Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Pivo ve veřejném zájmu

[čtvrtek, 19. červen 2008]

Náchodští radní se rozhodli prodat městský pivovar, strakoničtí si jej chtějí nadále ponechat

Topolánkův kabinet pomalu ale jistě připravuje privatizaci pivovaru Budějovický Budvar, jediného národního podniku v republice. V první fázi jej chce přetvořit na akciovou společnost, v druhé by do něj chtěl přivést soukromého investora.

Na prodej bude i skomírající, taktéž nadále státem vlastněný malý regionální pivovar ve Vyškově. Jeho jediným akcionářem je nyní Ministerstvo zemědělství, kdysi ale patřil církvi, proto se čeká, jak budou dořešeny restituce církevního majetku. "Stát nemá podnikat, podnikat mají podnikatelé," opakuje svou mantru ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL).

V obdobném duchu hovoří i jeho vládní kolegové. Měli by pivo vařit skutečně jen soukromí podnikatelé, či je ve varně místo i pro veřejný sektor? Při těchto diskusích se trochu zapomíná na to, že v Česku jsou i dva pivovary vlastněné městy - Měšťanský pivovar Strakonice, produkující pivo pod značkami Nektar a Dudák, a Pivovar Náchod, působící na trhu se značkou Primátor.

Shodou okolností v čele obou radnic jsou zástupci ODS. Zatímco strakonický starosta Pavel Vondrys si nemyslí, že by v tomto byznysu nebyl prostor i pro veřejnou sféru, jeho náchodský kolega Oldřich Čtvrtečka je nyní už přesvědčen, že město jako vlastník další rozvoj pivovaru už není schopno zabezpečit.

Většina náchodských radních se proto v minulých dnech rozhodla využít nabídky, kterou dostali od libereckého holdingu LIF (který je už majoritním akcionářem pivovaru ve Svijanech a skrze něj ovládá i další v Malém Rohozci), a doporučila zastupitelstvu, aby zmíněné firmě byl pivovar i s přidruženým náchodským hotelem U Beránka prodán. Cena 135 milionů korun. Zastupitelstvo bude o návrhu městské rady jednat 23. června.

"Když pivovar vlastní město, je to podle mě problém. Radní mají dilema, zda zisky reinvestovat do pivovaru, či je použít na jiné aktivity města, udělat z toho jakousi dojnou krávu," vidí zdroj politického napětí Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Náchod hlásí odchod

V Náchodě už mají celkem jasno. "Vzhledem k tomu, co se děje na pivovarnickém trhu, jak se dále zostřuje konkurence, existují pro nás už jen dvě možnosti. Buď bude pivovar expandovat, což by se ale neobešlo bez peněz z městského rozpočtu, anebo jej budeme provozovat pouze jako malý lokální podnik, prodávat pivo pouze kolem komína. Myslíme si, že druhá varianta by ale byla cestou do pekel," myslí si náchodský starosta Čtvrtečka. Podle něj by dříve či později skončila zavřením pivovaru, už proto, že v Náchodě jsou zaměřeni především na produkci lahvového piva a dodávají je do obchodních řetězců po celé republice. "A zánik pivovaru si určitě nepřejeme," zdůrazňuje šéf místní radnice, proč upřednostňují prodej.

Rozhodli se proto akceptovat doporučení managementu a vsadit na soukromého investora, který slibuje další expanzi financovat.

Jak dodává generální ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý, zájemci z holdingu LIF by chtěli využit i synergií se zmíněným svijanským pivovarem, který už ovládají.

Starosta Čtvrtečka plně souhlasí s názorem, že podnikat mají podnikatelé a ani městu to nepřináleží. Náchodský pivovar, jehož výstav se v posledních letech pohybuje kolem 130 až 140 tisíc hektolitrů, což jej v kategorii malých pivovarů řadí k těm větším, byl jako městský založen již v roce 1872. Ve vlastnictví města byl i posledních 15 let. "Dnes je už jiná doba, to co fungovalo v 19. století, nyní nezabírá, i do našeho regionu se postupně derou velké pivovary, nic jim v tom nezabrání," poznamenává první muž radnice, podle něhož komunální vlastnictví již nedokáže v konkurenčním boji udržet tempo.

Záleží jenom na lidech

Ve Strakonicích jsou jiného názoru. "Ano, souhlasím, podnikat mají především podnikatelé, ale nelze vynášet kategorické soudy. Všechno je vždy především o lidech. Nemyslím si, že by naše město bylo horším vlastníkem, než jsou soukromníci," soudí starosta Strakonic Pavel Vondrys (též ODS).

Jako argument uvádí příklad i z jiné branže. "Vodohospodářskou soustavu ve městě dříve spravovala soukromá firma. V té době šlo do vodohospodářského fondu na obnovu infrastruktury 15 milionů korun ročně. Když ale tu soustavu převzala společnost Technické služby Strakonice, stoprocentně vlastněná městem, rázem příjmy fondu vzrostly o 10 milionů korun. Soukromá firma měla přirozenou snahu více vydělávat pro sebe," vidí rozdíl starosta.

Jihočeské město tamní pivovar, jehož roční výstav již několik let stagnuje kolem 73 až 75 tisíc hektolitrů, odkoupilo v roce 2003 od Ministerstva zemědělství. Obávalo se tehdy, že pokud by tak neučinilo, skončí v rukou některého z velkých pivovarů, který jej posléze nenávratně zavře (jak se to stalo na mnoha místech západních Čech).

To strakoničtí radní nechtěli dopustit, protože pivovar považují za nedílnou součást historie města a prestižní záležitost. Vzali si proto sedmdesátimilionový úvěr a podnik zprivatizovali sami. "Po pěti letech je situace taková, že zisk, který pivovar generuje, postačí na splácení tohoto úvěru. Z městské pokladny do pivovaru zatím nemusela jít ani koruna," vyzdvihuje Vondrys. Ale jedním dechem dodává, že také žádná nepřibyla, protože všechny další vydělané peníze jsou reinvestovány.

O případném prodeji pivovaru však nechce ani spekulovat. "Nic takového rozhodně není na pořadu dne. V minulosti se zde sice různí zájemci objevili, ale my jsme jim dali jasně najevo, že prodávat nechceme. Nekupovali jsme to proto, abychom to následně přeprodali dál," dodává starosta.

Neudělají bolestivé kroky

Náchodský šéf radnice Čtvrtečka ale svému kolegovi a spolustraníkovi ze Strakonic Vondrysovi na dálku vzkazuje - jsme zvědaví, co budete dělat, až bude třeba investovat opravdu velké peníze, či až vás se zajímavou nabídkou osloví skutečně vážný zájemce.

I druhý kolega v nedalekém Protivíně, starosta Jaromír Hlaváč (taktéž ODS), se na věc dívá jinak: "Pokud mají města majoritně vlastnit nějaké firmy, tak by se to mělo týkat jenom komunálních služeb, nikoliv výrobních podniků. Jsem přesvědčen, že městu vlastnictví pivovaru nenáleží, protože radnice není schopna dělat nepopulární bolestivé kroky, propouštět lidi, když je to třeba."

I město Protivín mělo v roce 2000 zájem odkoupit místní pivovar Platan od akciové společnosti Jihočeské pivovary. Ta totiž chtěla podnik v rámci restrukturalizace uzavřít.

Protivínská radnice však nesehnala potřebné peníze na odkup, takže k převzetí podniku nikdy nedošlo. Našla však náhradní investory, trojici libereckých podnikatelů, kteří byli ochotni za dohodnutých 65 milionů korun plus úroky Platan převzít. "Já jsem byl tehdy v opozici a jako jediný ze zastupitelstva jsem byl od počátku proti koupi pivovaru. Dnes bych hlasoval stejně," říká Hlaváč.

Poukazuje na to, že teprve soukromí vlastníci snížili přezaměstnanost podniku, čímž odstranili i jeho ztrátovost. Výstav posléze zvedli ze 150 až na 400 tisíc hektolitrů (většina z toho ale byla výroba pro Plzeňský Prazdroj a obchodní řetězce), poté postupně opět začali zaměstnance nabírat.

Letos Platan odkoupila česká investiční skupina K Brewery, která stejně jako LIF programově skupuje regionální pivovary (už má podíl v Černé Hoře, Jihlavě, Uherském Brodě, Klášteře a menšinový společně s LIF i ve zmíněných Svijanech a Rohozci).

"Slíbili nám, že se více zaměří na výrobu pod značkou Platan a stavy zaměstnanců nebudou snižovat," věří starosta Protivína, že místní pivovar přežije i pod novými soukromými majiteli. Zatím nelze říct, kdo pro zachování městské pýchy zvolil lepší strategii - zda Strakoničtí, či Protivínští a Náchodští. Čas to rozřeší.

Foto

Zdroj: Ekonom.iHNed.cz | Autor: Jiří Pšenička


Presne 166 pivárov vypilo v utorok na festivale Junifest naraz 50-litrový sud piva.

Podarilo sa im to za neuveriteľných 12,8 sekundy, čím oproti minulému roku vylepšili slovenský rekord o viac ako tri sekundy. Každý pivár vypil za necelých trinásť sekúnd 0,3 litra tohto zlatého moku.

V rámci pivného festivalu sa uskutočnili aj ďalšie zaujímavé súťaže. V prvý deň festivalu sa Vladovi z Bratislavy podarilo vylepšiť rekord Junifestu v pití jedného litra piva o necelé tri sekundy. Nový rekord tak stanovil na 7,77 sekundy.

Vynikajúci výsledok zaznamenali aj v držaní jedného litra piva v pohári s hmotnosťou približne 2,2 kilogramu v predpaženej ruke - jeden z návštevníkov to vydržal 5 minút a 38 sekúnd. V utorok mali možnosť novinári z viacerých slovenských médií degustovať rôzne druhy piva.

Na základe ich hodnotenia odovzdá ministerka pôdohospodárstva Slovenskej republiky Zdenka Kramplová úspešnému pivovaru novinársku cenu Top Press Junifest 2008. Slávnostné odovzdávanie sa uskutoční vo štvrtok o 20:00.

Spolu s novinárskou cenou si v rovnakom čase prevezme predstaviteľ pivovaru aj Zlatý krígeľ Junifest 2008, ktorý odovzdajú na základe hodnotenia návštevníkov festivalu. Bodku za blokom rekordov by mal dať pokus o najväčší hromadný prípitok, pri ktorom zrátajú dupláky, teda jednolitrové poháre na stoloch.

Zdroj: Aktuality.sk


Výzkum: Češi se bez hospod neobejdou

[středa, 18. červen 2008]

Většina Čechů má jasno, jak má vypadat a fungovat správná česká hospoda. Nezáleží ani tak na kvalitě vnitřního zařízení či dodržování pravidel stolování. Dobrá hospoda musí čepovat kvalitní pivo, ale především musí vytvářet přátelské prostředí s příjemnou atmosférou.

Vyplývá to z průzkumu CVVM, který se zaměřil na roli hospod v české společnosti.

Podle 85 % Čechů se totiž v hospodách domlouvají sousedské výpomoci, výměny, prodeje, melouchy. Jen o něco méně respondentů – 83 % – soudí, že se lidé chodí do hospod odreagovat od každodenních starostí.

Hospoda je podle 74 % Čechů i místem, kde se dozvědí plno zpráv a informací, ke kterým se jinak nedostanou. Je i místem pro setkávání přátel, v hospodách se vytvářejí a rozšiřují sociální okruhy jednotlivých skupin hostů, které se navzájem překrývají.

Zejména na menších vesnicích jsou centry prakticky veškerého dění – od sportu po kulturu. Hospoda, tvrdí sociologové, přispívá k vytváření pocitu jistoty, sounáležitosti, přesvědčení, že někam patřím, mám kam se vracet. To má v dnešní individualizované době stále velký význam. Hospoda je i místem pro uvolnění, odreagování v důvěrně známém a přátelském prostředí, místem komunikace. A vzájemná komunikace mezi lidmi je v moderní technické společnosti často problém – vyjma jediného místa, totiž právě české hospody.

Češi, přes svůj kladný vztah k hospodám, ale mají na ně i realistický pohled, uvědomují si i rizika těchto míst.

Podle sociologa Jiřího Vinopala se na ně dokáží podívat i z určitého nadhledu. Podle 57 % Čechů a Češek tak může hospoda odvádět rodiče od rodin a chození do nich patří k příčinám alkoholismu. Pro třetinu Čechů a Češek je současně ale hospoda jejich takřka jediná zábava.

Kupodivu výraznou podporu výzkumu CVVM nezískal názor, že hospoda je i dnes stále jediným místem, kde se dá mluvit o politice. Jestliže tento názor před listopadem 89 podporovalo téměř 2/3 občanů, v současnosti jej za znak hospod považuje necelá polovina populace.

Hospody jsou podle sociologů pro tři čtvrtiny české populace neoddělitelnou součástí národní tradice a jsou všeobecně považovány za něco, co je Čechům vlastní. Tomu odpovídá i jejich vysoká návštěvnost.

Podle sociologických průzkumů v hospodě nikdy nebyla pouhá desetina mužů a kupodivu pouze třetina žen.

Pro návštěvu českých hospod se nevyžaduje znalost společenského bontonu, včetně znalosti, v jakém pořadí se používají vidličky a lžičky. České hospody přesto k návštěvě lákají dobrým pivem, uvolněnou atmosférou a také nabídkou tradičních českých lahůdek, které nedostanete nikde jinde nejen v Česku, ale ani ve světě.

K vyhlášeným specialitám českých hospod kromě vyhlášeného českého piva totiž patří „držkovka“, „gulášek“ a utopenci či salám s cibulí. K místním specialitám patří i nakládaný hermelín, matesy či pivní sýr.

V současné době ovšem přestává být typická česká hospoda dominantním typem pohostinského zařízení, které si udržovala celá staletí. Prosazují se i pizzerie, sport bary, bistra či provozovny rychlého občerstvení.

Stále si však tradiční hospoda udržuje (zejména na vesnicích) svoji komunikační sociální funkci, což je možné dokázat na místech, kde byla z různých důvodů zrušena. Společenský život tam chřadne a sehnat rychle řemeslníka, který by vám opravil cokoli, je téměř nemožné.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Jiří Vavroň


V rámci pivného festivalu Junifest, ktorý sa v týchto dňoch koná v bratislavskej Inchebe, dnes mali možnosť novinári z viacerých slovenských médií degustovať rôzne druhy piva. Na základe ich ...

Foto

V rámci pivného festivalu Junifest, ktorý sa v týchto dňoch koná v bratislavskej Inchebe, dnes mali možnosť novinári z viacerých slovenských médií degustovať rôzne druhy piva. Na základe ich hodnotenia odovzdá ministerka pôdohospodárstva Slovenskej republiky Zdenka Kramplová úspešnému pivovaru novinársku cenu Top Press Junifest 2008. Slávnostné odovzdávanie sa uskutoční vo štvrtok o 20:00. "Niekedy rozhoduje o kvalite piva aj farba skla, z ktorého je jeho fľaša vyrobená," poučil účastníkov nestor slovenského piva a pivných rekordov Jozef Nemec. Spolu s novinárskou cenou si v rovnakom čase prevezme predstaviteľ pivovaru aj Zlatý krígeľ Junifest 2008, ktorú odovzdajú na základe hodnotenia návštevníkov festivalu.

Zdroj: 24hod.sk


Dánska pivovarnícka spoločnosť Carlsberg zatvorí niekoľko pivovarov v západnej Európe v snahe znížiť náklady a urýchliť výrobný proces.

Takzvaný program štandardizácie výroby bude Carlsberg stáť 1 miliardu dánskych korún (4,06 miliardy Sk) a ročne by mal ušetriť asi 700 miliónov dánskych korún (DKK).

Krok Carlsbergu nasleduje po akvizícii väčšinou ruských aktív britskej firmy Scottish & Newcastle za 57 miliárd DKK, čo bola najväčšia kúpa v histórii dánskej spoločnosti.

"Čo sa týka časového horizontu, k zatvoreniu pivovarov by malo dôjsť do troch až piatich rokov," povedal šéf zásobovacej divízie Carlsbergu Kasper Madsen. O aké regióny pôjde, či koľko pivovarov mieni spoločnosť zatvoriť, však neuviedol.

Informovala agentúra Bloomberg.

Zdroj: Sme.sk


Pivní akvizice bez šťastných konců

[úterý, 17. červen 2008]

Anheuser-Busch se podle posledních zpráv snaží odvrátit převzetí společností InBev spojením se s Mexickou Grupo Modelo SAB. Zatímco se InBev snaží svou nabídkou 65 USD za akcii AB (tj. 22% prémií nad cenu před zveřejněním zprávy) vytvořit největšího producenta piva na světě (podle tržeb), AB není podle uvedeného této myšlence nakloněn. A Modelo podle slov svých představitelů chce zůstat „hrdě mexickým“.

Spojení AB a InBev by údajně přineslo synergie jak na straně prodejů, tak na straně nákladů – umožnilo by distribuci v oblastech pro AB dosud nepokrytých a mohlo by snížit nákupní ceny vstupů. InBev je ale proslaven zejména svým zaměřením na snižování nákladů a zvyšování efektivity produkce. Součástí jeho úspěchu je i penetrace rozvojových zemí s rostoucí populací konzumentů piva. Anheuser-Busch se oproti tomu orientuje zejména na marketing (některé jeho reklamy jsou i vtipné) a silnou distribuci. Existuje tak obava ze „střetu kultur“, která je ale při M&A všudypřítomná.

Uvedené strategie, i pohled na další významné výrobce, ale ukazují i na zajímavý rys „pivního průmyslu“ - z oněch známých 4P (product, price, place, promotion) je ten nejdůležitější – tj. samotný produkt, poněkud v ústraní. Konkurenční hra (zejména těch velkých) se obecně hraje snahou o co nejlevnější produkci spojenou se silnou distribucí a marketingem – snahou zatraktivnit se pro určitý segment na trhu. Pivo se tak, pro Čechy možná nepochopitelně, stává typickým příkladem toho, jak produkt samotný v našich „rozvinutých“ ekonomikách ustupuje do pozadí. Rozhoduje to, jakou iluzi v zákazníkovi vyvolá a to, aby tato iluze byla co nejefektivněji vyprodukována. V různobarevných plechovkách a lahvích s univerzální nahnědlou tekutinou tak velké pivovary prodávají všechno, jen ne pivo jako takové. Pokračující konsolidace pivovarů přirozeně dále umocní tento trend, kdy chuť piva bude daleko méně důležitá než to, jestli reklama na něj je dostatečně „in“.

Zdroj: Patria.cz | Autor: Jiří Soustružník


Trutnovské náměstí ožilo Pivofestem

[pondělí, 16. červen 2008]

Milovníci zlatavého moku v sobotu zaplavili největší město okresu. Na trutnovském náměstí proběhl jubilejní 5. ročník tradičního Pivofestu.

Návštěvníci festivalu mohli ochutnat z deseti, převážně tuzemských pivních značek. Zkrátka nepřišli ani ti, kteří oroseným půllitrům zrovna neholdují. Pořadatelé pro ně připravili zajímavou kulturní nabídku v čele s domácí pěveckou hvězdou první velikosti Petrem Kolářem a písničkářem Jaroslavem Uhlířem. Podle prvních odhadů si na Krakonošovo náměstí našlo v sobotu cestu přes 4 tisíce lidí. „Ještě to nemáme přesně spočítané, ale to číslo se pohybuje kolem čtyř, čtyř a půl tisíce návštěvníků,“ uvedl včera odpoledne hlavní organizátor akce Daniel Šafr.

Program v centru města odstartoval krátce před polednem. Vedle regionálních kapel Benjaming Band nebo Cémur Šámur bylo k vidění například loutkové představení. Příznivce country zase potěšila náchodská formace Nacopak band. První vrchol festivalu přišel krátce po 20. hodině, kdy se na pódiu objevil někdejší frontman skupin Precedens či Arakain Petr Kolář. V té době už nebylo na trutnovském náměstí takřka k hnutí. V závěru zhruba hodinového koncertu se dav dočkal i hitu z pera Karla Svobody Ještě, že tě lásko mám.

Na 70. a 80. léta pak zavzpomínala vrchlabská retro kapela High Fever. Hodinu před půlnocí vystoupil Jaroslav Uhlíř, kterého diváci na letošní Pivofest, stejně jako Koláře, „nominovali“ v nedávném internetovém hlasování. „Troufám si říct, že vystoupení Jaroslava Uhlíře ve všech lidech, bez ohledu na věk, probudilo jejich dětství. Vidět rockery, jak si zpívají Když se zamiluje kůň, bylo prostě úžasný,“ hodnotil Daniel Šafr. Finále sobotní noci obstaral AC/DC revival.

Součástí Pivofestu byla také zajímavá tombola. Organizátoři nezapomněli ani na trutnovské divadlo. Desetikorunu z každé prodané vstupenky věnovali na jeho chystanou výstavbu.

Zdroj: Krkonošský deník | Autor: Tomáš Plecháč


Pivovar na pláži, 20 metrů od moře, zprovozní příští měsíc ve vietnamském městě Phan Thiet firmy Pivo Praha a plzeňský Lukr Ingeneering. V restauraci budou také první pivní lázně v Asii, řekli jednatelé Václav Potěšil z Pivo Praha a Lubomír Krýsl z Lukr Ingeneering.

Roční kapacita pivovaru, který je 200 kilometrů od vietnamské metropole u rekreačního centra Mui Ne, bude osm tisíc hektolitrů. V novém třípodlažním objektu vzniknou pivní lázně, podobné jaké jsou od předloňska v pivovaru Chodovar na Tachovsku. Dvanáct van bude dřevěných, dvě kamenné a jedna měděná. Komplex stál 30 milionů korun, zařízení od českých firem zhruba třetinu.

Pivovar staví české firmy pro honorárního konzula České republiky Ngo Hong Chuyena, který je od roku 1995 jediným dovozcem českého piva a do Vietnamu dále vozí fernet, slivovici a becherovku. Je to třetí restaurační pivovar, který pro něj obě firmy postavily. "V roce 2001 to byl v Saigonu první český pivovar i první restaurační pivovar ve Vietnamu," řekl Potěšil. Denně vyrobí tisíc litrů světlého a tmavého českého ležáku.

Jde o největší restauraci v Saigonu se šestisty místy, kde sídlí jak konzul, tak Klub Praha, což je sdružení Vietnamců, kteří pobývali v Česku. Nedávno dostavěly obě firmy stejně velký pivovar v Hanoji. "Dodáváme tam trvale český chmel, slad, kvasnice a voda se trvale upravuje na parametry vody plzeňské," řekl Krýsl. "U rozběhu je také vždy český sládek, který jezdí do Vietnamu na kontroly. Vietnamec ho také potřebuje na reprezentaci, hosté se na něj často ptají," řekl Potěšil.

Ve Vietnamu je vysoké clo na dovoz piva

Chuyen podle něj nastavil ve Vietnamu boom minipivovarů. V Saigonu i Hanoji jich je po deseti, jedna polovina českých a druhá německých. Za výkladními skříněmi v ulicích se objevují také makety varen. Lákají lidi do restaurací, jež pivo samy nevyrábějí, ale čepují ho z nakoupených sudů. Důvodem rozmachu těchto staveb je podle Krýsla fakt, že ve Vietnamu je vysoké clo na dovoz piva. Současné ceny piva ve vietnamské restauraci se pohybují mezi osmi až 20 korunami za půllitr.

Pivo Praha, které dlouhodobě spolupracuje s Lukrem, už postavilo v Česku šest restauračních pivovarů. V cizině ještě v ruském Krasnojarsku, v japonské Kagoshimě a filipínské Manile, připravuje ho ve Voroněži. V Japonsku firma další tři pivovary projektovala a nyní vyhrála tendr v etiopské Addis Abebě jako poradce místních pivovarů.

Zdroj: Týden.cz


Piaty ročník pivného festivalu Junifest, ktorý sa začal v piatok 13. júna, nebol pre organizátorov ani návštevníkov nešťastný. Odštartovali ho v priestoroch bratislavskej Incheby, kde si priaznivci môžu do 22. júna okrem piva a gurmánskych špecialít vychutnať aj súťaže a vystúpenia rôznych hudobných interpretov. Na slávnostnom otvorení sa večer zúčastnil aj starosta bratislavskej mestskej časti Petržalka Milan Ftáčnik. S riaditeľom Junifestu Kamilom Križanom, nestorom slovenského pivovarníctva Jozefom Nemcom a moderátorom akcie Richardom Vrablecom si spoločne pripili zlatistým mokom z duplákov, čím otvorili najväčší pivný festival na Slovensku. V prvý deň sa hala naplnila nielen záujemcami o dobré pivo, ale mnohých prilákal aj hudobný program, tentoraz v štýle country. O dobrú náladu sa postarali Rasťo a Lujza, košické duo, ktoré navodilo atmosféru folkovými a country piesňami. Návštevníkom sa postupne predstavili aj tanečná country skupina Cloggshow, bratislavská countryrocková kapela Nový Rownák, spevák Allan Mikušek, brnianska legenda Kamelot a tiež prešovská skupina Žobráci so spevákom a hráčom na mandolíne Michalom Hudákom, ktorý je známy najmä z televíznej obrazovky. Počas večera nechýbalo ani vystúpenie speváka Petra Dulu, ktorý je so svojou kapelou Veslári jednou z najúspešnejších country interpretov v Európe. Dula odspieval aj jeden z najväčších hitov Johnnyho Casha s názvom Folsom Prison Blues. Počas pivných súťaží s Jozefom Nemcom a Igorom Svítokom mohli návštevníci bojovať o zaujímavé ceny. V prvý deň festivalu sa Vladovi z Bratislavy podarilo vylepšiť rekord Junifestu v pití jedného litra piva o necelé tri sekundy. Nový rekord je 7,77 sekundy. Vynikajúci výsledok zaznamenali aj v držaní jedného litra piva v pohári s hmotnosťou približne 2,2 kilogramu v predpaženej ruke - jeden z návštevníkov to vydržal 5 minút a 38 sekúnd. V zadnej časti haly pripravili organizátori aj takzvanú oddychovú zónu, kde si fanúšikovia kartových hier mohli zahrať poker na originálnych pokrových stoloch. Jednou z noviniek pivného festivalu je založenie nezávislého združenia spotrebiteľov Junifest, ktoré pre návštevníkov prináša celoročné zľavy v oblasti financií, obchodu a služieb. Počas festivalu sa záujemcovia môžu zaregistrovať. Agentúru SITA o tom informovali programová riaditeľka festivalu Kamila Trávničková a Igor Svítok z agentúry Slovenské rekordy.

Zdroj: Noviny.Všetko.com


Vlastník amerického Budweiseru, Anheuser-Busch, dostal nabídku na převzetí od belgického InBevu za 46,3 miliardy dolarů. Vznikla by tím největší pivovarnická skupina na světe. Americkým politikům se to ale před volbami nelíbí, bojí se ztráty pracovních míst pro Američany.

elgická pivovarnická skupina InBev dala v noci ze středy na čtvrtek svému americkému konkurentovi Anheuser-Busch první reálnou nabídku, za kolik by ho koupila. Nabízí 46,3 miliardy dolarů (727 miliard korun) při ceně 65 dolarů za akcii.

Pokud by se tyto dvě společnosti spojily, vznikl by největší výrobce piva na světě a transakce by se stala největším firemním převzetím v odvětví alkoholických nápojů.

Anheuser sdělil, že správní rada návrh InBevu "pečlivě zhodnotí" a rozhodne se, jak se k němu postaví. Podle expertů z odvětví je nabídka InBevu prvním krokem v sérii vzájemných jednání, která by mohla vytáhnout konečnou cenu nad 70 dolarů za akcii.

Americké volby a ikona Anheuseru

Proti prodeji majitele amerického Budweiseru do Evropy se ale postavili zámořští politici a aktivisté. Podle nich hrozí, že nový vlastník v USA omezí počet pracovních míst. To je zvláště v souvislosti s blížícími se prezidentskými volbami a aktuálním hospodářským problémům ožehavé téma.

Pro Američany je také těžko přijatelné, aby jejich ikonu mezi firmami vlastnili Evropané. Republikánský guvernér státu Missouri Matt Blunt podle Yahoo News prohlásil: "Jsem rozhodně proti prodeji Anheuseru a současná nabídka na převzetí mě hluboce znepokojuje."

Bluntův kolega Ed Martin k tomu řekl: "Akcionáři by měli odolat dolarům, které budou vykoupeny americkými pracovními místy... protože tady jde o víc než jen o pivo, tady jde o naši práci a náš národ."

Návrh transakce InBev-Anheuser zapadá do vlny spojování velkých světových pivovarů. V poslední době se britská jednička Scottish & Newcastle dohodla na svém rozdělení mezi dánský Carlsberg a nizozemský Heineken, skupina SABMiller dojednala spojení amerických aktivit s firmou Molson Coors Brewing

Anheuser-Busch je největší americký producent piva s podílem 48,5 procenta. Od založení Anheuseru před stoletím a půl má hlavní slovo ve výrobci piva značek Budweiser a Michelob rodina Buschů, o níž se soudí, že většina z jejích členů je proti převzetí. Vlastnický podíl rodiny se sice již snížil do té míry, že nemá možnost veta, její vliv ve správní radě je však nadále silný.

Druhým největším akcionářem Anheuseru je známý investor Warren Buffett, který má na firmě pět procent akcií. InBev má na americkém trhu zatím jen malý podíl. Skupina má přitom se společností Anheuser-Bush pro americké území distribuční dohodu.

InBev má silné pozice na trzích západní a východní Evropy, Asie a Latinské Ameriky. Společnost vznikla v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev. Na českém trhu s pivem má InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi 15procentní podíl. Loni o pozici největšího světového výrobce piva InBev připravila skupina SABMiller, vlastník Plzeňského Prazdroje.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tereza Fingerová


Žádný český vrcholový sportovec nemá ve světě tak dominantní postavení jako průměrný Čech ve své královské disciplíně – v pití piva. Loni jsme vypili sto šedesát litrů na hlavu. Toto impozantní číslo nám samozřejmě kazí kojenci a jiní abstinenti. Pro srovnání: průměrná spotřeba v EU je přesně poloviční. Náš trůn by se zakymácel pouze v případě, že by se od Německa odtrhlo Bavorsko a stalo by se suverénním státem na způsob podalpského Kosova. Bavorští katolíci mají neuvěřitelný splávek, ale celková čísla Německu kazí kromě kojenců také Prusové a jiné protestantské germánské kmeny. Na evropské hodnoty se začínají dotahovat Rusové. Největší událostí trhu jsou však noví pivní tygři z netradičních kontinentů. Především Čína a Brazílie. Tamní občané mírně bohatnou. Většina si sice nemůže dovolit auto nebo dovolenou, ale stále roste procento těch, kteří mají aspoň na to, slušně se najíst a napít. Číňané teď pijí v průměru 30 litrů piva ročně a spotřeba meziročně strmě roste. Pro českého pivního patriota jsou to pořád směšná čísla, ale celkový objem spotřeby je ohromující. Společnost China Resources Enterprises se už dostala mezi deset největších pivovarníků světa. V Číně masivně investují i světoví výrobci navzdory tomu, že si čínská strana vymiňuje majoritní podíl v každém podniku. Lepší důkaz, že je čínský trh neobyčejně perspektivní, snad západní kapitalista ani nemůže podat.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Ladislav Verecký


Devětapadesátiletý japonský manažer z Kjóta se po 30 letech práce v nemocnici začal věnovat vaření piva. Po zcestování celé Evropy zjistil, že nejlepší pivo se vaří v Česku, a skončil v plzeňském pivovaru Pivovarský dvůr, řekl jeho sládek Josef Krýsl. Japonsko podle odborníků prožívá boom minipivovarů podobně jako Česko.

Šódži Jošikawa, který si prohlédl 15 malých českých pivovarů, nechtěl prý pracovat u žádného velkovýrobce. V Plzni se začal školit v pátek a pobude tam měsíc. "Sládkuje za byt a stravu, jinak si všechno hradí sám," řekl Krýsl. Podle něj je svobodný a bezdětný Japonec velmi přátelský a učenlivý. Po návratu do vlasti si chce otevřít buď minipivovar nabízející český ležák nebo obchod s českým pivem.

Jošikawa pracoval dlouhá léta v nemocnici. "Manažerská práce už mě unavovala. Odjel jsem do Čech, kde je nejlepší pivo na světě," řekl. Dodal, že pivo je jeho novým životem. Od ledna se školil ve firmě Pivo Praha, která dodává a montuje pivovary, v pražském Pivovarském domě, v restauračním pivovaru U Medvídků a v minipivovaru Kácov.

Po odchodu z Čech v polovině července bude podle Krýsla schopen tradiční plzeňský ležák uvařit. "Je hodně pracovitý, někdy až moc. Snaží se dělat všechno rychle jako všichni Japonci," řekl spolumajitel firmy Pivo Praha Václav Potěšil, který mu do českých minipivovarů otevřel dveře. Jošikawa má podle něj velmi dobré znalosti, protože se o pivo intenzivně zajímá už tři roky. Díky velmi dobrým chuťovým dispozicím se chce ve své zemi profilovat také jako znalec piva a degustátor.

Podle Krýsla je běžné, že velké pivovarské koncerny posílají pracovníky do "zkušenějších" zemí. Například v Plzeňském Prazdroji už se Japonci školili. V českých minipivovarech je prý ale Japonec poprvé. Pivovarský dvůr v Plzni-Černicích vyrobil za první rok své existence 900 hektolitrů, v současnosti vaří už 12 druhů speciálních piv.

Ostrovní stát na východě Asie zažívá velký růst zájmu o minipivovary, podobně jako Česko a v posledních 20 letech také USA. Podobný boom je podle ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého také ve Vietnamu a Koreji. Vaření piva v restauracích je tam teď velkou módou, dodal.

Celková spotřeba piva v Japonsku ale už několik let stagnuje. Velkých výrobců je mnoho, chuťově se moc neliší. Místní lidé se proto začínají, podobně jako v Česku, více orientovat na "speciály".

Zdroj: Týden.cz


Německému trhu s pivem hrozí propad

[pondělí, 9. červen 2008]

,,Vicemistr světa" ve spotřebě piva se propadá do stále hlubší krize. V Německu se prý letos prodá nejméně piva v poválečné historii. V deníku Die Welt před tím varoval šéf pivovarnické skupiny Radeberger Gruppe Ulrich Kallmeyer.

Německého piva se podle jeho odhadů prodá o čtyři procenta méně než v minulém roce a situaci nezachrání ani evropský šampionát ve fotbale. Je tak možné, že svůj primát v konzumaci pěnivého moku si ještě více upevní Češi. ,,Předpokládám propad trhu o čtyři procenta," řekl Kallmeyer.

Mezi důvody stále sílícího negativního trendu jmenoval expert demografický vývoj, měnící se zvyklosti spotřebitelů, rostoucí ceny piva, ale i zákaz kouření v gastronomických zařízeních, jejž zavedly prakticky všechny spolkové země.

Od 1. července bude platit i ve dvou zbývajících, tedy v Severním Porýní-Vestfálsku a Durynsku. Německý statistický úřad oznámil, že německým hospodám, barům a diskotékám se v prvním čtvrtletí letošního roku po očištění o inflaci snížil obrat o 4,6 procenta v porovnání se stejným obdobím předchozího roku.

Jenom ve spolkových zemích Bádensko-Württembersko a Dolní Sasko, které omezení kouření v těchto podnicích zavedly ve třetím čtvrtletí minulého roku, klesl obrat z prodeje nápojů reálně o 9,8 procenta, zatímco v ostatních spolkových zemích to bylo 6,8 procenta. Prodej jídla v německých gastronomických podnicích přitom klesl jen o 0,8 procenta.

Statistici však upozorňují, že zatím nelze dávat pokles prodeje nápojů jednoznačně do souvislosti se zaváděním ostřejších protikuřáckých zákonů. Příčinou menšího odbytu piva je podle Kallmeyera i skutečnost, že lidé jsou nuceni vydávat více peněz za jiné věci, například za benzin, jehož ceny v posledních měsících prudce dosáhly rekordních úrovní.

Během prvních čtyř měsíců tohoto roku se tak v Německu prodalo o 1,8 procenta piva méně oproti předchozímu období.

Zdroj: E15.cz


Dobrý podnikatelský záměr a částka jeden milion a tři sta tisíc korun stačí k tomu, aby se přihlásil nový zájemce o koupi poslední ze tří budov bývalého Knížecího pivovaru v Prachaticích. Zastupitelé totiž poslední objekt opět poslali do výběrového řízení. „Už jsme sice měli před podpisem smlouvy, ale pak naše plány zhatila jedna z dědiček rodu Schwarzeberků, která si na objekt a další pozemky v blízkosti činí nároky a už téměř budoucí majitel od svého podnikatelského záměru ustoupil,“ vysvětlil prachatický starosta Jan Bauer s tím, že soudní spor stále trvá. „Jen s tím rozdílem, že okresní, krajský i nejvyšší soud s žalobou nesouhlasí. Poslední možnou instancí v České republice byla ústavní stížnost, ale radnice nemá informace, zda byla podána ani případný výsledek,“ doplnil tajemník MÚ Prachatice Karel Pašek.

Zdroj: Deník.cz


Chmelaři chtějí zvýšit dotace

[pondělí, 9. červen 2008]

V Česku ubývá chmelnic a hrozí, že nebude dostatek českého chmele na výrobu piva. Pěstitelé zdůrazňují, že pokud má české chmelařství přežít, je třeba zvýšit pomoc ze státního rozpočtu.

Osázená plocha je v současnosti dvakrát menší než před 15 lety. Loni zemědělci osázeli chmelem 5404 hektarů polí, což bylo oproti předchozímu roku o 200 hektarů více. I tak je ale výměra českých chmelnic již pod kritickou hranicí. "Již v minulém a předminulém roce jsme nebyli schopni naplnit poptávku," upozornil pro server CT24.cz Zdeňek Rosa ze Svazu pěstitelů chmele Žatec. Pokud podle pěstitelů nepřibude každý rok alespoň 400 hektarů, vytlačí je z českého trhu zahraniční konkurence z Německa nebo z Ameriky, která poskytne větší výběr suroviny.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič se ale navyšovat dotace nechystá. Peněz prý dostávají chmelaři dost. "Dáváme maximum toho, co je možné v rámci evropských fondů. Rozjeli jsme rovněž národní dotační program na nákup nových sazenic," uvedl ministr

Zdroj: Podnikatel.cz


Světlé výčepní pivo (10%)

1. Černá Hora Tas

2. Steiger 10%, Vyhne

3. Janáček Prima 10%, Uherský Brod

Tmavé výčepní pivo (10%)

1. Březňák, Velké Březno

2. Zlatý Bažant, Hurbanovo

3. Dačický, Kutná Hora

Světlý ležák

1. Černá Hora Páter

2. Hostan Hradní 11%, Znojmo

3. Konrad 11%, Vratislavice n.N

Tmavý ležák

1. Bakalář, Rakovník

2. Rebel Černý, Havlíčkův Brod

3. Konrad, Vratislavice n.N.

Světlý ležák Premium

1. Francinův ležák, Nymburk

2. Černá Hora Ležák

3. Rebel Original Premium, Havlíčkův Brod

Speciální pivo světlé

1. Rychtář Speciál 15%, Hlinsko

2. Svijanský Baron 15%, Svijany

3. Ježek 14%, Jihlava

Speciální pivo tmavé

1. Svijanská Kněžna 13%, Svijany

2. Bernard 13%, Humpolec

3. Herold Bohemia Black Lager 13%, Březnice

Nealkoholické pivo

1. Svijanský Vozka, Svijany

2. Primátor Nealko, Náchod

3. Zlatý Bažant Nealko, Hurbanovo

Pivo se sníženým obsahem cukru

1. Pernštejn D, Pardubice

2. Eggenberg pivo se sníž. obs. cukru, Český Krumlov

3. Platan Linie, Protivín

Kvasnicové pivo

1. Moravské sklepní, Černá Hora

2. Konrad, Vratislavice n.N.

3. Bon 12%, Zašová

Minipivovary - světlé pivo

1. Zlatá labuť 11%, Zvíkov

2. Lipnický ležák Premium, Lipník nad Bečvou

3. Harrach, Velké Meziříčí

Minipivovary - tmavé pivo

1. Brokát 13%, Rožňava

2. Harrach, Velké Meziříčí

3. Zlatá labuť 13%, Zvíkov

Polotmavé pivo

1. Hejtman 12%, Hlinsko

2. Bernard Jantarový ležák, Humpolec

3. Skalák 11%, Malý Rohozec

Novinářské pivo 2008

1. Holba Premium 12%, Hanušovice

2. Svijanský Kníže 13%, Svijany

3. Rebel Černý, Havlíčkův Brod

Zdroj: Slavnosti piva České Budějovice


Titul Pivo České republiky za světlé výčepní a světlý ležák si z víkendového 12. ročníku degustační soutěže v Českých Budějovicích odváží moravský Pivovar Černá Hora. Porotci rozdali celkem 14 titulů. Letos nově do soutěže zařadili i kategorii polotmavé pivo a o ocenění usilovali poprvé i minipivovary, řekl Alois Srb z pořadatelské firmy Revel.

Pivovary dodaly rekordní počet vzorků. Na budějovickém výstavišti se utkalo 44 pivovarů, které přihlásily 240 druhů piv. Degustací se zúčastnili i slovenští producenti. Soutěž přitom ovládly dva pivovary - Pivovar Svijany a černohorský, které získaly čtyři ceny. Černá Hora si kromě nejznámějších kategorií připsala prvenství i v kvasnicových pivech a druhá skončila mezi světlými prémiovými ležáky.

"Dosud jsme nejvíc získali tři ocenění. Je to pro nás prestiž, když jsme zvítězili v Českých Budějovicích, které jsou jakousi českou pivní mekkou," řekl generální ředitel pivovaru Jiří Fusek, který s jednoprocentním podílem na trhu patří k největším z malých pivovarů v ČR. Vloni dodal přes 160.000 hektolitrů piva, z toho 12 procent vyváží do 11 zemí Evropy a Asie.

Prvenství za tmavé výčepní pivo putuje do Pivovaru Velké Březno za značku Březňák. Mezi tmavými ležáky uspěl rakovnický pivovar s Bakalářem. V kategorii Světlý ležák Premium určila porota jako nejlepší Francinův ležák z Pivovaru Nymburk. Mezi speciálními světlými pivy zvítězil Rychtář 15 pct z Pivovaru Rychtář Hlinsko, kategorii tmavých speciálů ovládl Pivovar Svijany se Svijanskou kněžnou 13 pct. Svijanský Vozka zvítězil i mezi nealkoholickými pivy.

Ocenění za nejlepší pivo se sníženým obsahem cukru připadlo Pivovaru Pernštejn Pardubice za Pernštejn D-pivo. Zlatou Labuť 11 pct z Pivovarského dvora Zvíkov ocenila porota jako nejlepší světlé pivo z minipivovarů. Jedničkou mezi tmavými pivy z minipivovarů je Brokát 13 pct z Pivovaru Kaltenecker ze slovenské Rožňavy. Pivovar Rychtář Hlinsko vyhrál s Hejtmanem 12 pct v polotmavých pivech.

Soutěž Pivo České republiky je počtem přihlášených značek piv nejvýznamnější akcí svého druhu v zemi. S výjimkou největších pivovarů, jako jsou Budvar a Plzeňský Prazdroj, se akce zúčastní všichni výrobci piva z celé země. Soutěž se koná při tradičních Slavnostech piva. Každoročně je navštíví okolo 8000 lidí.

Zdroj: Finanční noviny.cz


Ostravská společnost Brewer, která chtěla v chrudimsképrůmyslové zóně Západ postavit stáčírnu a později pivovar, nevyužilasvé předkupní právo na pozemky. Od svého záměru zatím neupustila, ikdyž bude mít zřejmě menší podobu. Pozemky by však již musela koupit zavyšší cenu než v době podpisu smlouvy, řekl novinářům místostarostaPetr Řezníček.

"K 30. dubnu vypršela opce na pět hektarů pozemků. S firmou Brewer jednáme i nadále, její představitelé projevili zájem o poloviční rozlohu. Do konce června by měli upřesnit potřebou plochu a podobu investice," uvedl Řezníček.

Společnost Brewer projevila zájem o chrudimskou průmyslovou zóně v roce 2006, v únoru dalšího roku jí zastupitelé schválili smlouvu na budoucí odkoupení pozemků. V Chrudimi chtěla vybudovat nejdříve stáčírnu piva, později postavit pivovar. Ve stáčírně by podle jejích údajů mohlo najít práci asi 50 až 70 lidí, po výstavbě pivovaru by zaměstnávala až 150 pracovníků. Tehdejší cena pozemků činila 320 korun za metr čtvereční. "Cena garantovaná v opční smlouvě dávno neplatí. Dnes by se pohybovala mezi 550 až 650 korunami. Když ale přijde někdo dříve, může pozemky koupit," řekl Řezníček.

Město již část plochy prodalo jiným investorům, společnosti Brewer však zatím potřebná plocha zůstává. Svůj původní záměr změnila a v zóně by nejspíše postavila jen pivovar.

V průmyslové zóně Západ již koupily parcely tři firmy. Společnost Trias, která se zabývá velkoobchodem s oříšky a semínky pro pekárny a cukrárny, zde plánuje postavit sklady, později možná i balicí linku na výrobu maloobchodních balení, zaměstná asi deset lidí. Firma CZ Expres chce v lokalitě vybudovat logistické centrum a sklady zboží, v nichž by našlo práci zhruba 60 lidí. Již dříve koupila přibližně 1,5 hektaru pozemků chrudimská společnost Dřevovýroba Ficek, která sem chce přesunout část výroby z vnitřní části města a rozšířit ji. Dalších zhruba 5,5 hektaru odkoupil výrobce tubusů pro větrné elektrárny Siag sídlící v areálu bývalé Transporty. I tato firma v zóně vybuduje další závod, který zaměstná desítky až stovky lidí.

Průmyslová zóna Západ vznikla v roce 2000 a dlouho nemohla získat žádného investora. Odkup pozemků a zasíťování lokality stálo Chrudim odhadem více než 150 milionů korun.

Zdroj: Regiony.cz


Maso z berana lze zapít 40 druhy piv

[pátek, 6. červen 2008]

Až čtyřicet druhů piv mohou ochutnat dnes a zítra příznivci tohoto zlatavého moku na českobudějovickém výstavišti. Už dvanáctý ročník Slavností piva nabídne i hudební doprovodný program a slavnostní vyhlášení dvou soutěží.

„Nedílnou součástí je degustační klání o titul Pivo České republiky. Odborníci budou v několika kategoriích hodnotit 209 vzorků piv ze 44 pivovarů,“ řekla ředitelka výstaviště Marcela Payerová.

Letos pořadatelé nově do soutěže zařadili i polotmavé pivo a světlý a tmavý chmelový mok z minipivovarů. „Přihlásily se i malé zajímavé podniky, které Jihočeši příliš neznají, například minipivovar z Lipníku nebo Pivovarský Dvůr Chýně,“ podotkl jeden z pořadatelů Alois Srb.

Jaké pivo bylo podle poroty nejlepší, se návštěvníci dozvědí zítra v 11 hodin v Pivovarské zahradě. Následovat bude vyhlášení druhého ročníku soutěže potravin Chutná hezky Jihočesky. Ty nejlepší výrobky mohou lidé ochutnat ve dvě hodiny odpoledne v pavilonu R2.

K mání bude na výstavišti i pivo. Podniky zde budou prodávat na čtyřicet druhů tohoto oblíbeného nápoje. „K tomu si mohou návštěvníci poslechnout rockovou hudbu nebo dechovku a pochutnat na beranovi na rožni,“ pozvala vedoucí útvaru výstav Jitka Baštová.

Areál bude dnes i zítra otevřený až do půlnoci. Vstupné se neplatí. Každoročně tuto akci navštíví přes osm tisíc lidí.

Zdroj: MF Dnes.cz


Pivní trilogie BBC 3

[čtvrtek, 5. červen 2008]

Obrázek

Pivovarští Davidové a Goliáši - tak by se mohla jmenovat závěrečná část pivní trilogie, která zkoumá, podle čeho si český pivař vybírá svůj nápoj a jak asi bude vypadat jeho pivo zítra.

V minulém díle jsme mluvili o tom, jak se velcí výrobci, jako jsou Plzeň, Staropramen, ale také Krušovice nebo Starobrno, dokáží spotřebiteli prostřednictvím televizní reklamy připomenout na celonárodní úrovni, zatímco těm menším pivovarům, které mají výstav do 200 000 hektolitrů, obyčejně nezbývá, než propagovat svoje výrobky méně nákladnou formou a omezit se pouze na okolí svého komína, jak to definuje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý:

"Pokud ten malý pivovar zvolí filozofii, že se soustředí na trh kolem komína, jak my říkáme, do, dejme tomu, 50 kilometrů kolem pivovaru, tak má prakticky téměř nulové marketingové a distribuční náklady, které tvoří u těch velkých pivovarů minimálně jednu třetinu, někdy až jednu polovinu všech nákladů."

Marketingové boje o domácí odbytiště, ať už se jedná o supermarketové řetězce, prodejny nápojů nebo restaurační provozovny s velkou výtočí, jsou v silném konkurenčním prostředí možná ještě ostřejší než soutěž o reklamní zviditelnění, protože tady se generuje přímý zisk.

"Jedná se o různé přepravky piv zdarma, k určitému počtu dostaneme určitý počet přepravek, když odebereme. Konkrétně třeba, vezmete-li třicet beden jedné značky pivovaru, dostanete pět přepravek piv zdarma," říká Dan Janko, prodavač nápojů na pražských Vinohradech, o množstevních slevách, kterými výrobce motivuje i malé prodejny k odebírání jeho značky.

Platí i tady jako v inzerci právo silnějšího ekonomického zázemí? Přetlačovaná pivních výrobců probíhá koneckonců i v restauračních provozovnách, jak upozorňuje ředitel Pivovaru Náchod Josef Hlavatý:

"Obecně to probíhá samozřejmě tak, že pivovary se snaží přesvědčit hospody, aby točily jejich pivo, takže většinou pivovary mají svoje obchodní zástupce, kteří se pohybují v terénu, navštěvují jednotlivé provozovny a samozřejmě argumenty k přesvědčení toho hospodského má každý pivovar různé."

"Dneska je celkem standardní, že pivovary mají tendenci kompletně vybavit hospodu tak, jak oni si představují, to znamená, aby charakterizovala ten který pivovar, dodávají výčepní zařízení, dodávají prakticky kompletní technologii na čepování - od narážení, přes chlazení až po výčepní stolici."

"Dávají k tomu veškeré další vybavení tak, aby se to dostalo k zákazníkovi ve značkové sklenici, na značkovém ubruse, na značkovém tácku a tak dále, to jsou všecko věci dneska standardní. Samozřejmě se snaží vybavit eventuálně personál oblečením, pokud to jde, pokud je ta restaurace zaměřená na konkrétní typ piva."

Výběr partnerského pivovaru

Hlavatého kolega, ředitel Starobrna František Krakeš říká, že partnerství majitelů hospody a pivovaru stojí na výběru značky, ceny a servisu. Prý je to podobné, jako když si člověk kupuje nový automobil.

"Myslím si, že to je obdobné jako podle čeho si vybíráme výrobky, které kupujeme. Vybereme si značku, vybereme si cenu a vybereme si servis, ať už je to auto, pivo nebo jiné výrobky, které zásadním způsobem ovlivňují náš život. A pokud si ve všech těch třech faktorech řekneme: 'Ano, to je pro nás vhodná značka,' tak tu značku kupujeme."

Při výběru automobilu, pokud zůstaneme u motoristického příměru, si však řidiči jednotlivých provozoven mohou před výrobci piva celkem úspěšně licitovat.

"Druhá věc je, že se nabízejí i nějaké bonusy. V posledních letech ten trend je čím dál silnější. Můžou jít mnoha cestami. Většinou se nabízí nějaké dodatečné vybavování," říká ředitel Pivovaru Náchod.

Bonusy

Co si pod tím dodatečným vybavováním máme představit?

"Pod tím si můžete představit asi to, že se může vznést otázka na hospodského: 'Pane hospodský, a co byste si ještě představoval?' A pan hospodský třeba řekne: 'Já bych měl představu, že tady bude takové a takové prostředí, takový a takový nábytek, venku budu mít to a to,' a samozřejmě pak je to otázka diskuse, co zaplatí hospodský, co zaplatí pivovar, nebo jestli to zaplatí pivovar."

"A samozřejmě tam pak je ten problém, že těžko můžete konkurovat jako malý pivovar těm největším gigantům, kteří samozřejmě mají na toto uzpůsobené rozpočty, i ta výnosnost prodejů piva je dneska už podstatně lepší, protože samozřejmě tím, že vyrábíte pivo v malém, tím, že nakupujete v malém, tím, že máte relativně starší technologie, tak samozřejmě tohle všecko s sebou nese vyšší náklady a samozřejmě nižší ziskovou marži."

"A bohužel ten trend, že na českém trhu tak, jak to platí, že piva z malých pivovarů jsou pořád ještě levnější a jsou pojímána, jako že by měla být levnější než piva vlastně šňůrová, která jsou - dá se říct - průmyslová, jsou dražší, protože tam je nějakým způsobem zaplacená značka přes televizní reklamu, bohužel ty menší pivovary samozřejmě sráží v tom, co jsou schopny nabídnout dodatečně i třeba v těchto podporách."

A jak se jednotliví výrobci v té provozovně vlastně snášejí, když jeden dodá třeba část interiéru a někdo zase něco jiného. Je tohle nějak ošetřené?

"To je poměrně dost složitá otázka a asi záleží na hospodě od hospody a hospodského, který dané zařízení provozuje. Samozřejmě tendence těch pivovarů je taková, že v ideálním případě jsou v konkrétním zařízení sami. Dneska ale už spousta zákazníků jde do hospody a má požadavek na to, aby si vybrali, aby měli možnost ochutnat třeba i nějaké další věci."

"A tam potom záleží na tom, jak jsou schopny třeba se ty dva pivovary dohodnout. Eventuálně záleží na postoji hospodského, záleží na smluvním uspořádání třeba jak máte který pivovar nastavený, jestli tam vůbec je prostor pro nějaké dohady."

I do menších restaurací

Dřív se pivovary tímhle tím způsobem ucházely o provozovny, kde se vytočilo třeba jenom dvacet hektolitrů a teď se ta situace mění - mohl byste kvantifikovat, jak se ta situace objemově změnila za posledních patnáct let?

"Není to tak dávno. Zhruba opravdu těch patnáct let, vlastně těsně po revoluci, kdy bylo standardní v každém městě mít, jak já říkám, stovkové hospody, to znamená, že tam bylo pár hospod, které vytočily třeba 100 hektolitrů měsíčně v sezóně."

"Postupně, jak se mění doba, tak se objevuje čím dál víc menších provozoven a ty doby, kdy jsme třeba říkali, že hospoda, která má nějakou minimální výtoč, není až tak docela zajímavá, si myslím, že jsou nenávratně pryč a že je snaha nějakým způsobem ošetřit každé zařízení, které nějakým způsobem solidně točí vaše pivo."

"Dřív jste investoval třeba do hospody, která dělala 20 hektolitrů měsíčně a výš a třeba těmi ostatními jste se tím až tak moc nezabýval, nebo zabýval, ale v nějakém omezeném finančním rozsahu. Dneska ten trend je opravdu k menším zařízením, spíš takovým útulnějším zařízením, k menším klubům s menší výtočí a spíš s nějakou atmosférou, s nějakým charakterem. Je to asi dáno obecně dobou."

Čím větší, tím výhodnější

Majitel karlovarského klubu Rotes Berlin František Volf se rozhodl zásobovat své hosty výrobky velkého pivovaru. Přestože má pocit, že mohl od dodavatele získat třeba ještě pultové lednice, jaké mají jeho kolegové, Plzeňský Prazdroj mu poskytl výčepní zařízení a pomáhá mu v klubu s pořádáním kulturních akcí.

"Máme samozřejmě výčepní zařízení. Já jsem dřív měl vlastní, svoje, předtím jsem byl nezávislý na jakémkoliv pivovaru a mohl jsem si prodávat jakékoliv pivo, ale když se člověk rozhodne pro nějakéý konkrétní pivo, nějakou konkrétní značku, a je s ní spokojený, tak je prostě samozřejmě ideální stav, když mu výčepní zařízení nějakým způsobem poskytnou z tohoto pivovaru a oni nějakým způsobem prostě o něj pečují a servisují, což je samozřejmě pro mě jako provozovatele velmi výhodné."

A jakou zhruba má to zařízení cenu?

"Zařízení se pohybují zhruba asi okolo padesáti až třeba sto tisíc, to záleží na tom kolikacestné je, kolik má kohoutů, jaké tam jsou výčepní kobry atd."

V čem byly ty problémy, když jste používal vlastní výčepní zařízení?

"No, to byl problém spíš toho, že výčepní zařízení potřebuje po letech, tak jako třeba to máte s autem, nějaké náhradní díly a já jsem pak zjistil, že vlastně už neslouží tak, jak bych potřeboval, a hlavně jsem potřeboval silnější chlazení."

"Takže když s tím začaly být problémy, tak jsem přemýšlel, jestli to nahradit něčím novým, a pak samozřejmě jsme se dohodli s pivovarem, že bude lepší, když prostě to bude ten model, o kterém jsem mluvil."

A kdo je podle maloodběratelů v téhle soutěži nejúspěšnější?

"Ten největší koncern v republice," říká prodavač Janko a má na mysli portfolio Plzeňského Prazdroje.

"Je to jednoznačně Gambrinus, je to výčepní světlá desítka Gambrinus, to je válec v tomhle státě, prostě to drtí všechno okolo, co se týče výčepních světlých piv. Z dvanáctek, z těch ležáků, to je jednoznačně Prazdroj."

Pivo v supermarketech

Ne úplně nepodobná situace panuje i ve velkých obchodních řetězcích, jak konstatuje

"Žádný řetězec si určitě nedovolí nemít ve svém portfoliu Plzeň, ta značka je tak zavedená. Pro Gambrinus platí to samé, dneska nejvíc etablované pivo na trhu."

"Lidi ho chtějí, lidi pro něj chodí, takže je to trošku problém přesvědčit nákupčí řetězců o tom, že právě tohle pivo je to pravé, že se jim bude prodávat, že budou mít výnosnost na regál. To je poměrně složitá záležitost."

Jak daleko jsou při licitování o jednotlivé hospody a prodejní pulty pivovary ochotné zajít?

Od žádného pivovarníka jsme se čísla marketingových rozpočtů nedozvěděli. Ředitel Starobrna František Krakeš však upozorňuje na další celkem nový nástroj odbytu, kterým jsou franchisové restauranty.

Franchising

"Jsme ochotni zajít tak daleko, jak si to vyžaduje konkrétní situace. My třeba připravujeme v současné době franchisové restaurace, kde na základě franchisy se bude poskytovat tedy určité vybavení a určitý servis, určitý standard, a to samozřejmě bude záležet od konkrétních podmínek," říká František Krakeš.

Zatímco pražský Staropramen rozšiřuje síť Potrefených hus nebo Sportovek, značkové hospody buduje i Plzeňský Prazdroj nebo státem vlastněný Budějovický Budvar.

Majitel karlovarského klubu Rotes Berlin František Volf se domnívá, že v rámci postupující globalizace představují franchisové restaurace jeden ze směrů, kterým se bude spotřeba piva v České republice ubírat.

"Restaurace začínají být v nějaké síti jednotlivých pivovarů, které tím pádem mají zajištěný odběr pro své značky a vlastně je to další globalizace, tak, jako když dneska už jsou v řetězcích i bagetérie."

"A trošičku pro mě jako pro zákazníka může být špatné to, že restaurace, tak to aspoň znám z Bavorska, jsou si prostě podobné, že navštívíte několik restaurací, a pak zjistíte, že tři z toho byly úplně podobné včetně ubrusů, včetně nápojáků, včetně nabídky, ale vzhledem k tomu, že dneska je situace taková, že lidi moc nemají peníze, tak chápu, že některé restaurace prostě nevydrží provoz, a pak to přebírají ty pivovary a nějakým způsobem tu restauraci oživí."

Příchuť kovu

Na internetových stránkách www.bbc.cz "Natočte si s námi" jsme Vám slíbili, že v tomto pořadu zazní i Vaše připomínky k chuťové nabídce českého pivního trhu.

Vzali jsme je tedy s sebou k místopředsedovi Českého svazu pivovarů a sladoven Josefu Hlavatému. Jeden z posluchačů tady popisuje cizí příchuť páchnoucí po kovu.

Uměl byste odhadnout, čím je taková chuť, takový dojem způsoben?

"Já si obecně tohle asi netroufám říct, na co ten posluchač nebo zákazník narazil. Samozřejmě to pivo si může nést určité chuťové vady už z výroby, to je problém třeba i odlišných technologií."

"Může si to třeba přinést i ze surovin, můžou to způsobovat třeba už vlastně narušené základní suroviny, ať už je to slad, může to být problém vody. Tam je nesmírně důležitý konečný článek - dostat pivo vlastně tak, jak se vyrobí v pivovaru, až přímo k zákazníkovi, k tomu konečnému konzumentovi."

"Je velice důležité, jakým způsobem se pracuje s pivem na hospodách, jak se hospodský stará o pivo, za jakých teplot ho dává, jak pivo ošetřuje, jak ho stáčí, jak se stará o výčepní zařízení, to jsou všecko věci, které v tom můžou dost významně hrát roli."

Palčivá hořkost

A z hlediska třeba technologie výroby, na tohle myslím, že už jsme narazili dřív, si tady náš posluchač stěžuje na palčivou hořkost.

"Palčivá hořkost může být problém, o kterém jsem mluvil v rámci rozdílu mezi klasickým způsobem anebo výrobou v CK tanku. Tam se opravdu můžou dostat do piva určité hořké chuťové látky, které do něj historicky nepatří, drhnou na kořenu jazyka a způsobí takový nepříjemné hořké chutě, které hodně dlouho doznívají, ale může to být třeba způsobeno i používáním specifických druhů chmelu, které nejsou typické pro české oblasti. Používají se poměrně dost v poslední době laciné hořké chmele různých proveniencí, které tyhle věci můžou způsobovat."

Pak tady máme stížnost na pivo, které páchne alkoholem.

"No, to už je trošku jiná věc. Tam samozřejmě může ten problém být v tom, že pivo je opravdu do hloubky prokvašené, že prakticky nemá žádný zbytkový extrakt, což je zcela standardně typické pro takzvané eurobiery nebo ležáky evropského typu."

"Tam je opravdu snaha maximálně prokvasit extrakt na nulu tak, aby pivo nemělo potom šanci se třeba nějakým způsobem cestou zkazit, protože samozřejmě každý zbytkový extrakt nebo cukrová složka, která zůstane v roztoku, dává šanci nějakým mikroorganismům se na tom přiživit."

"Tam je ten typický rozdíl mezi charakterem českého piva, které opravdu pracuje se zbytkovým extraktem poměrně značným, proti západním pivům, anebo charakter eurobeerů, kde se opravdu pracuje se zbytkovým extraktem prakticky na nule."

Problémy s pěnou

A další věc: mýdlovitost pěny.

"Mýdlovitost pěny může být samozřejmě problém jednak už původní technologie. Zase záleží na tom, jak rychle se pivo nasycovalo. Klasická technologie, pokud se dělá opravdu do důsledků a pivo zraje v těch ležáckých tancích po dva měsíce, tak má dostatek času na to, aby se tam vytvořila dostatečně fyzikálně chemická reakce mezi kysličníkem uhličitým a pivem a samozřejmě tahle rovnováha díky tomu, že se dělá dlouho a přirozeně, tak potom v okamžiku, kdy se pivo stáčí do půllitrů, dochází k postupnému uvolňování kysličníku uhličitého, který vám vlastně vytváří tu pěnu."

"Samozřejmě piva, která procházejí zrychlením technologie nebo následně jsou ještě dosycována kysličníkem uhličitým na nějakých zařízeních, tyhle vlastnosti mít nemusí a většinou i nemívají. Dojde k rychlému uvolnění kysličníku uhličitého a na pivu vzniknou takové ty typické velké bubliny, kdy vám pěna vlastně za půl minuty nebo za minutu zmizí a máte opravdu jenom hladinku čistou bez jakékoliv pěny."

"To si myslím, že zrovna může být znakem téhle technologie. Samozřejmě můžou tam vstupovat další faktory. Je to problém nastavení tlaku na hospodě, je to problém umytí sklenic."

"V okamžiku, kdy nemáte dokonale umytou sklenici a zůstanou tam nějaké zbytky třeba tukových látek, tak ty mají takový efekt, že vám můžou tu pěnu okamžitě srazit."

A to nám tady právě na webovou stránku napsal jeden z posluchačů, který tvrdí, že pozná neumytou sklenici podle toho, že se na stěnách půllitru drží bublinky. Je to pravda?

"Bublinky se nedrží na stěnách, ony se tam vytvářejí. V okamžiku, kdy to pivo načepujete a začnou vám ze stěn jakoby drobně perlit bublinky, to prostě signalizuje, že tam jsou nějaká ohniska nečistoty, která vlastně jakoby uvolňují kysličník uhličitý z piva. Jinak samozřejmě klasické pivo by mělo kroužkovat, to znamená, že pěna by měla v pravidelných kroužcích ulpívat, jak odpijete vždycky část piva, tak by vám měl zbytek pěny ulpět na půllitru."

Tolik k připomínkám posluchačů BBC Josef Hlavatý z Pivovaru Náchod. Děkujeme tímto návštěvníkům našich internetových stránek www.bbc.cz. za jejich připomínky.

Restaurační pivovary

Kromě středně velkých výroben, jako zmíněný Náchod nebo Černá Hora, vaří v České republice pivo ještě minipivovary, pivovárky nebo takzvané restaurační pivovary, které jsou také vítaným zpestřením nabídky a stále častějším cílem degustátorských výletů.

Jeden z takových pivovárků, jehož roční výstav se pohybuje kolem tisíce hektolitrů, sídlí přímo v Pivovarském domě na Novém Městě pražském. Ředitel Aleš Dočkal popisuje, jaká piva nabízí:

"Máme několik piv takzvaně ve stabilní nabídce, takže od otevření už celých těch sedm let nabízíme pivo pšeničné, což tedy není pivo ochucené, ale je přece jenom v českých zemích dosti zvláštní, dále je to pivo kávové a banánové. Již asi čtyři roky máme stabilně v nabídce pivo višňové, které je velmi populární."

"A pak jsou tam ještě piva další, která se mění se sezónou. Některá se objevila jenom jednou a možná se k nim někdy v budoucnu vrátíme, jako například pivo eukalyptové před nějakými asi třemi roky. A pak jsou taková, která se vrací v rámci sezóny, takže již několik let vždycky před Vánocemi například připravujeme pivo vanilkové a podobně."

Mohl byste laikovi vysvětlit, v čem je odlišná technologie výroby ovocných piv například od klasického ležáku, který také děláte?

"Já bych byl rád, kdybychom si alespoň některá svoje tajemství mohli zanechat, takže příliš dopodrobna to popisovat nebudu, ale dá se říct, že na rozdíl, dejme tomu, od ovocných piv, která někteří naši lidé znají třeba z Belgie, z produkce belgických pivovarů, tak ta naše piva se technologicky daleko víc přibližují výrobě klasického českého piva."

Vy jste zmiňoval Belgii, znamená to, že pro inspirace s různými příchutěmi chodíte do zahraničí?

"Ano i ne. Spolumajitelé tohoto podniku jsou přední odborníci v oboru pivovarství a sladovnictví a rádi experimentují, takže samozřejmě v prvé řadě experimentují ve svém vlastním podniku. Většinou tyto nápady pocházejí spíš tady z jejich hlav na domácí půdě."

Speciály a ovocná piva

Mají vaše ovocná piva nějakého typického spotřebitele?

"Nedá se to takhle říct. Je pravda, že některá ta piva jsou oblíbená nebo oblíbenější u dámské klientely, ale pak čas od času se setkáme s tím, že pivo, které právě jsme považovali za třeba typicky dámskou záležitost, najde velmi silnou odezvu i u typicky pánské společnosti - jako třeba náš pivní sekt."

A kdybyste měl klasickému, dejme tomu i konzervativnímu pivaři doporučit nějaké ovocné pivo, které by pro něj nebylo takovým šokem, jaké by měl vyzkoušet jako první?

"Já bych asi začal tím višňovým a kávovým, protože ta nejvíce konvenují i té poněkud konzervativnější chuti našeho typického českého konzumenta piva."

Pivovarský dům jako restaurant už funguje několik let, můžete mi říct, jaký je podíl domácí a turistické klientely?

"My se pořád zcela vědomě a programově snažíme zůstat restaurací typicky českou, to znamená, měl by v ní také být především typický český host. Zahraniční návštěvníci samozřejmě jsou vítaní a jejich počet stále jaksi narůstá, ale většina našich hostů pořád jsou domácí, řekl bych, tak 70 % je domácí klientela a zbytek jsou zahraniční návštěvníci."

Vy jste hovořil o experimentech. Častokrát jsme se v tomhle pořadu bavili s výrobci piva, kteří si stěžovali, že český pivař je konzervativní. Co si o tom myslíte vy?

"Ano, tohle stále ještě platí, ale platí to stále méně. Musíme si uvědomit, že každý rok na trh vstoupí nový ročník legálních konzumentů piva, čili těch, kterým je osmnáct let a právě s touto mladou generací každý rok přibývají ti, kteří už nemají takové ty předsudky a nejsou tak konzervativní a jsou daleko otevřenější k experimentování, novým chutím. Čili co do celkového objemu prodej těchto zvláštních piv, je stále ještě poměrně malý, ale na druhou stranu za tu dobu, co máme otevřeno, tak se vlastně zněkolikanásobil."

Řekl byste tedy, že budoucnost českého pivovarnictví obecně je ve speciálech a ovocných pivech?

"Neřekl bych, že v ovocných pivech, ale myslím si, že budoucnost českého pivovarnictví bude poměrně dobře kopírovat situaci, která se naznačuje v oboru pohostinství obecně, a to jsou na jednu stranu levné konzumní záležitosti čili paralela v pohostinství, rychlé občerstvení a podobně, jinými slovy, taková ta supermarketová piva pro běžnou denní potřebu, a na druhou stranu se bude určitě zvyšovat obliba byť i dražších, tak opravdu speciálních, zvláštních a vysoce kvalitních piv vícestupňových a speciálů. Ta ovocná nebo jinak ochucená piva budou asi i nadále trošku okrajovější záležitostí, ale rozhodně stoupá obliba vícestupňových piv, která se nekonzumují třeba v takové kvantitě, ale lidé podobně jako ve víně hledají dnes už více kvalitu."

Uvař si svoje pivo

Jde Vám z těch příchutí, o kterých mluvil Aleš Dočkal, hlava kolem, nebo nejsou podle vašeho gusta? Jasná páka, vždycky si přece můžete pivo doma vařit sami. Tímto způsobem se ostatně chmelový nápoj dočkal obrození ve Spojených státech. Jak si tedy stojí český homebrewing? Na to jsme se zeptali Jana Kočky, který spravuje portál www.svet.piva.cz:

"Používáme homebrewing, protože český název jsme zatím nenašli; kupodivu i během komunistické éry si lidé doma vařili pivo, i když byli považováni za podivíny."

Máte nějakou představu, kolik asi tak lidí v České republice se homebrewingu může věnovat?

"U nás si suroviny, slad, chmel a kvasnice kupuje kolem asi osmdesáti lidí, začali jsme v červnu, takže ono to pomalinku přibývá. Od jednoho dovozce extraktu - v uvozovkách "piva v prášku" vím, že má až několik set lidí, kteří si aspoň jednou koupili u něj ten extrakt a s tím, že vím asi o dvaceti lidech, kteří si dokonce i postavili pivovárek doma určité úrovně od kamen až po to, že jim někdo z mědi prostě sestavil pivovar. Takže je to teď na vzestupu."

"Právě, jak jsem předtím hovořil o různých vlivech, změnách sociální struktury obyvatelstva, možnostech cestování, zvýšení takového povědomí vůbec v různých pivních kategoriích a podobně takovýhle vzestup způsobuje."

"Třeba vím, že do konce roku minimálně dva homebrewaři budou úplně legalizovat provoz, včetně daňového skladu nebo celního skladu a budou to pivo prodávat pod svojí značkou, už mají etikety a mají i přepravky svoje dřevěný a mají kolem sebe skupinu nějakých kamarádů a obdivovatelů, kteří k nim chodí ochutnávat piva a na základě toho pilujou, jak by to pivo mělo být a většinou se jedná o chuťově odvážnější piva."

Jan Kočka si stěžuje, že k domovarníkům neboli homebrewářům jsou dnešní české zákony přísnější než k výrobcům vína. Všeho ale do času, což koneckonců platí i o našem pořadu.

Pivo má budoucnost

Po odvysílaných devadesáti minutách můžeme říci, že za dalších sedm let bude český pivní trh ještě stabilnější.

Odborníci neočekávají, že by za tu dobu z mapy českého pivovarnictví zmizelo víc výrobců, než je prstů na jedné ruce.

Většina spotřebitelů zůstane u výčepních piv světlých a u tradičních ležáků velkých koncernů, které budou trhu i nadále za silné marketingové podpory dominovat

Pokud tedy nevyhledáváte speciály z malých pivovarů anebo nesedíte v podkomínové sféře vlivu některého z nich, jistě budou představovat stále významnější zpestření nabídky.

O pivu v plastu, v plechu nebo v cylindro-kónických tancích podrobněji snad až zase někdy jindy. Do té doby na zdraví!

Zdroj: BBC Czech.com



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI