Mazanou lstí převezli britští policisté osoby podezřelé ze spáchání různých trestných činů, které se vyhýbaly zatčení. Delikventi se úřadům hlásili sami v domnění, že dostanou pivo zdarma, napsal místní deník The Derbyshire Times.

Detektivové z anglického hrabství Derbyshire na adresu hledaných osob rozeslali dopis, v němž jim pod hlavičkou marketingové společnosti nabízeli basu piva zdarma.

Celkem 19 podezřelých návnadu spolklo i s navijákem a zavolali na uvedené telefonní číslo. Na něm si s policistou − údajným zaměstnancem firmy − domluvili čas a místo doručení bedny moku.

Jaké ale bylo jejich překvapení, když při dohodnutém předání dostali místo bezplatného piva želízka. V policejních sítích tak skončili podezřelí ze spáchání vloupaček, loupeží či ze znásilnění.

„Jsou to ti nejhloupější zločinci v Chesterfieldu,“ poznamenal šéfinspektor Graham McLaughlin, který akci velel. Doložil to tím, že jeden ze zatčených se slíbeného piva tvrdošíjně dožadoval ještě v cele.

Zdroj: Novinky.cz

http://www.novinky.cz/koktejl/250410-britsti-policiste-chytali-zlocince-na-lest-o-pivu-zdarma.html

Po letech chátrání znovu ožije zámecký pivovar. Lidé tam mají jezdit na pivo Albrecht.

V zámeckém pivovaru ve Frýdlantě chtějí po více než šedesáti letech opět začít vařit pivo. Poprvé ho mají lidé ochutnat v roce 2013 na Valdštejnských slavnostech. Těšit se mohou na světlé, polotmavé i tmavé.

„Areál bývalého zámeckého pivovaru jsme celý koupili a na jaře začneme s jeho rekonstrukcí. Už máme stavební povolení, teď chystáme stavebně historický průzkum. V roce 2013 začneme vařit pivo,“ informoval majitel areálu Marek Vávra.

Muzeum i hospoda

S areálem zámeckého pivovaru, který léta chátral, má jeho vlastník velké plány. Kromě pivovaru tam hodlá vybudovat kongresové centrum a středověkou restauraci s letním provozem a malé muzeum frýdlantského pivovarnictví. Před otevřením ale ještě čeká majitele hodně práce. Samotná rekonstrukce totiž přijde až na přibližně dvě stě milionů korun.

„Všechno půjde postupně. Prioritní je pro nás začít vařit pivo. Už máme objednané technologie a radíme se s odborníky,“ vysvětluje Vávra.

Frýdlantské pivo se bude jmenovat Albrecht a milovníci zlatavého moku si ho budou moci dopřát v jedenácti, dvanácti i třinácti stupňové verzi. Vizí provozovatele je prodávat pivo nejen v pivovaru a místní restauraci, ale postupně jej distribuovat i do hospod v Libereckém kraji.

Zajímavou částí bude i zmíněné muzeum, kde jako exponáty poslouží celá řada původních technologií, které v areálu zůstaly. Návštěvníci tam spatří například staré ležácké tanky, spilku i místnosti pro skladování pivovarských kvasnic, ležácké nebo ledové sklepy. Pomocnou ruku nabídne při budování muzea i frýdlantské Městské muzeum, kde mají exponáty související s historií pivovaru. „Rádi s novým muzeem pomůžeme. I u nás máme několik původních předmětů z pivovaru z předválečného období, třeba pivní láhev nebo džbánek,“ uvedla Iva Beranová z frýdlantského muzea.

Ve znovuoživení pivovaru věří i starosta města Dan Ramzer. „Jeho otevření by umocnilo kvalitu lokality z hlediska cestovního ruchu. V podzámčí je autokemp, a tak by přibylo lákadlo pro turisty. Navíc by zprovoznění areálu přineslo i nové pracovní příležitosti,“ doufá Ramzer. Těší se i na samotné pivo. „Albrecht bude jistě dobré pivo a už se těším, až ho ochutnám,“ dodal starosta.

První zmínky o vaření piva ve Frýdlantě pochází už z let 1381 1409, kdy se o vrchnostenském pivovaru zmiňuje urbář frýdlantského panství. Přesné datum výstavby pivovaru není známé, ale patrová hrázděná budova byla postavena už v 16. století. V roce 1629 nechal pivovar přestavět na větší Albrecht z Valdštejna, další barokní přestavba poznamenala areál v roce 1817. Jedna z posledních velkých přestaveb se ve Frýdlantě odehrála v letech 1890 1929, v době průmyslové revoluce, a v tomto stavu je areál zachován dodnes. S vařením piva přestali v roce 1949, kdy se ukázalo, že by náklady na modernizaci byly pro tehdejšího majitele neúnosné. Byl jím stát, který pivovar o čtyři roky před tím přidal jako konfiskát do národní správy. Předtím patřil rodu Clam-Gallasů. V nadcházejících letech areál sloužil ke skladování a zrání sýrů Severočeským mlékárnám a naposledy sloužil jako sklad ovoce a zeleniny.

Revoluční pivo se čepuje za každého počasí!!! Připraveny jsou vyhřívané stany pro zmrzlíky, ale také horké nápoje, které se budou hodit.

Kde se čepuje pivo, tam bývá veselo a dobře. A tady se bude čepovat pivo přímo revoluční. U Grobiána v kokořínském Dole se totiž ve čtvrtek sedmnáctého listopadu koná úplně první pivní festival s názvem Podkováň Fest.

No a vy můžete být u toho. A co vás kromě popíjení piva čeká? V deset se narazí sudy, které mimochodem přijedou až z Bavorska.

Čeká vás společné naražení sudů, prezentace 10 pivovarů, včetně Bavorska, degustace revolučního speciálu z Podkováně, dalších piv a pivních specialit, ovary, škvarky, klobásy, koláče, trdelník a další dobroty.

To ale zdaleka není všechno. K tanci a poslechu bude hrát Přívoranka, pro vytrvalce čekají pivní soutěže a všechny, kdo vydrží až do večerní šesté je připraven pořádný hudební nářez v podobě kapely Těžká Páka. Přepravu na trase Grobián- Pobuda - hrad Kokořín- Truhlárna a obec bude po celý den zajišťovat kyvadlově výletní vláček Kokořík.

Zábava bude zajištěna až do rána, pro otrlé do pátku, a pro ty úplně nejvíc vytrvalé se bude pokračovat i v sobotu! Pokud na festival přijedete autem, nemusíte se bát, že nezaparkujete.

Před hospodou je totiž velké parkoviště, které pojme auta všech návštěvníků pivního festivalu.

No a vy, kteří budete chtít pivní festival spojit s výletem máme také dobrou zprávu. Hrad Kokořín bude v den konání festivalu otevřen.

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autorka: Petra Kuldová

http://boleslavsky.denik.cz/zpravy_region/podkovan-fest-prvni-rocnik20111111.html

Sáhnout hlouběji do peněženky budou muset pivaři od prosince. Řada hospod a restaurací v Plzeňském kraji se totiž rozhodla kopírovat ceny pivovaru Plzeňský Prazdroj, který bude zdražovat o dvě a půl procenta.

„Cena se nedá zachovat. Budeme ji muset zvýšit. Výrazně narostly i ceny energií, nedá se nic dělat. Těžko ale říct, jak na to lidé zareagují. Může přijít další odliv zákazníků, který se táhne od roku 2009,” uvedl Viktor Starý, majitel několika restaurací, mezi něž patří například Uctívaný velbloud. V praxi to znamená, že hosté budou muset za půllitr zlatavého moku zaplatit o korunu více.

Stejné to bude například i v klatovské restauraci Střelnice. „V naší restauraci jsme už tři roky nezdražovali, ale nyní k tomu přistoupíme i u nás. Nemyslím si, že by nám to odradilo hosty, zdražování bude celoplošné a ti, kteří mají rádi kvalitu, tak přijdou i tak,“ řekl Deníku odpovědný vedoucí restaurace Juraj Turis.

V některých podnicích zatím vyčkávají, zdražit budou nejspíše ale muset i oni. „Je to oříšek. Je otázka, co si mohou lidé dovolit. Koupěschopnost bohužel nejde ruku v ruce se zdražováním. Pak se nikdo nemůže divit, že klesají prodeje. Že bychom si ale mohli dovolit nést nárůst cen sami, to nevím,” říká spolumajitel sítě PUB Martin Sampalík. I tady by případné zdražení vyrovnalo navýšení pivovaru. Restaurace, kde se vytočí piva méně, zdražovat nebudou.

„Myslím si, že je pivo už tak dost drahé, a tady u nás ho zase tolik netočíme, takže zatím ceny nechám a nezdražím,“ sdělil majitel restaurace Mazda v Klatovech David Kschier. Zdražovat zatím nebude ani Restaurace Corso v Rokycanech.

Provozovatelé pivnic vyčkávají

Restaurace, kde čepují jiná piva, než která vyrábí plzeňský gigant, počkají, jak se zachová jejich dodavatel. „Žádné avízo, že by zdražoval pivovar, od kterého beru pivo, jsem zatím nedostal. Budu proto zatím čekat, jak se situace vyvine, a podle toho se potom zařídím,“ řekl František Matoušek, který provozuje pivnici U Vodníka v areálu bývalého tachovského koupaliště.

Další výrobci piva se zatím k navýšení ceny příliš nevyjadřují. „Cena sladu i elektřiny jde nahoru. Všichni vyčkávají. S odstupem času na to ale všichni budou muset nějak zareagovat,” uvedl Petr Míč z plzeňského minipivovaru Purkmistr. Minimálně letos zdražování neplánují v pivovaru Modrá hvězda v Dobřanech.

Plzeňští pivaři se zatím příliš neděsí. „Bývá to tak každý rok. Některé hospody zdraží, jiné ne. Výběr je dneska velký, takže pokud to někde bude neúměrné, půjdu jinam,” říká Martin Dokoupil.

Zdroj: Deník.cz

http://www.denik.cz/ekonomika/hospodsti-se-boji-odlivu-hostu20111108.html

Češi možná vypijí nejvíce piva na hlavu, oproti čínskému trhu je to ale jako kapka v moři. Navíc bohatnoucí Číňany baví dobré pivo stále více. Před prestižními značkami ale dávají přednost domácím pivovarům. Ty díky nacionalistické náladě rychle ovládnou trh.

Je to nejrychleji rostoucí trh na světě. O to více určitě velké světové značky mrzí, že je tu porážejí domácí pivovary. Spotřeba piva v Číně přesáhla minulý rok 450 milionů hektolitrů piva, což je téměř dvakrát více než v USA. Pro letošní rok se předpokládá růst trhu okolo pěti procent.

Prémiová točená piva zatím tvoří pouze pět procent čínské spotřeby, ve srovnání s 50 procenty na francouzském nebo německém a 30 procenty na americkém trhu. Dá se ale předpokládat, že s tím, jak bude sílit čínská střední vrstva, velmi rychle poroste.

Analytikové očekávají, že během deseti let to bude na čínském trhu vypadat podobně jako dnes v Evropě nebo USA. Největší sousto z rozvíjejícího se trh s prémiovými točenými pivy si ale zřejmě neukousnou silné korporace jako Heineken nebo Anheuser-Busch. Nacionálně cítící Číňané jsou nakloněni kupovat spíše čínské pivo.

Místní výrobci tomuto trendu rychle vycházejí vstříc a zásobují restaurace v rozvíjejících se městských aglomeracích svými vlastními točenými ležáky. "Nyní už můžeme vychutnávat úspěch naší ekonomiky svým vlastními pivem," vyjadřuje tento postoj Paul Sin, šedesátiletý čínský obchodník z Hong Kongu.

Průměrná cena piva díky stále větší chuti Číňanů po kvalitních výrobcích tomu stoupá, jen za první pololetí zaznamenal největší čínský pivovar, CR Snow, 48procentní nárůst u svých prémiových značek.

Čínské pivovary se budou snažit tento trend využít a ovládnout co největší část trhu s prémiovými ležáky. Vedle nacionalistické nálady jim bude hrát do karet i cena. Ta je u čínského piva zhruba o 20 až 25 procent nižší než u zahraniční konkurence. A tak analytici přepokládají, že zatímco prodeje velkých čínských pivovarů v nejvyšších segmentech porostou o 50 až 60 procent, jejich zahraniční konkurence se bude muset spokojit se 30 procenty.

Zdroj: iHNed.cz | Autorka: Radka Hrdinová

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-53570940-cinske-pivovary-konkuruji-heinekenu-spotreba-piva-tam-presahla-450-milionu-hektolitru

Kdyby někdo srovnal do jedné řady lahve všech druhů piva, které pil Vlastimil Novotný, byl by ten zástup dlouhý dvě stě metrů.

Více než tři tisíce druhů piv ochutnal jednačtyřicetiletý Vlastimil Novotný z Jihlavy. „Tu třítisícovku jsem oslavil. Bylo to 29. září na schůzi zdejšího Svazu pivních turistů na naší základně,“ říká jihlavský rekordman Novotný.

Jaké pivo jste při té příležitosti pil?

Bylo od Luboše Vorla z Velkého Rybníka na Karlovarsku, byl to typ skotský porter, svrchně kvašené tmavé pivo s obsahem alkoholu 4,8 procenta. Luboš má domácí minipivovárek, zkouší při výrobě piva různé experimenty.

Když se sejdete s kolegy z klubu, jak vypadá takové ochutnávání?

Vezmu tam nějaké vzorky, seznámím všechny s tím, odkud piva jsou. Piva musíme mít seřazená podle stupňovitosti, protože ta silnější přerazí chuťově slabší. Zpočátku také nejde pít ochucená a tmavá piva. Naposledy jsme tam měli Belgii, Turecko a pár českých vzorků. Piva seřadíme a postupně ochutnáváme. Většinou se nás sejde kolem osmi, takže se láhev rozdělí mezi přítomné, každý ochutná, řekneme si k tomu poznatky.

To působí velice seriózně.

My ale nejedeme na odborné bázi, jsme amatéři, i když už jsme dnes občanské sdružení. Vzorek zapíšu do takového sešitku, kterému říkám degustovníček. Tam mám piva rozdělená na piva z území bývalého Československa a na piva z dalších zemí. Mám je tam vedené jako československé, protože jsem začal s evidencí v roce 1986, kdy ještě existovalo Československo.

Ten zápisníček byste asi nerad ztratil?

To by bylo špatné, to nevím, co bych dělal. Samozřejmě údaje mám zálohované v počítači, ale ten sešitek má pro mě velkou cenu.

Jak jste začal sbírat chutě piv?

Učil jsem se v Plzni ve Škodovce a v tu dobu tam současně fungovalo tříleté učiliště, které tenkrát mělo název biochemik pro výrobu sladu a piva. Tam jsem mezi těmi lidmi našel spoustu kamarádů. Byli tam i dva kluci z Jihlavy. Scházeli jsme se, a protože to bylo učiliště pro celou republiku, byli tam lidi i z Přerova, Olomouce, Hradce Králové. Tak jsem zpočátku sbíral pivní etikety, které kluci vozili z domova. Pak jsem jim říkal, aby vozili rovnou i celá piva a začal jsem si ta ochutnaná zapisovat. Zjistil jsem, že je to docela zajímavý koníček.

Zůstal jste mu vždycky věrný?

Když jsem se vrátil z Plzně, začal jsem s partičkou jezdit po pivovarech, ale jen po velkých, malé tehdy ještě nebyly. V roce 1991 jsme pak s jedním člověkem založili Svaz pivních turistů. Tehdy už se začaly rodit minipivovary, což bylo dobré, protože velké pivovary jsou si hodně podobné. U malých pivovarů má každý jinou atmosféru, někdo si postaví pivovárek doma, je to mnohem osobnější. Teď je ohromný boom, za letošek vzniklo vůbec snad nejvíc minipivovarů za poslední roky. Byli jsme už ve většině z nich, zbývá nám navštívit pár posledních. Některé minipivovary ale taky během doby zanikly, neměly odbyt, nebo to ti lidé nestíhali.

Věnujete se pivu i profesionálně?

Ne, je to pro mě pořád vyloženě koníček. Ani zaměstnáním nemám k pivu blízko, jsem původní profesí kalič v kovárně, čemuž se často lidé smějí. Ale ve skutečnosti je to tak, že se k pivu dostanu za celý týden jenom v sobotu, protože chodím na směny. Nejde pít a pak jít do práce.

Jaké máte poslední úlovky jako pivní turista?

Letos jsem toho objezdil hodně. Šťáhlavy, Rokycany, Kroměříž, Žlebské Chvalovice, severní a jižní Morava. Každý rok se Svazem pivních turistů pořádáme pivní vandr, nazýváme to expedice Bílá země pivozemě. Během letoška ale zase vznikla spousta nových minipivovarů, ve Ždírci nad Doubravou, dva v Brně, v Mikulově, v Dolních Bojanovicích. Nedávno otevřeli pivovar Ujkovice. Snažíme se cestu během toho vandru uspořádat, abychom nemuseli přejíždět na velké vzdálenosti. Když jsme začínali, museli jsme přejíždět z jednoho konce republiky na druhý, taky proto, že minipivovarů bylo ještě málo. Dnes to máme naplánované tak na pět dní, abychom stihli dva minipivovary denně.

Slýcháte taky někdy výtku, že se tam jezdíte opíjet?

Myslím, že máme za ta léta dobré jméno, ještě nám nikde nikdo neřekl, ať už se nevracíme. Máme mezi lidmi z toho fochu hodně přátel, pivovary nás zvou. Já mám třeba nejvíce ochutnaných vzorků na počet, ale mám kamaráda, který sbírá vzorky podle zemí, dnes má kolem 130 států. Třeba z Karibiku, kde mají na řadě ostrůvků vlastní pivovar. Často sice patří nadnárodním společnostem, ale ta piva se vaří tam na místě, takže jsou osobitá.

Jak na vás jako na člověka, který už poctivou chuť dokáže ocenit, neobvyklá piva působí?

Použití amerického nebo novozélandského chmele dělá skvělé chutě. Velmi mě zaujala belgická piva, speciály, které se vaří v trapistických klášterech. Jsou velmi silná, takže tam jde čistě o gurmánský zážitek. Belgie je sice malý stát, ale pivovarnictví je tam velmi zajímavé, v každé části země tam dělají jiné pivo. Tahle piva není možné pít tak, že by šel člověk do hospody a tam jich vypil několik. Dáte si jedno a ochutnáváte. Výroba takového piva trvá třeba i tři roky. Zraje v sudech a dokváší se v lahvích, dnes máme i archivní piva. U piv jsou daleko rozmanitější chutě než u vína.

Vinař by s vámi asi nesouhlasil.

To asi ne. Ale pivo bylo dřív než víno, to víme jistě.

Ve kterém pivu jste se našel vy?

Preferuji český ležák, proč ne. Zajímají mě rozmanité chuti z malých pivovarů. Chutě piv z velkých pivovarů se totiž hodně podobají, ekonomické spory se tam na chuti piva podepisují. Vítězí reklama nad kvalitou. Lidi pijí pivo podle reklamy, my piva z reklam moc nepijeme. Zajímají nás novinky, malé pivovary, kde se to dělá od srdce a s fortelem. Nesnaží se udělat pivo nejlevnější, ale nejlepší.

Kolik typů piva jste schopen rozeznat?

Velký pivní cestovatel a sběratel Michael Jackson z Londýna - to je shoda jmen s tím zpěvákem - udával ve svých encyklopediích na padesát typů piv. Dneska jich je opět o něco víc, chuťově jsou velice rozmanitá. V České republice jsme dřív znali jenom ležák plzeňského typu a pardubický porter, nic jiného. V Anglii a Irsku se dělají spíše tmavé stouty. Anglie je vyhlášená svrchně kvašenými pivy, zajímavá piva jsou India Pale Ale, takzvaná IPA. To je pivo, které vzniklo v době kolonizace Indie. Vozilo se přes oceán kolonizátorům. Aby tu dlouhou přepravu vydrželo, více se prochmelilo, udělalo se silnější.

Na policích v bytě máte stovky exotických pivních lahví. Máte materiál na pivní muzeum.

Vystavená mám jenom opravdu exotičtější piva. Vůbec nemám například vystavené plechovky.

Schováváte si všechny lahve?

Lahve si nechávám i se zátkami, jinak by pro mne neměly cenu. Ale nejsem sběratel, to není můj obor. Někteří sběratelé nám totiž i kazí pověst. Když přijedeme někam na exkurzi, dopředu říkáme: nechceme žádné sklo, chceme jenom ochutnat vaše pivo. Někteří lidi kvůli sbírkám i kradou půllitry. Když pivo ochutnám, zůstane mi ten chuťový zážitek, to mě baví.

Ale půllitrů máte také pěknou řádku.

Jen asi dvě stovky, to jsou sklenice, které od někoho dostanu, sám je nesbírám. Kamarád jich má dva tisíce. Pro mě je to jen vedlejší produkt mé hlavní záliby.

Co mají společná piva, která máte nejraději?

Záleží na druhu sladu a chmele, na kvalitě a tvrdosti vody. Dnes se v některých pivech chmele i kombinují. Klasický český ležák by měl být z domácího sladu i chmele, nejlépe žateckého. Když se přidá třeba chmel z Nového Zélandu nebo chmel Kaskáda z Ameriky, tak pivo dochutí.

Jak pivo ochutnáváte?

Jedním z našich pravidel je, aby u ochutnávky byl ještě někdo další. Aby potvrdil, že jsem pivo opravdu ochutnal, aby to bylo věrohodné. I kvůli té evidenci jsem se stal rekordmanem, protože vím o lidech, kteří ochutnali podle mne více piv než já. Ale neevidují si to, tak jsem u pelhřimovské agentury rekordů uspěl s rekordem já.

Víte, jak si stojíte ve světovém měřítku?

Rekordman snad měl ochutnat asi deset tisíc piv z existujících dvaceti tisíc druhů, co jsou na světě. Tomu se už skoro ale nedá věřit, snad ani není v lidských silách ta piva poshánět. Já je taky nesháním sám. Z každé cesty do zahraničí si přivezu vzorky, ale když se blížila dvoutisícovka, měl jsem plnou ledničku vzorků, které mi sehnali kamarádi. To samé teď, před třetí tisícovkou.

Pozoruji, že už nemluvíte o pivech, ale o vzorcích.

To už je asi deformace.

Jste ještě schopen jít do hospody a dát si tam obyčejné pivo?

Určitě si hodně vybírám, kam půjdu. Rád chodím tam, kde nabízí i piva, která si můžete dát jen málokde.

Jaká jsou nejcennější piva, která jste ochutnal?

To je třeba ten Karibik. Ostrovy Svatý Vincent, Svatá Lucia, Grenada, Trinidad a Tobago, Dominika, Jamajka. Piva z Jižní Ameriky. To se sem dostane jen málokdy, protože po útoku na newyorská Dvojčata jsou možnosti dovozu piva dost omezené. Svatý Tomáš a Princův ostrov, ostrůvek u Afriky, to jsem vůbec nevěděl, že se tam pivo vaří. Mám i pivo z Gibraltaru, ale tam není pivovar, vaří ho v Anglii. Ale prodávají ho na Gibraltaru, odkud je dovezené.

Dokážou v takových zemích, jako je třeba Vietnam nebo Singapur, uvařit pivo, které může Středoevropanům chutnat?

V Asii používají celkem hodně rýži a ta je tam samozřejmě cítit. Ze Srí Lanky jsem pil klasický stout, vynikající bylo pivo z Palestiny, to mě překvapilo. V Jižní Americe a taky třeba v Maďarsku používají kukuřičný slad, to jsou taky specifické chutě.

Co vás naopak zaskočilo?

V Polsku mají zvláštní piva. Jsou hodně alkoholická a jsou taková sladká oproti českým, málo prochmelená. Není to ono.

Jaké nejsilnější pivo jste pil?

Nejsilnější, které existuje, jsem ještě nepil. Stojí více než 1700 korun a má mít kolem čtyřiceti procent. Dělá to skotský pivovar Brew Dog, tam s tím experimentují. Stále ještě by to mělo být opravdu pivo. Já pil nejsilnější pivo Tokyo, které má kolem dvaceti procent. I když je to jenom třetinka, tak se doporučuje pít ho jen po panácích. My se o něj s kamarády podělíme, sám by tu lahvičku člověk asi radši vypít neměl. To by mohlo dopadnout dost zajímavě.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor a foto: Tomáš Blažek

http://www.sedmicka.cz/jihlava/clanek/zazitky-z-pivnich-chuti-mi-nikdo-nevezme-rika-rekordman-256371

Více než 60 druhů piv nabízí nový pivní lístek Belgian Beer Cafe Les Moules v Pařížské ulici. Jediném místě v Praze, kde mohou příznivci piva ochutnávat a poznávat belgická piva trapistická, klášterní, světlá, tmavá, pšeničná, čepovaná, lahvová, s různými procenty alkoholu včetně nealkoholických, ovocné a nejrůznější sezónní speciály, archivní piva s originálním původem a historií...

Nechybí ani skutečná delikatesa – pivní sekt Deus s 11,5 % alkoholu. Ve vůni je cítit sektové kvasnice, v chuti jemnou hořkost piva. Skvěle se hodí k ústřicím a rybím pokrmům, které patří ke specialitám Les Moules. Výraznou vůní koriandru, citrónové kůry a hřebíčku, měkkou, kulatou chutí s jemným řízem vyniká Gruut White s 5 % alkoholu. Speciál Gruut Amber s 6,6 % alkoholu zaujme vůní hnědého cukru a karamelu, v chuti je cítit belgické pivovarské kvasnice a jemně trochu nektarinky, určitě stojí zato dopřát si jej spolu s čerstvými mušlemi, kterými je restaurace Belgian Beer Cafe Les Moules vyhlášená. K unikátním pivním delikatesám patří například také vysoce prokvašený amber Kwak s 8 % alkoholu vyráběný ze tří různých druhů sladů v kombinaci s cukrem a pšenicí. Nebo nejsilnější trapistické pivo Quadrupel s nádhernou jantarovou barvou. Oblíbené jsou ovocné speciály Mongozo – mango, coconut, palm nut či banana. A komu se přeci jen zasteskne po dobře známé nahořklé chuti, na čepu v Belgian Beer Cafe Les Moules samozřejmě nechybí ani česká pivní klasika.

Zasvěceným a zábavným průvodcem novým pivním lístkem v Belgian Beer Cafe Les Moules je tamní belleman – zkušený pivní sommeliér, který je hostům k dispozici každý čtvrtek a pátek večer. Pivní degustace pro uzavřenou společnost je možné také předem objednat.

Zdroj: Tisková zpráva Les Moules

V Karlových Varech bude léčit kromě vřídelní vody i pivo. V léta nevyužívaných hospodských sklepeních v lázeňském centru na Staré louce poblíž hotelu Švejk totiž vznikly pivní lázně.

"Lidé si mohou v kádích z dubového dřeva užít koupel, k jejíž přípravě používáme žatecký chmel, kvasnice a extrakty z rašeliny," uvedl Martin Laciak ze společnosti Gordon Gekko, která pivní lázně provozuje.

Jejich kapacita je 20 až 30 lidí denně. Pivní koupel si mohli lidé v Karlových Varech už dříve užít v Alžbětiných lázních, ale speciální pivní lázně tady mají až teď.

Tato procedura je přitom oblíbená už od středověku, především pro své omlazující účinky. "Kvasnice obsahují vitamín B, mají blahodárný vliv na pokožku a dobře se doplňují s regeneračním účinkem chmele," vysvětlil Laciak.

Karlovarské pivní lázně ale nejsou na západě Čech jediné. Od roku 2006 fungují pivní lázně v Chodové Plané, která leží na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje.

Zdroj: iDnes.cz | Foto: Václav Šlauf

http://vary.idnes.cz/do-dubovych-kadi-liji-v-karlovych-varech-misto-vridelni-vody-pivo-p9g-/vary-zpravy.aspx?c=A111102_160639_vary-zpravy_sou

Od ledna příštího roku Maďarsko nebude danit domácí vaření piva, pokud výroba nepřesáhne 1000 litrů ročně. K nákupu zařízení pro domácí vaření piva už nebude nutné ani speciální povolení.

Výroba domácího piva musí být řádně ohlášena a doma vyrobené pivo se nesmí dál prodávat. Může se vyrábět pouze pro vlastní potřebu.

Teoreticky bylo možné vařit pivo v domácím prostředí i doposud, ale výroba piva podléhala stejným byrokratickým překážkám jako velkovýroba. Domácnost musela například složit zálohu ve výši milión forintů (asi 100 tisíc Kč), což v praxi znemožnilo domácí výrobu zlatavého moku.

První domácí pivovary vznikaly v Maďarsku po roce 1990. Zpočátku využilo příznivé podmínky k domácí výrobě piva až 300 podnikatelů. Postupně se však předpisy zpřísňovaly a domácí pivovary musely splňovat stejné podmínky jako velké pivovary. Počet domácích pivovarů tak klesl na padesát. V současnosti vyrobí domácí pivovary pouze 0,1 procenta z celkové výroby piva v zemi.

Loni Maďarsko umožnilo nezdaněnou výrobu domácího tvrdého alkoholu do 50 litrů ročně. Příjem do státní kasy z této činnosti klesl z 2,5 miliardy forintů (asi 250 miliónů Kč) na 300 milionů forintů (asi 30 miliónů Kč).

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Ivan Vilček

http://www.novinky.cz/ekonomika/249138-madarsko-uvolnilo-podminky-pro-domaci-vyrobu-piva.html

Konference o obnově a využívání sladoven v Písku Pivovarnictví je v České republice doloženo již ve středověku a produkce piva je nedílnou součástí naší kultury. Pivovary zakládaly kláštery, šlechta, obce, pivo se vařilo i v soukromých malých provozech. K výrobě piva patří také výroba sladu jako jedné ze základních surovin. Sladovnictví je proto již staletí považováno za řemeslo. V 19. století bylo na území českých zemí více než tisíc pivovarů. S rozvojem průmyslové výroby tak byly nově budovány nebo přestavovány i budovy sladoven, mnohé z nich se dochovaly dodnes. Ve většině z nich se ale již slad nevyrábí. Je tedy potřeba hledat nové využití pro tyto často velice hodnotné a specifické stavby. Institut pro památky a kulturu, o.p.s. v rámci každoročně pořádaných mezioborových konferencí o obnově a využívání památek se v roce 2011 zaměřuje právě na budovy historických sladoven. Dne 3. a. 4. listopadu 2011 se v Písku v budově sladovny přeměněné na kulturní prostor setkají zájemci z řad architektů, zástupců měst a obcí, pracovníků památkové péče, studentů i veřejnosti, aby se o tématu sladoven dozvěděli více. Konference PRO památky 2011 se zapojuje do 6. bienále Industriální stopy, které se letos zaměřuje na architekturu konverzí industriálního dědictví. Součástí programu budou přednášky

Zdroj: Obnova.sk

http://www.obnova.sk/clanok/konference-o-obnove-vyuzivani-sladoven

Ladislav Jakl je nejen tajemníkem prezidenta republiky, ale také rockový hudebník kapely Folimanka Blues a velký znalec piva. Vystudoval fakultu žurnalistiky, je autorem mnoha set článků a esejů o české i mezinárodní politice či médiích. Zatímco bigbeat je pro něj životním stylem, pivo a návštěvy hospůdek se staly jeho celoživotním koníčkem.

Vy jste také muzikant. Je hudba jen vaším koníčkem?

Pro mě muzika, big beat, není zájmová činnost, ale způsob života. Kdybych měl jakoukoliv jinou profesi, stejně vždy zůstanu muzikantem, a to i kdybych nehrál. Zato pivo je koníček. Ale koníček, kterému se věnuji detailně. Jezdím na různé světové pivní festivaly. Před 14 dni jsem byl na největší přehlídce malých speciálních piv na světě v Denveru, Coloradu. Po cestě zpátky jsem stihnul navštívit i Oktoberfest, který mi však připomínal více lunapark, než svátek piva. Tyto akce jsem navštívil také v Belgii nebo v naší republice. Jsem členem degustační skupiny. Říkáme si trochu nafoukaně První pivní extraliga a již druhým rokem anonymně testujeme české ležáky.

Na pivo se nedívám jako na nějaký obyčejný nápoj. Také mezi pivy najdete obdobu ústřic, lanýžů, kaviáru a nejen guláše, jak si někteří lidé myslí. V novinách vyšlo hodnocení, kde se na předních příčkách umístily hospody s obrovským výběrem zajímavých speciálních piv. Byl jsem jako jedním z hodnotitelů rád, že na těchto místech nefigurovaly hospody s jednou značkou z velké fabriky. Důležitá je také osvěta, aby se lidi nedívali na pivo degradujícím způsobem.

Proč jste si vybral právě pivo, kde vznikla motivace?

Pivo piju od mládí, patří i ke světu muziky, který vyznávám. Život české hospody mi byl vždycky blízký. Před 15 lety, v době, kdy začaly vznikat mikropivovary či restaurační pivovary a bylo již možné ochutnat i zajímavé světové značky, jsem se začal zajímat o vývoj pivní kultury.

Co pijete na státnických návštěvách?

Když jsem na nějakých oficiálních akcích, kde podávají vybraná vína, nezapomenu se zeptat, zda nemají nějaké místní pivo, které pak piju u stolu jako jediný. Po skončení programu, pokud je to možné, se převléknu a vytratím do místní hospůdky.

Jste žurnalistou, tajemníkem, rockerem, znalcem piva. Existuje něco, co neumíte a čemu byste se chtěl naučit?

Velmi rád cestuji, viděl jsem mnoho krásných míst nejen v zahraničí, ale také u nás doma. Já ty krásy vidím, umím je najít, potěšit se z nich, rád bych se o ně také chtěl rozdělit, ale neumím fotit, proto bych chtěl být v příštím životě fotografem. Ale v tomto životě, až opustím dnešní práci zde, bych si rád založil svůj malý pivovar.

Zdroj: Dáma.cz | Autorka: Alka Hájková | Kráceno

http://kultura.dama.cz/clanek.php?id=17235

Lídr pivovarnického trhu chce využít rostoucího zájmu o netradiční pivní značky. Chystá novinku, pro kterou si na Patentovém úřadu nechal zaregistrovat značku Fenix. "Hledáme vhodné inovace a v našem minipivovaru v Plzni zkoušíme nové a netradiční várky piv. Konkrétní plány prozrazovat nebudeme," říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Speciální netradiční značky piv lákají stále víc pivařů. Dosud byly doménou především malých a nejmenších minipivovarů, pro velké pivovary jsou spíš okrajovou záležitostí. Už letos v létě ale zaznamenala dvojka pivovarnického trhu Pivovary Staropramen nevídaný úspěch s „pivní limonádou“ Lemon Cool, obdobou německého radlera.

Staropramen nestíhal vařit další tisíce hektolitrů nad původní očekávání. Ukázalo se, že radler – klasické pivo smíchané nejčastěji na polovinu s citronovou limonádou nebo spritem – může být i v Česku hitem, zejména mezi mladými lidmi. Do určité míry roste zájem i o pšeničná piva.

Zřejmě podobnou cestou se chce pustit i Prazdroj. Jeho zástupci ale odmítají na adresu chystané značky cokoliv konkrétního říci. Podle zdrojů z pivovaru by se mělo jednat právě o radlera nebo pšeničné pivo. „Hledáme vhodné inovace a v našem minipivovaru v Plzni zkoušíme nové a netradiční várky piv. Inovace jsou určitě na pořadu dne, ale konkrétní plány prozrazovat nebudeme,“ říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Obliba speciálů závratně roste

Speciální a netradiční piva - tedy nad 13 stupňů nebo svrchně kvašená (české ležáky jsou jinak spodně kvašené) nebo různě ochucená piva - tvoří v celkové produkci piv v Česku sotva patrný zlomek – necelého půl procenta z roční celkové produkce 17,6 miliónu hektolitrů. Jejich odbyt ale roste geometrickou řadou. Za letošních prvních sedm měsíců je meziroční nárůst o 69 procent.

Nejde jen o rostoucí značku Lemon z produkce Staropramene, ale i právě zmíněná pšeničná piva, jaká – na rozdíl třeba od Bavorska – v Česku dosud příliš tradici nemají. Pšeničné pivo, jaké vaří například pivovar v Černé Hoře nebo náchodský Primátor a některé další menší pivovary, je v poslední době na vzestupu i u nás.

"Ročně nám prodej pšeničného roste o nějakých 20 až 25 procent. Ale není to většinové pití, bez výraznější reklamy se prodeje podobných značek prosazují těžko,“ říká Josef Hlavatý, ředitel náchodského Pivovaru Primátor, kde se vaří 13 druhů piv a z toho většina právě různých speciálů.

Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého jde o logický trend v čase krize a stagnujících prodejů, kdy se pivovary snaží zaujmout spotřebitele čímkoliv, co je nové. „Speciální piva nebudou nikdy na českém trhu dominantní, ale jejich podíl určitě bude dál narůstat,“ myslí si Veselý.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-53271560-obliba-netradicnich-piv-roste-prazdroj-chysta-specialni-fenix

Nejpopulárnějším pivem mezi novináři na základě výsledků ankety Naše pivo 2011 se poprvé stalo pivo Bernard z Rodinného pivovaru Bernard, a. s. Druhé místo obsadil Pilsner Urquell z Plzeňského Prazdroje, a. s., a na třetím místě skončilo pivo Svijany, které vyrábí Pivovar Svijany, a.s. Anketu organizoval Český svaz pivovarů a sladoven, který formou dotazníků oslovil více než 370 představitelů všech druhů médií od tištěných po elektronická, od zpravodajských přes společenská po odborná.

„Výsledky ankety potvrzují, že vedle piv, která jsou v popularitě mezi novináři stálicemi, se de facto pokaždé objevují piva nová,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Pro pivovary mohou být výsledky zajímavým signálem o tom, jak je jejich pivo vnímáno v tak významné oblasti lidské činnosti, jakou představuje mediální scéna a názory novinářů,“ doplnil Jan Veselý.

Další anketou, jejíž výsledky byly podobně jako ty výše uvedené vyhlášeny na Svatováclavské slavnosti českého piva 2011 u příležitosti oslav patrona českých pivovarníků a sladovníků 29. září 2011 v Praze, byla Dámská pivní volba. Ve druhém ročníku, kterou vyhlásil První dámský pivní klub po dohodě s vedením Českého svazu pivovarů a sladoven, šlo o to najít nejpopulárnější značku piva mezi ženami v České republice. Vítězem se opět stalo pivo Bernard z produkce Rodinného pivovaru Bernard, a. s. a obhájilo své loňské prvenství. Na druhém místě skončilo pivo Svijany, které je vyráběno v Pivovaru Svijany, a. s., a na třetím místě se umístil Pilsner Urquell ze skupiny Plzeňský Prazdroj, a. s. Celkem bylo ženami nominováno 33 piv z produkce velkých a malých pivovarů i minipivovarů.

Anketa, která podle dostupných informací nemá ve světě obdoby, se mezi dámskou částí naší populace vyhlašuje na památku a jako projev uznání Janě Herodkové in memoriam. Jana Herodková, profesí novinářka a zakládající členka a první prezidentka Prvního dámského pivního klubu, se o klub významně zasloužila. Anketa letos proběhla ve dnech 1. až 9. září 2011 a mohly se jí účastnit členky Prvního dámského pivního klubu a dále sympatizantky, jimž byla účast na anketě členkami klubu nabídnuta, neboť je o nich známo, že kvality piva vřele oceňují.

Nejnovější výsledky dlouhodobého výzkumného projektu Hospody a pivo v české společnosti, který organizuje Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., ukázaly, že kolem 90 % mužů a 50 až 60 % žen u nás pije pivo.

Zdroj: Žena podnikatelka | ČSPaS

http://www.zena-podnikatelka.cz/lifestyle/vareni/nejpopularnejsi-piva-mezi-zenami

Je to neuvěřitelné, ale Češi mění své pivní zvyky. Hospody, kde si točíte sami, se sice dvakrát nechytly, ale jinak je nových úspěšných trendů celá kopa. Vybrali jsme ty nejvýraznější.

Pivo přímo z tanku

Poslední restaurační hit. Jestli máte pivo rádi, tak jste si nemohli někde už neloknout přímo z tanku. Všichni o tom básní. Kde je rozdíl proti sudu? V tanku se pivo nejméně „třese.“ Jde rovnou z tanku v pivovaru skrz cisternu do dobře ošetřeného tanku v hospodě. Do prémiových hospod je začaly pivovary navážet už na přelomu tisíciletí. Pravý náraz ale zažívají během posledních pár let, kdy počty tankových pohostinství každoročně rostou o stovky procent. Hostinský sice musí tank po naražení vytočit během týdne, ale málokterý s tím má problémy, protože dobře natočená tanková Plzeň spolehlivě přesvědčí i ty nejzavilejší „sudaře“. A pozor – tankové pivo je ryze česká specialita, kterou nikde jinde na světě nenajdete.

Hospody s širokou nabídkou piv

Konečně jsme ze světa odkoukali jednu pozitivní záležitost. Tedy že v hospodě nemusíme nutně pít výhradně pivního giganta, ale máme možnost vybrat si z několika značek. Hospoda, kde mají víc druhů, ještě snad nikdy poctivého pivaře neurazila. Směřujeme prostě k ochutnávání všeho druhu.

Pivo s příchutí

Banánové, švestkové nebo kávové pivo bylo před pár lety výsadou pár speciálních hospod s mikropivovary, které ale žily z turistů a poctivý pivař je obcházel se zacpaným nosem. Dnes se díky nastupující generaci pivních neznabohů začínají ujímat i u nás, ale stále jde především o vývozovou záležitost.

Jiná piva

Donedávna bylo v Čechách nemyslitelné jiné pivo než ležák plzeňského typu. Časy se naštěstí mění, a když se v hospodě přeptáte třeba po nefi ltrovaném nebo kvasnicovém, neriskujete, že vás výčepák vezme hadrem přes kušnu. Co víc, často můžete narazit v pivním lístku i na úplné speciály, jako je pšeničné, silně chmelené, s vysokým obsahem alkoholu, uzené, a leckde vám natočí i pivní zmrzlinu. Kdo neváhá zalovit ve šrajtofli, může si dát třeba lambik – spontánně kvašené přírodní pivo bez přidávání kvasinek nebo trapistické pivo uvařené mlčícími mnichy.

Nealko

Tytam jsou doby, kdy jediná možnost pro pivamilovné řidiče bylo Pito, které se v rozporu se jménem moc pít nedalo. Dnes se bez nealkořady skoro žádný pivovar neobejde a na celkové spotřebě pivních drinků se nealka podílí skoro pěti procenty.

V jejich prospěch je potřeba říct, že jsou jednak zdravá – nealkoholické pivo je v podstatě přírodní iontový nápoj bez konzervantů a s polovinou kalorií, než plave v kokakolách. A taky už to chutná skoro jako pivo. Kromě nejvyšší spotřeby alko piva na hlavu jsme už taky druhý stát na světě v konzumaci piva nealko. A to po Španělech.

Piva ředěná limonádou, frisca a coolery

Kdysi jsme si při představě piva naředěného sladkou brčou ťukali prstem na čelo a pak jsme si ten prst ještě strčili do krku. Na pivních zahrádkách ale dnes výčepákovi nepřijde vůbec divné, když si necháte natočit do půllitru desítku půl na půl s limčou. Pivo jako partydrink je úlitba nové free generaci, která neumí ocenit kouzlo posezení v klidné hospůdce s blikající televizí v rohu a napěněným škopkem na igelitovém ubrusu. Vyžadují vydesignovanou lahvinku, se kterou lze pobíhat po klubu, a ovocnou svěžest, po které jim nebude táhnout ze chřtánu chmelový odér. A jsou ochotni za to vypláznout pade za dvě deci, na což pivovarští slyší moc dobře.

Pivo v plastu

Díky plnicím technologiím a materiálům prý ani nejzkušenější pivař nepozná škopek nalitý z plastu. Navíc ho můžete znovu zašroubovat. Pravověrní fajnšmekři ale pořád nad igelitkou ohrnují nos a nedají dopustit na sklo. Jedenapůllitrový Sládkův Měšťan je na trhu už 10 let, stejně jako desítka od Zubra či z Nové Paky. Dlouho šlo ale o okrajovou záležitost. Rozmach piva v plastu začal někdy koncem roku 2008, kdy skupina Heineken masivní kampaní přesvědčila české konzumenty, že kyslíkem neprostupná, speciálně vyrobená PET lahev kvalitu piva udrží a je pohodlnější na manipulaci. Dneska tak už má pivo v plastu kdekdo. Mimochodem – v roce 2010 poprvé v historii objem piva stočeného do skleněných lahví (46 %) přesáhl objem stáčený do sudů (45,3 %). V plechovkách ho šplouchá 3,1 %, v cisternách 2,8 % a PET lahvích 2,8 %.

Zdroj: Čili Chilli

http://www.cilichili.cz/file/u/archiv/cilichili-c83-10-2011.pdf

Potkali jste v sobotu v prosluněné Praze spěchající tříčlenné hlídky ve vojenských uniformách z dob Františka Josefa I.? A zdál se vám jeden z vojáků tak nějak povědomý? Pak jste narazili na 18. ročník Memoriálu Matěje Kuděje, jehož tradičním účastníkem je mimo jiné i tajemník prezidenta Ladislav Jakl. A Blesk byl u toho.

To, co se na první pohled může jevit jako klasická »tour de bar«, má nejen pevné historické kořeny, ale i jasně daná pravidla – tříčlenné skupiny, devět hospod, minimálně dvě velká piva v každé z nich a co nejkratší čas. Nikoho asi nepřekvapí, že právě Jaklův tým má za sebou už 13 vítězství. Letošní hodina a dvacet minut mu stačila jen na druhé místo. „No jo, holt už nás poráží mládí,“ konstatoval pro Blesk pobaveně Jakl. I druhá příčka je ale velký úspěch. Několik hlídek totiž do cíle vůbec nedorazilo!

Všechno vypuklo ve dvě hodiny odpoledne slavnostním zahájením na pražském Pohořelci. Vyráželo se v tříminutových intervalech, Jakl pro svou skupinu vylosoval startovní číslo jedna. „Chtěl jsem se na to už letos vykašlat a projít si trasu pěkně v klidu. Ale když už jsem měl tak šťastnou ruku, museli jsme se do toho opřít. Startovat první je totiž obrovská výhoda,“ vysvětlil a opřel se do toho opravdu s vervou. Svižnou chůzí se Jaklův tým proplétal mezi turisty na jednotlivá pivní stanoviště. O generaci mladší reportéři Blesku měli co dělat, aby jeho hlídce stačili. Dvě, hlásil Jakl obsluze už od dveří. A když se mu zdálo, že některý z kolegů příliš zdržuje, pomohl mu s jeho půllitrem.

V 16:20 hod. dorazila skupinka do cílové hospody U Pivrnce. V rychlosti »padla« poslední dvě soutěžní piva a pak už se pilo jen tak mimo soutěž.

Zdroj: Blesk.cz | Foto: Pavel Hofman

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/161101/klausuv-muz-jakl-v-piti-piva-se-vypil-na-bednu-vitezu.html

V milevském domě kultury se v pátek a v sobotu večer konají třetí pivní slavnosti.

Dobré pivo a příjemnou zábavu, to by měly podle ředitele Domu kultury Milevsko Víta Kratochvíla nabídnout třetí pivní slavnosti. Ty se konají v pátek a v sobotu večer.

„Na akci bude zastoupeno osmnáct pivovarů, vesměs minipivovarů či menších pivovarů,“ řekl Vít Kratochvíl. Své pivo tu budou například nabízet pivovary Ježek, Poutník, Platan, Rychtář, Klášter nebo Černá Hora.

Chybět nebude ani Svět piva, Pivní galerie z Letů. „Letos to budou naše druhé slavnosti. Největší zájem byl loni o ochucená piva, třešňové a konopné. Lidé se pro ně vraceli. Budeme je nabízet i letos,“ řekla Hana Krátká, majitelka letské pivní galerie. „Do Milevska jezdíme hlavně z reklamních důvodů, aby se o nás vědělo. Také jsou tam fajn lidé,“ dodala.

„Pivní program“ v pátek doplní hudební produkce v podání kapely Elizabeth, v sobotu pak vystoupí kapely RM band a MySky. „V pátek budou mít návštěvníci možnost zhlédnout výstavku a soutěžit s klubem sběratelů pivních suvenýrů Parkán Tábor,“ doplňuje ředitel milevského domu kultury.

Součástí slavností bude i degustační soutěž. „Letos bude probíhat jinak. Každý ze zúčastněných pivovarů má možnost nominovat jeden ze svých produktů do kategorií ležák, výčepní pivo a speciál. Hodnotící komise rozhodne degustací o vítězích v jednotlivých kategoriích a ten získá ocenění, plaketu,“ představuje soutěž ředitel pořádajícího domu kultury. „Návštěvníci budou mít možnost si zvolit pivovar sympatie,“ dodává Kratochvíl.

Loni v porotě degustační soutěže zasedli obyvatelé města. Na jednotlivých vzorcích piva hodnotili vůni, vzhled a chuť. Nejvíce bodů získal dvanáctistupňový kvasnicový Samson, na druhém místě skončilo sedmnáctistupňové sváteční polotmavé pivo Opat Broumov a třetí místo patřilo dvanáctistupňovému výročnímu ležáku ze Zvíkovského Podhradí.

Milevské dvoudenní pivní slavnosti začínají jak v pátek, tak i v sobotu v devatenáct hodin a končí ve dvě hodiny ráno. Vstupné po oba dny je padesát korun.

Zdroj: Písecký deník | Autorka: Klára Černá

http://pisecky.denik.cz/zpravy_region/pi-20111017-pivo.html

1) Zlý časy (51 bodů)

Čestmírova 5, Praha 4-Nusle Otevřeno: po–čt: 11–23.30, pá: 11–01, so: 17–01, ne: 17–23 h

V současnosti jedna z nejvíce kultovních pivnic v Praze. Na 24 pípách se zde střídají piva z malých a středních pivovarů původem jak z České republiky, tak i ze zahraničí. Kdo by si nic z toho nevybral, může využít bohatého pivkupectví a ochutnat lahvové lahůdky z celého světa. Vlajková loď Aliance P.I.V., sdružení nezávislých hostinských čepujících v restauracích pivo z mnoha pivovarů a představujících jednotlivá piva na pivních listech nad výčepem. Na první místo svého žebříčku hospod s nejlepším pivem dalo nuselský podnik hned pět hodnotitelů. "Výjimečný výběr, výjimečný genius loci. Tahle hospoda si navíc dokázala i přes velký věhlas zachovat svůj lokální charakter," domnívá se Jan Modrák, marketingový manažer společnosti Gamescape a člen První pivní extraligy, iniciativy pivních znalců, kteří pravidelně hodnotí nejlepší piva v různých kategoriích. "Příjemné prostředí a obsluha, která ví, co nosí," doplňuje tajemník prezidenta republiky a respektovaný pivní znalec Ladislav Jakl.

2) Zubatý pes (33 bodů)

Petrohradská 3, Praha 10-Vršovice Otevřeno: po–pá: 15–23, so–ne: 17–23 h

"Nejambicióznější hospoda v Praze," tvrdí o letos otevřeném podniku s nabídkou českých a zahraničních piv malých pivovarů na 15 pípách překladatel a publicista Max Bahnson, který ho zařadil na první místo svého výběru. Pivní bar, chlubící se vesměs průmyslovým vzezřením a barem z pískovce, je do jisté míry zcela novým druhem hospody. Nepotkáte tu však žádná průmyslově vyráběná piva, ani mainstreamové značky. Jak říká majitel Mike Cole, tady je místo pro řemeslně vyráběná piva. Zde se pivo Opat potkává s Koutem a Kocourem, ochutnat můžete produkci norského pivovaru Nøgne Ø, dánského Mikkelleru či tradiční repertoár skotského BrewDog. "Sice strohé neútulné prostředí, ale výběr piv a péče o ně nemají v Praze obdoby. Piva jsou znalecky obměňována a výběr reaguje na novinky," myslí si o vršovickém podniku Ladislav Jakl.

3) První pivní tramway (29 bodů)

Na Chodovci 1a, Praha 4-Spořilov Otevřeno: po–ne: 14–24 h

Hospoda na konečné tramvaje číslo 11 na Spořilově, která byla kdysi budovou pro tramvajáky. Zde v roce 2004 vznikla takzvaná čtvrtá pípa: ke třem stálým pivům se na čtvrté pípě začaly střídat různé speciály. Od té doby podobný koncept převzalo a rozšířilo několik dalších podniků v České republice. "Edisonovi patří žárovka a Jirkovi Bejčkovi Stehlíčkovi čtvrtá pípa. Hospoda patří do Aliance P.I.V., což pro našince znamená jistotu dobře ošetřeného piva, pivně druhovou rozmanitost, zajímavý pivní obsah lednic a nezanedbatelnou pivní osvětu – pivní listy. A když je na čepu Tramway Ale 11°, to se vám do tramvaje ani nechce," vyznává se ze své lásky ke spořilovské hospodě Jiřího Stehlíčka jeden ze zakládajících členů První pivní extraligy, Milan Kabrna. "Z betonové boudy pro tramvajáky vykouzlil Stehlíček pivní bar s krásnou atmosférou. Na čepu bývá kolem šesti kousků, vždy něco hodně zajímavého. K tomu ohromující výběr prvoligových whisky a rumů a obsluha k zulíbání," hodnotí První pivní tramway Ladislav Jakl.

4–5) Lokál Dlouhá (21 bodů)

Dlouhá 33, Praha 1 Otevřeno: po–pá: 11–01, so: 12–01, ne: 12–22 h

Na podnik restauratéra Tomáše Karpíška si rychle zvykly stovky hostů, a tak nebývá snadné najít tady místo k sezení, zejména večer. K prvotřídně ošetřené plzni, kterou vám tady načepují i jako šnit (na jeden "zátah") nebo mlíko (pouze pěna), se tady servíruje poctivě provedená česká klasika: koprová omáčka, talián od uzenáře Dolejšího z Davle nebo krkovička na sádle. Vše v interiéru a designu 70. let, takže třeba polévku vám nalijí až u stolu z koflíku a pečivo před vámi přistane v umělohmotném košíčku. Příjemné je rovněž oddělení podniku na kuřáckou a nekuřáckou část. Kromě atmosféry, piva a jídla hodnotitelé oslovení HN zdůrazňují také profesionální a zároveň příjemnou obsluhu. Hlavně v čase oběda se personál může rozkrájet, aby byl host spokojený.

4–5) Pivovar U Bulovky (21 bodů)

Bulovka 17, Praha 8-Libeň Otevřeno: po–čt: 11–23, pá: 11–24, so: 12–24, ne: 12–23 h

Pražská jednička v kategorii restauračních pivovarů s nabídkou skvělých piv a dobrou kuchyní. "Zkušenosti majitele a sládka Františka Richtera z Německa jsou zde nepřehlédnutelné," vysekl poklonu libeňskému Pivovar U Bulovky František Trantina, manažer vnějších vztahů Zámeckého pivovaru Herold. Podnik hned pod nemocnicí Na Bulovce, kde večer málokdy najdete volný stůl, vaří široký repertoár vynikajících piv bavorského typu, včetně pšeničných a bocků. Umí ale i speciály na způsob belgických trapistů či krieků. "Skvělé jídlo, skvělá atmosféra a vražedně dobrý tmavý ležák," nešetří chválou americký novinář Evan Rail, autor pivního průvodce Good Beer Guide Prague and the Czech Republic.

6) Pivovarský klub (19 bodů)

Křižíkova 17, Praha 8-Karlín Otevřeno: denně 11.30–23.30 h

Vedoucí provozu Aleš Dočkal pivu rozumí, je to profesionál v gastronomii, a proto je tento podnik se širokou nabídkou piv oblíbený mezi pivními fajnšmekry. "Na rozdíl od stejně kvalitního podniku Pivovarský dům má tato hospoda duši," myslí si František Trantina z pivovaru Herold. Kromě šesti točených piv, jejichž nabídka se neustále mění, naleznete v karlínské restauraci minimálně dvě stě piv v láhvích, především z českých pivovarů, od velkých přes menší regionální až po minipivovary a malé soukromé výrobce. V nabídce nechybí ani piva importovaná, například belgická a německá, ale třeba i z Polska, Bulharska a dalších zemí. "Jsem šťastný, že jsem v Pivovarském klubu štamgastem. Je tady nejpřátelštější a nejzasvěcenější obsluha v Praze," je přesvědčen novinář Evan Rail.

7) U Jelínků (18 bodů)

Charvátova 33/1, Praha 1-Nové Město Otevřeno: po–pá: 10–22, so: 10–18 h

O tom, kde se v Praze točí nejlepší plzeň, vedou pivaři věčné a nikdy nekončící spory. Že se jedna z nejlepších točí u Jelínků nedaleko stanice metra Národní, ale nepochybuje nikdo. Pivnice tu bývala už na začátku minulého století. Rodina Jelínků ji získala v roce 1918 a o osm let později uzavřel pan Jelínek smlouvu s plzeňským pivovarem. Od té doby sem chodí milovníci zlatého moku na skvělý Plzeňský Prazdroj. Klasika, která má skvělou náladu hlavně přes den, kdy se ve výčepu střídají na stojáka pozoruhodné typy s neuvěřitelnými zkazkami. "Jako by se tady zastavil čas, což v některých ohledech nemusí být na škodu. Zahloubat si nad tímto úkazem doporučuji v zadním lokálku u umakartových, pozoruhodně úzkých stolů nad porcí skvělého taliána," radí novinář Josef Albrecht.

8–9) U Hrocha (13 bodů)

Thunovská 10, Praha 1-Malá Strana Otevřeno: denně 11–23 h

Miniaturní podnik na Malé Straně je neopakovatelný především díky své domácké atmosféře. Je to klasická pivnice, a tak zde nečekejte širokou nabídku jídel. To ale vynahradí vždy výborná plzeň a duch místností s gotickými klenbami. "I když tady bývá problém s místem, na jedno či dvě piva se tam dá vždycky vmáčknout a ono už to s večerem vždycky nějak dopadne," tvrdí novinář Josef Albrecht.

8–9) Lokál U Bílé kuželky (13 bodů)

Míšeňská 12, Praha 1 Otevřeno: po–pá: 11.30–24, so: 12–24, ne: 12–22 h

Mladšího sourozence Lokálu v Dlouhé ulici najdete v prostorách bývalé hospody Bílá kuželka v Míšeňské, jen pár kroků od Karlova mostu. Má vše, co ten první, navíc zde většinou odpadá hluk přeplněné hospody, kdy sotva slyšíte sami sebe. "Jeden z mála podniků, kam chodím vždy, když mám chuť na skvělé pivo, dobře ošetřené a s láskou servírované," hodnotí malostranskou hospodu restauratér Pavel Maurer. Pivo, jídlo a úroveň personálu vyzdvihuje rovněž novinář Miroslav Motejlek.

10) U Pinkasů (12 bodů)

Jungmannovo nám. 15/16, Praha 1 Otevřeno: denně 10–23 h (pivnice), 11.30–24 h (bar, restaurace)

Jakub Pinkas už v roce 1843 věděl, že ta plzeň má něco do sebe. Přesně o 134 let později zval známý pražský kriminalista Komisař Ledvina (Rudolf Hrušínský) svého amerického kolegu detektiva Nicka Cartera (Michal Dočolomanský) k Pinkasům takto: A to jsme ještě nebyli u Pinkasů, tam je výčepní, ten to pivo úplně hejčká! (Adéla ještě nevečeřela). "U Pinkasů vás ta historie opravdu omámí. Ve stínu katedrály Panny Marie Sněžné popíjíte na zahrádce Pilsner Urquell. To je taková romantika, že tam musíte jít s nějakou babou," básní Milan Kabrna, jeden ze zakládajících členů První pivní extraligy. "Vynikající a vždy vzorně ošetřené pivo. Prostředí hospodské s důrazem na štamgasty," říká Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tomáš Wehle

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-53199710-10-pivnic-v-praze-kde-se-cepuje-nejlepsi-pivo-tady-je-kompletni-zebricek

Celníci minulý týden rozbili gang, který vydělával na nejoblíbenějším českém nápoji. Jeho členové totiž v malém pivovaru vyráběli pivo, které pak vydávali za dražší značku. Tím si přišli minimálně na 300 tisíc korun.

Celníci při zásahu našli 40 pivních sudů, které byly opatřené zátkami jiného pivovaru, jehož výrobky jsou dražší. Dalších 250 zátek teprve čekalo na použití.

"Škoda vzniklá majiteli práv byla zatím vyčíslena na 300 tisíc korun. Už jen za porušení práv duševního vlastnictví pachatelům hrozí trest odnětí svobody v trvání až dvou let," doplnil Barták.

"Naši specialisté provedli ve středních Čechách na sedmi místech domovní prohlídky, při nichž zadrželi šest lidí," popsal zásah mluvčí celníků. Jeden ze zadržených bude mít potíže se zákonem ještě z jiného důvodu.

"Jeden z nich měl v držení šest pistolí, z nichž dvě byly opatřeny tlumiči a měly vypilovaná výrobní čísla. Ke zbraním patřily i dvě tisícovky nábojů a množství pyrotechnického materiálu," přiblížil Barták.

Dá se tak očekávat, že trest pro majitele pistolí a nábojů bude o dost vyšší než u zbytku skupiny.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Petr Zelený

http://zpravy.idnes.cz/gang-vyrabel-pivo-a-pak-ho-vydaval-za-drazsi-znacku-fw2-/krimi.aspx?c=A111013_125313_krimi_zep

Oslovili jsme patnáct znalců a milovníků piva, aby sestavili žebříček pražských podniků, kde podle nich dostanete nejlepší pivo. Podívejte se do fotogalerie na vítěznou pětici. Konečnou desítku nejlepších přinese středeční vydání IN magazínu Hospodářských novin.

Každý z pivních znalců, kterého Hospodářské noviny oslovily, sestavil žebříček 10 hospod nebo restaurací v Praze, kde podle nich točí nejlepší (nejlépe ošetřené) pivo, a to bez ohledu na značku a "cenovou skupinu" podniku. U prvních pěti nejoblíbenějších určil pořadí, další už jen vyjmenoval.

Za umístění na první příčce dostal podnik šest bodů, za druhé pět, za třetí místo čtyři body, za čtvrté tři a za páté dva. Podniky uvedené bez pořadí dostaly po jednom bodu. Výsledný žebříček je součtem všech bodů od všech hodnotitelů.

Kdo hodnotil

Josef Albrecht, novinář

Max Bahnson , autor španělsky psaného blogu Filósofo Cervecero (Pivní filozof)

Petr Buriánek, GMP specialista Zentivy, doma se zabývá vařením piva

Ladislav Jakl, tajemník prezidenta republiky

Milan Kabrna, grafik a programátor

Martin Kuciel, autor nejčtenějšího českého foodblogu Cuketka.cz

Pavel Maurer, autor gastronomického průvodce Grand Restaurant

Jan Modrák, marketingový manažer firmy Gamescape

Miroslav Motejlek, ekonomický novinář a gurmet

Vladimír Puštulka, foodkritik

Evan Rail, americký novinář, autor knihy Good Beer Guide Prague and the Czech Republic

Jiří Stehlíček, majitel pivnice První pivní tramway

Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů, spolumajitel firmy PIVO Praha

František Trantina, manažer vnějších vztahů zámeckého pivovaru Herold

Michal Tuháček, novinář

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tomáš Wehle | Uvnitř odkazu fotogalerie a anketa

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-53171720-unikatni-anketa-hn-nejlepsi-pivo-v-praze-cepuji-v-nuselske-pivnici-zly-casy

Nedávna návšteva pápeža Benedikta XVI. v rodnom Nemecku inšpirovala berlínsky pivovar k výrobe vlastného pápežského piva.

Výrobcovia informovali, že počas zrenia piva hrajú ekologicky šetrnému ležiaku gregoriánske chorály. "Prisahám, že je to pravda," citovala agentúra DPA manažéra pivovaru Brauhaus Südstern Helmuta Kurschata. Ich pivo označil za "skvelé, horké plzenské (pilsner)".

Pivovar leží čo by kameňom dohodil od domova pápežského nuncia v mestskej štvrti Neukölln, kde pápež počas návštevy strávil noc.

"To nevidíte každý deň... Toto pivo má byť symbolom susedstva," povedal Kurschat. Pápež Benedikt XVI. ho však neochutná, pretože dáva prednosť vínu.

Zdroj: TV Noviny.sk | TASR

http://tvnoviny.sk/sekcia/spravy/zaujimavosti/berlinsky-pivovar-zacal-vyrabat-papezske-pivo.html