Jedinečný mincový automat na čapované pivo vyrába slovenská spoločnosť Mad Box. Po dva a polroku vývoja a rovnakom období predaja na nemeckom a slovenskom trhu teraz spoločnosť zo Slovenskej Ľupče so svojím pivovým vynálezom mieri za more.

Jediný vo svete

Firma si celosvetovo patentovala mincový automat na čapované pivo. „Ide o unikátny prístroj, vďaka patentom ho okrem nás na svete nemôže nik iný vyrábať. Softvér a dizajn sme vyvíjali dva a pol roka,“ hovorí manažér spoločnosti Ivan Hangonyi. Zákazník vhodí mince. Poháre piva si potom čapuje do vynulovania vytvoreného kreditu. Pri „pípe“ môže sedieť, stáť alebo si k nej dobehovať. K žetónovým variantom prístroja firma pripravuje aj platenie platobnými kartami.

Nárast objednávok

Po skúsenostiach na nemeckom trhu tento rok firma mieri na ďalšie zahraničné trhy. „Začíname registrovať zvýšený záujem. Získali sme nové objednávky v Taliansku, Japonsku, Dubaji, rovnako v Rusku,“ hovorí. Rozhovory, avšak ešte bez podpísania zmlúv, prebehli s partnermi z Afriky. V novom exportnom portfóliu firmy sa začína objavovať i Maďarsko, Malta, Škandinávia. Kým minulý rok predali do desať prístrojov, tento rok bude obrat niekoľkokrát vyšší.

Zahraničné trhy

„Prístroj stojí okolo 6 000 eur. Preto sa oplatí v krajinách, kde pol litra piva stojí niekoľko eur. Pri našich cenách, kde aj euro za pivo je veľa, zatiaľ veľmi nie,“ povedal. Prvotný nápad dostali v Španielsku. Tam sme videli, ako si zákazníci sami čapujú pivo. „Avšak museli zaplatiť čašníkovi, alebo inému pracovníkovi hotela. Chceli sme vymyslieť niečo, čo by prevádzkovateľom ešte viac ušetrilo náklady alebo záťaž na pracovné sily,“ dodal. Prístroje sa umiestňujú na rôznych miestach, od pasáží po diskotéky. „Vždy ide o vnútorné priestory, nikdy to nie je vonku. Ľudia pod 18 rokov sa vďaka dohľadu v prevádzke k pivu z automatov nedostanú,“ dodal.

Zdroj: hnonline.sk | Autor: Tomáš Tišťan

http://hnonline.sk/c1-52212980-svetu-zachutil-slovensky-automat-na-capovane-pivo

Konec váhání, zda si dát radši vanilkovou, jahodovou nebo snad čokoládovou. Tím pravým osvěžením a zpestřením horkého letního dne je originální pivní zmrzlina! Konzervativní chutě zkušených pivařů uspokojí zmrzlina vyrobená z klasických ležáků, dámy potěší jemné zmrzliny z ovocných piv. Například mangová z piva Mongozo Mango, třešňová z piva Kriek, lehce karamelová z polotmavého piva Roland des Flanders nebo ze Stelly Artois s malinovou grenadinou s decentním pivním dozvukem... neodolatelné jsou i další druhy pivních zmrzlin v nabídce restaurace Belgian Beer Cafe Les Moules v Pařížské ulici vyhlášené výběrem z více než padesáti druhů piv každý den. Velmi příznivá cena otevírá cestu k netradičnímu, ale o to zajímavějšímu, objevování chutí exotických druhů piv.

V Les Moules na objednávku připraví zmrzlinu z jakéhokoliv piva ze svého bohatého sortimentu – určitě zajímavý tip na atraktivní a osvěžující zpestření společného letním posezení s přáteli... Ale pozor! Zdejší poctivá pivní zmrzlina rozhodně není řešením pro řidiče. Základní surovinou použitou k její výrobě je totiž opravdu pivo, nikoliv pouhé esence či náhražkové chemické přísady.

Zatímco v Belgian Beer Cafe Les Moules je několik druhů pivní zmrzliny k mání po celý rok, ve vyhlášené francouzské Brasserii La Gare v centru Prahy, v ulici V Celnici tuto unikátní novinku prodávají pouze během letní sezóny. V přilehlém obchůdku Boutiques Gourmandes bude možné pivní zmrzlinu koupit i do kornoutku nebo s sebou domů.

Piva z nabídky Belgian Beer Cafe Les Moules jsou dostupná i v e-shopu (www.lesmoules.cz).

Zdroj: Tisková zpráva Les Moules | 2Media

Pivko na zahrádce poblíž vodní hladiny, z níž za soumraku přiletí komáři, může brzy dostat silnou příchuť krve. Pro ty, kdo pivo nepijí, může být posezení u jednoho stolu s pivaři výhodné, protože krvi pivařů podle nejnovější studie komáři dávají přednost.

Milovníci piva mají o patnáct procent více štípanců od krvelačných komářích samic než osoby, které pijí jiné nápoje. Podle francouzských expertů by tomu mohly nahrávat dva faktory, jednak pivo mění dech a pach těla, které komáry přitahují, ale také otupuje samotného konzumenta, který se tak méně ohání při sání.

Francouzští vědci z Montpellier ale zatím tuto teorii otestovali na jediném druhu a to na komárovi Anopheles gambiae, který se vyskytuje v západních částech Afriky. Tento druh komára je přitom hlavním přenašečem malárie. Při experimentální studii pak komáří samice (samci sají pouze nektar, nikoli krev) druhu Anopheles gambiae napadaly o 15 procent více konzumenty piva než ostatní osoby, které pivo nepily.

Zdroj: Nejvíc.info

http://www.nejvic.info/mixer/48803-komari-miluji-nejvice-krev-pivaru.html

První festival pivních speciálů na Markétě v Praze 6 Přijďte ochutnat pivní speciály z minipivovarů z celé České Republiky ale i vyhlášených pivovarů ze zahraničí např. Weihenstephan Bavorsko , Brew Dog Skotsko. Malá ochutnávka pivních stylů, které na Vás mimo jiné čekají: Hefeweizen- "Hefe" jsou německy kvasnice a slovem "Weizen" se rozumí pšenice, čili Hefeweizen je pšeničné, nefiltrované, svrchně kvašené pivo.

Pšeničnému pivu se také říká Weissbiers (bílé pivo), a to proto, že před vynalezením světlých spodně kvašených piv a světlých ales byla většina piv tmavých. Weissbiers jsou tedy výjimkou, kde pšeničný slad zesvětlí barvu piva. Pšeničná piva mají obvykle nižší hořkost, vyšší říz a bohatou pěnu. Jsou lehce nasládlá, ovocná a s plným chlebnatým tělem. Ve vůni můžete nacházet stopy banánu, hřebíčku a vanilky. A to vše přírodní cestou bez dodaných umělých aroma a barviv, jen za pomocí Bavorských kvasnic pro svrchní kvašení. Bohemian Pilsner- Tento světově nejrozšířenější druh piva vznikl v Plzni roku 1842. Toto pivo je světlé, spodně kvašené a od ostatních ležáku se odlišuje především svojí výraznou chmelovou chutí a vůní. Většina minipivovarů své piva nefiltruje a nepasterizuje, takže tento druh piva ochutnáváme přímo z ležáckých tanků, tudíž mohou mít lehký kvasnicový zákal, střední až plné tělo (tzv. chlebnatost) a bohatou pěnu.

India Pale Ale- Toto pivo bylo poprvé uvařeno v 19.století a pochází z Anglie. Je obvykle světlé až polotmavé barvy, svrchně kvašené, s intenzivním chmelovým aroma a vysokou hořkostí, také má i vyšší procenta alkoholu. Tyto vlastnosti mají svůj historický důvod. V době anglických kolonií v Indii se Angličané snažili svým vojákům a úředníkům dovážet anglické pivo. Jedinou možností, jak pivo přepravit dlouhou cestou lodí, byla přírodní konzervace. Tedy hodně chmele, vyšší alkohol a tzv. Dry Hopping (dodání chmele přímo do sudů).

České minipivovary vyrábějí spíše verzi American India Pale Ale, která se podává studenější a má vyšší říz. Často se používají chmele typu: Cascade, Amarillo, Centennial. Tyto americké odrůdy dodávají ovocný až citrusový a květinový charakter. Zatím máme přislíbené pivo od těchto pivovarů: České pivovary: www.pivovarmatuska.cz www.pivovarubulovky.cz www.purkmistr.cz www.klasterni-pivovar.cz www.pivovar-kocour.cz www.pivovarskydvur.cz www.chyse.com www.sumavskypivovar.cz www.jihomestskypivovar.cz Tramway ALE 11°

Zahraniční Pivovary: www.brauerei-weihenstephan.de www.brewdog.com Zlý Časy nám dovezou nakuřované pivo z Bambergu Chceme se zajistit až 15 pro Vás zajímavých pivovarů, což představuje přes 35 odlišných druhů piv. Dále pro Vás připravujeme: Koktejl bar s míchanými nápoji a to jak s alkoholickými tak nealkoholickými Jídelní depo s grillem Možnost zakoupení dek (20kč) k příjemnému poležení v trávě Pro prvních 1 500 návštěvníků originální sklenice zdarma, na výběr bude mezi sklem typickým pro pšeničné piva a nebo broušené s uchem pro piva Plzeňského typu Sledujte tuto pozvánku, budeme pro vás aktualizovat seznam pivovarů a doprovodné akce které se pro vás snažíme zařídit např. ochutnávka zahraničních a tuzemských Cideru

Těšíme se na vaši návštěvu Adam Matuška & Jakub Vančura

Zdroj: Informuji.cz

http://www.informuji.cz/akce/praha/9891-beerketa/

Řídíte? Pijete? Zatímco při potulování se po zahrádce není problém dodržovat pitný režim za pomoci oroseného půllitru s pěnivým zlatavým mokem, tak za volantem to je jiná.

Tam musí přijít na řadu nealkoholická verze piva, a jelikož jeho spotřeba u nás neustále roste, rozhodli jsme se udělat velký test nealkoholických piv, ať víme, které z nich je nejlepší.

V mnohých lidech dodnes přetrvává nenávist k nealkoholickému pivu kvůli tomu, že první pokusy s alcoholfree pivem značky Pito byly popravdě otřesné.

Zmlsaným jazýčkům českých pivařů po jeho požití tvář tuhne zděšením. Doba ale naštěstí pokročila a nealkoholická piva se stávají stále častěji oblíbeným nápojem řidičů a všech, kteří potřebují mít čistou hlavu a zároveň si chuť zlatavého moku nedokážou odepřít.

O rostoucí oblibě hovoří čísla, jen za minulý rok se u nás uvařilo 600 000 hektolitrů nealkoholického piva. Jak jsou na tom jednotlivé značky? Podívejte se, jaké parametry brala odborná porota v potaz a kdo vlastně k hodnocení usedl.

Hodnocené parametry:

Říz – Schopnost piva osvěžita dodat touhu napít se znovu.

Plnost – Síla chuti, její nástup i dozvuk. Vypovídá o hutnosti a bohatosti nápoje.

Hořkost – Typická chmelová hořkost je záležitostí především českých piv.

Barva – Hodnotí se sytost, jas a jiskra. Neměla by to být řídká bezbarvá břečka.

Vůně – Vůně by měla být jasná a konstantní. Neměly by se v ní objevovat cizí pachy.

Zdroj: Aha

http://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/60545/velky-test-ktere-nealko-pivo-je-nejlepsi.html

Slavnosti hudby a piva končí, Městské kulturní středisko (MěKS) v Klatovech už je pořádat nechce, Deník o tom informovala ředitelka MěKS Hana Haladová. Město ale tuto akci rušit nechce.

„Této červnové akci změnilo MěKS název na Slavnosti hudby a piva a změnilo termín konání, neboť dřívější Pivní slavnosti byly součástí Mezinárodního folklorního festivalu o klatovské pouti a nedělaly dobrou vizitku těmto svátečním dnům. V roce 2000 byly Pivní slavnosti zrušeny k nelibosti vyznavačů pivního moku,“ informovala ředitelka MěKS Hana Haladová.

Po pár letech byla tato akce na nátlak veřejnosti obnovena. Nebyla nabídnuta pouze konzumace piva, ale bylo osloveno mnoho pivovarů, které se mohly prezentovat, v letošním roce i soukromých. „Letos byla přidána hudební složka, která nabízela možnost vystoupení místním klatovským skupinám. Tato hudební vystoupení byla po léta rozšiřována a zpestřována nabídkami všem generacím, střídaly se dechovky, country kapely, hradní hudby, rockové kapely a „bonbónkem“ byla vždy toho roku populární kapela. Vše má ale i finanční podklad, což v režii MěKS znamená, že co se vybere za pronájmy od pivovarů a stánků s občerstvením, za to se objednává hudba. MěKS na této akci opravdu nezbohatne, spíše naopak. Nebýt vlastního úsilí s organizací úklidů, které po pivních nocích bývají opravdu náročné a značně nelibé, se zabezpečením stálých služeb z řad zaměstnanců, s vlastní elektřinou, zvukovým a světelným zabezpečením či organizací a umístěním stánků a pivovarů, zázemím, nemohlo by tuto akci pod širým nebem dělat,“ sdělila Haladová.

Po sedm let se tato venkovní akce mnoho měsíců předem připravovala. „MěKS čelilo kritice, stížnostem z řad veřejnosti i městského úřadu, kdy stále jenom obhajovalo své počínání. Pravdou je, že i někdo pochválil, což možná bylo i vlivem pěkného počasí. Letos ve dnech 10. až 12. června se konaly „Slavnosti hudby a piva“ posedmé a naposledy. Zkazila to reakce lidí, opojená ne pivem mládež devastující okolí kulturního domu, stěžovatelé na noční klid, kritici na špatný hudební výběr i lidé, kteří svým chováním pobuřovali veřejnost a pletli si toalety s vyměšováním přímo v areálu kulturního domu mimo dané WC. Jako každý rok jsme měli vše zajištěné od vlastního úklidu, bezpečnostní noční ostrahy, vývozu a úklidu toalet a jiného. Chtěla bych poděkovat přízni občanů, kteří nás v naší snaze nabídnout veřejnosti nějaké víkendové rozptýlení podporovali, technickým službám za podporu, odpadovému hospodářství i hospodářskému odboru městského úřadu. Možná, že někdo příští rok převezme tuto „pivní štafetu“ a pivní fanoušky nezklame. Někteří návštěvníci a občané Klatov zaměstnance MěKS zklamali po všech stránkách, což je škoda,“ dodala Haladová.

Zatím ale není jisté, zda pivní slavnosti skončí v Klatovech úplně. Město by je chtělo pořádat dále. „My jsme rádi, že se tato akce v našem městě koná a rozhodně bychom nechtěli, aby zanikla. Budeme se snažit hledat jiné řešení, abychom zde tyto slavnosti zachovaly. Víme, že byly nějaké stížnosti kvůli slavnostem, ale nemyslím si, že byly v tak velkém rozměru, že bychom je chtěli zrušit,“ reagoval na záměr MěKS místostarosta Klatov Jiří Štancl.

Konec této akce se nelíbí Jiřímu Matoušovi z Klatov. „To mi ani neříkejte, že by se pivní měly zrušit. To je skoro jediná akce na kterou se každý rok těším. I když je pravda, že někteří lidé se tam chovali spíš jako zvířata,“ uvedl Matouš.

Zdroj: Deník.cz

http://www.denik.cz/kratce_region/893942.html

Češi své pivo milují a na chuť mu stále častěji začínají přicházet i zahraniční turisté. Ekonomická krize ale zejména velkým pivovarníkům vyprášila peníze z kapes. Někteří dokonce ve snaze ušetřit začali slevovat z kvality. Rozvoj pivovarnictví stagnuje. Až na jednu výjimku – tou jsou minipivovary, které v Česku v posledních letech zažívají nebývalý boom.

Podle zákona si každý může uvařit pivo i pro vlastní spotřebu, aniž by musel odvést daň, maximálně ale 200 litrů ročně. Kdo tuto hranici překročí, měl by se přihlásit na celním úřadu a zaplatit 50 procent ze spotřební daně. Minipivovary totiž spadají pod hranici největší daňové úlevy. Jejich roční výroba ale nesmí přesáhnout 10 tisíc hektolitrů.

Před dvaceti lety fungoval v České republice jediný restaurační pivovar v Praze U Fleků. Deset let poté jsme už mohli navštívit necelé tři desítky minipivovarů. Teď jich je podle odhadů přes sto. Tento rok by k nim měla přibýt víc než desítka dalších.

Malá velká konkurence

Přestože výroba zlatavého moku minipivovary představuje pouze zhruba půl procenta celkové tuzemské výroby, dívají se některé průmyslové pivovary na ty malé jako na konkurenty. "Konkurence těch velkých pivovarů je opravdu velká, protože mají větší finanční zázemí," připouští sládek pivovaru U Richarda Milan Trávníček. "Nemůžeme poskytnout majiteli (restaurace) nějakou dotaci, aby si mohl vybavit hospodu, ale zato můžeme konkurovat lepší cenou piva," dodává.

Zájmy minipivovarů chce prosazovat nově vzniklý Českomoravský svaz minipivovarů. Svým členům bude zajišťovat analýzu trhu i marketingu, pomůže jim v přístupu k surovinám a technologiím. Zabývat se chce také daňovými otázkami nebo zastupováním malých výrobců piv v jednáních se státní správou a jinými institucemi.

Malí producenti to vítají. Někteří z nich by se chtěli dokonce i rozšířit. "Samozřejmě bych chtěl taky, ale určitě zajímavější je rozšíření míst tady v restauraci. Pro nás nejlepší ekonomiku zaznamenává to, co prodáme v restauraci, protože je to bez nákladů na dopravu, distribuci atd.," říká jednatel pivovaru Pegas Oto Rinchenbach.

Rozšířit distribuci by chtěli také vynálezci české novinky - takzvaného piva v prášku. Z jednoho kila prášku se uvaří až 10 litrů kvalitní desítky. Jenže Češi nebyli jediní, koho napadlo výrobu piva takto zjednodušit. Stejné myšlenky měli i naši němečtí sousedé. Ti byli při žádosti o patent rychlejší. Proto se českého piva v prášku vyrobí jen pár tun.

Zdroj: ČT24

http://www.ct24.cz/ekonomika/128393-male-pivo-dobre-pivo-v-cem-tkvi-uspech-minipivovaru/

Ze studie Liesbeth Colenové a Johana Swinnena vyplývá, že vztah mezi státními příjmy a spotřebou piva má tvar obráceného písmene U.

Mnoho teorií o hospodářském růstu bohatých zemí tvrdí, že se na něm významně podílela abstinence a střízlivost. Možná je to však mýtus.

Neustále totiž roste počet důkazů, že zejména konzumace piva a pivovarnictví, jež je s ní spojené, mohou mít stejný dopad na hospodářský růst dané země jako úplná střízlivost. V některých nejméně vhodných podmínkách na světě pro investování dnes pivovarnické firmy budují pivovary, vytvářejí pracovní místa a poskytují životně důležité veřejné služby jen proto, aby získaly nové zákazníky pro tento mok. Stručně řečeno, pivovarnictví popohání hospodářský růst.

Dokazuje to do určité míry i studie Liesbeth Colenové a Johana Swinnena z belgické Lovaňské katolické univerzity. Zabývá se dlouhodobou spotřebou piva a vyplývá z ní, že vztah mezi státními příjmy a jeho konzumací má tvar obraceného písmene U. Spotřeba piva se zpočátku s rostoucím příjmem států zvyšuje. Ale poté, co se tento příjem dostane na vyšší úroveň, začne spotřeba klesat. V současnosti se spotřeba piva na osobu u národů, které tradičně pijí pivo, jako jsou Češi, Američané, Britové, Belgičané a Němci, snižuje, zatímco v rozvojových zemích zvyšuje.

Dle studie rostoucí otevřenost vůči obchodu a globalizaci sblížila vzory chování zemí ve světě, pokud jde o konzumaci alkoholu. V zemích, ve kterých se tradičně pije pivo, se jeho podíl na celkové spotřebě alkoholu snížil. To však neplatí pro země, v nichž se tradičně víc pije víno nebo tvrdý alkohol. Spotřebu piva však také ovlivňují klimatické podmínky, náboženství a ceny.

Dvě otázky

Například v České republice činil v roce 1961 podíl piva na celkové spotřebě alkoholu 69,01, v roce 2005 však už jen 58,97 procenta. V českém případě je také zajímavé, že se snížil i podíl spotřeby vína z 19,05 na 16,15 procenta. A naopak stoupl podíl tvrdého alkoholu z 11,94 na 24,88 procenta. Češi však také dle této studie vypijí společně s Iry nejvíc piva na osobu na světě – 160 litrů za rok.

Ve studii se také uvádí, že v současnosti Čína předstihla USA a stala se největší pivní ekonomikou na světě. V roce 1980 byla spotřeba piva v této zemi minimální, ale v roce 2005 se v ní vypilo 40 miliard litrů. V Brazílii to bylo v roce 1961 celkem 630 milionů, ale v roce 2007 už 7,5 miliardy litrů piva.

Ze studie Colenové a Swinnena vyplývá, že spotřeba piva je nejvyšší v protestantských zemích. Můžeme si proto položit dvě sice poněkud nadsazené, ale vzhledem ke studii oprávněné otázky. Co když je tomu tak, že dřívější úspěch ekonomik řídících se protestantskou etikou abstinence a střízlivosti, nebyl jejím důsledkem, ale bylo jím pivovarnictví? A co se týká přítomnosti: Nezpůsobila současný hospodářský úpadek některých vyspělých národů jejich klesající spotřeba piva? Hospoda je přeci optimálním místem k diskusi.

Zdroj: Česká pozice.cz

http://www.ceskapozice.cz/byznys/podnikani-trhy/zpusobila-hospodarsky-rust-abstinence-nebo-naopak-konzumace-piva

Pri prezeraní finalistov z kategórie Cyber na Cannes Lions ma prekvapilo virálne video, ktoré je virálne aj bez toho, aby to bolo klasické „je to pravda, nie je to pravda“. Autori nepotrebovali bábätká, šteniatka, alebo akože amatérske zábery. Dokonca ani humor. Pozrite si poctivý kus vizuálnej práce, ktorý má už 3 milióny videní na YouTube.

PS: Ide o kanadskú reklamu na japonské pivo Sapporo, ktoré potrebovalo preraziť na kanadskom trhu. Legendary Biru navrhla agentúra Dentsu Canada.

Zdroj: Mediálne.sk | Autor: Michal Pastier

http://medialne.blog.etrend.sk/pastier/2011/06/22/uzasne-viralne-video-na-japonske-pivo/

Ve čtvrtek začíná desátý ročník olomouckého Beerfestu, největší akce tohoto druhu na Moravě, která každoročně láká tisíce návštěvníků. Tentokrát ovšem na novém místě, v areálu Korunní pevnůstky. Tam se pivní festival letos přestěhoval z lokality v městské části Lazce, kde má vyrůst parkurové závodiště.

Jubilejní ročník probíhající až do soboty představí produkci rekordního počtu 36 pivovarů, což v součtu představuje zhruba sto značek piv. Vedle velkých společností má do krajského města tentokrát přijet představit ta svá také větší množství malých tuzemských pivovarů.

"Je to nabídka pro znalce, fajnšmekry či objevovatele nových pivních chutí, kteří by se jinak k pivům těchto malých producentů nedostali," uvedl hlavní pořadatel Pavel Spálený. Lidé budou moct ochutnat mimo jiné i z nabídky desítky výrobců, kteří na olomouckém pivním festivalu ještě nikdy své produkty nenabízeli.

Na příchozí čekají rovněž dvě hudební scény. Na nich se během čtyř dnů vystřídají muzikanti z pětadvaceti kapel a další účinkující z Čech i Slovenska. Budou mezi nimi kupříkladu skupiny Fleret, Kryštof, Wohnout, Buty, Support Lesbiens, No Name, Charlie Straight nebo zpěváci Katarína Knechtová, Vladimír Mišík, Jan Spálený či Xindl X. V sobotu dopoledne se uskuteční i burza pivních kuriozit.

Pro krajské město zůstala čtyřdenní přehlídka piv nejrůznějších druhů a hudby nejrozličnějších žánrů zachovaná na poslední chvíli. V okamžiku, kdy pořadatelé přišli o lazecké působiště, chtěli se poohlédnout po vhodném místě jinde.

"Původně jsme uvažovali o přesunu. Například do Brna nebo Ostravy, kde existuje více vhodných ploch pro konání podobných akcí pod širým nebem," popsal Spálený. Tyto myšlenky opustily organizátory, když se naskytla příležitost využít prostory obnovované Korunní pevnůstky. O opravu areálu, který kdysi tvořil součást bastionového opevnění města, se stará Muzeum olomoucké pevnosti.

Festival láká davy lidí, v rekordním roce jich bylo šestnáct tisíc

"Zvažovali jsme, zda festival do pevnosti pustit. Nakonec jsme pořadatelům vyšli vstříc. Sami si tak mimo jiné ověříme, jak zatěžkávací zkoušku areál zvládne. Tedy, jestli jsou programy tohoto typu na pevnůstce realizovatelné," podotkla předsedkyně správní rady společnosti Markéta Záleská.

Protože je to památkově chráněný areál, dohodli se s pořadateli na poměrně přísných podmínkách. "Cílem je, aby se v něm nic nepoškodilo. A samozřejmě nikomu nic nestalo," poznamenala Záleská. Beerfest se proto bude odehrávat jen na venkovních prostranstvích, část vnitřních prostor budou mít k dispozici jen účinkující jako zázemí.

Festival by nakonec mohl pevnosti i pomoci. Správci areálu, který leží nedaleko Botanické zahrady v Bezručových sadech, by měli na opravy památky získat část výtěžku ze vstupného. Během festivalu také proběhne sbírka na opravy Korunní pevnůstky. Ta má kapacitu deset tisíc návštěvníků.

Na Beerfest jich zavítají každoročně tisíce. I loni, kdy téměř celou dobu pršelo, jich přišlo celkem osm tisíc. Rekordní návštěva jednoho z ročníků pak čítala na šestnáct tisícovek příchozích. Změna lokality ovšem není jedinou novinkou. V minulosti se Český pivní festival konal v květnu. Po jeho letošním přesunutí na červnový termín organizátoři museli zápolit s další nečekanou obtíží.

Pivovary už obvykle mívají oproti květnovým dnům, kdy se tuzemské festivalové dění teprve rozjíždí, podstatně víc aktivit. "Bylo proto složitější zajistit jejich účast. V posledních třech týdnech se ale zájem zvedl a nakonec jsme paradoxně získali víc pivovarů než loni," poznamenal Spálený.

Zdroj: iDnes.cz | Autorka: Jitka Janečková

http://olomouc.idnes.cz/beerfest-nabidne-na-olomoucke-pevnustce-100-znacek-piv-od-36-pivovaru-1dg-/olomouc-zpravy.aspx?c=A110621_1606964_olomouc-zpravy_stk

Posledního velkého sponzora Zahrady - Velkopopovický pivovar - odradil fakt, že na soukromých zahradách u frekventované uličky mezi hlavní scénou v amfiteátru a takzvanou Kapličkou se kromě stánkařů s drobnými suvenýry objevily i stánky s pivem. "Točilo se tam asi osm druhů jiných piv. Když hlavní sponzor nemá výtoč, tak se neudrží," vysvětlil Konečný.

Pořadatelé festivalu spolu s náměšťskou radnicí letos přišli s opatřením, které má situaci zachránit - zaslepí uličku mezi Kapličkou a amfiteátrem, kudy dosud proudily davy lidí a potencionálních zákazníků nepovolených stánků s pivem. I když to znepříjemní cestu i návštěvníkům (budou muset oklikou kolem zámku), festival tak chce udržet letošního sponzora - brněnský pivovar. "Jestli ani tento sponzor nevydrží, tak Zahrada v Náměšti je možná letos naposledy," dodal Konečný.

Starostka Náměště na Hané Marta Husičková si neumí obec bez festivalu představit. "Je to pro nás nejen prestižní záležitost, ale co bychom také dělali s areálem amfiteátru? K ničemu jinému než folkovému festivalu se nehodí," podotkla.

Na starostku přišlo trestní oznámení a dostává anonymy

Nic jiného než Zahrada a pak srpnové lidové Hanácké slavnosti se v náměšťském amfiteátru ani nekoná. Konec Zahrady by byl pro obec ranou i z toho důvodu, že každým rokem do areálu investuje statisíce korun, přičemž předloni za milion korun vybudovala zázemí pro účinkující.

Husičková, na kterou už podnikatelé ze zahrad podali trestní oznámení a chodí jí také anonymy, tvrdí, že obec nechce bránit stánkařům, kteří prodávají drobnosti. Vadí jí ale stánky s pivem. "Místní lidé se zřejmě drží hesla: Hanák se stará - Hanák má. Neuvědomují si, že kdyby nebylo festivalu, tak nemají vůbec nic," poznamenala starostka.

Zdroj: iDnes | Autorka: Petra Klimková | Kráceno

http://olomouc.idnes.cz/legendarni-festival-zahrada-mozna-skonci-ublizuji-mu-cerne-stanky-105-/olomouc-zpravy.aspx?c=A110614_1602947_olomouc-zpravy_sot

Vezměte červenec, přidejte k němu Nepomuk a máte pivní slavnosti. Tahle rovnice platí již devatenáctý rok a letos bude navíc už po čtvrté v novém hávu – s velkým výběrem všemožných značek zlatavého moku a vstupem zdarma. Tato podoba slavností se zdá být prozatím vcelku úspěšnou, a tak toto léto nečekejte na nepomuckém náměstí žádné převratné změny, jen postupný růst a vývoj tradiční prázdninové akce.

Dobré pivo a malé pivovary jsou v posledních letech čím dál větším hitem a tak i nepomucké slavnosti přivítají opět o něco více zástupců sládkovského řemesla. Letos by počet značek, které zde budou k ochutnání, měl překročit již úctyhodnou padesátku. Velká část z nich bude patřit k těm, na které v regálu hypermarketu nenarazíte, často jsou dokonce k ochutnání jen v jedné či několika málo hospodách. A takhle pohromadě budou k vidění možná právě jen v Nepomuku.

Už to je pádný důvod k návštěvě zdejších pivních slavností. Ale nikoliv jediný. K poctivému pivu patří dobré jídlo, a proto organizátoři nezapomněli ani na pestrou nabídku všelijakých pochutin: klobáskami na grilu počínaje a kozími sýry či hovězími hamburgery z místního ekologického chovu konče.

Nejenom jídlem a pivem živ je člověk, a tak i Nepomucké pivní slavnosti nabízejí kulturní program, který stojí za pozornost. Jistotou je stylově rozmanitá hudební produkce, v níž si snad každý najde to své – no posuďte sami: revival populární Lucie, dechový orchestr z Klatov, klasičtí rockeři Papa Joe, nabroušený hard core v podání strakonických Delusion, plzeňská Frajara Putika kombinující ska s prvky world music či folkový Jolly Band.

Letošními novinkami v programu pak budou ukázky dřevorubeckých disciplín – timbersports, za účasti vicemistra světa a čtyřnásobného mistra Evropy Martina Komárka, a také rozmanité pivní soutěže. Závodit mezi sebou budou i zúčastněné pivovary, a to o přízeň návštěvníků – připravena je opět anketa o nejlepší pivo slavností. Uvidíme, zda-li Purkmistr z Černic obhájí loňské vítězství. Vzhledem k tomu, že letos by měla dorazit i Železná Ruda, půjde nepochybně o těžký souboj.

Nepomucké slavnosti se budou konat v sobotu 9. července od jedenácté dopolední až do hluboké noci. Program začíná po poledni a končí o půlnoci. Tou dobou pak startuje taneční afterparty za doprovodu zlámaných beatů v místním klubu Coffee-shop. Kdo nemá v plánu se zdržet až tak dlouho, může s sebou vzít i své ratolesti, kterým udělají jistě radost cukrovinky, zmrzlina či skákací hrad.

Jak již bylo zmíněno, pivní slavnosti se konají na nepomuckém náměstí a vstup je zdarma. Přijďte, jste vítáni.

Zdroj: Tisková zpráva Občanského sdružení Nepal | Autor: Pavel Kroupa

Moderní Francie je proslavená vínem, ale v době železné se zde pravidelně vařilo také pivo.

Důkazy o vaření piva ve Francii, které sahají až do 5. století před naším letopočtem, objevili archeologové z francouzského Národního centra vědeckého výzkumu (CNRS). V sedimentu, který pochází z vykopávek známého naleziště Roquepertuse v Provence, našli naklíčená semena ječmene. Jejich špatný stav naznačoval, že semena prošla částí sladovacího procesu. Jejich objev spolu se zbytky zařízení domácí sladovny naznačuje, že v době železné se obyvatelé Francie vedle přípravy vína pravidelně věnovali také vaření piva.

A jak celý proces vypadal? Podle archeologů lidé zrna ječmene nejprve nechali máčet ve vodě. Nasáklá je pak rozházeli po vyhrazené části ploché dlážděné podlahy, kde semena začala klíčit. Ve správné fázi klíčení je lidé opražili v peci a rozemleli kamenným mlýnkem. Slad pak nechali fermentovat v nádobách.

Zdroj: Rozhlas.cz

http://www.rozhlas.cz/zpravy/historie/_zprava/908266

Porovnávání úrovně migrace bisfenolu A z vnitřního ochranného laku plechovek určených pro balení různých druhů potravin.

V průběhu výroby plechovek určených k balení potravin je prováděn nástřik vnitřního ochranného laku. Vnitřní lak slouží jako protikorozní ochrana a brání změnám chuti balených potravin.

Bisfenol A (BPA) je chemikálie, která se vyskytuje v tomto vnitřním ochranném laku nápojových plechovek a konzerv. BPA je sporná sloučenina, vzhledem k tomu, že se uvolňuje do balených potravin a jeho příjem má podle všeho negativní vliv na lidské zdraví.

Migrace BPA z ochranné vrstvy laku do piva není však nikterak závažná. V plechovkovém pivu jsou koncentrace BPA velmi malé. Ve srovnání s jinými potravinami (viz tabulka), je pivo zatíženo tímto problémem minimálně, což pravděpodobně souvisí s výrazně kratší dobou tepelného zpracování. Obecně je přípustná výše uvolňování umělých hmot přicházejících do kontaktu s potravinami jasně stanovená. V Evropské unii je pro BPA platná hraniční hodnota, která činí 600 µg/kg.

Maximální koncentrace zjištěná v pivních plechovkách (6,5 µg BPA/l) je zřetelně nižší než výše uvedený mezní příjem. Příjem BPA z plechovek je tedy, vzhledem k měřenému přípustnému dennímu příjmu, velmi malý. Požití jednoho litru plechovkového piva odpovídá, u dospělé osoby vážící 70 kg, méně než 0,2 % přípustné denní dávky. Dospělí konzumenti piva nepatří do rizikové skupiny ohrožené BPA a pivní, resp. nápojové plechovky nepředstavují v současné době významný zdroj BPA, a proto se neuvažuje o nějakých dalších zvláštních omezeních.

Ze současného pohledu je obsah BPA, včetně odvozených rizik dopadu na zdraví u konzumentů piva, hodnocen jako nízký.

Koncentrace BPA u různých potravin balených do plechovek

Potravina | BPA (µg/kg)

Zelenina (fazole/kukuřice/rajčata) | 20-35

Ovoce (broskve/mango/ananas) | 5-25

Polévky (bramborová/gulášová) | 20

Mléčné výrobky (kondenzované mléko) | 31

Nápoje (nealko/pivo)| 0,1-6,5

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová | Brauwelt

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=111619&ids=173

Když chcete vyrazit zchladit žízeň pivem někam do hospůdky, můžete si být jistí, že nenarazíte na žádnou se stejnou nabídkou. Druhů zlatavého moku, v jehož pití Česká republika suverénně dominuje, je spousta.

Stále častěji se na pivním trhu objevují doposud neznámé značky ze zahraničí. Někde jsou na ně ovšem již zvyklí.

„My například už devět let čepujeme belgický Hoegaarden. K dalším nepříliš známým značkám, které u nás máme, patří například i pivo Vratislav. To je u nás dva roky,“ popsal provozovatel Chelsea Pubu ve Zlíně Roman Peška. Příznivců těchto nezvyklých značek podle něj není málo. „Je jich méně než klasických pivařů, ale zájem je,“ doplnil.

Podobně to vidí i číšník Jan Mana ze zlínského Canada Pubu, kde je výběr piva také široký. „Tak třeba Heineken pijí hlavně mladí. Kvasnicová piva zase lákají starší a ty zkušenější. Někde uprostřed je Starobrno,“ vysvětlil Mana. Zda si člověk troufne vyzkoušet jedno z netradičních piv, podle něj záleží na náladě. „Někteří přijdou a při výběru se rozhodnou zkusit ty rozmarnější kousky,“ dodal Mana s tím, že netradiční piva mají v nabídce už od založení hospody.

Zkouší hlavně mladí

To samé se dá říci o podniku U Čápa v Záhlinicích na Kroměřížsku, který funguje od letošního ledna. Má od začátku v nabídce pivo Poutník. „Chodí sem na něj převážně mladí, kteří chtějí vyzkoušet něco nového. Je také o něco levnější,“ objasnil tamní provozovatel Rostislav Murda.

Dalším z podniků, kde si návštěvníci zvykli na nové značky piv, je uherskohradišťský Nadrahach.cz. Do jejich nabídky patří již celkem známé Svijany a také piva značky Harrach. „Přes zimu jsme ho museli na nějaký čas zrušit, ale v teplejších měsících je velmi oblíbený. No a Svijany samozřejmě taky. Ty se čepují opravdu hodně,“ svěřila se Drahoslava Smetanová z hospůdky Nadrahach.cz, která funguje bezmála dva roky.

O tři roky déle mají nevšední pivo v hospodě U Jasana v Rožnově pod Radhoštěm. Je jím Bon. „Je tu celkem oblíbené. Lidi ho pijí rádi,“ potvrdil zájem návštěvníků tamní číšník Petr Čermák.

Velkým oblíbencem netradičních piv je i pětatřicetiletý Jan Horňák ze Vsetínska, který se prý nebojí experimentovat. „Když dorazím do podniku, kde mají nějaké netradiční pivo, tak ho hned vyzkouším. Rád experimentuju a ochutnávám další,“ svěřil se.

Zdroj: Zlínský deník | Autor: Marek Houser

http://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/pivari-v-kraji-radi-zkousi-nezvykle-druhy20110614.html

Hudbu, velký výběr piva, dobré jídlo, tohle vše ocenily stovky návštěvníků, kteří přišli o víkendu na klatovské pivní slavnosti.

Konaly se jako každý rok před kulturním domem. „Chodíme sem každý rok, vždy si moc rádi poslechneme hezké písničky od dechových kapel. Posedíme na čerstvém vzduchu, manželové si dají točené pivo a jsme všichni spokojeni,“ řekla Marie Kohoutová z Klatov.

Ale ne všichni ocenili právě skladbu kapel. „Musím říct, že letošní výběr skupin se organizátorům moc nevyvedl, a myslím, že je to znát i na počtu návštěvníků. Pamatuji si, že tady bylo vždy úplně narváno, že se nedalo projít a na pivo se stála fronta. Alespoň tu večerní kapelu měli dát nějakou lepší, známější, jako bývaly dřív,“ uvedl Petr Grolmus z Janovic nad Úhlavou.

Milovníkům piva hudba nevadila, byli spokojeni se správnou teplotou piva. „Nám vůbec kapely nevadí, máme alespoň důvod více pít, abychom je moc nevnímali. Jsme spokojeni, že máme výborné točené pivo se správnou teplotou a místo, kde si můžeme sednout,“ prozradil s úsměvem Tomáš Dlouhý z Klatov.

Kromě nepořádku a lidí pod vlivem alkoholu se na pivních slavnostech nic výjimečného nestalo, což potvrdil i Jaroslav Homolka z městské policie.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autorka: Daniela Loudová

http://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/na-slavnostech-teklo-pivo-proudem20110612.html

Východniari sú súťaživí a majú radi výzvy. Dokazuje to aj ich hojná účasť na sobotňajšom pokuse o slovenský rekord v otváraní plechoviek piva, ktorý sa uskutočnil v Kamenici nad Cirochou. Pivo v ruke napokon držalo celkovo 207 ľudí rôznych vekových kategórií.

Kamenica nad Cirohou. V blízkosti požiarnej zbrojnice sa v sobotu konalo milé podujatie, ktorého účelom bolo osláviť nastávajúci Deň otcov.

V rámci bohatého programu si organizátori vymysleli aj jednu špecifickú akciu, pokus o slovenský rekord v otváraní plechoviek piva: „Bude Deň otcov a ockovia majú radi pivo. Takže voľba bola jasná.“

Prvý raz na Slovensku

Podobný pokus sa na Slovensku zatiaľ ešte neuskutočnil. Preto si boli usporiadatelia od začiatku istí, že sa im zápis do knihy rekordov podarí.

Aby bol však priebeh regulárny a podľa pravidiel, museli byť splnené podmienky ako vytvorenie fotodokumentácie, videozáznamov či priložený menný zoznam ľudí. Až potom mohli organizátori poslať materiály do Prievidze.

Jedinečný zvuk

Jednotliví záujemcovia mali možnosť registrovať sa v špeciálne vyčlenenom stane. Keďže sa pokusu mohli zúčastniť len osoby staršie ako 18 rokov, zapisovateľky si museli u každého uchádzača zistiť údaj o veku.

Až po splnení tohto obmedzenia dostali jednotliví účastníci poradové čísla, ktoré si prilepili na vrchnú časť oblečenia.

Pred odbitím šestnástej hodiny bolo všetkým prihláseným odovzdané pivo. Na pódium vystúpil bývalý superstarista Robo Šimko, ktorý v stanovený čas začal odpočítavať. Päť, štyri, tri, dva, jeden a areálom sa zrazu ozval očakávaný zvuk jedinečný práve pre otvorenie plechovky.

„Neuveriteľné. Chcel som sa zúčastniť len tak pre zábavu, ale počuť to hlasné 'tss' bolo úžasné. Milujem pivo,“ zveril sa nám so svojimi pocitmi bezprostredne po skončení akcie Humenčan Milan.

Podobne reagovali aj ostatní účastníci: „Nečakala som, že sa mi to bude až takto páčiť. Pivo pijem iba príležitostne, ale dnes som si dala s chuťou. Prídem aj nabudúce.“

Najstarší mal 78 rokov

Organizátori nakoniec napočítali celkovo 207 účastníkov nielen z Kamenice nad Cirochou, ale aj z okolitých dedín, z Humenného, zo Sniny, alebo zo Svidníka. Najstarším bol Kameničan, sedemdesiatosemročný Ján Turovský.

Podľa očakávania bol záujem o akciu u mužov väčší ako u žien. Zatiaľ čo tvrdých chlapov sa zapojilo 140, jemnejšie pohlavie sa prihlásilo v počte 67.

Zdroj: Korzár.sk

http://korzar.sme.sk/c/5933038/kamenicania-sa-vdaka-pivu-zapisu-do-knihy-rekordov.html#ixzz1P89E9SIT

Spotřeba piva na jednoho občana naší republiky je asi 150 litrů. Češi jsou v tom nejlepší na světě. Udržovat toto prvenství včera vydatně pomohl trutnovský pivofest - osmý ročník tradičních slavností lahodného moku. Na Krakonošovo náměstí přitáhl tisíce návštěvníků.

„Osmý ročník pivofestu přinesl asi jednu z nejpozitivnějších nálad, která kdy na pivofestu byla. To publikum, které tady dneska bylo, bylo nabité pozitivní energií a bylo to cítit všude, včetně podia,“ řekl pořadatel pivofestu Daniel Šafr. Tradičně se pil domácí Krakonoš, Primátor, Svijany, Bernard, Gambrinus, Pilsner Urquell, Novopacké pivo, Rohozec, Radegast Birrel. Byly tu ovšem i nějaké novinky.

„Letos tady premiéru měl královedvorský pivovar Tambor. Poprvé se tu objevilo, já tomu říkám ženské pití, Frisco a co se týče stánků, byl tu pestřejší sortiment než v minulých ročnících,“ uvedl Šafr. O muzice na pivofestu pomohli rozhodnout příznivci stránek pivofest.cz. Internetové hlasování vyhrál folkový písničkář Jaroslav Hutka. Trojlístek hlavních účinkujících doplnila zpěvačka Věra Špinarová a rap-folkový písničkář Xindl X.

Xindl X nám řekl, že pivo rád nemá. Za to Věra Špinarová i Jaroslav Hutka k němu mají vztah kladný. „Jsem pivařka. Už delší dobu nepiju víno. Piju Birell - nealkoholické pivo a doma desítku Radegast. Mám radši slabší piva než silná,“ odhalila své chutě Špinarová. Pivo jí prý nejlíp chutná po koncertě, ale v hospodě už prý nebyla dlouho. „Už jsem starší, bydlím na vesnici a užívám si spíš takové pohody a klídku. V hospodě jsem nebyla, co bydlím mimo centrum. Tak to už je takových deset roků,“ dodala rockerka, která svými závěrečnými písněmi naprosto zhypnotizovala publikum.

Jaroslav Hutka pochází z Moravy, takže je odkojený na vínu. „V emigraci v Holandsku jsem zjistil, že pivo je užitečný, protože belgický piva jsou dobrý. Takže dneska jsem jak víno, tak pivo,“ vysvětlil Hutka a prozradil, že nejradši má kvasnicové pivo, a to těsně před spaním. Hospodu rád využívá jako místo na psaní textů. „Ale večer u piva už se to moc nedaří. Odpoledne v kavárně při zředěném vínu nebo kafíčku - to mi to myslí, ale večer u piva je tak na mluvení s kamarády nebo čtení novin,“ dodala programová tečka osmého ročníku pivofestu.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Trutnovinky | Autorka: Denisa Gumbírová

http://www.trutnovinky.cz/index.php?gid=28626

Viete o tom, že doma si nemusíte variť len kávu? Na to, aby ste si uvarili vlastné pivo, v podstate potrebujete iba dva veľké hrnce.

U Miroslava Blanaroviča (59) z Rimavskej Soboty je piva doslova plný byt. V kuchyni má totiž vlastný pivovar a na to, aby si uvaril akékoľvek pivo, mu stačia dva hrnce. „Ibaže všetci susedia hneď vedia, že varím pivo, tak to v paneláku rozvoniava,“ smeje sa muž, z ktorého sála pivovarnícke nadšenie. „Niekedy mi to jeho varenie piva už lezie hore krkom. No čo už mám robiť, keď ho to tak baví,“ chápavo sa usmieva aj manželka Danka. Už si zvykla, že približne raz za mesiac sa jej kuchyňa zmení na alchymistickú dielňu, kde vznikajú jedinečné pivá, a že Miroslav väčšinu voľného času venuje zháňaniu všetkého, čo súvisí s ich výrobou.

S prvým to prehnal

K výrobe piva sa Miroslav Blanarovič dostal ako absolvent pivovarníckej školy. „V čase, keď som sa učil, sa u nás varilo zväčša len desať- a dvanásťstupňové pivo. Zberal som však pivné etikety a na nich som objavil aj trinástku či dokonca sedemnástku. Vtedy som začal snívať, že si raz navarím pivo podľa vlastnej chuti,“ spomína domáci pivovarnícky majster. I keď potom desať rokov pracoval v rimavskosobotskom pivovare, kde prešiel hádam všetkými robotníckymi profesiami, prvé vlastné pivo si uvaril len pred štyrmi rokmi. „Na internete som objavil domáci pivovar. Išlo vlastne o nádobu, kde sa len naleje čistá voda, nasype dodaný polotovar, nechá sa to vykvasiť a pivo je hotové. Výsledok som však nemohol ovplyvniť.“ Pani Danka síce pochybovala, že si doma dokáže pripraviť dobré pivo, no už to prvé všetkým chutilo. Iba to prehnal s jeho silou. „Mám rád tmavšie pivá a pri objednávaní polotovaru som siahol po tom najtmavšom, čo ponúkali. Pivo tak vyšlo až príliš ťažké. Priatelia si ho však pochvaľovali, lebo pili niečo, čo nemalo unifikovanú chuť, ktorá je pri pivách z nadnárodných kolosov rovnaká v Amsterdame, Bratislave, či u nás na Gemeri.“

Pivo podľa chuti

V jeho predstavách sa stále objavovali malé pivovary, ktoré obdivoval na západe Európy. „Robil som v dedine, ktorá mala hádam dvetisíc obyvateľov, no boli tam tri pivovary. V každom varili iné pivo, ktoré malo špecifickú chuť, takže som si mohol zvoliť podľa nálady, do ktorej pivárne práve chcem ísť,“ vysvetľuje, čo ho podnietilo k tomu, aby prestal s polotovarom a začal variť pivo priamo zo surovín. „Na to už síce človek musí mať isté znalosti, no z druhej strany nie je ničím obmedzovaný a varí si naozaj podľa vlastnej chuti. Ja som mal základy zo školy, ale na internete sa dajú nájsť rôzne postupy, takže pivo podľa nich uvarí každý, kto chce.“ Na internete našiel aj mnoho priateľov s podobnou záľubou alebo takých, ktorí sa to chceli naučiť. „Nech sa mi pokojne hocikto ozve, rád mu ukážem, ako sa to robí,“ odkazuje všetkým.

Nachmelený byt

Pivo varí v kuchyni zhruba raz za mesiac. „Keď mám čas a manželka nie je doma,“ smeje sa. Vtedy si vynesie z pivnice na piate poschodie varnú nádobu, ktorú si vyrobil zo zaváracieho hrnca, i nádobu na stáčanie piva, pripojí to všetko na počítač a na štyri hodiny má o zábavu postarané. „Mojou kanceláriou je jedna stolička, odkiaľ všetko riadim,“ smeje sa šéf mikropivovaru, ktorý má aj svoju registrovanú značku. „Keď varím pivo, celý byt je nachmelený, všetko je sladké, ešte aj vzduch sa lepí. Ešte dobre, že ma Danka chápe,“ uvedomuje si podporu manželky, ktorá sa zmierila, že raz za čas je kuchyňa len manželova, koberec vtedy nájde v spálni a na gumolite je čoraz viac zárezov od hrán nádoby s pivom.

Pivový šampus

Po štyroch rokoch už dokáže Miroslav uvariť nealkoholické pivo, ako aj dvadsaťstupňové. Má aj niekoľko vlastných receptov, z ktorých je zvlášť hrdý hlavne na špaldové pivo, ktoré sa u nás nevarí. „K sladu pridávam špaldu, teda divokú pšenicu. Tú si však sám upravujem. Pivo chutí po lieskových orieškoch,“ zdôveruje sa a vzápätí vyťahuje laboratórny rozbor tohto zvláštneho piva. „Vidíte,“ ukazuje na jeden z údajov: „Je takmer úplne bez cukru, takže ho môžu piť aj diabetici.“ Keď si nedávno kúpil špaldové pivo v Česku, zaplatil za tri deci niečo vyše dvoch eur. „U mňa je to podstatne lacnejšie. Vo všeobecnosti ma pol litra piva vyjde na tridsať až šesťdesiat centov. Kompletne aj s elektrinou,“ dokumentuje svoje údaje tabuľkami, kde si značí všetko, čo ho výroba piva stojí. Stalo sa, že sa mu pivo aj nevydarilo. „Otvoril som fľašu a polovica vystrekla von ako šampanské. Nebolo dokvasené,“ priznáva Miroslav.

Atmosféra v krígli

V pive sa však Blanarovičovci nekúpu. Viac ako dvesto litrov si nemôžu uvariť. Nedovolí to zákon, ktorý jasne hovorí, koľko piva si možno urobiť na vlastnú spotrebu. Miroslavovým snom je však vybudovať obecný pivovar, kde by ľudia prišli nielen na pivo, ale mohli by vidieť aj proces výroby. „V Bavorsku som totiž pri jednom stole obedoval ja a pri druhom majiteľ pivovaru, ktorý mi potom ukázal celú výrobu. Bolo to úžasné. Malo to atmosféru, ktorú by som raz chcel vytvoriť aj u nás,“ uvažuje a hneď rozvíja plány, ktoré nosí v hlave. Už má dokonca vyhliadnutú vhodnú budovu. Paradoxom však je, že svoje pivá takmer nepije. Nie je veľký pivár, no hlavne takmer všetko, čo navarí, vypijú priatelia. „Veru, najviac rozdá. Často sa stáva, že ak si chceme dať doma pivo, ideme si kúpiť,“ pritakáva pani Danka. Jej to je vlastne jedno, lebo ona manželove pivá len ochutnáva. „Pre mňa sú príliš ťažké, preto mám radšej pivo z obchodu.“ Aj napriek týmto slovám sa však vzápätí dočká manželovho vyznania, keď sa dozvie, že je vlastne najdôležitejšou súčasťou jeho technológie varenia zlatistého, penivého moku. „To, či sa mi pivo podarilo, vidím v jej očiach. Väčšinou ona prvá ochutná každú moju várku, a keď sa mračí, hneď viem, že niečo nie je v poriadku,“ smeje sa nad jedným zo svojich výrobných tajomstiev Miroslav.

Uvarte si vlastné pivo

Suroviny:

4,5 kila plzenského sladu (od 4 €)

16 litrov vody, chmeľ (100 g za 1,6 €)

kvasnice (od 0,5 €)

Postup: Zošrotovaný slad sa varí pri teplote od 45 stupňov Celzia, pričom sa teplota postupne zvyšuje až na 78 stupňov Celzia. Výsledná masa sa scedí a po ochladení sa znovu dáva do varnej nádoby, objem sa doplní vodou do 20 litrov a pridá sa 30 gramov chmeľu. Po odstavení a vychladení sa pridajú kvasnice, obsah sa stočí do fliaš a po troch týždňoch je vaše pivo na svete. Nezabudnite, čím dlhšie pivo leží, tým je lepšie. Ideálne je konzumovať pivo najmenej po štyridsiatich dňoch zrenia.

Zdroj: Pluska | Autor: Milan Grejták

http://www.pluska.sk/zena/volny-cas/pivo-z-vlastnej-kuchyne.html

Nové chuti, obaly a dokonce i nové pivní styly jsou lákavým podnětem pro zveřejnění v časopisech pro milovníky piva a v komentářích na internetových stránkách.

Jeden z brooklynských sládků považuje za inovaci v tomto oboru pivo, technologii nebo inspiraci, o níž spotřebitelé nikdy předtím neslyšeli, neviděli a ani neochutnali. Pro jeho pivovar novinky znamenají nějaký nový názor, který je důvodem pro to, aby se realizovaly myšlenky přicházející vně pivovarského světa – od kuchařů vinařů, barmanů či dokonce barových muzikantů.

Bez novinek by bylo pivovarství jen rutinní technickou záležitostí, které by ztratilo jiskru tvůrčího potenciálu a gastronomičtí odběratelé i jejich zákazníci by brzy začali postrádat dosavadní radost a potěšení z těchto zpestření nabídky.

Podle majitele jednoho pivovaru v Dánsku udržují novinky zájem o pivo. V případě, že se nedělají v sortimentu obměny a nehledají se nové cesty, lidé se začnou vracet k tomu, co již znají, a trh tím stagnuje.

Jednou z novinek belgické společnosti Brouwerij Bosteels je Bière de Champagne, světlé pivo, při jehož výrobě se uplatňují stejné kvasinky, jež se používají k výrobě šampaňského vína. Toto pivo, které se uvádí do oběhu pod značkou Deus, je nabízeno ve stále větším počtu restaurací oceněných michelinskými hvězdami.

Spoluprací mezi bavorským expertem a pivovarníkem ze severní Anglie vznikla v britské společnosti Bowland Brewing Company novinka Artisan Gold.

K popularitě některých dalších britských silných piv přispělo i staření v sudech od rumu či whisky. Takové druhy piva jsou známy po celém světě, zejména u návštěvníků pivních festivalů, soutěží a webových stránek.

Většina piv naprosto ztratí svůj chuťový profil, když je podáváno s ledem. Jednou z výjimek je ale pivo Liefmans Fruitesse od belgické společnosti Duvel Moortgat. Jedná se o tradiční belgické pšeničné svrchně kvašené pivo s přídavkem třešní, které je servírováno na ledu ve speciální sklenici, ozdobené mátou, jako letní nápoj připomínající dobré růžové víno. Oproti němu má však jen třetinový obsah alkoholu. Je považováno za velkou konkurenci cidru. Liefmans Fruitesse je k dostání v barech, kavárnách, na festivalech a v zahrádkách na náměstích po celé Belgii a za poslední rok jeho prodej vzrostl o 200 %.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=111501&ids=173