Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivní.info

Zisk dánskeho pivovaru Carlsberg sa v 4. štvrťroku 2008 viac ako strojnásobil, a to vďaka akvizíciám a tiež nárastu tržieb, predovšetkým v Rusku.

V období od začiatku októbra do konca decembra 2008 sa čistý zisk skupiny zvýšil na 124 miliónov dánskych korún (16,64 milióna eur) z 37 miliónov DKK v 4. kvartáli 2007. Tržby skupiny Carlsberg vzrástli na 14,5 miliardy DKK z 10,8 miliardy DKK, čiastočne aj vďaka dokončeniu akvizície pivovaru Scottish & Newcastle.

V tomto roku sa Carslebrg chce sústrediť na znižovanie výdavkov. Štvrtý najväčší výrobca piva na svete verí, že je dobre pripravený na náročné podmienky na trhu v období svetovej hospodárskej krízy. V prípade potreby prijme okamžite nevyhnutné opatrenia. Pivovarnícka skupina neočakáva, že tento rok dosiahne rast predaja vzhľadom na to, že dopyt na európskom trhu sa v dôsledku krízy znižuje.

"Predaj piva sa síce húževnato drží, ale nie je imúnny voči kríze," uvádza sa v správe o hospodárskych výsledkoch pivovaru.

Zdroj O peniazoch Zoznam.sk | Autor TASR


Majitele restaurací čekají na Slovensku nákladné přestavby. Poslanci slovenského parlamentu totiž v úterý schválili novelu zákona o ochraně nekuřáků, na jehož základě musí být kuřácká část restaurace oddělena od ostatního prostoru zdí v případě, že se v zařízení podává jídlo. Pokud se v podniku podávají pouze nápoje, stavební úpravy potřebné nebudou.

Ve hře byl také úplný zákaz kouření v restauracích, ale tento návrh neprošel. Podle schválené novely musí být pro nekuřáky vyhrazena minimálně polovina plochy restaurace a nekuřácká část musí být umístěna u vstupu do restaurace. Pokud v restauraci nebude možné provést tuto stavební úpravu, bude celá nekuřácká.

Novela začne platit od 1. dubna 2009 a přestavbu musí majitelé restaurací ukončit do 1. září 2009. Za novelu zákona hlasovalo 111 ze 137 přítomných poslanců.

Za prodej tabákových výrobků osobám mladším 18 let hrozí pokuta. Zákon zároveň zakazuje prodej tabákových výrobků ve školních bufetech a automatech. Zákaz kouření se vztahuje na areály nemocnic, divadel, kin, úředních budovách, autobusových a železničních nástupištích.

Při hlasování neprošly kuriózní návrhy poslanců, jako byl například úplný zákaz prodeje cigaret na Slovensku nebo zákaz kouření ve vzdálenosti do 10 metrů od dětí a těhotných žen. Poslanci se v rozpravě výjimečně nedělili na koaliční a opoziční poslance, ale na kuřáky a nekuřáky.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Ivan Vilček


Dobré pivo se dá v domácích podmínkách uvařit za čtrnáct dní. A bude mít přesně takovou sílu a takovou chuť, jakou si budete přát. Ovšem za podmínky, že dokonale zvládnete poměrně náročný postup a sežene všechno potřebné zařízení.

Já jsem si potřebné informace sehnal na internetu a zařízení si vesměs vyrobil sám,“ říká při představování svého domácího improvizovaného pivovárku Vlastimil Martinec z Rychnova nad Kněžnou.

Pokusy s vařením piva podniká už rok a došel v nich už poměrně daleko. „Někdy se to povede víc, někdy méně, ale v každém případě mě to baví,“ říká amatérský pivovarník.

Vlastimila Martince už bavilo ledacos. Když zvládl pokusy o výrobu pálenky, pustil se do výroby vína. Potom přišlo na řadu pečení chleba a nyní zkoumá tajemství výroby piva.

Až se to naučím, dám se asi na výrobu medoviny,“ dodává ve své výrobně, kde mu z květináče roste citronovník obsypaný plody. „Tohle je také moje výroba,“ usmívá se muž.

Postup vaření piva je na první pohled složitý, ale má svoji pevnou logiku. „Absolutním základem je dokonalá čistota všech nádob, které se používají. A kvalita suroviny. Já si slad kupuji v pivovaru Bernard a chmel také od profesionálních prodejců. Je ale velmi drahý, proto si ho od letošního roku budu pěstovat sám,“ říká.

Vše začíná umletím a namočením sladu, ten se pak přelije do rmutovací pánve a ohřívá se. Alchymie procesu pokračuje cezením a vznikne sladina. „Je to jeden z okamžiků, kdy se rozhoduje o síle piva. Pak se přidají granule chmelu a vše se vaří hodinu a půl. Vzniká mladina, která se nalije na kvasnice, a tak týden se vše nechá odležet,“ vysvětluje Martinec. Bylo by však divné, kdyby se domácí vaření piva obešlo bez problémů s úřady.

Například vinaři si doma mohou vyrobit až dva tisíce litrů vína a mohou ho i prodávat, při domácím vaření piva je limit pouhých 200 litrů za rok a hlásit se na příslušné úřady musí nejen samotné vaření, ale i úmysl vařit. Domácí výrobci se teď snaží dát dohromady a vytvořit jakousi organizaci, která by tahle nesmyslná nařízení měla sílu změnit,“ dodává.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Ivana Kučerová


Plzeňským restauracím už zakázali točit čepované pivo do vlastních umělohmotných obalů od limonád. Lidé si musí donést své pet-lahve z domova.

Pokud si nepřinesete do restaurace vlastní pet láhev na čepované pivo, může se vám stát, že odejdete s prázdnou. Dřívější praxe, kdy hostinští zalovili za plentou a natočili nápoj do svého použitého umělohmotného obalu od limonády, končí. Podle hygieniků je pet lahev jednorázovým obalem a po použití se musí zničit. Když hospodští vyhlášku poruší, riskují pokutu pět tisíc korun na místě. Ve správním řízení může být ale sankce mnohonásobně vyšší.

Zdroj: Region Plzeň.cz


Byť se Češi často pasují na národ pivařů, na prvním rande podle nich tento oblíbený nápoj nemá místo.

Na Slovensku to dokonce považují za prohřešek vůči dobrému vychování. Vyplývá to z valentýnského průzkumu společnosti SABMiller, vlastníka Plzeňského Prazdroje.

Průzkum se prováděl v několika evropských zemích a podle výsledků jsou největšími „randícími“ pivaři Švédové. S potenciálním partnerem si pivo na prvním schůzce s klidem objedná 77 procent dotázaných. Na druhé příčce pak se 76 procenty skončili Britové, z čehož vyplývá, že ani v této ostrovní zemi si s pivem na rande nedělají žádnou hlavu.

Tu si ale dělají překvapivě Češi, kde by se pivu nebránila pouhá třetina zamilovaných. Úplným extrémem jsou potom s 18 procenty Slováci. Ti si podle průzkumu pití piva na první schůzce dokonce považují za „faux pas.“

O něco jiná čísla přicházejí již od stabilních párů, kde se „tekutý chléb“ stává nedílnou součástí společné zábavy. Se svým partnerem totiž na pivo zajde 41 procent evropských žen a skoro čtvrtina mužů.

Graf

Zdroj: Deník.cz | Autor: Vojtěch Janda


Stavba nové konstrukce a výsadba rostlin ovšem stojí v průměru půl milionu korun.

Jedním z hlavních úkolů českých chmelařů v nejbližších letech je obnova porostů a konstrukcí chmelnic. Je to nutné proto, aby české chmelařství bylo do budoucna konkurenční. Zaznělo to na Chmelařském kongresu v Praze, který proběhl v minulých dnech.

Otázka rychlé obnovy českých chmelnic a udržení konkurenceschopnosti oboru, a to zvláště v době současné ekonomické recese, je více než aktuální. Hlavní úlohou je maximální zvýšení investic do oboru,“ uvedl Zdeněk Rosa, tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR s tím, že čeští chmelaři spoléhají na spolupráci a pomoc z národních a evropských dotačních programů. „Bez těchto investic dojde k dalšímu prohloubení problémů českého chmelařství a rozšíření mezery vůči dalším velkým světovým pěstitelům chmele, kterými jsou Německo, USA a dnes už také Čína. V návaznosti na dobrý výsledek minulého roku byla již řada pozitivních kroků v tomto směru v českém chmelařství nastartována a je potřeba tento trend udržet,“ dodal Z. Rosa.

To hlavní, co čeští pěstitelé pivovarům nabízejí, je podle jeho slov jedinečná kvalita českého chmele, a to především v podobě odrůdy Žatecký poloraný červeňák. „Rozšiřuje se však také sortiment a produkce dalších odrůd, například Sládek, Premiant a Agnus. V minulých letech byly registrovány i další české odrůdy Harmonie, Rubín, Kazbek a Vital,“ dodal.

V České republice se chmel loni pěstoval na zhruba 5350 hektarech, nejvíce tradičně na Žatecku. Z toho téměř devadesát procent chmelnic je osázeno odrůdou Žatecký poloraný červeňák. Loni se v Česku sklidilo celkem 6753 tun chmele, chmelaři hodnotili tento výsledek jako velmi dobrý.

Téměř dvojnásobné stáří

V Česku se průměrné stáří porostů chmelnic pohybuje kolem 17 let, ideální by bylo kolem deseti let. Aby čeští chmelaři co nejrychleji obnovili staré porosty, potřebovali by během pěti let vysázet nové rostliny zhruba na dvou tisících hektarech. „Letos bychom chtěli obnovit zhruba tři stovky hektarů,“ uvedl Zdeněk Rosa.

V loňském roce se přitom v Česku objevil nový chmel na 230 hektarech.

Stavba nové chmelnice stojí zhruba půl milionu korun. Pěstitelé mohou získat dotaci jak na vlastní stavbu konstrukce, tak i na nové chmelové porosty.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt


Pivovar: Budoucí chlouba Toužimi

[čtvrtek, 12. únor 2009]

Je to zvláštní pohled. Z jedné strany toužimský zámek, o nějž soukromý investor nejeví zájem, z druhé strany přilehlý pivovar, který patří městu.

Foto

A jedině pivovar se probouzí k životu, i když Toužim by si přála, aby totéž zažíval celý památkový komplex ve městě. Bohužel. Toužim vlastní pouze pivovar. Jeho obnova bude stát přibližně 60 milionů korun. Touto sumou město pochopitelně nedisponuje, ale do rekonstrukce pivovaru se pustilo s velkou vervou.

Po dokončení by zde měla být obřadní síň, kulturní sál, kino a prostory pro další kulturní akce. Součástí budovaného komplexu by měl být i pivovar rodinného typu. Pivo by se tedy vařilo přímo před zraky konzumentů.

To je ale budoucnost. Aby pivovar mohl žít, k tomu je třeba nejenom peněz, ale také vůle a snaha městského úřadu rekonstrukci začít a také sehnat peníze, které si jeho oprava vyžádá.

Na tuto akci se snažíme využít i dotace ze státního rozpočtu, především z kapitoly architektonického dědictví,“ uvedl starosta Toužimi Antonín Vrána.

Miliony na opravu střechy toužimského pivovaru už obec získala, ovšem rekonstrukce celého památkového objektu si vyžádá přibližně 60 milionů korun. „Kromě záchrany samotné budovy musíme obnovit a zrekonstruovat inženýrské sítě a také vybudovat zeď u pivovaru, která spadla,“ nastínil objem prací toužimský starosta.

Kromě toho se Toužim potýká s vandalstvím, které je v zámku a přilehlém pivovaru prakticky na denním pořádku. „Zámek už téměř vandalové a zloději rozebrali, z toho zbyly jen obvodové zdi. To, co jsme ale na pivovaru už opravili, to nemůžeme, ani nechceme nechat rozkrást. Je to stále dokola. Pivovar je náš, ale zámek je v soukromých rukách. A to je rozdíl,“ dodal starosta Vrána.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Ivana Kalinová | Foto: Daniel Seifert


I tuto stránku měly jinak úspěšné reprezentační slavnosti piva a minerálních vod v Táboře.

Místní hospody a restaurace měly minulý týden s návštěvníky utrum.

Návštěvnost byla nulová. Zavírali jsme namísto o půlnoci už v devět hodin večer. Lidé nechodili, ale dalo se to čekat,“ říká vedoucí jamclubu Poslední nota Kateřina Kramarovičová. Odhadla, že tržby za čtyři dny slavností klesly asi o polovinu.

Loni rozdíly tak markantní nebyly. Asi to bylo tím, že byl náš podnik nový. Taky účast na slavnostech byla podle mě letos vyšší,“ uvedla Kramarovičová, která oslavu zlatavého moku také nakonec nevynechala.

O nic lépe na tom nebyla restaurace U Rytíře na Křižíkově náměstí. Tržby klesly až o 70 procent.

Obědy byly dobré, ale večery hodně slabé. Zasáhlo nás to hodně, protože sem chodí zejména pivaři,“ sdělil spolumajitel Josef Svatek, který má na starost i restauraci U Dvou koček na Starém městě. Jak uvedl, tam pivní slavnosti nedosáhly.

Přes slavnosti jsem v práci nebyl, pouze jeden den v herně Havana na Křižíkově náměstí. Tam je to spíš o výherních automatech, takže jsme nic nepocítili. Myslím, že hůř na tom byly spíš klasické bary a restaurace,“ poznamenal barman Jan Šimík.

Vše proběhlo v klidu

Devatenáctý ročník slavností piva měl rekordní účast nejen mezi pivovary, kterých se o titul Česká pivní pečeť přijelo utkat 67, ale i u návštěvníků.

Díky zvýšené kapacitě prostor hotelu Palcát, se na slavnosti vešlo 4000 příchozích.

Jsem spokojený, že se nikomu a nikde nic špatného nestalo. Lidem se to líbilo, ale byly problémy s hlučností. Propříště musíme udělat kompromis. Rádi bychom tu měli i více zahraničních pivovarů, ale vše závisí na vývoji současné hospodářské krize,“ zhodnotil slavnosti pořadatel Alois Srb. Dodal, že hospodám a restauracím ubližovat nechce.

Je to jednou ročně a rádi bychom s nimi spolupracovali. Mohli bychom jim poskytnout například část stánků s pivy nebo pivovarskou nabídku. Zatím jsem se na tom s nikým nedomluvil, je to pro ně asi moc práce a starostí,“ míní Srb.

Podotkl, že ve světě je běžné, že se na pultě v hospodě nachází i osm druhů piv. Hospody tak chtějí plně uspokojit klientelu. To se však v Čechách zatím příliš nenosí.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: David Peltán


Škola má přímo v areálu pivnici

[úterý, 10. únor 2009]

Plzeňská Střední odborná škola a střední odborné učiliště obchodu, služeb a provozu hotelů má funkční pivnici a je jediná v západních Čechách. Učni i studenti si v ní několikrát ročně zkoušejí správně čepovat pivo a díky praxi u školní pípy dokážou také sami narážet sudy nebo čistit trubky. O výrobě zlatavého moku jim navíc pravidelně přednášejí zástupci pivovarů.

"Pivnici tady ve škole máme od začátku, co zde sídlíme, tedy už zhruba pět let. Slouží pro praxi studentům a doplňuje teoretické přednášky, které o pivu mají. V západních Čechách jsme s největší pravděpodobností jediné školské zařízení, jež vlastní pivnici," řekla Jitka Sochorová, ředitelka školy se třemi stovkami učňů a studentů.

Profesionálové z pivovarů do školy přicházejí dvakrát ročně. Studenti se od nich dozvědí, z jakých surovin se chmelový nápoj vyrábí, jaký je technologický postup, jak se správně čepuje, ošetřuje, jakou má mít mírz a podobně. Pak zajdou do školní pivnice, kde si teorii zkoušejí v praxi. Ze sudů čepují pivo do sklenic, na rozdíl od klasických restaurací ale jen nealkoholické.

"Po ukončení školy jsou naši absolventi schopni mimo jiné správně točit pivo, ale i narážet sudy a čistit trubky. Se zařízením umí v provozu pracovat," dodala Sochorová. Povinnou praxi v pivnici absolvují nejen studenti tříletého kombinovaného učebního oboru kuchař-číšník pro pohostinství, ale také studenti čtyřletého maturitního oboru hotelnictví a turismus, teoretických přednášek se účastní i studenti cestovního ruchu.

Kromě pivnice ve škole funguje také cvičná restaurace a kuchyně. Škola nabízí pořádání rautů, banketů a dalších společenských akcí, přičemž učni a studenti se podílejí na přípravách i na samém průběhu akce. "Během studia mohou také absolvovat barmanské a someliérské kurzy nebo třeba zkusit kurz vyřezávání ovoce a zeleniny," dodala učitelka Jana Linhartová.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Eva Barborková


„Dobré pivo, děvy hezké“ – to jsou dary země české! V Žatci se rozhodli nezůstat u pouhé rýmovačky a spojili obojí v jednu velkou reprezentativní soutěž o Miss zlatého moku ČR. Zároveň je oslavou tradičního Žateckého chmele a českého sladu. Letos však prochází soutěž zásadními změnami. Tou hlavní novinkou je, že klání dívek se neuskuteční pouze v žateckém divadle, ale jednotlivé soutěže proběhnou v několika dnech i na dalších místech.

Tradičně galavečer s volbou Miss zlatého moku probíhal v pátek v termínu konání Dočesné v žateckém divadle. A to se ukázalo postupně jako závažný problém, neboť zaměstnanci divadla se jako organizátoři věnovali Dočesné, navíc v budově divadla mají vždy technické zázemí třeba ti, co stavějí podium,“ vysvětlil důvody, které vedly organizátory k tak radikálním změnám Petr Šimáček, ředitel soutěže.

Proto se tento rok začne v pátek 4. září dopoledne, kdy se deset finalistek utká na chmelnicích Chmelařského institutu v ručním česání chmele, což je jejich první disciplína. Odpoledne se dívky zúčastní po boku zástupců „svých“ pivovarů tradiční degustaci piv, která v rámci Dočesné probíhá. V sobotu 5. září, v rámci žatecké Dočesné, pak na hlavním pódiu, před žateckou radnicí, bude deset finalistek představeno návštěvníkům chmelových a pivních slavností a zároveň se účastníci Dočesné dozvědí, u kterého stánku, která dívka bude čepovat pivo. A právě návštěvníci pak svými hlasy rozhodnou, která ze soutěžících získá titul Miss sympatie. Tento systém ještě více zviditelní jednotlivé pivovary, které letos projevují o tuto formu prezentace při Miss zlatého moku ČR velký zájem. „Jde o prestižní událost, určitě se spolu s dalšími pivovary z celé ČR tradičně a rádi zúčastníme,“ potvrdil Ing. Josef Vejlupek z pivovarů Drinks Union a. s.

Náš pivovar v této ojedinělé soutěži také nebude chybět,“ uvedl Ing. Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru a dodal: „Máme za to, že změny v letošním ročníku soutěže budou prospěšné i pro daleko lepší a zdařilou prezentaci pivovarů a jejich výrobků.

Celá soutěž pak vyvrcholí v pátek 11. září Galavečerem Miss zlatého moku ČR v žateckém Městském divadle. Zde proběhnou poslední dvě disciplíny, promenáda v plavkách a volná disciplína. Součástí bude promítání medailonků finalistek, jak z příprav na celou soutěž, tak ze samotné první její části, která proběhla o Dočesnou,“ říká režisér akce Jiří Kopřiva.

Kromě novinek při samotné soutěži mají pro letošek organizátoři připraveny i velice známé osobnosti, které by měly Miss zlatého moku České republiky přinést ještě větší zájem veřejnosti. Svoji účast již potvrdilo moderátorské eso soutěží Miss v podobě Jana Čenského, z populárních osobností by měla vystoupit například skupina Gipsy.cz a další známí zpěváci.

Také soutěžící dívky si přijdou na své. V rámci příprav by se měly zúčastnit týdenního soustředění u moře, zatím to nejpravděpodobněji vypadá na Tunis. Zatím je přihlášeno 74 uchazeček a denně se hlásí další. Vybráno však nakonec bude do soutěže jen deset krásek, které budou zastupovat deset českých pivovarů.

Zdroj: e-region.cz | Autor: Jiří Vích


Nejen pivem je člověk na pivních slavnostech živ. Na oslavě je samozřejmě i spousta hudby, soutěží a jídla.

Své kulinářské recepty předvádí i Maruška z Vimperka, která vychází ze staročeské kuchyně a staré recepty dotáhla k dokonalosti. Mezi její pochoutky patří například čertík v lokši.

K vytvoření takových pochoutek je v dnešní době chemie potřeba spoustu poctivé ruční práce. Staročeské recepty jsem spojila s mými a vznikly tyto speciality. Důležitý je samozřejmě vztah k této práci, pouze vydělávat peníze nejde. Lidé poznají, že jste to neudělali poctivě,“ informovala Marie Riedlová z Vimperka, pro kterou Tábor není neznámé město.

Jezdíme do Tábora na jarmarky a různé slavnosti, takže tu nejsme poprvé,“ odpověděl Karel Riedl, její manžel.

Čtvrtečním slavnostem piva vévodila soutěž o nejhezčí pivní etiketu. Návštěvníci vybírali z 86 pivovarů a vybrat tu nejhezčí nebylo nic jednoduchého.

Na první příčku jsem umístil pivo s názvem Hemp Valley Beer, na druhou pivo Mary Jo a na třetí jsem dal Kvasar z Černé Hory,“ uvedl ihned po odevzdání losovacího lístku Jan Dvořák z Bechyně.

Na první dvě příčky umístil piva konopná. „Etikety obou značek se mi líbí; na jedné je krajinka, na druhé žena,“ dodal Dvořák s tím, že loni se mu na slavnostech líbilo víc. Měl totiž lepší místa k sezení a také pivní etikety se mu zdály hezčí.

Zdroj: Táborský deník | Autor: Daniel Vacek a David Peltán


Před staletími odtud vozili sudy slavného branického piva, dnes je areál Dominikánského dvora v centru Braníka opuštěný.

Změnit by to teď mohlo rozhodnutí rady Prahy 4. Její členové vybrali společnost TCP Vidoule, která slíbila zchátralou památku zachránit.

„Vybrali jsme společnost, která v areálu vybuduje vysokou školu pro restaurátory,“ vysvětluje starosta Prahy 4 Pavel Horálek.

Radnice podle starosty upřednostnila projekt, který oživí Braník příchodem mladých lidí před projekty nabízejícími využití areálu třeba jako hospic. Navíc v sousedství už fungují dva sociální ústavy a vznik třetího by z Braníka udělal ghetto plné seniorů.

Firma TCP Vidoule, jejíž většinovým vlastníkem je pražský magistrát, počítá s tím, že do roka bude projekt přestavby Dominikánského dvora na vysokou školu hotový. „Ještě letos budeme pokračovat v opravách, které zamezí chátrání objektu,“ říká předseda společnosti Zdeněk Kovářík.

Radnice čtyřky odhaduje náklady na opravu dvora přibližně na 200 milionů korun. „Podobná škola, která by pro Prahu vychovávala památkáře a restaurátory, v metropoli zatím chybí,“ vysvětluje starosta Horálek.

Chátrající areál budov s věží, kde od 17. století vařili dominikánští mniši pivo, je jednou z mála dochovaných památek Braníka. V 60. letech minulého století byl prohlášen za kulturní památku. Z původních čtyř křídel objektu, který vyrostl na místě středověké tvrze, se do současnosti dochovala tři včetně zvonice z roku 1761.

Památka je až na střechu, kterou radnice nechala před časem opravit, ve špatném technickém stavu a jsou v ní sklady několika firem.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Robert Oppelt


Ve druhém největším městě v kraji včera vyvrcholil již 19. ročník této oblíbené akce. Odborníci tentokrát hodnotili rekordní počet piv ve 13 různých kategoriích. Letos tu předvádělo své výrobky 67 pivovarů z Čech i ciziny.

Rekordní počet vzorků zlatavého moku letos posuzovala porota 19. ročníku Reprezentačních slavností piva v Táboře. Na jeden z největších festivalů svého druhu v zemi přihlásily pivovary celkem tři sta svých výrobků. Soutěžily o titul Česká pivní pečeť.

Rozmanité druhy piva hodnotili odborníci ve třinácti kategoriích už od úterý. Letos poprvé také ve třídě polotmavá piva. Slavnosti vyvrcholí právě dnes večer, kdy porota vyhlásí Extra českou pivní pečeť a předá ocenění všem vítězům.

Celkem letos do Tábora přijelo 67 pivovarů. Většina z České republiky, ale máme zde i zástupce z Polska nebo Slovenska,“ řekl pořadatel slavností Alois Srb.

Tmavé výčepní umí Slováci. Právě slovenští sousedé ovládli středeční degustaci tmavých výčepních piv. Porotě nejvíce chutnal Popper ze stejnojmenného pivovaru v Bytče. Hned za ním skončil Zlatý Bažant z Heinekenu Slovensko.

Jezdíme sem téměř od začátku a pár cen už jsme získali. Některá piva mi při degustaci moc chutnala, ale vše je anonymní, takže se člověk nedozví, která to byla. To je trochu škoda,“ poznamenal zástupce pivovaru Heineken z Hurbanova Karol Fance. Při přebírání stříbrné České pivní pečeti dodal, že soutěž podle něj byla velmi vyrovnaná a kvalita posuzovaných piv se rok od roku zlepšuje.

Z jihočeských producentů piva se letošního ročníku festivalu zúčastnil například Měšťanský pivovar Strakonice, krumlovský Eggenberg nebo třeboňský Regent, který dnes také převezme cenu za druhé místo v kategorii polotmavých piv.

Včerejší den v kongresovém sále Jihočeské univerzity, kde se vzorky ochutnávaly, ale patřil především minipivovarům. Těch do Tábora letos přijelo 36. „Jejich počet každým rokem výrazně roste. Je to tím, že se v zemi stále otvírají nové malé pivovary. Jejich majitelé také zjistili, že se tímto způsobem mohou dobře zviditelnit,“ podotkl Srb.

Jižní Čechy reprezentovaly v soutěžích minipivovarů Pivovarské dvory Lipan Dražíč z Českobudějovicka a Zvíkov z Písecka. „Podle mého je nejdůležitější, aby pivo nabádalo k dalšímu napití. Osobně dávám přednost těm vícestupňovým,“ svěřil se jednatel Pivovarského dvora Zvíkov Michal Voldřich.

Zajímavá piva mohla každý den od čtyř hodin odpoledne popíjet i veřejnost v táborském hotelu Palcát. Milovníci tradičního alkoholického nápoje měli na výběr z pětaosmdesáti druhů.

Včera jsem ochutnal asi osm piv. Pět z nich jsem v životě nepil, takže je to určitě zajímavé. Na slavnostech jsme už potřetí a přijedu i příští rok,“ uvedl pětačtyřicetiletý Zdeněk Svačina z nedalekého Sezimova Ústí.

Pořadatelé pro návštěvníky, kterých se do hotelu denně vešlo okolo tisíce, připravili i zábavný program. Téma se točilo jak jinak než okolo piva. Zájemci tak například soutěžili ve vyprazdňování půllitrů na čas nebo v poznávání značek piv.

Já sám rozlišuji dva druhy piva - dobré a špatné. Naším cílem je hlavně ukázat lidem novinky a zajímavosti z této oblasti,“ řekl s úsměvem Srb, který před devatenácti lety reprezentační slavnosti založil.

Paradoxem je, že v samotném Táboře, který se každoročně na čtyři dny mění v město piva, nyní pivovar chybí. „Dříve tu byl jeden podnik, ale velmi špatný. Zavřeli ho v osmdesátých letech,“ dodal Srb.

***

* Odborná degustace Porota táborských pivních slavností letos za tři dny stihla ohodnotit tři sta vzorků piv, což je rekordní počet v historii této akce. Vystřídali se v ní odborní zástupci soutěžících pivovarů. Anonymně posuzovali pět vlastností piva -vůni, chuť, hořkost, plnost a jeho říz. Oceňovali je známkami jedna až šest, přičemž jednička znamenala stejně jako ve škole nejlepší ohodnocení. Výsledky od všech porotců pořadatelé sečetli. Vítězem se stalo pivo s nejnižším bodovým skóre. Zlatavé moky letos soutěžily v celkem třinácti kategoriích. Zástupcům jihočeských pivovarů se ale na domácí půdě příliš nedařilo. Na stupně vítězů dosáhl jen polotmavý Bohemia Regent pivo Petra Voka z Třeboně, který skončil ve své kategorii druhý. Třetí místo v soutěži piv se sníženým obsahem cukru vybojovalo Dianello z Budějovického měšťanského pivovaru. Včera pozdě odpoledne se ale ještě konaly dvě poslední degustace a to kvasnicových a světlých speciálních piv.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Lenka Zimmelová


Pivo je jako svíčková

[čtvrtek, 5. únor 2009]

Víno nepijí! Tak zní verdikt odborné poroty, která včera na slavnostech piva pokračovala v hodnocení kvality „tekutého chleba“.

Víno sporadicky, jen když už není co jiného pít. Určitě vede pivo a pak nějaká kořalka jako kalvádos,“ shoduje se s ostatními degustátory Mojmír Velký z Vojkovic na Moravě, který je majitelem a sládkem tamního minipivovaru Koníček. Založil ho před třemi lety. „Máma má hospodu a já se v oboru sladovnictví vyučil. Řekl jsem si tedy, proč pivo kupovat, když ho můžu vařit. Odbyt máme zejména u hospod a soukromých zakázek,“ vysvětlil.

S polotmavým pivem se včera dokonce probojoval na páté místo, mezi velké pivovary. Na táborských slavnostech je nováčkem, a tak se přijel především seznámit.

Cizí chutě? Ne!

Včera se do rukou degustátorů dostaly světlé ležáky, piva tmavá a polotmavá. Hodnocení je pro odborníky velice náročné. „Vzorků je hodně. Musím říct, že nám pořadatel pan Srb dává zabrat. Je těžké udržet si smysly, zejména chuť a čich, v plné kondici a soustředěnosti,“ říká výrobní ředitel krumlovského pivovaru Eggenberg Rostislav Zagora.

Foto

Vysvětlil, že pivo nesmí mít hlavně cizí vůně a příchuti jako kyselost či máslovitost. Pokud to ovšem není záměr, jako je tomu u některých belgických piv.

Ve světě jsou různé příchuti piva běžné. V Čechách jsou ale spotřebitelé stále konzervativní, i když mezi mladými už začínají tato atypická piva nabírat na oblibě,“ doplnil sládek Radek Bařtipán z Pivovaru Žatec.

Voda nad zlato

Na kvalitu piva má podle pivovarnických odborníků největší vliv voda. „Bez ní dobré pivo uvařit nelze. Pro světlá piva je ideální měkká. My ji máme přímo z hor,“ tvrdí Velký. „Důležité jsou všechny ingredience. Slad, voda a hlavně český chmel,“ podotýká Zagora. Podle něj i Bařtipána se ve finále chutě piva nejvíc liší poměry látek.

To je to, co nadnárodní pivovary odbourávají. Pivo je jako svíčková, všichni mají stejné suroviny, ale jinak je namíchají,“ dodal Bařtipán. Prozradil, že jejich žatecký pivovar bere dokonce slad na tmavé z táborské výrobny.

Všichni oslovení degustátoři se na závěr shodli, že nejlepší pivo je to jejich a že jediné poctivé pochází z malých pivovarů, kde se vaří podle tradičních receptur.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: David Peltán


Video: Slavnosti piva

[čtvrtek, 5. únor 2009]

Tábor hostí 19. ročník Reprezentačních slavností piva a minerálních vod. Dopoledne patří soutěžím, odpoledne je vyhrazeno ochutnávkám pro veřejnost. Ceny pro nejlepší budou vyhlášeny v pátek.

Zdroj: RTA.cz


Pojďte do Tábora na pivo

[čtvrtek, 5. únor 2009]

Jihočeský Tábor hostí už podevatenácté reprezentační slavnosti piva, které patří k největším akcím tohoto druhu u nás…

Sjeli se sem pivovarníci z 67 našich i zahraničních pivovarů. A tak si tady až do 6. února milovníci zlatavého moku přijdou na své. V táborském hotelu Palcát je možné ochutnat kolem 80 druhů piv různé síly, barvy a způsobu výroby

Foto

Slavnosti, kterých se, kromě Plzeňského Prazdroje, účastní všechny významné české pivovary, mají také svou odbornou část. Letos při ní pivovarníkům projde rukama rekordních 300 soutěžních vzorků, jejichž kvalita se porovnává v anonymní degustaci.

Foto

Soutěže, kterých se zúčastní taky pět pivovarů ze Slovenska, jeden z Belgie a jeden polský, probíhají ve 13 kategoriích. Sládci nebo výrobní ředitelé degustují výčepní piva, ležáky, polotmavá, kvasnicová piva nebo různé speciály.

Ti nejlepší budou v pátek odměněni zlatým, stříbrným a bronzovým titulem Česká pivní pečeť. Vítězové se pak – stejně jako loňský šampion pivovar Litovel - utkají o zvláštní cenu Extra česká pivní pečeť 2009.

Foto

Pivní klání provází samostatná soutěž o krále mezi minerálními vodami. O Zlatý český pramen se utká pět největších výrobců ochucených i přírodních minerálních vod z Česka a dva ze Slovenska, kteří přihlásili asi 35 vzorků.

Foto

Čtyřdenní pivní maraton už má velkou tradici a těší se obrovskému zájmu návštěvníků. Organizátoři se proto letos rozhodli rozšířit slavnosti o další prostory, díky kterým se na ně denně dostane kolem 1000 milovníků českého tekutého chleba.

Zdroj: TN.cz | Foto: Slavnosti piva Tábor.cz


Je zajímavé, jakou renesanci zaznamenává pivo. Již dávno to není jen mok pro chudé a nemajetné, kteří potřebují zahnat žízeň. Je součástí nabídky i luxusních restaurací, kde vám doporučí tu nejlepší značku.

Návštěvníci některých předních restaurací v Británii si nyní mohou vybírat nápoje nejen z vinného lístku, ale také ze speciálního pivního menu. Sommeliéři v restauracích Le Gavroche a Le Manoir v Oxfordu, které se pyšní hvězdičkami od Michelina, tak pomáhají strávníkům vybrat si k jídlu to pravé pivo, píše list The Daily Telegraph.

Experti soudí, že je to signál konce desetiletí snobství, kdy jediným myslitelným nápojem ke špičkovým jídlům bylo víno. Nyní se obnovuje zájem o malé pivovary. "Převzali jsme francouzský koncept a dovedli jsme ho k dokonalosti," tvrdí R. Hayward, výkonný ředitel British Beer and Pub Association. "Bylo velmi těžké překonat bariéru, za níž se víno drželo jako automatický nápoj restaurací navzdory tomu, že Británie má v pivovarnictví velkou tradici. Pivo k obědu je přece považováno za naprosto normální v celé severní Evropě," řekl.

Důležité je vybrat správný druh piva k jídlu

K těm, kdo prosazují tento trend, patří i šéfkuchař A. Flinn, jehož moderní a cenami ověnčený restaurant Anthony's v Leedsu nabízí pivní menu. "Zpočátku jsme začali nabízet pivní menu jako marketingový tah. Zákazníci si na to postupně zvykli. Vzhledem k tomu, že piva mají různé chutě i konzistenci, je důležité vybrat k jídlu správný mok. Naši číšníci mohou poradit zákazníkovi, které si má vybrat," ujistil.

Ředitel pivní akademie R. Ponsonby, který už naučil 3000 Britů vybírat správné pivo k jídlu, upozornil v posledním čísle časopisu Country Life, že stejně jako existují různé druhy hroznového vína, jsou i různé druhy chmele. Časopis uvádí, že zájem o pivo přispěl i k oživení zájmu o venkovské pivovary, jejichž pivo se kdysi používalo jako platidlo pro zaměstnance na statcích a farmách.

Pro každý druh piva připravili speciální sklenici

Hayward soudí, že díky pivním nápojovým lístkům se může zvýšit zájem o novou míru - třetinku, kterou minulý týden navrhl úřad pro míry a váhy ve snaze povzbudit evropský styl pití piva v menších objemech. "Lidé, kteří budou chtít při jídle ochutnat více druhů piva, nebudou zřejmě chtít půllitry. Čtvrtka je málo a půllitr zase moc," uvedl na vysvětlenou. "Restaurace nebo hospody mohou servírovat pivo ve sklenicích vhodných pro určité druhy, například silnější moky ve sklenkách baňatého tvaru. Třetinky budou naprosto vhodná míra," dodal přesvědčivě.

Zdroj: Podnikatel.cz | Autor: Jan Vinter


Ochutnávali piva

[pondělí, 2. únor 2009]

Degustátoři vybírali ve čtvrtek v brněnském hotelu Voroněž nejlepší piva v soutěži Zlatý pohár Pivex - Pivo 2009. Porota složená zejména ze sládků českých a moravských pivovarů označovala své favority v anonymním ochutnáváním čtyřech desítek značek piv. Výsledky budou vyhlášeny na začátku března.

Zdroj: Právo.cz


Zdejší pivovar založený již v roce 1636 nadále chátrá. Tato památka s velkou urbanistickou hodnotou si to určitě nezaslouží. Rozbitá okna, opadaná omítka, zničené krovy a tím pádem chybějící střešní krytina. To je jen malý výčet problémů, které tuto památku již několik desítek let trápí.

Foto

Od doby uzavření pivovaru v roce 1925 se v objektu vyskytovaly sklady, byty a další nebytové prostory. Objekt často střídal majitele. Současný majitel L & M Service spol. s r.o. získal objekt jako propadlou zástavu. Firma však s úřady nekomunikuje, a tak orgány činné v této věci již nemají mnoho možností, jak stav objektu zlepšit.

Firmě, které objekt patří, byla udělena pokuta v poměrně zásadní výši z hlediska možného zákonného rozmezí. Sankce může být uložena opakovaně, avšak účelem státní památkové péče je v prvé řadě přimět vlastníka k opravě objektu. Při jeho nekomunikaci jsou zákonné možnosti státu velmi omezené,“ říká Slavomír Kudláček z Oddělení ochrany památek Městského úřadu Chrudim.

Objekt však hyzdí i jedinečné panorama sousedícího hradu Rychmburk, který je v současné době využíván jako domov důchodců. Možnost rozšíření domova pro seniory o zrekonstruovaný objekt pivovaru byla také jedním z možných variant záchrany pivovaru ve velmi žalostném stavu. Ze záměru však, kvůli nedostatku finančních prostředků na realizaci, sešlo.

Řešení této situace, pokud nadále majitel nebude komunikovat, je v nedohlednu,“ dodává starostka Předhradí Jana Řádková.

Zdroj: Chrudimský deník | Autor: Jaroslav Zemek | Foto: Karel Dvořák


Pivovarský kalendář v podobě kapesních vydání má tradici dlouhou 135 let. Pivovarský kalendář 2009, který vydal Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze nabízí na více než 300 stranách Kalendárium, které obsahuje výročí významných osobností pivovarského, sladařského a chmelařského odvětví a také významných historických událostí pivovarského průmyslu u nás.

Pivovarský kalendář již tradičně uvádí nejnovější statistická data o pivovarství a sladařství u nás i ve světě a také adresář pivovarů, sladoven a vybraných institucí působících v pivovarském průmyslu. Nalezneme v něm rovněž přehledný seznam soutěží piv a jejich vítězů v roce 2008. Kalendář však má také část, kterou oceňuje především odborná veřejnost. Tvoří ji články o surovinách nezbytných k výrobě piva a především odborné statě o pivu a jeho výrobě. Ty představují výsledky nejnovějších výzkumů vědeckých a odborných institucí činných v pivovarství.

V kalendáři nalezneme rovněž některé zajímavosti z historie pivovarství u nás. Pivovarský kalendář není jen souhrn faktů a zajímavostí z pivovarského průmyslu, ale je to svým způsobem zrcadlo toho, co se v domácím pivovarství, sladařství i chmelařství událo a na co bychom v dnešním shonu díky jeho kalendáriu neměli zapomenout. Fakt, že obsahuje nejen důležité statistické údaje a přehledy, ale také odborné statě, z něj dělají cenný zdroj informací nejen pro odbornou veřejnost, ale i ty, kteří se o pivo a pivovarství hlouběji zajímají.

První vydání předchůdce pivovarského kalendáře jak jej známe dnes vyšlo na rok 1874 v Praze o rok dříve pod názvem První pražský kapesní kalendář pro zájmy průmyslu pivovarnického a lihovarnického, jakož i pro vinařství, chmelařství a živnost hostinskou. Obsahoval např. Seznam pivovarů a sládků v Čechách a Seznam pivovarů na Moravě. Již tehdy se v kalendáři objevila stať Pivovarnický průmysl v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Pivovarské kalendáře poté vycházely v některých obdobích více či méně pravidelně. Měly však jedno společné – snažily se především odborné veřejnosti nabídnout teoretické i praktické informace z pivovarství. Proto v nich často nalezneme články odborníků, kteří významnou měrou ovlivnili úroveň výroby piva u nás a zasloužili se o jeho věhlas doma a v zahraničí. Po určitou dobu u nás kalendáře vycházely rovněž v němčině, aby byly k dispozici širšímu okruhu odborníků působících v pivovarství.

Jako poslední vyšel Pivovarský kalendář 1950. Nová éra pivovarských kalendářů začala v roce 1998 a od té doby jsou tradiční součástí odborné i populárně-vědecké literatury pivovarského průmyslu u nás.

Zdroj: Kultura21.cz | Autor: Ctibor Čejpa



PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI