Stavba nové konstrukce a výsadba rostlin ovšem stojí v průměru půl milionu korun.

Jedním z hlavních úkolů českých chmelařů v nejbližších letech je obnova porostů a konstrukcí chmelnic. Je to nutné proto, aby české chmelařství bylo do budoucna konkurenční. Zaznělo to na Chmelařském kongresu v Praze, který proběhl v minulých dnech.

„Otázka rychlé obnovy českých chmelnic a udržení konkurenceschopnosti oboru, a to zvláště v době současné ekonomické recese, je více než aktuální. Hlavní úlohou je maximální zvýšení investic do oboru,“ uvedl Zdeněk Rosa, tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR s tím, že čeští chmelaři spoléhají na spolupráci a pomoc z národních a evropských dotačních programů. „Bez těchto investic dojde k dalšímu prohloubení problémů českého chmelařství a rozšíření mezery vůči dalším velkým světovým pěstitelům chmele, kterými jsou Německo, USA a dnes už také Čína. V návaznosti na dobrý výsledek minulého roku byla již řada pozitivních kroků v tomto směru v českém chmelařství nastartována a je potřeba tento trend udržet,“ dodal Z. Rosa.

To hlavní, co čeští pěstitelé pivovarům nabízejí, je podle jeho slov jedinečná kvalita českého chmele, a to především v podobě odrůdy Žatecký poloraný červeňák. „Rozšiřuje se však také sortiment a produkce dalších odrůd, například Sládek, Premiant a Agnus. V minulých letech byly registrovány i další české odrůdy Harmonie, Rubín, Kazbek a Vital,“ dodal.

V České republice se chmel loni pěstoval na zhruba 5350 hektarech, nejvíce tradičně na Žatecku. Z toho téměř devadesát procent chmelnic je osázeno odrůdou Žatecký poloraný červeňák. Loni se v Česku sklidilo celkem 6753 tun chmele, chmelaři hodnotili tento výsledek jako velmi dobrý.

Téměř dvojnásobné stáří

V Česku se průměrné stáří porostů chmelnic pohybuje kolem 17 let, ideální by bylo kolem deseti let. Aby čeští chmelaři co nejrychleji obnovili staré porosty, potřebovali by během pěti let vysázet nové rostliny zhruba na dvou tisících hektarech. „Letos bychom chtěli obnovit zhruba tři stovky hektarů,“ uvedl Zdeněk Rosa.

V loňském roce se přitom v Česku objevil nový chmel na 230 hektarech.

Stavba nové chmelnice stojí zhruba půl milionu korun. Pěstitelé mohou získat dotaci jak na vlastní stavbu konstrukce, tak i na nové chmelové porosty.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt

Je to zvláštní pohled. Z jedné strany toužimský zámek, o nějž soukromý investor nejeví zájem, z druhé strany přilehlý pivovar, který patří městu.

A jedině pivovar se probouzí k životu, i když Toužim by si přála, aby totéž zažíval celý památkový komplex ve městě. Bohužel. Toužim vlastní pouze pivovar. Jeho obnova bude stát přibližně 60 milionů korun. Touto sumou město pochopitelně nedisponuje, ale do rekonstrukce pivovaru se pustilo s velkou vervou.

Po dokončení by zde měla být obřadní síň, kulturní sál, kino a prostory pro další kulturní akce. Součástí budovaného komplexu by měl být i pivovar rodinného typu. Pivo by se tedy vařilo přímo před zraky konzumentů.

To je ale budoucnost. Aby pivovar mohl žít, k tomu je třeba nejenom peněz, ale také vůle a snaha městského úřadu rekonstrukci začít a také sehnat peníze, které si jeho oprava vyžádá.

„Na tuto akci se snažíme využít i dotace ze státního rozpočtu, především z kapitoly architektonického dědictví,“ uvedl starosta Toužimi Antonín Vrána.

Miliony na opravu střechy toužimského pivovaru už obec získala, ovšem rekonstrukce celého památkového objektu si vyžádá přibližně 60 milionů korun. „Kromě záchrany samotné budovy musíme obnovit a zrekonstruovat inženýrské sítě a také vybudovat zeď u pivovaru, která spadla,“ nastínil objem prací toužimský starosta.

Kromě toho se Toužim potýká s vandalstvím, které je v zámku a přilehlém pivovaru prakticky na denním pořádku. „Zámek už téměř vandalové a zloději rozebrali, z toho zbyly jen obvodové zdi. To, co jsme ale na pivovaru už opravili, to nemůžeme, ani nechceme nechat rozkrást. Je to stále dokola. Pivovar je náš, ale zámek je v soukromých rukách. A to je rozdíl,“ dodal starosta Vrána.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Ivana Kalinová | Foto: Daniel Seifert

I tuto stránku měly jinak úspěšné reprezentační slavnosti piva a minerálních vod v Táboře.

Místní hospody a restaurace měly minulý týden s návštěvníky utrum.

„Návštěvnost byla nulová. Zavírali jsme namísto o půlnoci už v devět hodin večer. Lidé nechodili, ale dalo se to čekat,“ říká vedoucí jamclubu Poslední nota Kateřina Kramarovičová. Odhadla, že tržby za čtyři dny slavností klesly asi o polovinu.

„Loni rozdíly tak markantní nebyly. Asi to bylo tím, že byl náš podnik nový. Taky účast na slavnostech byla podle mě letos vyšší,“ uvedla Kramarovičová, která oslavu zlatavého moku také nakonec nevynechala.

O nic lépe na tom nebyla restaurace U Rytíře na Křižíkově náměstí. Tržby klesly až o 70 procent.

„Obědy byly dobré, ale večery hodně slabé. Zasáhlo nás to hodně, protože sem chodí zejména pivaři,“ sdělil spolumajitel Josef Svatek, který má na starost i restauraci U Dvou koček na Starém městě. Jak uvedl, tam pivní slavnosti nedosáhly.

„Přes slavnosti jsem v práci nebyl, pouze jeden den v herně Havana na Křižíkově náměstí. Tam je to spíš o výherních automatech, takže jsme nic nepocítili. Myslím, že hůř na tom byly spíš klasické bary a restaurace,“ poznamenal barman Jan Šimík.

Vše proběhlo v klidu

Devatenáctý ročník slavností piva měl rekordní účast nejen mezi pivovary, kterých se o titul Česká pivní pečeť přijelo utkat 67, ale i u návštěvníků.

Díky zvýšené kapacitě prostor hotelu Palcát, se na slavnosti vešlo 4000 příchozích.

„Jsem spokojený, že se nikomu a nikde nic špatného nestalo. Lidem se to líbilo, ale byly problémy s hlučností. Propříště musíme udělat kompromis. Rádi bychom tu měli i více zahraničních pivovarů, ale vše závisí na vývoji současné hospodářské krize,“ zhodnotil slavnosti pořadatel Alois Srb. Dodal, že hospodám a restauracím ubližovat nechce.

„Je to jednou ročně a rádi bychom s nimi spolupracovali. Mohli bychom jim poskytnout například část stánků s pivy nebo pivovarskou nabídku. Zatím jsem se na tom s nikým nedomluvil, je to pro ně asi moc práce a starostí,“ míní Srb.

Podotkl, že ve světě je běžné, že se na pultě v hospodě nachází i osm druhů piv. Hospody tak chtějí plně uspokojit klientelu. To se však v Čechách zatím příliš nenosí.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: David Peltán

Plzeňská Střední odborná škola a střední odborné učiliště obchodu, služeb a provozu hotelů má funkční pivnici a je jediná v západních Čechách. Učni i studenti si v ní několikrát ročně zkoušejí správně čepovat pivo a díky praxi u školní pípy dokážou také sami narážet sudy nebo čistit trubky. O výrobě zlatavého moku jim navíc pravidelně přednášejí zástupci pivovarů.

"Pivnici tady ve škole máme od začátku, co zde sídlíme, tedy už zhruba pět let. Slouží pro praxi studentům a doplňuje teoretické přednášky, které o pivu mají. V západních Čechách jsme s největší pravděpodobností jediné školské zařízení, jež vlastní pivnici," řekla Jitka Sochorová, ředitelka školy se třemi stovkami učňů a studentů.

Profesionálové z pivovarů do školy přicházejí dvakrát ročně. Studenti se od nich dozvědí, z jakých surovin se chmelový nápoj vyrábí, jaký je technologický postup, jak se správně čepuje, ošetřuje, jakou má mít mírz a podobně. Pak zajdou do školní pivnice, kde si teorii zkoušejí v praxi. Ze sudů čepují pivo do sklenic, na rozdíl od klasických restaurací ale jen nealkoholické.

"Po ukončení školy jsou naši absolventi schopni mimo jiné správně točit pivo, ale i narážet sudy a čistit trubky. Se zařízením umí v provozu pracovat," dodala Sochorová. Povinnou praxi v pivnici absolvují nejen studenti tříletého kombinovaného učebního oboru kuchař-číšník pro pohostinství, ale také studenti čtyřletého maturitního oboru hotelnictví a turismus, teoretických přednášek se účastní i studenti cestovního ruchu.

Kromě pivnice ve škole funguje také cvičná restaurace a kuchyně. Škola nabízí pořádání rautů, banketů a dalších společenských akcí, přičemž učni a studenti se podílejí na přípravách i na samém průběhu akce. "Během studia mohou také absolvovat barmanské a someliérské kurzy nebo třeba zkusit kurz vyřezávání ovoce a zeleniny," dodala učitelka Jana Linhartová.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Eva Barborková

„Dobré pivo, děvy hezké“ – to jsou dary země české! V Žatci se rozhodli nezůstat u pouhé rýmovačky a spojili obojí v jednu velkou reprezentativní soutěž o Miss zlatého moku ČR. Zároveň je oslavou tradičního Žateckého chmele a českého sladu. Letos však prochází soutěž zásadními změnami. Tou hlavní novinkou je, že klání dívek se neuskuteční pouze v žateckém divadle, ale jednotlivé soutěže proběhnou v několika dnech i na dalších místech.

„Tradičně galavečer s volbou Miss zlatého moku probíhal v pátek v termínu konání Dočesné v žateckém divadle. A to se ukázalo postupně jako závažný problém, neboť zaměstnanci divadla se jako organizátoři věnovali Dočesné, navíc v budově divadla mají vždy technické zázemí třeba ti, co stavějí podium,“ vysvětlil důvody, které vedly organizátory k tak radikálním změnám Petr Šimáček, ředitel soutěže.

Proto se tento rok začne v pátek 4. září dopoledne, kdy se deset finalistek utká na chmelnicích Chmelařského institutu v ručním česání chmele, což je jejich první disciplína. Odpoledne se dívky zúčastní po boku zástupců „svých“ pivovarů tradiční degustaci piv, která v rámci Dočesné probíhá. V sobotu 5. září, v rámci žatecké Dočesné, pak na hlavním pódiu, před žateckou radnicí, bude deset finalistek představeno návštěvníkům chmelových a pivních slavností a zároveň se účastníci Dočesné dozvědí, u kterého stánku, která dívka bude čepovat pivo. A právě návštěvníci pak svými hlasy rozhodnou, která ze soutěžících získá titul Miss sympatie. Tento systém ještě více zviditelní jednotlivé pivovary, které letos projevují o tuto formu prezentace při Miss zlatého moku ČR velký zájem. „Jde o prestižní událost, určitě se spolu s dalšími pivovary z celé ČR tradičně a rádi zúčastníme,“ potvrdil Ing. Josef Vejlupek z pivovarů Drinks Union a. s.

„Náš pivovar v této ojedinělé soutěži také nebude chybět,“ uvedl Ing. Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru a dodal: „Máme za to, že změny v letošním ročníku soutěže budou prospěšné i pro daleko lepší a zdařilou prezentaci pivovarů a jejich výrobků.“

„Celá soutěž pak vyvrcholí v pátek 11. září Galavečerem Miss zlatého moku ČR v žateckém Městském divadle. Zde proběhnou poslední dvě disciplíny, promenáda v plavkách a volná disciplína. Součástí bude promítání medailonků finalistek, jak z příprav na celou soutěž, tak ze samotné první její části, která proběhla o Dočesnou,“ říká režisér akce Jiří Kopřiva.

Kromě novinek při samotné soutěži mají pro letošek organizátoři připraveny i velice známé osobnosti, které by měly Miss zlatého moku České republiky přinést ještě větší zájem veřejnosti. Svoji účast již potvrdilo moderátorské eso soutěží Miss v podobě Jana Čenského, z populárních osobností by měla vystoupit například skupina Gipsy.cz a další známí zpěváci.

Také soutěžící dívky si přijdou na své. V rámci příprav by se měly zúčastnit týdenního soustředění u moře, zatím to nejpravděpodobněji vypadá na Tunis. Zatím je přihlášeno 74 uchazeček a denně se hlásí další. Vybráno však nakonec bude do soutěže jen deset krásek, které budou zastupovat deset českých pivovarů.

Zdroj: e-region.cz | Autor: Jiří Vích

Nejen pivem je člověk na pivních slavnostech živ. Na oslavě je samozřejmě i spousta hudby, soutěží a jídla.

Své kulinářské recepty předvádí i Maruška z Vimperka, která vychází ze staročeské kuchyně a staré recepty dotáhla k dokonalosti. Mezi její pochoutky patří například čertík v lokši.

„K vytvoření takových pochoutek je v dnešní době chemie potřeba spoustu poctivé ruční práce. Staročeské recepty jsem spojila s mými a vznikly tyto speciality. Důležitý je samozřejmě vztah k této práci, pouze vydělávat peníze nejde. Lidé poznají, že jste to neudělali poctivě,“ informovala Marie Riedlová z Vimperka, pro kterou Tábor není neznámé město.

„Jezdíme do Tábora na jarmarky a různé slavnosti, takže tu nejsme poprvé,“ odpověděl Karel Riedl, její manžel.

Čtvrtečním slavnostem piva vévodila soutěž o nejhezčí pivní etiketu. Návštěvníci vybírali z 86 pivovarů a vybrat tu nejhezčí nebylo nic jednoduchého.

„Na první příčku jsem umístil pivo s názvem Hemp Valley Beer, na druhou pivo Mary Jo a na třetí jsem dal Kvasar z Černé Hory,“ uvedl ihned po odevzdání losovacího lístku Jan Dvořák z Bechyně.

Na první dvě příčky umístil piva konopná. „Etikety obou značek se mi líbí; na jedné je krajinka, na druhé žena,“ dodal Dvořák s tím, že loni se mu na slavnostech líbilo víc. Měl totiž lepší místa k sezení a také pivní etikety se mu zdály hezčí.

Zdroj: Táborský deník | Autor: Daniel Vacek a David Peltán

Před staletími odtud vozili sudy slavného branického piva, dnes je areál Dominikánského dvora v centru Braníka opuštěný.

Změnit by to teď mohlo rozhodnutí rady Prahy 4. Její členové vybrali společnost TCP Vidoule, která slíbila zchátralou památku zachránit.

„Vybrali jsme společnost, která v areálu vybuduje vysokou školu pro restaurátory,“ vysvětluje starosta Prahy 4 Pavel Horálek.

Radnice podle starosty upřednostnila projekt, který oživí Braník příchodem mladých lidí před projekty nabízejícími využití areálu třeba jako hospic. Navíc v sousedství už fungují dva sociální ústavy a vznik třetího by z Braníka udělal ghetto plné seniorů.

Firma TCP Vidoule, jejíž většinovým vlastníkem je pražský magistrát, počítá s tím, že do roka bude projekt přestavby Dominikánského dvora na vysokou školu hotový. „Ještě letos budeme pokračovat v opravách, které zamezí chátrání objektu,“ říká předseda společnosti Zdeněk Kovářík.

Radnice čtyřky odhaduje náklady na opravu dvora přibližně na 200 milionů korun. „Podobná škola, která by pro Prahu vychovávala památkáře a restaurátory, v metropoli zatím chybí,“ vysvětluje starosta Horálek.

Chátrající areál budov s věží, kde od 17. století vařili dominikánští mniši pivo, je jednou z mála dochovaných památek Braníka. V 60. letech minulého století byl prohlášen za kulturní památku. Z původních čtyř křídel objektu, který vyrostl na místě středověké tvrze, se do současnosti dochovala tři včetně zvonice z roku 1761.

Památka je až na střechu, kterou radnice nechala před časem opravit, ve špatném technickém stavu a jsou v ní sklady několika firem.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Robert Oppelt

Ve druhém největším městě v kraji včera vyvrcholil již 19. ročník této oblíbené akce. Odborníci tentokrát hodnotili rekordní počet piv ve 13 různých kategoriích. Letos tu předvádělo své výrobky 67 pivovarů z Čech i ciziny.

Rekordní počet vzorků zlatavého moku letos posuzovala porota 19. ročníku Reprezentačních slavností piva v Táboře. Na jeden z největších festivalů svého druhu v zemi přihlásily pivovary celkem tři sta svých výrobků. Soutěžily o titul Česká pivní pečeť.

Rozmanité druhy piva hodnotili odborníci ve třinácti kategoriích už od úterý. Letos poprvé také ve třídě polotmavá piva. Slavnosti vyvrcholí právě dnes večer, kdy porota vyhlásí Extra českou pivní pečeť a předá ocenění všem vítězům.

„Celkem letos do Tábora přijelo 67 pivovarů. Většina z České republiky, ale máme zde i zástupce z Polska nebo Slovenska,“ řekl pořadatel slavností Alois Srb.

Tmavé výčepní umí Slováci. Právě slovenští sousedé ovládli středeční degustaci tmavých výčepních piv. Porotě nejvíce chutnal Popper ze stejnojmenného pivovaru v Bytče. Hned za ním skončil Zlatý Bažant z Heinekenu Slovensko.

„Jezdíme sem téměř od začátku a pár cen už jsme získali. Některá piva mi při degustaci moc chutnala, ale vše je anonymní, takže se člověk nedozví, která to byla. To je trochu škoda,“ poznamenal zástupce pivovaru Heineken z Hurbanova Karol Fance. Při přebírání stříbrné České pivní pečeti dodal, že soutěž podle něj byla velmi vyrovnaná a kvalita posuzovaných piv se rok od roku zlepšuje.

Z jihočeských producentů piva se letošního ročníku festivalu zúčastnil například Měšťanský pivovar Strakonice, krumlovský Eggenberg nebo třeboňský Regent, který dnes také převezme cenu za druhé místo v kategorii polotmavých piv.

Včerejší den v kongresovém sále Jihočeské univerzity, kde se vzorky ochutnávaly, ale patřil především minipivovarům. Těch do Tábora letos přijelo 36. „Jejich počet každým rokem výrazně roste. Je to tím, že se v zemi stále otvírají nové malé pivovary. Jejich majitelé také zjistili, že se tímto způsobem mohou dobře zviditelnit,“ podotkl Srb.

Jižní Čechy reprezentovaly v soutěžích minipivovarů Pivovarské dvory Lipan Dražíč z Českobudějovicka a Zvíkov z Písecka. „Podle mého je nejdůležitější, aby pivo nabádalo k dalšímu napití. Osobně dávám přednost těm vícestupňovým,“ svěřil se jednatel Pivovarského dvora Zvíkov Michal Voldřich.

Zajímavá piva mohla každý den od čtyř hodin odpoledne popíjet i veřejnost v táborském hotelu Palcát. Milovníci tradičního alkoholického nápoje měli na výběr z pětaosmdesáti druhů.

„Včera jsem ochutnal asi osm piv. Pět z nich jsem v životě nepil, takže je to určitě zajímavé. Na slavnostech jsme už potřetí a přijedu i příští rok,“ uvedl pětačtyřicetiletý Zdeněk Svačina z nedalekého Sezimova Ústí.

Pořadatelé pro návštěvníky, kterých se do hotelu denně vešlo okolo tisíce, připravili i zábavný program. Téma se točilo jak jinak než okolo piva. Zájemci tak například soutěžili ve vyprazdňování půllitrů na čas nebo v poznávání značek piv.

„Já sám rozlišuji dva druhy piva - dobré a špatné. Naším cílem je hlavně ukázat lidem novinky a zajímavosti z této oblasti,“ řekl s úsměvem Srb, který před devatenácti lety reprezentační slavnosti založil.

Paradoxem je, že v samotném Táboře, který se každoročně na čtyři dny mění v město piva, nyní pivovar chybí. „Dříve tu byl jeden podnik, ale velmi špatný. Zavřeli ho v osmdesátých letech,“ dodal Srb.

***

* Odborná degustace Porota táborských pivních slavností letos za tři dny stihla ohodnotit tři sta vzorků piv, což je rekordní počet v historii této akce. Vystřídali se v ní odborní zástupci soutěžících pivovarů. Anonymně posuzovali pět vlastností piva -vůni, chuť, hořkost, plnost a jeho říz. Oceňovali je známkami jedna až šest, přičemž jednička znamenala stejně jako ve škole nejlepší ohodnocení. Výsledky od všech porotců pořadatelé sečetli. Vítězem se stalo pivo s nejnižším bodovým skóre. Zlatavé moky letos soutěžily v celkem třinácti kategoriích. Zástupcům jihočeských pivovarů se ale na domácí půdě příliš nedařilo. Na stupně vítězů dosáhl jen polotmavý Bohemia Regent pivo Petra Voka z Třeboně, který skončil ve své kategorii druhý. Třetí místo v soutěži piv se sníženým obsahem cukru vybojovalo Dianello z Budějovického měšťanského pivovaru. Včera pozdě odpoledne se ale ještě konaly dvě poslední degustace a to kvasnicových a světlých speciálních piv.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Lenka Zimmelová

Víno nepijí! Tak zní verdikt odborné poroty, která včera na slavnostech piva pokračovala v hodnocení kvality „tekutého chleba“.

„Víno sporadicky, jen když už není co jiného pít. Určitě vede pivo a pak nějaká kořalka jako kalvádos,“ shoduje se s ostatními degustátory Mojmír Velký z Vojkovic na Moravě, který je majitelem a sládkem tamního minipivovaru Koníček. Založil ho před třemi lety. „Máma má hospodu a já se v oboru sladovnictví vyučil. Řekl jsem si tedy, proč pivo kupovat, když ho můžu vařit. Odbyt máme zejména u hospod a soukromých zakázek,“ vysvětlil.

S polotmavým pivem se včera dokonce probojoval na páté místo, mezi velké pivovary. Na táborských slavnostech je nováčkem, a tak se přijel především seznámit.

Cizí chutě? Ne!

Včera se do rukou degustátorů dostaly světlé ležáky, piva tmavá a polotmavá. Hodnocení je pro odborníky velice náročné. „Vzorků je hodně. Musím říct, že nám pořadatel pan Srb dává zabrat. Je těžké udržet si smysly, zejména chuť a čich, v plné kondici a soustředěnosti,“ říká výrobní ředitel krumlovského pivovaru Eggenberg Rostislav Zagora.

Vysvětlil, že pivo nesmí mít hlavně cizí vůně a příchuti jako kyselost či máslovitost. Pokud to ovšem není záměr, jako je tomu u některých belgických piv.

„Ve světě jsou různé příchuti piva běžné. V Čechách jsou ale spotřebitelé stále konzervativní, i když mezi mladými už začínají tato atypická piva nabírat na oblibě,“ doplnil sládek Radek Bařtipán z Pivovaru Žatec.

Voda nad zlato

Na kvalitu piva má podle pivovarnických odborníků největší vliv voda. „Bez ní dobré pivo uvařit nelze. Pro světlá piva je ideální měkká. My ji máme přímo z hor,“ tvrdí Velký. „Důležité jsou všechny ingredience. Slad, voda a hlavně český chmel,“ podotýká Zagora. Podle něj i Bařtipána se ve finále chutě piva nejvíc liší poměry látek.

„To je to, co nadnárodní pivovary odbourávají. Pivo je jako svíčková, všichni mají stejné suroviny, ale jinak je namíchají,“ dodal Bařtipán. Prozradil, že jejich žatecký pivovar bere dokonce slad na tmavé z táborské výrobny.

Všichni oslovení degustátoři se na závěr shodli, že nejlepší pivo je to jejich a že jediné poctivé pochází z malých pivovarů, kde se vaří podle tradičních receptur.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: David Peltán

Tábor hostí 19. ročník Reprezentačních slavností piva a minerálních vod. Dopoledne patří soutěžím, odpoledne je vyhrazeno ochutnávkám pro veřejnost. Ceny pro nejlepší budou vyhlášeny v pátek.

Zdroj: RTA.cz

Jihočeský Tábor hostí už podevatenácté reprezentační slavnosti piva, které patří k největším akcím tohoto druhu u nás…

Sjeli se sem pivovarníci z 67 našich i zahraničních pivovarů. A tak si tady až do 6. února milovníci zlatavého moku přijdou na své. V táborském hotelu Palcát je možné ochutnat kolem 80 druhů piv různé síly, barvy a způsobu výroby

Slavnosti, kterých se, kromě Plzeňského Prazdroje, účastní všechny významné české pivovary, mají také svou odbornou část. Letos při ní pivovarníkům projde rukama rekordních 300 soutěžních vzorků, jejichž kvalita se porovnává v anonymní degustaci.

Soutěže, kterých se zúčastní taky pět pivovarů ze Slovenska, jeden z Belgie a jeden polský, probíhají ve 13 kategoriích. Sládci nebo výrobní ředitelé degustují výčepní piva, ležáky, polotmavá, kvasnicová piva nebo různé speciály.

Ti nejlepší budou v pátek odměněni zlatým, stříbrným a bronzovým titulem Česká pivní pečeť. Vítězové se pak – stejně jako loňský šampion pivovar Litovel - utkají o zvláštní cenu Extra česká pivní pečeť 2009.

Pivní klání provází samostatná soutěž o krále mezi minerálními vodami. O Zlatý český pramen se utká pět největších výrobců ochucených i přírodních minerálních vod z Česka a dva ze Slovenska, kteří přihlásili asi 35 vzorků.

Čtyřdenní pivní maraton už má velkou tradici a těší se obrovskému zájmu návštěvníků. Organizátoři se proto letos rozhodli rozšířit slavnosti o další prostory, díky kterým se na ně denně dostane kolem 1000 milovníků českého tekutého chleba.

Zdroj: TN.cz | Foto: Slavnosti piva Tábor.cz

Je zajímavé, jakou renesanci zaznamenává pivo. Již dávno to není jen mok pro chudé a nemajetné, kteří potřebují zahnat žízeň. Je součástí nabídky i luxusních restaurací, kde vám doporučí tu nejlepší značku.

Návštěvníci některých předních restaurací v Británii si nyní mohou vybírat nápoje nejen z vinného lístku, ale také ze speciálního pivního menu. Sommeliéři v restauracích Le Gavroche a Le Manoir v Oxfordu, které se pyšní hvězdičkami od Michelina, tak pomáhají strávníkům vybrat si k jídlu to pravé pivo, píše list The Daily Telegraph.

Experti soudí, že je to signál konce desetiletí snobství, kdy jediným myslitelným nápojem ke špičkovým jídlům bylo víno. Nyní se obnovuje zájem o malé pivovary. "Převzali jsme francouzský koncept a dovedli jsme ho k dokonalosti," tvrdí R. Hayward, výkonný ředitel British Beer and Pub Association. "Bylo velmi těžké překonat bariéru, za níž se víno drželo jako automatický nápoj restaurací navzdory tomu, že Británie má v pivovarnictví velkou tradici. Pivo k obědu je přece považováno za naprosto normální v celé severní Evropě," řekl.

Důležité je vybrat správný druh piva k jídlu

K těm, kdo prosazují tento trend, patří i šéfkuchař A. Flinn, jehož moderní a cenami ověnčený restaurant Anthony's v Leedsu nabízí pivní menu. "Zpočátku jsme začali nabízet pivní menu jako marketingový tah. Zákazníci si na to postupně zvykli. Vzhledem k tomu, že piva mají různé chutě i konzistenci, je důležité vybrat k jídlu správný mok. Naši číšníci mohou poradit zákazníkovi, které si má vybrat," ujistil.

Ředitel pivní akademie R. Ponsonby, který už naučil 3000 Britů vybírat správné pivo k jídlu, upozornil v posledním čísle časopisu Country Life, že stejně jako existují různé druhy hroznového vína, jsou i různé druhy chmele. Časopis uvádí, že zájem o pivo přispěl i k oživení zájmu o venkovské pivovary, jejichž pivo se kdysi používalo jako platidlo pro zaměstnance na statcích a farmách.

Pro každý druh piva připravili speciální sklenici

Hayward soudí, že díky pivním nápojovým lístkům se může zvýšit zájem o novou míru - třetinku, kterou minulý týden navrhl úřad pro míry a váhy ve snaze povzbudit evropský styl pití piva v menších objemech. "Lidé, kteří budou chtít při jídle ochutnat více druhů piva, nebudou zřejmě chtít půllitry. Čtvrtka je málo a půllitr zase moc," uvedl na vysvětlenou. "Restaurace nebo hospody mohou servírovat pivo ve sklenicích vhodných pro určité druhy, například silnější moky ve sklenkách baňatého tvaru. Třetinky budou naprosto vhodná míra," dodal přesvědčivě.

Zdroj: Podnikatel.cz | Autor: Jan Vinter

Degustátoři vybírali ve čtvrtek v brněnském hotelu Voroněž nejlepší piva v soutěži Zlatý pohár Pivex - Pivo 2009. Porota složená zejména ze sládků českých a moravských pivovarů označovala své favority v anonymním ochutnáváním čtyřech desítek značek piv. Výsledky budou vyhlášeny na začátku března.

Zdroj: Právo.cz

Zdejší pivovar založený již v roce 1636 nadále chátrá. Tato památka s velkou urbanistickou hodnotou si to určitě nezaslouží. Rozbitá okna, opadaná omítka, zničené krovy a tím pádem chybějící střešní krytina. To je jen malý výčet problémů, které tuto památku již několik desítek let trápí.

Od doby uzavření pivovaru v roce 1925 se v objektu vyskytovaly sklady, byty a další nebytové prostory. Objekt často střídal majitele. Současný majitel L & M Service spol. s r.o. získal objekt jako propadlou zástavu. Firma však s úřady nekomunikuje, a tak orgány činné v této věci již nemají mnoho možností, jak stav objektu zlepšit.

„Firmě, které objekt patří, byla udělena pokuta v poměrně zásadní výši z hlediska možného zákonného rozmezí. Sankce může být uložena opakovaně, avšak účelem státní památkové péče je v prvé řadě přimět vlastníka k opravě objektu. Při jeho nekomunikaci jsou zákonné možnosti státu velmi omezené,“ říká Slavomír Kudláček z Oddělení ochrany památek Městského úřadu Chrudim.

Objekt však hyzdí i jedinečné panorama sousedícího hradu Rychmburk, který je v současné době využíván jako domov důchodců. Možnost rozšíření domova pro seniory o zrekonstruovaný objekt pivovaru byla také jedním z možných variant záchrany pivovaru ve velmi žalostném stavu. Ze záměru však, kvůli nedostatku finančních prostředků na realizaci, sešlo.

„Řešení této situace, pokud nadále majitel nebude komunikovat, je v nedohlednu,“ dodává starostka Předhradí Jana Řádková.

Zdroj: Chrudimský deník | Autor: Jaroslav Zemek | Foto: Karel Dvořák

Pivovarský kalendář v podobě kapesních vydání má tradici dlouhou 135 let. Pivovarský kalendář 2009, který vydal Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze nabízí na více než 300 stranách Kalendárium, které obsahuje výročí významných osobností pivovarského, sladařského a chmelařského odvětví a také významných historických událostí pivovarského průmyslu u nás.

Pivovarský kalendář již tradičně uvádí nejnovější statistická data o pivovarství a sladařství u nás i ve světě a také adresář pivovarů, sladoven a vybraných institucí působících v pivovarském průmyslu. Nalezneme v něm rovněž přehledný seznam soutěží piv a jejich vítězů v roce 2008. Kalendář však má také část, kterou oceňuje především odborná veřejnost. Tvoří ji články o surovinách nezbytných k výrobě piva a především odborné statě o pivu a jeho výrobě. Ty představují výsledky nejnovějších výzkumů vědeckých a odborných institucí činných v pivovarství.

V kalendáři nalezneme rovněž některé zajímavosti z historie pivovarství u nás. Pivovarský kalendář není jen souhrn faktů a zajímavostí z pivovarského průmyslu, ale je to svým způsobem zrcadlo toho, co se v domácím pivovarství, sladařství i chmelařství událo a na co bychom v dnešním shonu díky jeho kalendáriu neměli zapomenout. Fakt, že obsahuje nejen důležité statistické údaje a přehledy, ale také odborné statě, z něj dělají cenný zdroj informací nejen pro odbornou veřejnost, ale i ty, kteří se o pivo a pivovarství hlouběji zajímají.

První vydání předchůdce pivovarského kalendáře jak jej známe dnes vyšlo na rok 1874 v Praze o rok dříve pod názvem První pražský kapesní kalendář pro zájmy průmyslu pivovarnického a lihovarnického, jakož i pro vinařství, chmelařství a živnost hostinskou. Obsahoval např. Seznam pivovarů a sládků v Čechách a Seznam pivovarů na Moravě. Již tehdy se v kalendáři objevila stať Pivovarnický průmysl v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Pivovarské kalendáře poté vycházely v některých obdobích více či méně pravidelně. Měly však jedno společné – snažily se především odborné veřejnosti nabídnout teoretické i praktické informace z pivovarství. Proto v nich často nalezneme články odborníků, kteří významnou měrou ovlivnili úroveň výroby piva u nás a zasloužili se o jeho věhlas doma a v zahraničí. Po určitou dobu u nás kalendáře vycházely rovněž v němčině, aby byly k dispozici širšímu okruhu odborníků působících v pivovarství.

Jako poslední vyšel Pivovarský kalendář 1950. Nová éra pivovarských kalendářů začala v roce 1998 a od té doby jsou tradiční součástí odborné i populárně-vědecké literatury pivovarského průmyslu u nás.

Zdroj: Kultura21.cz | Autor: Ctibor Čejpa

Praha se rozhodla zatočit s provozovateli nonstop heren a barů s výherními automaty. Úředníci proto od Nového roku striktně vyžadují, aby v těchto podnicích dostali po půlnoci alkohol jen ti hosté, kteří aktivně hrají na automatech.

Podmínit noční popíjení gamblingem se pražští radní rozhodli kvůli tomu, aby provozovatelům heren odehnali zákazníky. Je možné, že v centru, kde je síť nočních podniků hustá, bude nové opatření fungovat. Už nyní se ale ukazuje, že v řadě barů, a to převážně na okraji Prahy, může napáchat více škody než užitku. K hazardu totiž svádí i ty, kteří s ním normálně nechtějí mít nic společného.

Příkladem může být jeden pražský sídlištní nonstop. Má zhruba čtyřicet míst k sezení a tři automaty k tomu. Po dvanácté hodině bývá pravidelně plný, jde totiž o jediné místo široko daleko, kde si lze poručit pivo. Až donedávna automaty v noci nikoho nezajímaly. Nyní si ale musí zahrát každý, kdo si chce dát poslední pivo a nestojí o zhruba kilometrový noční pochod k nejbližší konkurenci.

„Dřív tu v noci nehrál nikdo, teď ale musí každý. Až do minulého týdne jsem ten nesmysl ignorovala. Pak mi šéf dal pokutu, že prý se bojí úřadů,“ řekla LN pod podmínkou zachování anonymity místní výčepní Věra.

I přes pokutu je Věra uznalá a své, často notně opilé, hosty do tvrdého gamblingu nenutí. Stačí, když do „stroje“ čas od času hodí desetikorunu, a mohou se v klidu věnovat popíjení. I tak se podle Věry výdělky z gamblingu výrazně zvedly. Hosté se totiž prý nechají často zlákat a u symbolické desetikoruny nezůstanou.

Eva Kubátová z tiskového odboru magistrátu nařízení obhajuje: „Jde především o to, co nejvíce ztížit provozování hracích přístrojů a postihnout také ty negativní jevy, které je bohužel provázejí, jako je třeba zvýšená spotřeba alkoholu.“ Ideálem je podle ní stav, kdy by sami provozovatelé uznali, že na automatech kvůli různým obstrukcím ze strany města nevydělají, a vzdali se jich.

Odborníci nařízení, na které upozornila televize Prima, vesměs kritizují. „Nelíbí se mi to. Může to opravdu fungovat kontraproduktivně. Já osobně bych automaty zakázala všechny,“ míní Dobrila Hrůzová, expertka na léčbu automatové závislosti. Ještě nesmlouvavější je zavilý odpůrce gamblingu – bývalý senátor Josef Novotný: „Je to kombinace obou zel: alkoholu a hraní. Pro hraní je to velice výborné.“

Alkohol s gamblingem spojili pražští radní loni v dubnu. Striktně vyžadovat tuto povinnost začaly úřady podle Kubátové od 1. ledna, kdy začala platit nová vyhláška upravující hru na automatech. Vyhláška povolila celkem 1344 pražským podnikům provozování výherních automatů. Většina z nich smí fungovat nonstop.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Václav Drchal

Nejznámější slavnosti piva v České republice, s nejdelší tradicí a největším setkáním všech pivovarníků Vás zvou do Tábora. Pro veřejnost bude ve všech prostorách Hotelu Palcát po čtyři dny od 3. února 2009 do 6. února 2009 uspořádáno setkání s výrobci piva a minerálních vod.

V prostorách Jihočeské univerzity proběhnou od 3. února do 6. února 2009 největší degustace piv a minerálních vod v České republice.

Reprezentační slavnosti pořádá: Město Tábor, Revel produkční agentura, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Střední škola obchodu, služeb a řemesel v Táboře a Hotel Palcát a umělecká agentura RichArt

Záštitu nad konáním slavností převzalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism

Mediálními partnery slavností je Český rozhlas a Rádio Blaník. Oficiálním garantem odborných degustací je světově renomovaná společnost Bureau Veritas Czech Republic, spol. s r.o.

Slavnosti piva v Táboře jsou z hlediska účasti pivovarů v odborné soutěži největší v České republice a mají nejdelší tradici – 19. ročník.

Odborná část slavností

Do odborných degustací je přihlášeno 67 pivovarů, z toho 5 ze Slovenské republiky, 1 z Belgie, 2 z Polska a 1 pivovar z Itálie. Zbývající pivovary a minipivovary jsou z České republiky.

Soutěžit se bude o titul „Česká pivní pečeť“ ve 13 kategoriích:

nealkoholické pivo

pivo se sníženým obsahem cukru

světlé výčepní pivo

světlý ležák

světlý ležák prémium

tmavé výčepní pivo

polotmavé pivo

tmavý ležák

tmavé speciální pivo

světlé speciální pivo

světlé pivo z minipivovaru

tmavé pivo z minipivovaru

kvasnicové pivo

Vítězná piva se utkají v pátek 6. února 2009 o zvláštní cenu „Extra česká pivní pečeť“ za účasti zahraničních degustátorů, novinářů, veřejnosti a zástupců pivovarů. O tituly a právo užívat příslušné označení bude soutěžit 280 vzorků piv.

V soutěži minerálních vod bude ve 2 kategoriích soutěžit o titul „Zlatý český pramen“ 5 největších výrobců minerálních vod z České republiky a dva výrobci ze Slovenské republiky přihlášeno je 21 vzorků.

Závěrečná tisková konference /pro novináře/ spojená se setkáním zástupců pivovarů s vedením města se bude konat 6. února od 12,00 hod. v kongresovém sále Jihočeské univerzity.

Vyhlášení výsledků proběhne 6 února 2008 v 18 hodin v kongresovém sále Hotelu Palcát.

Ve veřejné části slavností, která se koná od 3. února – 6. února 2009 budeme nabízet hostům a odborníkům na 30 stáncích výrobky z 35 pivovarů. A přestože zatím nemáme upřesněný celkový sortiment jistě přesáhne 85 druhů piva.

Pro návštěvníky je připraven doprovodný zábavný program, ve kterém vystoupí 5 hudebních souborů, 2 různé diskotéky, řada speciálních hostů, ozvučení celého hotelu Palcát, přenosná plátna.

Vstupenky jsou v předprodeji v Infocentru města Tábora na Žižkově náměstí /tel. 381 486 230/ od 12. ledna 2009.

Další informace, zejména o minulých ročnících naleznete na webových stránkách slavností: http://slavnostipivatabor.cz/

Zdroj: Tisková zpráva Reprezentačních slavností piva

Dreherův pivovar v Měcholupech

Obec Měcholupy leží 7 kilometrů jižně od Žatce. Kromě zámku, ve kterém je speciální škola, zde zaujme především budova bývalého Dreherova pivovaru. Nedávno prošla částečnou rekonstrukcí a v současnosti je na prodej.

Bývalý Dreherův pivovar leží přímo v centru obce naproti zámku. Je to dvoupatrová trojkřídlá budova, která na první pohled vypadá spíš jako honosný palác než průmyslový objekt. Stavba je zděná, krytá valbovou střechou. U středního křídla vystupuje do dvora schodišťový výstupek s přístavbami po obou stranách. Místnosti mají převážně trámové stropy a dřevěné podlahy. Podsklepeno je částečně jen levé křídlo.

Pivo se zde vařilo do roku 1926, dále fungovala pouze sladovna. Přízemní prostory v levé části byly upraveny na byty a v pravé vznikla kuchyň s jídelnou. Zbytek místností sloužil jako sklady. O údržbu stavby se však dlouhou dobu nikdo nestaral a začalo chátrání. Nezbytná rekonstrukce (zatím pouze exteriérů) proběhla teprve po roce 1989.

Současný majitel Roman Běhal měl s bývalým pivovarem velké plány. Do obnovy interiérů se ale nyní již pouštět nehodlá a nabízí nemovitost k prodeji. Cena je 10,9 milionu korun.

V rukou pivovarníka

První zmínka o Měcholupech pochází ze 13. století, kdy na jedné z listin vystupuje jako svědek Hrdibor z Měcholup. Do třicetileté války se v držení obce vystřídala řada majitelů, z nichž poslední, Sekerkové ze Sedčic, již sídlili na tvrzi.

Za hrabat z Paaru byl objekt v 17. století přestavěn na zámek, největší rozmach ale nastal teprve po roce 1860, kdy zdejší panství koupil žatecký průmyslník Anton Dreher. Narodil se roku 1810 ve Vídni. Sladovníkem se vyučil v rakouském Simmeringu a zkušenosti sbíral v pivovarech v Německu a Anglii. Byl majitelem pivovarů ve Schwechatu u Vídně a v Žatci, do Měcholup tedy přišel především za obchodem.

V obci již od středověku jeden pivovar stál, byl ale poničen povodněmi a jeho obnova by byla velmi drahá. Dreher proto hned roku 1861 začal naproti zámku stavět nový pivovar se sladovnou, který měl vhodně doplnit jeho pivovarské impérium.

Hotel, či bytový dům?

Záměr se vydařil a měcholupské pivo (Drehers Michelob Beer) se s úspěchem vyváželo i do Spojených států. Sladovna produkovala na export okolo 100 vagonů sladu ročně a výstav se v sezoně 1897 až 1898 vyšplhal až na 51 tisíc hektolitrů piva.

Značný vliv na rozvoj podniku mělo i napojení obce na železnici v 70. letech 19. století. Po rozpadu Rakouska-Uherska a ztrátě odbytišť ale začala výroba postupně upadat, až se roku 1926 zcela zastavila. Rodina Dreherů poté pokračovala už jen v produkci sladu.

Po znárodnění v roce 1948 byla budova pivovaru upravena na byty a sklady. Roku 1958 byla zapsána do seznamu nemovitých kulturních památek, nutná rekonstrukce ale začala teprve po roce 1989 a stále není dokončena. V budoucnu by objekt mohl sloužit jako hotel, bytový dům či administrativní centrum. V původní sladovně by mohlo vzniknout i malé muzeum.

Zdroj: Profit.cz | Autor: Přemysl Houžvička

Jako půllitr v moři piva ztvárnili grafici Deníku Plzeňský kraj v grafice Česka udělaném jako Czechtropa. Deník tak zkusil otestovat smysl lidí pro humor, po kterém volali čeští politici poté, co plastika Entropa výtvarníka Davida Černého, znázorňující různými symboly země EU, vyvolala v Evropě velkou polemiku.

Půllitr v moři piva však nepohoršil zřejmě nikoho a oslovení lidé v Plzeňském kraji ho považují za výstižný. „Nejsem žádný umělec, ale nijak mi to nevadí. Myslím si, že je to docela trefné. Co si budeme nalhávat, když se v zahraničí řekne Česko, lidem se vybaví plzeňské pivo. Je to takové naše lákadlo. A nakonec nezáleží, kvůli čemu se k nám přijedou lidé podívat, nakonec zjistí že je tu i spousta jiných krásných věcí,“ uvedl starosta Bělé nad Radbuzou na Domažlicku Libor Picka.

„Proč ne? Líbí se mi to. Jsme kraj piva, což koresponduje s tím, že chceme obnovit nejstarší pivovar v Domažlicích. Jeho založení v roce 1431 je důkazem této tradice. Kde jinde se tím mohou pochlubit,“ řekl starosta Domažlic Mirolav Mach.

Symbol půllitru piva pro Plzeňský kraj vnímá starosta Kostelce František Trhlík s úsměvem. „Pivo je přece pro Plzeňsko příznačné. A protože si na pivíčku rád pochutnám, nevidím v tom žádný problém. Jiný pohled na to ale může mít někdo, kdo se pozastaví nad tím, že se takto vlastně preferuje alkohol,“ řekl.

„Když se řekne Plzeňský kraj, každý si vybaví Plzeň a tím pádem i zdejší pivo. Čím jiným by se tedy kraj měl prezentovat než právě pivem,“ míní místostarosta Stříbra Pavel Tóth.

Starostovi Rokycan Janu Balounovi grafické ztvárnění Plzeňského kraje včera zvedlo náladu. „Karikatutu České republiky jsem prohlédl důkladně a znázornění Plzeňského kraje hodnotím jako věrohodné. Jsme spojováni s regionem piva, tak proč se nad tím nepovznést. Každopádně mi to vylepšilo náladu,“ řekl Baloun.

Plzeňský primátor Pavel Rödl míní, že Plzeňský kraj je hlavním krajem alkoholu. „Je tu nejznámější pivovar na světě, největší české vinařství a jedna z největších českých likérek. I když já toho piva zase tolik nevypiji, určitě si nebudu na Czechtropu stěžovat a Plzeňáci ten půllitr jistě pochopí,“ vysvětlil Rödl.

Půllitr nevadí ani Rudolfu Salvetrovi, starostovi Klatov. „Plzeňský kraj coby pivo? Podobný nápad mě vůbec neuráží, myslím si, že právě plzeňské pivo je to, s čím si nás většina republiky i v zahraničí spojuje,“ řekl.

Karel Šidlo, poslanec Parlamentu ČR, zastupitel Plzeňského kraje z Bezděkova na Klatovsku, míní, že v rámci republiky je Plzeňský kraj hodně vnímán ve spojitosti s pivem a jeho výrobou.

„Kdybych ale měl objektivně popsat náš region, pak bych hledal jiné připodobnění – jsme kraj strojírenský, zemědělský, pečujeme o životní prostředí, dalšími atributy je turismus, Šumava, Český les... Přirovnání by bylo více, ale neumím si představit nejvýhodnější ztvárnění. Proto si myslím, že pivo bude zřejmě to nejlepší, co nejvíce Plzeňsko charakterizuje,“ konstatoval Šidlo.

Zdroj: Plzeňský deník.cz

Všichni milovníci piva a dobré zábavy se mohou těšit na první ročník soutěže Mistr výčepní Pelhřimovska. Ta se uskuteční už tuto sobotu.

Hlavní pořadatel akce Václav Háva prozradil, že na své si přijdou jak účastníci soutěže, tak i diváci. Porota určí vítěze, který si odnese padesátilitrový sud piva Poutník. Na další pak čekají ceny jako dárkové balíčky, trička a barmanské zástěry.

„Hodnotit se bude především správně natočená míra piva, pěna a jiskra piva. Porota ocení i originalitu oblečení a pracovní nasazení každého soutěžícího. Odvážní diváci si na konci večera již mimo soutěž mohou zkusit, že natočit správnou míru piva není zdaleka tak lehké, jak se na první pohled může zdát,“ prozradil Háva. Celá akce je bez vstupného. Veškeré načepované pivo vypijí diváci zdarma.

K dobré náladě přispěje i moderování bývalého hospodského a kapela Slávy Koláře Singl Band. Pro účastníky je dále připravena ukázka stolování, kterou připraví Vyšší odborná škola a hotelová škola Pelhřimov.

Prostory Staré tiskárny v Pelhřimově se pro zájemce o titul Mistr výčepní a pro diváky otevřou ve dvě hodiny odpoledne.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz