Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Na Kladensku byl chmel běžně pěstovaný například na severu Slánska nebo u Zlonic.

Foto

Pivovarnictví na území České republiky má dlouholetou tradici. První zmínky o výrobě piva pocházejí už z roku 1088 a nacházejí se v nadační listině kostela na Vyšehradě. Přes všechny tyto skutečnosti produkce piva kolísá. Svého zatím nepřekonaného vrcholu dosáhla v roce 1992, kdy se z sedmdesáti pivovarů vyexpedovalo rekordních téměř 19 a půl milionu hektolitrů chmelového moku.

Stejně zajímavá jako celá historie piva je i minulost česání chmelu a jeho dalšího zpracovávání. Dříve se zelené zlato česalo ručně, každý česač měl svou řadu rostlin, kterou obratně čistil. Musel otrhat šištičky bez listů a hlavně se stopkami. Množství natrhaných šištiček se měřilo na čtvrťáky neboli věrtele. Od známých Starců na chmelu doba pokročila a úlohu česačů převzala technika. Dnešní česání mají na starosti česačky, které obsluhují většinou najatí brigádníci.

Na Kladensku byl chmel běžně pěstovaný například na severu Slánska a u Zlonic. V současné době je na území celého Kladenska pouze asi 100 hektarů zemědělské půdy osázených chmelem. Jedním ze tří pěstitelů je Karel Bratschetl z Bílichova, který vlastní 44 hektarů chmelnic právě ve známé tradiční lokalitě u Zlonic, ve Šlapanicích, jenž odhaduje, že letošní sklizeň zeleného zlata bude dobrá.

Začínáme česat ve čtvrtek 20. srpna. Podle mého odhadu, budeme do čtrnácti dní s prací hotovi. Na sklizni se bude podílet celkem pětapadesát lidí a šest traktorů. Letos vydatně pršelo a to je pro chmel dobře, takže sklizeň bude podle mého názoru dobrá. Na Zlonicku máme občas se srážkami problémy, jelikož jich je málo,“ vysvětluje pěstitel, který si ještě pamatuje dobu, kdy bylo na jen na Zlonicku 126 hektarů půdy osázených chmelem.

Výměra se postupně zmenšovala, až jsem skončil na té současné. Očesaný chmel putuje do pásové sušárny, kde se šišky usuší na deset procent vlhkosti. Pěstuji odrůdu žateckého poloraného červeňáku a v loni jsem vysázel na zkoušku pět hektarů hrubší odrůdy premianta,“ popisuje Karel Bratschetl.

Největší hrozbou pro český pivní průmysl jsou podle pěstitele, který nejraději pije plzeň, velké monopoly, jež malé pivovary skupují. Na své 48hektarové výměře začne sklízet také družstvo Agros Vraný, kde má chmel na starosti Roman Javořík.

My začínáme česat v pátek 21. srpna. Myslím si, že letošní sklizeň bude dobrá. Minimálně na úrovni loňské úrody. Česat budeme tak čtrnáct až patnáct dní,“ informoval pěstitel chmele Roman Javořík.

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autor: Daniela Řečínská


České pivovary se stále více vedle vaření piva věnují také turistickému ruchu. Zejména menší regionální pivovary nabízejí tematické turistické prohlídky, které často nabízejí nevšední zážitky a představují tradiční přípravu českého 'národního' nápoje. Ale velké pivovarnické společnosti nezaostávají. Novou prohlídkovou trasu v těchto dnech otevírá po rekonstrukci také Velkopopovický Kozel.

"Pivní stezky nebudou pro pivovary záchranným pásem, ale představují jeden z projektů podporujících povědomí o značce piva a jméně jeho výrobce a mohou ovlivňovat zákazníka, který pro něj nový druh piva objeví a třeba si jej začne kupovat," říká Ing. Jiří Fusek, prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů.

"A cestovní ruch může, a nepochybuji že bude, velmi významným prvkem pozitivně ovlivňující ekonomiku a zaměstnanost v řadě regionů. Navíc, pivo a kultura právě na českém příkladě ukazuje, že to jde dohromady a máme se čím chlubit," dodal Jiří Fusek.

Mnoho pivovarů si tímto způsobem buduje také vlastní image. Například v minipivovaru v Dětenicích poblíž Českého ráje mohou turisté navštívit atrakci v podobě středověké krčmy. V Chodové Plané na Plzeňsku byly zase při pivovaru vybudovány unikátní pivní lázně.

Při návštěvě hlavního města turisté chodí do restaurace a pivovaru U Fleků, kde kromě prohlídky výrobní části zaujme návštěva pivovarského muzea.

Krajinou barona Ringhoffera

Nedaleko Prahy po dvouměsíčním zkušebním provozu otevírá novou prohlídkovou trasu také Velkopopovický pivovar. Ta by měla nejen přinést zisk samotnému pivovaru, ale také zatraktivní celý region Velkopopovicka z hlediska turistiky.

Prohlídky pivovarů totiž často přilákají návštěvníky do turisticky opomíjených regionů a představují tak výraznou vzpruhu pro cestovní ruch v okolí pivovaru.

"Pro turisty na Velkopopovicku je pivovar něco jako startovní nebo cílový bod. Výhodou je také jeho poloha jen asi 20 km za Prahou. Místní příroda je ideální pro pěší rodinné výlety nebo cykloturistiku. Nedaleko je zámek Štiřín, lesní studny či rotunda a kostel sv. Martina z 9. století," vypočítává turistické cíle vedoucí návštěvnického centra pivovaru Eva Kršňáková.

Prohlídkové trasy jsou přizpůsobeny jak českým, tak zahraničním turistům, kterých každoročně přibývá. Zejména počet ruských turistů rapidně roste.

"Velkopopovický pivovar za prvních šest měsíců roku 2009 navštívilo přes 2000 ruských turistů. To představuje nárůst o neuvěřitelných 140 % ve srovnání s loňským rokem. Celková návštěvnost v pivovaru nám letos vzrostla i přes nepříznivé počasí více než o čtvrtinu ve srovnání s pololetím roku 2008. Vzhledem k celkovému poklesu počtu návštěvníků přijíždějících do České republiky to považujeme za velký úspěch," hodnotí manažer značky Velkopopovický Kozel Luděk Baumruk.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Martin Nevyhoštěný


Proměnlivé počasí letos na jaře a v létě rozhodně netěšilo a netěší každého. Minimálně jednu pozitivní věc však přineslo - milovníci piva si díky němu budou moci pochutnat na moku, který bude mít ten správný říz. Právě vývoj počasí v letošním létě příznivě ovlivnil kvalitu chmele, kterou určuje množství hořkých látek v jeho šiškách.

Bylo dost vláhy a tepla, ale přitom nepanovala žádná velká vedra,“ uvedl včera předseda českého svazu pěstitelů chmele Bohumil Pázler při tradičním setkání chmelařů před začátkem sklizně ve Stekníku na Žatecku. Hořkých látek, které potřebují pro výrobu pivovary, bude v chmelu více než loni. Po dvou špatných letech 2006 a 2007 čekají letos chmelaři podruhé za sebou také mírně nadprůměrnou úrodu co se týče sklizeného množství. „Zatím odhadujeme, že v Česku budeme sklízet 1,2 až 1,25 tuny z hektaru chmele. Celkem bychom mohli sklidit 6550 tun,“ prozradil Pázler.

Zdůraznil ale, že jde o předběžné hrubé odhady před sklizní. První zemědělci začnou s česáním příští týden, většina zahájí sklizeň za dva týdny.

Počasí se sice podepsalo pod vyšší kvalitu chmele, ale jeho výkyvy způsobily chmelařům také problémy. Hned dvakrát totiž chmelnice utrpěly. Nejprve v květnu řádily kroupy, na konci července zase vichřice. Ty poničily téměř desetinu z 5 300 osázených hektarů. A kolem 200 hektarů je zničených úplně. „Někde se ještě dá částečně chmel očesat, ale musí se to dělat ručně, a proto to bude náročnější a dražší,“ vysvětlil Pázler. Chmelaři tím utrpěli milionové škody - jednak přijdou o část výnosů, jednak musí znovu stavět zřícené konstrukce. A stavba hektaru chmelnice stojí přibližně půl milionu korun.

Pěstitelé budou nyní netrpělivě čekat, jaké ceny pivovary prostřednictvím chmelařských obchodníků nabídnou. „Ceny se vyjasní až na konci sklizně. Doufám, že se budou pohybovat na loňské úrovni, ale možná budou o trošku nižší,“ přiznal Pázler. Loni dostávali chmelaři za tunu zpracovaného chmele 190 tisíc korun.

Přestože letošní sklizeň má být ještě o malinko lepší než loni, vyšší ceny to opravdu nezaručuje. Obchodníci budou mít možná problémy loňské úrovně vůbec dosáhnout, protože ve skladech zůstalo ještě asi 2,5 tisíce tun z nadprůměrné úrody roku 2008.

Čeští chmelaři se už několik let potýkají s nedostatkem peněz na obnovu chmelnic, které jsou v průměru starší než v jiných zemích, i tak si ale udržují stále výborné postavení. Dokládá to i počet prestižních ocenění - chmelových řádů. Na mezinárodním kongresu ve Štrasburku minulý týden jej dostalo pět Čechů. Chmelař Emil Bureš ze Žatce se stal dokonce držitelem nejcennějšího řádu III. stupně.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


Ve snaze prosadit se v drsném konkurenčním prostředí ekonomické krize šetří producenti na kdečem. Německý výrobce piva Veltins ale rozhodně nechce snižovat kvalitu svého chmelového moku, proto se rozhodl omezit výdaje na obalovou technologii.

Jeho ležáky se tak teď prodávají bez etiket pouze ve skleněných lahvích s vyraženým logem.

Foto

Statistiky hovoří jasně, krize ohromila i milovníky ležáků a v Německu jen za první pololetí letošního roku klesla konzumace o pět procent. A podle předpovědí na tom bude druhé pololetí ještě hůře.

Náš sektor nikdy předtím nezaznamenal takový pokles,“ potvrdil krizi v odbytu piva Michael Weiss, předseda Německé unie pivovarníků.

Pivo bez etiket jako reakci na krizi vyrábí pivovar C. & A. Veltins.

Zdroj: Blesk.cz | Autor: Famous


Nech si vraví kto chce čo chce, pivo najlepšie padne studené, najmä v týchto letných horúčavách. Tak prečo to nevyskúšať?

V dobrých reštauráciách sa pivo zvyčajne servíruje do chladených pohárov či už priamo z výčapu, fľaše alebo dokonca plechovky. Slovo zvyčajne ale asi nepoznajú v Icebare v Tokiu.

Majitelia tohto kuriózneho baru sa rozhodli podávať svojim zákazníkom pivo naozaj chladené. Lejú ho totiž priamo do krígľov vyrezaných z kociek ľadu. Neuveríte, ale ročne sa vyrobí viac než milión týchto špeciálnych chladených pohárov, ktoré sa následne rozosielajú po celom svete.

Avšak na to, aby ste ochutnali pivo z ľadových pohárov, nemusíte byť práve majiteľom podniku. Jeden taký si môžete pokojne rozkázať priamo z domu. Výrobcovia uvádzajú cenu bezprepravných poplatkov len 6 dolárov za kus. Avšak keď si zrátate náklady na transport ľadového krígľa, vyjde vás to určite poriadny balík.

Každý ľadový pohár vraj predtým, než sa roztopí, vydrží celú hodinu. Záleží už len na vás, koľko pív stihnete z „podenkového“ pohára za hodinku vypiť.

Pozrite si video, ako celý proces vlastne funguje:

Půllitr z ledu

Zdroj: Adam.sk


Analýza DNA dávných odrůd ječmene by mohla současným pěstitelům pomoci získat varianty, které budou odolnější proti suchu. To má význam i pro české pivo.

Archeologové University of Warwick studovali vzorky ječmene z oblasti Qasr Ibrim v Horním Egyptě (tehdejší Núbii). Vystřídala se zde celá řada kultur, nicméně zajímavé je, že od dob napatského království kolem roku 1000 př. n. l. až po ovládnutí země islámských Egyptem někdy kolem 13. století se zde pěstoval dvouřadý ječmen.

To je trochu zvláštní, protože zemědělství se sem rozšířilo z Blízkého východu, kde, stejně jako ve starověkém Egyptě, byl oblíbenější ječmen šestiřadý, který dává větší výnosy – má de facto 3krát tolik zrn. Myslelo se, že dvouřadý ječmen prostě vznikl z místní divoké formy, jenže genetické analýzy ukázaly, že je tomu jinak. Nubijský dvouřadý ječmen je potomkem domestikovaného ječmene šestiřadého (pozn.: snad původní divoké formy byly dvouřadé a šestiřadý ječmen byl vyšlechtěn až v neolitu, tj. obě formy se asi mohou mezi sebou „překlápět“ relativně snadno). Proč zde ale tato jakoby méně výhodná forma kolem roku 1900 př. n. l. převládla? Příčinou je pravděpodobně časté sucho panující v této oblasti. Na rozdíl od Egypta zde také nebylo tak propracované ovládání nilských záplav.

Pokud bychom identifikovali příslušné geny, které stály za změnou, výsledkem by mohly být odrůdy ječmene (nejspíš i nadále šestiřadé, to by pro genetické inženýry neměl být zvláštní problém), které budou odolnější vůči suchu.

Poznámka: Tento problém se týká i ČR a našeho národního nápoje. Jak se klima stává sušší, je zde stále obtížnější pěstovat pivovarský ječmen.

Další info o dané problematice naleznete např. zde.

Zdroj: Scienceworld.cz & Eurekalert.org


Kéž krize pivní trubky pročistí

[středa, 5. srpen 2009]

Že se krize nevyhnula ani pivovarům, může být pro Čechy, kteří na svoji spotřebu piva věří víc, než v pánaboha, překvapivé. Ale není vůbec. Pivovarnící si nemusí lámat hlavy, jestli za to mohou pivaři domácí nebo zahraniční, turisté, kteří nepřijeli, nebo počasí. Spikli se všichni a dalo se to čekat.

Pro nás, kteří máme pivo rádi, je to ale i dobrá zpráva. Krize by totiž měla nutit pivovary vařit lépe a více dohlížet na to, jak se jejich pivo točí, a hospodské se o své trubky a pípy pečlivěji starat.

Když se pije méně, doplatili na to v Čechách vždycky ti, kteří točili pivo mizerné. A hospody s vyhlášeným pivem nemusely mít strach.

Nezbývá než věřit, že to platí stále.

Zdroj: iDNES.cz | Autor: Martin Biben


Karel Tůma z Milešovic má neobvyklého koníčka. Pomocí drátků spojuje do obrazců barevné uzávěry od pivních sudů. Říká jim „dečky“.

Na třiapadesát těchto výtvorů poprvé představil veřejnosti za místní hasičskou zbrojnicí. Výstavu navštívilo na sto šedesát lidí místních i přespolních.

„Je to, jako když horolezec leze na první horu,“ popisuje pocity, které zažíval v počátcích svého neobvyklého koníčku sedmašedesátiletý Tůma.

Jako důvtipný hospodský brzy zjistil, že s barevnými víčky od pivních sudů by šlo něco zajímavého vytvořit. Nejdelší „dečka“ tvořící název obce Kobeřice u Brna dosahuje délky 4,36 metrů. Skládá se z tří set osmdesáti devíti kusů.

Tůma dal vzniknout od roku 1999 třiapadesáti dečkám s nejrozmanitějšími nápisy, od názvů okolních vesnic i měst, přes prapory organizací, Evropské unie, značky aut, zkratky politických stran, až po známá motta.

Spojením všech jeho výtvorů vznikl téměř sto dvanáct metrů dlouhý pás z devíti tisíc osmi set šedesáti osmi víček propojených osmadvaceti kilometry pozinkovaného drátku, na kterém strávil přes sedm set hodin práce.

Tůma se chystá se svými dečkami přihlásit také na známý pelhřimovský festival rekordů a kuriozit.

Otnický farář Pavel Buchta se po zhlédnutí jeho milešovické výstavy o něm vyjádřil jako o člověku, který něco dovede a také se o to chce s druhými podělit.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor a foto: Hana Bajáková

Z uzávěrů od pivních sudů vytváří zajímavá díla

Muzeum zve na Pivní práce

[úterý, 4. srpen 2009]

Pivo bylo vždy fenoménem a neodmyslitelnou součástí české kultury. A právě o tomto oblíbeném nápoji pojednává výstava Městského muzea Chotěboř, která nese název Pivní práce. Ivan Pinkava a Tono Stano vytvořili dvě výstavy děl inspirované pivem.

Pinkava zde vystavuje soubor fotografií, na kterých jsou zachyceny intimní zátiší inspirované historickými pivovarskými předměty.

Stano se naopak inspiroval barvou piva a před obří nádrží nafotil siluety svých modelů a vytvořil tak fantaskní snové obrazy.

Návštěvníci mají možnost výstavu v Chotěboři zhlédnout do 30. srpna.

Zdroj: iDNES.cz


Společnost Královský pivovar Krušovice zakončila loňský rok ve ztrátě 44,3 milionu korun, zatímco v roce 2007 činil její čistý zisk 159,7 milionu korun. Naopak tržby společnosti se meziročně zvýšily, a to o 3,3 procenta na 1,196 miliardy korun. Informace vyplývají z účetní uzávěrky společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.

Vlastníkem krušovického pivovaru je koncern Heineken. V průběhu loňského roku se Královský pivovar Krušovice stal majoritním vlastníkem společností Starobrno a Drinks Union a byl započat proces integrace akvizic skupiny Heineken v rámci České republiky.

Zdroj: Web reporter.cz | Autor: Barbora Štanglová (Česká informační agentura)


Alkohol stoupne do hlavy za šest minut

[pondělí, 3. srpen 2009]

Za pouhých šest minut po požití začíná alkohol ovlivňovat mozkové buňky: klesá množství chemických látek, které je obvykle chrání.

Zjistili to němečtí vědci. Na lékařském skeneru sledovali mozek pokusných osob, jež skoro metrovým brčkem vypily množství alkoholu odpovídající dvěma sklenkám vína nebo třem sklenicím piva. Do krve se jim tak dostalo pět až šest promile alkoholu.

Na testech se podílelo osm mužů a sedm žen. Jejich mozky reagovaly na alkohol úplně stejně. Testy ukázaly, že negativní účinky alkoholu jsou po jednom pokusu krátkodobé a že mozkové buňky se pak rychle zotaví. Vědci ale varovali, že opakovaná konzumace může omezit nebo zcela zničit tuto regenerační schopnost.

Zdroj: Právo.cz


Sbírka českých pivních sklenic

[neděle, 2. srpen 2009]

Sběratelská vášeň má mnoho podob, rovněž sběratelů různých sklenic, skleniček či pohárů je mnoho. Málokdo se však zaměřuje pouze na pivní a navíc české sklenice, tzv. krýgly a výšky. V Moravském Berouně takový sběratel je...

...a my si jej i jeho sbírku na následujícím, i když mírně postarším, videu krátce představíme.

Sbírka českých pivních sklenic

Zdroj: TV Portály.cz


Produkce piva s minimálním obsahem alkoholu vloni vzrostla o šestinu. Na trhu je už 23 značek. Trhu dominuje Birell. Jde sice stále o zlomek celkové produkce, která loni dosáhla 19,8 milionu hektolitrů, ale nealko piva se staly nejrychleji rostoucím oborem celého pivovarnického trhu.

Lahvové, točené, s minimálním obsahem alkoholu nebo i stoprocentně lihuprosté. Nealkoholické pivo táhne vítězně českým pivovarnickým trhem a každým rokem jeho produkce trhá rekordy. Loni už dodaly tuzemské pivovary na trh skoro 580 tisíc hektolitrů.

Jde sice stále o zlomek celkové produkce, která loni dosáhla 19,8 milionu hektolitrů, ale nealko piva se staly nejrychleji rostoucím oborem celého pivovarnického trhu.

Doby, kdy v Česku existovalo jediné Pito, jsou dávno pryč. Ze 47 průmyslových pivovarů v zemi už vyrábí nealko téměř polovina z nich a na výběr mají konzumenti z 23 značek. Ještě v roce 2000 dodaly pivovary na trh 117 tisíc hektolitrů. Jen v loňském roce vzrostla produkce meziročně o 16 procent. Pouze menší část z toho putovala za hranice.

Nealko pivo je nutností

Zájem o nealko roste postupně už řadu let, největší boom ale zaznamenaly pivovary v posledních dvou letech - v souvislosti s novými a přísnějšími pravidly pro řidiče. "Původně šlo o poměrně nevýznamný doplněk, teď už se ale většina producentů rychle přizpůsobuje tomuhle velmi rostoucímu trendu. Mít nealko pivo v portfoliu je dnes skoro nutnost," připomíná předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

"Výrazný nárůst spotřeby nealko piva souvisí se změnou životního stylu a odpovědností řidičů," uvedl brand manažer značky Radegast Birell Vladimír Vaněk z Plzeňského Prazdroje. Prazdroj loni vyrobil přes 320 tisíc hektolitrů Birellu, což jsou tři procenta jeho celkové produkce. Tahle značka je tak jednoznačně jedničkou na trhu. Patří jí dvě ze tří nealko piv, prodaných na domácím trhu.

Na nealko už sázejí velké i menší pivovary. Třeba v případě Pivovaru Náchod dělá už nyní jeho Primátor Nealko na 15 procent z celkové produkce 130 tisíc hektolitrů. "Ještě před platností nového silničního zákona jsme byli druzí na trhu. Dodnes je nealko pivo pro nás veledůležitá značka. A je jisté, že význam tohoto segmentu piv dál poroste. To je jedna z mála jistot na pivovarnickém trhu u nás," potvrdil ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý.

Hospody berou nealko pivo po sudech

Poptávka po zlatavém moku s minimálním množstvím alkoholu už narostla natolik, že ho hospody ve velkém berou už v sudech a čepují přímo z pípy. Mluvčí Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek upozorňuje, že varianta točeného pivního nealka ale není řešení pro každou hospodu. "Hospodské nebo restauratéry vybíráme s větší péčí. Naše nealkoholické pivo je méně prokvašené, a to chce větší starost a zaručený odběr," uvedl Mikulášek.

Podobně mluví i spolumajitel Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. "Záleží na spotřebiteli. Malý motorest dá přednost lahvím. Má-li vyšší obrat, pak vezme i nealko pivo v sudech. Je to prostě služba," říká muž, který šéfuje i Svazu malých nezávislých pivovarů.

Černohorský pivovar prodává nealkoholické pivo s "čistou nulou". Klasické pivo totiž díky speciální technologií rozdělí na dvě frakce: pivo a alkohol. Vedle čistého pivního nealka zůstane i lihovina, prodávaná jako Pivní režná.

Přísnější silniční zákon plus nové trendy v konzumaci alkoholu už přinesly nealkoholické varianty i do výroby vína. V nabídce nealka se například utkávají prakticky všichni přední výrobci a dovozci sektů a šumivých vín.

Graf

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Energetické úspory v procesu vaření piva

[čtvrtek, 30. červenec 2009]

Za použití údajů o termodynamických vlastnostech látek bylo zřetelně ukázáno, že obvyklý způsob tepelného zpracování surovin poskytuje ohromný potenciál úspor spojený s poměrem snížení opařování. Přitom při tvorbě tepla z poskytované primární energie není zmenšena specifická pivovarská efektivita.

Zevšeobecnělé zjednodušené vztahy jsou použity takovým způsobem, aby ukázaly stupeň, při kterém může být energie ušetřena. To se může týkat každého pivovaru, kdy je funkce každoročního objemu výroby snížena o celkové odpařování na hektolitr mladiny, který nebyl odpařen. Během sledování efektivnosti hospodaření s energií byly zahrnuty veškeré technické a technologické možnosti.

Zvláštní pozornost provedeného hodnocení byla věnována rozdílům, které jsou výsledkem zabudování vybavení ke zpětnému získávání tepla, jako například parních kondenzátorů nebo parních kompresorů. Vynikajícím faktem je skutečnost, že úspory primární energie jednoduše rostou. Jsou výsledkem toho, že se může do výrobního procesu dodávat teplo vzniklé odpařováním. V případě přivedení mladiny k bodu varu s nižším celkovým odpařeným množstvím jsou dodatečné úspory primární energie nezanedbatelné. Tato skutečnost by neměla být opomíjena při hodnocení potenciálu celkových úspor.

Během sledování se projevilo, že největší potenciál úspor byl přirozeně nalezen v systémech bez opětovného využívání tepla.

Tudíž v případech, kdy se použijí takové systémy, které celkové odpařování přednostně sníží pod běžný rozsah, je stále ještě poskytováno dostačující množství energie pro ohřev mladiny. V tomto případě je mladina zahřívána přímo.

Zdroj: Agronavigátor.cz


K zahradnímu posezení patří sud piva. Abyste ho dokázali čepovat jako profesionálové, sud neválejte, nechte ho 24 hodin stát ve sklepě. Pivo čepujte na jeden zátah, aby se s ním "co nejméně hýbalo".

Pivo čepuje a zároveň tlakuje sud. Pokud máte větší sud a je opravdu velké horko, takže hrozí, že pivo rychle zteplá, vyplatí se půjčit si i chladicí zařízení. Jeho součástí bývá vzduchový kompresor. Pak potřebujete ještě narážecí hlavu, k níž chladicí zařízení s výčepním kohoutem připojíte.

Natočit pivo podle všech pravidel ale chce cvik. Mistr republiky v čepování z roku 2006 Lukáš Svoboda radí: "Pivo vždy čepujte na jeden zátah, co nejméně s ním hýbejte."

Propláchnout, nekoulet

Než začnete čepovat, měli byste vše důkladně propláchnout. "V zařízení se usazují kvasinky, a pokud je pořádně nevypláchnete, začnou hned pracovat na svém rozmnožení," upozorňuje Lukáš Svoboda. Platí to nejen u zařízení, které má někdo přes zimu uložené ve sklepě, ale i u zapůjčeného. Podle něj by bylo ideální přivézt si sud z hospody den předem a nechat ho 24 hodin v klidu někde ve sklepě, kde je teplota kolem 4 °C. Pak byste měli sud opatrně přenést na místo a dávat pozor, abyste s ním co nejméně třásli.

Realita však bývá taková, že si sud na zahradu přivezete a obvykle ho hned narazíte. V takovém případě radí Svoboda omezit manipulaci na minimum: "Čím více se sudem manipulujete, tím víc vám bude pivo pěnit. Takže nekoulet!" Pokud pivo i přesto pění, zkuste přitáhnout kompenzátor, kterým se mění tlak piva. Je to malá páčka na kohoutu.

Jak na čepování

"Pivo se má čepovat na jeden zátah, aby se jím co nejméně hýbalo," radí Lukáš Svoboda, mistr v čepování z roku 2006. Tak se podle něho dosáhne ideální hladinky.

Pro čepování na hladinku je ideální otočný kohout. Ten nejprve otevřete jen na zhruba 45° a jemně do sklenice napustíte trochu pěny. Sklenice držte zpočátku v úhlu 45° vůči pípě, pivo zprvu pouštějte‚ "po skle". U "zmrzlináře", tedy kohoutu, který nejspíše dostanete s výčepním zařízením, první fázi vynechejte, náklonem sklenice můžete regulovat množství piva a pěny.

V závěru sklo narovnejte a dočepujte pod pěnu. Ta by měla být krémově smetanová, homogenní a pevná. Nesmí se v ní objevovat menší či větší díry a rozhodně by neměla připomínat bublinky, které se tvoří přípravky na mytí nádobí.

Čepování skončíte prudkým zavřením kohoutu. Můžete udělat i malý kopeček a vůbec nevadí, když trochu pěny přeteče ven ze sklenice.

Po dopití by mělo pivo vytvořit na stěnách krupici a kreslit kroužky, takzvané "hladinky".

Jak zacházet s kohoutem

Existují různé druhy kohoutů. Nejčastější je pákový kohout, takzvaný zmrzlinář, který je v řadě hospod a budete ho zcela jistě mít i při domácím čepování u vypůjčeného zařízení, má dvě polohy. Dáte-li páčku směrem k sobě, poteče vám pivo, směrem od sebe pěna.

Kohout má takzvaný kompenzátor, kterým se mění tlak piva a ovlivňuje, jak bude pivo nasycené. "Lidé se často diví, že jim pivo moc pění. To však zpravidla není chyba piva. Aby výsledek byl žádoucí, musí se správně nastavit optimální teplota sudu, správný tlak a co nejlepší průtok," radí Lukáš Svoboda.

Podle něj je nejlepší způsob čepování takzvaná hladinka. Tak se pivo v Česku tradičně čepuje. Další způsoby však také mají své příznivce.

Chyby poznáte podle pěny

Všechny prohřešky proti hygieně se poznají podle pěny. "Jestliže bylo sklo, do kterého jste pivo načepovali, zaprášené, poznáte to podle toho, že se ode dna zvedají bublinky, což spousta lidí zcela mylně považuje spíše za plus. Zkušený pivař však s vámi vyběhne. Dalším znakem nedostatečné hygieny je, že pěna rychle padá, tvoří se v ní trhliny a její struktura připomíná růžičky květáku," vysvětluje Svoboda.

Na závěr připomíná: "Zákazník by měl dostávat pivo vychlazené na 6 až 8 °C. Teplota piva při čepování by tedy měla být asi o stupeň nižší."

Jak čepovat pro fajnšmekry

Mlíko

Foto

"Kohout pootevřete jen na 45 ° a na jeden ráz načepujete sklenici, po okraj naplněnou hustou smetanovou pěnou. Po napití cítíte překvapivě především pivo. Kouzlo "mlíka" se naplno projeví, je-li vypito ihned po načepování. Mlíko je svérázný, atypický, svým způsobem podmanivý styl čepování. Pokud jej neznáte, vyzkoušejte si ho," vysvětluje Svoboda.

Čochtan

Foto

Je to přesně opačný způsob než ten předchozí. "Čochtan je pivo bez pěny pro skutečné znalce. Má silný říz, protože je v něm hodně přírodního oxidu uhličitého," podotýká Svoboda. Čepuje se na jeden zátah, kohout musí být otevřený na maximum. Takové pivo by se mělo co nejdříve vypít, protože kvůli absenci pěny rychle zvětrává.

Nadvakrát

Foto

"Jde o nejrozšířenějsí způsob čepování u nás a bohužel ne ten nejlepší," tvrdí Lukáš Svoboda. Z čepování nadvakrát se totiž často stává čepování "navícekrát". Pivo tím ztrácí chuť a sytost. Čepování nadvakrát má ale jinak podle něj své opodstatnění, protože když se pivo načepuje na jeden zátah má příliš velké množství kysličníku a nadýmá.

Šnyt neboli košt

Foto

"Tenhle způsob je pozůstatek doby, kdy hospodští při každém naražení sudu nové pivo koštovali," zabrousí do historie Svoboda. V tomto případě není míra tak důležitá. Pivo má bohatou pěnu a přitom si uchovává všechny své nejlepší vlastnosti. Je to velice oblíbený způsob pití u znalců. Jim v tomto případě nezáleží na tom, kolik piva vlastně ve sklenici je.

Zdroj: Hobby iDnes.cz


Chmelaři v celé ČR přišli o stovku hektarů chmelnic. Konstrukce se vzrostlým chmelem měsíc před plánovanou sklizní porazila vichřice při bouřích, které se minulý týden prohnaly republikou.

Celkem padlo 99 hektarů chmelnic. V žatecké chmelařské oblasti silný vítr porazil 37 hektarů, v úštěcké oblasti 42 hektarů a v tršické oblasti 20 hektarů,“ shrnul v úterý Ing. Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

Žatecká chmelařská oblast zahrnuje chmelnice a pěstitele v okresech Louny a Rakovník, úštěcká oblast leží v okresech Litoměřice, Česká Lípa a Mělník. Tršická oblast je na střední Moravě v oblasti kolem Přerova.

Silné bouře způsobily především pády konstrukcí chmelnic při vichřicích. V některých místech zavinily další škody i prudké lokální srážky, dodal Bohumil Pázler.

Celkem bylo postiženo přes dvacet pěstitelů chmele. K největším škodám na Žatecku došlo v Kněžicích, Ročově a ve Stekníku. Na Rakovnicku to bylo v Mutějovicích a na Litoměřicku v Brozanech, Dušníkách a Polepech,“ upřesnil Bohumil Pázler.

Pojištěný chmel

Zemědělci mají své chmelnice naštěstí většinou pojištěny a měli by tak dostat náhradu. „Všechny chmelnice máme pojištěné proti živelním pohromám. Například ve Stekníku padla po bouřce dvouhektarová chmelnice, škoda se bude počítat v desítkách tisíc korun, ale uhradí nám ji pojišťovna,“ potvrdil na dotaz Deníku Ing. Jiří Kořen, ředitel Chmelařství Žatec.

V roce 2009 se chmel v ČR pěstuje na ploše 5300 hektarů. Z toho téměř 3900 hektarů zahrnuje Žatecká chmelařská oblast. Česká republika patří mezi čtyři největší světové producenty chmele. Chmel je jednou z nejdůležitějších surovin nutných k výrobě kvalitního piva.

Zdroj: Agris.cz


Skotskou pivovarnickou společnost BrewDog, která vyrábí pivo s obsahem alkoholu 18,2 %, obvinili z podpory pijáctví. V úterý o tom informoval server BBC.

Pivovarníci, kteří začali nabízet nejsilnější pivo v Británii, říkají, že jejich produkt má pomoci v boji proti pijáctví a alkoholismu. Řada společenských organizací považuje jejich výrok za nonsens.

Třetinková lahev piva Tokyo bude stát 9,99 libry šterlinků (kolem 16,5 dolaru). V současnosti je vyrobena jen zkušební série tří tisíc lahví. Kromě sladu a chmele jsou ingrediencemi piva Tokyo jasmín a klikva. Ale hlavní je, že pivo kvasí způsobem obvyklým při výrobě šampaňského, proto je silnější.

Zakladatel BrewDog James Watt říká, že pivo vyráběné průmyslovými metodami je nevýrazné a bez chuti. „Přitom vás svádí, abyste ho vypili co možná nejvíce,“ konstatuje skotský pivovarník. Vlastní produkci Watt nejen chválí, ale říká jí „lék na pijáctví“.

Společenská organizace Alcohol Focus Scotland (AFS), která bojuje s pijáctvím ve Skotsku, zasypala pivovarníky tvrdou kritikou „(BrewDog) se silně mýlí, jestliže si myslí, že pivo s obsahem alkoholu 18,2 procenta může řešit problémy Skotska spojené s mimořádnou spotřebou alkoholu,“ řekl šéf AFS Jack Law. Podle jeho mínění současně s tím, jak „pijáctví dosáhlo bezprecedentní úrovně“, postupují pivovarníci nezodpovědně.

Dokonce jediná láhev tohoto piva obsahuje šest obsahových jednotek alkoholu, což je dvojnásobek povoleného denního limitu,“ říká Law.

V Britském fondu pro výzkum nemocí jater také považují pivo Tokyo za potenciální problém. Říkají, že hlavní problém je tzv. binge-drinking, v Británii oblíbený způsob konzumace alkoholu, kdy se pije mnoho a rychle. Nové pivo od BrewDog podle zástupců organizace výborně vyhovuje právě těm, kdo se chtějí opít rychle a efektivně.

Nejde o první skandál v souvislosti s produkcí BrewDog. Nedávno kontrolní orgány nařídily stáhnout z prodeje nápoj od této firmy s názvem Speedball. Kontrolory zneklidnilo, že speeedball slangově znamená kombinaci heroinu s kokainem.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Dana Rybáková, Mediafax.cz


Čeští zákazníci začínají přicházet na chuť pivům, která se na náš trh dostávala dřív hlavně ze zahraničí. Ovocné nebo bylinné příchutě se nebojí přidávat do své produkce ani malé pivovary, nezapomínají ani na ženy.

Borůvkové, zázvorové i pivo s lákavým přívlastkem „cannabis“ nabízí minipivovar Purkmistr v Plzni-Černicích. Místních dvanáctek s ovocnými nebo bylinnými příchutěmi se tady ročně vypije kolem sto padesáti hektolitrů, kolem patnácti procent celkového výstavu. „Zájem mírně roste tak, jak se zvyšuje naše nabídka,“ řekl Právu manažer Petr Míč.

Z ovocných příchutí má největší úspěch borůvkové pivo s nafialovělou barvou a charakteristickým aroma i chutí,“ prozradil. Zákazníci si ale občas mohou poručit i třeba višňový nebo vanilkový pěnivý mok.

V kategorii piv s bylinnými extrakty je favoritem příchuť cannabis, tedy konopí. Kdo by ale očekával, že bude po nějaké té sklenici také patřičně „vysmátý“, má smůlu. Pivo samozřejmě obsahuje alkohol, avšak už ne ty látky, které dělají marihuanu marihuanou. Přesto hlavně cizinci jsou u vytržení.

Měli jsme tu zájezd amerických studentů, skoupili nám veškeré zásoby,“ zavzpomínal Míč.

Ochucená piva vznikají tak, že se do pěnivého moku přidá několik kapek extraktu – pro plzeňský pivovárek jej na objednávku připravuje jedna pražská firma. „Ujme se jen zlomek příchutí. Drtivou většinu esencí, a že už jich byly desítky, vyzkoušíme a zavrhneme,“ upozornil sládek Petr Krýsl.

V propadlišti dějin tak už skončily pokusy o kopřivové nebo malinové pivo. „Prostě nám nejelo,“ konstatoval sládek.

Přidávají med

Minipivovar Kvasar v malé obci Sentice na Brněnsku má roční výstav mezi 650 až 700 hektolitry, letos bude určitě vyšší. Jiří Jelínek, majitel pivovaru, se synem produkují Sentický Kvasar, medové pivo.

Je to tmavý či světlý nefiltrovaný, nepasterizovaný a chemicky či tepelně neupravovaný ležák. Má také kratší, dvouměsíční, trvanlivost a musí být uschován v chladu. Proto se taky plní do plastových láhví.

Tomu se divil už Václav Havel, který nás v roce 2003 s manželkou Dagmar navštívil. Dal mně za pravdu, když jsem mu vysvětlil, že naše pivo by ve skle mohlo v přílišném teple vybuchnout. Stačily by dvě sťuknuté láhve, vždyť za tepla by vznikl v našem pivu s vysokým obsahem vitálních kvasinek tlak šest až osm atmosfér. A elastická plastová láhev to vydrží,“ líčí Jelínek.

Výbuch je málo pravděpodobný, ale pivovarník je opatrný. Jeho zákazníci si na pivo v plastu zvykli.

Koupíte si ho fakticky jen tady. Původně jsme chtěli letošní sortiment rozšířit o pivo s bylinkami, zkoušeli jsme docela úspěšně, ale nedotáhli jsme to do konce, není čas. Lidi stačí celou produkci vykoupit,“ dodal.

Ženy jsou na ovoce

Jak ale podle znalců vypadá typický milovník ochuceného a pro Čechy tedy stále ještě exotického piva? „Je z mladší nebo střední generace a jde spíše o ženy, tedy alespoň u ovocných speciálů,“ tvrdí Míč z plzeňského minipivovaru.

Ženy pak podle manažera Zámeckého minipivovaru v Ostravě Zábřehu Radovana Koudelky tvoří dokonce polovinu klientely jejich restaurace na zámku. Na letní sezónu pro ně proto připravili nový pivní speciál – Ženské pivo Pikard.

Jedenáctistupňový pšeničný, svrchně kvašený speciál je mezi pivy skutečným unikátem. „Naše Zámecká restaurace je jediným podnikem v Ostravě, který může nabídnout pivo přímo pro ženy,“ konstatoval Koudelka.

Vrchní sládek Tomáš Hub se při jeho výrobě zaměřil na jemnější ženské chuťové buňky. „Vyšli jsme z poznatku, že ženy, dámy i plnoleté dívky u nás stále více vyhledávají pivní speciály, jejichž hořká chuť jim vůbec není cizí,“ uvedl manažer pivovaru.

Zdroj: Právo.cz


Literát Zdeněk Matěj Kuděj byl nejlepší přítel a

kumpán spisovatele Jaroslava Haška. Zůstával přirozeně po léta ve stínu světoznámého literáta. V Olomouci z něj však vystoupil. Pojmenovali po něm hospodu, která dělá čest jeho jménu i pověsti znalce dobrého piva a labužníka životních radovánek.

Foto

Hašek s Kudějem se spolu nejednou toulali naší zemí a v menších dobrodružstvích hledali potěchu i inspiraci pro svoji tvorbu. Také architekt a hostinksý Michal Giacintov se inspiroval při založení hospůdky až na vzdálené Šumavě.

Máme tam chalupu. Kousek od ní je miniaturní dědinka jménem Čachrov. Náš kamarád Honza Ježek tam léta letoucí provozuje nekuřáckou hospodu. Trvalo samozřejmě neskutečně dlouho, než si lidé zvykli, ale dnes už má vyšší návštěvnost, než druhá hospoda, která se doposud utápí v oblacích dýmu,“ vypráví.

Kdykoli jsme přijížděli s mými pěti dětmi na chalupu, zašli jsme nejdřív do této oázy,“ dodává.

Myšlenka, proč něco podobného neuskutečnit v Olomouci, nedala panu Giacintovi spát. Obcházel své známé hospodské, ale všichni považovali představu nekuřácké restaurace za chiméru.

Nakonec padlo rozhodnutí, že když nikdo nechce, budeme muset do toho jít sami. Navíc mám rád dobré pivo, tak jsem si řekl: když už si otevřu hospodu, dám si tam pivo, jaké mám rád. Rozhodl jsem se proto, že jej budu odebírat z malých pivovarů. Dávali mi čtrnáct dní, pak se prý stane hospoda kuřáckou,“ vzpomíná Giacintov.

Uplynulo pět let a hospůdka spokojeně hučí bez cigaretového dýmu. Prvenství pohostinství bez popelníků v Olomouci už „Kudějovi“ nikdo neodpáře.

Okolnosti umístění lokálu v domě, který byl podle nepotvrzených zvěstí vůbec první budovou postavenou za hradbami, byly nezvykle napínavé.

Kolem domu jsem každodenně procházel do práce. Když se na dveřích objevila cedulka, že prostory jsou k pronájmu, zavolal jsem na uvedené telefonní číslo. Nějaký člověk už byl v tu chvíli na jednání o podpisu smlouvy. Vysvětlil jsem majiteli svou ideu - a on tu smlouvu nepodepsal. Představa hospůdky, kterou jsem mu nastínil do telefonu, ho zaujala natolik, že vrabce v hrsti pustil kvůli holubovi na střeše. Asi to tak mělo být,“ říká majitel.

Z hospůdky dýchá atmosféra první republiky. A zdaleka nejen díky nábytku z dvacátých let i staršího, který namnoze pochází ze Šumavy. Možná je to tím, že na chodu hospody se podílí, tak jak bývalo zvykem, celá rodina.

Není náhodou, že v tomto prostředí vznikla u stolu číslo osm myšlenka na založení pivovaru Moritz. Spousta druhů piv od malých pivovarů, ale i kmínka nebo jeřabinka ostatně zdobí tekutý repertoár hospody.

A k zakousnutí? Tvarůžky s povidly čili „Loštický polibek“. „Měl jsem v Lošticích kamaráda, dnes již nebožtíka, který mě bral v Lošticích na pivo. Jednou mi tento pokrm připravil na rozloučenou. Vysvětlil mi, že když dříve staroušci odcházeli z hospody, věděli, že už je doma nikdo nepolíbí - tak si na odchod dali loštický polibek jako sladkou tečku za večerem. Zalíbilo se mi to tak, že jsem si řekl: loštický polibek musí na odchodnou zaznít i tady. Je to pěkná vzpomínka na mého kamaráda,“ vysvětluje hostinský, který se svými kamarády dbá o to, aby se na osobnosti Haška a Kuděje nezapomínalo.

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Karel Páral


České, moravské a slezské pivovary uvařily za první pololetí letošního roku o 6,5 procenta méně piva než vloni.

Podle šéfa Českého svazu pivovarů a sladoven za to však nemůže krize, která nutí lidi šetřit, nýbrž mizerné počasí.

"Příčinou je to, že je hnusné počasí," shrnuje bez váhání důvody poklesu produkce výkonný ředitel svazu Jan Veselý. "Jediný hezký letní měsíc byl duben." Proti stejnému období vloni se podle něj vyrobilo v dubnu o 2,7 procenta víc piva.

Rekordní rok 2007 nasadil laťku vysoko

"Velmi slušné" bylo podle Veselého počasí i v březnu, kdy produkce oproti loňsku rostla dokonce o 3,3 procenta. "Z toho je vidět, že záleží daleko víc na počasí, než na krizi," tvrdí Veselý.

Rozmarné léto tak podle Veselého zatím zvýšené spotřebě piva na zahradních restauracích příliš nepřeje. Podle Asociace hotelů a restaurací ale recese na poklesu spotřeby piva přece jen svůj díl viny nese.

"Korporátní klientela zmizela, poklesl i domácí cestovní ruch," řekl generální sekretář asociace Václav Stárek. I on ale nepopírá vliv počasí. "Povodně příliš nepomohly," dodal.

Loni zaznamenaly pivovary pokles produkce celkem o 1,26 procenta. Ani za to ale podle Veselého nelze vinit nástup krize ale předešlé statistiky, s kterými se srovnával.

"Rok 2007 byl rekordem všech rekordů. Rok 2008 byl sice o procento nižší, ale pořád je to stříbrná pozice,na bedně, v historii České republiky byl druhý nejlepší," tvrdí Veselý.

Pro tuzemsko vloni pivovary dodaly 16 100 000 hektolitrů piva, rekordního roku 2007 to bylo ještě o 230 tisíc hektolitrů víc. Celkově se roku 2007 v Česku uvařilo bezmála 20 milionů hektolitrů piva, z toho přes tři a půl milionu hektolitrů šlo na export. I ten byl toho roku rekordní.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Karel Toman



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI