou Thierry and friends. Medzi ďalších účinkujúcich patria: Nový Rownák, Rasťo a Lujza, tanečná skupina Cloggshow, Lenka Ferenčíková, Party Lounge, Sexit, Rea, Big Deal, R.A.D.O, Stará Škola, Setback, Arccus, Rockarolla, Anka Repková, a ďalší.

V sobotu 21.6. od 11.00 cca do 17.00 sa v Hale B v rámci festivalu JUNIFEST uskutoční ďalšia špeciálna akcia, a síce šesťhodinový maratón fitnessu, tanca, zábavy a dobrej nálady - Fredy Ayisi FITNESS, DANCE & ZUMBA PARTY pod taktovkou známeho Fredy Ayisiho a jeho Ayisi’s Dance & Training Center. Príďte si zacvičiť, zatancovať a nabiť sa pozitívnou energiou. Stanete sa súčasťou jednej z najväčších Fitness Party na Slovensku! Okrem toho na tých najlepších čakajú aj vecné ceny. Spolu sa uskutoční až 5 tréningov: Taerobik, Hip Hop Body Shop, Body Distress, Kangoo Jumps a tiež sa môžete tešiť na čoraz populárnejšiu horúcu Zumbu s cvičiteľkou Danielou Česnekovou! Predpredaj vstupeniek na fitness party prebieha v sieti Ticketportal, ako aj priamo v Ayisi’s Dance & Training Center na Wilsonovej ulici v Bratislave.

Absolútnou novinkou festivalu je tiež mediálna súťaž krásy Slovenska MISS JUNIFEST 2008, ktorej voľbu majú možnosť ovplyvniť aj samotní diváci, a to SMS hlasovaním. Súčasťou programu bratislavského festivalu budú kastingy uchádzačiek o titul MISS, verejné fotografovanie a predstavovanie finalistiek jednotlivých krajov Slovenska. Výťažok zo súťaže a zbierky je určený na zlepšenie kvality života pacientov s onkologickými ochoreniami a ich rodín.

Nebude chýbať ani bohatý sprievodný program, ako napríklad pokrový turnaj, exhibícia slovenského štvorkolkového tímu, prekonávanie slovenských rekordov, pivné a iné súťaže o skvelé ceny, a iné atrakcie a zaujímavosti. Počas celého festivalu bude divákov sprevádzať moderátor a skvelý zabávač Richard Vrablec, ktorému bude moderátorsky sekundovať Zuzana Viciaňová.

Vstupné na bežný festivalový deň je symbolických 100 Sk. Vstupenky na špeciálne dni 16. 6. a 18 .6. sú v cene 250 Sk v predpredaji siete Ticketportal, rovnako ako aj výhodná festivalová permanentka, s ktorou jej držitelia len za 490 Sk získajú voľný vstup na celý festival vrátane JUNIFEST TOP DANCE PARTY a koncertu OLYMPICU, zároveň získajú vstup do JUNIFEST – 1. NEZÁVISLÉHO ZDRUŽENIA SPOTREBITEĽOV, NÁKUPNÉ ŠEKY s množstvom zliav a výhod, kartu zliav a výhod SPHERE CARD, 1 FESTIVALOVÉ PIVO ZDARMA a šancu súťažiť o skvelé ceny. Do spotrebiteľského združenia JUNIFEST bude možné zaregistrovať sa aj priamo na mieste a získať tak atraktívne celoročné zľavy a výhody vo svete financií, obchodu a služieb od partnerov združenia. Bude to napríklad 33 % zľava na nákup pneumatík, 15 % zľava na bielu techniku a mnohé ďalšie!

Organizačný tím, účinkujúci a partneri festivalu JUNIFEST 2008 vás srdečne pozývajú stráviť nezabudnuteľné júnové dni v spoločnosti piva, dobrého jedla, zabávajúcich sa ľudí, skvelej hudby a dobrej nálady.

Všetky potrebné informácie o festivale (vrátane video zostrihu z minulého roka), ako aj o ďalších aktivitách spoločnosti JUNIFEST GROUP, s. r. o., sa nachádzajú na webstránke www.junifest.sk.

Plakát

Zdroj: Gregi.net


Pivní festival: Nuda a předražené pivo

[pondělí, 26. květen 2008]

Většina novinářů sice pilně opisuje z tiskové zprávy, že jde o největší gastronomickou událost, ale v případě pivního festivalu za holešovickým výstavištěm (trvá do neděle), mají slova daleko k činům. Vyjma slušné hudební produkce tu při naší návštěvě vládla mdlá a rozpačitá atmosféra a za pivo si k tučnému vstupnému počítali 39 Kč.

Na svátcích piva by se mělo pivo nabízet levněji než jindy. Nepochopením téhle jednoduché aritmetiky si pořadatelé odradili hodně hostů a při naší nedělní návštěvě tak některé festivalové stany zely prázdnotou. Hostesky a hostesáci v bílých šatech s červenými čtverečky tu postávají bez práce a harmonikáři působí v poloprázdných bílých stanech jako maskoti nějakého nepovedeného filmu.

Za festivalovou branou i v jednotlivých stanech, si běžné peníze vyměníte za festivalové tolary (1 tolar za 39 Kč) a můžete vyrazit. V jednotlivých stanech za ně dostanete 30 druhů piv čepovaných do skleněných půllitrů a k tomu si můžete objednat hospodskou klasiku jako klobásku, nakládaný hermelín, utopence, apod. Jako největší gastronomická slavnost to rozhodně nevypadá a ceny jsou navíc děsivě předražené. Za pivo i limonádu zaplatíte 39 Kč, za utopence 78 Kč a za půl kuřete 156 Kč! K tomu si ještě připočtěte vstupné, které stojí 120 Kč na osobu.

Nebýt kvalitní hudební produkce, byly by to vyhozené peníze. Pokud jste ale fanouškem kapel jako Sto zvířat, České srdce nebo Michala Pavlíčka, dá se to zkousnout.

Fotoreportáž:

Foto

Korunky za tolárky si můžete vyměnit skoro kdekoliv...

Foto

Vyjma hostesek a hudebníků je na festivalu trochu prázdno

Foto

Když ale fotíte ze správného úhlu...kapel je všude dostatek a nutno říct, že se všichni opravdu snaží.

Foto

Hostesky tančí...

Foto

A Švejk se svojí vyvolenou zapřádá s hosty učené rozhovory.

Foto

Největší atrakcí je velký rožnící se býk

Foto

Řezníci tu dělají svému cechu čest. Jeden stánek je ale trochu málo

Foto

Snad sem jen nepřijedou z Bavorska a nebudou srovnávat....:-)

Zdroj: PragueOut.cz


Začíná sezona pivních slavností

[pondělí, 26. květen 2008]

České pivovary v letošním roce chystají pro veřejnost více než sto kulturních akcí, kterých by se mohlo zúčastnit až 700.000 lidí. Uvedli to zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven.

Sezona pivních slavností potrvá do října. Návštěvníci na nich mohou ochutnat úplně nová piva, vyrobená speciálně pro tuto příležitost. Součástí slavností bývají i dny otevřených dveří. “Zároveň díky možnosti ochutnat různá piva i prohlédnout si výrobní prostory pivovarů mají tyto akce i významný marketingový potenciál,” řekl ředitel svazu Jan Veselý.

Součástí slavností bývají i koncerty, nabídka krajových specialit a různé soutěže. Podle Veselého ale již vymizely soutěže o největšího pijáka piva. “Nechceme lidi vybízet k nezřízenému pití,” řekl Veselý. Naopak stále více lidí na podobných akcích pije nealkoholické pivo. To je podle Veselého ostatně i důvodem stoupající obliby pivních festivalů. “Jsme z výrobců alkoholických nápojů jediní, kdo může nabídnout plnohodnotný nealkoholický substitut,” vysvětlil Veselý

Novinkou poslední doby je podle Veselého to, že pivní slavnosti začínají kromě pivovarů pořádat i některá města. V Praze se například koncem května uskuteční první ročník pivního festivalu, jehož pořadatelé očekávají až 100.000 návštěvníků. Pražský festival by se podle organizátorů měl svojí atmosférou přiblížit německému Oktoberfestu.

Stále oblíbenější jsou také exkurze do pivovarských muzeí, do kterých rádi zavítají i zahraniční turisté. Například do muzea Plzeňského Prazdroje loni s cestovní kanceláří přijelo přes 180.000 turistů, Budvar jich uvítal 50.000.

Zdroj: 1000 webů.com


Pivo teče proudem na pražském holešovickém Výstavišti, kde včera začal Pivní festival. Ochutnat zde můžete třicet druhů piv, připravte se ale na průvan v peněžence. Ceny nejsou právě lidové. Organizátoři však přišli na způsob, jak zařídit, aby vás méně »bolely«. Na festivalu se totiž neplatí českými korunami. Ty si musíte u vchodu vyměnit za »pivní tolary«, za které si budete kupovat jídlo, pití i suvenýry. Nejdříve ale z peněženky musíte vytáhnout 120 korun za vstupenku.

Foto

Všechna piva stojí jeden tolar, což zní docela hezky. Návštěvník pak snadno zapomene, že hodnota jednoho tolaru je 39 korun. „Cenu jsme stanovili tak, aby piva nebyla neúměrně drahá, ale zároveň tak, abychom se vyhnuli nějakým excesům. Nestojíme o návštěvníky, kteří se opijí a budou dělat problémy. Chceme přilákat gurmány, kteří si přijdou vychutnat tři čtyři piva,“ vysvětlil ředitel festivalu Jan Hübner.

Jednotná cena všech druhů piv je podle něho strategie. „Je to prostě jednodušší a přehlednější.“

Otevřeno na Pivním festivalu je od 12 do 24 hodin. Akce potrvá deset dní. Návštěvníci si mohou posedět ve stanech s celkem deseti tisíci místy, nebo na zahrádce dlouhé 200 metrů. Kromě piva se bude podávat i víno a míchané koktejly. Na festival můžete přijít i se svým psím miláčkem.

Zdroj a foto: Aha Online.cz


Hola, pivo volá!

[pátek, 23. květen 2008]

Sada tipů a výletních triků pro rozšíření chuťových senzací, tvarování těla sladem a zvláčnění psychiky chmelem. Pojďte na pivo!

Začneme letošní největší pivní akcí - Českým pivním festivalem v Praze. Při pokusu o „český Oktoberfest“ bude na Výstavišti Holešovice otevřen rozlehlý areál určený výhradně pivu. Setká se zde několik desítek českých pivních značek. Zastoupeni budou ti největší i pivovary z řad trpajzlíků. Vstupné činí 120,- Kč, na místě pak nafasujete speciální „degustační“ půllitr a pivní tolary á 39,- Kč. Ano hádáte správně, na místě budete místo penězi platit kulatými žetonky! ;) Bude to zatím asi největší experiment v poznávání české pivní kultury. Určitě se přijďte zapojit a vyspravit obraz českého pivomilníka vlastním tělem! ;)

Úplně malinkatá ale neméně zajímavá akce probíhá až do konce týdne v Pivovarském klubu. Kromě stálé nabídky jejich vlastního mikro-pivovaru a jedněch z nejlepších vepřových kolen v Praze, tam budou představovat polská piva! Přijďte co nejdříve, polské moky se budou podávat do vyčerpání zásob.

Pokud byste polské speciály minuli, chuť si můžete spravit v obchůdku s bezkonkurenčně nejlepší nabídkou piva v Praze - v Pivní Galerii. Majitel se právě teď vrátil z pivního veletrhu v Belgii, takže můžete počítat s přídělem exkluzivních novinek, které v Bille nebo v Tesku určitě neuvidíte. Pivní bohatství desítky malých českých pivovarů jako na dlani. Doporučuji!

Za malými pivovary v Praze dokonce ani nemusíte jezdit daleko, máme jich tady hned několik. Některé restaurace na nich dokonce staví celý koncept. Pivovar v Dětenicích na první pohled trošku ustupuje velezábavné taškařici se středověkou kuchyní, přesto ale funguje. A dokonce i vaří - pivo lásky! ;)

Novoměstský pivovar patří do kategorie velkých pubů v centru města, zaměřených mimo jiné i na turisty. Pokud vám ve sbírce chybí jejich kvasnicový světlý ležák, neváhejte. U Fleků je to podobné, jen s tím že mají ležák flekovský. U Medvídků mají prý zase nejmenší restaurační pivovar v Česku. čepují sice Budvar, ale můžete tam sehnat jejich výjimečné a spíše dárkové X-Beer.

Nejvýše položený pražský pivovar je Klášterní pivovar Strahov. Tamní Sv. Norbert bývá ve dvou základních variantách - jantarový a tmavý. Sezonně se navíc připravují pivní speciály, pšeničné pivo i speciální světlá a polotmavá pivka! Většina nefiltrovaná, takže kromě vitaminu P také pěkně „nabouchaná“opravdovým vitamin B. Mezi služby pivovaru patří možnost prohlídky pivovaru a hlavně najmutí harmonikáře!!! ;) Poslední a můj nejoblíbenější je Pivovar Richter u Bulovky. Nabídka piv tam pěkně rotuje, takže musíte vždy po vstupu zaostřit na křídou umatlanou tabuli. Pro jejich lehký a úplně ovocný světlý ležák bych dokázal vraždit. Tak je dobrý!

A pokud speciálům neholdujete a výtvorům odvážných nadšenců nedáváte šanci, možná vás osloví nový druh pivní zábavy který razí série pivních barů The Pub. Čepuje se v nich sice jen „obyčejné“ Plzeňské, to hlavní ale spočívá v tom jak se pivo čepuje. V celém tomto řetězci si totiž pivko můžete načepovat sami! Většina stolů je totiž vybavena samoobslužnými pípami s displejem, obsluha a čepování je tedy plně na vás. Mašinka pouze počítá konzumaci v litrech, jinak nejste vůbec omezeni. Naopak. Nadměrnou konzumaci ještě podporují velkoplošné projekce s počtem vypitých piv podle stolů!

Zdroj: PrageOut.cz


Pivo se ve Vysokém Mýtě nevaří už přes půl století, přesto lidé ve městě založili sdružení, které bojuje za zachování pivovaru. Chtějí zachránit budovu, která dotváří siluetu města.

„Jsme znepokojeni současnou situací, kdy hrozí demolice všech objektů areálu,“ píše občanské sdružení Pivovar Kujebák v petici, pod kterou v těchto dnech sbírá podpisy.

Areál bývalého pivovaru patří soukromé firmě, která tam chce postavit bytové domy. Lidé ze sdružení se obávají, že město tím přijde o výraznou historickou stavbu. „V Evropě je dnes trend takové unikátní technické stavby zachovat. Jako patriot nechci, abychom o tu naši přišli,“ říká Augustin Andrle, který je jedním ze členů sdružení. Podle něj už petici podepsalo tisíc obyvatel Vysokého Mýta. Petice apeluje na to, aby památkáři prohlásili pivovar za kulturní památku.

Podle sdružení lze na rekonstrukci budovy získat peníze od zahraničních sponzorů, z evropských nebo norských fondů, které obnovu industriálních památek podporují.

Město se před lety pokoušelo pivovar koupit, ale v dražbě neuspělo. Areál pak získala soukromá firma. Dnes objekt vlastní společnost Bytový komplex Nový pivovar spjatá s pardubickou developerskou firmou EMG Group. Vybudovat tam chce novou část města s obytnými bloky.

Podle jednatelky společnosti Nový pivovar Jany Chalupkové nezmizí výrazná budova z města úplně. „Jednou z hlavních myšlenek konceptu zástavby území je zachování věže bývalého pivovaru s navazující hmotou, která se v případě, že to bude z hlediska stavebně-technického možné, stane dominantou území,“ uvedla Chalupková. Dodala, že objekt dlouho nikdo neudržoval a dnes je v havarijním stavu.

To, že je pivovar na spadnutí, je prý mylný názor. „Objekt je po statické stránce ve velmi dobrém stavu bez zjevných poruch,“ tvrdí statik Karel Škeřík.

Zdroj: MF Dnes.cz


Evropská unie by mohla již za dva měsíce chránit název České pivo. Jak totiž v rozhovoru pro Aktuálně potvrdil výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS) Jan Veselý, proti registraci tohoto názvu se do současné doby neozvala žádná členská země EU.

Podle evropských pravidel přitom činí lhůta pro námitky půl roku od zveřejnění návrhu na registraci v Úředním věstníku Evropské Komise.

"Žádost byla zveřejněna letos 21. ledna, 21. červencem tedy končí možnost protestů. Zatím nemáme žádnou zprávu o tom, že by někdo nějakou připomínku uplatnil a nevím ani o žádných drbech o tom, že by se nějaký protest proti registraci chystal," uvedl Veselý.

Důvodem je podle jeho slov skutečnost, že odborné problémy spojené s registrací názvu České pivo byly vyřešeny v minulosti. Námitky proti registraci také obvykle zaznívají nedlouho po zveřejnění žádosti v Úředním věstníku. Od té doby ale už uplynuly čtyři měsíce.

ČSPAS usiluje o registraci názvu České pivo od doby vstupu naší země do EU. Specifika tohoto nápoje jsou přitom podle ČSPAS dána použitými výrobními technologiemi, půdními podmínkami pro surovinové zdroje, výběrem odrůd schválených pro výrobu a navíc je možnost registrace vymezena geograficky a nekopíruje hranice ČR.

Ne každé pivo bude "české"

Uvedené ochranné označení se tak nebude týkat všech piv vyrobených na území ČR, ale jen takových, která budou používat v žádosti popisovaný technologický postup a splní všechny podmínky identity Českého piva. Název například nebude možné použít v případě levných nízkoalkoholických piv, ale ani v případě speciálních piv s obsahem alkoholu nad šest procent.

Jak přitom již dříve konstatoval první náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč, pivovary splňující podmínky výroby mohou po definitivním schválení žádosti používat chráněné zeměpisné označení „České pivo" na svých výrobcích. To usnadní orientaci našich, ale i zahraničních spotřebitelů.

Název „České pivo" by se mohl teoreticky na etiketách piv objevit již od letošního července. „Ochrana bude platit od okamžiku, kdy uběhne lhůta pro připomínky. Oficiální doklad o uznání ochrany ale budeme mít zřejmě k dispozici až koncem roku," uvedl Veselý.

České pivo nebude jediným chráněným názvem tohoto typu v EU. Unie již v současné době chrání názvy jako Bavorské pivo, Brémské pivo nebo Lucemburské pivo. „Proto nevidíme důvod, proč by nemělo existovat také ochranné označení České pivo, zdůrazňuje Veselý.

Zdroj: Aktualne.cz | Autor: Petr Havel


České pivovary vyvezly v prvním čtvrtletí téměř 800.000 hektolitrů piva, export tak meziročně vzrostl o deset procent. Prodej na domácím trhu naopak klesl o více než dvě procenta na 3,38 milionu hektolitrů. Celkový výstav tak meziročně zůstal prakticky na stejné úrovni. Uvedl to dnes předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Pokles domácích prodejů způsobilo chladné počasí, dodal.

Pokles tuzemského prodeje se týkal jen sudového piva, prodeje lahvového piva se udržely na stejné úrovni.

Veselý dále řekl, že letošní dubnové prodeje meziročně vzrostly díky počasí o pět procent. Pivovary tak plně dohnaly pokles prodejů z prvního čtvrtletí.

Více než třetinu piva čeští výrobci vyvezli do Německa, kde jeho prodej v prvním čtvrtletí stoupl o deset procent. Vývoz na Slovensko vzrostl meziročně o pětinu, do Ruska o více než třetinu.

Nealkoholického piva se za první čtvrtletí prodalo téměř o 40 procent více. Toto pivo ale tvoří pouze zlomek trhu, na celkových prodejích se podílí asi dvěma procenty. Naprostá většina tuzemského nealkoholického piva se prodá na českém trhu, jen nepatrná část se vyváží na Slovensko.

V Česku je v současnosti 48 průmyslových pivovarů. Sedm největších z nich uvaří 84 procent českého piva. Jedničkou na trhu je Plzeňský Prazdroj, který zaujímá téměř padesátiprocentní podíl. Jeho celkový roční prodej tvořil v roce 2007 přes deset milionů hektolitrů piva, exportuje do více než 55 zemí. Kromě Velkopopovického Kozla mezi jeho značky patří Pilsner Urquell, Gambrinus nebo Radegast.

Zdroj: Finance.cz



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI