Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Jak vám chutnala testovaná piva?

[čtvrtek, 17. březen 2011]

Jiří Faměra, výrobně-technický ředitel K Brewery Trade

Některá piva byla výborná, některá až nepitelná, a mezi tím pak velký balík piv, která měla větší či menší odchylky od standardu. Byla to poměrně velká škála různých výrobků - česká piva, zahraniční... Podle mého názoru některé vzorky ani nepatří do kategorie levných piv, ale dostaly se tam kvůli slevám v řetězcích.

Pivovary se mohou dostat na nízkou cenu tím, že hledají úspory ve výrobních postupech a surovinách. Ale i tím, že nedělají rozdíl mezi hlavním výrobním proudem a levným pivem, aby neměly víc druhů piva a nekomplikovalo jim to výrobu. Takže jedno a to samé pivo lahvují pod různými značkami.

Šárka Svobodová, vedoucí útvaru jakosti pivovaru Zubr

Ochutnali jsme tu piva různých kvalit a v různé kondici. Bylo vidět, že některá už mají určitou dobu trvanlivosti za sebou - oxidační chuť i vůně se projevovaly ve více vzorcích. Bohužel u piva nejsou dlouhé doby trvanlivosti ku prospěchu jako u vína. Pivo není určeno k ležení, ale k vypití. Takže když si spotřebitel koupí pivo, které má dva tři měsíce do konce, není vůbec jisté, že bude v dobré formě. Látky obsažené v pivu mají takovou povahu, že u nich dochází k oxidativním reakcím - a ty pochopitelně pivu škodí.

Bohumil Valenta, sládek Pivovar Nymburk

Bylo tam pár vzorků, které bych si nekoupil. Problém je, že některé byly podle chuti staršího data, bylo znát, že už jim trvanlivost dobíhá. Celkově ale ty vzorky odpovídaly kategorii levných piv. Já nemám tohle označení rád, protože zní hanlivě, a to si ta piva mnohdy nezaslouží - na žízeň jsou určitě dobrá. Kupují je zákazníci, které zajímá hlavně cena. Nejlevnější pivo se prodává nejlépe. A asi se bude prodávat čím dál tím víc, pokud se má ještě zdražit.

Josef Hlavatý, ředitel pivovaru Náchod

Přiznám se, že jsem na tuto degustaci nešel s velkým očekáváním, takže mě výsledek nezaskočil. Spíš mě překvapilo, že řada piv už byla „chycená“ oxidačně. Buď dlouho ležela v regálech, nebo technologie nebyla vyladěná tak, aby nedocházelo k přístupu kyslíku. Některá piva vypadala, jako kdyby byla poměrně stará. Ale na druhou stranu si dovedu představit, že když přijdu domů hodně zpocený, hodně unavený, tak si dám takové jedno vychlazené. Ale tím to končí, pak už bych šel na pivo.

Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru Holba Hanušovice

Vyrobit pivo v kategorii „lehké“ je docela obtížné, protože náklady hrají velkou roli. Když chcete udělat pivo, které by bylo u zákazníků úspěšné, tak nesmíte sklouznut na platformu „šetřit za každou cenu“. Každé pivo chce svoje: suroviny, čas, um... a šetření za každou cenu se nevyplatí. A u některých bylo cítit, že se hodně šetřilo. Z těch vzorků mi vyčnívala zahraniční piva, která jsou svým charakterem odlišná. Možná ani nejsou ve své domovině špatná, ale český konzument na ně není zvyklý a podvědomě vyhledává to své pivo domácí.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Nová prodejna Svět-piva.cz

[středa, 16. březen 2011]

V únoru byla slavnostně otevřena nová kamenná prodejna Svět-piva.cz, kterou naleznete na ulici Stránského 28, Brno-Žabovřesky.

I když internetové obchody slaví čím dál větší úspěch než kamenné obchody, mnohem více lidé využívá možnosti osobního odběru a to zvláště ve větších městech. Ceny jsou totiž internetové, ale ušetří za poštovné. Proto jsme se rozhodli otevřít novou kamennou prodejnu Svět-piva.cz, kterou naleznete na ulici Stránského 28, Brno.

Ceny jsou zcela stejné jako na internetu, navíc máme více jak 300 druhů zboží skladem a co víc, své zboží si můžete před nákupem prohlédnout, porovnat či se o nákupu poradit s odborně vyškoleným týmem obchodníků. Odpadá tak nejistota před nákupem on-line, kdy se musíte spoléhat pouze na fotografie a stručné popisy. Oproti internetovému obchodu je zde také výhoda v nákupu pivní kosmetiky. Výrobky si můžete prohlédnout, zkusit jejich vůni a až pak se rozhodnout zda je pro vás zrovna tím pravým.

V sortimentu obchodu naleznete: výčepní zařízení, pivní kosmetiku, pivní literaturu, reklamní předměty pivovarů a další pivní sortiment. Novinkou v sortimetu obchodu Svět-piva.cz je nabídka speciálních piv, které je možno zakoupit pouze v kamenné prodejně. Na výběr máte piva nejen klasické chuti, ale ochutnat můžete také netradiční pivní příchutě, jaké v sobě skrývá jahodové nebo višňové pivo.

Navíc pro první zákazníky máme připraven drobný dárek k nákupu. Přijďte se podívat do nově otevřených prostor. Dýchne na vás pivní pohoda a nepřeberné množství výrobků, které se točí okolo piva. Pokud vámi vybrané zboží nebudeme mít zrovna skladem, není pro nás problém do pár dnů zboží doručit na prodejnu, či vám jej rozvozem po Brně přivést až k vám domů.

Zdroj: Nazeleno.cz | Tisková zpráva


Březňák 66,4 výčepní 6,90 Kč (Kaufland) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Heineken Krušovice (Pivovar Velké Březno) do konce trvanlivosti: 170 dní složení: pitná voda, ječný slad, cukr, upravený chmel, chmelové produkty deklarovaný obsah alkoholu: 4,1 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,85 % extrakt původní mladiny: 9,63 % (je to tedy původní „devítka“) celkový dojem z degustace: Velmi dobré vyvážené pivo s dobrou pitelností.

Klasik 58,3 výčepní 6,90 Kč (Billa) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: neuveden prodává: Plzeňský Prazdroj do konce trvanlivosti: 179 dní složení: voda, ječné slady, chmelové produkty deklarovaný obsah alkoholu: 3,8 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,8 % extrakt původní mladiny: 8,7 % (je to tedy původní „osmička“) celkový dojem z degustace: Dobré pivo se slabší plností a dobrou pěnivostí.

Schwarzenberg 10 55,1 výčepní 6,90 Kč (Kaufland) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: neuveden prodávající: K Brewery Trade do konce trvanlivosti: 138 dní složení: voda, ječný slad, chmelové produkty, upravený chmel deklarovaný obsah alkoholu: 4,0 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 4,2 % extrakt původní mladiny: 10,2 % (je to tedy pravá „desítka“, jediná v celém testu) celkový dojem z degustace: Příjemné, osvěžující, dobré pivo s velmi dobrou barvou a pěnou.

Argus Pivo Premium 51,3 výčepní 6,90 Kč (Lidl) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: neuveden na obale pouze Lidl ČR do konce trvanlivosti: 178 dní složení: voda, ječný slad, chmel, chmelový extrakt deklarovaný obsah alkoholu: 4,1 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 4,0 % extrakt původní mladiny: 9,7 % (je to tedy původní „devítka“) Celkový dojem z degustace: Osvěžující, lehce nakyslé pivo, s drsnou hořkostí.

Bertold Světlé výčepní pivo 49,9 výčepní 6,50 Kč (Albert) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovar Holba, vyrobeno pro Ahold země původu: ČR do konce trvanlivosti: 58 dní složení: voda, ječný slad, cukr, upravený chmel, chmelový extrakt, antioxidant kyselina askorbová deklarovaný obsah alkoholu: 4,2 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 4,1 % extrakt původní mladiny: 9,6 % (je to tedy původní „devítka“) Celkový dojem z degustace: Dobré osvěžující pivo s drsnou hořkostí.

Deep Pivo 49,9 výčepní 5,90 Kč (Lidl) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: neuveden, na obale pouze Lidl ČR do konce trvanlivosti: 137 dní složení: voda, ječný slad, chmel, chmelový extrakt deklarovaný obsah alkoholu: 4,0 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,8 % extrakt původní mladiny: 9,7 % (je to tedy původní „devítka“) celkový dojem z degustace: Lehce nevyvážené pivo s oxidační vůní a chutí, stabilní pěnou a dobrou barvou.

Světák Originál 42,8 lehké 4,90 Kč (Billa) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: pivovar Holba Hanušovice do konce trvanlivosti: 15 dní složení: voda, ječné slady, glukózový sirup, chmelové produkty, antioxidant kyselina askorbová deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,1 % extrakt původní mladiny: 7,7 % (je to tedy původní „sedmička“) Celkový dojem z degustace: Pivo s nízkým řízem, nevyváženou hořkostí a nestabilní pěnou.

Servus Original Pils 34,8 výčepní 6,98 Kč (Interspar) body skupina piva cena (obchod) přepočítaná na 0.5 litru

výrobce: Made in EU, European Food Rumunsko do konce trvanlivosti: 15 dní složení: voda, slad, kukuřice, chmel deklarovaný obsah alkoholu: 4,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 4,6 % extrakt původní mladiny: 9,8 % (je to tedy původní „devítka“) celkový dojem z degustace: Nevyvážené až nepitelné pivo s nízkou hořkostí a silným řízem. Označení „Pils“ klame spotřebitele, není sice patentově chráněno, ale používá se pro ležáky plzeňského typu.

Staročech 32,7 výčepní 5,90 Kč (Penny Market) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovar Nymburk do konce trvanlivosti: 23 dní složení: pitná voda, ječný slad, chmel, chmelové produkty deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,4 % extrakt původní mladiny: 8,5 % (je to tedy původní „osmička“) celkový dojem z degustace: Nezajímavé, podprůměrné pivo s prázdnou, starou chutí. Před dvěma měsíci mohlo být lepší.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


ARO světlé pivo 54,8 lehké 5,90 Kč (Makro) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovar Zubr Přerov do konce trvanlivosti: 56 dní složení: pitná voda, ječný slad, cukr, upravený chmel, chmelový extrakt, antioxidant E300 deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,2 % extrakt původní mladiny: 7,7 % (je to tedy původní „sedmička“) Celkový dojem z degustace: Příjemně osvěžující pivo.

Primus 54,2 výčepní 6,90 Kč (Penny Market) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: neuveden prodává: Plzeňský Prazdroj do konce trvanlivosti: 163 dní složení: voda, ječné slady, chmelové produkty deklarovaný obsah alkoholu: 4,2 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 4,0 % extrakt původní mladiny: 8,7 % (je to tedy původní „osmička“) Celkový dojem z degustace: Dobré pivo se slabou plností, malým řízem a nevýraznou vůní.

Světlé Pivo výčepní 53,5 výčepní 5,90 Kč (Lidl) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: neuveden na obale pouze Lidl ČR do konce trvanlivosti: 158 dní složení: voda, ječný slad, chmel, chmelový extrakt deklarovaný obsah alkoholu: 3,7 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,3 % extrakt původní mladiny: 8,5 % (je to tedy původní „osmička“) Celkový dojem z degustace: Dobré pitelné a osvěžující pivo s oxidační chutí a esterovou vůní.

Sládkův Měšťan 43,9 lehké 6,70 Kč (Tesco) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovary Staropramen do konce trvanlivosti: 93 dní složení: voda, ječný slad, ječmen, maltózový sirup, chmelové produkty deklarovaný obsah alkoholu: 3,2 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,1 % extrakt původní mladiny: 7,3 % (je to tedy původní „sedmička“) Celkový dojem z degustace: Příjemné, osvěžující pivo s nízkou plností.

Ambrosius Special 43,1 lehké 5,90 Kč (Kaufland) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovar Holba, prodávající Kaufland složení: pitná voda, ječný slad, cukr, upravený chmel, chmelový extrakt, antioxidant E300 do konce trvanlivosti: 71 dní deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,1 % extrakt původní mladiny: 7,6 % (je to tedy původní „sedmička“) Celkový dojem z degustace: Drsné nevyvážené pivo, vzhled a vůně lepší než chuť.

Postřižinské výčepní světlé 43,1 výčepní 5,90 Kč (Norma) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovar Nymburk do konce trvanlivosti: 10 dní složení: pitná voda, ječný slad, cukr, upravený chmel, chmelový extrakt deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,6 % extrakt původní mladiny: 8,8 % (je to tedy původní „osmička“) Celkový dojem z degustace: Nízká pěnivost, slabý zákal. Osvěžující pitelné pivo s lehkou oxidační chutí, které mohlo být před dvěma měsíci mnohem lepší.

Grešlák 32,2 výčepní 6,90 Kč (Tesco) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovar Nymburk do konce trvanlivosti: 24 dní složení: pitná voda, ječný slad, chmel, chmelové produkty deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 3,4 % extrakt původní mladiny: 8,4 % (je to tedy původní „osmička“) Celkový dojem z degustace: Nedostatečné pivo s nízkou pitelností a slabou nestabilní pěnou.

S-Budget Pivo Sör 24,0 neuveden* 6,98 Kč (Interspar) body skupina piva cena (obchod) přepočítaná na 0.5 litru

* v češtině jen „pivo“, v ostatních jazycích označeno jako light, leicht, tedy lehké prodávající: Spar ČR, vyrobeno v Rumunsku do konce trvanlivosti: 22 dní složení: voda, ječný slad, ječmen, výtažek z chmele deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 4 % extrakt původní mladiny: 7,7 % (je to tedy původní „sedmička“) Celkový dojem z degustace: S pivem nemá téměř nic společného.

Olivětínský novic 23,9 výčepní 5,90 Kč (Tesco) body skupina piva cena (obchod)

výrobce: Pivovar Broumov do konce trvanlivosti: 40 dní složení: pitná voda, ječný slad, upravený chmel, chmelový extrakt, antioxidant E300 deklarovaný obsah alkoholu: 3,5 % * Co zjistil test skutečný obsah alkoholu: 2,9 % extrakt původní mladiny: 8,4 % (je to tedy původní „osmička“) Celkový dojem z degustace: Nevyvážené, prázdné, nepoživatelné, má zákal a nechutná jako pivo. Obsah alkoholu neodpovídá, je o víc než půl procenta nižší, než uvádí výrobce.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Dovoz piva se ztrojnásobil

[středa, 16. březen 2011]

Zvýšení spotřební daně zvedlo ceny piva. Řetězce začaly vozit levné pivo z ciziny. Ze zemí, kde pivo „moc neumějí“.

Zní to docela paradoxně, ale budeme se s tím muset smířit. Do České republiky, světové pivovarské velmoci, se dováží pivo ze zemí, které by se od ní mohly učit. Z Polska, Rumunska nebo Maďarska, tedy z oblastí, které se donedávna ve statistikách dovozů vůbec nevyskytovaly.

Čím to?

Příčiny vidí pivovarníci ve zvýšení spotřební daně na začátku loňského roku, které zvedlo ceny piva. Aby hypermarkety mohly zákazníkům i dále nabízet alespoň jednu značku piva za stejně nízkou cenu jako dosud, musely se poohlédnout i jinde než v Česku. „Řetězce tlačí pivovary do levných piv a ty už jim to mnohdy odmítají. Takže to zkoušejí v zahraničí,“ říká Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Především v zemích, které pivo „moc neumějí“, jak ukázal i tento test MF DNES.

Dříve se vozila jen piva, která české pivovary nevaří

Zahraniční piva se do Česka dovážela i v minulosti, ale většinou jen taková, která doplňovala nabídku tuzemských pivovarů. Piva z tradičních pivních zemí, jako je Belgie, Velká Británie, Německo či Rakousko, se svým charakterem liší od české produkce, takže jsou pro pivaře zajímavým obohacením. Jsou také výrazně dražší. A navíc se vozila v množství, které představuje roční produkci jednoho středně velkého tuzemského pivovaru.

Situace se však loni výrazně změnila. „Donedávna se k nám dováželo tak 200 až 300 tisíc hektolitrů piva, loni už to byl téměř milion,“ říká Jan Veselý. Výmluvně to ukazuje statistika Českého svazu pivovarů a sladoven (viz tabulka Dovoz piva...).

Pivo se nakupuje už i v Rumunsku

V roce 2008 se do Česka dovezlo celkem 321 000 hektolitrů piva, loni už to bylo třikrát víc - celkem 999 tisíc hektolitrů.

Dovoz z Polska se za poslední dva roky zvýšil více než třikrát. Nově na seznamu dovozních zemí přibylo Rumunsko.

Léta jsme byli zvyklí pít jen piva z ,pivovarských‘ zemí, které mají kvalitní produkci. Ale v posledních letech masově narostl dovoz ze zemí, kde by si pravověrný pivař pravděpodobně pivo nekoupil,“ komentuje situaci Jan Veselý ze svazu pivovarů.

Odkud je? Z Evropy

Problém je, že u některých piv se zemi původu nedozvíme. Například na pivech, která nabízejí obchody Lidl, ještě před časem bylo uvedeno „vyrobeno v Polsku“ nebo jen „made in EU“, na těch, která jsme testovali, už je podepsán jen Lidl Česká republika. Kdo vyrábí piva Deep, Argus a Pivo, odmítl řetězec prozradit. „Domluvili jsme se, že v tuto chvíli nebudeme výrobce sdělovat. Mohu jen říct, že je to český výrobce. Nejsou to piva z Polska,“ odpověděla tisková mluvčí Lidlu Sandra Kipeťová na přímou otázku MF DNES.

Všechny ostatní řetězce výrobce svých značek (Ambrosius je značka Kauflandu, značku Bertold prodává Albert, ARO nabízí Makro, v Tesku je Grešlák) uvádějí.

Se značením cizích piv je ještě jeden zádrhel. Česká pivní legislativa není harmonizovaná s evropskými předpisy, takže se u nich můžete setkat s úplně jinými údaji než u českých. Třeba u rumunského piva S-Budget jsme nenašli údaj, zda jde o pivo lehké nebo výčepní, který je u tuzemských piv povinný.

Požadavky na označování musí splňovat výrobky původem z ČR a také výrobky z třetích zemí. Nemůžeme toto označení vyžadovat u výrobků pocházejících z Evropské unie,“ uvádí Petra Hoferková ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Pivaři se mění

Produkce piva v České republice klesá. Přesná čísla budou zveřejněna v příštím týdnu, ale odhady ukazují na osmiprocentní propad výroby oproti loňskému roku.

Zajímavé jsou i změny v zastoupení druhů piva. Pivovary stále vyrábějí nejvíce výčepního piva (59 procent, ležáků 35 procent), ale zájem se paradoxně - vzhledem k ekonomické krizi a zvýšeným cenám piva - přesunuje k silnějším pivům. Výstav ležáků stoupl oproti předchozímu roku zhruba o tři procenta, zatímco u výčepních o tři procenta klesl. „Poklesla i výroba lehkého piva, právě zásluhou toho, že obchodní řetězce začaly dovážet levná piva ze zahraničí,“ říká Jan Veselý.

Dovoz piva do České republiky

země 2008 2009 2010

Polsko 160 134 521

Rumunsko 0 0 0,5

Maďarsko 18 25 161

Slovensko 2 107 183

Německo 57 27 68

Belgie 15 9 15

Rakousko 42 21 34

V. Británie 0,6 0,2 0,7

Dovoz celkem 321 339 999

Poznámka: v tisících hektolitrů

Zdroj: Český svaz pivovarů

999 tisíc hektolitrů piva se loni dovezlo ze zahraničí. V roce 2008 to bylo třikrát méně - 321 tisíc hektolitrů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková


Pivo je na rozdíl od vína určeno k rychlému vypití. Čím delší doba uplyne od výroby, tím horší má chuť. Pivo, které sjelo z výrobní linky před týdnem, není chuťově stejné jako to, které si otevřete po půl roce. V pivu jsou látky, které podléhají oxidaci. I v zavřené lahvi.

Proto odborníci říkají: Pivo pijte co nejčerstvější. „Pivo je nápoj živý, který stejně jako lidé stárne, a oxidační či starou vůni lze přirovnat k vráskám, jež se dříve či později objeví. Proto nejlepší pivo je čerstvé pivo.“ dozvěděla jsem se ze stránek jednoho pivovaru. Dobrá, budu si kupovat jen pivo čerstvé.

Jak se ale dozvím, kdy je ještě čerstvé, když na něm nenajdu datum výroby? Na každé lahvi stojí datum, dokdy ho mám vypít, ale ne kdy bylo vyrobeno. Před týdnem? Před měsícem? Před půl rokem? To vědí jen v pivovaru. Já netuším, jestli vyrábějí pivo, které má záruku tři měsíce, nebo rok.

Pravda, ani u jogurtů nenajdu datum výroby (pokud ho tam výrobce nedá dobrovolně), ale tam mám přece jen jasněji, jogurt leží po celou dobu v chladicím pultu. Zatímco u piva nevím, jestli se basy náhodou nevyhřívaly na nějakém dvorku, kam přes den praží slunce a v noci je pod nulou.

Pivo by mělo ležet v chladu a ve tmě, protože světlo mu škodí. Proč tedy není na lahvi napsáno „Skladujte při teplotě do 10 °C“, jako je to právě u zmíněných jogurtů?

Obchodníci by museli skladovací teploty respektovat, takhle nemusí nic. Nikdo je nebude pokutovat, i když nechají pivo na slunci, protože žádný předpis jim to nezakazuje. Bohužel dnešní předpisy jsou takové. Pomáhají víc výrobcům a obchodníkům než spotřebitelům.

Alespoň jedna dobrá zpráva: Zjistila jsem, že u některých piv se dá datum výroby vyčíst z čísla šarže. Například u piv, která vyrábí Plzeňský Prazdroj. Když na lahvi najdete „LA2021“, znamená to, že pivo bylo stočeno 21. ledna. Datum výroby je totiž „zakódováno“ v posledním trojčíslí. Ukazuje pořadové číslo dne od počátku roku. Když tam najdete LA2365, z linky sjelo 31. prosince.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková


Propadák z Rumunska i z Česka

[středa, 16. březen 2011]

Otestovali jsme piva do sedmi korun. Výsledek? Velké rozdíly v chuti i kvalitě. Můžete si koupit velmi dobré pivo i mok, který nemá s pivem nic společného.

Jaká jsou piva, která si můžete v hypermarketu koupit levněji než limonádu - za pět až sedm korun? Velmi dobrá i naprosto nepitelná.

Ukázal to test 18 piv, která hodnotilo 18 odborníků. Čtyřicetibodový rozdíl na stobodové stupnici mluví za všechno. S takovým výsledkem dopadla degustace, kterou uspořádala MF DNES v Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT), kde piva také podrobili analýzám.

Do sedmikorunového limitu se nám vešla jak piva lehká, tak výčepní, tedy od sedmičky po desítku. Vítězem testu se stal Březňák z Velkého Března. Z lehkých piv nejlépe dopadlo ARO z pivovaru Zubr.

Ze všech testovaných se výrazně vymykala dvě rumunská piva v PET lahvích z Intersparu.

S pivem nemá téměř nic společného“, tak označila porota S-Budget. „Nevyvážené až nepitelné,“ řekla o pivu Servus, které je označeno jako Original Pils, tedy výrazem, který je na celém světě synonymem pro ležáky plzeňského typu.

Kromě dvou zahraničních piv špatně dopadl i Olivětínský novic pivovaru Broumov. Měl nižší obsah alkoholu, než uvádí na etiketě, a propadl i při degustaci. „Tohle pivo dodáváme do Teska a ještě jsme neměli ani jednu reklamaci,“ reagoval majitel pivovaru Jaroslav Nosek.

Piva stárnou rychleji, než se stačí prodat

Pro někoho může být překvapením, že pivo může být staré ještě dřív, než dospěje do konce doby trvanlivosti určené výrobcem. Piva, která se víc blížila ke konci této doby, dopadla v chuti vesměs špatně. Hodnotitelé jim vyčítali oxidační vůni i chuť. „Při stáčení zůstane vždycky v hrdlu lahve nějaký kyslík, a pokud je dlouhou dobu v kontaktu s pivem, které navíc není skladováno za ideálních podmínek, tak oxidovat může. V pivu jsou oxidačně labilní látky,“ vysvětluje Karel Melzoch z VŠCHT, jak je možné, že může zoxidovat pivo v zavřené lahvi.

Co to je lehké pivo?

Nízkostupňová piva mají určitě své místo na trhu. První důvod je „zdravotní“ - lehké pivo nezatěžuje zbytečně organismus cukry a alkoholem. Druhý je čistě ekonomický - snaha nabídnout zákazníkovi co nejlevnější pivo. Je jasné, že za tak nízkou cenu nemůže pivovar dělat zázraky. Musí šetřit na surovinách i technologii. „Především na surovinách. Ta piva jsou surogovaná, tedy vyrobená s použitím náhražek sladu,“ říká Karel Melzoch.

Ušetřit se dá také na chmelu. „K výrobě piva nepotřebujete chmel, stačí jen chmelový extrakt. Tím se však snižuje obsah hořkých látek,“ vysvětluje ředitel společnosti K Brewery Trade Jiří Faměra. „To se dá zase vyrovnat chmelovými preparáty, které jsou upravené tak, aby zvyšovaly vjem hořkosti.“ Může to být například známý tetrahop, tedy chemicky upravený chmelový extrakt, který zároveň vylepšuje i pěnu.

Rumunská piva jsou úplně jiná

Co ukázaly analýzy? Především velký rozdíl mezi českými a zahraničními pivy. Obě rumunská piva jsou velmi hluboko prokvašená, mají velmi nízký zbytkový extrakt a velmi nízký obsah polyfenolů. Přeloženo do laické řeči to znamená, že mají nižší plnost, jsou tedy chuťově prázdná, mají slabou hořkost, ale vyšší obsah alkoholu.

Snad jediným pozitivem je fakt, že nepodléhají tak rychle stárnutí. Jsou totiž prokvašena tolik, že v nich nezbylo nic, co by mohlo způsobit změnu chuti.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Hana Večerková


Hodnocení charakteristických vlastností piva a jejich zvláštností na slovo vzatými odborníky, kteří budou zároveň sami hodnoceni.

Již po druhé pořádá Doemens Academy mistrovství pivních sommeliérů. Zájem o tento podnik byl nevídaný a již od počátku roku je zcela obsazený.

Víkendová akce proběhne od 8. do 10. dubna 2011 a účastní se jí na 50 pivních sommeliérů, kteří svoje vzdělání absolvovali na půdě akademie Doemens nebo jsou členy svazu pivních sommeliérů. V Rakousku, v obci Anif u Salzburgu, bude porotou, po celodenním soutěžení, vybráno celkem šest finalistů. Vybraní účastníci budou nakonec ve veřejném finále bojovat o hlavní výhru a hodnotné ceny věnované sponzory za účasti hostů a médií.

Porota bude složena z představitelů akademie Doemens, svazu diplomovaných pivních sommeliérů, časopisu Brauwelt, několika pivovarů, svazu rakouských pivovarníků a zástupců časopisu Feinschmecker. Hlavním sponzorem bude pivovarská skupina Garth-Haas, vedle ní i společnost Sahm, sladovna Weyermann, Frerien Bauer a samozřejmě i německý, bavorský, švýcarský a rakouský pivovarský svaz.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Kvalita točeného piva v gastronomii bude i v budoucnosti ústředním tématem. K vytvoření širokého povědomí o kvalitě je nezbytné sjednotit společný postup všech zúčastněných v této iniciativě. Nástroje pro prosazení moderního, hygienicky dokonalého čepování sudového piva jsou shrnuty v řadě opatření, která se musí plnit.

Vedle výčepní techniky a hygieny zařízení je důležitý i transfer know-how, který má v tomto případě největší význam. Pivovary by měly dobře komunikovat s výrobci zařízení a servisními partnery, vzájemně si poskytovat rady. Pivovary sdělují požadavky a předávají informace o tom, jak si představují kvalitu svých výrobků. V konečném důsledku je třeba přesně stanovit, co je nutné udělat pro její zachování.

I nadále platí, že je nezbytné prohlubovat znalosti o točeném pivu u všech osob, které mají na starosti jeho prodej. Přitom zde neopominutelnou roli hraje každý hostinský. Jeho povědomí o kvalitě rozhoduje, jestli bude točené pivo žádané. Mnoho úspěšných gastronomických provozů již předem ukazuje, jak může vypadat realizace tohoto úsilí. Důležitá je zejména snaha stále inspirovat své hosty a nadchnout je kvalitou svého čerstvého točeného piva.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


V pivotéce U Modrého lva poblíž Mendlova náměstí v Brně se na osmi metrech čtverečních rozkládají regály se 180 druhy piv. Obchůdek nabízí hlavně méně známá piva z regionálních pivovarů, která nejsou k sehnání v supermarketu.

Foto

"Specializujeme se na regionální značky. Kdo u nás hledá Gambrinus, neuspěje," popsal majitel pivotéky Jiří Wiesner. V nabídce jsou vedle lahví z českých a moravských pivovarů i pivní moky z Německa, Belgie a Slovenska. "Dováží se, jsou dražší," vysvětlil Wiesner. Zahraniční piva se prodávají od padesáti korun výše.

Levnější a oblíbenější jsou lahve s etiketami v češtině. "Dobře jdou na odbyt hořká, nepasterizovaná piva, jako je například Poutník," popsal Wiesner.

Při shánění piv se zapotí i samotný majitel. V Česku neexistuje centrální sklad, kde by byly všechny značky pohromadě. "Obtelefonováváme a objíždíme velkosklady. Přesto se ještě najdou i domácí piva, která nám v nabídce chybí," říká Wiesner.

Některé malé pivovary totiž stáčejí piva do PET lahví či je sudují. "Ale pivo v plastu má krátkou záruku a velké sudy by se sem nevešly," vyjmenoval Wiesner.

Pokud by ale zákazník opravdu stál o nějakou značku, dokáže mu majitel vyjít vstříc. "Fungujeme i na objednávku," vysvětlil.

Nejčastěji u Wiesnera potkáte muže s proškrtaným seznamem. "Zkoušejí a hodnotí piva," popsal majitel obchůdku, za jehož kliku ale často prý zaberou i ženy. "Chodí sem ale hlavně pro dárky pro muže," usmál se Wiesner.

Zároveň ale upozornil, že některá piva mohou z regálu časem zmizet: "Buď se kupují málo, nebo se už objevila v supermarketu." Právě odlišit se od nabídky supermarketů je hlavním cílem pivotéky.

Oblíbené pivo nemohl sehnat, tak si založil pivotéku

Jiří Wiesner pivotéku v Křížové ulici založil loni v říjnu. Nejradši má totiž chotěbořské pivo, které ale v Brně k mání není. A tak se rozhodl, že pro sebe a své kamarády založí obchůdek s pivními specialitami. Jenže do obchůdku začalo najednou chodit hodně lidí.

A tak si Wiesner, který pracuje na hlavní úvazek v počítačové firmě, bezděky našel "vedlejšák" v pivotéce. Podnikat začal Wiesner v místě, kde dříve stála nejstarší hospoda v Brně - U Modrého lva. Stejně se jmenuje i pivotéka, kde je na osmi metrech čtverečních vyskládáno 180 druhů piva.

Zdroj: Brno iDnes.cz | Autor: Marek Homolka | Foto: Ondřej Surý


Každý korbel se musí pokřtít

[neděle, 13. březen 2011]

Sbírat lze všechno. Třeba korbely. Jan Maurer jich má 212.

Skleněné či keramické, ale všechny s víčky stojí vedle sebe seřazené v několika řadách na policích jednoho krumlovského bytu barevné půllitry jako jeden muž. Ovšem nenašli byste mezi nimi dva stejné, každý je originál.

Více než dvě stovky korbelů doposud shromáždil Jan Maurer z Českého Krumlova, který tyto masivní nádoby na pivo sbírá. Kromě nich má i několik tupláků, tedy litrových ozdobných nádob na pěnivý chmelový mok.

Jak se to seběhlo, že jste začal sbírat korbely?

První jsem dostal před 23 roky, kdy mi bylo 26 let. A sice na Vánoce u tchyně a tchána. Dodnes dobře vím, který korbel byl ten první, co jsem tehdy dostal. V sekretáři stojí mezi vystavenými nejlepšími kousky. Je to tento skleněný s cínovým víčkem a stále je to můj nejoblíbenější korbel.

Jak jste ty další korbely sháněl?

Začal jsem si je kupovat sám v Rakousku nebo Německu. Tenkrát tam vycházely dost draze, jeden stál kolem 40 marek, čili zhruba osm stovek za jeden kousek. Pak jsem je kupoval i v Česku, když jsem jezdíval se ženou na dovolenou. To jsme korbely kupovali, kde se dalo. Takže třeba také v Itálii, Polsku, Maďarsku a dalších zemích okolo. Hodně jich mám z Bavorska, mraky jich mám z Krumlova. Spoustu z nich mi sehnala manželka. Korbel z největší dálky, co mám, je z Kanárských ostrovů. A když jsem před nedávnem pracoval v Anglii, přivezl jsem si samozřejmě korbel i odtud.

Takže v rozšiřování sbírky stále pokračujete?

Pokračuji, ale teď už to není tak intenzivní, jako před deseti lety, kdy jsme hodně cestovali. Tehdy byla největší potíž sehnat korbel v italských Benátkách. Itálie je země vína – a sežeň tam pivní korbel. Až když jsme šli přes náměstí sv. Marka, spatřili jsme na nábřeží nějaký trh. Měli tam všechno možné od skleniček až po bůhvíco, ale korbel nikde. Už jsme byli na odchodu, když v tom jsem si všiml, že jeden prodejce má korbel položený pod pultem. Byl to obchodník, tak mi ho prodal. Myslím, že bych ho vyhandloval třeba i v Indii, ale tam mě to netáhne.

Jaký druh korbelů, kromě toho vůbec prvního, máte nejraději?

Nejvíc se mi líbí ty s cínovým víčkem. Korbely mám rozmanité. Skleněné, keramické, s plastickým povrchem, malované,jeden skleněný broušený. Jsou s výjevy z pivovarů – jak pivovarské koně rozvážejí pivní sudy, nebo jak v pivovaře zaměstnanci skládají dřevěné sudy. S obrázky měst, kde je velká tradice vaření piva, jako jsou Mnichov nebo Studgart či s pijatikou ve sklepích s pivními sudy. S obrázky zvířat, s loveckou tématikou, ale i s mnichy, protože mniši většinou v klášterech pivo vařili.

Bohatě zdobená jsou jejich víčka, často zakončená chmelovou šiškou. Tento korbel má víčko dokonce v kombinaci cínu a porcelánu. Na korbelu je výjev, jak do hnízda vysoko v horách přínášejí orli uloveného zajíce, korbel je zdobený dubovými větvičkami s žaludy. Nebo tento skleněný korbel znázorňuje čtyři roční období. Na tomto si je zase možno přečíst pivní otčenáš v němčině, mám i český. Zde na skleněném s vybroušenými tetřevy je i ryska, přesně označující půllitrovou míru.

Také své korbely používáte, nebo je máte jenom pro parádu?

Každý korbel se, jak se říká, musí pokřtít. Takže každý z nich měl v sobě jedno pivo, nalité z láhve. Jakmile byl korbel pokřtěný, umyl jsem ho a vystavil mezi ostatní.

A jak se z korbelu pije? Není to nešikovné, nepřekáží při pití jeho víčko?

Nepřekáží. Je to na zvyku. Víčko se musí palcem podržet a pak se z korbele krásně pije.

Co musí korbel mít, aby to byl korbel jak se patří?

Musí mít ouško a víčko. Jak nemá víčko, není to korbel, ale půllitr. Víčko má zřejmě proto, aby v něm pivo zůstalo déle kvalitní, nevyčáchlo a nevyčpělo.

Už se vám také podařilo nějaký korbel své sbírky rozbít?

To se mi stalo. Jednu polici jsem po pověšení dostatečně nazabezpečil a nevšiml si, že se s policí něco děje. Ale až po dlouhé době, snad až po roce od pověšení, se ta kratší polička na stěně v kuchyni sesunula. On korbel dost váží a když jich na polici stojí několik, tak už vydají. Police spadla a z deseti korbelů byla hromada střepů. Seděl jsem zrovna vedle u stolu. To byl rachot. Všechno to byly samozřejmě originály. Co se dalo dělat, ale příliš těžkou hlavu jsem si z toho nedělal, člověk to musí brát, že je to jenom věc.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz |Autorka: Zuzana Kyselová


Naučíme lidi pít lahvová piva

[sobota, 12. březen 2011]

Spolumajitel pivotéky ve Vondrákově ulici v brněnské Bystrci Radek Hroch říká: Naučíme lidi pít lahvová piva

Nejen mezi ctiteli vína jsou labužníci, kteří si za kvalitu rádi připlatí. Vybrané chutě oblíbeného alkoholického nápoje dokáží stejně ocenit i milovníci piv. V brněnské Bystrci ve Vondrákově ulici se nadšenci rozhodli splnit si sen a otevřeli vlastní pivotéku. „Jezdívali jsme piva ochutnávat do zahraničí. A podobný zážitek jsme se rozhodli zprostředkovat i ostatním,“ uvedl spolumajitel obchodu Pivo & Beer Radek Hroch.

Proč jste otevřeli pivotéku? Nabídka piva je podle vás nedostatečná?

Ano, tak jsme to vnímali. Vinoték je nepřeberné množství, u piva je to ale naopak. Situace se však mění. Když jsme jezdívali za pivem do zahraničí, byla mezi cenami u nás a v cizině velká propast. Nyní je to u čepovaného piva srovnatelné. V zahraničí je přitom jiná kultura, lidé jsou víc zvyklí na lahvová piva. Je otázka, zda si na to zvyknou i čeští pivaři. Musím podotknout, že jsme na dobré cestě je to naučit.

Jaký je zájem zákazníků?

Je slušný. Je ale znát, že je to nová oblast a zatím nevíme, jaký má potenciál.

Kolik nabízíte druhů piv?

Teď momentálně máme kolem 270 druhů. Jsme velcí nadšenci do pšeničného piva. Čtyřicet druhů je tedy tohoto typu.

Která země je nejčastěji zastoupena?

Máme přes sto českých piv, přes šedesát belgických a přes padesát německých.

Odkud máte nejexotičtější piva?

Těžko říct co je exotické. Máme tři piva z Thajska, ale také piva z krajin jako Orknejské ostrovy. Nabízíme i pálivé mexické pivo s chilli papričkou.

Lze porovnat kvalitu našeho a zahraničního piva?

Čeští pivaři určitě nebudou vyhledávat takzvané europivo. Ale v zahraničí jsou i piva jiného typu, například pšeničné v Německu pokrývá polovinu spotřeby všech piv. U nás jej přitom umí dělat málokdo.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Petr Jeřábek


Zdražení pivovarníci odmítají

[sobota, 12. březen 2011]

Ačkoliv většina obchodníků a výrobců v současnosti žije v obavách, jak se plánované zvýšení daně z přidané hodnoty promítne na cenách, pivovarníky plán české vlády nestraší. Zdražovat nebudou. Cena piva se podle nich nezmění.

Daň z piva je už nyní na nejvyšší úrovni. Zdražovat nemusíme ani kvůli dražším surovinám. Nejsme totiž plátci DPH,“ přišel s dobrou zprávou pro milovníky piva ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Podle něj v nejbližší době nebudou pivovary zdražovat ani z jiných důvodů. „Jsem hluboce přesvědčený, že žádné zásadní zdražování nás nečeká,“ řekl Veselý.

O nízkou cenu se přitom zasloužili právě čeští a moravští pivaři. „Levnější jsme proto, že nám spotřebitelé věří a nakupují naše piva. Máme dvakrát vyšší odbyt, než je průměr v Evropské unii. Náklady na výrobu piva se tak rozmělní a můžeme zachovat nižší cenu,“ vysvětlil ředitel Veselý.

Levnějšímu pivu napomáhá i doznívající hospodářská krize. „Výroba klesá a pivovary nechtějí zákazníky odrazovat zdražováním. Naopak se snaží nezvyšovat cenu i přes rostoucí náklady na benzín či naftu,“ uvedl ředitel svazu. Dokud lidé nepřestanou pít pivo, nehrozí ani dorovnání jeho ceny na částky obvyklé v zahraničí. „Vedle velké spotřeby zaručuje nižší ceny piva i systém vratných láhví. V zahraničí obvyklé jednorázové totiž musí spotřebitel zaplatit. A například s Německem, kde je pivo stejně oblíbené jako u nás, už navíc máme ceny podobné,“ podotkl Veselý.

Lidé jsou s nezvyšováním cen piva spokojení. „Zdražovalo se už dost. Před deseti lety jsem točené kupoval za patnáct korun, dnes je to skoro jednou tolik. Pořád se dá v hospodě prosedět celý večer, ale pokud bude stát půllitr stovku, lidé z hospod zmizí,“ myslí si třeba Radek Procházka.

Zdroj: Deník.cz


Svaz rakouských pivovarů prezentoval v rámci výroční tiskové konference za rok 2010 první výsledky reprezentativní pivní tržní studie, kterou z pověření svazu na začátku tohoto roku provedl Market Institut.

Jsme velmi potěšeni, že tato studie znovu dokazuje, že pivo je nejpopulárnějším alkoholickým nápojem v Rakousku, protože nabízí vynikající chuť, kvalitu a přirozenost. Pivo se také v Rakousku etablovalo jako požitkový nápoj,“ říká Mgr. Jutta Kaufmann Kerschbaum, ředitelka Svazu rakouských pivovarů.

Pivo: oslavy a relaxace

Pivo je v Rakousku nejoblíbenějším ze všech alkoholických nápojů. Téměř 40 procent dotázaných označilo pivo za svůj oblíbený alkoholický nápoj. Pivo se nejlépe pije ve společnosti a mimo domov: na oslavách (26 procent) a v nejrůznějších lokálech (42 procent). Ale i při posezení s přáteli je pivo je klasickým nápojem (28 procent), následuje víno (20 procent) a káva (8 procent). Ovšem pivo je populární nejen v příjemné společnosti. Pivo se často pije i ve chvílích odpočinku: po čaji se 17 procenty obsadilo pivo se 16 procenty druhé místo mezi nápoji oblíbenými při relaxaci.

Pivo pro potěšení: chuť a kvalita rozhodují

Rakouské pivaře lze charakterizovat jako požitkářské typy: ocení chuť piva, kvalitu a přirozenost nápoje. Nejvýznamnějšími motivy pro spotřebu piva jsou v Rakousku: „hodí se k jídlu“, „dobře hasí žízeň“ a „charakteristická chuť“. Pivo získává sympatie především dobrou chutí, která je dodnes nejpřesvědčivějším argumentem pro pivo. Zvláště důležitá je pro Rakušany kvalita piva: 40 procent dotázaných věnuje zvláštní pozornost kvalitě nápoj. Rakušané také ocení, když pivo obsahuje pouze přírodní složky (45 procent) a širokou škálu nabízených druhů. Pivo je vnímáno jako sympatická nápoj. Ve všech těchto třech bodech si pivo vedlo lépe než víno.

Opatření Svazu pivovarů

Pivní studie jasně ukazuje, že díky opatřením Sdružení pivovarů v Rakousku a místních pivovarů byla zvýšena zodpovědnost při výrobě a nakládání s pivem a že tato opatření pomohla v očích rakouského spotřebitele ukotvit postavení piva jako vysoce kvalitního a přírodního nápoje.

Zdroj: Finance.cz | CzechTrade


Ak marketér nevie odlíšiť svoj produkt, ako ho dokážu odlíšiť zákazníci?

Niekto ho odlíši vlastnosťami, ale väčšinou sú produkty tak generické, že prichádza na pomoc marketing a pozicioning.

Foto

Aj preto môže vzniknúť mexické pivo pre LGBT (Lesbian, Gay, Bisexual, Transexual), ktoré má v produktovom obale zakomponovanú “Purpurovú ruku”. Tá je odkazom na rok 1969 keď sa protestovalo proti periodiku Examiner v San Franciscu, ktoré uverejňovalo anti-gay príspevky.

Foto

Spoločnosť Del Monte svoj produkt neodlišuje charakterom cieľovej skupiny, ale obalom. Bizarné je, že balia jeden z najdokonalejších obalov prírody – banány. Ale aspoň naň môžu dať väčšie logo ako na klasické nálepky:)

Zdroj: Mediálne Blog eTrend.sk | Autor: Michal Pastier


Linec pivní daň nezavede

[čtvrtek, 10. březen 2011]

Návrh sociálních demokratů na lobbing města u vlády za zavedení komunální 15procentní daně z prodeje alkoholu v restauracích v Linci (Deník 7. března) neprošel.

K jeho prosazení bylo třeba 31 hlasů, ke 26 zastupitelům SPÖ se ale nikdo nepřipojil. Nová daň měla městu přinést jedenáct milionů eur ročně. Při celostátním zavedení by pak státní kase vynesla až 270 milionů eur. „Už teď jde daní z piva do rrakouského ozpočtu ročně 700 milionů,“ píše deník OÖN.

Připomíná, že přes dosavadní 50procentní zdanění, oproti Německu dvaapůlkrát vyšší, je pivo nejoblíbenějším nápojem v Rakousku. Jeho odbyt loni klesl jen minimálně o 0,3 procenta na 8,7 milionu hektolitrů (z toho pro domácí trh 8,3 milionu). Rakušan tak vypije průměrně 106 litrů. „Pivní velmoci Bavorsko a Česko zaznamenaly mínus 3,2, resp. 7,1 procenta,“ poznamenává deník. O 24,7 procenta stoupl v Rakousku odbyt „radleru“, piva s limonádou.

V Rakousku je 172 pivovarů se 3900 zaměstnanci. Jejich obrat je přes miliardu eur.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer | Kráceno


Dva austrálske pivovary spoločnými silami zostavili recept na pivo, ktoré vraj bude mať výbornú chuť i vo vesmíre. Prvý let si vyskúšalo uplynulý víkend.

U protinožcov myslia na všetko. Teda minimálne na blaho kozmonautov, ktorí si vo vesmíre nemôžu dopriať bublinkové nápoje. Keďže súkromné firmy sprístupňujú vesmírny turizmus aj pre bežných ľudí, ktorí nemajú hlboko do vrecka, rozhodli sa dve austrálske firmy Saber Astronautics Australia a Four Pines Brewing Company pre nezvyčajný krok. Vyvinuli pivo, ktoré odteraz bude môcť bezpečne hasiť smäd aj vo vesmíre.

Jaron Mitchell, zakladateľ Four Pines si myslí, že výroba „vesmírneho piva“ sa zapíše do dejín. „Kedykoľvek sa ľudia niekam dostali alebo si niečo vydobyli v priebehu posledných tisícročí, ako prvé sa snažili zabezpečiť si vodu, jedlo, príbytok a šatstvo. V mnohých prípadoch bolo hneď na piatom mieste pivo,“ uviedol s dávkou humoru Mitchell, ktorý svoj nový druh piva pomenoval po prvom vesmírnom lete s ľudskou posádkou v roku 1961 – Vostok.

Jaron Mitchell je zakladateľom minipivovaru, baru i reštaurácie Four Pines v Sydney, ktorá si získala množstvo verných zákazníkov, vrátane riaditeľa pivovaru Saber Astronautics Australia Jasona Helda. Po spoločných diskusiách pri krígli piva dospeli k receptu na tmavý mok, ktorý sa bude dať piť nielen vo vesmíre, ale aj kdekoľvek na Zemi.

Kým po otvorení bublinkových nápojov v gravitačnom poli Zeme bublinky v dôsledku odlišnej hustoty od tekutiny stúpajú hore, v beztiažovom stave sa takmer nehýbu. „Tekutiny a plyny sa v beztiažovom stave od seba neradi rozdeľujú, preto sme znížili karbonizáciu a pridali pivu skutočne silnú príchuť,“ vysvetlil Held.

Výrobcovia stavili na stout - čierne plné pivo s výraznou chuťou a dlhou trvanlivosťou v rozličných prostrediach. Najlepšie vraj chutí nechladné. „Prvý vesmírny let s naším pivom na palube sa uskutočnil práve dnes. Musíme sa pozrieť na výsledky dát a potom sa rozhodneme, či budeme v našom recepte ešte niečo meniť, alebo je všetko v poriadku,“ uviedol uplynulý víkend riaditeľ pivovaru Jason Held. Ak budú výsledky uspokojivé, „vesmírne pivo“ poputuje na pulty predajní už na jar.

Zdroj: Webnoviny.sk | Autorka: Zuzana Zimmermannová


Chomutovský pivovar rozebírají stroje. Dříve patřil firmě A. Nováka, teď jeho švagrové. Co s ním bude dál?

Foto

V chomutovském pivovaru se znovu pracuje. Ale místo piva se bourají zdi. Stroje se zakously do zdí a sutin, z budovy už fakticky stojí jen komín, průčelí a dlouhá budova viditelná z Mostecké ulice.

Kde dříve byly železářství a další obchody, je dnes k vidění pouze zábrana s cedulí zákaz vstupu. Při pohledu do dvora je vidět, že z útrob zbyl vlastně jen komín, jinak je plocha posetá troskami.

Mezi lidmi se začíná povídat, že pivovar z konce 19. století bude zdemolován určitě celý a na jeho místě vyroste obchodní centrum.

Starý pivovar dlouhá léta patřil firmě Multitechnik, v níž kdysi figuroval exstarosta Chomutova Alexandr Novák, který byl nedávno nepravomocně odsouzen za to, že jako starosta vzal více než čtyřicetimilionový úplatek. Novák na Chomutovsku vlastní hektary pozemků a kromě jiného staví benzínové pumpy.

Novák firmu převedl na své příbuzné, podle rejstříku nyní firma patří Janě Šilhánkové, což je sestra Novákovy manželky Evy. O nadstandardních vztazích Multitechniku a Nováka svědčí i to, že jeho vila stojí i na pozemcích této společnosti.

Změna majitele?

Paní či slečna v kanceláři Multitechniku nás ovšem po telefonu upozornila, že pivovar už společnosti nepatří.

Podle katastru patří společnosti Venuše Chomutov s.r.o.. Což je ovšem pouze přejmenovaný Multitechnik, který se rozštěpil do dvou „planetárních“ společností – Venuše Chomutov a Mars Chomutov. Obě vznikly na konci ledna 2011, mají sídla na adrese Multitechniku a v obou má stoprocentní podíl již zmiňovaná švagrová Alexandra Nováka Jana Šilhánková.

Tu jsme v kanceláři Multitechniku nezastihli. Číslo jejího mobilu jsme nedostali. „Nechte mi na vás telefon, paní Šilhánkové to vyřídím. Jestli se vám ozve, to ale nevím,“ vzkázala redaktorovi pracovnice Multitechniku. Jednatelka společnosti se neozvala ani po několika dnech.

O tom, co na místě starého pivovaru bude, tak Chomutováci mohou pouze spekulovat. Podle mnohých tam vyroste obchodní dům. Podle územního plánu města Chomutova je prostor pivovaru určen pro “smíšené obchody a služby“.

Zdroj: Deník.cz | Autor a foto: Jan Rödling


Zcela jedinečnou pivní sbírku už sedm let shromažďuje Rudolf Fojtík z Pelhřimova. Má v ní i několik pivních skvostů.

Rudolf Fojtík není jen tak obyčejný sběratel. Pivo prý má rád už dávno, pivní sbírku ale začal vytvářet až před sedmi roky. "Narazil jsem na pivo, které se jmenuje Pivrnec a to mě pobavilo natolik, že jsem začal sbírat pivní etikety," říká Fojtík.

Jenomže jen u etiket dlouho nezůstalo. Rudolf Fojtík začal sbírat lahve, korunkové uzávěry, půllitry a další věci, které se piva bezprostředně týkají. "Asi nejtěžší bylo sehnat pivní ohříváček, to už je dneska unikát," tvrdí sběratel. Kovový váleček s uchem, který se naplnil vařící vodou a poté se zavěsil do půllitru s pivem, je prý dnes už velmi nedostatkové zboží. Dříve si jej dávali do piva ti, kdo například ze zdravotních důvodů studené pivo pít nemohli.

Sbírku vystavuje v muzeu

Ve sbírce Rudolfa Fojtíka jsou ale i další unikáty. Například hoblík se "zatáčkou", kterým se upravovaly pivovarské sudy nebo pivní přepravka z 19. století. "Je dřevěná s víkem a lahve se do ní skládaly naležato," popisuje Fojtík, který ulovil například i půllitr, ze kterého pil pivo Rudolf Hrušínský v roli Švejka ve slavném filmu natočeném podle románu Jaroslava Haška.

Fojtík se nyní rozhodl, že své úlovky nebude skrývat doma, ale ukáže je i veřejnosti. Až do 27. března jsou proto vystaveny v muzeu v Pelhřimově. "Zatím se zdá, že se lidem líbí," libuje si Fojtík.

Zdroj: TN Nova.cz | Autor: Dušan Vrbecký


V Česku se vyhrocuje konkurenční boj pivních přehlídek. Odborníci kritizují, že u nás chybějí jednotná pravidla.

V Česku se vyostřuje boj největších pivovarnických degustačních soutěží a přehlídek pivních značek. Soutěže, při nichž pořadatelé udělují medaile jako na běžícím pásu, nemají jednotná pravidla a lidé z branže i amatérští znalci piva stále častěji zpochybňují regulérnost některých výsledků.

Pivovarům se však v ostré konkurenci a situaci velkého propadu spotřeby hodí k prezentaci úspěchu u degustátorů každá příležitost. Vyplatí se jim investovat do přihlášení často několika druhů piv částku kolem 15 tisíc za jednu přihlášenou značku.

Některé si už přesto začínají vybírat, kam svá piva pošlou soutěžit a kam již raději ne. "Naše piva přihlašujeme pouze do pěti nejprestižnějších soutěží, dvou domácích a tří zahraničních. V Česku jsou to Pivex a České pivo," reaguje Jiří Mareček, mluvčí pivovarnické jedničky Plzeňského Prazdroje.

Úrovni podle lidí z branže škodí třeba obrovský počet degustovaných vzorků, ale také to, že pivovary samy vybírají, který vzorek pošlou soutěžit, anebo že degustátoři mnohdy pocházejí i z pivovarů, jejichž piva hodnotí. "Problém je, že soutěže vznikly živelně, že mají pravidla nastavená původně na nižší počet soutěžních vzorků," zamýšlí se třeba sládek a degustátor Jan Šuráň.

Pivovarníci převážně kritizují Reprezentační slavnosti piva v Táboře, které počtem například letos přihlášených 105 pivovarů se 470 soutěžními vzorky kralují všem tuzemským přehlídkám. Takový počet vzorků podle lidí z branže lze jen těžko bez přísné disciplíny v krátkém čase objektivně posoudit. Loni se dokonce část členů degustační komise v Táboře poprala. "To byl výjimečný exces. Pravda, soutěž byla dlouhá, ale za regulérnost ručím. Máme i certifikované společnosti, které na objektivitu dohlížejí," hájí táborskou přehlídku její organizátor Alois Srb.

Táborská přehlídka je podle něho ze všech nejúspěšnější. To konkurenti zpochybňují. "Třeba soutěž České pivo je v posuzování vzorků objektivnější," tvrdí o oficiální přehlídce Českého svazu pivovarů a sladoven nezávisle na sobě jeden z oslovených sládků i manažer jednoho ze soutěžících pivovarů. Svá jména nechtěli zveřejnit. Pětice těch největších přehlídek začíná v prvních únorových dnech právě Táborem a končí na podzim soutěží České pivo, již jako jedinou pořádá pivovarnický svaz. Mezi tím jsou už pivovary méně početně zastoupené soutěže, jako je právě včera ukončený Zlatý pohár Pivex v Brně, kde soutěžilo 19 pivovarů s 39 značkami. Pivex a České pivo jsou jediné dvě soutěže, kde se přihlášené vzorky posuzují nezávisle ve dvou kolech. Ale pouze do svazem pořádaného Českého piva neposílají vzorky samy pivovary, komisaři ze svazu si je sami odebírají přímo z linek. "Je pravda, že úroveň hodnocení piv není vždy stejná," říká výkonný ředitel svazu Jan Veselý. "Chtělo by to radikální řez. Nechat část přehlídek spíše jako společenské a pak udělat přísnější dimenzi vícekolových soutěží," reaguje nezávislý sládek a degustátor Josef Krýsl. Podobným způsobem to funguje u vinařů, kteří mají od loňska svou Národní soutěž vín, do níž postupují oceněné vzorky z jednotlivých vinařských podoblastí. "Řešili jsme dříve podobné problémy, ale bylo nezbytné tomu dát řád," říká ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec.

Pivní přehlídky

5 velkých pivních soutěží dominuje českému trhu. Mimoto však existují desítky menších přehlídek piva. Díky tomu se nějakou medailí za kvalitu může pyšnit téměř každý významný pivovar.

Pětice největších

Reprezentační slavnosti piva Tábor - letos 470 soutěžních piv

Zlatý pohár Pivex Brno - letos 39 soutěžních piv

Jarní cena českých sládků Zvíkov

Pivo České republiky České Budějovice

České pivo Praha

Zdroj: MaM iHNed.cz



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI