Jaké jsou doopravdy produkty ze dna nabídky tuzemských supermarketů? Jak velkou chybu můžete udělat, když při nákupu sáhnete vedle? Jaká je daň za nízkou cenu?

Média i veřejnost dnes věnují tolik pozornosti složení, původu a ceně potravin, že se téměř vytratil rozhodující aspekt jídla – chuť. Rozhodli jsme se proto prozkoumat, jak jsou na tom levné výrobky nejen s ohledem na zdraví konzumentů, ale i na jejich chuťové buňky. V supermarketech jsme si nejprve vytipovali potraviny, jejichž výrobci obvykle chemikáliemi nešetří. S pomocí odborníka na výživu a potravinářského technologa Víta Syrového jsme pak vybrali desítku těch, které svým složením hřeší nejvíce, a gastronomická novinářka Hana Michopulu je poté ohodnotila po chuťové stránce.

Každá potravina od nás také získala bodové vysvědčení za množství škodlivých chemikálií ve složení. Všechna "éčka" jsme ohodnotili jedním až pěti body podle škodlivosti a výsledek sečetli. Nejlepší by tedy byla čerstvá plnohodnotná surovina s 0 body, nejhorší naopak takový průmyslový výrobek, jenž obsahuje nejvíce nevhodných aditiv, a získá tak nejvíce bodů. K určení škodlivosti jednotlivých látek posloužil přehled vypracovaný v knize Tajemství výrobců potravin.

Tajemné pivo pro diabetiky

(Ambrosius Free, výrobce: Pivovar Holba. 8 bodů)

"Je v něm cítit něco navíc, co tam nepatří. Má podivnou pachuť," přemýšlí Hanka Michopulu a složení jí dává za pravdu. "Tomu, kdo považuje pivo za přírodní produkt, by po přečtení údajů o složení asi vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. Otázkou je, co si představit pod pojmy ,upravený chmel‘ a ,chmelový extrakt‘. Něco z chmelu to asi obsahovat bude, ale kdo ví co. Z dále uváděných látek je šokující náhradní sladidlo. Že by bylo toto pivo určeno jen pro diabetiky? Barvivo a kyselina již jen doplňují celkový nepříznivý dojem," rozebírá složení nealkoholického piva Syrový.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Vojtěch Bednář | Kráceno

Pěstování chmele má na Žatecku tradici možná delší než tisíc let. Snad každé pivo na světě má něco společného se Žatcem. A to by měl podle ministerstva kultury i žateckých vědět celý svět. A možná že opravdu bude. Historická pivovarská oblast v Žatci totiž aspiruje o zapsání na seznam Unesco.

Budovy staré více než sto let. Dříve se v nich skladoval chmel a vařilo pivo. Teď tu vzniká obří svatostánek piva s příznačným názvem Chrám chmele, který má být navíc zapsán na celosvětový seznam chráněných památek.

Jiří Vent, ředitel Chrámu chmele a piva: "V Evropě obdobné město s podobnými sklady a chmelařskými technickými památkami neexistuje."

Jiří Vaníček, žatecký architekt: "Bylo vytipováno cirka 21 budov, které by měly být zahrnuty do Unesca."

Jednání s Unescem začnou příští rok. Proces zapsání na seznam památek ale trvá i několik let.

Obyvatelé Žatce: "Je to fajn, když tam bude, to zvýší turistický ruch ve městě." "Určitě by to byl nějaký přínos pro město, jezdilo by sem i víc lidí se dívat na to."

Davy turistů sem ale mohou začít proudit už v létě. V srpnu by se mělo otevřít muzeum chmele a také nová dominanta města pivní maják - vyhlídková věž vysoká 42 metrů. My jsme se nahoru podívali už dnes.

V případě hezkého počasí jsou z věže vidět vrcholky Krušných hor, Českého středohoří a dokonce dohlédnete až na okraj Prahy.

Na vrchol věže pojede multimediální výtah, který bude připomínat let balónem. Lákadel pro turisty ale bude mnohem více. Vedení Chrámu chmele vzkazuje, přijeďte se podívat.

Zdroj: R1 Lyra | Autor: Tomáš Novák

Dva objekty u třešťského zámku jsou téměř „mrtvé“. A už existují i plány na jejich demolici.

V prostoru bývalého pivovaru by vyrostlo nové relaxační centrum s bazénem, místo někdejšího domu dětí a mládeže by stálo centrum vzdělávací. Obě stavby by byly přičleněny k areálu zámeckého hotelu, který vlastní a provozuje Akademie věd ČR. Včera se v Třešti mluvilo o některých detailech připravované výstavby. Ještě však není vyřešena zásadní otázka. Kde na to vzít?

Nejdříve musí být hotový a odsouhlasený projekt, potom lze žádat o peníze z dotačních fondů. Žadatelem bude buď akademie věd, nebo město - to určí smlouva, kterou se teprve budou zabývat radní.

Lidi v Třešti a okolí jistě potěší, že součástí navrhovaného relaxačního centra je mimo jiné šestnáctimetrový bazén se čtyřmi drahami.

Jde o ambiciózní záměr. Na to, že je doba, kdy akademie věd má na svůj chod méně peněz od státu. Loni dostala 5,9 miliardy, letos jí státní subvence klesnou zhruba na 5,1 miliardy. A také město musí šetřit. Na druhou stranu, už se nebude opakovat období, kdy je možné v takové míře čerpat dotace z EU. Ta „štědrá“ doba skončí v roce 2013.

Bazén v šestitisícové Třešti není, což limituje výuku plavání dětí i možnosti zámeckého hotelu. Ten se zaměřuje na kongresovou turistiku.

Třešťské relaxační centrum zahrnuje vedle „koupaliště“ i sauny a perličkové masáže, venkovní terasu a zimní zahradu. „Chtěli bychom v budově také obnovit místní výrobu piva, počítám s minipivovarem. Fungovala by také pivnice,“ dodal k záměru relaxačního centra architekt Lukáš Franěk. Podle něj se uvažovalo také o možnosti zřízení pivních lázní. Ty ale v aktuálním architektonickém návrhu nejsou.

Vzdělávací centrum vzniklo v bývalém domě dětí a mládeže. To je nevzhledná stavba z éry komunismu. Dům využívají nyní jen stolní tenisté. A sídlí tam jedna účetní.

K chystanému třešťskému relaxačnímu a vzdělávacímu centru mají co říct památkáři. „Členěním oken, střešní krytinou a pláštěm novostaveb se budeme ještě zabývat,“ poznamenal včera v Třešti památkář Roman Vlach.

Jednání se povedou také kolem navrhované podzemní chodby, která by spojovala nový areál se zámkem. Pokud by chodba vznikla, bude potřeba zasáhnout do základového zdiva historické stavby. „Chodba by vycházela na zámku v místech, kde jsou nyní skladiště a ledničky. Jinak by vedla asi dva metry pod povrchem,“ předpokládá architekt Lukáš Franěk.

Chodba by sloužila hlavně gastroprovozu. Do pivovarské hospody by se mohla „tunelem“ vozit jídla z kuchyně zámeckého hotelu.

„Jak bude chodba široká? Nebude dvoupatrová?“ to jsou zase otázky, které ještě budou pokládat památkáři jihlavského magistrátu.

„Může se stát, že stavba začne vzdělávacím centrem. Pak by zpočátku nebyla chodba aktuální,“ poznamenal architekt Franěk.

Uvedl, že pokud chodba vznikne, bude zásah do základů zámku co nejšetrnější - samozřejmě v místě, se kterým bude souhlasit statik.

Než se v Třešti bude něco stavět, bude také nutné prozkoumat stav kanalizace - zejména jedné staré klenuté stoky.

O tom, jestli se vůbec bude nový areál budovat, rozhodne úspěšnost žádosti o dotace. Tu podá buď akademie věd, nebo město. „Pokud se ukáže, že by bylo vhodné, aby investorem nebo nositelem projektu bylo právě město, tak bychom do toho šli,“ předpokládá starosta Třeště Vladislav Nechvátal.

„Ekonomická situace je nyní trošku složitější. I spolufinancování projektu nebude jednoduchá záležitost. Totéž platí, pokud jde o provoz plánovaného areálu,“ dodal Nechvátal. Dnešní Akademii věd České republiky tvoří 54 výzkumných pracovišť zaměstnávajících téměř 7 000 lidí, z toho více než polovina připadá na vědecké pracovníky. Třešťský areál slouží akademii, ale i dalším zájemcům jako kongresové centrum.

Zámecký areál byl původním majitelům zabaven na základě Benešových dekretů. Několik let sloužil jako muzeum, galerie a sídlo umělecké školy. Zdevastovanou památku pak získala tehdejší Československá akademie věd.

***

* Víte, že... Kdyby vyšel v Třešti záměr výstavby relaxačního centra, včetně pivnice a minipivovaru, vařilo by se ve městě pivo po více než 50 letech. Tradice pivovaru sahají do 17. století. Pivo se zde přestalo vařit za totality. Nejbližší bazény jsou pro obyvatele Třeště v Jihlavě. V létě se místní lidé jezdí koupat hlavně do nedalekého lomu v Čenkově. „Pokud se ukáže, že by bylo kvůli získání dotace vhodné, aby investorem nebo nositelem projektu bylo město, tak bychom do toho šli.“ starosta Třeště Vladislav Nechvátal

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík

Dobre známe zasyčanie pri otváraní fľaše ulahodí uchu každého pivára. Rovnako vôňa sprevádzajúca nalievanie piva, či chuť prvého dúška sú súčasťou rituálu, ktorý si radi vychutnávame hlavne s priateľmi.

Správne naliate pivo môže tento pôžitok ešte vylepšiť. Pomôže mu totiž rozvinúť jeho charakteristickú chuť a arómu. S trochou cviku sa môže stať majstrom v nalievaní fľaškového piva rôznych druhov úplne každý.

Na začiatok si stačí zapamätať jednoduché zásady:

1. Začnite nalievať do pohára nakloneného v 45 stupňovom uhle

2. Pomaly lejte pivo na steny pohára, mierte prúdom piva približne do polovice výšky pohára.

3. V polovici nalievania pohár narovnajte do zvislej polohy. Vytvoríte tak peknú čiapku s penou.

„Hrúbka penovej čiapky by mala byť približne 1,5 až 3,5 cm. Optimálna výška peny však závisí aj od jednotlivých druhov piva. Pivo bez peny je ako človek bez hlavy. Väčšina pív totiž práve prostredníctvom nej sprostredkuje svoju špecifickú arómu a chuť,“ približuje Peter Blahút, zakladateľ Prešporskej pivotéky.

Nalievanie rôznych druhov pív

Pšeničné kvasinkové pivá

Pivá obsahujúce kvasinky majú vysokú penivosť, preto vyžadujú špeciálne jemné nalievanie po stene pohára. Pokiaľ chcete dosiahnuť vyššiu penu, stačí narovnať pohár tesne pred koncom nalievania, aby vám pivo nevypenilo. Pri belgických pivách sa zvykne vlhčiť vnútro pohára, čím sa dá kontrolovať výška peny. Pri kvasinkových pivách platí, že sa nalieva aj kvasinkový sediment usadený na spodku fľaše. Pokiaľ sa vám pivo zdá nedostatočne mútne, malú časť piva ponechajte vo fľaši, premiešajte ho so sedimentom a až potom dolejte do pohára.

Ale

Odporúča sa jemné a postupné nalievanie po stene nakloneného pohára, ktoré zabráni nadmernému peneniu. Pomaly zostrujte uhol a pivo nalievajte priamo do pohára aby ste vytvorili požadovanú penu približne na šírku prsta. Príliš vysoká pena oberie Ale o jeho typický horký chmeľový charakter. Chmeľové látky totiž vystúpia z piva do peny a stratia svoju silu.

Stout

Nalievajte pomaly, aby ste umožnili pene sa postupne rozvinúť. Pokiaľ rastie pena príliš rýchlo, na chvíľku nalievanie prerušte. Dvojfázové nalievanie spôsobí krémovejšiu, hustejšiu a objemnejšiu penu, ktorá nechá vyniknúť kávovú chuť stoutu. Fľaškové stouty majú hutnejšiu, menej bohatú penu a prirodzenejšiu chuť ako čapované verzie.

Pilsner

Pravý pilsner má rozvinutú penu, ktorá vydrží niekoľko minút. Pena by mala vystúpiť nad okraj pohára a vytvoriť čapicu. Tá zvýrazní chmeľovú arómu a udrží horkosť v pive až do konca. Jemné a stále „bublinkovanie“ oživuje zlatistú farbu pilsnera a zanecháva na stenách pohára stopu po pene, tzv. krúžkovanie.

Pivá so sedimentom na dne fľaše

Pri niektorých pivách je na dne fľaše usadený sediment. Pri druhoch dozrievajúcich vo fľaši tieto usadeniny tvoria a dokresľujú ich nezameniteľnú chuť. Nefiltrované belgické pivá by mali byť naliate tak, aby sa čo najviac z usadeniny dostalo do pohára. Jednoduchými krúživými pohybmi rozvírte pred úplným doliatím fľaše zvyšné pivo, čím uvoľníte sediment. Ten sa zmieša s penivou tekutinou a vy si môžete užívať plnú chuť piva. Či však nakoniec uprednostníte pivo so sedimentom alebo bez neho, záleží iba na vašej chuti.

Zdroj: 24 hodín

Že se neplatí spotřební daň na víno? A na pivo ano? To je absolutní ekonomický nesmysl a neférovost, je to výsledek lobbingu vinařských zemí v rámci Evropské unie,“ říká ředitel Rodinného pivovaru Bernard v Humpolci Stanislav Bernard. „Jedno zboží je ekonomicky zvýhodněno na úkor ostatních. Že to takto existuje, se nedá nazvat jinak než lumpárnou,“ pokračoval Bernard.

„Z pohledu pivovarnictví by se měla udělat spravedlivá hra,“ uvedl také Otakar Binder, obchodní ředitel pivovarské skupiny K Brewery Trade, do které patří mimo jiné pivovary v Jihlavě, Hlinsku a Černé Hoře.

Ředitel havlíčkobrodského pivovaru Jiří Hušek upozornil ještě na jedno daňové znevýhodnění piva. „V případě přepočtu objemu alkoholu na litr nápoje je pivo zatíženo spotřební daní více než láhev ,tvrdého‘ alkoholu,“ uvedl Hušek.

Nabízí se otázka, že by se pivovary papírově přestěhovaly do daňových rájů? Třeba na Kajmanské ostrovy... „To není reálné,“ usmál se Binder. Některé tuzemské pivovary také uvažovaly o tom, že by kvůli lednovému zvýšení daně přejmenovaly pivo na sladové víno. „Já to nazvu nesmyslem, který by nemohl být realizován v praxi,“ reagoval na to ministr financí Eduard Janota. Zvýšení spotřebních daní na pivo je jednou ze součástí jeho „balíčku“, který má Česku pomoci snížit velké deficity státního rozpočtu.

A co by ministru financí a poslancům doporučili ředitelé vysočinských pivovarů? „Jestli chceme zvyšovat spotřební daně, pak nemůžeme ale prohlubovat nerovnováhu mezi pivem a vínem. Naopak bychom měli víno zdanit stejným způsobem jako pivo - z pohledu obsahu alkoholu. Přínosy z daně na víno by byly větší než u piva,“ pravil šéf humpoleckého pivovaru Bernard.

Nulová daň na víno, to je nicméně záležitost platná po Evropské unii. Tu v České republice zřejmě sami nevyřešíme.

Podle Otakara Bindera z pivovarské skupiny K Brewery Trade nebyla celá záležitost ohledně navýšení spotřební daně na pivo detailněji prokalkulována. „Na tuzemské politické scéně bylo ale sotva možné s někým o úpravě daně jednat. Spotřební daň se řešila nárazově, až nastala krize v přípravách rozpočtu... Tam se pak nikdo neodvážil jít proti proudu. Nikdo nepřipravil pořádnou kalkulaci, kde by rozepsal úbytky prodeje piva, úbytky počtu pracovních míst, prostě celý ekonomický řetězec. My známe optimální očekávání státu (zhruba plus dvě miliardy korun - pozn. red.), měli bychom ale mít spočítanou také tu nejpesimističtejší variantu... a rozhodnutí pak dělat z ,prostředních‘ čísel,“ řekl Binder.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík

I přes značnou propagaci se na pelhřimovském Mistru Výčepním sešlo v klubu Stará Tiskárna pouze šest soutěžících.

„Řada hospod v současnosti udržuje personál na co nejnižších počtech. Někteří tak nedostali volno,“ vysvětlil Václav Háva, majitel klubu.

I když na soutěži vládla rodinná atmosféra, tři porotci byli nekompromisní. O pořadí rozhodly celkem tři kola soutěže, z nichž nejobtížnější bylo točení piva z historické pípy. Vítězkou se stala Šárka Vítů z domovské Staré Tiskárny.

Fotogalkerii naleznete zde...

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Jan Cihlář

Sněmovna bude na své schůzi příští týden jednat o návrhu senátu ponechat spotřební daně z piva v původní výši. Zvýšení této daně navrhla vláda, ale senát návrh zákona vrátil sněmovně s pozměňovacím návrhem na zachování dosavadní výše daně.

Zvýšení spotřební daně z piva, které je součástí implementace evropské směrnice o spotřebních daních a zároveň snahou vlády o řešení rozpočtových schodků, v minulosti vyvolalo vlnu kritiky. "Zvýšení daně z piva o 50 procent by nutně vedlo k úpadku malých nezávislých pivovarů v České republice a ke ztrátě tisíců pracovních míst v pivovarnictví, gastronomii, zemědělství a dodavatelském průmyslu. Taková ale nemůže politika vlády České republiky být," komentovali v otevřeném dopise ministru financí Eduardu Janotovi zástupci malých pivovarů skutečnost, že kromě spotřebních daní vzroste i daň z přidané hodnoty.

Sněmovna však zákon navzdory kritice schválila a odeslala k projednání do senátu. Senátoři za ODS však se zvýšením spotřební daně z piva nesouhlasili a senátor Jaroslav Kubera podal pozměňovací návrh na zachování spotřební daně na původní výši. "Všichni se holedbají ohledem na slabší sociální skupiny, takže já se k nim přidávám. Pro důchodce je často jediná radost v týdnu, když jdou dvakrát týdně do hospody na dvě nebo tři piva. A pro ně je tohle zvýšení docela radikální," řekl v senátu Kubera.

"Vtip je v tom, že vinařská lobby si prosadila, aby na víno byla nulová daň. To je v této hospodářské situaci úplně padlé na hlavu, aby daň na zbytnou pochutinu byla nula procent. Naopak se má zvýšit daň na pivo, protože vinaři si od toho zřejmě slibují, že lidé začnou více pít víno," řekl Mediafaxu Kubera. "My jsme často obviňováni, že můj návrh zatěžuje státní rozpočet, ale to je nesmysl, protože my jen navrhujeme, aby ta daň zůstala taková, jaká byla dosud," dodal Kubera.

Zda bude Kuberův návrh schválen, se rozhodne na lednové schůzi sněmovny. Ta začíná v úterý 26. ledna.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Jiří Táborský

Pořadatelé táborských pivních slavností, které se uskuteční od 2. do 5. února v hotelu Palcát, nechali k letošnímu kulatému dvacátému jubilejnímu ročníku uvařit speciální pivo. Výroční zlatý mok dostal do vínku jméno Jublák.

Zdroj: Právo Novinky.cz | Autor: Jiří Falout

Argentinské úřady nechaly zrušit ojedinělý reklamní večírek, jehož účastníci měli plavat v pileta de cerveza, bazénu plném piva.

Akce, již vymyslela agentura Santo pro pivovar Isenbeck, se však nelíbila radnici města Mar del Plata: dělá prý reklamu na pití piva. Jak už to tak s reklamou na pivo bývá, tomu závěru lze sotva co vytknout. Isenbeck navrhl, že namísto piva by účastníci mohli plavat ve spoustě malých bílých a žlutých (a nealkoholických) míčků. Úřady však zůstaly neoblomné a pivovar raději ustoupil.

Zdroj: Kurzy.cz

V našich zemích se pivu jako ingredienci pro vaření dostává pozornosti již od 15. století. Z této doby pochází také přísloví „Není lepší silnice, než z kuchyně do pivnice", které jasně udává spojení mezi pivem a dobrým jídlem.

Pivo se pro obohacování pokrmů používalo při přípravě zvěřiny, drůbeže, ryb, ale také různých polévek a kaší. K nejtradičnějším pivním pokrmům, kromě vepřového na pivě, je pivní polévka. Recept na ni už můžeme nalézt také v proslulé kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové.

Využívání piva v gastronomii není ryze českou specialitou. Jako důkaz bychom mohli uvést již zmíněnou pivní polévku, která se v dřívějších dobách objevovala ve vícero variacích. Její recepty se samozřejmě liší oblast od oblasti, ale především stát od státu.

V Anglii se jedná o tradiční "caudle", což je obzvláště silná polévka, která se podávala nemocným. Měla jim pomoci překonat nemoc a znovu nabrat síly. Ve Francii se vaří jemnější a lehčí "soupe á la biére". Jednou z nejchutnějších pivních polévek je údajně dánská chlebová polévka "ollebrod".

Pivo je již tradiční přísadou při přípravě různých druhů masitých jídel. Můžeme jej použít při pečení vepřového a hovězího masa. Dále je velice vhodné k dušení masa do guláše. Pro příznivce drůbežího se nabízí možnost používat pivo k podlévání pečené kachny, husy či kuřete.

Poněkud méně známým faktem je to, že kuřecí maso připravované s pivem se výtečně hodí k exotickému ovoci (např. ananasu, pomeranči, kiwi apod).

V českých zemích jsou oblíbené také tradiční olomoucké tvarůžky naložené v pivě. Další českou pivní specialitou je kapr na pivě, který se podává v některých domácnostech na Vánoce.

Proč je pivo vhodné na vaření

Jelikož se pivo "koření" chmelem, je přirozeně hořké. Na druhou stranu, přítomnost pivovarnického sladu mu přidává nasládlou chuť a vytváří tak harmonickou kombinaci obojího. Sladší ingredience (cibule, mrkev či kukuřice) proto těží z hořkosti chmele a dotváří vyvážený celek.

Hořká chuť chmele pomáhá vyrovnávat plnost krémových, sýrových a na oleji založených jídel. Aniž bychom výrazně ovlivnili chuť pokrmu, stačí přidat jen malé množství piva (přibližně jednu lžíci).

Pivo činí maso křehčím a stává se tak dobrým pomocníkem při marinování zvěřiny. Kromě zvěřiny můžeme použít také na kuřecí.

Čím déle se pivo v pokrmu vaří, tím výraznější mu dodává chuť. S tímto je nutné počítat a zvážit proto dobu vaření a použitý druh piva.

Pivo obsahuje pivní kvasnice, díky čemuž se výborně hodí i na pečení. Pečivo získá jemnější texturu a křupavější kůrčičku.

10 rad jak vařit s pivem

1. Pivo se skvěle hodí pro dušení masa, ale méně už k zelenině.

2. Přidáte-li pivo do obalovacího těstíčka, pokrm při smažení absorbuje mnohem méně tuku.

3. Při vaření používejte spíše slabší piva, která dále můžete ředit. Do minutek se naopak hodí hořká (vícestupňová) piva.

4. Do pečiva přidávejte spíše sladší pivo.

5. Černé pivo používejte jen do těch receptů, kde je konkrétně určeno.

6. Pomazánky obsahující pivo se musí rychle spotřebovat kvůli jejich krátké době trvanlivosti. Hrozí totiž jejich zkysnutí.

7. Pivo v těstě urychlí nakynutí.

8. Černé pivo obsahuje více cukru. Proto je potřeba si dávat pozor na přepalování a restování výpeků s jeho obsahem. Taková šťáva či omáčka může být hodně hořká.

9. S pivem se musí velmi opatrně zacházet, protože obsahuje cukr, který rychle hořkne.

10. Pokud si dokážete představit určitý druh piva jako nápoj k pokrmu, pak jej pravděpodobně můžete úspěšně použít i k jeho přípravě.

Zdroj: Lidovky.cz

Stát by v budoucnu mohl vracet spotřební daň zaplacenou ozbrojenými silami států NATO. Vracet by ji měl jak vojenským silám, tak jejich civilním zaměstnancům za cigarety a alkohol, které nakoupí pro zásobování svých jídelen. Počítá s tím vládní novela zákona o spotřební dani, která je nyní ve sněmovně, kam ji vrátil senát. Senátoři tak chtějí snížit spotřební daň z piva na úroveň platnou do konce loňského roku. Nyní záleží na poslancích, zda senát přehlasují, nebo na jeho návrh přistoupí.

Vracení spotřební daně se ale nebude týkat Armády ČR.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz

V roce 2009 bylo podle prvních odhadů Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS) uvařeno více speciálních piv, než v roce 2008, kdy bylo vystaveno 104 tisíc hektolitrů pivních speciálů.

Výstav neobvyklých piv přesáhl v roce 2009 hranici 600 tisíc hektolitrů. "Neočekávám výrazné změny v poptávce piva u nás ve prospěch pivních speciálů na úkor například výčepního piva nebo ležáku," řekl Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPAS.

Podle Františka Frantíka, šéfredaktora měsíčníku Kvasný průmysl, jsou speciální a neobvyklá piva spíše doménou mužů, kteří pití tohoto nápoje mají jako svůj koníček. "Speciální piva pijí spíše lidé mladší, kteří jsou finančně nezávislí a mají chuť experimentovat," dodává Frantík.

Podle údajů ČSPAS bylo v loňském roce v České republice necelých 650 značek piv, z čehož zhruba bylo 110 pivních speciálů. Pivní speciál je podle české legislativy každé pivo, které má více než 13 stupňů. Do skupiny neobvyklých piv patří zejména nealkoholická piva, různě ochucená piva anebo piva se sníženým obsahem cukru.

I přes určitý pokles spotřeby v loňském roce poznamenaný hospodářskou recesí patří Česku první místo ve spotřebě piva na hlavu. V roce 2009 činila spotřeba necelých 160 litrů na osobu.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Už 88 pivovarů potvrdilo účast na jubilejních 20. slavnostech piva v Táboře, které se uskuteční začátkem února.

O účast na největším setkání pivovarníků a výrobců piva v České republice, které se uskuteční od 2. do 5. února, projevují zájem stále další a další pivovary. Mezi novými kandidáty na titul Zlatá pivní pečeť jsou přitom nejen domácí, ale i zahraniční pivovary.

Například z Belgie dorazí pět výrobců piva, kteří se představí v odborných degustacích i na veřejné části slavností v Hotelu Palcát. Zúčastní se také nejméně pět jihočeských výrobců piva, včetně nejznámějšího Budějovického Budvaru, který dosud na slavnostech chyběl.

"Odborné hodnocení pivních vzorků je anonymní a podílejí se na něm sládci zúčastněných pivovarů. Soutěž má navíc oficiální garanty - společnost Bureau Veritas a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci České republiky, nejde tedy o laické a snadno zmanipulovatelné žebříčky popularity jednotlivých značek piva,“ řekl rganizátor akce Alois Srb.

Letos budou moct návštěvníci ochutnat kolem stovky různých piv. Vstupenky na pátek jsou už vyprodané, na další dny lze ještě lístky koupit, a to pouze v táborském infocentru na Žižkově náměstí. To je otevřené ve všední dny od 9 do 16 hodin. Lístky stojí od 90 do 120 korun.

Na Slavnostech piva se budou hodnotit také vzorky minerálních vod. Nejlepší získá titul Zlatý český pramen. Záštitu nad letošním jubilejním ročníkem převzal i jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD).

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

V posledních letech se pivaři nestačí divit a museli se přizpůsobit mnoha novinkám. Nyní jako by jim došla trpělivost a vracejí se opět k poctivému pivu.

Tomu z regionálních českých pivovarů, které nepatří do žádné pivovarnické megaskupiny se sídlem třeba někde v jižní Africe. Konzumenti se shodují, že překvapení už bylo dost.

Zlatý mok s majestátem českého piva se totiž vyrábí různě v Evropě a zástupci všech mega pivovarů svorně tvrdí, jak na výrobu v zahraničí „přísně“ dohlíží sládek z Česka. V této souvislosti se nabízí otázka. Jaký je to sládek, který nepozná to, co odhalí konzument s prvním douškem? Bohužel za vším stojí orientace na profit a nikoli na konzumenta a kvalitu produktu.

Současně však jedna dobrá zpráva. Na trhu stále existuje řada českých pivovarů a regionálních značek, vyráběných klasicky podle tradičních postupů. Jsou to ti, kteří nepodlehli tlaku nadnárodních gigantů. Podařilo se jim prosadit právě díky poctivé klasické výrobě, jedinečné chuti piva a přízni konzumentů.

Zdroj: Zubr.cz

Rozdíly jsou veliké: v chuti i výrobě. Pro tradiční české pivo je typická klasická technologie výroby. Užívají se tradiční receptury a proces jeho vzniku je dlouhý a náročný.

Vyžaduje nejen mimořádně kvalitní suroviny, ale také přesné dodržování postupů a stále se tady uplatňuje vysoký podíl lidské práce.

Klasická výroba piva má v Česku dlouhou tradici a pro zbytek světa určila pivní standard, kterým je české pivo bezesporu i dnes.

Klasický technologický postup je spojen s vysokými nároky již na kvalitu surovin, ze kterých se na varně připraví sladina a to zásadně dekokčním rmutováním. Jedná se o přesně definovaný proces, při němž se přečerpáváním rmutů, přihříváním a vařením získá sladina s ideálním složením pro střední prokvašení.

Střední prokvašení je jedním z důležitých procesů ovlivňujících chuť piva.

Klasická výroba respektuje tradici a zásadně odmítá přidávání chemických přípravků, vše se děje na přírodní bázi.

Kvašení probíhá v maloobjemových otevřených kádích při teplotách do 10oC po dobu 7-10 dnů při použití středněprokvašujícího kmene kvasnic.

Dlouhodobé zrání v ležáckých tancích trvá 30 – 45 dnů při 2oC. Klasická technologie je typická nejen svou časovou náročností a s tím spojenými energetickými náklady, ale i vysokým podílem ruční práce. Odměnou je pak pivo plné a harmonické chuti s velmi dobrou pitelností, která nabádá k delšímu posezení.

Naproti klasické výrobě stojí velkoobjemová výroba piva.

Dříve byla u nás neznámá a její masivní uplatnění souvisí se vstupem zahraničních firem do českého pivovarnictví. Ty v 90. letech minulého století začaly skupovat české pivovary a hned nato měnit výrobu z prostého důvodu, kterým je zisk.

Jde o jednoznačné upřednostnění výrobních nákladů před kvalitou produktu a šetřit se začíná hned při výběru surovin. Největší producenti běžně používají např. náhražky sladu a díky tomu pak musí přidávat umělé enzymy. Tedy přirozený vznik piva se naruší hned v počátku. Z úsporných důvodů je urychlen i proces rmutování.

Zcela běžnou praxí je pak ředění piva na danou stupňovitost. Europiva se běžně vaří na vysokou stupňovitost a vodou se ředí až v hotovém stavu.

Rozdílné je i kvašení a dokvašování piva. Probíhá v jediné velkoobjemové nádobě a opět jde o zrychlený proces. Aby v pivu nezůstaly pachuti, musí se použít hlubokoprokvašující kmen kvasnic. Výsledkem je chuťově fádní, unifikované a obvykle přesycené pivo, které bývá označováno jako eurobeer, resp. europivo. Tento termín reaguje na fakt, že se tak prakticky ztrácejí rozdíly mezi produkty různých pivovarů.

10 x nej pro klasickou výrobu piva

spojení s tradicí českého pivovarnictví

pivo vzniká ze surovin prvotřídní kvality a přirozenými procesy

dekokční rmutování

vaření na stupňovitost

nepoužívají se žádné chemické přípravky

dvoufázová výroba, tzn. oddělené kvašení od dokvašování

dlouhodobé zrání

vysoký podíl ruční práce

jedinečná charakteristika piva

pro pivo je typická lahodná, harmonická a plná chuť, optimální říz, zlatožlutá barva, hustá pěna.

Velkoobjemová výroba piva

v Česku nemá tradici, uplatnila se zejména s nástupem zahraničních vlastníků

toleruje částečnou náhradu sladu levnější surovinou např. ječný šrot

pivo se v hotovém stavu ředí vodou

toleruje použití chemických přípravků např. umělých enzymů, barviv nebo stabilizátorů pěny

urychlené kvašení i dokvašování probíhá v jedné nádobě, pivo nemá čas dozrát

chybí charakteristika piva. Europiva jsou chuťově identická

pivo se vyznačuje prázdnou chutí, často nadměrným řízem, světlejší barvou.

Zdroj: Zubr.cz

Chýnovský pivovar je památkou, která léta chátrala. Nyní má naději, že se do něj vrátí život i chmelový mok.

Bohatou historií se může pyšnit donedávna opuštěný objekt tehdejšího Schwarzenberského pivovaru v Chýnově. Technická památka léta chátrala, ale v současnosti se zdá, že se blýská na lepší časy.

Přestože hned po roce 1989 existovalo několik projektů na rekonstrukci, žádný se nezačal realizovat. Naději dala v létě loňského roku společnost Walboria, která pivovarský areál zakoupila.

Záměrem je přestavba chátrajících objektů na multifunkční turistické zařízení s wellness centrem.

„Nyní už v objektu funguje masážní studio. V průběhu ledna, února by měla být spuštěna infrasauna, otevřená bude i místnost pro různé druhy cvičení a kulturní akce, jako malé koncerty či autorská čtení. Letos chceme hlavně opravit střechy a udělat půdní vestavby s apartmány. Bude záležet na úřadech,“ říká majitel pivovaru Stanislav Valek.

Sen o vaření

Větší koncerty by podle něj mohla nabídnout rozsáhlá sklepení, která jsou ale v současnosti ještě nepoužitelná. V plánu je i výstavba malého krámku s bio kávou a čajem, pravidelné měsíční české jarmarky před pivovarem. Časem by se snad mohlo obnovit i vaření piva.

„To je takový můj sen. Podle mě by se v pivovaru mělo vařit pivo a svého času bylo prý chýnovské pivo vyhlášené. Tady by šlo o to, co by se vyrobilo, to by se vypilo. Uvidíme v další fázi rekonstrukce,“ prozradil Valek.

O wellness víkendy, které by se měly v budoucnu v objektu o 1500 metrech čtverečních uskutečňovat, je už nyní podle Valeka zájem. „Lidé z Prahy mají o tento druh relaxace zájem skoro pořád, rádi vyjedou na čerstvý vzduch. Není to ale jen o lidech z Prahy, obecně jsou jižní Čechy velice atraktivní. Je škoda možností nevyužít,“ dodal.

Název objektu ještě není. Valek ale uvedl, že by v něm rád zachoval Chýnov a uvítá jakékoli nápady týkající se provozu pivovaru ze strany veřejnosti.

Rekonstrukce pivovaru by měla probíhat postupně. V další etapě oprav je plánována úprava objektu bývalých lednic na penzion s asi 20 pokoji a vlastním sociálním zařízením. Vše by mělo odpovídat industriálnímu charakteru objektu. Řešení úprav vnějšího vzhledu budovy by mělo respektovat podobu schwarzenberského pivovaru druhé poloviny 19. století.

Staletá historie

Schwarzenberský pivovar v Chýnově byl postavený současně s výstavbou vodovodu v roce 1581 majitelem hradu Zdeňkem Malovcem z Chýnova. Pivovar často měnil majitele.

Nějakou dobu jej vlastnili Vencelíkové z Vrchovišť, po nich královská komora, od které jej získala knížata z Eggenberku. Lepší časy pivovaru přichystali Schwarzenbergové v letech 1877 až 1880, kdy pivovar prošel rozsáhlou přestavbou, při které bylo vystavěno nové chladné hospodářství a varna. Rod jej vlastnil do druhé světové války – posledním majitelem byl Adolf kníže Schwarzenberg.

Poté byla na pivovar uvalena národní správa a poslední pivo v něm bylo uvařeno tři dny před koncem roku 1948. Poté sloužil jako sklad třeboňského piva. Od 70. let byla jeho část využívána JZD na sklady a kanceláře. Dnes bude z pivovaru relaxační centrum a středisko kulturně společenských aktivit.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: David Peltán | Foto: Stanislava Valeka

Chrám chmele a piva v Žatci bude mít unikátní svítící rozhlednu, pod ní infocentrum či minipivovar

Zářící pivní maják v Žatci uvidí v budoucnu i lidé z Klínovce, Mostu či při jízdě od Prahy. A díky originálnímu znamení budou vědět, že v Žatci se právě koná velká akce, na kterou by se měli vydat.

Ve městě se za 250 milionů korun staví Chrám chmele a piva a jeho součástí bude i unikátní rozhledna v podobě majáku. Svítit bude o Dočesné nebo při Chmelfestu, tradičních žateckých slavnostech.

Z nové atrakce ale nemají těžit jenom turisté, nýbrž i místní lidé. Součástí chrámu bude i kavárna a dětské hřiště. Maminky si tak mohou povídat, zatímco jejich děti si budou hrát pod střechou či v zahradě. Taková služba lidem v Žatci prozatím chybí.

Žatecká radnice už vybrala manažera, který bude mít chrám a jeho fungování na starosti. Jiří Vent je na svém postu od začátku roku. V budoucnu má šéfovat týmu rozšířenému o další pracovníky.

„Kolik jich bude v chrámu pracovat, v současné době ještě nevíme. To se všechno ukáže teprve v praxi. Podmínkou evropské dotace nicméně bylo, že musí vzniknout minimálně šest pracovních míst,“ poznamenal Jiří Vent.

Dá se ale podle něj čekat, že pracovníků bude nakonec více, protože Chrám chmele a piva, což je v podstatě malá městská firma, bude mít povinností dost. V chrámu bude sídlit informační centrum pro turisty nebo restaurace s místy pod střechou i pod širým nebem.

„Bude tu také funkční minipivovar s výrobou až 200 tisíc piv za rok a degustační místností pro turistické výpravy,“ přibližuje Vent.

Stánek se bude starat také o prezentaci, a to jak svou, tak města. „Už připravujeme nový webový portál, který by měl být vstupní branou do města, jako to funguje třeba v Českém Krumlově,“ říká Vent.

Na webových stránkách se mají objevovat informace o kultuře, společenských akcích, možnostech stravování či ubytování.

Podle Venta tak bude chrám s čtyřicet metrů vysokou svítící věží patřit společně s dalšími chmelařskými objekty kolem náměstí Prokopa Velikého k největším turistickým lákadlům na severu Čech.

„Vedle Labe a jeho lodní dopravy či skal Českého Švýcarska to bude největší atrakce v kraji,“ je přesvědčen manažer chrámu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal

Středočeské pivní slavnosti chce uspořádat Středočeský kraj. Slibuje si od toho rozvoj cestovního ruchu a zároveň podporu malého a středního podnikání.

„Kraj má nějakých sedmnáct menších a větších pivovarů. Oslovíme je a chtěli bychom festival uspořádat v první polovině května,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje Marcel Chládek. Pivovary by to přivítaly. „Každou slavnost vítáme, protože bychom rádi pronikli nejen do Příbrami, ale i dál,“ reagoval Tomáš Kopřiva, obchodní ředitel pivovaru Herold v Březnici.

„Loni v létě, když se otevírala v Příbrami nová pěší zóna, jsme tam měli stánek a sklidili jsme velký úspěch. Udivuje mě ale, že lidé si myslí, že pivovar už dávno nefunguje. Přitom si lahve kupují v supermarketech,“ poznamenal Kopřiva s tím, že i oni letos chystají pivní slavnosti. „Loni jsme to nestihli, ale letos bychom na konci léta určitě chtěli slavnosti uspořádat. Má to vždycky velkou odezvu,“ dodal.

Kraj si vytipuje tři města, kde by se festival mohl konat, z nich potom vybere jedno. Na festivalu by se jednak představily pivovary, jednak by byly připraveny různé soutěže, jako třeba o nejlepší pivo nebo klání družstev jednotlivých pivovarů. Na slavnostním večeru by potom byl vyhlášen nejlepší tým, nejlepší pivo a také miss pivo.

Kraj teď najde manažera projektu, který se se všemi středočeskými pivovary zkontaktuje a vybere festivalové město. Podle Chládka by další ročník soutěže mohl probíhat celý rok, soutěžilo by se v jednotlivých kolech třeba přímo v pivovarech a ročník by vyvrcholil jednodenním finále.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Už dnes ráno začne v táborském infocentru na Žižkově náměstí předprodej vstupenek na jubilejní XX. Reprezentační slavnosti piva v Táboře. Ty se konají od 2. do 5. února v hotelu Palcát.

O lístky bývá tradičně obrovský zájem: "I když otevíráme až v 9 hodin ráno, už několik let se stává, že lidé první den předprodeje čekají před infocentrem třeba už od sedmi. A je jedno, jestli je minus dvacet stupňů, prší, nebo je sněhová kalamita," říká vedoucí infocentra Michaela Kalousková. Ve frontě ale podle ní většinou vládne dobrá nálada, lidé mají s sebou termosky s čajem nebo grogem a někdy nechybí ani slivovice.

Největší zájem bývá o vstupenky na pátek, které se obvykle vyprodají v řádu hodin. I na další dny jdou lístky rychle na odbyt. Pořadatelé letos neberou žádné rezervace a vstupenky nelze ani objednat. Kdo chce na slavnosti, musí si prostě vystát frontu.

Cena vstupenek se pohybuje od 90 korun na úterý po 120 korun na pátek. Slavnostem jsou vyhrazeny všechny prostory hotelu Palcát. Denní kapacita je zhruba 1 000 míst. Lidé mohou ochutnat na 90 druhů piva u více než 30 stánků. Letošní specialitou bude jubilejní táborský ležák, který nechali pořadatelé uvařit speciálně pro XX. ročník slavností.

Infocentrum na Žižkově náměstí je otevřeno ve všední dny od 9 do 16:30 hodin. O víkendech je zavřeno.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Autorka: Jana Kopřivová

Havranie, no aj blond vlasy, podmanivé úsmevy, šarmantné pohľady, oči plné lesku. Ženská krása sa dá zobraziť tisícmi rôznych spôsobov. Trebárs aj na plechovkách od piva. Tento spôsob pripomenutia ženy ako toho najkrajšieho, čo príroda stvorila, praktizuje už roky pivovar Tennents z mesta Glasgow v Škótsku.

Pre konzumentov zlatého moku, ale aj obdivovateľov krásy spustil do obehu už okolo tisíc druhov plechoviek. Na každom druhu je iná kráska. Časť z nich je aj na Slovensku.

Tridsaťštyriročný Banskobystričan Martin Turčan má vo svojej zbierke asi štyridsať kúskov z plejády originálnych plechoviek pivovaru Tennents. Považuje ich za jedny z najvzácnejších vo svojej zbierke. A tá je mimoriadne rozsiahla. "Za asi sedemnásť rokov, počas ktorých sa venujem zberateľstvu plechoviek od piva, som zhromaždil okolo 10-tisíc kusov plechoviek. Okrem nich mám aj ďalších asi 3-tisíc plechoviek od nealkoholických nápojov," hovorí Turčan, ktorý medzi slovenskými zberateľmi pivných plechoviek jasne dominuje. Iní zberatelia nemajú v zbierke ani polovicu z Turčanovho počtu plechoviek.

Majiteľ najväčšej zbierky u nás, ktorý, mimochodom, pije pivo iba sporadicky, má v zbierke aj iné zaujímavé a vzácne kolekcie. Sú na nich zobrazené napríklad turisticky zaujímavé objekty sveta či rôzne druhy lokomotív. Keby plechovky povyberal zo škatúľ, kde ich má uskladnené, pripadať by si mohol aj ako cestovateľ po svete. "Moje plechovky pochádzajú asi zo 110 krajín sveta. S výnimkou Vatikánu či Monaka mám v nich zastúpenú takmer celú Európu, no zaujímavú kúsky mám aj z rôznych exotických krajín sveta. Plechovky mám z ostrovov Maurícius, Turks and Caicos či Reunion," poznamenáva Turčan.

V jeho zbierke nechýba ani asi 350 plechoviek od výrobcov piva na Slovensku, no po jednej "domácej" plechovke túži márne. "Ide o plechovku z kolekcie Zlatý bažant z konca šesťdesiatych rokov minulého storočia, na ktorej bol zobrazený kolektív hokejistov Československa, vtedajších majstrov sveta. Ak sa nemýlim, bol medzi nimi aj Václav Nedomanský, ktorý neskôr emigroval do zámoria. Túto edíciu potom vtedajší režim z obehu stiahol. Pokiaľ viem, spomínané plechovky majú vo svojej zbierke dvaja zberatelia. Jeden Talian a jeden Čech. S tým Čechom som hovoril, či by som si nemohol plechovku aspoň odfotiť, ale nesúhlasil," konštatuje zberateľ.

Aj keď je zbierka plechoviek Turčana suverénne najväčšia na Slovensku, za najväčšími zberateľmi ešte o dosť zaostáva. Svetový primát patrí zrejme dvojici mužov z Belgicka a Brazílie, ktorí majú vo svojich zbierkach okolo 80-tisíc plechoviek od zlatého moku.

Zdroj: Spravy Pravda.sk | Autor a foto: Štefan Rimaj