Český svaz malých nezávislých pivovarů chce sjednotit všechny zbývající výrobce piva s převahou českého kapitálu. Od poloviny května proto změní stanovy. Uvnitř svazu vzniknou dvě nové sekce, které se cíleně zaměří na minipivovary a podniky s výstavem větším než 200.000 hektolitrů. Sjednocením tuzemských výrobců se posílí jejich vliv na legislativu, řekl prezident svazu Jiří Fusek. Nové stanovy schválila v pondělí 21. dubna valná hromada, do dvou týdnů je svaz předloží k registraci na ministerstvo vnitra.

Svaz v současnosti sdružuje 16 podniků s ročním výstavem maximálně do 200.000 hektolitrů. "Nově chceme motivovat ke vstupu také minipivovary dodávající třeba do jednoho či dvou hostinců, a naopak větší pivovary, které jsou ještě v českých rukou," řekl Fusek.

Pivovarů s výstavem větším než 200.000 hektolitrů a českým vlastníkem je podle něj na trhu asi osm až devět, mimo jiné například pivovary v Přerově, Jihlavě či Protivíně. Svaz se bude snažit, aby do něj vstoupily všechny.

"Hledáme vlastní formu, jak vytvářet konkurenční prostředí na trhu. Poté, co Heineken koupil pivovar Krušovice a Drinks Union, už patří zahraničnímu kapitálu kolem 85 procent tuzemského trhu. Prostor pro české pivovary se tak postupně ztrácí," dodal Fusek.

Jedničkou na českém trhu je Plzeňský Prazdroj s podílem na trhu skoro 45 procent, který vlastní druhý největší producent piva na světě SABMiller. Na druhém místě jsou Pivovary Staropramen patřící světové jedničce z Belgie InBev. Třetí je nizozemská pivovarnická skupina Heineken.

Zdroj: M&M.iHNed.cz

Společnost Anheuser-Busch ve středu vykázala nižší čtvrtletní zisk, neboť američtí maloobchodní odběratelé nakupovali méně piva z velkoobchodu.

Největší pivovarnická skupina ve Spojených státech,

zahrnující značky jako Budweiser nebo Bud Light, vykázala za první čtvrtletí pokles čistého zisku na 510,9 milionu dolarů z 517,5 milionu před rokem.

Zisk na akcii díky nižšímu počtu akcií v letošním prvním kvartále stoupl na 71 centů ze 67 centů před rokem.

Čisté čtvrtletní tržby vzrostly na 4,10 miliardy dolarů ze 3,86 miliardy v prvních třech měsících loňského roku.

Anheuser-Busch čelí celé řadě nepříznivých faktorů od

vyšších cen energie a obilovin až po posun chuti amerických spotřebitelů od tradičních domácích značek k pivům ze zahraničí, vínu, lihovinám či k malým várkám pivních "speciálů".

Anheuser ovšem získal akciové podíly v mexickém pivovaru Modelo a čínském Tsingtao a uzavřel dohody o distribuci se společnostmi InBev, Grolsch a Hansen Natural. Tyto dohody přidaly k domácímu portfoliu Anheuseru zahraniční značky jako Corona, Stella Artois či Beck, které se tak staly zdrojem růstu v době oslabení vlastních produktů.

Zdroj: Finance.cz

Rekonstrukce bývalého pivovaru v Jindřichově Hradci je opět o něco reálnější. Zastupitelé města totiž odsouhlasili vznik obecně prospěšné společnosti "Dům gobelínů, kulturních tradic a řemesel", jejíž založení bylo jednou z podmínek při žádostech o dotace z operačního programu na obnovu tradičních řemesel.

Nová společnost ve stoprocentním vlastnictví města ovšem umožní nejen přístup k penězům, ale zároveň by měla poskytovat lepší kontrolu nad využitím prostor. Konkrétní záměry, spojené s přesunutím tradiční gobelínky do areálu bývalého pivovaru, prozradil jindřichohradecký místostarosta Alfred Němec: "Prostory by jednak mohly sloužit k výstavě děl, ale také jako živá galerie, kde by byla vidět výroba gobelínů. Návštěvníci a zájemci o tento druh práce by mohli vidět, jak takový gobelín vzniká a jak pracná je rekonstrukce a zachránění starých gobelínů."

Právě živost a autentičnost by přitom měly do Jindřichova Hradce nalákat nové turisty a zdejší tradiční výrobě gobelínů dodat novou tvář. Nově upravené prostory bývalého pivovaru by navíc pomohli vylepšit prohlídkovou trasu, která vede od zdejšího zámku přes jezuitský seminář s Muzeem Jindřichohradecka až po jezuitskou kolej, kde má své sídlo Národní muzeum fotografie.

Rekonstrukce všech zmiňovaných objektů město podle odhadů přijde na více než 100 milionů korun. Zhruba než 90 procent této částky by přitom mohly pokrýt právě dotace.

Zdroj: Rozhlas.cz

Klasická česká technologie a tomu odpovídající vyšší cena. S těmito parametry se stále více prosazují v zahraničí tuzemské malé pivovary. Jejich export tak už neroste jen prodejem piv nižších tříd v zahraničních obchodních řetězcích, ale i stále větším zájmem o dražší prémiové moky. Někde, jako třeba v případě Ruska a humpoleckého Rodinného pivovaru Bernard jde přitom o nejdražší české pivo na tamním trhu.

Český svaz malých nezávislých pivovarů tak odhaduje, že letos vzroste export osmnácti členských firem v průměru o dvacet procent.

Česká kvalita

"Vyvážet do řetězců za nízkou cenu, je krátkozraké. A ničí to pověst českého piva," říká prezident Svazu malých pivovarů a spolumajitel Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. Loni z celkové produkce 167 tisíc hektolitrů vyvezl do desítky zemí 20 tisíc hektolitrů, letos očekává nejméně 25 tisíc.

"Nám celková výroba letos narůstá o 25 procent, export tomu bude zhruba odpovídat," přidává se spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard. Už dnes vyváží na Slovensko, do Německa a dalších více než deseti zemí 12 procent z celkové produkce 156,5 tisíce hektolitrů.

A takový Američany ovládaný Pivovar Herold z Březnice loni vyexpedoval za hranice, především do Anglie, 40 procent své celkové výroby a letos podíl podle ředitele Davida Porteouse vzroste zhruba na padesát procent. Ani on neprodává lacino. V Anglii někde i za dvě libry, srovnatelně s nejdražšími tamními značkami.

"Levné pivo si může zákazník koupit kdekoliv. V tom konkurují hlavně laciná polská piva. Naše šance uspět je ale založena na tradiční české kvalitě, a tedy za odpovídající cenu," říká Porteous.

Touto cestou chce nyní jít i Pivovar Jihlava. Ještě v roce 2006 vyvážel přes svého jediného importéra a zároveň většinového spoluvlastníka, jímž je belgický Bockhold N.V., do zahraničních řetězců 70 procent z celkové výroby 280 tisíc hektolitrů.

Loňským odchodem Belgičanů přišel jihlavský Ježek prakticky o veškerý export a výroba klesla na necelých 100 tisíc hektolitrů. Většinový podíl nyní vlastní tuzemské uskupení K Brewery a mění se i exportní strategie.

"Hledáme nové obchodní partery. Tradiční, a tedy i cenou odpovídající české pivo, to je jediná cesta," říká ředitel pivovaru Jan Kylberger.

Soupeření s kolosy

Malé pivovary, tedy ty, které vaří ročně do 200 tisíc hektolitrů, se podílejí na celkové české roční produkci 16 procenty. Všech 49 průmyslových pivovarů v zemi vyprodukovalo loni 19,9 milionu hektolitrů piva, z toho nynějších 32 malých pivovarů něco přes 3,2 milionu hektolitrů.

Zatímco ale zavedené exportní giganty typu Plzeňského Prazdroje, Staropramenu či Budějovického Budvaru využívají už dávno budované prodejní sítě v cizině, ti malí začali s exportem většinou až po našem vstupu do Evropské unie.

Nadnárodním kolosům nemohou malé pivovary konkurovat ani produkcí a často ani cenou. I to je jedním z důvodů, proč se snaží prosadit dražšími originály. A to i v cizině.

Celková produkce tuzemských pivovarů byla sice necelými dvaceti miliony hektolitrů rekordní, ale doma z toho prodaly firmy 16,3 milionu hektolitrů, což je v porovnání s předchozím rokem jen o 0,3 procenta více.

Větší úspěchy zaznamenal právě vývoz - narostl o 1,6 procenta na 3,6 milionu hektolitrů.

Největší podíl z této sumy už tradičně připadá na Plzeňský Prazdroj, který z necelých devíti v Česku uvařených milionů hektolitrů vyvezl 850 tisíc hektolitrů zlatavého moku za hranice.

Zdroj: M&M.iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Cena piva v rukou nejvyšších funkcionářů KSČ a mnohdy bídná kvalita pěnivého moku. I tak vypadá historie piva v Česku. Novinky přinášejí pohled do minulosti, jak se vyvíjela průměrná cena lahvové desítky v obchodech za uplynulých téměř padesát let.

V roce 1961 si zákazník mohl na lahvové desítce pochutnat v průměru za tehdejší 1,70 Kčs. Podle údajů Českého statistického úřadu se pak přes dvě desetiletí cena vůbec nezměnila, až mezi v roce 1984 podražila na 2,50 Kčs, kde zůstala až do revoluce.

Rozsáhlé změny přinesla až devadesátá léta, jak do kvality, chuti, množství značek a samozřejmě i ceny.

O ceně se rozhodovalo na ÚV

"Cena byla dříve politickou otázkou,“ řekl Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Novinkám prozradil, že jeden čas působil jako cenový gestor. "Nejvyšší stranické orgány rozhodovaly, zda pivo podraží a o kolik. Mě pak na několik dní zavřeli do zámku v Kolodějích a podle určitého vzorce jsem dělal cenu piv v celé republice,“ vysvětlil Veselý.

Jak dále vysvětlil, znamenalo to, že měl například nakázáno, aby lahvové pivo mělo stát jako v hospodě čtvrté cenové kategorie. Podle podobných pravidel pak stanovil veškeré ceny. "Poté přišla komise, která vše zkontrolovala a popřípadě udělala ještě nějaké úpravy,“ dodal odborník.

Podle něj ale některé změny nebyly v souladu s pravidly, podle kterých se měl sám řídit. Posléze se dozvěděl, že ceny nakonec upravil i sám tehdejší generální tajemník KSČ Miloš Jakeš.

Ceny uvedené v článku jsou průměrem všech lahvových piv s obsahem alkoholu 3,4 až 4,1 %, které bylo možné zakoupit v obchodech od roku 1961. Vyplývá to ze statistiky Českého statistického úřadu. Co do značek jsou v průměru započítány piva velkých pivovarů, ale i menších regionálních.

S cenou vzrostla i kvalita

Zdražení o stovky procent během jednoho desetiletí se může zdát příliš agresivní, ale s cenou rostla především kvalita. "Všechno v devadesátých letech podražilo, ale růst cen u piva byl v zásadě pomalejší než u jiných potravin,“ komentoval Veselý.

Podle něj si navíc v současnosti může každý koupit ze svého platu více piv než za minulého režimu, kdy o cenách piva rozhodovali funkcionáři KSČ. Kvalita piva navíc podle něj byla tehdy rozličná. "Lidi v obchodech otáčeli lahve hrdlem dolů, aby zjistili, zda v ní nejsou usazeniny. Trvanlivost piva byla kdysi jen sedm dnů,“ připomněl Jan Veselý.

V minulé éře působilo v tehdejším Československu na osm velkých pivovarních podniků, rozdělené byly podle krajů.

Pivo "PITOMOST"

Pamětníci si jistě vzpomenou na takový unikát, jakým bylo Pito. Název nealkoholického piva byl složen z písmen slov "PIvo“ a "auTO“.

"Vyráběl ho Pivovar Most a jelikož se nedalo vůbec pít, lidi mu říkali pitomost,“ dodal Veselý.

I v současnosti je ale možné narazit v obchodech na piva pochybné kvality. Jedná se především o "neznačková piva“ za velice nízkou cenu. Dohromady je pak možné zakoupit kolem 400 druhů nejrůznějších piv.

Zdroj: Novinky.cz

Znalci zlatavého moku z jihlavského Svazu pivních turistů přijeli v neděli z Komárna ze setkání s maďarskými kolegy.

Obě skupiny polečně navštívily minipivovar Sigip na maďarsko-slovenských hranicích a s jižními sousedy se u pěnivého nápoje dohodly na další spolupráci.

Za více než deset let činnosti se jihlavský spolek propracoval na republikovou špičku znalostí v oboru pivovarnictví a degustace piva. Jeho členové z nejrůznějších pramenů získávají informace a rozšiřují poznatky o výrobě piva v tuzemsku i ve světě.

Dokáží vysvětlit i technologické postupy přípravy nápojů, podobných pivu, vařené domorodci v oblastech rovníkové Afriky a mnoho dalších zvláštností kolem celosvětové produkce piva.

„Zatím nemáme vzorky z Arktidy a Antarktidy,“ posteskli si členové spolku.

V těchto dnech překročili magickou hranici degustace 1750 druhů piv z celého světa. O každé ochutnávce si vedou pečlivé záznamy.

„Letos chceme pokořit hranice dvou tisíc ochutnaných piv,“ prozradil jednatel SPT Martin Povýšil.

„Dá hodně práce shánět vzorky, které společně testujeme, ale svému koníčku se věnujeme s láskou,“ dodal jednatel SPT.

Zdroj: Jihlavský deník | Autor: Stanislav Jelínek

Prvním kolem začala v prostorách velkopopovického pivovaru soutěž o nejlepší české pivo letošního roku. Celkem do ní české pivovary přihlásily 64 značek. Letošní ročník bude mít stejně jako loni pět kategorií, informoval výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Tradičně nejvíce přihlášených je světlých ležáků - 23 značek. V kategorii světlá výčepní piva bude v dvoukolovém klání soutěžit 19 druhů, tmavých výčepních piv šest, tmavých ležáků sedm a stále populárnějších nealkoholických piv bylo do soutěže přijato devět.

Český svaz pivovarů soutěž České pivo považuje za prospěšnou pro české pivovarnictví a jako jedinou tuzemskou akci mezi soutěžemi piv ji garantuje. Výsledky testování jsou podle svazu objektivní a nestranné.

"Zkoumány jsou senzorické vlastnosti piva, kontroluje se původní extrakt, tedy zda pivo odpovídá přihlášené kategorii, dále se vyhodnocuje, která piva nejlépe chutnají," uvedl Veselý. Vzorky do soutěže jednotlivé pivovary neposílají, ale jsou přímo ve výrobních závodech odebírány komisí Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS). "Není proto možné vybírat ty nejlepší várky. Degustacím je přítomen notář, což podtrhuje již tradiční nezávislost a nestrannost vyhodnocovacího procesu," dodal Veselý.

Svaz chce navíc dosáhnout stavu, kdy všichni hodnotitelé budou mít degustátorské zkoušky. Zatím totiž ne všichni sládci a další pivovarští odborníci, kteří soutěžící piva hodnotí, tuto kvalifikaci mají.

Vítězem loňské soutěže se v kategorii světlý ležák stalo Starobrno Medium z pivovaru Starobrno. Mezi světlými výčepními pivy vyhrál Braník z Pivovarů Staropramen a vítězství z předchozího roku v kategorii tmavých ležáků obhájil Primátor Premium Dark z Pivovaru Náchod. Premiérovou soutěž tmavých výčepních piv vyhrál Pivovar Janáček s pivem Janáček tmavé. Rovněž poprvé v historii se soutěžilo v kategorii nealkoholických piv, kterou vyhrál Bernard Free z Rodinného pivovaru Bernard.

Druhé kolo soutěže České pivo 2008 se uskuteční 17. a 18. června opět v pivovaru Velké Popovice. Vítězové kategorií budou vyhlášeni 25. září v Praze během Svatováclavské slavnosti českého piva. Za chod, organizaci, technickou část soutěže a vyhodnocení výsledků odpovídá VÚPS.

Akce je součástí dlouhodobého projektu Českého svazu pivovarů a sladoven České pivo naše pivo. Jeho smyslem je seznamovat veřejnost s historií i současností výroby piva v českých zemích, s tím, co pivo obsahuje a jakým způsobem ovlivňuje lidský organismus, a zlepšovat image piva.

Zdroj: Marketing & Media

Čtyřdenní festival, plný rockové hudby a hektolitrů piva je téměř za dveřmi. Kulturní program bude letos hostit skutečně zvučná jmén, nově na něj přispěla i radnice. Pořadatelé očekávají, že na Lazce může přilákat až dvacet tisíc návštěvníků. Vloni tato akce vyvolala i stížnosti nekterých místních. Jak dopadne letos?

Největší akce masové zábavy v Olomouci, Pivní festival, vypukne ve středu 7. května a bude čtyři dny středem dění na Lazcích.

Pořadatelé čekají hodně přes deset tisíc návštěvníků. S touto skutečností musí počítat jak policie, tak i obyvatelé Lazců. Vloni se akce konala na Lazcích poprvé a pokud jde o veřejný pořádek obešla se bez větších problémů.

Divokej Bill, Peha, No Name, Kryštof, Support Lesbiens – na letošním ročníku Olomouckého pivního festivalu se představí špička české a slovenské hudební scény.

Účast takových jmen se samozřejmě projevila na celkovém rozpočtu přehlídky. Ten je v historii akce rekordně nejvyšší. Letos s ním organizátorům významně pomohlo i město Olomouc.

„Rozsah opatření je plánován ve zhruba stejném rozsahu jako v loňském roce. Policisté ve spolupráci s městskými strážníky budou dohlížet na veřejný pořádek a dodržování nočního klidu. Pokud by docházelo k nějakým výtržnostem budou připraveni adekvátně zakročit,“ řekla mluvčí olomoucké policie Jitka Dolejšová.

Pivaři mi vadí

„Nedalo by se něco dělat a najít jiné místo pro konání pivního festivalu? Tento rok bude naneštěstí opět čtyřdenní,“ svěřila se Olomouckému deníku s obavami paní Grygová z Olomouce.

„Torzo, které zbylo z kdysi skutečné funkční dostihové dráhy, je jednak řadu dní nepřístupné už před zahájením akce kvůli montáži stánků a přípravě areálu, po akci je to zasviněné místo, kde musí člověk dávat pozor na to, kam a hlavně do čeho šlape. Vždyť pivo se může pít kdekoliv, zelená louka k tomu není zapotřebí,“ dodala čtenářka Grygová.

Lazce si nestěžují

Náhodně oslovení obyvatelé Lazců se ale festivalu nijak neobávají. Na akci si nestěžovala mladá maminka, která na Lazcích bydlí.

„Moji rodiče, kteří mají byt přímo u baseballového hřiště, si však na hluk stěžují často. Festival trvá pár dní, tak se to dá vydržet. Chápu, že město nemá jiné vhodné prostory, kde takové akce pořádat. Lidé to prostě musejí nějak přetrpět,“ řekla Olomoučanka.

Podobný názor zastává také seniorka Dobroslava Vozarová, která bydlí přímo v Lazecké ulici.

„Nevadí mi hluk z pivního festivalu a ani z cirkusů, které tady občas hostují. Žiji tady od mých deseti let, takže pamatuji dobu, kdy se na místní dráze pořádaly dostihy. Bývala to obrovská událost pro celé město. Je škoda, že už tady nic takového není,“ posteskla si Vozarová.

Zdroj: Olomoucký deník

Trachta břeclavského piva byla vskutku stylová. Poslední bečku spojenou s veřejným rozloučením s Podlužanem totiž uspořádal břeclavský hostinec Hanačka. Jeho majitelkou je Olga Kelemenová, která provozuje i známé břeclavské pohřebnictví.

„Naše hospoda byla tradičním výčepem Podlužanu. Břeclavské pivo brala už od třicátých let, kdy ji děda s mojí babičkou otevřeli. Není divu, vždyť její otec byl tehdy ředitelem břeclavského pivovaru,“ vzpomínala Kelemenová.

Dodnes ji mrzí, že tradice vaření piva z města zmizela. „Vaření piva dělalo Břeclavi velkou slávu. Než ovšem začali komunisté vařit patok. Po revoluci se bohužel nenašel nikdo, kdo by chtěl pivovar postavit na nohy. Spíše naopak. Vystřídali se v něm lidé, kteří na něm chtěli zbohatnout a spíše ho vytunelovat,“ hodnotí s odstupem pravnučka někdejšího ředitele.

Pivovar s bohatou historií prodal stát novým majitelům v roce 1994. To se se mu stalo osudným. Poslední várka piva byla v Břeclavi vyrobena v roce 1996. Dnes je z části pivovaru šicí dílna. A další prostory stále čekají na využití.

„Je to škoda, hlavně v devadesátých letech to byla úžasná éra. Pamatuji si, že když jsem v roce 1992 přebírala hospodu, dělali jsme za den takový obrat, jako dnes za tři,“ vracela se zpátky Kelemenová. Dodnes je přesvědčená, že Podlužan tak neslavně dopadnout nemusel. „Kdyby přišel někdo schopný, kdo by nechtěl hned vydělat, mohlo to dopadnout jinak. Kančí obora má výbornou vodu, která hned tak někde není. Na tom se dalo stavět,“ připomněla.

Podle ní je chyba, že si lidé na Břeclavsku více nehledí osvědčených tradic. „Mrzí mě, že se u nás ztrácí tradice. Že lidé kvůli dvěma korunám budou klidně chválit japonské pivo, i kdyby to byla voda z kaluže,“ vyjádřila se pětatřicetiletá žena, která chce známou břeclavskou hospodu i bez Podlužanu za každou cenu zachovat.

„Snažíme se zuby nehty. Myslím si, že i radnice by měla dávat vydělávat hlavně břeclavským firmám. A každý Břeclavák by měl podporovat vše břeclavské,“ uvedla.

Ve své hospodě už dvanáct let čepuje Starobrno. „Bylo nám nejbližší, je to jihomoravský pivovar. Kdyby ale existoval Podlužan, točili bychom Podlužan. Možná už by nebyl jediný, ale určitě bychom se místní pivovar snažili jako odběratelé podpořit,“ řekla.

Myšlenka na oživení Podlužanu je ovšem podle ní dnes už mrtvá.

S takovým bláznivým nápadem by musel přijít hodně bohatý člověk a velký patriot. A takový už dnes není. Není to reálné,“ myslí si Kelemenová.

Zdroj: Břeclavský deník | Autor:

Michal Šupálek

Místní podnikatelé se rozhodli vrátit Bruntálu po šedesáti letech vlastní pivo. Měli by však nejen rozšířit počet malých pivovarů v zemi, ale zároveň koketují s myšlenkou použít při výrobě jednoho z druhů chystaného piva i léčebnou vodu z lázní v blízké Karlově Studánce. „Pivo se vařilo v Bruntále téměř čtyři sta let. Jenomže v roce 1958 vše skončilo. Byl to jak důsledek toho, že po válce museli Němci z Bruntálu pryč, tak nových komunistických pořádků,“ říká Petr Andrle, člen družstva Návrat k pramenům, které hodlá do roka vzkřísit existenci bruntálského piva.

Bruntálské zámecké? Nebo Velmistr?

Sdružení má podobu sociálního družstva, pro něž není přední velký zisk, ale minimálně jednu třetinu jeho pracovníků budou tvořit zdravotně postižení lidé a senioři.

Nadšenci nechtějí konkurovat velkým pivovarům. Chtějí především dát Bruntálu zajímavost v podobě vlastního piva v příjemné vlastní hospůdce, kde budou i pivo vařit.

„Předběžně už i uvažujeme o názvu. Padají takové návrhy jako Bruntálské zámecké, které by připomínalo, že na zahradě bruntálského zámku stál kdysi pivovar řádu německých rytířů. Dalším z podobně odkazujících názvů je Velmistr,“ říká předseda družstva Oldřich Kodeda.

Petr Andrle doplňuje, že v hlavách nadšenců je i pivo, pracovně nazvané Lázeňské, při jehož výrobě by pivovar používal pramenitou vodu z lázeňské obce Karlova Studánka.

„Myslím, že v republice neexistuje pivo, které by se dělalo z léčivých pramenů,“ říká Petr Andrle.

Podotýká, že minipivovar by měl i vlastní místní speciality k jídlu. „Chtěli bychom se pokusit dodávat pivo i drobným podnikatelům na venkově.“

Z dob, kdy se ještě v Bruntále vařilo pivo, se dochoval slogan „O muzice, o bálu, chutná pivko z Bruntálu“. Podle pověstí se naučili první bruntálští osadníci vařit pivo od Keltů, kteří zde žili poschováváni v lesích. Právo vařit pivo mělo v Bruntále už na sklonku 13. století 109 domů. Záhy začala vařit pivo na svých statcích i šlechta a panský pivovar zřídil v Bruntále v letech 1556-1557 Jan starší z Vrbna. Další zmínka o pivovaru ve městě pochází z roku 1568, kdy Bernard mladší z Vrbna přenechal pivovar městu za čtyři vsi. Nový panský pivovar byl v Bruntále postaven roku 1653 Řádem německých rytířů.

Unikátním záznamem v bruntálských urbářích je přehled, kolik se toho vypilo a snědlo v bruntálském zámku v roce 1656. Starý měšťanský pivovar byl roku 1864 pronajat a posléze roku 1870 prodán Nathanu Hamburgerovi. Výroba piva byla však i nadále ztrátová, a nakonec došlo v roce 1908 k jejímu zastavení.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Petr Broulík

Buštěhradský pivovar je na prodej. Jeho majitel, firma Level, která ho chtěla zbourat a v areálu postavit byty, podlehla nátlaku místních obyvatel, památkářů a města. Ti proti demolici historických budov sepsali petici. Podepsalo ji kolem šesti stovek lidí.

„Pro areál nemáme uplatnění, ve své současné podobě a technickém stavu je pro nás nevyužitelný, proto jsme se rozhodli nabídnout jej k prodeji,“ uvedl člen představenstva firmy Vlastislav Paseka. Kolik bude firma za areál chtít, nezveřejnila.

„Firma je připravena jednat o ceně s kýmkoli. Město o koupi ale zatím neuvažuje,“ řekl starosta Buštěhradu Václav Nový.

„Podle mne jde o promyšlený úskok. Level bude požadovat nesmyslně vysokou částku, kupec se nenajde a firma to využije jako argument, že o pivovar nikdo nemá zájem a musí ho zbourat,“ uvedl kladenský architekt František Müller, který s demolicí areálu nesouhlasí.

Členové občanského sdružení Buštěhrad sobě, kteří proti demolici pivovaru nejvíce protestovali, rozhodnutí firmy vítají. „S vývojem událostí jsme spokojeni, snad se teď bezprostředně nemusíme obávat demolice. Máme naději, že pivovar by mohl být zachráněn a opraven. Doufáme, že se kupec najde,“ uvedla členka sdružení Daniela Javorčeková. Jeden z nejstarších pivovarů v České republice fungoval už v patnáctém století, současnou barokní podobumu dala přestavba podle plánů Anselma Luraga. Státem chráněná je však pouze jedna budova z celého areálu. Firma Level se objekt kvůli špatnému technickému stavu nejdříve pokusila prodat. Protože nenašla kupce, rozhodla se jej zbourat. Na místě chtěla postavit repliku pivovaru, v němž by byly byty.

Zdroj: MF Dnes.cz

Tři druhy piva dostanou k ochutnání návštěvníci Chmelařského muzea v Žatci. Sami určí, které jim chutná nejvíc. Ve druhém kole malé degustace pak musí podle chuťových vjemů rozhodnout, které pivo je to, které zvolili. „Když úkol splní, dostanou od nás glejt, že jsou mistrem chuti,“ říká manažer muzea Vladimír Valeš.

Degustace piva je jednou z novinek, kterou letos nabídne největší chmelařské muzeum na světě. Stovky exponátů v bývalém skladu a balírně chmele v Žatci zabírají 2500 metrů čtverečních. Letošní sezónu zahájí muzeum 3. května, kdy zároveň proběhne zábavné odpoledne Chmelfest, provoz potrvá až do října. Návštěvníci letos nově uvidí třeba i staré železniční pražce. Jak souvisí s pěstováním chmele? „Zjistili jsme, že to byl jeden ze způsobů, jak kdysi kotvili chmelnice. Častěji se ale používaly velké kameny,“ vysvětlil Valeš.

Většinu exponátů muzeum získalo před jedenácti lety při otevření. Nyní se objevují tak dvě novinky za rok. „Jsme rádi, že nyní máme nový zdroj. Pána v Zeměchách na Lounsku, který má sběrné suroviny a lidé mu tam občas dají věci, které je mu jako chmelaři líto vyhodit. Od něj je třeba stroj na postřik, který ve chmelnici tahali koně,“ uvedl Valeš.

Chmelařské muzeum v Žatci patří k několika málo institucím na světě, které se věnují výlučně chmelařské historii. Další jsou v Německu, Belgii nebo USA. „Jsou tu unikátní věci, jako třeba lis z roku 1890. Ojedinělé je ale i samotné muzeum, v němž se chmel kdysi opravdu upravoval. Třeba v bavorskémWolnzbachu mají krásné exponáty, ale mají je v moderní budově, které takový genius loci chybí,“ zdůraznil Valeš.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Tomáš Kassal

Na hradě Křivoklát by se po roce 2010 mělo obnovit vaření piva. Hrad je národní kulturní památkou, varna pěnivého moku proto bude ve sklepech bývalého knížecího pivovaru v podhradí. V těchto místech by měla vzniknout i restaurace s ubytováním.

Na Křivoklátě, jehož základy položil podle kronikáře Kosmase v roce 1109 český kníže Vladislav II., se pivo vařilo od roku 1517 do roku 1951. V loňském roce se do hradu symbolicky vrátilo právo várečné, bez nějž v minulosti nikdo nesměl pivo vařit.

"Nyní připravujeme dokumentaci pro stavební povolení a zajištění finančních prostředků, které by měly přijít zejména z evropských fondů," sdělil kastelán Luděk Frencl. Na dokumentaci chce přispět Středočeský kraj částkou 700 000 korun z přebytku hospodaření kraje z roku 2007. Rozdělením přebytku ve výši téměř 882 milionů korun se 14. dubna zabývalo krajské zastupitelstvo.

Obnova křivoklátského pivovaru by podle odhadů mohla stát až 80 milionů korun. V září loňského roku již rakovnický vikář Ján Petrovič požehnal základní kámen budoucího pivovaru. Stal se jím blok pískovce, který je spjat s historií Křivoklátu. Na hradě zůstal pravděpodobně po jeho přestavbě na přelomu 19. a 20. století.

Pivovar z roku 1517

První dochovaná zmínka o křivoklátském pivovaru je z roku 1547. Vařit pivo na této šlechtické usedlosti povolil Ludvík Jagellonský na začátku 16. století. Za oficiální datum založení pivovaru je považován rok 1517. Chod pivovaru zajišťovali sládci a poddaní, kteří pracovali na chmelnicích v podhradí.

V roce 1597 pivovar vyhořel při velkém požáru, který neušetřil ani královské komnaty. Další devastace přišla v období třicetileté války. Proto byl v roce 1652 postaven nový. Podle dobových materiálů se v té době na Křivoklátu ročně vařilo 54 várek a stržilo se 451 zlatých. Pivo bylo dodáváno do 13 krčem.

Velký rozmach pivovar zaznamenal od druhé poloviny 18. do 19. století po příchodu nových majitelů hradu, knížat z Fürstenberku. Byl vybaven novou varnou pánvicí a sušárnou, pro dostatek vody byl zřízen nový vodovod. Voda byla do litinové kašny na nádvoří přiváděna samospádem z několik kilometrů vzdáleného dvora Požáry.

Legenda z Křivoklátu? Dvacetistupňový Kastelán

Zatímco v roce 1877 zde zaznamenali roční výstav 8000 hektolitrů piva, po modernizaci v roce 1910 to bylo 17 000 litrů. Fürstenberkové skoupili a zavřeli pivovary v okolí, aby se tak zbavili konkurence. Po poklesu výroby v období první světové války se opět začalo na Křivoklátě vařit pivo ve větším množství - včetně vyhlášeného dvacetistupňového moku Kastelán.

V roce 1929 po prodeji hradu Křivoklát československému státu se pivovar stal součástí státních pivovarů s ročním výstavem téměř 10 000 hektolitrů piva. Fungoval až do roku 1951, kdy byl uzavřen na pokyn Národního památkového ústavu z důvodu ochrany historické památky.

Zdroj: Týden.cz | Foto: Profimedia

S originálním způsobem testování pitelnosti piva přišli japonští výzkumníci. Krysy daly českému pivu přednost před zahraničními.

České pivo má velmi vysokou pitelnost. Jednu z nejvyšších ve světě. Shodují se na tom tuzemští pivovarníci, vědci z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského i nejeden jejich kolega ve světě. A nic na tom nemění fakt, že kritérium pitelnosti nemá žádnou jednotku, nikdo ho neumí změřit. Jen ho umí tak trochu obecně popsat.

Se zajímavým testem přišli japonští výzkumníci, kteří postavili před laboratorní krysy misku s vodou a vedle s českým pivem. "Krysy se ze všeho pustily nejdřív do toho piva. Ale když pak vědci vyměnili české pivo za jiné zahraniční, daly krysy přednost vodě," popisuje s úsměvem kvality našeho moku Kosař. "Teď je otázka, do jaké míry to platí i pro lidi," dodává výkonný ředitel Českého svazu pivovarů Jan Veselý.

Vysoká pitelnost českého piva je jedním z argumentů předpokládaného zájmu o využití zeměpisného označení České pivo, jehož registraci letos připravuje Evropská unie. Ochranné označení má dát na etiketách vědět zákazníkům, že kupují to pravé pivo z Česka, uvařené výhradně z tuzemského ječmene, chmelu, zdejší vody, kvasnic a hlavně výhradně naší technologií, zejména důkladně provařeným rmutem.

"Vysokou pitelnost našich piv uznávají i ve světě. Už na předloňském jednání Evropské pivovarnické konvence v Edinburghu jsem byl vyzván pitelnost českého piva podrobněji popsat," říká znalec a výzkumník Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS) Josef Škach.

Popsat pitelnost ale nebylo jednoduché ani pro pivního vědce. Pitelnost, tedy jakýsi popis vlastností piva po opakovaném napití, překládají v zahraničí nejčastěji jako "drinkability" Zahrnuje nejrůznější vjemy a senzorické posouzení. "Z obecného hlediska se používá vyjádření - příjemné a bezpečné, zdravotně nezávadné pro pití s určitými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi," vysvětluje šéf VÚPS Karel Kosař. Zkrátka - po vypití prvního českého piva má konzument potřebu si dát další, i když už nemá pocit žízně.

Česká pivní klasika je i v čase moderních technologií, pivní globalizace i nejrůznějších speciálních piv pro tuzemské pivovary potřebou číslo jedna. Pro malé minipivovary i giganty na trhu.

"Za všech okolností se snažíme o zachování všech atributů tradičního vaření. Zákazník - našinec i cizinec - právě tohle vyžaduje," říká Martin Vávra, sládek pražského minipivovaru Pivovarského domu s roční produkcí tisíce hektolitrů.

A jasno má i vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Hlaváček, který řídí výrobu skoro devíti milionů hektolitrů. "Česká technologie, české suroviny, to je základ na kterém všichni stavíme. A kdo říká, že se pitelnost nedá měřit? Dá se přece měřit vypitým množstvím. Tedy těmi sto šedesáti litry na hlavu v Česku," říká sládek Hlaváček.

Zeměpisné označení České pivo má na rozdíl od dvou předchozích pivních registrací v Evropské unii - Bavorského a Brémského piva - přesně a do detailu popsanou specifikaci. Označení například nebudou moci užívat licenčně vyráběná piva z produkce Prazdroje, Staropramenu a Drinks Union. "Náš Pilsner Urquell má ale i tak sám o sobě renomé českého piva," neztrácí optimismus Hlaváček.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Mnoho let již na svou rekonstrukci čeká chátrající areál barokního pivovaru stojící mezi Dolním náměstím a třídou Svobody. Nyní to přece jen vypadá, že by budova z roku 1706 se vstupem z Lafayettovy i Uhelné ulice mohl dostat konečně novou tvář. Její majitel by zde chtěl vybudovat garáže a obchodní centrum.

Otázkou však zůstává, zda se na podmínkách rekonstrukce zachovávající historickou hodnotu stavby dohodne nynější majitel spolu s památkáři a olomouckým magistrátem.

Vlastníkem historického pivovaru a navrhovatelem jeho nového využiti je společnost Měšťanský pivovar Olomouc, která by chtěla v suterénu budovy postavit garáže a nad nimi obchodní centrum. Rozsáhlé podkroví hlavní budovy by pak zaplnily kanceláře.

Památkáři se však obávají necitelných zásahů do cenné architektonické památky.

„V budově je kvůli malým barokním oknům nedostatek světla, plánovaná přestavba těchto oken by ale zcela změnila technický charakter stavby,“ vysvětlil František Chupík z z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Dodal ale, že si pracovníci ústavu uvědomují obtíže s hledáním využití pro tak velkou budovu.

„Nechceme, aby tato památka svým špatným stavem dělala městu ostudu. Snažíme se být proto co nejtolerantnější. V některých ohledech ale ustoupit nemůžeme,“ doplnil Chupík.

Zástupci společnosti, která má zájem na rekonstrukci a využití svého objektu se chtějí ke stanovisku památkářů vyjádřit až po jeho písemném doručení.

„Nyní hledáme investora a zajímáme se o možné dotace na rekonstrukci,“ uvedla Jiřina Oslzlová, členka představenstva Měšťanského pivovaru.

Na olomouckém magistrátu zatím řeší podmínky návrhu společnosti o novém využití budovy.

„Ve věci je podána žádost o správní řízení, v tuto chvíli posuzujeme vstupní podmínky žadatele i památkového ústavu,“ informovala Vlasta Kauerová, vedoucí oddělení památkové péče.

Zda se podmínky památkářů podaří naplnit, a kdy by se mělo tedy začít stavět, zatím jasné není.

„Budova barokního pivovaru sice není v kritickém stavu, ale prodlužováním chátrání mohou vyvstat problémy, které by rekonstrukci více zkomplikovaly. Byly bychom rádi, kdyby se tentokrát přijatelné řešení našlo,“ uzavřel Chupík.

Fotogalerie zde ...

Zdroj: Olomoucký deník | Autor: Jiří Mareček

Pitelnost piva je v současnosti v centru zájmu jak pivovarských výzkumníků a technologů, tak dodavatelů surovin pro výrobu piva a také marketingových pracovníků u nás i v zahraničí. Hledá se odpověď na otázku, co je pitelnost a proč se jí nyní věnuje výrazně zvýšená pozornost. Základním ukazatelem pro celkové posouzení piva je hodnocení po jeho opakovaném napití, pro které se používá pojem pitelnost, v zahraničí drinkability. Prozatím neexistuje její formulace, ale lze ji do určité míry charakterizovat jako příjemné a bezpečné (zdravotně nezávadné) pití s určitými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi. Za zakladatele řešení problémů s pitelností piva je možno považovat české pivovarské odborníky P. Ferkla a J. Cuřína, kteří v roce 1979 studovali změny organoleptických parametrů piva ve vztahu k používání náhražek sladu a zkrácení doby zrání piva.

„Ve světě panuje obecné povědomí, že piva vyráběná v České republice mají vysokou pitelnost, což znamená, že pivo neslouží pouze k uhašení žízně, ale nabízí něco dalšího – příjemný prožitek – a nabádá k dalšímu napití, protože nevyvolává pocit přesycenosti," řekl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Tento názor o unikátnosti českého piva a jeho vlastnostech je přijímán i mezinárodní odbornou veřejností a důkazem může být i rostoucí obliba našeho piva především v zahraničí," dodal Jan Veselý.

„Jednotná definice pitelnosti piva nebyla dosud ani formulována, ani přijata. Z obecného hlediska se používá vyjádření ‚příjemné a bezpečné (zdravotně nezávadné) pro pití s určitými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi‘," uvedl RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. „Dosud však nejsou k dispozici prostředky pro obecné objektivní měření, které by tuto tezi potvrdilo, a proto je na pivovarských odbornících, aby ji potvrdili na základě obecně platných kritérií," doplnil Karel Kosař.

Klíčovou roli v ovlivňování pitelnosti piva mají technologové výroby piva. Kromě nich však konzumaci piva ovlivňuje široké spektrum profesí. Patří sem především pracovníci marketingu, restauratéři, kteří ovlivňují prostředí konzumace i jídelníček, dále politici a zákonodárci, kteří mohou regulovat legislativu spotřeby alkoholu. Svou významnou roli hrají i lékaři, neboť veřejnost citlivě vnímá informace o zdravotních účincích, a nepochybně i ekonomové s nástroji, jakými jsou cena piva a koupěschopnost, v neposlední řadě pak též média, která zprostředkovávají informace o pivu.

Aktuálnost řešení problémů s měřením pitelnosti piva nespočívá samozřejmě v diskusích o tom, které pivo je lepší. V podmínkách ekonomických tlaků je možno pitelnost (složitou rovnováhu v extraktové matrici piva) malým technickým či technologickým zásahem pozměnit, což může výrazně ovlivnit to, jak je pivo vnímáno spotřebitelem, a ve svém důsledku může změnit objem jeho konzumace. Avšak pro komplexní vyhodnocení dopadů u zákazníka zatím chybí precizní analytická metoda. Hlavní témata k řešení tohoto problému jsou proto vypracování metodiky stanovení pitelnosti piva, definice jednotky pitelnosti piva a klíčových extraktových složek jeho pitelnosti a také stabilita pitelnosti piva během skladování.

Zdroj: Heda.bloguje.cz

Čokolády s příchutí pomeranče, máty nebo chilli jsou už dobře zavedené, pivo obsažené v čokoládě však na svou premiéru teprve čekalo. Dočkalo se jí nyní v Aucklandu.

Novozélandský Auckland hostil v posledních dnech sjezd expertů na lahodný chmelový nápoj z celého světa. Jenže ti se více než pivem zabývali čokoládou s netradiční pivní příchutí, kterou na setkání přivezla Hanna Fredericková.

Zhruba čtyři stovky odborníků ze čtyřiadvaceti zemí se shodly, že jde o „výtečnou sladkost“, a vyzvaly cukráře a majitele čokoládoven ke spolupráci. Autorka pivně-čokoládové pochoutky přiznala, že se zpočátku bála, jak pivaři její sladkost, která pivo nejen obsahuje, ale tak po něm výrazně chutná, přijmou.

„Bylo těžké skloubit chuť piva a čokolády, aby byly v harmonickém poměru a ani jedna nepřevažovala,“ řekla Fredericková novinářům s tím, že dlouho vybírala z nespočtu pivních značek, které k čokoládě nejlépe sednou, až se rozhodla pro dva tmavé ležáky – Monteith´s Black a Speight´s Old Dark, které obsahují dostatek sladu.

„Nakonec se mi snad podařilo uvařit čokoládu plné chuti, v níž je ale zároveň výrazně cítit pivo,“ dodala cukrářka během setkání čtyř set odborníků na pivo vzatých.

Zdroj: Novinky.cz

Na olomoucké dostihové dráze poteče druhý květnový týden pivo proudem. Krajské město totiž bude již posedmé hostit festival milovníků pěnivého moku. Akce, která bude podle pořadatelů největší přehlídkou svého druhu v Česku, se zúčastní na 25 českých a zahraničních pivovarů.

Festival nabídne podle něj kromě známých značek také pivo regionálních pivovarů, jejichž produkce není v obchodech na Olomoucku běžně k dostání. "Celkově by mělo být na akci k dispozici minimálně 100 druhů piv. Účastníci budou moci ochutnat i pivní speciály," uvedl organizátor přehlídky Pavel Spálený.

Podobně jako v minulých ročních i letošní festival doplní kulturní program, který se letos bude poprvé konat na dvou scénách. Návštěvníci přehlídky se mohou těšit například na vystoupení slovenských formací No Name a Peha, německé skupiny Los Banditos a českých kapel Divokej Bill, Support Lesbiens, Fleret, Buty a Laura a její tygři.

Festival, který budou moci zájemci navštívit ve dnech 7. až 10. května, se uskuteční na dostihové dráze podruhé. Předcházející ročníky se konaly na travnaté ploše u Envelopy nedaleko centra města. Podatelé museli místo změnit, protože na původním vyrůstá od předloňského podzimu nová budova přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Loňského ročníku přehlídky se zúčastnilo 23 pivovarů. Akci navštívilo asi 12 000 lidí, kteří vypili během dvou dní zhruba 350 hektolitrů piva.

Zdroj: Týden.cz

V sobotu (12. dubna 2008) ve 20:10 hodin byl na operační středisko hasičů ohlášen požár v bývalém pivovaru v Pivovarské ulici v České Skalici.

Na místo vyjeli profesionální hasiči z Náchoda a Jaroměře, dále byly povolány jednotky dobrovolných hasičů z České Skalice a Nového Města nad Metují s celkem sedmi zásahovými vozidly.

Areál bývalého pivovaru, jehož majitelem je ZD Dolany, je prázdný a nevyužívaný. "Požár vypukl v zadním přístavku budovy o velikosti zhruba 8 x 5 metrů, který není nijak zabezpečen dveřmi. Při příjezdu první jednotky na místo byl již požár ve třetí fázi hoření",sdělila našemu webu tisková mluvčí hasičů. Uvnitř hořely palety, pneumatiky a jiný odpad. Došlo ke zničení celého krovu a části střešní konstrukce. Hasiči dostali požár pod kontrolu ve 20:34 hodin a za dalších 90 minut požár uhasili. Příčiny vzniku požáru nyní šetří Policie ČR, s největší pravděpodobností byl požár založen úmyslně. Majitel objektu vyčíslil škodu na 100 tisíc korun. Při požáru nebyl nikdo zraněn.

Zdroj: Požáry.cz | Autor: por. Bc. Martina Žahourková | Foto: HZS Královéhradeckého kraje

Většina u nás vypitých piv se vyrobí ve třech největších pivovarnických firmách

„Bílá pěna, láhev orosená, chmelový nektar já znám...“ Tak začíná refrén písně, kterou na začátku devadesátých let proslavila pivovar v Jarošově kapela Argema.

„Tři sta let stál, stát bude dál,“ věštili bigbíťáci z Argemy pivovaru světlou budoucnost. Mýlili se. Jarošovský pivovar se zařadil mezi více než dvacítku podniků, které v uplynulých patnácti letech uvařily svoji poslední várku.

Příčiny zániku byly dvojí

Část pivovarů skončila kvůli tomu, že jejich nové vedení přecenilo své síly. Zpravidla menší pivovar, který se osamostatnil od bývalého krajského státního podniku, začal mohutně investovat, zadlužil se, ale jeho pivo nešlo na odbyt tak, aby vydělal dost peněz na splacení svých dluhů.

„Lidé ve vedení neměli často žádné zkušenosti s řízením firmy nebo marketingem a svoji samostatnost pivovary neustály,“ popisuje situaci výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Druhá skupina zavíraných pivovarů doplatila na to, že se dostala do područí silné značky. Ta vaření lokálních piv buď úplně zastavila, nebo převedla výrobu do jiných závodů.

Pražské pivovary (nynější Pivovary Staropramen) tak postupně zavřely podniky v Holešovicích, Vratislavicích nad Nisou a v Braníku. Plzeňské pivovary (nynější Plzeňský Prazdroj) zase přestaly vařit pivo v Chebu, Domažlicích a Karlových Varech. „Velké skupiny se zavíráním malých pivovarů snažily ušetřit a zvýšit produktivitu práce,“ vysvětluje Veselý.

V Česku tak nyní funguje 49 pivovarů, které za rok uvaří více než 10 tisíc hektolitrů piva. Přitom ještě na začátku 70. let jich bylo více než sto, v 19. století - před vznikem velkých průmyslových závodů - pak dokonce přes tisíc.

Chuť na nealko i speciály

Postupná koncentrace vedla k tomu, že tři ze čtyř piv, které se v Česku vypijí, pocházejí z pivovarů vlastněných třemi nejsilnějšími hráči na trhu. „Podobné je to téměř na celém světě. Do budoucna budou dvě až čtyři nadnárodní společnosti kontrolovat 90 procent české produkce piva. Nekonsolidované národní trhy s pivem spočítáte na prstech obou rukou,“ říká Milan Hagan, šéf společnosti Drinks Union.

Vedle necelé padesátky tzv. průmyslových pivovarů se v posledních letech v Česku otevřela řada minipivovarů, které vaří pivo pouze pro svoji restauraci. Podle údajů pivovarnického svazu jich loni bylo už více než sedmdesát.

Jejich majitelé spoléhají na to, že Češi mají stále více v oblibě nejrůznější pivní speciality. Statistiky to dokazují. Zatímco v roce 1997 se v Česku uvařilo 34 tisíc hektolitrů piv označovaných jako speciály, v loňském roce to už bylo téměř 100 tisíc hektolitrů. Ještě větší boom zažívá výroba nealkoholického piva. Před deseti lety se ho uvařilo 110 tisíc hektolitrů, loni už to bylo téměř pětkrát tolik.

Zdroj: MF Dnes: Autor: Tomáš Lysoněk