Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Finanční krize si našla prozatím poslední a celkem nečekanou oběť, kterou je jedna z ikon Velké Británie. Pinta piva.

Ve třetím čtvrtletí tohoto roku prodej piva ve Velké Británii klesl o 7 procent ve srovnání se stejným obdobím roku předchozího, jak informoval server CNN.

Podle údajů britské Asociace piva a restaurací se letos ve třetím kvartále v zemi prodalo o 161 milionů pint méně než loni. V přepočtu na den je to o 1,8 milionů pint méně.

Spotřeba piva v Británii klesá konstantně již několik let, za což nese odpovědnost uzavírání restaurací a hotelů po celé zemi.

Pivní barometr nelže

Podle Čtvrtletního pivního barometru, který asociace publikuje co čtvrtrok, však tento trend v uplynulém čtvrtletí výrazně posílil pokles prodeje piva v supermarketech.

Ten dosáhl 6 procent, což je sice ve srovnání s 8,1procentním poklesem v restauracích méně, jenže oproti němu byl prodej piva v supermarketech až doposud téměř konstantní.

"Urychlený propad prodeje piva je jasným signálem zhoršující se ekonomiky, obav domácností a nižšího utrácení," zhodnotil Rob Hayward, šéf asociace.

Podle něj se na poklesu spotřeby piva podepsalo i zvýšení daní z alkoholu, které protlačila labouristická vláda.

Ta sice krátkodobě zvýšila příjmy státní kasy, ale při současné krizi Hayward očekává v dlouhodobém výhledu spíše jejich pokles.

Zatímco loni daň z alkoholu do státní kasy přinesla 9 miliard dolarů, podle propočtů asociace může tato hodnota v blízké budoucnosti klesnout až o 7,8 miliardy dolarů ročně.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Dominik Jandl


Pivo je staré jako lidstvo. Vyráběli tento lahodný zlatý mok, jemuž Češi přezdívají „tekutý chléb“, již před 7 tisíci lety ve starém Babylonu. Pivo odpradávna pomáhalo lidem uhasit žízeň v neposlední řadě jako vysoce energetický nápoj velmi dobře posloužilo při náročné fyzické práci kopáči kanálů. Rolníci jej vypili až 5 litrů denně, ale i ženy, co pracovaly v poli, též vypily do 2 litrů. Horší už to bylo s pitím v hospodě, kam žena směla pouze jako výčepní anebo pokud přišla v pánském doprovodu, tak směla pít jenom vodu. První na světě Chammurapiho zákoník ze 17. století př. n. l. stanovil i trest pro ženu, jež tento zákaz poruší: „žena, která přijde do hospody na pivo, má být upálena“.

Výroba piva v dávných dobách studeného středověku byla doménou žen. Dříve než začaly vznikat specializované „pivovárečné“ domy, rodilo se pivo díky šikovným ženským rukám v mnohých domácnostech. Ženy postupovaly velmi primitivním způsobem a vycházely pouze z vjemových poznatků a receptů, jež putovaly časem z generace na generaci. Nevěděly nic o vlivu sladových enzymů na mladinu ani o kvasinkách a jejich enzymech, které při kvašení mění mladinu na pivo. Ženy připravovaly z piva také polévky nebo omáčky, které se jako obzvláště sytý "tekutý chleba" podávaly v chudých rodinách až do poloviny 19. století. Pivo se postupně stalo zajímavým obchodním artiklem, takže měšťané zakládali od 14. století společné pivovary. V té době převzali dominantní úlohu ve výrobě i v prodeji piva muži. Na ženy zbyly pouze pomocné práce. Uplynula staletí a v dnešních pivovarech působí ženy většinou jen jako administrativní pracovnice. Naštěstí jsou i světlé výjimky. Najdeme je ve Velkém Březně a Přerově a vaří v tamních pivovarech znamenitého Březňáka či Zubra. Také na chuti hlučínského piva je rukopis ženy. Pivovarnictví je tedy, navzdory historii, považováno jako výlučně mužský obor.

A jak je to s konzumací tohoto lahodného moku a jeho působením na ženský organismus?

Nadměrná spotřeba sebezdravějších potravin a nápojů je škodlivá. U piva snad o to více, že obsahuje zákeřný návykový ethylalkohol, i když v jednom půllitru ve zcela neškodné a dokonce prospěšné míře (cca 20 ml alkoholu). Malé množství alkoholu v pivu není z energetického hlediska vůbec na závadu. Právě naopak! Při odbourávání alkoholu účinkem enzymu dehydrogenázy vznikají volné radikály, které vstupují do rozkladných procesů tuků a tím urychlují jejich energetické využití, namísto aby se tuky ukládaly.

Jak alkohol, tak látky z chmelového extraktu zpomalují uvolňování vápníku z kostí, které je typické zejména pro starší ženy po menopauze a může být příčinou obávané osteoporózy. Správný pitný režim, obohacený v rozumné míře i pivem, znamená také dostatečné zavodnění ledvin, v nichž se tak usazuje méně vápenatých solí, které jsou příčinou tvorby kamenů. Třetinka nebo půllitr desetistupňového piva významně snižuje riziko srdečně-cévních onemocnění, která se dnes nevyhýbají ani ženám.

Pro ženy obzvláště vítaný je obsah kyseliny listové (vitaminu ze skupiny B) v pivu. Ta je nesmírně důležitá zejména pro ženy v reprodukčním věku. Z pivovarských kvasnic přechází do piva také vzácný chróm, kterého je v běžné stravě stále větší nedostatek, i když jeho denní potřeba nepřevyšuje desítky mikrogramů.

Tento stopový prvek podporuje aktivitu hormonu insulinu, regulujícího hladinu cukru v krvi. Je-li chrómu nedostatek, hladina cukru může být rozkolísaná, což vede k pocitům neodolatelných chutí, zejména na sladké. Důsledkem potom bývá nadváha, s níž nezatočí žádná dieta tak spolehlivě jako obohacování stravy chrómem. Proč tedy k populárním chrómovým a vlákninovým tabletám tedy ještě nepřidat třetinku piva denně?

Nelze vyčerpat všechny zdravotní výhody, které mají původ ve složení piva, obsahujícím více než 2 000 složek. Díky širokému spektru polyfenolů a dalších rostlinných antioxidantů, obsažených v pivu, není výzkum tohoto moku ještě zdaleka ukončen. To potvrzuje i poslední objev ze státu Oregonu (USA), který v pivním moku nalezl nový silný antioxidant. Jeho antioxidační "síla" má být jedna z nejvyšších.

Pro ženy, které alkohol ale nepijí, je tu výborná náhrada ve formě nealkoholického piva, které skoro nerozpoznáte od alkoholického.

Zdroj: Móda.cz | Autor: Jana Mostýnová


Solární pivo

[pátek, 24. říjen 2008]

Už jste někdy slyšeli o solárním pivu? Nebo jste ho snad už dokonce ochutnali? V případě že nikoli, tak vás naše reportáž zavede do středně velkého bavorského pivovaru, kde se tento záhadný nápoj vaří.

Rodinný pivovar Felzenbräu v Thalmannsfeldu u Norimberka patří ke středně velkým provozům, kterých jsou jen v Bavorsku desítky. Prosadit se v takové konkurenci, je zatraceně složité. Myšlenka vařit pivo s pomocí obnovitelných zdrojů energie se ukázala být nejen dobrým marketingovým tahem, ale především krokem k obrovským úsporám.

"V době, kdy jsem tenhle nápad dostal, stál topný olej ještě 25 feniků. Dva roky nám trvalo, než jsme se k realizaci projektu rozhoupali, netušili jsme tehdy, jak se ceny energií budou vyvíjet. Šlo nám primárně o to, chránit životní prostředí," říká majitel pivovaru Walter Glossner, který se zaklíná, že na počátku rozhodně nebyla snaha ušetřit. "Spouštěcím mechanismem byla jedna nedělní dopolední procházka v lese, kdy jsem se rozčílil, co tam na zemi tleje dřeva," vzpomíná pan Glossner, který do kotle spalujícího odřezky a další dřevný odpad investoval v roce 2003 spolu se zařízením na rozvod tepla 1 800 000 eur.

Získaná energie neslouží jen k ohřívání vody, ale také k samotnému vaření piva. Spalování odřezků pokrývá v pivovaru Felzenbräu plných sedmdesát procent spotřeby energie, zbytek tvoří energie získaná z biomasy a také ze slunečního záření. A jsme u solárního piva! "Na nákup solárních panelů jsme si vzali půjčku, určitou sumu jsme dostali také od Spolkové země Bavorsko. A můžu říct, že se to vyplatí. Pivo s podtitulem "solární" se prodává velice dobře, čas teď pracuje pro nás. Němci slyší na produkty, které jsou šetrné k životnímu prostředí, přitom naše pivo není nejlevnější. My jsme se ale rozhodli jít cestou kvality. Velká část německé populace totiž radši pije o něco méně piva, ale zato kvalitního. Největší část naší produkce tvoří bavorské plné pivo, tedy světlé výčepní, potom pivo plzeňského typu a nakonec pivo kvasnicové."

V pivovaru Felzenbräu se opravdu snoubí tradice a moderna - na jedné straně solární panely na střechách, na straně druhé se přísně dodržuje bavorský zákon o čistotě, který už v roce 1516 stanovil, že sládci nesmějí do piva přidávat nic jiného než ječmen, chmel a vodu. A to jsem vám ještě zamlčel, že k chlazení používají šikulové z Thalmannsfledu přírodní led. To se v zimě ve sklepě nastříkají dřevěné podnože, na nich se vytvoří led, který následně vydrží až do léra. Úspora? Odhadem 160 tisíc litrů topného oleje ročně.

"Můžu lidem jenom vzkázat: pokuste se udržet malé a střední pivovary nad vodou a kupujte jejich produkty. Kdyby totiž zůstaly jen velké pivovary, tak za chvilku budou vyrábět jen jedno pivo XY. To bychom pak museli kupovat, ať už by nám chutnalo nebo ne," nebere pivní globalizaci na lehkou váhu Walter Glossner, který svůj rodinný pivovar prodat rozhodně nezamýšlí.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jiří Hošek


Milovníci piva si za svůj oblíbený mok v dohledné době připlatí: Plzeňský Prazdroj ho totiž od prvního listopadu zdražuje. To je horší zpráva. Ta lepší říká, že návštěvníci restaurací, barů a pivnic pocítí zdražení nejspíše až po Novém roce.

U nás se zdražení ihned neprojeví. Rádi bychom současné ceny udrželi do konce roku,“ konstatoval Martin Šampalík, jeden ze spolumajitelů sítě samoobslužných pivních barů The PUB.

Vyčkávací pozici zaujaly i malé pivovary, které většinou kopírují pohyb cen. „Hned od začátku listopadu určitě zdražovat nebudeme. Jak to bude po Novém roce? To bude záležet na vývoji cen surovin a samozřejmě i na chování konkurence,“ řekl Petr Míč, šéf marketingu Pivovarského dvora v Plzni-Černicích.

Zdroj: MF Dnes.cz


Kabelová a satelitní TV Paprika, program vlastněný skrze firmu Chellomedia majitelem kabelové společnosti UPC, začala vyrábět seriál Pivní agent s Janem Rosákem v roli moderátora. "V České republice je dodnes v provozu několik set pivovarů a pivovárků. Pivo, jak je známo, je pro Čechy láskou víc než tradiční, která opravdu nerezaví, rozumí mu snad každý a výběr piv je nepřeberný. Produkty některých pivovarů ani nepřijdou do obchodů, dají se koupit jen přímo v místě, kde se vařily," vysvětluje Barbora Florková, mluvčí Chello Central Europe důvod, proč tento seriál vznik.

"V našem seriálu Jan Rosák podniká jednodenní výlety po republice, při kterých najde i ten nejzapadlejší venkovský pivovar, nebo se zastaví v některé z pražských manufaktur na „tekutý chléb”, aby nás zasvětil do tajemství správného vaření piva a míst, kde tato tajemná činnost probíhá," přibližuje mluvčí. "Poté, co se seznámíme s procesem výroby českého národního nápoje a ochutnáme jeho zdařilý výsledek, náš agent nám s pomocí přítomných kuchařů předvede, jaká jídla se dají vykouzlit s pivem nebo k pivu, s nímž jsme se před několika minutami seznámili," dodala.

První díl seriálu Pivní agent se objeví na obrazovce 14. listopadu. TV Paprika vysílá výhradně prostřednictvím kabelových rozvodů, IPTV a na satelitu.

Zdroj: DigiZone.cz | Autor: Jan Potůček


Češi upřednostňují chuť piva před jeho cenou. Údaj vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který společnost zveřejnila ve středu.

Z výsledků průzkumu vyplývá, že 55 procent českých konzumentů si podle svých vyjádření vybírá pivo spíše podle chuti než podle ceny. Pro přibližně jednu třetinu (32 %) jsou obě kritéria důležitá stejně a cena má větší váhu jen u malé části z nich (13 %). Chuti dávají přednost především muži, ženy naopak při výběru více zohledňují cenu.

Podíl mužů, kteří si vybírají pivo jen z některých konkrétních pivovarů, se dlouhodobě pohybuje poblíž hladiny 80 %, podíl takových žen se pak od roku 2005 ustálil v blízkosti jedné poloviny. Zbývající podíly zvolily odpověď, že je jim jedno, jakou značku piva pijí.

Analýzu provedla CVVM během měsíce září na souboru respondentů starších 18 let, kteří konzumují pivo.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Alena Klímková


České pivo získalo definitivní ochranu Evropské unie.

Unie značku zapsala do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. „Proti registraci názvu „České pivo" jako chráněného zeměpisného označení nebyly vzneseny žádné námitky," uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Kritéria specifikující chráněné zeměpisné označení jsou přísná. „Označení „České pivo" bude možné použít například jen pro piva s objemovým procentem alkoholu mezi 2,6 - 6% a piva vařená pouze v České republice," dodal ministr Gandalovič.

Na seznam chráněných názvů potravin totiž EU zapíše příslušný výrobek jen v případě, že s registrací názvu souhlasí všechny členské země. Výhrady proti názvu se přitom podle Veselého podávají velmi často až na poslední chvíli.

Všichni výrobci piva, kteří budou uvedený název používat, musí postupovat při jeho výrobě podle definovaných technologických postupů a používat přesně stanovené suroviny.

Pomoc hlavně pro malé výrobce

"Koncipovali jsme naši žádost tak, aby to mohly využívat všechny pivovary v Česku, a je pouze na jejich rozhodnutí, zdali se rozhodnou splnit podmínky nutné k označení České pivo. Silné značky to asi nevyužijí. Jsem například hluboce přesvědčen, že takové značky jako Pilsner Urquell nebo Budvar označení České pivo používat nebudou," konstatoval Veselý.

Označení České pivo tak pomůže marketingově především méně známým pivům, a to zejména při jejich exportu do ciziny.

Podle Veselého přitom již v současné době zhruba 20 pivovarů u nás toto označení používá, spotřebitel ale dosud neměl záruku, zda bylo při výrobě piv použito skutečně tradičních postupů.

"Nyní bude spotřebitel tuto záruku mít, dodržování podmínek při označení České pivo bude kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce," vysvětluje Veselý.

Pivovarnický svaz usiloval o ochranu názvu České pivo od vstupu ČR do EU.

Zdroj: Aktuálně.cz


Kategoricky proti zdražení se postavil šéf poličského pivovaru: Nikdo k tomu prý nemá důvod, cena sladu šla dolů.

Když na konci září Plzeňský Prazdroj oznámil zdražení piva, bylo jasné, že je jen otázkou času, kdy ho budou následovat pivovary menší.

Však si také šéfové východočeských pivovarů zalepili ústa a otázky na to, kdy, o kolik a zda vůbec, odbývají frázemi o tom, že „v nejbližší době zdražení neplánujeme, ale vyloučit ho nemůžeme.

Jinými slovy, čekají na to, jak se zachová konkurence. V jejich případě ostatní malé pivovary v regionu.

Zatím jsme o tom nemluvili, termín zvýšení cen našeho piva není stanoven. Plzeň však pro nás není vůbec směrodatná, to spíše pivovary v nejbližším okolí, se kterými bojujeme na trhu,“ potvrdil ekonom broumovského pivovaru Karel Krejčí.

Podle řady analytiků totiž českému pivnímu trhu hrozí totéž, co se stalo nedávno u cigaret: masivní odliv zákazníků od prestižních a drahých značek k levným pivům. A vyklízet pozice a přizpůsobovat se zdražování, se kterým přišel Prazdroj, by tak mohlo být pro malé pivovary zkázou.

Vyčkávací taktika se týká většiny malých pivovarů ve východních Čechách. Minimálně do Vánoc s cenou nechce hýbat ani pardubický Pernštejn. Trochu opatrněji mluví i vedení trutnovského pivovaru či šéf hlineckého Rychtáře Milan Vedra.

Dopracovávají se smlouvy na dodávku surovin v příštím roce, pak se teprve uvidí. Je to na vážkách. Musíme také analyzovat, co případnému zdražení řekne trh,“ dodal Vedra.

Jediným, kdo se včera v anketě Deníku ve východočeských pivovarech postavil kategoricky proti jakémukoliv zdražování, je šéf poličského pivovaru Karel Witz.

Ke zvýšení cen nemají pivovary nejmenší důvod. Například cena sladu, která představuje 40 procent výrobních nákladů, šla radikálně dolů – z 12,5 tisíce na 10 tisíc korun. A ceny dalších vstupů, například energií? Vždyť začal zlevňovat i benzin,“ podotkl Witz.

Plzeňské pivo bude dražší od listopadu, průměrně se jeho cena zvedne o 70 haléřů za půllitr. Když Prazdroj zvyšoval ceny vloni, malé pivovary ho brzy následovaly.

Letošní prodej piva nebyl podle předběžných odhadů „žádná sláva“. Češi loni v průměru vypili 158,8 litru piva na hlavu včetně kojenců.

Zdroj: Hradecký deník.cz


Objekty na Českokrumlovsku, kde se vařilo pivo, už na staré časy mohou jenom vzpomínat. Jejich další osud je nejistý.

Obřadní místnost vznikne v blízké budoucnosti v prostorách bývalého pivovaru v Dolním Dvořišti. Nyní je vše ve fázi projektování.

Zatím tam probíhají uklízecí a udržovací práce, aby nám to nespadlo. Chceme tam toho udělat více, obřadní místnost je ale prvořadá,“ řekla starostka Dolního Dvořiště Helena Panská.

Menších pivovarů bylo kdysi Českokrumlovsko plné. Některé vzal čas, jiné ještě stojí, avšak s jejich využitím je problém.

Dneska se v něm nic neděje. Měli jsme ty prostory pronajaté od zemědělského družstva. Dělali jsme tam různé výstavy, ale nakonec jsme to stejně pustili, protože město koupilo starý dům zvaný Kantůrkovec, který nyní pod dozorem památkářů dáváme dohromady,“ řekl Zdeněk Korbela ze Společnosti přátel města Velešín. „Pivovar zanikl v roce 1927. Jak moc je starý, nikdo pořádně neví. Zápisy ho ale zmiňují už v 16. století,“ zavzpomínal Korbela.

Navrácení velešínského piva by Korbela, stejně jako mnoho dalších místních pivařů, uvítal. „Pokud by o tom někdo uvažoval, bylo by to určitě fajn. Pokud by se ale tak vážně stalo, určitě už by to nebylo v původním pivovaru, který je ve špatném stavu,“ uvedl Korbela. „Je tu hostinský, který vaří občas své pivo. Ale jenom pro své známé,“ podotkl starosta Velešína Josef Klíma.

To poslední se mu moc povedlo. Bylo vážně dobré. Byl ho ale jen soudek,“ dodal Korbela.

Pivovar měl například i Benešov nad Černou. Nyní objekt slouží jako sklad. Podle slov starostky Veroniky Korchové zatím nehrozí, že by se v obci zase vařilo pivo. „Budova je opravená, takže ve špatném stavu není. Přemýšlelo se o její budoucnosti, ale zatím zůstane tak, jak je,“ řekla Korchová. „Bylo by zajímavé, kdyby se tu zase vařilo pivo, ale to by se musel najít nějaký nadšenec, který by se o to postaral,“ usmála se.

Časem zapomenuté

Málokdo ví, že svůj pivovar měly i křemežské osady Chlum a Chlumeček. „Opravdu tu byly pivovary. V Chlumu se z něj stal velkostatek, který po válce užívalo družstvo. Po devadesátém roce se vrátil k původnímu majiteli, který objekt rekonstruuje. Je to náročné, práce trvají již několik let. Majitel tam chce mít výstavní expozici,“ popsal Josef Troup, starosta Křemže, ve které podle spekulací také možná stál kdysi pivovar.

Podobná situace je i v sousedním Chlumečku. Dnes objekt pivovaru, ze kterého se také stal statek, vlastní stát. Jeho využití je nulové. „Objekt je v dezolátním stavu. Co s ním bude dál, nikdo netuší. Snad nedopadne tak, jako v Omleničce, aby se musel zdemolovat,“ řekl Troup. Podle jeho slov je ale využití této budovy těžké, protože se nachází na nestrategickém místě. „Vidím to zle. Objekt stojí uprostřed obce a je obkroužený komunikacemi. Prakticky není k čemukoliv rozumnému použitelný,“ dodal.

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor: Václav Votruba


Majitelé historického objektu někdejšího pivovaru v Buštěhradu nenašli dosud s představiteli města a zástupci obyvatel společnou řeč. Budovám tak stále hrozí zbourání nebo postupné chátrání.

Zbourání pivovaru je barbarbaství! Taková prohlášení padala včera dopoledne na adresu majitelů buštěhradského pivovaru ze strany památkářů a představitelů obce, kteří nedokáží dlouhodobě najít společnou řeč vedoucí k záchraně jedinečné dominanty Buštěhradu.

Historická budova pivovaru, na níž se výrazně podílel barokní stavitel Anselm Lurag, je nyní v ohrožení kvůli tomu, že by měla nadobro ustoupit moderní výstavbě.

Objekt někdejšího pivovaru, později galvanovny a dále skladu zeleniny, vlastní od roku 1993 firma Level, jež zde provozuje sklad stavebního materiálu. Společnost přišla před časem s návrhem projektu, který by umožnil demolici pivovaru a výstavbu moderních bytových domů. Lidé z města se ale proti tomu ostře postavili a za iniciativy občanského sdružení Buštěhrad sobě a památkářů usilují, aby celý areál pivovaru byl neodkladně zapsán na seznam chráněných památek.

Přestože představitelé společnosti Level údajně již osm let hledají kompromisní řešení jak pivovar smysluplně využít či přestavět, vedení města a architekti vidí za jejich úmyslem pouze snahu o likvidaci objektů.

Při úterním jednání vyjádřili kromě dalších zúčastněných také renomovaní odborníci z oblasti architektury opakovaně obavy, aby jediným chybným rozhodnutím nezmizel jedinečný objekt z povrchu zemského.

„Jednání se nijak nepohnula kupředu. Po celou dobu na nás byla vyvíjena pouze mediální kampaň, aby byl náš záměr poškozen a vypadali jsme jako nějací lumpové. Před časem jsme předložili projekt, který stál naši firmu nejméně milion korun. Ten se nelíbil, takže bych byl rád, kdyby nám naopak Buštěhradští nabídli svoje řešení a my ho nakonec dokázali přijmout. Takhle to dojde pouze do té fáze, že objekt bude nadále chátrat, až nakonec spadne,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Level Pavel Šustík, jenž doplnil, že mají zájem se s městem domluvit. Do dnešního dne prý firma vyčerpala veškeré možnosti a odmítá dělat další nové zbytečné návrhy za nové peníze.

Ke spolupráci města a soukromého subjektu nabádal přítomné i odborník z oblasti architektury a ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT Benjamín Frágner.

„Znám případy z jiných měst i ze zahraničí, kdy se podařilo rekonstruovat pivovar v jeho původní podobě. Je potřeba, aby došlo k určité synergii veřejného a soukromého zájmu. Cena pro budoucnost i firmu bude vyšší, když se vytvoří smysluplná konverze původního objektu, který bude mít za pár let větší cenu než novostavba,“ navrhuje Frágner, jenž nepopírá, že takové řešení je v mnohém složitější.

Tyto návrhy se sice Buštěhradským zalíbily, ale starosta města Václav Nový na ně reagoval zamítavě hlavně kvůli tomu, že obec nemá dostatek finančních prostředků na jejich uskutečnění a firma Level se odmítá v současné době podílet na financování dalšího nejistého projektu.

„Nelíbí se mi, že cokoli jsme dosud přednesli, bylo špatně. Teorie je jedna věc, ale jsem zvědavý, když se celý pivovar stane kulturní památkou a my ho na základě přísných požadavků draze přebudujeme třeba na bytový dům, nevím, kdo si ty předražené byty nakonec koupí,“ doplnil ředitel Levelu Šustík.

Jestli se všechny zúčastněné strany po včerejší bouřlivé diskusi dokáží domluvit, je nyní otázkou. „ Podle mě mají představitelé firmy v hlavě stále ten nejjednodušší návrh, nemít problémy a postavit nové bydlení. Bylo by třeba jednat dále a přesvědčit je o tom, že v jiných městech se to povedlo.

Tvrdím, že když se chce, tak to je možné všechno. Jestli je ale jejich zájem věc protahovat a potom pivovar výhodně prodat, je otázka druhá,“ uzavřela členka občanského sdružení Buštěhrad sobě a architektka v jedné osobě Daniela Javorčeková.

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autor: Kateřina Husárová


Kulturní dům voní pivem

[úterý, 14. říjen 2008]

Nahlédnout až na dno lahví kdysi naplněných mělnickým pivem mohou návštěvníci Masarykova kulturního domu při výstavě k padesátému výročí ukončení zdejší výroby tohoto nápoje.

Historií pivovarů na Pšovce a v Mělníku-Podolí je provedou texty autora projektu Martina Klihavce, jenž vedle lahví s tlačenými nápisy například o objemu 0,9 či 1 litru sesbíral etikety, fotografie, reklamy, plány, dokumenty a informace o majitelích pivovarů i stavitelích pivovarnických budov.

Mezi poutači zaujme i nápis „Žádejte 15° Pšovan z Lobkowiczkého pivovaru“, který připomíná, že výrobou piva se v Pšovce zabýval rod Lobkowiczů, jenž ji převzal od řádu mnichů augustiniánů po zrušení jejich kláštera. První zpráva o zdejším pivu přitom pochází z roku 1407. Výstava trvá do 31. října.

Zdroj: MF Dnes.cz


Pěnivý mok šesti různých pivovarů, pivní punč a další speciality mohli ochutnat návštěvníci prvních Krajských pivních slavností.

Ty se konaly v sobotu po celý den na nádvoří Regiocentra Nový pivovar. „Myšlenka uspořádat pivní slavnosti se zrodila už tehdy, když se přestavovala budova bývalého pivovaru na sídlo Královéhradeckého kraje. Pivo se vrací tedy zpátky tam, kde by mělo být,“ uvedla za organizátory Petra Škopová, která také poznamenala, že by se ze slavností mohla stát každoroční tradice.

V jednom z rohů nádvoří se grilovala libůstka nejen pro labužníky. Býk na rožni, který vážil přes tři metráky, představoval 160 kilogramů masa, jež se peklo už od pátečního večera.

Kdo na něj měl chuť, ten si však musel vystát bezmála hodinovou frontu. „Čekám tady už víc než půl hodiny. Hodně lidí to už vzdalo. Nemají to moc domyšlené,“ rozčiloval se ve frontě Martin Čížek. Obdobná tlačenice byla i u stánku s gulášem. „Je to zadarmo, tak se lidi cpou,“ znělo davem. Lepší situace už byla u dam, které prodávaly stejky a klobásy.

Oblíbenými se staly pivovarské soutěže, ve kterých šlo o rychlost i šikovnost. Závodníci si to mohli „rozdat“ v pití piva na čas, v pití piva brčkem, v pivním slalomu a také v pivní poznávačce.

Přestože soutěžící se rekrutovali především z řad mužů, našlo se i několik odvážných žen. Jedna z nich dokonce ve dvou disciplínách porazila mužské protějšky. „Chlapy jsem porazila hned dvakrát, a to v pití piva brčkem a pak také v pivní poznávačce,“ pochlubila se Hradečačka Vlasta Hodková, která kupodivu není „pivařka“.

Na zahrádce v létě si dám dvě nebo tři pivka, ale malá. Normálně pivo nepiju. Rozhodně je to pro mně obrovská čest, porazit mužské,“ dodala.

V doprovodném programu se představilo několik kapel, mezi nimi K2, Bárbekjů či The Coolers. Slavnosti podle odhadů navštívilo 5500 příchozích.

Foto zde...

Zdroj: Hradecký deník.cz | Autor: Silvie Růčková


Kultura a produkce piva

[pondělí, 13. říjen 2008]

V letošním roce se na počátku srpna konal na Havaji Světový pivovarnický kongres (WBC). Byl pořádán Americkou společností pivovarských chemiků (ASBC) a Americkou asociací učitelů pivovarnictví (MBAA). Předmětem konference byl pohled na konzumaci vysoce senzoricky hodnotných druhů piva. K hojné účasti sládků a dodavatelů v pivovarském sektoru na kongresu napomohlo to, že má tato zeměpisná oblast velice půvabné prostředí. Akce se pyšnila celou řadou přednášek s pestrým obsahem, lákavým programem se sedmnácti přednáškovými cykly s techologickou tématikou a se zhruba 150 tematickými postery. Kongresu se zúčastnilo 100 vystavovatelů z celého světa. Do havajského kongresového centra proudilo velké množství účastníků, kteří měli zabezpečené veškeré potřebné podmínky.

Celá akce proběhla v pěti náročných dnech a v účastnících zanechala dojem velmi dobrého obsahu i organizace. Je třeba brát v úvahu, že pivo má velice starou kulturu. V jednom z příspěvků německé odbornice na význam piva byl hodnocen jeho vliv na zdraví. Zároveň, ale vyrovala i před jeho negativními účinky.

Zmínila se o velmi častých důvodech. Za prvé přednesla argument, že je v některých oblastech světa (v Africe, Asii a v Latinské Americe) ho konzumuje pouze malá skupina spotřebitelů. Podotkla, že na světě má dlouhodobý úspěch mimo jiné i pěstování vína a jeho konzumace. Je pokládáno za zdraví prospěšný alkoholický nápoj, což bylo rovněž předmětem odborné diskuse.

Za druhé je sledována hodnota vědeckých podkladů k různým tvrzením, což souvisí s otázkou sledovanou zejména investory. Předpokládá se, že soustředěná činnost sládků má vliv na celkový obraz piva v kulturním prostředí, kdy se má zlepšit jeho kvalita a zvýšit konzumace, což bývá zbožným přáním při poklesu odbytu piva.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Pánové, máme pro vás dobrou zprávu! Britští vědci nyní tvrdí, že pití piva je zdraví prospěšné. A pokud si na pivko zajdete do hospody, účinky jsou ještě blahodárnější!

Vědci z univerzity v Leedsu přišli na to, že se muži v prostředí hospody při pokecu s kamarády lépe uvolní. Právě to je hlavním důvodem, proč chodí pánové do hospody. Pouze o nasávání se zajímá prý jen jeden muž z deseti. A to zdaleka není vše! Tady je 10 důvodů, proč je dobré pít pivo.

Pomáhá proti vředům

Umírněná konzumace piva chrání tělo před bakterií Helicobacter pylori, která způsobuje žaludeční vředy, či dokonce rakovinu žaludku.

Bříško po něm neroste

Podle vědců neexistuje spojitost mezi množstvím vypitého zlatavého moku a pivním bříškem. Půllitr piva obsahuje 200 kalorií, což je méně, než má třeba jablko v županu.

Obsahuje křemík

Tento minerál posiluje kosti, a chrání tak tělo proti osteoporóze. V pivu ale najdeme i řadu dalších minerálů a vitaminů (je zdrojem magnezia, selenu, fosforu, vápníku a vitaminu B).

Chrání proti cukrovce

Další výzkum, kterého se zúčastnilo 5 tisíc dobrovolníků, prokázal, že půllitr piva denně snižuje riziko onemocnění cukrovkou typu 2.

Prodlužuje život

Pivo obsahuje polyfenoly. Díky těmto látkám má pozitivní vliv na lidské zdraví a délku života.

Zabraňuje tvorbě ledvinových kamenů

Finští vědci přišli na to, že člověk, jenž vypije lahev piva denně, snižuje riziko tvorby ledvinových kamenů o 40 procent.

Snižuje riziko infarktu lépe než víno

Zapomeňte na červené víno, proti srdečním onemocněním vás lépe uchrání pivo. Vitamin B6 pomáhá snížit hladinu homocysteinu – chemické látky, která zvyšuje riziko infarktu. Etanol (alkohol obsažený v pivu) ředí krev a podporuje hladinu tzv. zdravého cholesterolu HDL.

Obsahuje vlákninu

V jednom půllitru piva se skrývá 20 procent doporučené dávky vlákniny, která pomáhá snižovat hladinu cholesterolu.

Po pivu se nehloupne, naopak!

Nizozemská studie už dříve prokázala, že lidé starší 50 let, kteří denně vypijí jedno až tři malá piva, jsou o 42 procent méně ohroženi demencí než abstinenti. Pokud jste ale těžký pijan, riziko se naopak zvyšuje.

Chrání proti šedému zákalu

Tmavá piva obsahují antioxidanty, které chrání proti šedému zákalu.

Zdroj: Aha Online.cz


Pivo krátí život až o 23 let

[sobota, 11. říjen 2008]

Dopřávat si jeden půllitr za druhým znamená také ničit si jeden orgán za druhým, tvrdí němečtí vědci.

Na základě poznatků centrálního německého vědeckého kuratoria pro otázky závislosti odborníci došli k závěru, že je nutné provést zásadní korekci přípustných hranic denní dávky alkoholu.

U mužů ji stanovili na 0,5 až 0,6 litru piva a 0,25 až 0,3 litru vína, tedy 20 až 24 gramů etanolu. Ženy by se měly omezit dokonce na poloviční dávku. Ovšem ani pak není popíjení zcela bez rizika.

Trpí i nervové buňky

I pak ovšem existuje nebezpečí, že v podstatě mírný denní konzum vyvolá závislost na alkoholu. Odborníci proto doporučují zříci se alespoň na dva dny v týdnu jakéhokoli pití víceprocentních nápojů. Tím lze předejít vzniku chronických onemocnění, jež dokáže vyvolat i nepatrné množství alkoholu.

Nejznámějšími chorobami, jež napadají pravidelné konzumenty alkoholu, jsou cirhóza jater a rakovina slinivky břišní. Ovšem bez rizika nejsou ani další orgány. Dochází totiž k ničení nervových buněk, které ovlivňují jejich činnost.

Například kostní buňky se při konzumaci tří piv denně nereprodukují v plné a žádoucí míře, a proto se kosti snadněji lámou. Odumírají mozkové buňky, což má za následek poruchy paměti a chápání.

Ničí inteligenci

K tomu se přičítá úbytek inteligence, změny osobnosti i nebezpečí mozkové mrtvice. Množí se případy rakoviny plic, stoupá nebezpečí nádorového onemocnění dutiny ústní, zažívacího traktu a hltanu, stejně jako poruch srdečního svalu a hypertenze.

Trpí i žaludeční sliznice, na níž se tvoří záněty. Kromě toho se objevují i změny ve výměně látkové a imunitním systému, vzhledu kůže, nadváha, problémy s potencí.

Při sečtění celkových škod na lidském organismu, které pravidelným nadměrným pijákům alkohol způsobuje, odborníci došli k 23 letům, o které se jim může zkrátit život.

Zdroj: Zdraví Žena.cz | Autor: Korzo


V sobotu 11. října se v tomto městě uskuteční historicky první Krajské pivní slavnosti

Návštěvníky čeká po celý den bohatý program včetně soutěží a vystoupení řady hudebních skupin. Začátek bude v 10 hodin na nádvoří Regiocentra Nový pivovar.

Kromě bohatého výběru piva bude samozřejmě připravena i široká nabídka občerstvení, z níž si vybere opravdu každý. Velkou atrakcí bude určitě býk na rožni. Součástí doprovodného programu se stanou vystoupení celé řady zajímavých hudebních skupin.

O dobrou náladu se konkrétně postarají například stále populárnější dívčí rocková skupina K2, dále skupina The Coolers, kterou mohli nedávno vidět a slyšet i návštěvníci letošních Královéhradeckých krajských dožínek, nebo dětská skupina Bárbekjů. (zr)

Pivo se 11. října 2008 vrací do areálu bývalého pivovaru v Hradci Králové, kde se uskuteční první Krajské pivní slavnosti. Nabízet své nejlepší pivo je připraveno šest pivovarů. Každou hodinu budou moci milovníci piva soutěžit v jeho pití na čas, znalci mohou změřit své síly v poznávání značky, ve slalomu s pivními přepravkami nebo v klání o nejlépe natočené pivo. Pro návštěvníky se bude opékat býk, vařit guláš a další speciality. O správnou pohodu se z podia postarají doprovodné kapely s programem pro všechny generace.

Areál bude otevřen od 10:00 do 18:00 hodin, vstup volný, ochutnávky býka a guláše zdarma.

To nejlepší ze své produkce představí a nabídnou Pivovar Náchod, Pivovar Nová Paka, Pivovar Malý Rohozec, Pivovar Holba, Pivovar Krakonoš, Pivovar Svijany, Restaurace U lva nabídne klasickou plzeň a představí se také Pivovar Rambousek, jehož sídlo je přímo v samotném Regiocentru.

Jedním z hlavních cílů této akce je upozornit širší veřejnost na to, že existují také menší regionální pivovary, které vaří výborné pivo. Zájemci se mohou těšit rovněž na prezentaci speciální pivní prodejny Pivoňka, která kromě řady pivních speciálů představí i originální pivní kosmetiku.

Zdroj: Hradecký deník.cz


Město Žatec dostane 211 milionů

[pondělí, 29. září 2008]

Historicky nejvyšší dotace je určena na projekt Chrámu chmele a piva. Budou za ni opraveny ulice, domy, vyroste rozhledna, minipivovar a další turistické atrakce.

Z Regionálního operačního programu Severozápad Evropské unie získá 211 milionů korun na projekt Chrámu chmele a piva. Ten počítá s rekonstrukcí tzv. pražského předměstí, oblasti kolem náměstí Prokopa Velkého, a jeho přeměnu na turistické centrum.

O udělení dotace se rozhodlo tento týden. Deníku to potvrdil Vojtěch Krump z oddělení komunikace a publicity Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, jejíž výbor o dotaci pro Žatec rozhodl.

Celý projekt vyjde na 246 milionů korun, zbylou částku zaplatí město ze svého rozpočtu. Stavět by se mělo začít už v příštím roce, pracem bude pravděpodobně předcházet rozsáhlý archeologický průzkum lokality.

Projekt revitalizace pražského předměstí počítá s rekonstrukcemi řady budov, náměstí a ulic, s vybudováním regionálního informačního centra, restaurace s minipivovarem, vyhlídkovou věží s výtahem, venkovními plochami a atrakcemi pro děti i dospělé návštěvníky. Zároveň dojde k oživení zahrady kapucínského kláštera pod domovem důchodců, rozšíření Chmelařského muzea a rekonstrukci renesanční sladovny v Masarykově ulici. Návštěvník centra bude mít možnost netradičním způsobem poznat současnost i historické tradice Žatecka, a to především s ohledem na pěstování chmele a vaření piva.

Pro město projekt přinese oživení této dnes zanedbané části a jeho turistické zatraktivnění. „Není to ale jen turistický projekt. Dojde k rekonstrukci jedné pětiny historického centra města, to má samozřejmě pro Žatec obrovský význam,“ připomněl místostarosta Aleš Kassal. Město Žatec o získání dotace usilovalo už několik let. Žádalo o ni několikrát. Jednou bylo úspěšné, přiřknutá dotace ale byla příliš nízká a město ji odmítlo.

Regionální operační program Severozápad, ze kterého peníze Žatec získá, je jedním z operačních programů Evropské unie. Peníze jsou určené na regeneraci a rozvoj měst, zlepšení infrastruktury, dopravní obslužnosti a rozvoj cestovního ruchu v Ústeckém a Karlovarském kraji. Celkem je pro žadatele v tomto programu do roku 2013 připraveno zhruba 18 miliard korun.

Zdroj: Žatecký deník | Autor: Petr Kinšt | Kráceno


Skoro 50 sládků z Česka vařilo pivo na nejrůznějších místech světa. V současné době jich působí v zahraničí minimálně 16.

V současné době pracuje nejméně šestnáct českých sládků v sedmi zemích světa. Nejvíce jich působí ve Vietnamu, dále v Rusku a Rakousku. Češi vaří pivo i v Uzbekistánu, Kanadě, Japonsku a Slovinsku. Od roku 1990 jich za hranice mi pracovalo téměř 50. Uvedl to server svetpiva.cz.

Na Filipínách vařila pivo Češka

Sládci z Česka vařili pivo i na takových místech jako je Rapa Nui na Velikonočních ostrovech. Pracovali také v Japonsku, Jihoafrické republice, Mongolsku, Itálii, Mexiku, Tunisu, Francii, na Balkáně a v dalších zemích. Na Filipínách dokázala česká zástupkyně bořit představu, že toto povolání je pouze doménou mužů. "Mnozí naši sládci pracují v cizích zemích při kontrole licenční výroby renomovaných českých piv. Uváděli do chodu a vedli nové pivovary postavené českým strojírenstvím, některé experty si vyžádali zahraniční majitelé pivovarů," uvedl Josef Vacl z Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS).

"Po staletí patřilo sladovnické řemeslo k řemeslům vandrovním. Znamenalo to, že mladý sladovník, než se dlouhodobě uchytil, prošel jako krátkodobý zaměstnanec řadu pivovárků, viděl různé postupy a slyšel názory sládků," řekl Pavel Ferkl, který během své profesní kariéry vařil pivo ve Venezuele, Laosu a Indii, přednášel o něm v Číně a v řadě dalších zemí. "Ani zkušení sládci nezůstávali celý život v jednom pivovaru, pokud jim nepatřil. Tato kultura získávání zkušeností patří i dnes k prestiži českých sládků," dodal Ferkl.

"Vynikající světová pověst českého piva je dána surovinami i technologií výroby," uvedl Jan Veselý, ředitel ČSPAS. "To by však bylo málo – je to právě profese sládka a jeho zkušenosti získané po generacích předchůdců i znalosti nejnovějších technologií, které mu umožňují uvařit to, co lidem chutná, co přináší potěšení i pěkný zážitek," doplňuje Jan Veselý.

Historie přípravy kvašeného nápoje z obilí je na našem území doložena archeologickými nálezy už u předslovanských kmenů. Čechové si do země znalost výroby piva přinesli s sebou a zdá se, že jako první k jeho dochucování začali používat chmel. Prvními písemnými doklady o výrobě piva v Čechách jsou tzv. klášterní nadační listiny českých panovníků z 10. a 11. století. Jedním z významných privilegií udělovaných panovníky měšťanům bylo právo várečné.

Původně každý měšťan připravoval slad a pivo sám a rovněž své pivo čepoval. Bohatší majitelé prostornějších domů zdokonalovali své pivovarské zařízení a pronajímali je k várkám tzv. nákladníkům. To byli měšťané, kteří měli sladovnu a právo vaření a výčepu piva, ale neměli pivovar. Ve středověku totiž bylo považováno za řemeslo pouze sladovnictví, vaření piva bylo považováno jen za obchod. Ve starých listinách proto byla výroba piva nazývána sladovnictvím a do dnešní doby se uchovalo označení „sládek“ pro vedoucího výroby v pivovaru.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Michal Dodok


Podzimní cena českých sládků 2008

[sobota, 27. září 2008]

Letošní, již jubilejní XV. ročník Ceny českých sládků (podzimní – pro střední a velké pivovary, na rozdíl od jarní – pro malé pivovary a minipivovary) se konal v Kostelci nad Černými lesy v místním Černokosteleckém zájezdním pivováru. Do soutěže Podzimní ceny českých sládků 2008 bylo přihlášeno 79 značek z 18 pivovarů a umístění v osmi vyhlášených kategoriích vypadá následovně:

Kategorie: Světlá výčepní piva

1. Janáček Prima

2. Rychtář Standard

3. Mušketýr Krušovice

Kategorie: Světlé ležáky

1. Starobrno Medium

2. Budweiser Budvar

3. Ferdinand Benešov

Kategorie: Světlé speciály

1. Svijanský Kníže

2. Janáček Comenius

3. Kvasar Černá Hora

Kategorie: Tmavé ležáky a speciály

1. Svijanská Kněžna

2. Postřižinská 11%

3. Rebel Černý

Kategorie: Polotmavé ležáky a speciály

1. Granát Černá Hora

2. Sedm kulí Benešov

3. Klostermann Strakonice

Kategorie: Polotmavá a tmavá výčepní piva

1. Janáček

2. Krušovice

3. Bakalář Rakovník

Kategorie: Kvasnicová piva

1. Strakonický Dudák

2. Moravské sklepní Černá Hora

3. Kvasničák Svijany

Kategorie: Nealkoholická piva

1. Svijanský Vozka

2. Primátor Nealko

3. Starobrno Fríí


Zdroj: Pivní kurýr | Autor: Richard Crha


První pivní dožínky mohou zájemci navštívit v sobotu v hanáckém skanzenu v Příkazích. Akce, na které se představí méně známé značky piv a zahraje i Zappa revival, začíná v jedenáct hodin dopoledne a končí kolem půlnoci.

Milovníci pěnivého moku budou moci ochutnat dvanáct značek piv, které nejsou běžně dostupné v prodejnách, zejména hostinských či rodinných pivovarů. Z olomouckých je to Moritz a Svatováclavský pivovar.

Organizátor připravil i doprovodný program.

Pro děti máme na začátek dne nachystané různé dovednostní soutěže. Hrát bude cimbálová muzika a další lidové soubory. Na závěr kolem desáté hodiny večer vystoupí kapela Frank Zappa Revival,“ řekl správce skanzenu a organizátor celé akce Vilém Švec.

Aktivně se zapojit budou moct i dospělí, třeba na pivní olympiádě nebo vyhodnotit nejlepší hanácký vdolek. Koláče napekly hospodyňky z Příkaz.

Co nám nakonec odpadlo, jsou zabijačkové speciality, řezníci říkali, že je ještě brzy,“ dodal Švec.

Akce se koná za každého počasí, v případě nepříznivého se přesune dovnitř skanzenu. Vstupné je šedesát korun pro dospělé, třicet korun pro děti.

Zdroj: Olomoucký deník.cz



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI