Nedávna návšteva pápeža Benedikta XVI. v rodnom Nemecku inšpirovala berlínsky pivovar k výrobe vlastného pápežského piva.

Výrobcovia informovali, že počas zrenia piva hrajú ekologicky šetrnému ležiaku gregoriánske chorály. "Prisahám, že je to pravda," citovala agentúra DPA manažéra pivovaru Brauhaus Südstern Helmuta Kurschata. Ich pivo označil za "skvelé, horké plzenské (pilsner)".

Pivovar leží čo by kameňom dohodil od domova pápežského nuncia v mestskej štvrti Neukölln, kde pápež počas návštevy strávil noc.

"To nevidíte každý deň... Toto pivo má byť symbolom susedstva," povedal Kurschat. Pápež Benedikt XVI. ho však neochutná, pretože dáva prednosť vínu.

Zdroj: TV Noviny.sk | TASR

http://tvnoviny.sk/sekcia/spravy/zaujimavosti/berlinsky-pivovar-zacal-vyrabat-papezske-pivo.html

Opuštěný lobečský pivovar, který pochází ze šestnáctého století, se opět vrátí k vaření vlastního piva. Měla by tam být i hospoda a kulturní sál. Počítá s tím společnost Riofrio Architects, která je majitelem objektu.

Rekonstrukci starého pivovaru, který měl v Lobči dlouhá léta tradici, zahájila společnost před třemi lety. Po nápadu stavbu opravit začal běh na dlouhou trať.

Když se před čtyřmi lety stala firma vlastníkem někdejšího pivovaru, musela se nejdříve zbavit stromů a náletů, které tam rostly. Některé ze stromů přitom byly i více než třicet let staré.

„Bylo to těžké, museli jsme všechno pokácet a vyndat kořeny, čímž se poškodila původní kamenná cesta na dvoře pivovaru, kterou teď zase budeme muset opravit,“ uvedl Pavel Prouza, který se na projektu podílí se svými spolupracovníky z Riofrio Architects.

Když se konečně podařilo odstranit všechny stromy i nánosy suti a dalších odpadů, které tam lidé dlouhá léta vozili, přišla na řadu studie rekonstrukce. Ta byla před třemi lety hotová. Pak ještě následovalo vypracování několika studií a na jaře roku 2009 byl lobečský pivovar prohlášen památkou.

Architekti, kteří objekt rekonstruují, se snaží dát všechno do původního stavu, alespoň v rámci možností. Moc toho tam totiž nezbylo.

„Lidé toho už hodně odvezli a zbořili, jediné, co tu z původních věcí zbylo, jsou tanky na studenou a horkou vodu, jinak je všechno ostatní dávno rozebrané. Dokonce i jedna budova,“ poznamenal Prouza.

Projekt je z velké části financován ze státních a evropských dotací. A právě proto na majitele pivovaru tlačí čas. Podle podmínek získaných dotací, které pokrývají skoro šedesát procent nákladů, musejí mít rekonstrukci hotovou nejpozději do června příštího roku.

Na objektu je přitom stále hodně práce. Omítky a zdi jsou vlhké, mění se velká část krovů, původní podlahy jsou značně poškozené a střecha na hlavním objektu je neúplná.

V současné době se spolu rekonstrukcí konají v Lobči i další akce. Pivovar je totiž jednou z rarit, které se zapojily do prvního ročníku Dne kultury. K dalším patří například zbytky barokních domů v Příbrami nebo architektura dvacátého století v Kolíně.

Během letošního září a října společnost v Lobči pořádala dvě prohlídky, které návštěvníkům přiblížily historii objektu, jeho současný stav a další plány do budoucna. Nabídly jim i kulturní představení. A obě se těšily velké návštěvnosti.

V budoucnu budou majitelé dále spolupracovat s památkáři a dokončí rekonstrukci objektu.

Návštěvníci se pak mohou těšit na lobečské pivo, které se tam po mnoha letech znovu vrátí.

První písemná zmínka o pivovaru pochází z roku 1586, pivovar byl tehdy zřejmě vybudován v rámci stavební aktivity Věžníků z Věžník.

Zlatá léta rozvoje pak zažil pivovar na počátku dvacátého století a krátce ještě mezi světovými válkami, kdy výše roční produkce dosahovala v průměru více než deseti tisíc hektolitrů.

Výroba piva byla v Lobči ukončena roku 1943 ve složitém období Protektorátu. Nadále zde ale fungovala stáčírna podkováňského piva a dokonce i sladovna. V roce 1948 byl zakonzervovaný pivovar jakožto součást podkováňského pivovaru znárodněn a v roce 1949 definitivně zrušen a výrobní technologie sešrotována.

Zdroj: Mělnický deník | Autorka: Lucie Čížková | Foto: Jiří Říha

Belgian Beer Cafe Les Moules v Pařížské ulici je jediným místem v Praze, kde si už od listopadu můžete vychutnat mimořádnou kolekci originálních belgických vánočních piv. Vánoční speciály bývají silnější, často s netradičními příchutěmi, ale vždy z těch nejkvalitnějších surovin. Jejich příchod bývá v pivních velmocích velikou událostí.

Na čepu v Belgian Beer Cafe Les Moules nebude chybět: Gulden Draak Christmas Archiv Vintage - vlajková loď známého pivovaru Van Steenberge, tmavé, velmi silné pivo s dobře vyváženou chutí nahořklého sladu a sladkého karamelu, chuť a vůně na sebe úzce navazují, lehce květinové až ovocné doznívání. Delirium Noel - sladké pivo s nádechem rozinek a meruňky, pepřovým kořením a jemným mírně nakyslým podtónem sladu. Bush Christmas – jedno z nejsilnějších belgických piv připravené speciálně pro vánoční čas, je pěnivé, v červeno-oranžových tónech a zaručeně potěší i ty nejnáročnější pivní gurmány. Floreffe Prima Melior s anýzem – tmavé, velmi silné pivo s příjemnou chutí anýzu a koriandru a dlouhou historií, vaří se podle tradičních receptur pocházejících z pivovaru v opatství Floreffe. Engien Noel - pivo světlejší barvy, s chutí, ve které se snoubí svěžest vanilky s nápadnou hořkostí. Bucanier Christmas – pivo tmavě oranžové barvy s lehkým sedimentem a zákalem, protože kvasí v lahvi, charakteristická vůně sladu je provoněná meruňkami, jablkem a jablečným moštem, prvotřídní říz. Samé pivní delikatesy, které je určitě lepší ochutnat, než o nich jen číst... V Belgian Beer Cafe Les Moules navíc i se zasvěceným výkladem a doporučeními tamního bellemana - zkušeného pivního sommeliéra.

Sváteční čas Adventu, bez spěchu a shonu všedních dnů, je ideální dobou pro vzrušující objevování netradičních chutí. Pozvěte přátele či kolegy na degustaci pivních speciálů v Belgian Beer Cafe Les Moules. Pro hosty jsou navíc připravena vánoční překvapení v sudech i dárkových setech.

Zdroj: Tisková zpráva Les Moules

Nečasův kabinet se ve středu nesouhlasně postavil k návrhu, aby spotřební daň z piva klesla se začátkem příštího roku o čtvrtinu a vrátila se tak na úroveň z roku 2009. Vládě to navrhoval poslanec ČSSD Ladislav Skopal, podle důvěryhodného zdroje agentury Mediafax ale neuspěl.

Sociálnědemokratický zákonodárce poukazoval na klíčovou úlohu pivovarnictví v Česku a po vládě bude mít šanci přesvědčit ještě své kolegy ve sněmovně.

Základní sazba daně v korunách na hektolitr "za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny" by se měla podle Skopala výrobcům piva snížit ze současných 32 na 24 korun. Další úpravu navrhuje poslanec pro menší pivovary, které v závislosti na ročním objemu výroby už teď odvádějí daň nižší.

Pro producenty vyrábějící ročně do 10 tisíc hektolitrů piva by měla být sazba nově 12 místo 16 korun, v kategorii 10 až 50 tisíc hektolitrů 14,40 koruny (dosud 19,20) a v pásmu mezi 50 a 100 tisíci hektolitry 16,80 koruny (místo 22,40). Nad 100 a do 150 tisíc hektolitrů má být podle návrhu daň 19,20 namísto 25,60 koruny a v pásmu mezi 150 a 200 tisíci hektolitry chce Skopal pro pivovary sazbu 21,60 koruny (dosud 28,80).

O zvýšení spotřební daně z piva se v roce 2009 zasadil tehdejší ministr financí Eduard Janota, aby zajistil další příjmy státnímu rozpočtu. Skopal s odvoláním na data celní správy připouští, že za rok 2010 přinesla pivní daňová úprava 858 milionů korun navíc. Zatímco v roce 2009 bylo její inkaso necelých 3,5 miliardy korun, rok na to byla tato suma bezmála 4,3 miliardy.

Podle poslance je nicméně alarmující fakt, že o většinu dodatečných peněz se zasloužily zahraniční pivovary, u piva vyrobeného v Česku vzrostly daňové příjmy pouze o 345 milionů, tedy ani ne o polovinu navíc vybrané částky. Něco takové podkopává více než tisíciletou tradici vaření zlatavého moku na území dnešní České republiky, upozornil zástupce ČSSD.

"Nejstarší doklad o vaření piva v českých zemích pochází z 11. století, předpokládá se však, že tato tradice je v Čechách ještě starší," připomněl v historickém exkurzu důvodové zprávy svého návrhu poslanec. "Bohatá tradice výroby piva je považována za důležitou součást českého kulturního bohatství a národního dědictví, na něž jsou mnozí obyvatelé České republiky hrdí. Specifické postavení piva je možné dokumentovat i na tom, že až doposud bylo množství piva zahraničního původu spotřebovaného na území České republiky pouze nepatrné," uvedl Skopal.

Sociálnědemokratický zákonodárce hraje na národní strunu ještě silněji. To když připomíná, že i snížená spotřební daň z piva bude převyšovat úroveň na německém trhu. Při té příležitosti Skopal zmínil i fakt, že například plzeňské pivo je v Německu dostání za nižší cenu, než za jakou se kvůli daňové zátěži prodává v ČR.

Poslanec připomněl, že i sám autor předchozího zvýšení Eduard Janota předkládal svoji úpravu jako časově omezenou. Skopal připustil, že jeho návrh by zřejmě připravil státní rozpočet zhruba o 850 milionů korun. Fiskální ztrátu by ale podle něj kompenzovala zvýšená zaměstnanost v oboru pivovarnictví, v dodavatelských i dalších navazujících oborech. Díky tomu, odhaduje Skopal, by se zvýšilo inkaso na sociálním a zdravotním pojištění, stejně jako daňové příjmy a příjmy z DPH.

Sněmovna by podle Skopalovy představy měla návrh odsouhlasit už v prvním čtení. Bez toho podle něj není možné, aby zákon mohl platit už od 1. ledna 2012.

Pivo je kromě spotřební daně zatížené také daní z přidané hodnoty. Jak přesně by se návrh promítl do jeho koncové ceny, není jisté. Výrobci piva ho kvůli zvýšení spotřební daně, ale i rostoucím nákladům, zdražili v uplynulých dvou letech od desítek haléřů až po několik korun.

Zdroj: EuroZprávy.cz

http://domaci.eurozpravy.cz/politika/35353-vlada-zamitla-skopaluv-navrh-nizsi-dan-na-pivo-nebude/

Výkvět evropských výčepních se v úterý sešel v Plzni. V areálu pivovaru Plzeňský Prazdroj se totiž konala první část světového finále soutěže Master Bartender. Své umění v západočeské metropoli předvedli například šampioni z Nizozemska, Kypru, Belgie nebo Finska.

Nejmladším účastníkem byl devatenáctiletý Dán Mathias Kristiansen. „Myslím, že rozhovor byl výborný. Pivo jsem nenačepoval úplně na sto procent, ale nakonec i to bylo dobré,” svěřoval své dojmy z vystoupení před porotou mladík z Kodaně.

Svou první návštěvu Plzně si podle vlastních slov velmi užívá. „V Čechách jsem byl zatím jen jednou. Před deseti lety na výletě v Praze. Jsem rád, že teď jsem se mohl dostat do Plzeňského Prazdroje. Je to úžasný pivovar. Všude je tu cítit historie,” říká Mathias.

Povolání výčepního se věnuje zhruba rok. Absolvoval i kurz v New Yorku. Zaměstnán je v malé kavárně v Kodani. „Máme osobní přístup. Najdeme si i čas na popovídání se zákazníky. Na čepu máme různé druhy piv. Kromě Pilsner Urquellu také dánská a belgická,” sděluje. Pivní kultura je podle něho v Dánsku velmi rozvinutá.

Někdy ale je vypité množství na úkor kvality. „Samozřejmě, že lidé u nás na pivo rádi zajdou. Pokud jdou vyloženě pít, dají v průměru tak deset i více piv za večer. Pokud je to k jídlu, vypijí tak tři čtyři,” doplňuje.

Velcí pijáci zlatavého moku jsou prý i Řekové. „Pivo u nás máme moc rádi. A rádi ho samozřejmě i pijeme. Bohužel toho o něm lidé u nás moc nevědí. To je třeba změnit,” říká Stefanos Giannakis. Podle něho je důležité organizovat co nejvíce seminářů a workshopů. V restauraci v severořeckém Thesalonike hostům nabízí sto jedenáct druhů piva, včetně toho plzeňského. Řecké pivovarnictví prý ale tolik rozvinuté není. „Je to otázka hlavně malých regionálních pivovarů,” dodává.

Na účast v plzeňském finále se prý těšil celý rok. „Už jsem se ho účastnil vloni. Byla to skvělá zkušenost,” doplňuje Stefanos. Už si byl i prohlédnout Plzeň. „Mám tohle město moc rád. Je tu nádherná architektura,” pochvaluje si výčepní.

Do žádné z plzeňských hospod se zatím letos nepodíval. „Připravovali jsme se na soutěž. Vyrazíme až večer. Už se nemůžu dočkat,” říká se smíchem Stefanos, který podle svých slov miluje česká jídla. „Středoevropská kuchyně je pro mě jednou z nejlepších v Evropě. Hlavně proto, že je těžká a je v ní spousta masa. To je přesně podle mé chuti. Řecká jídla příliš nemusím. Občas si rád dám saláty, ale třeba ryby ne,” konstatuje Stefanos.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/v-plzni-se-utkali-svetovi-vycepni20111005.html

Vedle kovových soudků na alkoholické i nealkoholické nápoje existují i kombinované obaly, kde nosnou složku tvoří lepenka. Díky své nižší materiálové životnosti je nelze používat jako vratné, vyznačují se však nesporně jinou výhodou, a to velmi nízkou hmotností obalu a snadnou manipulovatelností. Jednorázový obal navíc znamená nulové náklady na vracení a čištění.

Lepenkový obal tvoří nosnou část obalu (ve skutečnosti je obalem sekundárním) a nápoje jsou plněny do vnitřní části, kterou může být flexibilní nebo pevný obal zpravidla z plastu. Tyto typy obalů se používají pro objemy větší než 2 litry. Ochranný obal z kvalitní lepenky skrývá u bag in box (BIB) obalů vak z pružné fólie vyvinuté původně odborníky z NASA pro uchování potravin v extrémních podmínkách. Z hlediska pevnosti se nejvíce osvědčily lepenky vlnité, nejčastěji třívrstvé.

Variantou lepenkového obalu ve spojení s plastem jsou velkoobjemové obaly typu Key KEG. Jedná se o jednorázový (nevratný) lepenkový sud s vnitřním plastovým obalem. Tyto obaly mají objem 20 nebo 30 litrů a váží přibližně jeden kilogram. Tedy oproti běžným vratným sudům váží papírovo-plastové obaly devětkrát méně. Spolehlivě vydrží pád z výšky až 1,5 metru a jsou plně recyklovatelné.

Myšlenka Key KEGU vychází z principu obalu bag in box. I tento typ obalu bývá někdy označován stejnou zkratkou BIB, která však v tomto případě označuje bag in ball, tedy sáček v kouli, která je vyfouknutá z polyethylentereftalátové (PET) preformy. Tento sáček je vyroben z vícevrstvé fólie odolné vůči cizím příchutím a zápachům. Celý systém je kvůli zvýšení stability uložen do lepenkové krabice ve tvaru hranolu s podstavou mnohoúhelníku (kvůli lepšímu rozložení tlaku). Sférický tvar „míče“ z PET umožňuje vydržet maximální vnitřní tlak s minimálními deformacemi. Tlak piva, resp. vína, přes sáček na stěnu koule má tedy dostatečnou pevnost. Pro vytočení piva stačí pouze tlakový vzduch, jenž se vhání mezi sáček a stěnu koule, a který samozřejmě nepřichází s pivem do styku. Po vyprázdnění se PET koule stlačí jako běžná PET láhev.

Zdroj: Svět balení, 2011, č. 3, s. 14-16 | Agronavigátor.cz

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=162&ch=13&typ=1&val=114286

Na největší moravský Oktoberfest vyrazili v početném houfu i Bohumíňáci. Svatováclavské slavnosti na Zámku Zábřeh a v jeho okolí v Ostravě piva jsou už tradičně nejvelkolepější přehlídkou minipivovarů, kterou na koni a poté přípitkem zahajuje sám král Svatý Václav. Letos se na Oktoberfest, který se konal 27. a 28. září, přišlo podívat na 12 tisíc lidí.

Svatováclavské slavnosti piva letos trhly rekord nejen v návštěvnosti, ale také v počtu vytočených piv, kterých milovníci chmelového moku vypili na sto tisíc. Lidé mohli vychutnat na 30 druhů piva od klasických, spodně kvašených ležáků, přes piva svrchně kvašená - pšeničná, tzv. weizen bier až třeba po piva typu Stout. V nabídce byl pěnivý mok různé stupňovitosti ve škále 11° -18°, různých chutí: klasické, ochucené, ovocné, medové či bylinkové a nechybělo ani konopné pivo. Čepovalo se výhradně do třetinkových pivních sklenic.

Domácí Zámecký minipivovar PIKARD© při této příležitosti přišel se zbrusu novým, unikátním pivním speciálem. Vrchní sládek Rostislav Řehulka navařil tmavý 13° Creamy Stout. „Težké pivo irského typu je unikátní svým obsahem, neboť bylo vařeno ze 4 druhů ječmenného sladu. Sycení dusíkem na čepu mu pak ve sklenici dává zcela výjimečné chuťové i vizuální vlastnosti,“ vysvětlil Radovan Koudelka.

O produkci minipivovarů je mezi lidmi stále větší zájem, proto také jejich počet stále narůstá. Na severní Moravě a ve Slezsku i v blízké spádové oblasti jich aktivně pracuje už 17.

Minipivovarnictví u nás vychází z obrovské tradice. V novodobých dějinách je to u nás ještě stále poměrně mladá disciplina. Minipivovarníci ve svém oboru dokáží prosadit obrovskou pestrostí nabídky „Ústřední motto - České pivo žije - vypovídá o tom, že my minipivovarníci, ctíme a snažíme se i nadále šlechtit slavnou tradici domácího, českého piva,“ říká manažer komplexu Zámek - Zábřeh Radovan Koudelka.

Předchozí 4. ročníky Svatováclavských slavností navštívilo na 30 tisíc lidí. „Letošní účastí 15 minipivovarů, z nichž většina je doma právě tady v našem regionu, se akce stává největší svého druhu na Moravě a druhou největší v České republice,“ dodává Radovan Koudelka.

Ke zpříjemnění atmosféry ochutnávání pěnivého moku nechyběl ani bohatý doprovodný program. Bouřlivé ovace sklízela zejména zpěvačka Ewa Farna a druhý den kapela Vypsaná Fixa. I když byla Farna hvězdou na Oktoberfestu, piva se napít odmítla.

„Byla jsem na Svatováclavských slavnostech piva poprvé a mohu všem vřele doporučit. Mohla jsem ochutnat úžasná piva, která jsem v životě nepila. Děti měly výborný program, o který se postarali nejen známí zpěváci a kapely, ale zejména průvod krále Václava, šermíři či zbrojnoši. Určitě Oktoberfest na zábřežském Zámku příští rok nevynechejte,“ doporučuje Lenka Žáková z Bohumína.

Zdroj: Bohumín | V odkazu naleznete video a fotogalerii

http://www.bohumin.cz/news_detail.php?id=364

Oblíbený finálový večer začne v divadle v 19 hodin, partnerem soutěže je Deník.

Deset krásných dívek se v pátek večer představí v žateckém divadle v očekávaném letošním finále soutěže Miss chmele a piva ČR. Na konci oblíbeného galavečera jedna z nich získá vytoužený titul. Setkání slibuje dobrou zábavu pro všechny diváky.

„Návštěvníci se mají nač těšit. Hudba, scénky, móda, zpěv, profesionální kouzelník Pavel Kožíšek, zajímavé soutěžní disciplíny v podání jednotlivých dívek. Moderátorem večera bude bavič Vladimír Hron,“ uvedl ve čtvrtek Milan Hořejší, ředitel pořadatelské agentury.

Princip zábavné a světově ojedinělé soutěže spočívá v tom, že každá z dívek soutěží nejen za sebe a svou inteligenci a krásu, ale také za jeden z českých pivovarů. Celá soutěž se točí kolem tradice českého pivovarnictví a chmelařství, dívky například závodí v česání chmele, v umění natočit zlatavý půllitr a esteticky ho předat hostu, ale i ve volné disciplíně a oblíbené promenádě v plavkách.

Také mezi dívkami zájem o soutěž rok od roku stoupá, letos se jich do výběru přihlásilo už více než 600. Přijely z různých míst Čech i Moravy. Pořadatelé měli s výběrem náročnou práci. V květnu vybrali deset finalistek.

Vybrané dívky mají za sebou pestrý program už nyní. V části disciplín soutěžily již na Dočesné, kde také některé z nich točily pivo jejím návštěvníkům. V závěru září strávily s dalšími členy pořadatelského štábu týden na soustředění u moře v arabské Dubaji.

Páteční galavečer začíná v 19 hodin. Korunka vítězky letošního ročníku soutěže bude později vydražena ve prospěch Domova seniorů v Žatci.

Tradičním partnerem soutěže je Deník, jehož zástupci během pátečního večera předají cenu dívce v doprovodné kategorii Miss Sympatie Deníku. Určilo ji hlasování čtenářů na webových stránek www.zatecky.denik.cz. Svůj hlas poslalo více než 4700 lidí.

Zdroj: Žatecký deník | Autor: Libor Želinský

http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/miss-chmele-piva-20110930.html

Chorvatský Daruvar je městem s českou menšinou, což je dost známá věc. Před časem jsme si v Zápisníku povídali o tom, že daruvarští Češi jsou zdatnými vinaři. Co by to však bylo za Čechy, kdyby neměli rádi pivo. V Daruvaru vaří vlastní značku, která se jmenuje Staročeško pivo. Pivovar zažil dobré i horší časy, až se ocitl na pokraji zániku. Nový majitel se teď zašlou slávu daruvarského piva snaží obnovit na základě původních receptů a inovací.

Daruvarský pivovar tvoří jednu z dominant města. Upravený a architektonicky cenný areál najdete mezi náměstím a lázeňským parkem. Náš průvodce Krešo Marić je sice Chorvat, ale jako většina zdejších lidí umí docela dobře česky.

„Jde o nejstarší průmyslový pivovar v Chorvatsku. Byl založen v roce 1840 a je tedy o dva roky starší než plzeňský pivovar. Založil ho gróf Janković, ale prvními sládky tady byli Češi,“ vypráví mi.

Malé a střední pivovary to v Chorvatsku nemají jednoduché. Drtí je nadnárodní kolosy. „Spotřební daň za pivo je tu asi dvakrát větší než v Čechách a je jedno, jestli jde o malý, nebo velký pivovar. Nezůstávají nám proto peníze na marketing a v Chorvatsku platí, že když nejste v televizi, nejste nikde,“ stýská si Krešo Marić.

V současné době v zemi fungují tři velké pivovary a čtyři malé. V Chorvatsku se však nevypije tolik piva jako v Čechách – asi 85 litrů na osobu za rok. A ještě jedním se Chorvaté liší od Čechů. V restauraci dávají zásadně přednost lahvovému pivu.

„Nevím, proč tomu tak je. Myslím si, že pro obsluhu v restauraci je zkrátka jednodušší otevřít láhev než natočit pivo,“ říká k tomu můj průvodce. „Chorvaté nevědí, co je dobré pivo,“ vysvětluje Krešo Marić, jak je možné, že dávají přednost pivu v PET lahvích.

Žádné podobně kategorické tvrzení ovšem neplatí absolutně. V Daruvaru žije Mato Pejić, který pivu rozumí jako málokdo – napsal o něm knihu a založil specializované internetové stránky. „Pivo miluji a také o něm dost vím. Proto vznikla tato webová stránka, kam píšu texty nebo je překládám z češtiny,“ popisuje.

Na jeho stránkách najdete novinky, reportáže, pivní abecedu nebo oddíl o domácím vaření piva. Nechybí ani diskusní fórum nebo doporučení, co k pivu zakousnout. O tlačence nebo utopencích byste však na chorvatském pivním webu hledali zmínku jen marně.

„K nejlepším pivům v Chorvatsku patří asi Staročeško. Ovšem naše země se nemůže pochlubit tím, že má hodně kvalitních piv. Většinou pocházejí z velkých pivovarů a jak říkají Češi, i tady platí, že co menší pivovar, to lepší pivo a naopak,“ poznamenává Mato Pejić.

Než si však dopřejeme Staročeško, vraťme se do daruvarského pivovaru, kde nás čeká návštěva dalších zajímavých provozů, ve kterých pracují místní Češi. Do laboratoře se vydáváme opět s panem Krešem Marićem a rozhlasovou kolegyní Zdenkou Turkovou, která z Daruvaru pochází.

„V Chorvatsku se pivo nevaří jen ze sladu, ale přidává se do něj i kukuřice. Chmel kupujeme tady nebo ve Slovinsku, český je pro nás příliš drahý,“ vysvětluje můj průvodce. „Všechna naše piva jsou pasterizovaná, ale když víme, že se pivo spotřebuje rychle, zkoušíme vyrábět i nefiltrované pivo, aby lidé mohli okusit také chuť pravého, živého piva.“

Češi trávící dovolenou na chorvatském pobřeží Jadranu mohou na Staročeško narazit ve velkých obchodních řetězcích. Daruvarský pivovar ročně vyprodukuje 50 tisíc hektolitrů piva, přestože jeho kapacita je až šestkrát vyšší. „Je těžké vyprodukovat tak málo piva v tak velkém pivovaru,“ povzdechne si Krešo Marić.

Konkurenční boj na malém chorvatském trhu je nemilosrdný. Pivo z daruvarského pivovaru ve většině chorvatských restauracích nenajdete. Jedinými stálými odběrateli piva ze zdejšího pivovaru jsou rekreační lodě. Velké pivovary totiž mohou zaplatit restauracím, aby kupovaly pivo pouze od nich.

„Místní lidé nechápou, že když kupují pivo vyrobené v Záhřebu nebo Karlovci, putují jejich peníze tam a nezůstávají tady,“ krčí rameny Krešo Marić s tím, že on sám pije pouze Staročeško.

Areál pivovaru má asi 1400 čtverečních metrů a leží prakticky v samém centru Daruvaru, přímo v lázeňské zóně u parku, což je poměrně velká rarita. Právě kvůli blízkosti termálních lázní však pivovar nemůže čerpat vodu z vlastního vrtu.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Martin Dorazín

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/chorvate-si-na-dobre-pivo-nepotrpi-jsou-vsak-i-vyjimky--955110

Pivovar Janáček z Uherského Brodu může Primu vařit dál - ovšem musí změnit etiketu. K Brewery zároveň získala od Prazdroje na Primu ochrannou známku. Případ je ukázkou vyhroceného konkurenčního boje velkých pivovarů s menšími.

Spor o to, zda zelená etiketa, písmo a název piva Prima z moravského Pivovaru Janáček parazituje na dříve zavedené značce Primus od lídra trhu Prazdroje končí. Krátce před očekávaným vynesením verdiktu soudu se oba soupeři dohodli na smíru.

Prazdroj zažaloval K Brewery už loni v lednu, domáhal se předběžného opatření k zastavení prodeje piva Prima, které prý designem, etiketou a názvem napodobuje Primus. Teď Prazdroj žalobu ohledně údajně nekalé soutěže stáhl a skupina K Brewery, do které Pivovar Janáček z Uherského Brodu patří, může Primu vařit dál – ovšem musí změnit etiketu. K Brewery zároveň získala od Prazdroje na Primu ochrannou známku.

Zástupci obou pivovarnických skupin manažer K Brewery Otakar Binder a mluvčí Prazdroje Jiří Mareček odmítli kauzu podrobnějši komentovat. Odkázali na společné prohlášení, ve kterém se říká:

„K Brewery Trade a Pivovar Janáček se v rámci této dohody zavázaly ke změně barevnosti designu etiket piva Janáček Prima. Nová etiketa je navržena tak, aby vizuálně, nepřipomínala jiné značky piv z portfolia Plzeňského Prazdroje. Značka Prima bude registrovanou ochrannou známkou Pivovaru Janáček, který tuto značku vyrábí již od roku 1998. S uzavřením této dohody není spojeno žádné finanční plnění.“

Zelená etiketa a podobné písmo

Prazdroj tvrdil, že zelená etiketa a písmo Prima kopíruje jeho značku Primus. Údajné porušení práva k ochranné známce Primus a nekalou soutěž mělo zastavit předběžné opatření, se kterým ale Prazdroj neuspěl loni u Městského soudu v Praze ani v odvolání u Vrchního soudu.

Soudci požadavku, aby Janáček a K Brewery okamžitě zastavily prodej značky Prima, nevyhověli. Slova Prima a Primus jsou podle výroku obou soudních instancí dostatečně odlišná, nehrozí ani záměna etiket, a tak nebyl důvod předběžné opatření vydávat.

Případ se tak dostal k řádnému justičnímu projednávání. Prazdroj si k dřívější registraci značky Primus koupil v průběhu soudního sporu i ochrannou známku Prima, kterou v K Brewery neměli registrovanou, ale chystali se její zapsání na Prazdroj právně zpochybnit.

Piva značky Prima vařil uherskobrodský pivovar jen zanedbatelné množství, podle některých informací sotva čtyři tisíce hektolitrů ročně. Pro srovnání – Celá skupina K Brewery (pátý největší producent piva u nás) loni uvařila na 900 tisíc hektolitrů a Prazdroj jako lídr trhu v Česku necelých osm miliónů hektolitrů.

Binder sám přiznal, že prodeje značky Prima nedosahují očekávané úrovně, značka jako taková do roka zmizí z trhu a už nyní ji nahrazuje desítka Perun.

Případ je tak spíš ukázkou vyhroceného konkurenčního boje, kdy se velkým pivovarům včele s Prazdrojem výrazně propadají prodeje a na druhé straně některým středním a regionálním – včetně skupiny K Brewery - naopak výrazně rostou.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-53026870-spor-pivovaru-prazdroj-a-k-brewery-o-znacku-prima-konci-vyhrali-oba

První Beerfest v Dobřanech. Už samotný název napovídá, že na sobotní akci na dobřanském náměstí šlo především o pivo.

Tmavá, světlá, ochucená kvasnicová nebo piva s větším množstvím alkoholu přivezly na ochutnání pivovary z celé republiky a stánek tu měla i domácí dobřanská značka.

S kelímkem v ruce jsme na lavičce zastihli Zdeňka Majera z Dobřan. „Vyzkoušel jsem už několik značek, ale dávám si jen třetinky. Nedávno jsem byl na pivních slavnostech v Radobyčicích, a tak jsem přišel i sem,” přiznal návštěvník Beerfestu.

Kromě ochutnávek si pivaři měřili síly v různých soutěžích. Standa z Dobřan se zúčastnil hned několika z nich. V první disciplíně vypil na čas tuplák piva. „Čas jsem měl 9,14 vteřin. Jenom o jednu desetinu vteřiny mě předběhl někdo jiný,” řekl zklamaně Standa. Dlouho se nenechal přemlouvat a přihlásil se do dalšího klání - držení naplněných tupláků s nataženýma rukama. Zvedání prázdného sudu nad hlavu už ho ale nezlákalo.

Návštěvnost festivalu si pochvalují i zaměstnanci místního městského kulturního střediska, kteří akci spolupořádali. „Přesto, že Beerfest měl v Dobřanech premiéru, přišlo na něj množství lidí. Počasí nám přálo a během koncertů skupin Benefit, V3ska a Gulash rock bylo náměstí plné. Určitě budeme s Beerfestem počítat i v příštím roce,” řekla Jaroslava Marková z kulturního střediska.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autorka: Valentýna Bílá

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/chlapi-zvedali-sudy-nad-hlavu20110926.html

Spor mezi pivovarem Janáček zastoupeným skupinou K Brewery a pivovarnickou skupinou Plzeňský Prazdroj má nečekané rozuzlení. Právně-pivní bitva o podobnost značek Prima a Primus skončila ještě před začátkem středečního soudu. Pivovary nakonec problém vyřešily smírem. Kdo však ustoupil a čí značka může zmizet z trhu, to pivovary nechtějí komentovat. „Mohu jen potvrdit, že obě strany uzavřely dohodu o smíru,“ vysvětluje Barbora Burešová, mluvčí pivovarnické skupiny K Brewery.

​Podle vyjádření Městského soudu v Praze, který kauzu řešil, více ustoupil Janáček. „Žaloba byla podána na ochranu před porušováním práv k ochranným známkám a kvůli nekalé soutěži. Městský soud v Praze schválil oběma stranami doručený smír, jehož obsahem je, že žalovaný pivovar Janáček a skupina K Brewery se zavazují zdržet se výroby, propagace, uvádění na trh, skladování, nabízení k prodeji a prodeje piva označeným slovním prvkem Prima ve třech žalovaných vyobrazeních,“ prozradila Martina Lhotáková, mluvčí Městského soudu v Praze.

Prazdroj podal žalobu na Janáčka a také na skupinu K Brewery 20. ledna 2010. Žalující strana žádala nařízení předběžného opatření, které by uložilo pivovaru Janáček zdržet se veškerého nakládání a prodeje lahví s etiketou Prima.

„Prazdroj také navrhoval, aby žalovaný na vlastní náklady nechal otisknout znění rozsudku v celostátních médiích,“ doplnila Lhotáková. Soud však návrhu na předběžné opatření nevyhověl. Podle vyjádření soudu to tedy vypadá, že to má brodská desítka Prima "spočítané". Nejspíš i proto Janáček dodádá na trh novou desítkou Perun. „U všech našich značek, Primu nevyjímaje, kontinuálně vyhodnocujeme prodeje a oblibu u spotřebitelů a reagujeme buď podporou konkrétních značek, jejich útlumem, či zaváděním nových výrobků. Na nové pivo Perun máme velmi pozitivní ohlasy, a to jak od hospodských, tak od konzumentů. Proto v tuto chvíli uvažujeme o jeho stáčení do lahví a distribuci do běžné maloobchodní sítě,“ přiblížila budoucnost Perunu mluvčí Burešová.

​„Respektujeme konkurenty, ale není přípustné, aby kdokoli poškozoval zavedenou značku Primus užíváním označení, které je podle našeho názoru slovně i graficky zaměnitelně podobné,“ připomněl důvody rok a půl dlouhého sporu Jiří Mareček, mluvčí Prazdroje.

​Desítka Prima se v Brodě vařila od roku 1998, Prazdroj si jí však všiml až v roce 2010. Plzeňští naopak svůj Primus vaří od roku 1993 a zaregistrovali jej o rok později.

Zdroj: idobryden.cz | Autor: Lukáš Fabián

http://www.idobryden.cz/zpravy/janacek-ustoupil-soud-s-prazdrojem-nebude--prima-se-stahne-z-trhu/3ac2d068-3632-102f-b4ac-00e0814daf34/

Bavorský pivovar Schneider Weisse, který je znám celou řadou svých speciálních světlých svrchně kvašených piv, uvede v říjnu 2011 v omezené edici na trh nový druh světlého svrchně kvašeného piva. Nová pivní kreace, která je dílem spolupráce ředitele a sládka uvedeného pivovaru se jmenuje TAPX „Nelson Sauvin“. Název dostal podle stejnojmenné odrůdy chmele původem z Nového Zélandu, která konečnému výrobku propůjčuje ovocně révové aroma.

Kromě toho se pro jeho přípravu používá jedinečný postup vaření s odlišným druhem kvasnic, přičemž kvašení probíhá tradičním způsobem v lahvích.

Pivo, které bylo stáčeno do sudů, nyní bude poprvé prodáváno v lahvích o objemu 0,75 l. Nová mimořádná várka byla vytvořena speciálně k pětadvacetinám jednoho holandského zákazníka, je však určena i na vývoz do dalších zemí. V Německu bude toto nové pivo také prodáváno ve středu bavorské metropole v mnichovské pivnici Weisses Bräuhaus.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=114014&ids=173

Společnost Beatson Clark posiluje svou pozici předního výrobce skleněných obalů na nápoje. Je dodavatelem lahví pro obchodní firmu, navazující na dlouholetou tradici australského vinařství, která v současné době zastupuje 80 různých značek nápojů, Accolade Wines.

Pro ni speciálně vytvořila obal k zavedení novinky, alkoholického zázvorového piva, uváděného do oběhu pod značkou Ginger Joe. Výrobce této novinky, Stone´s Ginger Wine, je anglickou tradiční značkou, kde kořeny výroby zázvorového vína sahají až do roku 1740. S uvedením zázvorového piva Ginger Joe se tento výrobce nápojů dostal rozšířením svého portfolia do nové kategorie nápojů.

Standardní láhví na nápoje o obsahu 330 ml se firmě Beatson Clark podařilo zajistit ideální balení pro nový produkt prezentovaný firmou Accolade Wines. Podle slov marketingové ředitelky této obchodní firmy respektuje tato novinka zcela přání zákazníků, kteří mají v oblibě právě takovou velikost obalu, ale i takový design včetně chuti nápoje, jež je do tohoto obalu stáčen.

330mililitrová láhev na jantarové pivo od Beatson Clark má standardní hrdlo s korunkovým uzávěrem a byla vybrána právě pro její tradiční tvar.

Firma Beatson Clark je předním britským výrobcem skleněných obalů o malých objemech, který je vyhlášený zejména svými znalostmi v oblasti pivovarství.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová | BREWERS´Guardian

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=113962&ids=176

Zadavatelé segmentu Nealkoholické nápoje, minerální a ostatní vody v květnu nakoupili reklamu v hodnotě více než čtvrt miliardy korun. Vyplývá to z monitoringu reklamních investic společnosti Admosphere zveřejněných v úterý.

Podle těchto údajů byl v období od května do srpna 2011 nepropagovanějším nealko nápojem Coca-Cola. V segmentu Pivo ve stejné době nejvíce investoval Plzeňský Prazdroj.

Jarní a letní měsíce roku bývají typické zvýšenou konzumací nealkoholických nápojů a piva. Z dat monitoringu Admosphere je nyní zřejmé, jak se segmenty na svou propagaci před sezónou připravovaly.

Pivní segment oproti nealkoholickému nevyčkával a postupně začal navyšovat investice už od března. Vrcholu v letošních investicích dosahoval v měsících červnu a červenci s nákupem reklamy v ceníkových hodnotách přes 130 milionů korun.

V segmentu Pivo jsou rozdíly v investicích jednotlivých zadavatelů znatelnější. Dominuje Plzeňský Prazdroj s objemem nákupu reklamy v hodnotě 172,7 milionu korun. Druhý Heineken ČR zakoupil reklamu v hodnotě 141,4 milionu korun. O 82 milionů méně pak do reklamy investovaly Pivovary Staropramen, které nakoupily inzerci v ceníkové hodnotě 59,4 milionu korun.

Zadavatel Heineken ČR nakoupil pro společnou propagaci značek Krušovice (10°) a Krušovice (12°) reklamu v hodnotě 53,6 milionu korun, do inzerce piva Zlatopramen 11° investoval 48 milionů. Prazdroj pro svou značku Gambrinus zakoupil inzertní prostor za 35 milionů korun.

Společnost Admosphere vychází z ceníkových cen, statistika tak nezohledňuje různé hromadné slevy, klientské bonusy či promo akce. Výsledné reklamní investice tak mohou být o něco nižší. Porovnání ceníkových cen přesto umožňuje snadnou představu o mediálním trhu, vzájemných poměrech mediatypů, médií, zadavatelů a jednotlivých produktových kategorií.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Filip Sušanka | Kráceno

http://www.mediafax.cz/ekonomika/3287124-Vyrobci-nealkoholickych-napoju-a-piva-pred-sezonou-nakoupili-reklamu-za-ctvrt-miliardy-korun

Velkým propagátorem českého piva v Asii je Vietnamec Ngo Hong Chuyen. V sobotu zavítal do Plzně na festival minipivovarů Slunce ve skle. Nabízel tu k ochutnání produkci z prvního vietnamského minipivovaru.

„V tehdejším Československu jsem osm let studoval. Poznal jsem tu i výborné plzeňské pivo,“ řekl Deníku. Zlatavý mok ze západočeské metropole mu po návratu do vlasti chyběl natolik, že jej začal do Vietnamu dovážet. „Dostal jsem tam lahvové i čepované. Právě sehnat kvalitní čepované bylo u nás obrovským problémem. Za dovoz jsme ale museli platit velmi vysokou daň,“ sděluje Ngo Hong Chuyen. Proto se rozhodl, že bude ve své domovině vařit vlastní pivo. Je zakladatelem historicky prvního vietnamského minipivovaru.

A při jeho výstavbě na Čechy nezapomněl. „Naše pivo vyrábíme z velké části z českých surovin. Máme odtud například i slad. Také veškeré technické zařízení je české. A navíc nám je vaří český sládek. Takže ve Vietnamu je pouze voda a lokalita, kde se pivovar nachází,“ dodává podnikatel, kterého s Českou republikou spojuje ještě jedna věc. Je totiž jejím konzulem v Ho Či Minově Městě.

V současné době má ve Vietnamu tři minipivovary. Před nedávnem se navíc stal provozovatelem první originální restaurace Pilsner Urquell v Asii.

Ve Vietnamu jsou podle něho k dostání především piva z velkých evropských pivovarů typu Heineken. Větší pivovary se ve Vietnamu nacházejí ve městech Hanoj a Saigon. „Ovládají zhruba čtyřicet procent trhu. Piva, která se v nich vyrábějí, se s těmi českými nedají srovnat Jedná se totiž o něco úplně jiného. Jsou to většinou lehká levnější piva určená spíše k osvěžení. Jsou dobrá, ale velmi odlišná,“ podotýká Chuyen.

Plzeňský festival si podle svých slov užíval. „Podobné akce jsou skvělé. Je výborné, že se zde mohou představit malí výrobci,“ doplňuje majitel minipivovarů.

Do Čech dovezl na ukázku jen menší množství piva. O jeho ochutnávku byl mezi plzeňskými pivaři obrovský zájem.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor a foto: Ladislav Vaindl

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/konzul-ve-vietnamu-vyrabi-pivo-podle-ceskeho-vzoru.html

V novém školním minipivovaru zahajují od září pravidelnou výuku žáci SOŠ ekologické a potravinářské Veselí nad Lužnicí. Minipivovar vybudovala škola nákladem 1,5 milionu Kč koncem minulého školního roku. O hlavních prázdninách probíhaly technologické zkoušky celého zařízení, které vyrobila akciová společnost Pacovské strojírny Traiding. Nezbytné stavební úpravy provedla před montáží technologie firma Bauservis Veselí nad Lužnicí.

V minulých dnech byly zkušebně uvařeny první várky piv pod vedením školního sládka Ing. Ivana Dufka. Piva jsou vyráběna nefiltrovaná, bez pasterizace. Dostala také své názvy, pod kterými jsou registrována: Blatské výčepní (nízkostupňové pivo), Blatský ležák světlý, tmavý (dvanáctistupňové pivo), Blatský švihák (světlé, čtrnáctistupňové pivo). Poslední název vychází ze soutěže o název piva na letošních Veselských slavnostech. Dále chystáme výrobu ochucených piv a speciálů. Jedná se o piva výuková, která nebudou nabízena k běžnému prodeji. Veřejnosti budou prezentována při příležitosti dnů otevřených dveří, náborových akcí, výstav apod.

Kvasné procesy jsou součástí nového zaměření studijního oboru technologie potravin (školní vzdělávací program: výroba piva, lihu a potravin). Žáci absolvují praktickou výuku ve vaření piva v minipivovaru. Dále budou provádět laboratorní zkoušky v mikrobiologických a chemických laboratořích školy. Ve 4. ročníku (jsou již zletilí) mají na programu také senzorickou analýzu piv-degustační zkoušky: např. říz, hořkost, vůni, barvu a jiné. V rámci exkurzí a praxí poznají žáci výrobu v tradičních velkých pivovarech i v soukromých minipivovarech, které jsou v poslední době hojně zakládány.

Naše škola navazuje výstavbou minipivovaru na tradici vaření piva ve Veselí nad Lužnicí. Sousedí totiž s objektem bývalého pivovaru za tzv. starou radnicí. Pivo bylo v našem městě vyráběno již od roku 1555. Pivovar založil Vilém z Rožmberka, vařilo se zde do roku 1898. Později byla v objektu sladovna. Dovolujeme si tedy přispět touto malou troškou k oslavě Rožmberského roku.

Zdroj: SOŠ ekologická a potravinářská Veselí n.L. | Autor: Ladislav Honsa, ředitel školy

http://www.sos-veseli.cz/aktualita.php?id=131

Pivní bitva se rozhořela naplno. Právě v těchto dnech začíná sledovaný spor mezi pivovarem Janáček, respektive skupinou K Brewery a skupinou Plzeňský Prazdroj. "Termín soudního líčení máme u Městského soudu v Praze nyní v září. Spor se vede o značku Prima a Primus," uvedla Barbora Burešová, mluvčí skupiny K Brewery.

​Podle mluvčího Prazdroje je problém v podobnosti etiket. Ty se shodují v barvách, podobný je i typ písma. „Respektujeme naše konkurenty na pivním trhu. Není ale přípustné, aby kdokoli poškozoval zavedenou značku Primus užíváním označení, které je jí podle našeho názoru slovně i graficky zaměnitelně podobné," předkládá názor Plzeňských Jiří Mareček, mluvčí skupiny Prazdroj.

Zdroj: idobryden.cz

http://www.idobryden.cz/zpravy/zacina-soud-janacek-versus-prazdroj/d00632fe-319c-102f-ba63-00e0814daf34/

Americký prezident Barack Obama je jako mnozí Američané milovníkem domácího piva. Jeho vášeň došla až tak daleko, že si jej nechává vařit přímo v Bílém domě.

Pivo se podle televize CBS připravuje v kuchyních Bílého domu na zařízení pro kutily, které si pořídil na vlastní náklady. Výsledkem je lehký světlý ležák ochucený medem ze zahrady prezidentského sídla, o kterou se stará Obamova žena Michelle.

Hlava státu začala s přípravou vlastního piva údajně ku příležitosti letošního vyvrcholení soutěže amerického fotbalu a za tu dobu už tamní kuchyně opustilo na sto lahví.

Obama si zlatavý mok rád vychutnává jak sám, tak při více či méně oficiálních příležitostech. Posledním, který měl tu čest připít si s prezidentem jeho vlastním pivem, se stal minulý týden exseržant Dakota Meyer, jemuž Obama udělil medaili za to, že v Afghánistánu v září 2009 při bojích zachránil přes 30 spolubojovníků.

Přestože pivo vařili už Obamovi předchůdci Thomas Jefferson a George Washington, nynější prezident je prvním, který tak činí přímo v Bílém domě, podotkl list The Huffington Post.

Zdroj: Novinky.cz

http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/245098-obama-si-vari-vlastni-medove-pivo.html?ref=stalo-se

Čím lákavější je potravina nebo nápoj, tím víc chtějí lidé slyšet, že je mohou s klidem konzumovat. Do této kategorie patří i pivo. Jak to s ním tedy je? Lze ho doporučit, nebo zatratit?

Jako dietolog jsem neustále konfrontován svými klienty, zda ta či ona potravina je či není vhodná a v jakém množství či kvalitě. Nejvíce dotazů je (celkem pochopitelně) směřováno k takovým potravinám, které jsou vyhledávané, chutné, populární, po nichž se přibírá, na nichž se snadno vypěstuje závislost, jejichž konzumace často sklouzává až do nekontrolovaných poloh!

Do poslední skupiny patří, bohužel, pivo, ale také káva, sladkosti (čokoláda) apod.

Zdá se ale, že u potravin, které má lidstvo na jídelníčku už pěkně dlouho (a u piva to je asi šest tisíc let), lze najít opravdu pádné důvody, proč tomu tak je. Princip „potravina budiž tvým lékem“ není jen čínský a antický (Hippokratés), ale tak univerzální, že ho měly, myslím, ve vínku i jiné starodávné civilizace.

Čínská zkušenost

V Číně jsem byl nedávno. Co tam dnes pijí? Přes slušný výběr piv, a to jak západních, tak místních (rozhodně nejsou špatná), tam rozhodně nehrozí, že by nás předstihli v pití piva na hlavu a rok, i když se Čína v poslední době zasloužila o celou řadu prvenství.

Číňané totiž v sobě mají hluboko zakořeněný historický princip rovnováhy a vyváženosti, a to jak vzhledem k samotnému složení potravinového koše (včetně nápojů), tak i svých individuálních potřeb a vlastností. Myslím si, že pivo je pro ně zajímavé hlavně z hlediska uplatňování principu „hořkosti“ v paletě chutí, která by měla být také vyvážená. Pije se tam všechno – doma hlavně zelený a černý čaj a značkové softdrinky či minerálky v restauracích. Pivo je v sedmimiliónovém Hang-zhou, které jsem navštívil, v nabídce jen v minimálním výběru, a většinou jen lahvové.

Celočínská realita však bude asi složitější. Nedávno se tu začalo vyrábět např. pivo z čerstvého kravského mléka. Nápoj lze zatím ochutnat jen ve městě Sing-tchaj v provincii Che-pej. Mléčné pivo má kromě nízkého obsahu alkoholu a bohaté pěny navíc všechny blahodárné látky, přítomné v zakysaných mléčných produktech.

Pivo a zdraví

Vzhledem k historicky zakořeněné tradici pití piva se tedy nedivím, že u nás i ve světě stále přibývá nových a nových argumentů, proč má tento nápoj tak příznivé zdravotní účinky.

Jako již v minulých příspěvcích opět připomínám, že tyto zdravotní účinky lze očekávat u piva a podobných potravin, jen když je konzumujeme s mírou, tj. v množství přiměřeném, což představuje u alkoholického piva asi půl litru denně pro muže a třetinku litru pro ženy. Samozřejmě s individuálními odchylkami, také mírnými.

Je nesporné, že pivo přináší nejen chuťové, ale i zdravotní benefity – to by se asi tak historicky dlouho neobjevovalo v potravinovém koši minulých i současných civilizací od doby starých Sumerů. Jestliže dnešní civilizaci označíme jako globalizovanou, pak není divu, že i EU uznává mírnou konzumaci piva za součást evropského životního stylu (Brusel, 2. sympozium o pivu a zdraví, říjen 2001).

Kromě diuretických (močopudných), laxativních (proti zácpě) a sedativních (proti nespavosti) účinků piva vystupují do popředí zejména jeho příznivé účinky na srdečně-cévní soustavu. Prof. Mitchell z University of North Carolina (Chapel Hill, USA) tehdy potvrdil před poslanci Evropského parlamentu, že mírná konzumace piva přispívá ke sníženému riziku srdečně-cévních chorob, ohrožujících jak USA, tak Evropu, a to především z těchto důvodů: alkohol zvyšuje hladinu „dobrého“ HDL cholesterolu v krevním séru; alkohol snižuje hladinu tzv. fibrinogenu v séru a tím snižuje riziko tvorby tzv. vmetků (trombů) ucpávajících cévy a kapiláry; alkohol snižuje shlukování krevních destiček, které vede ke zvyšování hustoty krevní tekutiny; alkohol snižuje riziko náhlé srdeční příhody v důsledku ischemie (infarktu).

Britská studie potvrzuje, že denní porce půl litru tmavého piva typu Guinness může významně snižovat riziko ischemie.

Podle vědců působí tmavé pivo stejně dobře jako známé salicyláty (např. Aspirin), protože pomáhá předcházet vzniku krevních sraženin, které mohou způsobit srdeční infarkt i mozkovou mrtvici. Vědci srovnávali účinky různých druhů piv a ležáků. Několika pokusným psům se zúženými tepnami podávali rozličné druhy pěnivého nápoje. A právě piva typu Guinness dokázala snižovat srážlivost krve nejvýznamněji.

Mezi mírnými konzumenty piva je také nižší výskyt obávané cukrovky 2. typu (tzv. stařecké) – nebezpečné choroby s celosvětově e­pidemickým vývojem, která spolu se srdečně-cévními poruchami a obezitou tvoří podstatu vražedného metabolického syndromu, který je celosvětově na hrozivém vzestupu. Je proto pravděpodobné, že pivo, zřejmě díky biogennímu trojmocnému chromu a vláknině, omezuje tzv. insulinovou rezistenci, která je příčinou tohoto typu cukrovky.

Které látky obsažené v pivu prospívají našemu tělu?

Tzv. antioxidační kapacita piv je daná obsahem tzv. flavonoidů, jejichž účinek je namířen proti škodlivým volným radikálům, pocházejících ze znečištěného životního prostředí, z technologicky zpracovaných potravin, z nadměrného slunečního záření a vznikajících v důsledku stárnutí a stresu. Právě flavonoidy z ječného sladu, polyfenoly, se na hodnotě této kapacity podílejí významnou měrou, i když naše tělo po této stránce nerozlišuje, zda se jedná o tmavé či světlé pivo.

Dalším zdrojem antioxidačních látek je chmelový extrakt, který propůjčuje pivu nejen aroma, hořkost, ale i schopnost piva rychle zahnat žízeň. Látky z extraktu propůjčují pivu mírné antibiotické vlastnosti, zejména pokud jde o nepasterovaná piva, doprovázené ještě protiplísňovými a protizánětlivými účinky. Další látky z chmele přispívají ke zvýšené hladině estrogenních hormonů u postmenopau­zálních žen, dále k rovnováze andro- a estrogenních hormonů v buňkách prostaty, která tím u mužů ztrácí tendenci k tzv. benignímu zvětšování (hyperplasii). Hořčiny z chmele zase stimulují chuť k jídlu. Flavonoid hopein má silný chemoprotektivní účinek, tj. chrání tělo před vznikem a rozvojem nádorových onemocnění.

Kromě vitamínů B-komplexu je pivo bohaté na kyselinu listovou, která je důležitým faktorem tvorby tzv. homocysteinu – markeru srdečně-cévních poruch, aterosklerózy i rakoviny. Když je hladina kyseliny listové v těle dostačující, hladina homocysteinu klesá a s ní i riziko uvedených civilizačních onemocnění. Až 10 % kyseliny listové navíc získávají ti, co pijí pivo. Přitom v jednom litru jí je tolik jako v 0,3 kg rajčat.

Je známo, že nejenom vápník (hlavně z mléčných výrobků), ale také křemík je důležitý pro pevnost kostí. Odkud ho ale vzít, když ho v potravinovém koši stále ubývá? Bylo zjištěno, že kromě minerálek je významné množství křemíku (na úrovni denní doporučené dávky cca 40 mg) vázáno i v pivě, a to dokonce ve vysoce vstřebatelné formě (tzv. kyselině ortho-křemičité). Křemík se však také podílí na výstavbě cévních stěn a v nemocných, aterosklerotických cévách byl pozorován jeho nedostatek. Mírné pití piva tedy může prospívat i k potlačení rozvoje aterosklerózy. U starších osob je dále spojováno s nižším výskytem demence, sníženým rizikem tvorby žaludečních vředů a podporou trávení.

Pivo obsahuje také užitečnou vlákninu z buněčných membrán ječmene (asi 6 g vlákniny/l). Druh piva vyráběný patentovaným postupem ve společnosti Beverage Marketing USA je ještě obohacován přídavkem betaglukanové vlákniny, přispívající ke zdraví srdce. Takové pivo má v USA velkou naději stát se vzhledem ke zdravotním účinkům, preventivnímu působení a přítomnosti antioxidantů tzv. nutraceutikem, tedy funkční potravinou podporující kardiovaskulární zdraví. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) totiž nedávno schválil zdravotní tvrzení pro výrobky bohaté na beta-glukany a jejich příznivé působení na odvrácení srdečních onemocnění.

Češi ale určitě zůstanou nadále věrní svým klasickým pěnovým mokům uvařeným podle zákona o čistotě piva. Tento Reinheitsgebot z roku 1516 praví, že pravé pivo je možné vyrobit pouze ze surovin „…ne jiných než ječmen, chmel a voda…“.

Zdroj: Vitalia.cz | Autor: Ivan Mach, Ředitel dietologie v Resortu Sv. Kateřina, prezident Aliance výživových poradců ČR

http://www.vitalia.cz/clanky/pivo-potravina-nebo-lek/