Do ucelené kolekce domažlického a koutského pivovaru chybí Stanislavu Poislovi jediná lahev.

Unikátní sbírkou historických pivních lahví se může chlubit Stanislav Poisl ze Kdyně. Ke svému koníčku přišel vlastně náhodou.

Proč jste začal sbírat zrovna pivní lahve?

Začal jsem před čtrnácti lety díky kolegovi, který už je sbíral. Přinesl jsem mu jednu, kterou jsem dostal. On mi ji však vrátil s tím, že sbírá jen lahve z Plzeňska a Klatov. Lahev mi nejen zůstala, ale navíc jsem dostal ještě čtyři navrch. Tak se mi to zalíbilo, že jsem si také založil sbírku.

Popište nám vaši sbírku.

Podařilo se mi nashromáždit patnáct set lahví. V republice existovalo zhruba pět set padesát pivovarů a téměř každý měl svou vlastní lahev. Existuje spousta jejich variant. Mám zde lahve s litými nápisy z celé republiky. Západní Čechy se snažím rozdělovat podle regionů. Mimo to sbírám i lahve s erby a všechny původem z knížecích a hraběcích pivovarů.

Jaká je pro vás nejcenější?

To nejde jednoznačně říci. Mám jich hodně oblíbených. Jedna z nich je s obrovskými nápisy, kterou jinde v republice nenajdete. Hodně vzácné jsou třeba lahve z hostouňského pivovaru a mnoho je jich tady z dnes už zaniklých obcí.

A váš nejstarší a naopak nejmladší unikát?

Nejstarší jsou lahve z poběžovického a plzeňského pivovaru, ty byly vyrobeny v roce 1885, nebo z roku 1890 tu mám lahev z Tachovska. Většina jich pocházi z let 1910 až 1920. Nejmladší jsou ze staňkovského pivovaru z roku 1928. Lahve s nápisy se přestaly vyrábět v roce 1940. Musím říci, že si na jejich výrobě opravdu dali záležet. Mezi mé unikáty určitě patří ještě plná lahev piva s hrdlem zalitým voskem z roku 1920, která pochází z železnorudského pivovaru.

Co třeba domažlický nebo koutský pivovar?

Z koutského pivovaru mám patnáct oboustranných erbovních lahví. Chybí mi jen jedna varianta, ale tu vlastní pouze sběratel v Příbrami. Co se týká domažlického pivovaru, tak mám kromě jedné varianty kompletní sbírku, v níž nejstarší lahev je z parního pivovaru z roku 1920.

Jak se lahve vyráběly?

Sklo se lilo do forem a pak se foukalo. U lahví z bělského a poběžovického pivovaru byly naprosto geniálně vyřešeny uzávěry a to závity rovnou v hrdle. To žádné jiné v okrese neměli a v republice jich bylo minimum. Většinou se uzavíraly korkovými špunty nebo patentními uzávěry.

Jak zjistíte, odkud která pochází a podle čeho se orientujete?

K tomu existují knihy, které popisují všechny pivovary. Obsahují informace, kdy byly založeny, kdy zanikly, kdo byl jejich majitel, kdo sládek a také obtisky jejich lahví. Díky této literatuře se mohou sběratelé snáze orientovat. Zjistil jsem ale, že spousta lahví, které mám ve své sbírce, v těchto knihách ještě chybí.

Co ještě vaše sbírka obsahuje?

Mám zde půllitry se jmény hostinských. Dříve měl každý domažlický a klatovský hostinský své vlastní půllitry s litými a svéráznými nápisy, například Václav Pojar Nová Kdýň, nebo Jiří Váchal Kouto. Mladší variantou jsou pak půllitry s nápisy vlastníka hospody na dně. Mám i kolem tří set originálních limonádových lahví, několik původních pivních soudků a samozřejmě i vývěsní štíty, které nechyběly nad žádnou hospodou. Mezi starými, na nichž jsou ještě dvoumístná telefonní čísla, mám i vývěsní štít z hospody ve Filipově Hoře, která přestala fungovat nedávno.

Jakou hodnotu mají jednotlivé lahve?

Cena těch běžnějších se pohybuje kolem sta až dvou set korun. Opravdu dobrá lahev se cení tak pěti sty korunami.

Chybí vám nějaké specifické kousky a kolik byste byl ochoten za ně zaplatit?

Největší radost by mě udělalo, kdyby někdo měl pivní lahev z chotiměřského, mutěnínského, poběžovického, ronšperského či trhanovského pivovaru a chybí mi také Královec z Domažlic. Pokud by je někdo měl a byl by ochoten je prodat, může se mi ozvat na tel. 603 158 092. Velmi dobře za každou lahev zaplatím. Za tyto unikáty jsem ochoten zaplatit čtyři až pět tisíc korun.

Komu jednou předáte svoji sbírku?

To nevím. Mám dvě dcery, které to moc nezajímá. Snad ji jednou věnuji nějakému muzeu.

Jaké pivo máte nejraději?

Nejsem pivař, ale když je pivo dobré, rád si ho dám. Nejvíc si pochutnám na koutské dvanáctce a svijanské třináctce.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Helena Bauerová | Foto: Stanislav Šebek

Osud barokního pivovaru, který po loňských zásazích města zůstal bez střechy, je nyní opět tématem číslo jedna v Roudnici nad Labem.

Zatímco za posledních dvacet let se o zchátralou památku nikdo příliš nezajímal, nyní město vede čilou korespondenci s majitelem. Američan, John D. Bailey, který pivovar vlastní, začal s městem komunikovat.

„Diskutuje se o prodeji pivovaru do vlastnictví města, vše je ale zatím předmětem jednání. Pan Bailey si klade podmínku zachování pivovaru,“ přiblížil obsah korespondence hlavní iniciátor snah o záchranu pivovaru a v říjnových volbách (zatím neprávoplatně) zvolený zastupitel Roudnice Jiří Brodský. Jak vysvětlil, nabízí se více možností, včetně navázání spolupráce obou stran.

„S panem Baileym komunikujeme téměř denně. Stojí o to, aby zůstal pivovar zachován a začalo se s jeho opravou,“ uvedl Brodský.

Pivovar je v současné době bez střechy, k nařízenému provizornímu zastřešení zatím nedošlo. „Jak to bude se zastřešením zatím nevíme, projekt je hotový, ale čeká se na nové zastupitelstvo města,“ vysvětlil Brodský.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Zdeňka Studená

Obnovit historickou budovu pivovaru v Bílině na Teplicku chce soukromá společnost. Od města odkoupí zchátralé objekty pivovaru a přebuduje je v komerční centrum i ubytovací kapacity. V pivovaru by kromě nového bydlení měl vzniknout i malý pivovar.

Další zájemce chce provozovat chátrající lázně v Bílině na Kyselce. Český investor má zájem vstoupit spolu s městem do akciové společnosti. Lázně by měli opět poskytovat tradiční služby a navíc by mělo v areálu lázní vzniknout i wellness centrum. Počítá se také s lázeňskou variantou domu pro seniory. Zastupitelé budou o odprodeji pivovaru a také o lázních jednat na počátku roku 2011.

Zdroj: iTeplice.cz

Chmelaři na severu Čech doplácejí na mimořádně dobrou úrodu. Letos měli druhou nejlepší sklizeň končícího desetiletí, ale o chmel není zájem. Urodilo se totiž všude. Výkupní ceny tak spadnou až o 20 procent. Pěstitelé kvůli tomu nemusejí mít na obnovu chmelnic.

"Dostanou za chmel asi o 20 procent nižší ceny než před rokem, což je pro ně problém," přibližuje paradoxní situaci Pavel Šponer, který s chmelem obchoduje v žatecké společnosti Bohemia Hop.

V porovnání s loňským úspěšným rokem sklidili letos tuzemští chmelaři ještě o 1 156 tun víc. Hlavním důvodem bylo větší množství srážek proti dlouhodobému průměru.

"Podle informací Chmelařského institutu také došlo u žateckého poloraného červeňáku k navýšení prodeje sadby," uvedl tajemník svazu pěstitelů Michal Kovařík.

Pěstitelé si ale přáli, aby se chmel prodával alespoň za loňské ceny, které byly zhruba 180 tisíc korun za tunu. Podle předsedy svazu pěstitelů Bohumila Pázlera je to minimální cena, kterou potřebují, aby alespoň udrželi současné osázené plochy. A to se jim nevyplní.

V tradičních pivovarských zemích klesá výroba piva

Podle některých světových statistických údajů by se mohlo zdát, že výroba piva neklesá. Více ho produkují zejména země s velmi početným obyvatelstvem, jako je Indie, Čína, Vietnam či Brazílie.

"Jenomže u nich se chmel prakticky vůbec nepoužívá. A naopak v tradičních pivovarských zemích, jakými jsou Německo, Belgie nebo třeba Japonsko, které je naším největším odběratelem chmele, výroba piva klesá," dodal Šponer.

Situaci v Česku a celé Evropě nezachrání ani malé pivovary a minipivovary, které jsou současným trendem. Milovníci piva sice vyhledávají originální chutě, jenže ty většinou nepochází z velkých výroben. Příkladem v tomto kraji jsou minipivovary ve městech Varnsdorf či Žatec. Jenže ty nedokážou propad velkých podniků vynahradit.

Na nižší výrobu piva a jeho slabší chmelení přitom doplácí z chmelařských zemí nejvíc právě Česko. "Máme nejlepší chmel na světě, to všichni uznávají, je to naše velká výhoda. Ale je to i nevýhoda, protože je nejdražší," vysvětluje Šponer a na mysli má zejména žatecký poloraný červeňák, nejrozšířenější a nejkvalitnější český chmel.

Budou chybět peníze na nové sazenice

Pokud by na každé tuně pěstitelé proti loňsku skutečně měli o 35 tisíc korun méně, jen obtížně jim to vyrovná náklady na pěstování. Letos navíc dali víc peněz za ochranu proti škůdcům, například proti peronospoře chmelové.

Hrozí tak, že kvůli nižší prodejní ceně budou mít málo peněz na potřebné omlazení chmelových sazenic. To je přitom pro české chmelaře důležité, aby udrželi kvalitu sklízených šištic a mohli konkurovat například sousednímu Německu. A je dokonce otázka, zda bude pokračovat aspoň mírná obnova.

SKLIZEŇ NA SEVERU ČECH

letos - sklizeň: 7 772 tun - výnos: 1,49 tun/ha

loni - sklizeň: 6 616 tun - výnos: 1,25 tun/ha

SKLIZEŇ V OBLASTECH

Žatecko: 5 620,4 tuny

Úštěcko: 903,2 tuny

Tršicko: 1 248,1 tuny

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal

Vývoz piva z Česka klesne za letošní rok o dvanáct procent. Ze zahraničních trhů mizí jak laciné značky, tak dražší prémiová piva.

Dvanáctiprocentní pokles vykáže za letošní rok vývoz českého piva. Odhadl to Český svaz pivovarů a sladoven. V historii exportu z České republiky by šlo o největší meziroční změnu k horšímu. Stejný propad, také o 12 procent, už dříve odhadl svaz u celkové produkce.

Poprvé v novodobé historii Česka klesl export loni - o 10,5 procenta oproti roku 2008, kdy pivovary v Česku uvařily dohromady rekordních 19,9 milionu hektolitrů a vyvezly i rekordní objem 3,7 milionu hektolitrů. Teď ale vývoz, který dosud pomáhal pivovarům v situaci váznoucí domácí spotřeby, nepředstavuje pro tuzemské pivovarnictví - až na výjimky - záchranu.

Pivovary většinou ještě konkrétní čísla o své letošní produkci nezveřejňují. Ale trend propadu exportu potvrzují. Podle zástupců velkých nadnárodních pivovarů je důvodem pokračující recese a omezování spotřeby. "Silné a tradiční české exportní značky jsou v zahraničí díky své kvalitě a velkému kreditu prodávány jako prémiová či superprémiová piva. A tento segment je zasažen dopady ekonomické recese, podobně jako je tomu u nás," říká třeba mluvčí dvojky trhu Pivovarů Staropramen Pavel Barvík. Skupina loni uvařila na tři miliony hektolitrů piva a už loni zaznamenala pokles exportu o 11 procent.

Ale i mezi velkými jsou výjimky. Takový Budějovický Budvar si podle ředitele Jiřího Bočka v exportu letos naopak mírně polepší. "Zhruba o čtyři procenta. Poprvé ve 115leté historii pivovaru překročí náš vývoz sumu 600 tisíc hektolitrů," tvrdí Boček. Export Budvaru tak vyrovnává pokles prodeje tohoto národního podniku na domácím trhu. Budvar je ale na českém trhu tak trochu raritou. Nikdo jiný nevyváží tak vysoký podíl z celkové produkce - v případě Budvaru jde letos už o téměř polovinu z 1,25 milionu hektolitrů.

Stop vývozu za nízkou cenu

Výrazný propad exportu má i další důvody. Je tu hodně středně velkých a menších pivovarů, které prakticky z roku na rok omezily vývoz na minimum. Změnily strategii.

"Řada z nich vyvážela v minulých letech obrovské objemy za výrazně nízkou cenu do řetězců v zahraničí. Noví vlastníci tohle utnuli, ale obnovit vývoz v původním množství se už nepodařilo," popisuje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

To se týká zejména pivovarů, které v poslední době koupila skupina K Brewery. Třeba jihlavského Ježka, protivínského Platanu nebo pivovaru ve Vysokém Chlumci, který ještě v roce 2008 vyvážel 80 procent uvařeného piva. "Některé exporty jsme úplně vyklidili. A není naším cílem je za každou cenu obnovit. Chceme posílit spíš na domácím trhu," říká Otakar Binder z K Brewery. K Brewery je jedním z mála pivních producentů, kterým prodeje i letos rostou. Sedmička pivovarů z této skupiny letos celkově naroste o zhruba 18 procent na nějakých 900 tisíc hektolitrů. Z toho 250 tisíc by měl činit vývoz.

Jak šéf pivovarnického svazu, tak i některé samotné pivovary soudí, že příští rok se propad opakovat nemusí. Dokonce se prý můžeme dočkat vyrovnaného stavu s letoškem. Pomalu odeznívá krize, části pivovarů se podaří export zlepšit.

A jsou tu i tací, kteří sázejí hlavně na vývoz. Například dosud upadající rakovnický Bakalář, který v létě koupila skupina dovozců a obchodníků s pivem v čele s ruským podnikatelem Andrejem Brajlovským, spoluvlastníkem největšího importéra a distributora piv v Rusku, firmy Russian Tradition Group.

Rusové teď investují peníze do technologie a modernizace, které mají vylepšit exportní možnosti Bakaláře.

Letošních 20 tisíc uvařených hektolitrů má zhruba do dvou let vzrůst na 100 tisíc. A převážně do ciziny, hlavně do Ruska. "Zhruba v závěru první poloviny příštího roku začneme zahraničním odběratelům pivo dodávat," říká ředitel Bakaláře Pavel Gregorič.

Pochmurný odhad

2,9 mil. litrů piva

Na tolik odhaduje letošní vývoz piva Český svaz pivovarů a sladoven. Loni pivovary z ČR exportovaly 3,3 milionu litrů - o 0,4 milionu méně než v rekordním roce 2008. České pivo míří nejčastěji do Německa a Slovenska.

18%

je podíl exportu na celkové produkci piva v ČR. V žebříčku největších exportérů Evropy je ČR na šestém místě. Vede Nizozemsko, pak Německo, Belgie, Velká Británie a Irsko.

75%

celého exportu z ČR tvořily loni ležáky (11- a 12stupňová piva). V roce 2008 se však nejvíc (73 %) vyvezlo výčepních piv (do deseti stupňů).

SVĚTLÁ VÝJIMKA BUDVAR

Budějovický Budvar je jedním z mála pivovarů u nás, jimž letos neklesne export. Vývoz Budvaru naopak o čtyři procenta vzroste na 600 tisíc hektolitrů.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: MIroslav Petr

K vánočnímu období v Česku patří chuť svařeného vína, grogu nebo punče, popíjení svátečního piva v místní tradici příliš nezakotvilo. To ve Spojených státech vaří v malých pivovarech hned desítky druhů svátečních piv. Bez ohledu na vyznání začínají pro některé lidi zimní svátky tím, že v jejich lednici přistane čerstvá várka speciálního piva. Předvánoční období je ve Spojených státech pro malé pivovary tím nejdůležitějším, a tak jim nedělá problém vyrábět těch pár týdnů v roce něco zvláštního.

Jeden z židovských newyorských barů třeba odstartoval sváteční čas košer pivem. Každý zákazník ho dostane hned celou krabici, společně se svíčkami a návodem, jak si vytvořit vlastní menoru (tradiční židovský sedmiramenný svícen) z pivních lahví. "Každého, myslím, aspoň trochu baví kýč a takové ty věci. Kýč je slovo z jidiš a my Židé máme skvělý humor," tvrdí s úsměvěm spolumajitel Idle Hands bar Marc Schapiro.

Košer pivo s názvem Jewbilation se vyrábí ze 14 druhů sladu, 14 druhů chmele a má 14 procent alkoholu. Kvasí v sudech, používaných běžně pro zrání whisky. "Pro mě musejí být tahle piva robustní, veliká, plná chuti a s vysokým obsahem alkoholu. Musejí to být piva, která vás ve studených zimních dnech zahřejí," přiznává hlavní sládek He'Brew Paul Mcerlean.

V pivovaru Tröegs Brewing Company zas vaří ležák jménem Šílený Elf - na sud o objemu zhruba 1 200 litrů se spotřebuje 55 kilogramů medu a 545 kilogramů sušených třešní. Šíleného Elfa charakterizuje jedenáctiprocentní obsah alkoholu a sytě rudá barva. "Je to dost náročné, celý proces fermentace a výroby zabere téměř dva měsíce, ale my doufáme, že pak lidé budou chtít ochutnat i další naše výrobky," přiblížil spolumajitel pivovaru Chris Troeger. A hosté v barech, kde elfa točí, si pivo pochvalují, nejraději by ho prý pili celý rok. Majitel pivovaru to ale odmítá, podobné chutě prý patří výhradně k Vánocům.

Video a celý článek naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz

Největší setkání pivovarníků a výrobců piva v České republice se uskuteční během prvního únorového týdne v jihočeském Táboře (od 1. do 4. února 2011). Veřejná část slavností se koná ve všech prostorách Hotelu Palcát. Po čtyři dny si mohou milovníci zlatého moku vybírat ze široké nabídky tuzemských i zahraničních druhů piv. Návštěvníci a hosté budou moci poprvé ochutnat točené pivo Paulaner z Mnichova, bavorský Oktoberfest Bier, piva z pivovaru BrewDog ze skotského Fraserburghu, výrobky pivovaru Matuška, domácího pivovaru Berounský Medvěd, rodinného pivovaru Pacov nebo pivovaru Belweder Železná Ruda.

Nároční fajnšmekři budou moci ochutnat pivo z Dánska, Norska, Francie, Anglie, opakovaně z Belgie (ze 4 tamních pivovarů), z Bavorska (ze 3 pivovarů)... Krátce řečeno: piva všech barev, chutí i původu. Očekává se stejně jako v minulých letech návštěva několika tisíc lidí.

V doprovodném kulturním programu vystoupí například Ilona Csáková, Maxim Turbulenc se svým letošním trhákem „Čechodecho“, dívčí rocková kapela The Apples, táborští umělci Jiří Matyáš band, Big Papa, dechovka, harmonikáři, diskžokejové a řada dalších.

V odborných soutěžích o Zlatou pivní pečeť se v prostorách Jihočeské univerzity utkají tuzemské i nadnárodní pivovary, pivovarské domy a minipivovary. O prestižní ocenění se bude soutěžit v 21 kategoriích. V minulém roce bylo přihlášeno a zařazeno do soutěží více než 460 vzorků piva ze 92 pivovarů a minipivovarů. Letos do odborných degustací poprvé vstupují se svými výrobky asijské pivovary: z japonské Yokohamy a kazašské Astany. Rovněž premiéru absolvují maďarský pivovar Serforrás Miškolc, bavorský Paulaner Mnichov nebo BrewDog ze Skotska. Opakovaně dorazí 3 pivovary z Belgie, 3 pivovary z Bavorska, jeden z Rakouska, 5 ze Slovenské republiky. Kvalitu své produkce bude moci poměřit i několik nových českých malých pivovarů, jako např. Šumavský pivovar z Vimperka, Pivovar Bravůr Loučná nad Desnou, Pivovar na Rychtě z Ústí nad Labem, Chebský pivovar.

V soutěži o Zlatý český pramen jsou do degustačních soutěží o nejlepší minerální vodu vedle největších výrobců z České republiky a Slovenské republiky přihlášeni výrobci z Itálie a Gruzie.

Odborné degustace jsou přísně anonymní a oficiálně garantované odbornými autoritami. Soutěže piva certifikuje světově renomovaná společnost Bureau Veritas Czech Republic a Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky. Soutěže minerálních vod kontroluje mezinárodní certifikační koncern TÜV SÜD. V letošním roce porotu posílí navíc i americký auditorský a certifikační koncern 3EC International, takže můžeme směle uvést, že tak objektivními kontrolními parametry nedisponuje žádná soutěž piva na světě. Každý degustátor má možnost zpětně ověřovat hodnocení své i svých kolegů. Svědčí to o neustále rostoucí důvěře i prestiži ocenění Zlatá pivní pečeť a Zlatý český pramen. V letošním ročníku budou navíc s pořadateli spolupracovat také odborníci Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Střední průmyslové školy potravinářských technologií z Prahy.

XXI. Reprezentační slavnosti piva se konají pod záštitou náměstka ministra pro místní rozvoj České republiky Ing. Michala Janeby, pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Jiřího Zimoly a pod záštitou České centrály cestovního ruchu CzechTourism. Pořadateli jsou Město Tábor, produkční agentura REVEL, Jihočeská univerzita, ekonomická fakulta, České Budějovice, umělecká agentura RichArt, Střední škola obchodu, řemesel a služeb Tábor a Hotel Palcát.

Předprodej vstupenek bude probíhat v městském Infocentru na Žižkově náměstí od 11. ledna 2011.

Podrobnosti o slavnostech piva naleznete na webových stránkách

Zdroj: Tisková zpráva Reprezentačních slavností piva v Táboře

Město musí zaplatit vícepráce, statika některých budov je prý horší, než se čekalo.

Ten, kdo počítal a zhotovoval rozpočet pro stavbu Chrámu chmele a piva v Žatci, se pořádně netrefil. O osmnáct milionů korun.

Taková je cena víceprací, které musí navíc město zaplatit za práce, které nebyly zahrnuté v rozpočtu akce za čtvrt miliardy korun. „Vícepráce na projektu Chrámu chmele a piva jsou ve výši osmnáct milionů korun,“ informovala žatecké zastupitele i veřejnost nová starostka města Zdeňka Hamousová.

Zatímco hlavní turistická část projektu Chrámu chmele a piva už funguje, vlastní pivo ve stylové restauraci už teče proudem, dá se vystoupat na Pivní maják nebo si projít labyrint, pracuje se i na dalších fázích výstavby. Renovaci klášterní zahrady a opravě renesanční sladovny. Při výstavbě se ale některé části nečekaně prodražily. A částka osmnáct milionů není vůbec zanedbatelná. „Vícepráce jsou mimo jiné způsobeny velmi špatný statickým stavem historické sladovny a s tím souvisejících prací. Projekt vznikal v určitém období a při realizaci se ukazuje, že skutečný stav některých objektů je v současnosti horší,“ zdůvodňuje navýšení rozpočtu starostka.

Tečou peníze, kam mají?

Žatečtí zastupitelé peníze pro firmu Metall Quatro, která akci za zhruba čtvrt miliardy korun, na níž přišlo více než 200 milionů korun z Evropské unie, schválili. Nechají si ale předložit odborný posudek. „Mělo by jít o nezávislé posouzení prací a přezkoumání položkových rozpočtů. Abychom věděli, že opravdu byly všechny práce provedeny,“ navrhl zastupitel Vladimír Martinovský. Vedení města je pro stejný postup, přezkoumá se, zda všechny peníze potečou správným směrem. „Výsledek posouzení bude zastupitelstvem města projednáván, bude přístupný i veřejnosti,“ ujišťuje Hamousová.

Zastupitelé chtěli také vědět, kdo je za navýšení zodpovědný. Zda projektant nebo někdo, kdo sestavoval rozpočet, chtěli také vědět, jak město vícepráce hlídá. Někteří nevěřili, že se statika mohla o tolik zhoršit, než v projektu předpokládal projektant. I na tuto otázku by měl odpovědět vyžádaný posudek.

V rámci projektu Chrámu chmele a piva probíhá v Žatci revitalizace tzv. Pražského předměstí, klášterní zahrady a renesanční sladovny.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý

Obyvatelé Jižního Súdánu napůl žertem říkají, že dvaadvacetiletou válku za nezávislost vedli za právo dát si po horkém dni vychlazené pivo. Konflikt se rozhořel v roce 1983, kdy vláda v Chartúmu vyhlásila napříč zemí islámské právo šaría, jež zakazuje pití alkoholu.

Za nadvlády muslimského Severu se pouhé držení alkoholu trestalo několika tucty ran bičem. I mešní víno směl do země dovážet pouze papežský nuncius pod rouškou diplomatických výsad. Sotva tady zaschl inkoust na mírové dohodě, která převážně křesťanskému a animistickému Jihu poskytla autonomii, začaly žízeň jižanů hasit dodávky s pivem ze sousední Ugandy.

Speciálně pro jihosúdánský trh byl vyvinut světlý ležák „White Bull" (bílý býk) o síle 4,2% alkoholu.Díky majiteli Plzeňského Prazdroje, jihoafrické skupině SABMiller, už není Jižní Súdán odkázaný na pivo z dovozu. Loni založený pivovar v Jubě (Džubě), hlavním městě Jihu, je jediným průmyslovým podnikem v oblasti. Celkovou hodnotou 51 milionů dolarů (970 milionů Kč) se jedná o největší investici v Jižním Súdánu mimo ropný sektor. Investice zahrnovala i vybudování čerpadla, čističky a potrubí, jež přivádí vodu z Nilu vzdáleného téměř pět kilometrů od pivovaru. Samotné varné zařízení je z druhé ruky z Bulharska.

V Jubě se vaří tři typy piva, včetně dvou v ugandské licenci. Speciálně pro jihosúdánský trh byl vyvinut světlý ležák „White Bull" (bílý býk) o síle 4,2% alkoholu. Pivo pojmenované po uctívaném sudokopytníkovi je mezi jižany oblíbené jak kvůli místnímu původu, tak relativně nízké ceně. Zatímco značky z dovozu stojí 4 až 6 súdánských liber (32 Kč - 48 Kč), Bílého býka lze pořídit už za 3 súdánské libry (24 Kč). V oblasti, kde životní výdaje devadesáti procent obyvatel nepřesahují jeden dolar denně (19 Kč), se stále jedná o luxusní výrobek. Od zahájení provozu se nicméně výstav pivovaru téměř zdvojnásobil - ze 180 tisíc hektolitrů v květnu 2009 na 350 tisíc hektolitrů koncem roku 2010.

V Džubě se licenčně vaří i ugandské pivo Nile Special. V celém Jižním Súdánu je pouhých 50 km asfaltovek. Ještě většímu rozmachu firmy brání katastrofální infrastruktura. V celé oblasti o rozloze 640 tisíc kilometrů čtverečních (osminásobek České republiky) je pouhých 50 kilometrů vyasfaltovaných silnic. Místní autodopravci si navíc účtují dvojnásobný tarif než v okolních zemí, neboť přivykli přeplácení od zahraničních humanitárních organizací. Většina produkce pivovaru se tak zkonzumuje v Džubě a okolí.

Pro právníky SABMiller představovala specifický oříšek otázka registrace obchodní značky, neboť celostátní úřady v Chartúmu alkoholické výrobky odmítají uznat. Tento problém by se však mohl v dohledné době vyřešit. Druhý lednový víkend hlasují obyvatelé Jižního Súdánu o úplné nezávislosti. Výsledek referenda už mají čím zapít.

Zdroj: Týden.cz

Pivovarům v Česku klesá odbyt. Už loni se výroba piva snížila meziročně o šest procent, za letošek pivovarníci odhadují dvanáctiprocentní pokles na celkových 16,5 milionu hektolitrů piva.

Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého se na tom podílí hlavně snížení domácí poptávky, klesá ale také export: „Je to nejhorší situace za posledních 20 let. Propad je skutečně téměř dvacetiprocentní za poslední dva roky. V roce 2007 a 2008 byly rekordní roky a od té doby je sešup výrazný.“

Situace by se mohla začít zlepšovat v příštím roce, podle Veselého bude rozhodující export. Celoroční výroba by se tak v budoucnu mohl znovu přiblížit ke 20 milionům hektolitrů.

„Bude to za tu cenu, že export nebude 4 miliony, ale bude 6 nebo 7 milionů hektolitrů ročně. K tomu máme všechny předpoklady, od chráněného zeměpisného označení české pivo, tak extrémně silné známé značky, které mají velmi dobrou pověst. Do budoucna jak malé pivovary, tak i velké se budou muset výrazně orientovat na export,“ vysvětluje pivovarník.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaroslav Skalický

Že i v pivovarství je stále ještě prostor pro tvořivost dokazuje tradiční německý pivovar Hösl z Mitterteichu se svým pšeničným svrchně kvašeným pivem s příchutí whisky, který uvádí do tržní sítě pod obchodním názvem Whiskey-Weisse. Při jeho přípravě je jeden díl ječného sladu, který se používá při výrobě tohoto piva, nahrazen sladem používaným pro výrobu whisky.

Trvalo půl roku a bylo zapotřebí provést čtyři pokusné testovací várky k tomu, aby bylo dosaženo souladu aromatu whisky s chutí svrchně kvašeného piva. Whiskový slad byl odebírán přímo od dodavatele ze Skotska, kde se pro jeho sušení, podle tamních zvyklostí, využívá místní rašelina. Vzniklá typicky kouřová rašelinová příchuť je tudíž také charakteristická pro nové pivo Whiskey-Weisse. Aby došlo ještě k jejímu dalšímu zintenzivnění, využívá místní sládek, který patří již ke třetí generaci majitelů pivovaru, speciální vystírací a rmutovaní postup a zvláštní kmeny pivovarských kvasinek.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová

I v době ekonomické krize v Česku sílí boom minipivovarů, které vyrábějí desítky, maximálně stovky hektolitrů piva měsíčně pro svou vlastní restauraci a jen pár dalších v okolí. A to přesto, že jejich pivo je většinou dražší než od velkých hráčů na trhu. Minipivovarů už je podle odhadů přes sto a oborníci soudí, že jejich počet nadále poroste. Průmyslových pivovarů je pro srovnání méně než polovina.

Po změně režimu v roce 1989 byl v české části tehdejší federace jediný minipivovar, U Fleků v Praze, před deseti lety jich fungovaly necelé tři desítky. V posledních letech ale přibývají stále rychleji. Příznivce pěnivého moku mimo jiné láká malý výstav slibující jistou exotiku a také výroba převážně speciálních piv, která střední a velké pivovary často vůbec nevaří.

„Minipivovary vaří prakticky pouze speciální piva – nefiltrovaná, vícestupňová, různě ochucená, svrchně kvašená, z pšeničného sladu a tak dále. Oslovují konzumenty, kteří chtějí experimentovat a mají na to,“ řekl deníku E15 výkonný ředitel Svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Jejich podíl na celkovém výstavu piva v Česku činí podle statistik svazu asi dvě procenta. „Očekávám, že jich bude přibývat,“ podotkl.

Každoroční nárůst potvrzují i zástupci samotných minipivovarů.

„Pokud chce člověk vařit pivo srdcem a v druhé řadě pro peníze, má velkou šanci uspět,“ řekl deníku E15 René Binar z minipivovaru Slezan v Leskovci na Opavsku, jenž vznikl před čtyřmi lety.

Podle Marka Kocvery z Klášterního pivovaru Strahov v Praze přibývá počet lidí ochotných zaplatit za speciální a kvalitní pivo vyšší cenu peněz a dají si raději čtyři piva z minipivovaru než za tu stejnou cenu pět či šest „komerčních“ piv. „U nás byli lidé zvyklí 40 let prolévat hrdlo levným pivem na množství. Degustační přístup je doména až poslední doby,“ míní Kocvera. Na změně se podle něj podílely nejen samotné pivovary, ale i média, která začala v posledních letech o pivu obecně více psát. „Před čtyřmi lety jsme se dozvěděli maximálně, že Plzeň Největší pivní národ tedy o pivu vlastně moc nevěděl,“ podotkl.

Ačkoli boom minipivovarů bude pokračovat, jsou věci, které by jejich růst mohly přibrzdit. U některých je to kolísající kvalita piva, u jiných omezená trvanlivost, která omezuje možnosti distribuce a konečně i vyšší cena.

„Pro minipivovary by mohlo být likvidační odejmutí nižší daňové sazby pro spotřební daň z piva pro pivovary s nižším ročním výstavem. Stejně tak i případný markantní nárůst cen vstupů – energie, sladu a chmele,“ řekl deníku E15 David Staněk z Rukodělného pivovárku Třebonice, který sídlí na kraji Prahy.

Názory pivovarníků

1. Čím je nárůst minipivovarů způsoben? Čím se odlišují od těch středních a velkých?

2. Kdy a proč pivovar vznikl?

David Staněk, Rukodělný pivovárek Třebonice, Praha

1. Odlišným a pestřejším sortimentem nabízeného piva. Při stabilní kvalitě vařeného piva je to i zdravější nápoj, protože v minipivovaru je pivo nefiltrované a nepasterované, chuťově bohatší a plné minerálních látek, vitamínů a stopových prvků.

2. Roku 2005 na základě nevinně položené otázky, zda bych dovedl doma uvařit pivo. A následně se vše vzájemně na sebe nabalilo a vše skončilo rukodělným komerčním pivovárkem.

Aleš Kocvera, Klášterní pivovar Strahov, Praha

1. Malé pivovary obecně nabízejí vyšší kvalitu za více peněz a zákazníci, kteří upřednostňují kvalitu před kvantitou, to dokáží ocezdražila. nit. Také paleta nabízených druhů je mnohem širší a nabízejí různá sezonní piva, která nejsou velké pivovary schopny uvařit.

2. Současný pivovar vznikl v roce 2001, aby navázal na tradici původního pivovaru, který přestal vařit pivo v roce 1907. Původní pivovar vznikl zároveň s klášterem v roce 1142.

René Binar, minipivovar Slezan, Leskovec na Opavsku

1. Jeden z faktorů růstu je změna vnímání potravinářských produktů z malých provozoven, tím myslím i minipivovarů. Dalším je chuť experimentovat, objevovat nové. Každá várka je svým způsobem originál a má značně omezenou trvanlivost na rozdíl od unifikovaných euro piv.

2. Minipivovar Slezan vznikl oficiálně v roce 2006, předcházely tomu asi roční přípravy. Vznikl z nadšení a hlavně pro kvalitu pivu. Vaříme nejenom klasická, ale i netradiční piva, jako jsou speciály vyšších stupňovitostí a ovocná piva.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

Nejnovější výsledky dlouhodobého výzkumného projektu Hospody a pivo v české společnosti, který organizuje Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., (dále jen CVVM SOÚ AV ČR) ukázaly, že kolem 90 % mužů a 50 až 60 % žen u nás pije pivo. Množství konzumovaného piva se z dlouhodobého hlediska udržuje na úrovni přibližně devíti půllitrů týdně u mužů a přibližně dvou půllitrů u žen. Potvrdily se rovněž dlouhodobé trendy v názorech české populace na prestiž českého piva a pivovarství. Ve srovnání s průzkumem z roku 2006 roste hrdost Čechů na světové prvenství v konzumaci piva, a to především u mužů, v nižším počtu je tomu tak však též u žen. Dlouhodobě dominuje poměrně optimistický názor veřejnosti na budoucnost českého piva a pivovarství, byť se občas objevuje náznak poklesu příznivých očekávání. Potvrzuje to kupříkladu fakt, že 74 % obyvatel se neobává toho, že by české pivo bylo z domácího trhu vytlačeno zahraničními značkami. Většina české populace, 65 %, nadále věří, že české pivovary prorazí do zahraničí.

Preference při výběru piva jsou u českých konzumentů dlouhodobě poměrně jasně vyprofilované. Přibližně 80 % mužů si vybírá pivo z konkrétního pivovaru (u žen je podíl kolem 50 %). Podle průzkumu si mladší ročníky (přibližně do 45 let věku) častěji než ročníky starší vybírají pivo jedné značky. Dlouhodobým trendem bez výraznějších změn je preference 53 % mužů konzumovat rozhodně nebo spíše pivo ze známého a velkého pivovaru než z malého a místního. Trvalým trendem je významná preference chuti jako podstatného aspektu při výběru piva (70 %), její podíl přitom mírně roste. Cena má při výběru mnohem menší váhu a pouze 26 % Čechů ji považuje za velmi důležitou. Oproti tomu 55 % Čechů považuje roli reklamy při rozhodování o výběru piva za zcela bezvýznamnou. Srozuměná s faktem, že ceny piva v budoucnosti porostou, je naprostá většina domácí populace.

„Průzkum opět ukázal, že pozice našeho pivovarství a piva je mezi českou populací nadále pevná, a nepotvrdily se obavy z poklesu prestiže českého piva a hrdosti na ně nebo poklesu důvěry v naše pivovarství, což je nejen pozitivní, ale pro výrobce piva a sladu a další dodavatele nepochybně také inspirující a zavazující," uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Současně však musíme akceptovat významný trend, kterým je příklon rozhodné většiny Čechů k rozumné výši konzumace piva. Časy, kdy existovala poměrně značně objemná skupina velkých pijáků piva, jsou ty tam a životní styl se nyní ubírá zcela jiným směrem. Navíc je dnešní konzument piva informovanější a nepochybně též vybíravější," dodal Jan Veselý.

„Výzkumy o zásadním fenoménu české společnosti, kterým je její vztah k pivu a pivovarství u nás, organizujeme nepřetržitě od roku 2004. Nabízí objektivní a neobyčejně zajímavý pohled na tuto oblast našeho života s dlouholetou historií, tradicí a současností," komentoval výsledky autor průzkumu PhDr. Jiří Vinopal, PhD., z Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR. „Je nutné podtrhnout fakt, že průzkumy veřejného mínění jsou především nástrojem pro zmapování nálady, pocitů a názorů obyvatel a že z uvedených hledisek je nutné je též hodnotit," doplnil Jiří Vinopal.

Součástí výzkumu byla analýza vztahu české populace k malým pivovarům. Roste počet těch, kteří na tuto oblast mají jasný názor, a naopak klesá počet respondentů, kteří by nebyli s to svůj názor formulovat. Přibližně dvě pětiny populace vyslovují obavy z ohrožení malých pivovarů a přibližně stejný podíl tvoří ti, kteří takové obavy nevyslovují.

Jinou zajímavou otázkou je vztah české populace k nealkoholickému pivu, který v posledních 4 letech nedoznal změn. Nealkoholické pivo není pochopitelně náhradou piva běžného, pokud si však lidé běžné pivo dát nemohou, automaticky sáhne 53 % mužů a 26 % žen po jeho nealkoholické variantě. Výjimku tvoří skupina mužů mezi 18-29 lety a méně pravidelní konzumenti piva.

Zdroj: Gastrotrend.cz | Český svaz pivovarů a sladoven

Levněji to nejde, tvrdí tuzemské pivovary a upouštějí od výroby privátních značek pro obchodní řetězce. Česko tak čím dál víc zaplavuje pivo z Polska.

Do Česka, světové pivní velmoci, se dováží stále více piva. Jeho dovoz roste rekordním tempem.

V období od ledna do konce října letošního roku se do České republiky dovezlo 762 tisíc hektolitrů zlatavého moku, tedy více než dvojnásobek celkových dovozů v loňském roce.

Z toho 430 tisíc hektolitrů pocházelo z Polska. Včera to potvrdil výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Většina dovozu připadá na piva privátních značek obchodních řetězců. Veselý odhaduje, že letošní objem dovozu piva do České republiky přesáhne 850 tisíc hektolitrů.

"Nemá to nic společného s Polskem. Je tam napsáno Vyrobeno v EU," uvedl Veselý. Za celý loňský rok se do Česka dovezlo 319 000 hektolitrů piva ze zahraničí.

České pivovary od výroby pod privátními značkami obchodních řetězců podle Veselého postupně upouštějí.

"Požadavky na pivo jsou takové, že české pivovary už nejsou ochotny pivo za těch cenových relací vyrábět, to znamená s takovou kvalitou," podotkl šéf pivovarnického svazu.

Češi pivo omezují

Tuzemským pivovarům nyní klesá odbyt a pivovarníci očekávají nejvyšší snížení výroby od roku 1989.

Již loni vyrobily pivovary v České republice meziročně o šest procent piva méně. Pro letošní rok dosavadní odhady hovoří minimálně o dvanáctiprocentním poklesu trhu.

Ze statistiky vyplývá, že na poklesu se podílí více snížení domácí poptávky než vývozu piva. Ten za osm měsíců roku klesl o necelých devět procent.

Privátní značky jsou levné

Nabídku výrobků privátních značek, jejichž cena je zpravidla nižší než u značkového zboží, což je v době hospodářské krize konkurenční výhoda, obchodníci rozšiřují.

Řetězce tvrdí, že jejich privátní značky vyjdou levněji, protože je od jednotlivých výrobců nakupují ve větším množství pro několik trhů, na kterých působí. Díky tomu s nimi mohou vyjednat o něco lepší cenu.

Privátní značky obchodních řetězců podle loňského průzkumu pravidelně nakupuje více než polovina Čechů. Je to ale stále méně než například v Maďarsku nebo na Slovensku.

Zdroj: ekonomika iHNed.cz

Osmatřicetiletý Stuart Howe z anglického hrabství Cornwall miluje pivní speciály. Ovšem na trhu jich podle jeho názoru není dost, proto jich sám připravil dvaapadesát.

Každý z nich je přitom výjimečný svou příchutí, které by člověk hledal v pivu jen výjimečně. Stuart totiž uvařil pivo s příchutí ústřic, slaniny ale třeba i vnitřností.

Shlefish Stout neboli silný černý mušlový ležák vyrábí z ústřic, srdcovek a slávek. Barley Tikka Vindaloo zase obsahuje indické koření. Heston Offal Strong Ale, silný ležák s příchutí vnitřností, obsahuje kuřecí játra, ledviny a jehněčí srdíčko.

„Já si docela cením toho, že nebudou chutnat každému a některé z nich jsou docela strašidelné, ale je to zajímavý experiment. Mým oblíbeným je asi pivo s příchutí citrusových plodů. Použil jsem k jeho ochucení kůru ze sedmi různých druhů citrusových plodů, není jich moc, které bych nepoužil,“ tvrdí osmatřicetiletý Stuart, který navíc za pár týdnů představí další speciál s halucinogenními účinky. Ten obsahuje pelyněk a další byliny. Jeho snem je ovšem pivo vařené z krevní plazmy. Tu by ale musel získat z nemocnice.

Zdroj: Bydlení Dáma.cz

Čím více piva čeští muži a ženy vypijí, tím více jsou hrdí na vysokou konzumaci tohoto alkoholického nápoje v České republice. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejněného ve středu.

Hrdost na dlouhodobé prvenství Čechů v žebříčku konzumace piva vyjadřují podle průzkumu dvě pětiny Čechů a přibližně šestina žen. Oproti tomu stud jen při zmínce o českém prvenství mezi pijáky piva jsou hlavním pocitem pro každou čtvrtou ženu a přibližně jednoho muže z deseti.

"Pocity vůči faktu vysoké spotřeby piva se vcelku pochopitelně odvíjí především od skutečnosti, kolik piva sám človek konzumuje. Konkrétně pro muže i ženy platí, že čím více piva pijí, tím spíše jsou na vysokou konzumaci v České republice hrdí. Zatímco u žen pak také opačně platí, že ty s nižší mírou konzumace častěji pociťují stud, u mužů se s menším objemem konzumace spíše zvětšují podíly takových, kteří mají smíšené pocity nebo je jim tato věc zkrátka jedno," vyplývá z průzkumu.

Pohled české veřejnosti na budoucnost českého piva a pivoranictví je dlouhodobě poměrně optimistický, většina obyvatel (65 procent) dokonce soudí, že české pivovary prorazí v zahraniční. O opaku je pak přesvědčeno 18 procent Čechů.

Tři čtvrtiny lidí (74 procent) se také neobávají, že by zahraniční pivo z tuzemského trhu vytlačilo české značky. Pijáci piva přitom českým pivovarům věří více než ti, kteří pivo nepijí.

Zhruba dvě pětiny respondentů (41 procent) pociťují obavy o osud malých pivovarů, naopak nesdílí je přibližně stejně velká skupina (38 procent) populace starší 18 let.

Zdroj: TN.cz | Mediafax

Do varenia piva sa chcú pustiť od apríla budúceho roka v Prievaloch pri Senici. Malý pivovar firmy Dany Bílikovej by mal produkovať okolo 1000 hektolitrov piva za rok. Názov dostane podľa predchádzajúceho mena Prievalov Šandorf. Projekt firmy je v súčasnosti v štádiu posudzovania vplyvov na životné prostredie.

Bude produkovať svetlé, tmavé i polotmavé pivo

Chceme produkovať svetlé, polotmavé a tmavé pivo, uviedla D. Bíliková. Od veľkých pivovarov sa chcú odlišovať ponukou piva s príchuťami, uvažujú nad čučoriedkovou, vanilkovou, kávovou, zázvorovou a canabis. Šandorfský pivovar bude sídliť v pivničných priestoroch, ktoré v súčasnosti rekonštruujú a po nich príde na inštaláciu zariadení. Firma zamestná dvoch sládkov. Okrem pohostinstva priamo v objekte by malo Šandorfské pivo putovať k zákazníkom v KEG sudoch a litrových a pollitrových fľašiach, osloviť chcú najmä región Záhoria. Tu u nás nie je tradícia varenia piva, najbližší pivovar je až za Bielou horou, v 35-kilometrov vzdialenej Trnave, povedala Bíliková, ktorá doteraz s varením piva nemá priamu skúsenosť.

Zdroj: Dnes Atlas.sk | TASR

Mostecký deník a sběratel historických pohlednic Jaroslav Hron připravili volné pokračování seriálu o zaniklých obcích. Dnes pokračujeme virtuální procházkou starým Mostem a jeho průmyslem.

Pivovar ve starém Mostě

Právo vařit pivo mělo královské město Most už od středověku. Udělil mu ho v roce 1273 panovník Přemysl Otakar II. a jeho výroba tehdy patřila mezi přední městské výsady. V téměř dvoukilometrovém obvodu byl dokonce v té době vydán zákaz dalšího vaření piva a všechny místní hostince mohly čepovat jen ve zdejším pivovaru vyrobené pivo. Pivovar v Mostě byl založen již v roce 1470. Poslední známá budova pivovaru byla vystavena v roce 1899. V roce 1902 pivovar již patřil k největším v Čechách. Zaměstnával v té době 95 osob a vyráběl okolo 100.000 hl piva ročně. C. k. místodržitelství v Mostě mu povolilo, aby směl užívat ve svém znaku říšskou (rakouskou) orlici. Pivovar, který převážně vyráběl výčepní pivo, uvedl 10.12.1905 na trh světlý ležák Zlatopramen (Goldquell), vyráběný ze speciálních druhů sladu. Podle bavorského způsobu rovněž vyráběl černé pivo. To bylo z propagačních důvod ů nazváno podle mosteckého "vítěze nad husity" z roku 1421 "Gorenzova várka" (Gorenzbrau). Pivovar dosáhl v letech 1912 až 1913 vrcholu předválečné výroby vyprodukoval celkem 105.843 hl piva. Jeho činnost nakonec byla ukončena odstřelem celého areálu v roce 1972, z čehož vyplývá, že vařil pivo více jak 500 let. Objekt pivovaru stál na okraji Mostu při Žatecké ulici nedaleko Resslových sadů a budovy gymnázia, později průmyslové školy a nakonec dnešního městského muzea. Na demolici a samotnou likvidaci pivovaru bylo třeba 2,5 tun střeliva a 60 tisíc rozbušek.

Zdroj: Mostecký deník.cz | Foto: Jaroslav Hron | Kráceno

České pivovary mají za sebou jeden z nejhorších roků za posledních dvacet let. Spotřeba piva klesla víc než o desetinu a ani vyhlídky na příští rok nejsou veselé. Přesto jsou segmenty, na jejichž růst pivovary sází - nealko, nové obaly a pivo z tanku budou dál růst.

Pivovarníci se shodují, že letošní rok pro ně byl bolestivý. Spotřeba českého piva klesla zhruba o 12 procent. Vinu přikládají především razantnímu zvýšení spotřební daně o 33 procent na začátku roku. "To mělo zásadní dopad na pivovarské odvětví a v kombinaci s ekonomickým poklesem způsobilo zásadní pokles pivního trhu," říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

To potvrzují i zástupci dalších pivovarů. "Letošní rok začal pro pivovarníky špatně, stát se s daní přepočítal, nevybral, co předpokládal, a naopak došlo k propadu. Je to jeden z nejhorších roků za poslední období," dodává Zdeněk Mikulášek, mluvčí pivovaru Bernard.

Nové obaly a chutě

Pivovary se navíc musí vypořádat s poklesem prodeje točeného piva, jehož podíl dlouhodobě klesá, naopak si lidé častěji kupují levnější lahvové pivo domů. Nakonec tak nevypijí tolik jako při posedávání v hospodě.

Pivovarníci se na to snaží reagovat a nabízet nové tvary a velikosti obalů, roste i prodej piva v plastu. "Abychom maximálně využili potenciál trhu, v příštím roce nasadíme do prodeje nové formáty balení jak u světlého ležáku, tak u nealkoholického piva a možná i u dalších produktů," říká Petr Samec z Budějovického Budvaru.

Především pivo balené v plastu kupuje stále víc lidí. "Dnes nejvýrazněji rostoucím segmentem trhu jsou piva v PET lahvích, jejichž tržní podíl již třetím rokem narůstá," říká Pavel Barvík, mluvčí pivovarů Staropramen. Dobře se podle něj prodávají i ležáky.

Naděje na růst si zástupci pivovarů slibují také od nealkoholického piva a nových chutí. "Další produkt s výrazným růstovým potenciálem je nealkoholické pivo. U něho dosahujeme letos zajímavého nárůstu a očekáváme jeho další růst i v roce 2011," dodává Samec.

Hospody kupují tanky

Na speciality sází také Heineken. "Základní potenciál vidíme v prodeji speciálních piv i nealkoholického piva. V letošním roce jsme nabízeli například zelené či dožínkové pivo," uvedla Ludmila Čechová z Heinekenu, kterému patří například Krušovice či Starobrno.

Ačkoli se pivaři z hospod stěhují do svých obýváků, je jedna možnost, jak je na točené pivo přilákat zpět. Jde o pivo z tanku, které stále získává na popularitě.

"Tankové pivo jde bezvadně. Před půl rokem jsem vytočil čtyři tanky za týden, dnes je to už bez problémů osm tanků," říká majitel pražské restaurace U Drahokoupilů Petr Drahokoupil s tím, že právě v nabídce piva z tanků vidí budoucnost pro hospody. "Určitě to jde mnohem lépe než sudové pivo," dodává. Toho si všímá stále víc hospodských a tankovny se objevují mnohem častěji. "V současnosti se blížíme ke zřízení šestisté tankovny. Přibližně desetinu piva, které prodáme v hospodách, tvoří tanky," doplňuje Jiří Mareček.

Další pivovary mají tanky v desítkách hospod a stále zavádějí další. Důvod je prostý. "Spotřebitelé vnímají tankové pivo jako velmi kvalitní a často dají ve svém okolí přednost provozovně, která ho nabízí," vysvětluje Barvík. Aby hospoda či restaurace mohly mít tankovnu, je zapotřebí, aby měly dostatečně velkou výtoč. Přesná kritéria pro výběr vhodných provozoven určují pivovarníci většinou případ od případu. V současné době většina z nich nabízí tanky s objemem pěti a deseti hektolitrů. Někteří ale uvažují i o menších tancích, které by se hodily i do menších hospod a díky tomu by mohly stoupnout prodeje. "Situaci na trhu stále sledujeme a zavedení menších tanků do budoucna nevylučujeme," říká Petr Samec.

Zástupci pivovarů věří, že příští rok pro ně bude úspěšnější než letošní, ačkoli se zdraží energie a projeví se vládní škrty. "Přesto předpokládáme, že pokles českého pivovarnického průmyslu by se měl zastavit, a pokud se vydaří počasí, mohl by přijít i velmi mírný růst," předpokládá Petr Samec. Podobně odhadují vývoj v příštím roce i další. "Neočekáváme tak velký propad trhu jako letos," říká Barvík s tím, že pokles spotřeby piva by měl být nejvýše do pěti procent.

Zdroj: Byznys Lidovky.cz | Autorka: Pavla Francová | Foto: Tomáš Krist

Jana Hajníková, současná výrobní ředitelka pivovaru Bernard, zasvětila celý svůj život pivu. Po přijetí nabídky rozjet pivovar v Japonsku zůstala sama v zahraničí déle, než si dokázala v prvním, poměrně těžkém půlroce představit.

Jak jste se do tohoto oboru vlastně dostala? Od kdy v něm pracujete?

Začalo to po vysoké škole, kde jsem studovala kvasné procesy. Hned po studiu jsem nastoupila do ostravského pivovaru, kde jsem se řemeslo naučila a pracovala tam jako šéfka kvality.

Potom, co jsem rozjížděla pivovar v Hlučíně, jsem dostala nabídku práce v Japonsku. Úkolem mělo být rozjet tam pivovar s českým pivem.

Co si pod tím slůvkem „rozjet“ máme představit?

Znamená to, že oni mají technologii, a někdo je musí naučit, jak to samotné pivo vyrobit. Tou osobou jsem měla být právě já.

Nabídku jste tedy přijala?

Ano, ale bylo nutné zjistit, zda nebude vadit, že jsem žena. Kultura je tam jiná. Nakonec v tom problém nebyl, takže jsem odletěla. Původní záměr byl zůstat jeden rok. Nakonec z toho byly čtyři roky. První půlrok byl ale hodně těžký. Neměla jsem s kým promluvit, nebyla tam ani žádná evropská komunita lidí. Tehdy se mi hodně stýskalo po domově.

Po čtyřech letech jste se tedy vrátila do Čech?

Ne, nevrátila. Dostala jsem ještě jednu nabídku rozjet pivovar v Manille na Filipínách. Přijala jsem ji a zůstala zde dva roky.

Takže díky vám existuje další místo, kde si mohou pochutnávat na českém pivu…Co chuť piva, pokud ho připravujete, dá se „vaše autorství“ nějak poznat?

To asi ne, pivo musí být zkrátka dobré, musí chutnat, dobře se prodávat. Záleží také na lidech. V Čechách jsme zvyklí na hodně hořká piva, která by v Japonsku tolik nechutnala. Musí se to přizpůsobit.

Když poslouchám váš příběh, musím říci, že jste měla odvahu! Znáte nějakou jinou ženu, která pracuje v tomto oboru?

Samozřejmě, ženy se v této profesi objevují, několik ji znám. Ale ženu, která jako já samostatně pracovala v zahraničí, to neznám. Taková, myslím, není.

Jak jste to měla s autoritou jako žena?

Neměla jsem s tím problém, lidé mě poslouchali. Naučila jsem je všechno, co bylo třeba k tomu, aby pak mohli fungovat samostatně.

Omezovalo vás někdy to, že jste žena?

To si neuvědomuji. Ale překážkou je určitě to, že vám někdy nestačí fyzické síly. S plnou padesátkou sudem nehnete. Jinak žádné omezení nevidím.

Setkala jste se někdy s opovržením „žena a pivo“?, ať už v například v restauraci, nebo v rámci práce?

V restauraci si dám pivo s jistou samozřejmostí a vůbec nepřemýšlím, jak to vidí druzí. Nevnímám to, o to jsem svobodnější.

Ve svém oboru jsem se s tímto nesetkala, ale zažila jsem to párkrát na prohlídkách, když provázím návštěvníky pivovarem. To se dá zaslechnout: „Cože, ženská?“

A jedna ještě jedna otázka na závěr. Když pivo, tak jaké? Máte nějaké oblíbené?

Já ta piva nerozlišuji. Nemám jedno oblíbené. Záměrně si kupuji stále jiné značky, abych ty chutě mohla porovnat. Nemůžu pít pořád stejné pivo, to bych otupěla. Také záleží, kde zrovna jsem, ráda ochutnávám místní piva.

Zdroj: Žena In.cz | Autorka: Linda Wimmerová