Rastal

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Pivo v prášku nahradil pivní extrakt

[pátek, 28. březen 2008]

„Pivo v prášku“ začala v polovině devadesátých let minulého století vyrábět bruntálská sladovna.

Tento výrobek se zakrátko stal módním hitem a nejeden milovník nahořklého moku si zkusil uvařit své vlastní pivo. Výroba piva nebyla nijak složitá a přijatelný mok se dal uvařit při dodržení přiloženého návodu bez větších nesnází. Určitou práci a nevyhnutelný čas to ale přece jenom vyžadovalo, nebylo to tak úplně jednoduché jako u běžných instantních nápojů, které stačí rozmíchat v pitné vodě a ihned pít.

„Pivo v prášku“ obsahovalo vlastně všechny ingredience nutné k uvaření piva. Pracovní postup lze velmi zjednodušeně popsat následovně - prášek rozmíchat ve vodě, uvařit, nechat vychladit, vykvasit, stočit a pít. Cena výrobku byly přijatelná, pokud člověk nepočítal vlastní práci a energii, byla cena uvařeného piva zlomkem ceny, za kterou prodávají chmelový nápoj obchody a restaurace. Chuť byla ovšem různá a odrážela se v ní pečlivost várce, kvalita vody, teplota a mnoho dalších okolností včetně třeba počasí. Někdy se podařilo uvařit pivo vskutku lahodné, ale nutno přiznat, že jindy se vyrobený mok při takřka stejném postupu dal pít jenom se sebezapřením.

U nás, v zemi pivařů, si „pivo v prášku“ lidé kupovali spíše ze zvědavosti. Své příznivce si však našlo doslova v celém světě, vyváželo se nejen do evropských zemí ale také třeba do Kanady a odlehlé Austrálie. Jeho výroba běžela na plné obrátky přibližně do předloňského roku, pak začala převažovat výroba jiného zajímavého produktu - tekutého pivního extraktu, jakéhosi pivního „sirupu“.

„Je to vlastně velmi podobné. Rozdíl je z našeho hlediska především v tom, že tekutý extrakt je výrobně levnější, protože sušení je energeticky velmi náročné a proto tedy také drahé. Výrobek se sušil v tryskových sušičkách a tato fáze výroby vlastně odpadá. Výroba piva v prášku ale úplně neskončila. Jsme kdykoliv připraveni vyhovět přání zákazníků a podle potřeby je vyrobit požadované množství. Řeč je pochopitelně o větších odběratelích, ne o jednotlivcích, kteří by si chtěli uvařit deset litrů vlastního domácího piva,“ vysvětlili změny a výrobní postup pracovníci sladovny.

Výroba piva z pivního extraktu je v podstatě obdobná výrobě piva z prášku a bruntálská sladovna jej vyváží zatím do třinácti zemí světa. Mimořádný zájem o pivní extrakt mají zákazníci kupodivu třeba ve Vietnamu, kam směřuje značná část výroby, ale také třeba v zemích bývalého Sovětského svazu.

Zdroj: Bruntálský deník | Autor: Ladislav Olejníček


Ječmen, pivo a biotechnologie

[pátek, 28. březen 2008]

Pěstování ječmene, po pšenici druhé nejstarší obilniny, sahá do počátku uvědomělého zemědělství a to do oblasti tzv. úrodného půlměsíce. Vždyť ječné bochánky jedli již stavitelé pyramid! V oblastech původu sloužil ječmen jako potravina, byl semílán na mouku a pekli se z něj především vdolky a lívance. Méně pak se užíval jako krmivo. Ječmen byl znám také jako rostlina léčivá s protizánětlivými a aseptickými účinky a jeho odvar sloužil k posílení lidského organismu.

Četné archeologické nálezy poukazují na pěstování ječmene v našich zemích v době 500 let př. n. l., používal se jako chlebovina. Původně se u nás pivo vařilo z pšenice, až v 17. století se přešlo na vaření piva z ječného sladu.

Stále častěji se v tisku setkáváme s informacemi o příznivém účinku ječmene na lidské zdraví. Dokonce od května roku 2006 existuje směrnice vydaná americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), která povoluje označovat potraviny s obsahem ječmene zdravotním tvrzením, že tyto potraviny „mohou snižovat riziko koronárních srdečních onemocnění". Existují také snahy o zvýšení podílu rozpustné vlákniny v pekařských výrobcích přídavkem ječné mouky. Cennými látkami v této cereálii jsou beta-glukany, vláknina a také antioxidanty.

Úsilí o stálé zlepšování ječmene ho staví do pozice vhodného kandidáta pro genetické inženýrství. Již před několika lety byly vyvinuty linie ječmene imunní k virózám, rezistentní ke kořenové hnilobě a se zlepšenými vlastnostmi pro sladování a následnou výrobu piva. V současné době probíhají na univerzitě v Giessenu a Nurembergu v Německu polní pokusy se dvěma liniemi ječmene. Polní pokusy poskytují bližší pohled na vlastnosti dvou transgenních odrůd, z nichž první produkuje enzym rozrušující buněčnou membránu patogenní houby a druhá linie vytváří pozměněný enzym, který zlepšuje kvalitu a vlastnosti sladu k výrobě piva.

Pozměněný ječmen se úbrání plísni způsobující kořenovou hnilobu

Patogenní plísně Rhizoctonia solani a Rhizoctonia oryzae se stále více celosvětově rozšiřují, zejména na severozápadě Spojených států a v jižní Austrálii. Tyto plísně signifikantně snižují výnos a napadení není na nadzemní části rostliny viditelné. Zemědělci desítky let zkoušeli vymyslet efektivní způsob zneškodnění Rhizoctonie. Fungicidy poskytují jistou možnost, ale rezidua pesticidů v půdě znamenají zásah do životního prostředí a jsou také finančně náročné.

Šlechtitelé se roky pokoušeli zlepšit rezistenci ječmene proti chorobám klasickým křížením. Do dnešní doby, hledání genetického materiálu pro šlechtitelské programy je bezvýchodné a působí zklamání. Mezi možnými partnery ke křížení s ječmenem se nevyskytuje žádný s dobrou rezistencí k Rhizoctoii.

Existuje však jedna zajímavá cesta, tou je biologická ochrana prostřednictvím plísně Trichoderma harzianum. Trichoderma napadá a požírá buňky různých plísní, včetně Rhizoctonie. Kokteil látek, které Trichoderma používá ke strávení potravy zahrnuje enzym nazývaný chitináza, který rozkládá chitin. Chitin je nezbytnou sočástí buněčných stěn hub. Existují různé formy chitinu a stejně tak i chitináz. Ječmen obsahuje několik chitináz, ale žádná neúčinkuje proti Rhizoctonii.

Vědci z washingtonské univerzity ve Spojených státech v roce 2003 publikovali, že se jim podařilo úspěšně vložit gen pro chitinázu z Trichodermy do genomu ječmene. Vzniklé rostliny vykazovaly vysoký stupeň rezistence k Rhizoctonii.

Lepší slad z transgenního ječmene

Při výrobě piva se tradičně, již od dob starověku, používají pouze tři suroviny: voda, slad a chmel. Další důležitou součástí technologie jsou kvasinky, které přeměňují cukry na alkohol. Výrobci nakupují speciální kultury kvasinek v závislosti na druhu budoucího piva.

Surovinou pro výrobu sladu jsou obilky ječmene, které se nejdříve máčí, potom luští a v závěru hvozdí. Máčení aktivuje obilku a připraví ji ke klíčení, během fáze luštění dochází k aktivaci enzymů a rozkladu škrobu na jednoduché cukry, které jsou zkvasitelné pivovarskými kvasinkami. Při hvozdění působí na klíčící ječmen vysoké teploty a zpomalují se, až zastavují enzymatické pochody.

Alternativními surovinami k výrobě piva mohou být i pšenice nebo kukuřice, tradičně se však používá ječmen. Jedním z původních důvodů bylo to, aby cennější obiloviny, pšenice nebo rýže, zůstaly k výživě lidí. Kromě toho má ječmen vyšší obsah enzymů nutných k rozštěpení škrobu na jednoduché cukry.

Čím delší sladování, tím více času mají enzymy k rozkládání polysacharidů, ovšem příliš dlouhý proces vede k tomu, že obilka začne jednoduché cukry využívat ke klíčení. Proto jsou tepelným zásahem inaktivovány enzymatické pochody ve fázi hvozdění. Zbylé nerozložené škroby již nejsou metabolizovatelné kvasinkami. Pro piva českého typu je charakteristický vyšší podíl nerozložených škrobů, které mu dávají plnost a chlebnatost.

Nerozložené buňky endospermu mohou při výrobě piva činit sládkům problémy, zejména nežádoucím způsobem zvyšovat viskozitu a zanášet filtry. Moderní biotechnologie má už vykročeno k řešení tohoto problému. Geny pro enzymy štěpící škroby (amylázy) a enzymy narušující buněčné stěny endospermu (glukanázy) je možné v mikroorganizmech produkovat ve velkém měřítku.

Většina výrobců nakupuje enzymové preparáty k optimalizaci výroby. Ale co kdyby původně přítomné enzymy v ječmeni zůstaly aktivní i po tepelném záhřevu? To by vedlo ke zlepšení celého procesu bez nutnosti použít enzymových přípravků. Přesně tímto se zabývají vědci na washingtonské státní univerzitě. Vypůjčili si geny pro glukanázu z bakterie a identifikovali nejstabilnější formy vůči záhřevu, tyto posléze přenesly do ječmene. Výsledek byl překvapivý, vnesené enzymy zůstávají aktivní při hvozdění dlouhém 4 hodiny. Vlastní glukanázy přirozeně se vyskytující v ječmeni jsou při stejných podmínkách deaktivovány již po čtyřech minutách.

Ječmen se zvýšenou glukanázovou aktivitou je také cennější z hlediska krmivářství. Drůbež krmená ječmenem má nízké přírůstky, jelikož nedokáže rozrušit buněčné stěny endospermu.

Polní pokusy v Německu

V Německu jsou právě polním pokusům podrobovány obě v předchozím textu zmíněné modifikované formy ječmene, rezistentní vůči Rhizoctonii a linie s tepelně stabilní glukanázou. Vědci sledují, zda při genové expresi nedochází k nějakým neočekávaným změnám. Dále se ujišťují, zda nedochází ke změnám v kvalitě zrna.

Zdroj: Gate2Biotech


Českem se šíří europivo

[čtvrtek, 27. březen 2008]

Soumrak českého piva? Zahraniční investoři posilují svoji pozici v českém pivovarnictví.

Osm z deseti „českých“ piv je ve skutečnosti zahraničních. Cizí kapitál totiž není přítomen jen ve velkých pivovarech jako Plzeňský Prazdroj nebo Staropramen. Také mnoho menších pivovarů přijalo pomocnou ruku ze zahraničí.

Heineken po čerstvém nákupu Drinks Union nevyloučil, že bude chtít svou pozici v České republice i nadále posilovat. „Společnost Heineken se zajímá o další možné akvizice ve středoevropském regionu, ale zásadně konkrétní plány ohledně těchto operací nezveřejňuje,“ řekla mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová.

Podle některých zdrojů by totiž Heineken mohl mít vedle posledních velkých českých pivovarů Budějovického Budvaru a PMS Přerov také zájem o Staropramen. Druhý největší pivovar na tuzemském trhu ale tyto informace označil za spekulace.

Podle šéfredaktora Pivního magazínu Jaroslava Nováka Večerníčka je tak daleko pravděpodobnější, že Heineken bude chtít ovládnout menší pivovary jako je Černá Hora nebo Svijany. S oběma pivovary přitom Heineken už jednal.

„Na takovou dohodu by museli být dva a já na Heineken zálusk nemám. Nic takového ale rozhodně není, a ani nebylo předmětem jednání,“ uvedl Jiří Fusek, předseda představenstva Pivovaru Černá Hora.

Lídr českého trhu Plzeňský Prazdroj vlastněný jihoafrickým koncernem SABMiller, kterému na domácím trhu patří zhruba čtyřicet pět procent, nechtěl zvýšenou aktivitu Heinekenu na českém trhu blíže komentovat.

„V České republice podnikáme již léta ve vysoce konkurenčním prostředí. Přítomnost globálních pivovarnických společností vytváří situaci podobnou ostatním trhům, kde je společnost SABMiller přítomna,“ konstatoval pouze mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Fúze a skupování českých pivovarů přitom podle mnoha odborníků, ale i konzumentů ničí kvalitu piva. Z tradičního českého nápoje se stává „europivo“. Platí proto přímá úměra: čím větší výstav pivovar má, tím více šetří na nákladech. „Místo kvalitních surovin nakupují velké pivovary ty s průměrnou kvalitou, aby při tak vysokém objemu výroby nedocházelo k výkyvům chuti piva,“ říká Večerníček. Kvůli snížení nákladů se rovněž nakupuje méně sladu, který je poté ředěn ve větším množství vody.

Velkým problémem je rovněž okysličování piva kysličníkem uhličitým. Aby totiž pivo vydrželo déle čerstvé, po pár dnech se provětrá a prosprchuje, což znamená, že se do piva opět vstříkne CO2. Původní chuť piva se tak unifikuje.

Pivovary si také oblíbily svá piva výrazně podchlazovat. „Člověk tak nemá šanci rozpoznat skutečnou chuť. I proto se nejexkluzivnější světová piva pijí při pokojové teplotě,“ říká Večerníček.

***

Triky při velkovýrobě piva

* Velké pivovary chtějí ušetřit na výrobě piva, nakupují proto menší množství surovin, které ředí ve větším objemu vody. Navíc nakupují méně kvalitní suroviny - chuť piva je proto neměnná a unifikovaná. * Opakované okysličování piva kysličníkem uhličitým - ničí se tím původní charakter piva. *Výrazným podchlazením se maskuje skutečná chuť piva. Odborníci přitom doporučují pít kvalitní pivo při pokojových teplotách.

Komu patří české pivo

Skupina Heineken Nizozemská skupina Heineken bude po schválení koupě Drinks Union v ČR ovládat tři velké pivovarnické společnosti (ještě Starobrno, a. s., Královský pivovar Krušovice). Jejich celkový výstav ji zařadí na třetí místo mezi výrobci piva v ČR.

Plzeňský Prazdroj, a. s. Největší pivovarnická skupina v Česku i střední Evropě je součástí druhé největší světové pivovarnické společnosti SABMiller. Loňský výstav činil 8,915 milionu hektolitrů piva a tvořil 44,8 procenta celkové produkce pivovarů v ČR.

Budějovický Budvar, s. p. Donedávna třetí největší český pivovar stále ještě ovládá stát. Pivovar s loňským výstavem 1,253 milionu hektolitrů (6,3 procenta loňského výstavu v ČR) vede vleklý známkoprávní spor s americkou společností Anheuser-Busch.

Pivovary Staropramen, a. s. Druhý největší výrobce piva v Česku provozuje dva pivovary - Staropramen v Praze-Smíchově (hlavní značky Staropramen, Braník) a ostravský Ostravar (značka Ostravar). Loňská produkce: 3,207 milionu hektolitrů piva (16,1 procenta českého výstavu). Pivovary Staropramen jsou členem skupiny InBev.

Skupina PMS Skupinu tvoří majetkově propojen moravské pivovary v Hanušovicích (Holba), Přerově (Zubr) a Litovli a akciová společnos PMS Přerov. Pivovary loni prodaly bezmála milion hektolitrů piva.

Zdroj: Lidové noviny | Autor: Jiří Böhm


Roste kultura pití piva. Už i v supermarketech lze koupit značky malých pivovarů, říká Jaroslav Novák Večerníček, šéfredaktor Pivního magazínu.

* LN Zahraniční pivovarské skupiny podle mnohých odborníků i laiků ničí chuť tradičního českého piva. Vzniká takzvané europivo...

Ano, máte pravdu. Čím větší výstav pivovary mají, tím méně kvalitních surovin využívají. Navíc technologie výroby piva jsou stále dokonalejší. Současné tanky výrazně zrychlují celou výrobu, a tím i unifikují chuť piva.

* LN Jaké jsou v současnosti největší neřesti při výrobě piva?

Vedle používání méně kvalitního sladu jde o okysličování CO2. Každý piják piva si určitě všiml, že pivo dnes chutná jako sodovka a vypít ho na ex prostě nejde. Velkým problémem je rovněž podchlazování piva, protože čím studenější tekutina je, tím méně jsme schopni rozeznat její chuť.

* LN Co tedy skupování českých pivovarů zahraničními skupinami znamená pro český trh?

Některé menší nerentabilní pivovary budou uzavřeny. Naopak velká pozornost bude soustředěna na prémiové a výrobní značky. V případě Heinekenu se bude jako prémiová značka propagovat Krušovice a jako výrobní či firemní značka nejspíše Starobrno.

* LN Nemůže tato propagace jedné značky na úkor chuťové rozmanitosti piv menších pivovarů utlačovat a likvidovat tyto malé pivovary?

Ne. Ročně vzniká například až deset nových mikropivovarů. Kultura a kultivace pití piva se rok od roku zvyšuje. Tohoto trendu si všimly i supermarkety. Mnoho z nich už má ve své nabídce značky malých pivovarů. A tato piva mají u zákazníků velký úspěch.

* LN Nehrozí kvůli zahraničním akvizicím, že bude český trh zaplaven cizími značkami piva?

Nehrozí. Naopak. I do Česka už dorazil trend rozšiřování nabídky pivních značek v restauracích a hospodách. Už nyní skoro každá hospoda nabízí minimálně dva až tři druhy piva. A to i ty značky, které nepatří do dané pivovarské skupiny. Samozřejmě největší zájem je a bude o česká piva.

Zdroj: Lidové noviny | Autor: Jiří Böhm


V Plzni, která je sídlem pivovarského kolosu Plzeňský Prazdroj, už dávno neplatí, že by ve většině hospod čepovali pouze plzeňské pivo. Nabídka se stává čím dál rozmanitější. Hospodští se shodují, že jiné druhy piva táhnou.

Pardál, Svijany, Eggenberg...

„Vůbec by mě nenapadlo nemít v nabídce plzeňské, ale zároveň jsem chtěl hostům dopřát větší výběr,“ říká Pavel Turek, provozovatel restaurace Karolína, kde si lze kromě Gambrinusu dát Platan a nově také speciál Pardál. „Zatím se chytil výborně. Máme ho přes týden. Na jeden vytočený sud Gambrinusu jsou dvě bečky Pardála. Lidé jsou zvědaví a řada těch, kteří ho ochutnají, u něj zůstanou,“ doplňuje Turek.

Českokrumlovský Eggenberg můžete ochutnat v Plzni v Club Baru nebo například v hospodě Pod Kopcem. „Máme tu i Gambrinus. Eggenberg si vybírají především lidé mezi pětadvaceti a pětatřiceti lety, co už si v životě něco vypili. Chtějí zkusit něco jiného, než na co jsou zvyklí,“ vysvětluje Jaroslav Koranda z hospody Pod Kopcem.

Několik značek piv už prostřídali v pivnici Casa de Locos. Na začátku zde čepovali slovenské pivo Zlatý Bažant, holandský Amstel a Gambrinus. „Bažant příliš na odbyt nešel. S Amstelem to bylo jiné, někteří zákazníci k nám chodili kvůli němu, protože jsme byli jediní v Plzni, kde se dal sehnat. Bohužel Amstel se z českého trhu před nedávnem stáhl,“ lituje provozovatel pivnice Jan Kantner.

V současné době si sem mohou lidé kromě plzeňské desítky zajít na pěnivý mok z pivovaru Kout na Šumavě a na Svijanský máz. „Někteří lidé tahle piva vyzkouší a pak se vrátí zpět ke své tradici. Druhé naopak zaujmou natolik, že už u nich zůstanou. Každopádně si myslím, že konkurence je užitečná,“ pokračuje Kantner s tím, že i někteří štamgasti, kteří nechtěli pít nic jiného než Gambrinus, přešli na Svijany.

Podobně to vidí také provozovatel hospody Na Libušíně Bončo Ivanov. „Několik zákazníků začalo najednou chodit do jiné hospody, že tam točí Svijany. Rozhodli jsme se, že je přidáme do nabídky. Teď je to tak, že šedesát procent z piva, které vytočíme, je právě to svijanské,“ dodává.

Na chuť mu přišel také Plzeňan Jaroslav Horák. „Chtěl jsem to jen vyzkoušet, ale zachutnalo mi, tak si ho dávám pravidelně. Navíc je levnější,“ svěřuje se.

Někdo by naopak plzeňské pivo za žádné jiné nevyměnil. „Zůstávám věrný Gambrinusu. Jsou teď v Plzni k dostání i jiná piva, ale žádné mě zatím nepřesvědčilo,“ říká Martin Tenk.

V Plzni se vaří více druhů piv

Kromě značek mimoplzeňských se v krajské metropoli objevují i místní piva, která ovšem nevyšla z Plzeňského Prazdroje. Už pět let vyrábí kvasnicové speciály U Rytíře Lochoty.

„Zájem o ně rozhodně je. Často k nám chodí party lidí rovnou z práce právě kvůli tomu, že čepujeme něco netradičního,“ doplňuje vrchní Richard Koňařík.

V loňském roce přibyl pivovar Purkmistr. Nyní nabízí šest druhů piv. „Jsme překvapeni, že je o naše pivo velký zájem. Mysleli jsme nejdříve, jestli to není příliš troufalé otevřít pivovar právě v Plzni, ale vyplatilo se,“ uvedl sládek Josef Krýsl.

Pivovary umí hospodské zlákat

„Za minulého režimu se pivo zaváželo na základě územního rozdělení většinou jen v okolí pivovarů. Gambrinus se původně prodával v Plzni a okolí jako silná lokální značka. V devadesátých letech padly administrativní bariéry, a Gambrinus je tak k dostání ve výčepech a restauracích v celé republice včetně měst s pivní tradicí, jako jsou České Budějovice nebo Praha,“ konstatuje mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Podle něho má naopak většina českých pivovarů zájem dostat svoje značky do západočeské metropole. „Nabízí hospodám výhodné podmínky. Provozovnu, kde čepují jejich pivo, pak představují jako výkladní skříň své značky,“ dodává Mareček.

Zdroj: Rokycanský deník | Autor: Ladislav Vaindl


Jednoho dne v roce 2005 si Petr Fišera z Kladna četl noviny a zaujal ho inzerát na koupi domácího minipivovaru. „Jsem asi trochu pošahanej, ale takových věcí se hned chytnu. Nadchlo mě to a hned jsem firmu ze Šenova u Ostravy kontaktoval.

Čtyřiadvacátého srpna téhož roku jsem si vyrobil první vlastní pivo,“ popisuje své pivovarské začátky muž, který zlatavý mok vyrábí na chodbě svého bytu.

Návod je poměrně jednoduchý. Zakoupený koncentrát přelije do fermentační nádoby a přidá maltózu, 3,5 litru horké vody a vše do 23 litrů doplní studenou vodou. Následuje přimíchání kvasinek. Poté fermentační nádobu uzavře a nechá její obsah při teplotě 18 až 20 stupňů Celsia osm až devět dnů kvasit.

„Když se vyrovnají hladiny v kvasné zátce, stočím obsah do připravených pivních lahví, ve kterých nechám pivo dalších devatenáct dní sekundárně dokvasit, když ještě přidám fermentační drops, který vytvoří pěnu a nápoj vyčistí,“ popsal další kroky Fišera. Podle jeho slov nevzniká při produkci zlatavého moku žádný zápach, ani se nejedná o nějak časově náročnou práci. Není proto problém si pivo vyrábět doma.

„Svoje pivo jsem nazval Bucák, neboť jeho první várka vznikla u Bucku, kde máme chatu,“ prozradil domácí sládek, který si dokonce nechal vyrobit vlastní etikety zdobící pivní lahve.

„Vyrábím třiadvacet litrů měsíčně pro svou potřebu a známé. Jiné pivo už vůbec nepiji,“ říká Petr Fišera.

O všech vyrobených várkách si pečlivě vede deník. Z nabídky čtyřiatřiceti druhů piv nabízených firmou ze Šenova jich vyzkoušel už devětadvacet. „Zatím mi nejvíce zachutnala značka Continental Pilsner,“ dodává Fišera, kterého potěšilo, že dodavatel koncentrátu sortiment rozšířil i o třídu českých ležáků.

Zdroj: Kladenský deník | Autor: Robert Božovský


Výsledky Jarní ceny českých sládků

[úterý, 25. březen 2008]

Jarní cena českých sládků

15. Března 2008

Soutěže se zúčastnilo 121 piv z 31 pivovarů

Foto


Světlá výčepní piva (9 piv)

1. Výčepní pivo Stříbrňák (Rodinný pivovar U Rybiček)

2. Zlatá Labuť (Pivovarský Dvůr Zvíkov)

3. Koutská 10 (Pivovar Kout na Šumavě)


11% světlé ležáky (10 piv)

1. Podskalská Koza (Školní pivovar v Podskalské, Praha)

2. Velkorybnický Hastrman (Domácí pivovárek Velký Rybník)

3. Prokop (Zámecký pivovar Chyše)


12% světlé ležáky (21 piv)

1. Modrá Hvězda (Pivovar-Hotel-Restaurant Modrá Hvězda, Dobřany)

2. Světlý ležák Argent (Rodinný pivovar U Rybiček)

3. Javořický ležák (Pivovar Kozlíček Horní Dubenky)


Polotmavé ležáky (10 piv)

1. Prokop (Zámecký pivovar Chyše)

2. Novoměstský ležák (Novoměstský pivovar s.r.o., Praha)

3. Polotmavý ležák (Pivovarský Dvůr Chýně)


Polotmavá speciální piva (14 piv)

1. Grošák 14% (Minipivovar Koníček Vojkovice)

2. Dobřanský Dragoun 16% (Pivovar-Hotel-Restaurant Modrá Hvězda, Dobřany)

3. Svatý Norbert 13% (Pivovar Strahov)


Tmavá speciální piva (16 piv)

1. Lipan 14% (Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč)

2. Permon 13% (Minipivovar Permon Lomnice u Sokolova)

3. Gradl 15% (Minipivovar Belveder Železná Ruda)


Pšeničná piva (10 piv)

1. Pivovarský Dům (Pivo Praha)

2. Bašta (Pivovar Bašta Nusle)

3. Zvíkovský Rarášek (Pivovarský Dvůr Zvíkov)


Tmavé ležáky (11 piv)

1. Lipan (Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč)

2. Novoměstský tmavý ležák (Novoměstský pivovar s.r.o., Praha)

3. Tmavý ležák 11,7% (Pivo Praha)


Světlá speciální piva (15 piv)

1. Lipan 14% (Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč)

2. Zlatá Labuť 13% (Pivovarský Dvůr Zvíkov)

3. Kvasar 14,5% (Domácí výrobna piva Sentice)


Extra-speciální piva (17% a víc)(5 piv)

1. Koutský extra speciál 18% (Pivovar Kout na Šumavě)

2. Dobřanský sekáč 14% (Pivovar-Hotel-Restaurant Modrá Hvězda, Dobřany)

3. Kaltenecker India Pale Ale (Restaurační minipivovar Kaltenecker Rožňava)

Foto

Zdroj a foto: Pivovarský dvůr Zvíkov - hotelpivovar.cz



Postavil si pivní dům z plechovek

[úterý, 25. březen 2008]

Ještě v roce 1968 byl John Milkovisch (+75) úplně neznámý důchodce z amerického Texasu.

Bydlel v obyčejném domě a žil běžným životem. Byl to však 'filuta', kterého napadlo něco zcela jedinečného, mít vlastní 'pivní dům'. Svou představu začal realizovat postupně, nejprve zdobil pouze venkovní terasu různými mosaznými kousky, kuličkami, kamínky a knoflíky. Další na řadě byl jeho dům. Pečlivě vyrovnával plechovky od piva, kterými následně obkládal fasádu.

Foto

Celkově mu úpravy zabraly 18 let, odhadem spotřeboval 39 tisíc plechovek. Pak ale zemřel. Jeho díla se chopila vdova Mary. "John ten sen nosil v hlavě dlouho. Dokonce byl přesvědčený, že pivo je všelék. Sám jich denně zvládnul vypít i šest," uvedla žena, která sama řídila dokončení úprav domu.

Foto

I po letech pivní dům stále v Houstonu stojí, byl opraven a sjíždějí se sem zvědaví návštěvníci z celé Ameriky, aby nezvyklou nádheru spatřili na vlastní oči. V současné době spravují dům nadšenci z organizace pro ochranu lidového umění.

Zdroj: Blesk


Pivovarské muzeum koledovalo

[úterý, 25. březen 2008]

Návštěvníci plzeňského Pivovarského muzea měli o velikonočním víkendu o zábavu postaráno.

Foto

Prohlídku jim zpestřily velikonoční hry a soutěže, které pro ně organizátoři připravili. „Kromě zábavné hry měli možnost postavil si například centrum města ve zmenšeném měřítku, protože jsme pro ně zpřístupnili unikátní 3D model historického jádra Plzně,“ řekla Jitka Matějovicová z Pivovarského muzea.

Zpestřit prohlídky se muzeum snaží nejen o Velikonocích. Například na podzim jsou již tradicí noční prohlídky muzea.

Pivovarské muzeum se nalézá v původním středověkém právovárečném domě ve Veleslavínově ulici, který se zachoval ve své autentické podobě.. Bylo otevřeno již v roce 1959 u příležitosti 100. výročí ochranné známky Plzeňské pivo. Myšlenka na zřízení Pivovarského muzea je však ještě starší, pochází z roku 1929. Z hlediska pojetí a šíře expozice jde o světový unikát. Ročně muzeum navštíví přes 40 tisíc návštěvníků z celého světa.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Dana Veselá | Foto: Vlastimil Leška


Podíl malých pivovarů na českém trhu klesá. Zatímco loni činil 16 procent, letos dosáhl pouhých 14,5 procenta. Drobné podnikatele vytlačují velcí pivní giganti. Kvůli sílící koruně zároveň malé firmy obtížněji hledají odbyt v zahraničí. Zachránit je zřejmě může pouze změna výrobní strategie.

Problémy na domácím trhu působí drobným pivovarníkům zejména obchodní řetězce, které místo individuálních značek malých pivovarů prosazují tzv. private labels, tedy vlastní brandy prostupující napříč celým potravinovým spektrem. "Ta značka je spojena se jménem řetězce, ne se jménem pivovaru. Řetězec tak může ze dne na den vyměnit pivovar za jiný a zákazník nic nepozná," vysvětlil nevýhodnou pozici výrobců zlatavého moku ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Komplikace číhají na malé pivovarníky ale také ve vývozu. Ještě v roce 2006 sice jejich export díky nízké ceně rostl v řádech desítek procent, nyní je ale i z něj vytlačují velcí konkurenti.

Aby mohly obstát v tvrdém konkurenčním boji, musí drobné pivovary změnit svoji strategii. Místo výroby levného nápoje se musí zaměřit především na vysokou kvalitu a specifickou chuť. Pomoci by ale mohla i vysokostupňová piva. Právě na jejich výrobu se již začal orientovat Pivovar Jihlava. "V současnosti vyrábíme 14tku a 18tku, což jsou okrajová piva, co se týče hektolitrů, ale pro konzumenty to může být vítané zpestření," informoval o postupu firmy její ředitel Jan Kylberger.

V České republice existuje zhruba 400 pivních značek. Největším hráčem na trhu je Plzeňský Prazdroj, na jehož chování si menší firmy často stěžují. V červenci 2007 například tvrdily, že překračuje povolený sedmdesátiprocentní limit na prodej nápoje do restaurací. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po prošetření situace ale žádné pochybení nezjistil.

Zdroj: ČT24 | Autor: Alžběta Musilová


České a dánské pivovarnictví

[pátek, 21. březen 2008]

Dne 21. února 2008 byl ve zcela zaplněném hlavním auditoriu muzea Carlsberg uskutečněn seminář o českém pivovarnictví „Tjekkiske og danske øl“ /Dánské a české pivo/. Tato akce, která byla součástí letošní rozsáhlé prezentační iniciativy ZÚ Kodaň nazvané FOKUS TJEKKIET („Zaměřeno na Českou republiku“) se setkala s velmi vysokým zájmem odborné i široké veřejnosti.

Cílem akce bylo především zvýšit povědomí o současném stavu českého pivovarnictví a o současných produktech českých pivovarů a sladoven, a tím povzbudit zájem dánských klientů o další komerční spolupráci. ZÚ Kodaň, OEÚ a ZK CzechTrade proto považovaly za nezbytné více zvýraznit Českou republiku především vůči podnikatelským subjektům, zároveň ale kladly důraz na přístupnou formu akce i vůči široké veřejnosti. V tomto ohledu byla proto pozitivní nejen vlastní vysoká účast na této celovečerní akci, ale též značná publicita v dánském tisku (např. Copenhagen Post).

Na zajištění akce participoval Český svaz pivovarů a sladoven, jehož výkonný ředitel Ing. Jan Veselý se osobně vlastního semináře zúčastnil.

V rámci úvodní powerpointové prezentace byli účastníci seznámeni s dlouhodobou tradicí výroby piva v českých zemí, se specifikou „českého“ piva, s různými technologiemi české produkce, atd. Poté následovala diskuze odborníků, jejímž obsahem byla mj. komparace českého a dánského pivovarnictví spojená s degustací dvou vybraných českých značek – Budvar a Staropramen a dvou dánských pivních produktů – Carlsberg a Jacobsen. Ve druhé části prezentační akce, která byla spojena s recepcí, pak měli účastníci možnost otestovat i další české výrobky – Krušovice, Gambrinus, Pilsner Urquell, Zlatopramen, Náchod Primátor a Černá Hora.

V rámci celovečerní akce, kterou organizačně podpořilo muzeum Carlsberg a dánská marketingová a tradingová firma House of Beer, měli účastníci možnost si prohlédnout stálou expozici muzea a rovněž historické, neoklasicistické prostory muzea s řadou vysoce kvalitních uměleckých sbírek (obrazy, sochy), které nejsou pro veřejnost jinak zpřístupněny.

ZÚ Kodaň, OEÚ a ZK CzechTrade považují tuto akci za velmi úspěšnou, a proto předpokládají, že by mohla i z hlediska komerčního přispět k dalšímu nárůstu českého vývozu do Dánska. Komoditní položka „pivo ze sladu“ se dle dostupných statistik MPO ČR stává v této severské zemi mimořádně atraktivní. Konkrétně například od roku 2000 do roku 2007 došlo k progresivnímu navýšení vývozu piva do Dánska o 635 % (!).

Zdroj: Czechtrade


Víno škodí mozku víc než pivo

[pátek, 21. březen 2008]

Nadměrné popíjení vína poškozuje mozek více než pití piva. Dokonce prý škodí více i než tvrdý alkohol. K takovému závěru dospěli vědci ve studii, kterou zveřejnil odborný lékařský časopis Alcohol & Alcoholism.

Nové poznatky o dlouhodobých účincích nadměrného pití ukazují, že jedna oblast mozku je u pijáků vína menší, než byla u zkoumaného vzorku lidí, kteří ve velkém množství pili jiný druh alkoholu. Tzv. hippocampus, což je část mozku, kde je mimo jiné centrum paměti a prostorové orientace, byl u lidí, kteří pili víno, o více než deset procent menší než u těch, kteří dlouhodobě dávali přednost pivu.

Vědci říkají, že samotný alkohol rozdíly nevysvětluje, protože pijáci piva a tvrdého alkoholu vykazují větší celoživotní spotřebu alkoholu. V případě pijáků piva někteří ze zkoumaného vzorku vypili až dvojnásobně větší množství alkoholu než konzumenti vína. Podle jedné teorie proto musí být v pivu nějaká složka, která částečně chrání mozek před poškozením způsobeným nadměrným pitím.

Nenechte mozek zakrnět!

Vědci provedli podrobné měření mozku u mužů a žen, jimž byl diagnostikován alkoholismus, a porovnali ho s údaji o mozku u zdravých dospělých. Hippocampus byl největší u skupiny zdravých lidí a jeho obsah činil 3,85 mililitru. U pijáků piva dosahoval hodnoty 3,4 mililitru, zatímco průměr u pijáků tvrdého alkoholu byl 2,9 mililitrů a u pijáků vína dosahoval hodnoty 2,8 mililitru.

Výzkumníci z univerzity v německém Göttingenu soudí, že nálezy mohou mít souvislost s množství tzv. homocysteinu v krvi, které je podle jiných výzkumů spojeno s vyšším rizikem srdečních chorob, mrtvice, zakrnění mozku a demence. Vědci tvrdí, že pijáci piva mají této směsi v krvi nejméně. Podle jiných teorií složky piva, jako je například vitamin B, mohou právě hladinu homocysteinu v krvi snižovat.

Zdroj: Týden


V evropském seznamu chráněných označení původu a zeměpisných označení je od května loňského roku vedeno i označení Žatecký chmel.

Toto chráněné označení se objevilo na dodávkách chmele z loňské sklizně pro pivovary u nás, ale i v zahraničí.

Řada obchodních firem využila možností označení a dodává loňskou sklizeň s evropským certifikátem jakosti. Žatecký chmel se v loňském roce pěstoval na ploše 3642 hektarů ve 138 katastrálních územích. Největší část nově označeného chmele směřovala do Japonska. Etiketa i logo byly oficiálně představeny při dočesné v Žatci 1. září loňského roku.

Žádost o toto označení podal v roce 2004 Svaz pěstitelů chmele České republiky. Příprava a jednání s Evropskou komisí a Úřadem pro průmyslové vlastnictví však trvala již od roku 2002. V rámci Evropské unie se stále jedná o první a jediné udělené označení, týkající se chmele a o jedno z prvních označení udělené českému zemědělství. I tato skutečnost potvrzuje výjimečnost a tradici tohoto chmele, řekl Haló novinám Svazu pěstitelů chmele Zdeněk Rosa.

Jako Žatecká chmel může být označen pouze jemný aromatický chmel Žatecký poloraný červeňák, tedy všechny vypěstované klony v této oblasti. Jedná se o Lučan, který byl zaregistrován v roce 1941, Blato (1952), Osvaldův klon 31 (1952), Osvaldův klon 72 (1952), Osvaldův klon 114 (1952), Siřem (1969), Zlatan (1976), Podlešák (1989) a Blšanka (1993).

Myslím, že je důležité, že Žatecká chmel získal toto prestižní označení. Nejde jen o tisíciletou tradici pěstování v této oblasti, ale hlavně o vynikající kvalitu, kde se skloubila nadmořská výška, kvalita půdy i klimatické podmínky. Žatecký chmel je v pivovarnictví pojem a je třeba ho udržet, řekl Haló novinám poslanec Josef Šenfeld (KSČM).

Export do celého světa

Vysoké teploty a podprůměrné srážky ve vegetačním období způsobily v minulých letech v České republice pokles sklizně chmele. To se projevilo i v poklesu jeho vývozu - meziročně asi o 15 procent. Snížení vývozu bylo u hlávkového chmele, objem zpracovaného chmele zůstává na čísle asi 3300 tun.

Největším dovozcem českého chmele zůstává Japonsko, kam bylo vyvezeno 1750 tun. Japonské pivovary Asahi, Kirin, Sapporo a Suntory odebírají zhruba 40 % české úrody chmele v odrůdě Žatecký poloraný červeňák. Za posledních 10 let byl chmel z ČR vyvezen přímo do 73 zemí celého světa. Z pohledu pivovarů a pivovarnických skupin jsou největšími odběrateli českého chmele vedle japonských a českých pivovarů, pivovarnické skupiny InBev a SABMiler, řekl nám Rosa.

Druhým největším dovozcem našeho chmele je tradičně Německo, ale zde se jedná hlavně o hlávkový chmel, který se zpracovává a dále vyváží. V minulém roce sem bylo vyvezeno 942 tun českého chmele. Na třetím místě je s 343 tunami Polsko, do Číny šlo 253 a do Ruska 251 tun chmele. Desítku největších odběratelů uzavírá s 50 tunami Indie. Ale mezi další významné odběratele například patří i Finsko, Slovensko, Ukrajina nebo Kuba. V celní statistice se minulý rok objevilo šest nových zemí jako Island, Lesotho, Singapur, Svazijsko, Tanzánie a Uganda, dodal Rosa. Loňská sklizeň byla vyvezena do 45 zemí.

Dobrá zpráva pro české pivaře

Chmelení českých piv zůstává vysoko nad světovým průměrem a měrná dávka chmele činí v průměru 7,2 g alfa hořkých kyselin na jeden hektolitr piva. Od roku 1998 do roku 2006 neustále stoupal podíl českého chmele ve spotřebě českých pivovarů.

V případě zahraničního chmele se jedná z více než 90 % o chmelový extrakt, což znamená, že v granulované nebo hlávkové formě se v českých pivovarech používá již téměř výhradně český chmel. Tento trend však bude bohužel v letošním roce vzhledem k nedostatku chmele asi narušen, řekl Rosa.

U českého chmele se jedná v rámci spotřeby alfa hořkých látek v českých pivovarech z 58 % o Žatecký poloraný červeňák a z 42 % o nové české odrůdy, mezi kterými jsou nejvíce zastoupeny Sládek, Premiant a Agnus. Podle Rosy mezi nové odrůdy, které jsou také výsledkem českého chmelařského výzkumu, patří aromatická odrůdy Harmonie a hořká odrůda Rubín. Česká republika s odrůdou Žatecký poloraný červeňák je stále největším producentem jemného aromatického chmele na světě.

Zdroj: Halo noviny.cz | Autor: Oldřich Bubeníček


České pivovary vyprodukovaly za loňský rok 19 897 330 hl piva, což je nejvyšší výstav v dosavadní historii. Ve srovnání s rokem 2006 bylo vyrobeno o 109 925 hl piva více, tedy o téměř 0,6 %. Nejvíce piva, 8 915 tisíc hl, vyprodukovaly pivovary Plzeňského Prazdroje, a. s., s pivovary v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích, jejichž výstav tvoří 44,8 % celkové produkce pivovarů v České republice. Následují Pivovary Staropramen, a. s., s pivovary v Praze na Smíchově a v Ostravě s produkcí 3 207 440 hl, které tvoří 16,1 % českého výstavu piva, a třetí byl Budějovický Budvar, n. p., kde se uvařilo 1 253 048 hl piva, a podíl na produkci českého pivovarství činí 6,3 %. K celkové výrobě piva přispěly také pivovary Starobrno, a. s., s pivovary v Brně a Znojmě, PMS Přerov s pivovary v Hanušovicích, Litovli a Přerově, DRINKS UNION, a. s., a Královský pivovar Krušovice, a. s.

Podobně i vývoz českého piva byl rekordní – celých 3 591 803 hl, což bylo ve srovnání s rokem 2006 o 56 103 hl více, tedy nárůst téměř o 1,6 %. Nejvíce českého piva exportovaly pivovary Plzeňského Prazdroje, dále Pivovary Staropramenu a Budějovický Budvar. Až na malé výjimky všechny naše pivovary exportují pivo. Tradičně největší objemy putují do Německa, na Slovensko a do Velké Británie, ale výrazně vzrostl i export do Ruska nebo např. do Finska. Česká republika, která v roce 2004 předstihla USA, je v současnosti devátým největším exportérem piva na světě a podle prognóz odborných pivovarských kruhů by měla v roce 2012 být na sedmém místě.

Zdroj: Měšec.cz


Malým pivovarům klesá podíl na trhu

[čtvrtek, 20. březen 2008]

Velcí budou ještě větší, malí ještě menší. Otřepané pravidlo ilustruje i loňskou tržní pozici mezi téměř padesátkou všech průmyslových pivovarů v Česku. Silný vliv pivovarnických gigantů a propad exportu i prodeje na domácím trhu malých pivovarů zvýšily rozdíly mezi malými a velkými dodavateli zlatavého moku víc než v předchozích letech.

"Až do roku 2006 byl podíl malých pivovarů na celkové spotřebě u nás zhruba stejný, v exportu ale malé pivovary rostly rychleji. Byť z malých čísel. Loňský rok byl ale zlom," říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Malé pivovary se podle jeho slov "uvítězily" skoro k smrti. V exportu totiž bodovaly z velké části lacinými pivy, a v tom je konkurence v cizině loni vytlačila.

Podle včera zveřejněných údajů svazu přední výrobci, jako jsou Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Budějovický Budvar nebo Starobrno, zvýšili své tržní podíly o několik desetin procenta. Třeba Prazdroj coby jednička trhu s doma vyrobenými téměř devíti miliony hektolitrů posílil ze 44 procent na trhu na 44,8 procenta.

Skupina, ve které jsou i všechny malé pivovary, ale snížila podíl na trhu ze 16 na 14,5 procenta. Pokles produkce se přitom v této skupině netýká všech. Pivovary, jako je Bernard nebo Černá Hora, jsou mezi výjimkami.

Ale například Pivovaru Broumov loni klesl prodej o výrazných 30 procent na 26 tisíc hektolitrů. Podle jednatele Jaroslava Noska může za pokles i sílící konkurence velkých pivovarů, ale hlavním důvodem byla ztráta odbytu laciných piv v řetězcích.

"Laciná piva pro řetězce jsou vždy rizikem tam, kde znamenají většinu produkce pivovaru," doplňuje Veselý. Piva z Broumova měla smůlu se zalistováním v některých prodejnách řetězců Tesco nebo Coop.

Pokles prodeje se loni týkal i dalších malých pivovarů, tedy těch, jejichž roční produkce nepřesahuje 250 tisíc hektolitrů. Příkladem jsou pivovary v Jihlavě, Hanušovicích, Vyškově, Trutnově a další.

Výkonný ředitel svazu Jan Veselý má pro posílení velkých a oslabení malých snadné vysvětlení. Tuzemská pivovarská produkce byla totiž opět rekordní - dosáhla bezmála dvaceti milionů hektolitrů, ale meziroční nárůst je jen o málo větší než půl procenta.

Růst pivovarů přitom táhne hlavně export. Loni vyvezly všechny pivovary za hranice přes 3,5 milionu hektolitrů. Tedy o 1,6 procenta meziročně víc - a to prakticky výhradně zásluhou největších hráčů na trhu.

Malé pivovary tak musí řešit, co dál. Ředitel a spolumajitel Černé Hory Jiří Fusek, který zároveň vede i Český svaz malých nezávislých pivovarů, má už dávno jasno.

"Laciná piva v konkurenci unifikovaných europiv velkých firem jsou pro nás cestou do pekel. Můžeme obstát a růst jen špičkovými speciály a službami kolem pivovarů," říká Fusek.

Česko, kde se je k mání na 400 pivních značek, nadále zůstává velmocí ve spotřebě na hlavu. Loni to bylo i díky konzumaci turistů přesně 158,8 litru. Na druhém místě je Irsko se 130 litry a na třetím Německo, kde už spotřeba na obyvatele klesla pod sto litrů.

Česko je ale jedinou z tradičních pivovarnických zemí v Evropě, kde domácí produkce, byť minimálně, ale stále narůstá.

Obrovským nárůstem se ale Česko pyšní ve spotřebě nealkoholických piv. Jejich produkce loni vzrostla o 51 procent na téměř půl milionu hektolitrů. Nealko už vaří 21 ze všech 48 tuzemských pivovarů.

Zdroj: Hospodářské noviny


České sladovny vyrobily v loňském roce nejvyšší množství sladu v historii. Na dnešním setkání s novináři to oznámili zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Celkem sladovny vyrobily přes 527 tisíc tun sladu, což představuje nárůst o 1,2 procenta oproti roku 2006.

Vývoz, který činil 40 procent z celkové výroby, se meziročně kvůli nízké úrovni zásob snížil. Export směřoval do více než 20 zemí, nadpoloviční podíl na něm mělo Polsko. Vedle evropských zemí český slad mířil například na Kubu nebo do Vietnamu.

V České republice působí 36 sladoven. Přes 61 procent produkce pochází ze sladoven, sdružených ve společnosti Sladovny Soufflet ČR. Druhým největším výrobcem sladu je Plzeňský Prazdroj.

Vedle výroby sladu byly loni rekordní i výroba a vývoz piva. Celková produkce vzrostla o půl procenta na 19,9 milionu hektolitrů, export narostl o 1,6 procenta na 3,6 milionu hektolitrů. Podle Jana Veselého z Českého svazu pivovarů a sladoven je cenné, že roste i vývoz do zemí, ve kterých jinak spotřeba piva klesá. "To je nejlepší vizitka českého piva," dodal.

Z jednotlivých druhů piva tvoří 75 procent vývozu ležáky, 22 procent připadá na výčepní piva. Malý podíl výčepních piv je podle Veselého způsoben tím, že pro výrobce je těžší prosadit své pivo v restauracích než v supermarketech.

Česká republika je devátým největším vývozcem piva na světě. Podle odborných prognóz by se do roku 2012 měla posunout na sedmé místo. Jedničkou mezi vývozci českého piva je Plzeňský Prazdroj, za ním následují Staropramen a Budvar. Nejvyšší podíl vývozu jde do Německa, na Slovensko a do Velké Británie.

Největšími světovými vývozci piva jsou dlouhodobě Mexiko, Nizozemsko a Německo.

Spotřeba piva činila loni v České republice 158,8 litrů na osobu. Podle odhadů se na ní z 15 až 20 procent podíleli zahraniční turisté.

Zdroj: Finanční noviny.cz


8 důvodů, proč byste měli pít pivo

[čtvrtek, 20. březen 2008]

Zajdete si po práci na jedno nebo dvě? Dobře děláte. Vědci prokázali, že pivo může vašemu zdraví prospět víc než mnohé léky.

I když se větší pozornost již tradičně věnuje zdravotním přínosům vína, celá řada výzkumů prokázala, že mírná konzumace piva je zdraví velmi prospěšná. Ideální jsou dvě malá piva denně pro muže a jedno malé pivo pro ženu. Tady je osm důvodů, proč se vám vyplatí pít pivo, tak jak je sestavil magazín Forbes:

1. Prospívá vašemu srdci

Celá řada výzkumů potvrdila, že mírná konzumace alkoholu, včetně piva, může redukovat riziko srdečních onemocnění, která celosvětově patří k nejčastějším příčinám úmrtí. Vědci z Beth Israel Deaconess Medical Center a the Harvard School of Public Health realizovali v roce 2006 studii zaměřenou na vliv konzumace piva na lidské zdraví. Zjistili, že muži se zdravým životním stylem, kteří mírně popíjeli, měli o čtyřicet až šedesát procent nižší pravděpodobnost onemocnění srdce než zdraví muži, kteří abstinovali.

2. Ochrání vás před mrtvicí

Kromě srdce může také mírná konzumace piva pomoci v předcházení tvorby krevních sraženin. Ty mohou zablokovat artérie a být příčinou ischemické choroby srdeční.

3. Sníží riziko hypertenze

Hypertenze je jedním z celosvětově nejčastějších zdravotních problémů, navíc je spojená s vysokým rizikem srdečních onemocnění i předčasných úmrtí. V roce 2007 provedli vědci z Harvard School of Public Health and Beth Israel Deaconess Medical Center studii, která zjistila, že mírné popíjení piva významně snižuje hypertenzi a je účinnou prevencí proti srdečním záchvatům.

4. Prospívá "cukrovkářům"

Studie dokázaly, že pokud lidé nemocní cukrovkou mírně popíjeli pivo, snížilo se riziko onemocnění arterosklerózou, která patří mezi největší "zabijáky cukrovkářů." Výsledky výzkumů také napovídají, že pivo snižuje i riziko rozvoje diabetu typu 2.

5. Zlepšuje kognitivní funkce

Prospívá pivo mozku? Výzkumy naznačují, že ano. Ve studii, která byla v roce 2006 zveřejněná v American Heart Association, se prokázalo, že mírné pití piva je spojeno se zlepšením kognitivních funkcí u žen. Studie uveřejněná v roce 2003 v magazínu American Medical Association potvrzuje, že lidé starší pětašedesáti let, kteří si dávají jeden až šest alkoholických nápojů týdně, mají nižší pravděpodobnost demence než abstinenti nebo náruživí konzumenti.

6. Posiluje kosti

Pivo s velkou pravděpodobností také snižuje úbytek kostí a podporuje tvorbu kostní hmoty u mužů a mladých žen - u žen po menopauze nebyl shledán žádný pozitivní výsledek. Předpokládá se, že tento efekt souvisí s přírodním silikonem, který je v pivu obsažen, a má pozitivní vliv na kosti. Na druhou stranu náruživé pití alkoholu vede k vyššímu počtu fraktur.

7. Prodlouží vám život

Souhrn padesáti studií ukázal, že existuje souvislost mezi mírnou konzumací piva a snížením úmrtnosti mezi lidmi středního věku a staršími dospělými. Zveřejnila to ve svém magazínu United States Department of Agriculture. Snížení rizika se projevilo u těch, kteří pili jedno nebo dvě piva za den. Pravděpodobně jde o důsledek pozitivního vlivu piva na onemocnění cév a snížení rizika mrtvice.

8. Budete se cítit lépe

Lidé, kteří pijí pivo nebo víno, si méně stěžují na zdravotní problémy než ti, kteří abstinují. Podle studie zveřejněné v roce 2001 v Journal of Epidemiology and Community Health snižuje mírná konzumace piva subjektivní pocit nemocnosti a nalomeného zdraví.

Zdroj: iDnes.cz


Pivo - nepřítel úspěšného vědce

[středa, 19. březen 2008]

Publikování v odborných periodikách je jedním z nejdůležitějších ukazatelů vědeckého úspěchu. Proto není divu, že se toto měřítko stalo předmětem všestranného rozboru. Různé studie už například zkoumaly, zda úspěch článku nějak souvisí s množstvím spoluautorů či jejich příjmeními.

Ale přesto je stále možno i na tak podrobně zkoumaný jev pohlédnout novýma očima, jak ukazuje studie Tomáše Grima z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ten zveřejnil práci, která zkoumá vliv „společenských a volněčasových aktivit“ na publikační úspěch. Za tímto pojmem se může skrývat téměř cokoliv, ale předmětem této konkrétní práce jsou Grimovi vědečtí kolegové z ČR. Autor si proto klade otázku, jaký vliv na publikační činnost má majoritní koníček české populace: pití piva.

„Na začátku studie před šesti lety stálo zjištění, že všichni čeští ornitologové mají od roku 1980 do roku 2002 v mezinárodních takzvaných impaktovaných časopisech pouhé čtyři desítky článků. V Paříži jsem se tehdy setkal se známým vědcem Andersem Mollerem, který publikuje v těchto uznávaných periodicích 20 až 30 článků za rok. Když jsem se ptal, v čem může být ten nepoměr mezi ním a námi, odpověděl, že je to jistě množstvím vypitého piva,“ vzpomíná Grim.

Mladý vědec se rozhodl překvapivou hypotézu staršího kolegy ověřit. V roce 2002 provedl průzkum konzumace piva mezi českými ornitology, kteří někdy publikovali v mezinárodně uznávaných vědeckých časopisech. „Výsledek mě překvapil, Moller měl pravdu: čím víc piva, tím horší vědecká výkonnost a publicita,“ shrnuje výsledky Grim.

Český ornitolog pak svůj výzkum zopakoval ještě v roce 2006 a studii rozšířenou o nová data se jal nabízet do redakcí vědeckých časopisů. Článek nakonec vyšel v prestižním ekologickém časopisu Oikos. „Tam jsem se snažil proniknout s vážnějšími tématy několikrát, ale nikdy jsem neuspěl,“ směje se Grim.

Kromě toho, že studie ukazuje, že s počtem za rok vypitých piv klesá počet článků a citovanost daného články jinými kolegy, odhaluje i možná jistou nectnost piva. Zdá se, že tradiční český nápoj je obzvláště nevhodný doplněk intelektuální práce. Výsledky totiž ukazují, že moravští ornitologové, z nichž největší část vypije asi 37 litrů piva za rok, publikují úspěšněji než jejich čeští kolegové - u kterých stejný ukazatel dosahuje hodnoty 200 litrů za rok. Přitom nikdo nepochybuje o tom, že i na Moravě je alkohol nedílnou součástí volného času.

Byť reakce kolegů nejsou jen pochvalné, zdá se, že Tomáš Grim publikačně uspěl. Už je nominován na Ig Nobelovu cenu, udělovanou za kuriózní (ale poctivě provedené) vědecké práce. Možná ho čeká i cena děkana fakulty za článek v prestižním vědeckém časopisu. „Za ty peníze samozřejmě koupím bečku piva a pozvu všechny ty, kteří říkali, že s takovou bizarností nemůžu na vědeckém poli prorazit,“ slibuje olomoucký ornitolog.

Zdroj: Lidové noviny | Autor: Matouš Lázňovský


1 000 000 na beerborci

[středa, 19. březen 2008]

Po zhruba čtyřech letech existence dosáhl server www.beerborec.cz ve čtvrtek 28.2.2008 významného milníku - přesně ve 20:28 hod. bylo zaevidováno miliónté vypité pivo.

U této příležitosti se poprvé v historii beerborce uskutečnil online přenos, jehož záznam si můžete prohlédnout zde ...

Zájemci tak mohli sledovat, jak zapisovaná piva přibývala a přibývala, až se nakonec přes onu bájnou hranici přelila... Tím vyvoleným se stal pivař Sigi-ACS, jenž ostatním taktizujícím vypálil rybník tím, že zadal naráz 10 piv vypitých den předtím

a bylo to.

Gratulace k překonání této hranice však náleží všem 4577 borcům, kteří se na jejím dosažení za ty čtyři roky větší či menší měrou podíleli!

Zdroj: beerborec.cz | Autor: beerie


Rusové si oblíbili česká piva

[středa, 19. březen 2008]

Prodeje českých pivovarů v Rusku rostou. Například Budějovický Budvar loni na tamním trhu zaznamenal meziroční nárůst 25 procent.

Nejúspěšnějším českým pivem na ruském trhu se pak stal Velkopopovický Kozel společnosti Plzeňský Prazdroj. Za poslední rok se ho tu prodalo přes jeden milion hektolitrů. Značku Kozel uvedl Prazdroj na ruský trh v roce 2002, dnes je pivo k dostání na celém území Ruska. Vyrábí se v místních pivovarech podle tradiční české receptury a pod dohledem českých sládků.

Rusko je perspektivní trh Prazdroj je největším českým vývozcem piva. Za ním následují pivovary Staropramen a Budějovický Budvar. I jejich prodeje v Rusku v loňském roce rostly. Staropramen má přesné výsledky pouze pro východoevropský trh jako celek; výroba jejich piva v Rusku, Bulharsku a na Ukrajině loni vzrostla o 31,5 procenta.

Rusko je podle mínění odborníků perspektivním trhem, jelikož tamní spotřeba v posledních letech stále stoupá. Loni Rusové vypili 67 litrů piva na osobu, pivo pije více než polovina dospělých. Spotřeba piva by měla růst i nadále, přestože od ledna platí v Rusku vyšší spotřební daň z piva.

V Česku je 48 průmyslových pivovarů. Sedm největších uvaří 84 procent českého piva.

Zdroj: Lidové noviny



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI