Pivo se zdražovat bude, uvedli zástupci vybraných pivovarů. Růst cen surovin i ostatních vstupů při výrobě piva napovídá, že dříve nebo později se tím všichni výrobci piva budou muset zabývat.

"U nás dosud nebylo o zdražení rozhodnuto," řekl Josef Vejlupek, mluvčí společnosti Drinks Union z Ústí nad Labem, která zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a v Kutné Hoře. Společnost vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec.

Od 21. července je dražší pivo z uherskobrodského pivovaru Janáček. Podle obchodního zástupce Štěpána Kučíka došlo ke zvýšení cen v průměru o 30 haléřů na 0,5 litru sudového piva.

"Do budoucna se zdražování zcela určitě nevyhneme, protože ceny surovin, energii, pohonných hmot, obalů, služeb i všech dalších vstupů rostou. V tuto chvíli vám ale nemohu sdělit, kdy a o kolik," informoval Petr Samec, mluvčí Českobudějovického Budvaru.

"Zdražení piva připravujeme na konec letošního podzimu. Cena vratislavického piva naposledy vzrostla loni v listopadu, a to o padesátník za půllitr," informoval Jaroslav Toman, ředitel obchodního oddělení Pivovaru Hols ve Vratislavicích nad Nisou.

Zdroj: Regiony24.cz

Pivo zase zdraží! Alespoň tím straší svaz pivovarů a sladoven. Bude to na podzim o padesátník, možná o korunu.

Už teď si ale pivaři stýskají, kolik stojí jejich pivečko v oblíbené hospůdce. Blesk se tedy rozhodl přinést velkou cenovou pivní mapu světa. Uznejte, mohlo by to být s cenou oblíbeného moku sice mnohem lepší jako například v Severní Koreji. Ale zase – dovedete si představit, že byste chodili na pár kousků po dvou stovkách jako v Norsku?

I když kvůli vysokým cenám ječmene a zdražování energií pivo na podzim pravděpodobně o padesátník zdraží, Češi ho pít nepřestanou. "Nemyslím, že by pivaři kvůli tomu vypili méně, nebo dokonce přešli na levnější značky," soudí Jan Záhorka z Agrární komory.

V poslední době jsou sice hypermarkety zaplaveny levnými lahváči, o nichž se pivaři vyjadřují s despektem, hostů v hospůdkách ale neubylo. "To by pivo muselo být o pět korun dražší, aby to mělo vliv na spotřebu. Navíc zdražování bude celoplošné, takže se dotkne i levných piv," říká předseda přátel piva Tomáš Erlich.

Češi zkrátka milují své pivo v hospodě, což dokazují i evropské průzkumy. Podle toho, který udělal SABMiller Češi nejméně ze všech pijí »tekutý chléb« doma. Přednost pivu na gauči totiž dává jen 55 procent, zatímco třeba v Německu, Dánsku a Polsku to je více než 90 procent pivařů.

EVROPA

Albánie 19,60 Kč (0,85 €)

Belgie 40,30 Kč (1,75 €)

Bělorusko 18,40 Kč (0,8 €)

Bosna a Hercegovina 26 Kč (1,13 €)

Británie 75,60 Kč (3,33 €)

Bulharsko 22,30 Kč (0,97 €)

Česká rep. 27,80 Kč (1,21 €)

Dánsko 114,31 Kč (4,97 €)

Estonsko 40,25 Kč (1,75 €)

Finsko 99,10 Kč (4,31 €)

Francie 130 Kč (5,65 €)

Chorvatsko 40,20 Kč (1,74 €)

Island 140,70 Kč (6,12 €)

Irsko 100,70 Kč (4,38 €)

Itálie 103,73 Kč (4,51 €)

Kypr 61,20 Kč (2,66 €)

Lucembursko 63,90 Kč (2,78 €)

Maďarsko 36,80 Kč (1,6 €)

Malta 66,70 Kč (2,9 €)

Monako 94,50 Kč (4,11 €)

Německo 63,90 Kč (2,78 €)

Nizozemsko 67,40 Kč (2,93 €)

Norsko 172,30 Kč (7,49 €)

Polsko 33,12 Kč (1,44 €)

Portugalsko 38,90 Kč (1,69 €)

Rakousko 73,60 Kč (3,2 €)

Rumunsko 20,90 Kč (0,91 €)

Rusko 41,20 Kč (1,79 €)

Řecko 92 Kč (4 €)

Slovensko 21,40 Kč (0,93 €)

Slovinsko 42,30 Kč (1,84 €)

Srbsko 30,80 Kč (1,34 €)

Španělsko 58,90 Kč (2,56 €)

Švédsko 111,80 Kč (4,86 €)

Švýcarsko 88,10 Kč (3,83 €)

Ukrajina 20,47 Kč (0,89 €)

Turecko 54,51 Kč (2,37 €)

ASIE

Afghánistán 38,40 Kč (1,67 €)

Arménie 29,40 Kč (1,28 €)

Azerbajdžán 47,80 Kč (2,08 €)

Čína 38,60 Kč (1,68 €)

Filipíny 15,60 Kč (0,68 €)

Hongkong 77,30 Kč (3,36 €)

Indie 26,50 Kč (1,15 €)

Indonésie 40 Kč (1,74 €)

Izrael 89,20 Kč (3,88 €)

Irán 92,90 Kč (4,04 €)

Japonsko 86 Kč (3,74 €)

Jemen 104,40 Kč (4,54 €)

Jižní Korea 45,30 Kč (1,97 €)

Jordánsko 59,10 Kč (2,57 €)

Kambodža 21,20 Kč (0,92 €)

Katar 109 Kč (4,74 €)

Kazachstán 50,80 Kč (2,21 €)

Kuvajt 111,30 Kč (4,84 €)

Libanon 45,80 Kč (1,99 €)

Malajsie 81,90 Kč (3,56 €)

Maledivy 24,60 Kč (1,07 €)

Mongolsko 16,60 Kč (0,72 €)

Nepál 31,50 Kč (1,37 €)

Pákistán 82,60 Kč (3,59 €)

Saúdská Arábie 56,40 Kč (2,45 €)

Severní Korea 9,20 Kč (0,4 €)

Spojené arabské emiráty 107,60 Kč (4,68 €)

Srí Lanka 27,40 Kč (1,19 €)

Thajsko 42,09 Kč (1,83 €)

Tchajwan 91,80 Kč (3,99 €)

Vietnam 18,90 Kč (0,82 €)

AFRIKA

Angola 40 Kč (1,74 €)

Egypt 37,70 Kč (1,64 €)

Etiopie 46,50 Kč (2.02 €)

Ghana 11,73 Kč (0,51 €)

Gambie 32 Kč (1,39 €)

JAR 28,50 Kč (1,24 €)

Keňa 28,50 Kč (1,24 €)

Kongo 71,80 Kč (3,12 €)

Libye 91,10 Kč (3,96 €)

Mali 34,50 Kč (1,5 €)

Maroko 42,80 Kč (1,86 €)

Mauricius 26,20 Kč (1,14 €)

Namibie 21,60 Kč (0,94 €)

Nigérie 34,30 Kč (1,49 €)

Senegal 28,10 Kč (1,22 €)

Seychely 92 Kč (4 €)

Somálsko 51,50 Kč (2,24 €)

Tanzánie 22,80 Kč (0,99 €)

Tunisko 70,60 Kč (3,07 €)

Zimbabwe 51,10 Kč (2,22 €)

JIŽNÍ A STŘ. AMERIKA

Argentina 21,80 Kč (0,95 €)

Bahamy 83,03 Kč (3,61 €)

Barbados 39,10 Kč (1,7 €)

Bolívie 21,85 Kč (0,95 €)

Brazílie 26,91 Kč (1,17 €)

Dominikánská rep. 37 Kč (1,61 €)

Guyana 42,10 Kč (1,83 €)

Guatemala 32,90 Kč (1,43 €)

Honduras 14,30 Kč (0,62 €)

Chile 41,60 Kč (1,81 €)

Jamajka 42,80 Kč (1,86 €)

Kajmanské ostr. 43,90 Kč (1,91 €)

Kolumbie 21,60 Kč (0,94 €)

Kostarika 23 Kč (1 €)

Kuba 26,20 Kč (1,14 €)

Nikaragua 13,60 Kč (0,59 €)

Peru 26,90 Kč (1,17 €)

Uruguay 22,10 Kč (0,96 €)

Venezuela 35,70 Kč (1,55 €)

AUSTRÁLIE

Austrálie 81,70 Kč (3,55 €)

Fidži 43 Kč (1,87 €)

Nový Zéland 69,50 Kč (3,02 €)

SEVERNÍ AMERIKA

Kanada 75 Kč (3,26 €)

Mexiko 21,20 Kč (0,92 €)

USA 56,40 Kč (2,45 €)

Zdroj: Blesk.cz

Nealkoholické pivo bylo dlouho podceňovaným nápojem. V poslední době už se ale prodává v takovém množství, že se do hostinců a restaurací dodává i v sudech.

„Jeho prodej dlouhá léta stagnoval na úrovni kolem jedenácti tisíc hektolitrů ročně,“ přiblížil nedávnou minulost za Budějovický Budvar, n. p., tiskový mluvčí Petr Samec. Letos už ve známém pivovaru očekávají výstav 24 500 hektolitrů.

Zlom nastal podle Samce v roce 2006, kdy prudce vzrostla poptávka. „Hlavní souvislost vidíme ve změně silničního zákona,“ míní Samec.

Potvrzují to i ve druhém českobudějovickém pivovaru. „Skokový nárůst jsme zaznamenali v roce 2006, kdy začal platit nový silniční zákon. Meziroční nárůst prodejů byl tehdy osmnáct procent,“ uvedla Dana Machová z Budějovického měšťanského pivovaru, a. s.

V Česku bylo poprvé nealkoholické pivo PITO uvařeno v polovině 70. let 20. století právě v Budějovickém měšťanském pivovaru (BMP) technologií přerušení kvašení, která je nejblíže výrobě klasického piva. Prodej nealkoholického piva roste v posledních letech v BMP o pět procent ročně.

Podle hostinských i pivovarníků zákazníci volí nealkoholické pivo jako náhradu klasických nealkoholických nápojů.

Roli při zvýšení poptávky ale hrály i dlouhodobé změny životního stylu a také fakt, že nealkoholické pivo postupně získalo na kvalitě a hlavně na senzorických vlastnostech. Chuť nealkoholického piva se dnes velmi blíží pivu normálnímu.

„Když si mám vybrat mezi nealkoholickým pivem a nějakou limonádou, beru raději pivo. Dřív to byla i nejlevnější varianta, hned po sodovce,“ říká profesionální řidič Kamil Janák z Českých Budějovic. „Bohužel, v poslední době, jako by si toho v hospodách všimli, podražilo i nealko,“ lehce si posteskl profesio〜nál za volantem.

Také sudy

V roce 2008 prodá například Budějovický Budvar, n. p., za prvních sedm měsíců roku asi 15 000 hl (bez 3 posledních červencových dnů). To je o 18 procent více než za prvních sedm měsíců roku 2007.

„Pokud porovnáme jen červenec, letos prodáme o třicet osm procent nealkoholického piva více než v červenci minulého roku,“ zdůraznil mluvčí Budvaru Petr Samec.

Zvýšený prodej nealko piva však hospodaření pivovaru jen doplňuje a není to v Budvaru na úkor ostatních druhů piva. Celkový objem nealko piva na produkci tvoří podle Samce jen asi 1,7% a do celkových čísel pivovaru se tedy zvýšený prodej promítá jen nepatrně, i když k nim samozřejmě přispívá.

„Díky zájmu zákazníků jsme letos v dubnu zahájili dodávky nealko piva v sudech do vybraných restaurací,“ připomněl mluvčí Budvaru například závoz do známého podniku Masné krámy.

Přes nárůsty prodeje nealkoholického piva však zůstává hlavní část veřejnosti věrná pivu, a to i mnozí účastníci silničního provozu. Například v restauraci, která patří do areálu Památníku Jana Žižky z Trocnova, si sice řidiči dopřejí raději nealko pivo než „jedno malé“, ale cyklisté „skousnou“ i výživnější variantu pěnivého moku. „Cyklisté, ti si jedno dají, desítku jo, aby jim nešla do hlavy a aby mohli šlapat,“ říká s úsměvem nájemce Miloslav Hruška.

A kdo se nechce na druhou stranu znát k pivu vůbec, má dnes na trhu nepřeberné množství dalších nápojů. Jejich producenti se snaží vyjít vstříc zákazníkům i v nynějším horku.

K větším výrobcům nealko nápojů na Českobudějovicku patří například společnost HBSW z Byňova u Nových Hradů.

„Hlavní sezona probíhá zhruba od dubna do září, kdy společnost realizuje přibližně dvě třetiny celoročních prodejů. Díky moderním technologiím a dobře organizované distribuci nehrají případné letní výkyvy počasí žádnou mimořádnou roli,“ uvedl na adresu nárazové poptávky Michal Donath, mediální zástupce HBSW.

Podle lékařů by měl příjem tekutin u dospělého člověka v současných vedrech činit nejméně dva až tři litry denně.

Zdroj: Denik.cz

Prvním kolem o víkendu startuje nový ročník fotbalové ligy. Kolik kol asi bude trvat, než se opět dostane na přetřes rasismus na stadionech a násilí v jejich okolí?

Společnosti Plzeňský Prazdroj, která vyrábí pivo Gambrinus, to nevadí – fotbal je stále dobrý byznys. A tak Prazdroj podepsal s fotbalovým svazem sponzorskou smlouvu na dalších šest let. Proč ne. Pozoruhodná je ale snaha pivovaru motivovat kluby finančními bonusy, pokud budou "sekat latinu“.

"Chceme více ovlivňovat práci svazu na zvýšení prestiže a bezpečnosti stadionů a českého fotbalu vůbec,“ řekl mluvčí Prazdroje. Chvályhodné. O případných sankcích za lajdáctví samozřejmě ani slovo.

Pochopitelně: Gambrinus podepsal smlouvu se svazovým vedením, které se nikdy nedokázalo rázně vypořádat s korupční minulostí. O jakou prestiž tedy vlastně jde? Sponzorovat takovou žumpu je ostudné, jakkoliv se pivovar snaží tvářit jako strážce dobrých mravů.

Zdroj: Lidové noviny

Na britských ostrovech se mezi dubnem a červnem vypilo v hospodách nejméně piva od dob Velké krize v 30. letech. Podle agentury AP klesl v tomto období prodej piva o 4,5 procenta oproti předchozímu čtvrtletí.

Důvodů je víc: loňský zákaz kouření na veřejnosti, rostoucí ceny, konkurence supermarketů a zpomalený ekonomický růst. A potom také nuda.

"Většina lidí je pivem trochu znuděná," řekl AP manažer baru Lock 17 v londýnském Camdenu. Podle něj teď víc táhne například cider, alkoholický jablečný mošt, který je "mnohem módnější a lidé se takových trendů rychle chytnou".

Z klesajícího prodeje majitelé hospod viní také supermarkety, které pivo prodávají ve velkých baleních pod tržní cenou. Mnozí se proto vracejí zpět k agresivním marketingovým strategiím, které zákazníky vybízejí k vypití co nejvíce alkoholu v co nejkratší dobu.

Asi polovina z 57 tisíc britských hospod odstoupila od dobrovolné úmluvy, podle které se zavázaly vyhýbat se agresivnímu a nezodpovědnému propagování alkoholu.

Britská policie se obává cenové války mezi hospodami, která by vedla k dramatickému zlevnění alkoholu a tím zhoršila situaci v mnoha městech, kde se o víkendu do němoty opíjejí tisíce mladých Britů.

Na venkově je trend opačný. Kvůli zavírání tradičních hospod je letos v Británii poprvé v historii přes polovinu vesnic "bez piva".

Zdroj: Hospodářské noviny

Vědci z michiganské univerzity dokázali, že častí konzumenti piva jsou náchylnější k rakovině slinivky.

Pokud patříte k lidem, kteří pravidelně holdují zlatavému moku, měli byste se mít na pozoru. Podle posledních výzkumů je časté pití piva důvodem vzniku smrtelné rakoviny slinivky.

Nádor slinivky patří k nejhůře léčitelným druhům rakoviny. Pacienti většinou netrpí zpočátku žádnými příznaky až do pokročilého stadia zhoubného bujení, kdy už se metastázy rozšíří do celého organismu.

Vědci, kteří se zabývají tímto onemocněním, objevili různé rizikové faktory ovlivňující jeho vznik: věk, kouření a stravovací návyky. Podle posledních výzkumů se ale rakovina slinivky objevuje u silných pijáků piva v průměru o deset let dříve než u lidí, kteří pivo nepijí.

"I když i jiné alkoholické nápoje snižují věk pacientů, u kterých se objevuje tato nemoc, pivaři jsou na tom výrazně nejhůř," vysvětluje doktorka Michelle Andersonová z michiganské univerzity. Její studie sledovala 500 mužů a žen trpících nádorem slinivky.

Slinivka břišní je orgánem produkujícím hormon inzulín, který reguluje hladinu cukru v krvi. Je významná pro různé tělesné funkce a proto ji nelze ani v případě zhoubného bujení chirurgicky odstranit.

Zdroj: tn.cz

Ochrana značek Černá hora, Brněnské nebo Znojemské pivo je v nedohlednu. Žádosti pivovarů o ochranu v rámci Evropské unie už tři a půl roku marně čekají na zveřejnění.

Na rozdíl od názvu České pivo, které na 99 procent získá ochranu EU, mají další pivovarníci z Česka smůlu. I když splnili všechny podmínky, zatím se žádné reakce nedočkali a marně čekají na zveřejnění v úředním věstníku unie.

To ostře kritizuje europoslanec Jan Březina. "Evropská komise tak svévolně zdržuje proces registrace a svou nečinností poškozuje zájmy dotčených žadatelů," uvedl.

Žádáme vysvětlení

Ten už se obrátil na Evropskou komisi s interpelací - požaduje vysvětlení, proč zatím nedošlo ke zveřejnění žádostí o ochranu.

Žádosti na ochranu se týkají označení moravských piv Černá hora, Brněnské pivo, Znojemské pivo a Březnického ležáku ze středních Čech.

Česko zatím uspělo se žádostí o zápis chráněného zeměpisného označení České pivo. Ve stanovené lhůtě proti tomuto označení nikdo nevznesl námitky.

Ty české pivovary, které mají zájem označovat své výrobky názvem České pivo, se tak mohou začít registrovat u Českého svazu pivovarů a sladoven

Registrace ochranné známky u EK přesně stanoví podmínky pro označení, které už nyní některé pivovary na etiketách používají.

Nic jim v tom dosud nebránilo, šlo o označení, pro jehož používání nebyly stanoveny žádné konkrétní podmínky.

"Označení už nějaký čas používá okolo dvaceti českých piv. Výraz České pivo asi polovina z nich ale uvádí ve slovním spojení 'tradiční české pivo', což je trochu zavádějící," řekl výkonný ředitel svazu Jan Veselý.

Registrace začíná

Plzeňský Prazdroj už oznámil, že chce využít chráněné zeměpisné označení České pivo zatím jen pro svůj Gambrinus, nejprodávanější české pivo.

Evropská komise už registruje označení "Bavorské pivo". Chráněné označení ale získala řada jednotlivých značek z různých zemí.

Na seznamu piv z Česka, která mají chráněné označení Evropské unie, je nyní Chodské pivo, registraci Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si Česko vyjednalo v přístupové smlouvě k EU.

Jako odvetu za postavení americké radarové základny v Brdech navrhovali nedávno někteří ruští představitelé rozmístění svých bombardérů na Kubě.

Teď ale jeden z předních ruských think-tanků vymyslel mnohem rafinovanější řešení - bojkot českého piva.

"Kdyby Rusové přestali pít české pivo v reakci na umístění amerického radaru, byla by to mnohem vážnější odpověď, vážnější než pozastavení dodávek ropy nebo jakýkoliv protest zaslaný ruským ministerstvem zahraničí," napsal analytik Alexander Pikajev z Ústavu pro světovou ekonomiku a mezinárodní vztahy.

Z jeho prohlášení citovala agentura Ria-Novosti.

Podle Pikajeva by pivařský bojkot byl pro český průmysl velkou ranou.

Znalci trhu ale jeho nápad předem zavrhli. Podle údajů Unie ruských pivovarníků tvoří v Rusku na celkovém objemu vypitého zlatavého moku piva z dovozu jen dvě procenta. Velké značky se totiž vyrábějí licenčně, a piva se tak do Ruska importuje čím dál méně.

V ruských pivovarech se v současné době vaří nejen Prazdroj a Staropramen, ale třeba také Lobkowicz nebo Zlatopramen. A daří se jim konkurovat takovým domácím gigantům, jako je Baltika, Očarovo nebo Krasnyj Vostok.

Průměrný Rus vypije podle tabulek ročně zhruba 50 litrů piva, tedy třikrát méně než obyvatel Česka. I tak ale pivo tvoří v Rusku tři čtvrtiny veškerého prodaného alkoholu.

Zdroj: Aktuálně.cz

Pivovarské muzeum nachystalo komentované prohlídky s historikem, konkrétně zítra - tento pátek, tzn. 25. 7. Začíná se v Pivovarském muzeu v 17.00 hodin a na prohlídku Vás osobně (a prostřednictvím Vašich médií i veřejnost) srdečně zveme!

Komentované prohlídky jsou doprovodným programem výstavy Jak dlouho se točí. Výstava Jak dlouho se točí, aneb historie pohostinství v Plzni představuje na historických pohlednicích a fotografiích to nejlepší z unikátních záběrů věhlasných či naopak již zapomenutých hospod a restaurací v Plzni. Aby oslovila co nejširší okruh zájemců, překročila výstava i práh Pivovarského muzea a zamířila do vybraných hospod - Na Parkánu, U Salzmannů, Centrálu a U Morávků.

Výstava je k vidění denně v Pivovarském muzeu do 31.10.

Komentovaná prohlídka hospod s ochutnávkami

Doprovodný program výstavy obsahuje pravidelné komentované prohlídky výstavy i vybraných plzeňských hospod.

Akce se koná každý pátek od 17 hodin. Účastníci projdou společně s historikem Pivovarského muzea nejen samotnou výstavu, ale i část centra Plzně a seznámí se s bohatou historií mnohde dosud provozovaných podniků, ale také s již zaniklými hostinci, hotely či hospůdkami. Na cestě čekají účastníky celkem tři ochutnávky piva.

Výhodou je reservace na telefonu Pivovarského muzea 377224955. Sraz účastníků je v Pivovarském muzeu v 17.00 hodin.

Zdroj: Region Plzeň.cz

Pokud patříte mezi ženy, které si po dobrém obědě nebo při posezení s přáteli dopřejí zlatavý chmelový mok, pak se vám to možná už také někdy přihodilo. „Dej si, děvče, raději černý, je lepší, a k tomu ti po něm vyrostou prsa“ – jak nepříjemné toto sdělení může být v přeplněné místnosti pivachtivých štamgastů asi není těžké si představit. Mě ale zajímalo, jestli je tato rada bezejmenného pivaře opodstatněná, a hlavně pravdivá. Má opravdu černé pivo vliv na růst prsou? A jestliže ano, pak proč jen černé, a světlé ne, a odkud se vůbec vzala tato „pivní legenda“?

„V souvislosti s konzumací černého piva a růstem ňader je to spíše jen letitý mýtus, jehož původ mi není znám a nikde není vědecky doložen,“ vysvětluje sládek a profesor Vyšší odborné školy ekonomických studií a Střední průmyslové školy potravinářských technologií Ing. Oldřich Koza. K ozdravnému působení piva dodává: „Pivo tmavé i světlé obsahuje řadu látek příznivých pro lidský organismus, tedy i pro ženy. Chmel dodává také fytoestrogeny – rostlinné látky podobné ženským hormonům, které příznivě působí na klimakterické potíže a na prsní žlázu mají podobný účinek jako přirozené ženské hormony estrogeny: obnovují růstovou činnost prsních žláz, tím poprsí zpevňují, zvětšují a činí je plnějším.“

Nezávisle na tomto tvrzení se vyjadřuje i lékař MUDr. David Pupala a říká: „Že by černé pivo mělo vliv na růst prsou, není prokázané, fytoestrogeny obsažené v pivu něco takového mohou vyvolat, ale určitě to nebude nijak razantní růst. Jiné je to s hormonální antikoncepcí, která na růst může mít vliv, to už je ale věc jiná.“

Černé pivo v souvislosti s růstem ňader má podle Kozy navíc ještě ten paradox, že je v něm méně fytoestrogenu než ve světlém pivu, protože světlé pivo se více „chmelí“. Tmavé pivo zas obsahuje více cukrů, tudíž je bohatší na energii. Bude-li vám někdy někdo doporučovat, abyste upřednostnila černé pivo před tím světlým, s nyní už otřepaným tvrzením, že vaše poprsí po něm zvětší svůj objem, nevěřte mu a dejte si jednoduše pivo, které vám víc chutná. Koza pak svou tezi uzavírá slovy: „Pravidelná a nemalá konzumace tmavého piva (případně s přidáním žloutku) vede ke zvýšení celkového energetického příjmu organismu, a tím k zakulacení všech ženských tvarů, nejen ňader.“

Zdroj: Lidovky.cz

České pivovary budou muset podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého nejdéle do konce letošního roku zdražit pivo. Cena sladovnického ječmene, hlavní suroviny pro výrobu sladu, neklesne pod současných 5500 až 6000 korun za tunu, ale vinou vysoké celoevropské poptávky naopak ještě o něco vzroste, řekl dnes Veselý. Pivovary, pro něž slad tvoří čtvrtinu nákladů na výrobu piva, už téměř rok drží ceny nápoje zhruba na stejné úrovni. Jejich obavy nevylučuje ani agrární komora. Výrobci piva ale zatím mlčí.

Čeští výrobci piva čekají na konec srpna, kdy očekávají, že by se mohla cena ječmene díky dříve prognózované dobré sklizni mírně snížit. "I když bude sklizeň vyšší, ke zlepšení situace pro pivovary nedojde," řekl Veselý. Loni se ječmen zdražil na 6000 až 7000 korun, přitom v roce 2006 činila jeho průměrná cena 3000 korun za tunu. V závěru roku se bude podle Veselého cena na burze pohybovat opět mezi 5000 až 6000 korunami.

"Pivovary rok čekaly, zda se ječmen nezlevní, ale po letošní sklizni už nebudou mít prostor cenu dále držet," řekl Veselý. Někteří výrobci už zdražili, zatím jen v jednotkách procent. Přitom cena sladu se zdvojnásobila, dodal ředitel svazu.

Obavy pivovarníků potvrdil také prezident agrární komory Jan Veleba. "Žně se zpožďují. Současné počasí ohrožuje výnosy i kvalitu, a proto pivaři mohou mít pravdu," dodal. Pokud do týdne nezačne teplo a nebude svítit slunce, bude úroda sladovnického obilí špatná. Už nyní se podle Veleby na jižní Moravě objevují místa "s černým ječmenem".

Pokud by bylo léto standardní, byla by podle Veleby cena po sklizni kolem 6000 korun, což by bylo o téměř o tisícovku méně než loni a dávalo by to ještě výrobcům piva prostor k udržení současných cen. "Průměr současné ceny je kolem 5500 korun," dodal.

Pivovar Plzeňský Prazdroj zdražil všechna piva naposledy loni v listopadu v průměru o šest procent. "K vývoji cen se bohužel nemůžeme vyjádřit. Jakýkoliv komentář by mohl být považován za signál trhu," řekl Jiří Mareček, mluvčí největšího domácího pivovaru s polovičním podílem na trhu. Restaurace v Plzni zatím zprávy od distributorů o zdražení piva nemají.

Zdroj: Finance.cz

Na světovém žebříčku producentů piva za minulý rok zaujímá Česká republika 16. pozici. Je před Belgií, dotahuje se na Kanadu. Primát drží Čína, pak jsou USA, Rusko a německo.V exportu byla ČR na devátém místě

Celková světová produkce piva loni vzrostla na 1,756 miliardy hektolitrů z 1,704 miliardy hektolitrů v roce 2006. Údaje zveřejnilo ministerstvo zemědělství.

Tuzemské pivovary loni vyrobily nejvíce piva ve své historii. Na loňské světové produkci piva se Česko podílelo 1,1 procenta a ve statistikách evropské výroby piva mělo podíl 3,4 procenta.

Z Česka se loni vyvezlo rekordních 3,6 milionu hektolitrů piva. Podle odhadů by se ale do roku 2012 měla ČR na žebříčku největších exportérů piva posunout na sedmé místo. Jedničkou mezi vývozci českého piva je Plzeňský Prazdroj, za ním následují Staropramen a Budvar. Nejvyšší podíl vývozu jde do Německa, na Slovensko a do Velké Británie. Z jednotlivých druhů piva tvoří 75 procent českého vývozu ležáky, 22 procent připadá na výčepní piva.

V Česku je 48 průmyslových pivovarů. Sedm největších z nich uvaří 84 procent českého piva. Jedničkou na trhu je Plzeňský Prazdroj, který zaujímá téměř padesátiprocentní podíl. Za celý loňský rok prodal přes deset milionů hektolitrů piva, exportuje do více než 55 zemí. Mezi jeho značky patří Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel nebo Radegast.

Spotřeba piva činila loni v České republice zhruba 160 litrů na osobu za rok. Podle odhadů se na ní z 15 až 20 procent podíleli zahraniční turisté.

Zdroj: E15.cz

O půlnoci vypršel termín k podání připomínek vůči chystané registraci označení pro tradiční technologii tuzemských pivovarů. Pivo, které splňuje přísná kritéria, bude označeno známkou "České pivo".

Tradiční technologie, suroviny a územní vymezení pro české pivo mají už prakticky jistou ochranu v Evropské unii. V noci na čtvrtek vypršela půlroční lhůta k podání připomínek ze strany členských zemí unie. Do večera nikdo navržené podmínky pro udělení ochranného označení nevznesl a podle informací HN je i velmi nepravděpodobné, že by tak ještě v noci učinil. Udělení chráněného označení by tak mělo být jen formalitou.

Tuzemské pivovary si tak mohou už chystat etikety s označením "České pivo". Slibují si od toho větší zviditelnění především na zahraničních trzích.

Na části území Německa už unie chrání pojem Bavorské pivo. A v Česku má už evropsky chráněné značky západočeský Chodovar (Chodské pivo) a oba českobudějovické pivovary - Budvar a Budějovický měšťanský pivovar.

Česko ale bude první zemí v unii s národní chráněnou technologií.

Zdroj: iHNed.cz

Americký pivovar Anheuser-Busch (BUD) v jednom ze svých posledních reportů o zisku v pozici nezávislé společnosti oznámil mírný nárůst zisku, když se mu dařilo na obou polích působnosti, tedy v pivovarnictví i zábavě. Jednička mezi americkými výrobci piva, aktuálně v procesu převzetí od belgicko-brazilského InBev vykázal zisk 689 mil USD / 95c na akcii oproti loňským 677 mil USD / 88c na akcii. Tržby očištěné o spotřební daň dosáhly 4,72 mld.USD. Analytici v průměru očekávali zisk 93c při příjmech 4,71 mld.BRBRAkcie BUD posilují o 0,15% na 67,35 USD

Zdroj: iPoint.cz | Autor: Beran Michal

Evropská komise by mohla potvrdit chráněné zeměpisné označení České pivo. Půlroční lhůta, během které čeká na případné námitky z ostatních zemí unie, končí právě dnes. Tuzemské pivo je podle odborníků jedinečné, a to jak díky použitým surovinám, tak i technologií výroby.

Prestiž a ochrana před konkurencí, která by mohla být v pokušení využít k marketingu nějaké dobře zavedené značky - to je hlavní přínos chráněných označení původu a zeměpisného označení, které Evropská unie zavedla v roce 1992 jakou záruku kvality.

Podle výkonného ředitele Svazu českých pivovarů a sladoven Jana Veselého pivo označené jako české bude muset být vyrobeno výhradně na území Čech a Moravy, z předepsaných surovin a podle stanovené technologie.

"Státní zemědělská a potravinářská inspekce ta piva bude kontrolovat, jestli - a to se dá laboratorně zjistit - jsou podmínky dodrženy. Pokud ne, tak to bude klamavá reklama se všemi pokutami, průšvihy, obchodními dopady a tak dále. Takže to je taková možnost marketingově se prosadit zejména v zahraničí, ale i na tuzemském trhu pro ty, kteří do toho půjdou a budou o toto označení bojovat," řekl Veselý.

Ochrannou známku původu, kterou uděluje Evropská komise, už v minulosti získaly třeba Hořické trubičky, Budějovické pivo, Štramberské uši, Třeboňský kapr nebo Žatecký chmel.

S Janem Veselým o zeměpisném označení České pivo hovořili v dnešním Ranním interview Radiožurnálu. Jeho záznam najdete v Rádiu na přání zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaroslav Skalický, Marika Táborská

Pivársku vášeň v sebe už dlhé roky pestuje 58 ročný učiteľ ekonomiky v Spojenej strednej škole v Rimavskej Sobote Július Slovenčák. Svoj koníček však spojil aj so zberateľstvom.

V jednej z izieb bytu, kde býva, sa všetko točí okolo piva, pivných suvenírov, odbornej literatúry, plechoviek a fliaš. Ale najmä etikiet z pív od slovenských, českých a maďarských výrobcov. Má ich dokopy takmer 32-tisíc.

"Zberateľstvu som podľahol už dávno, no na pivné suveníry som sa zameral až v roku 1979. Popri plechovkách, táckach, či perách s pivnými motívmi som zbieral najmä etikety, vtedy ešte z celého sveta. Získaval som ich najmä poštou. Pre mňa najzaujímavejšia boli etikety, ktoré som dostal z exotického Tonga. Spolu sa mi podarilo nazhromaždiť okolo 50-tisíc etikiet," loví Július Slovenčák v minulosti.

Po Nežnej revolúcii a zdražení poštovného sa zberateľ z Gemera rozhodol, že sa už bude orientovať len na získavanie pivných etikiet zo Slovenska a okolitých krajín. Ostatné etikety zo zbierky, a bolo ich asi 40-tisíc kusov, predal. "Asi od roku 1993 teda zbieram len etikety troch štátov. Českých mám vyše 21- tisíc, Slovenských zhruba 5,5-tisíc a maďarských necelých štyri tisíc," sumarizuje Slovenčák. Radí sa tak k najväčším slovenským zberateľom pivných etikiet. No nezostal len pri nich. "Zbieram aj pohľadnice s pivným motívom. Tých mám asi 3 500. Ďalej zbieram zápaľkové krabičky a nálepky, samozrejme s pivným vyobrazením, kalendáriky s pivným námetom, ale aj kreslené a písané vtipy s námetom pivo a pivári. Tých mám vyše dvoch tisíc," poznamenáva ďalej vášnivý zberateľ.

"Etikety mám buď polepené v albumoch, alebo poodkladané v obálkach," pokračuje učiteľ - zberateľ, ktorý je predsedom Klubu zberateľov pivných suvenírov v Rimavskej Sobote. Pivní klubisti z Gemera sa však stretávajú v Rožňave, kde ich stretnutia zastrešuje miestny pivovar Kaltenecker. Jeho majiteľ pripravil nedávno členom klubu pri pätnásťročnom výročí existencie aj milé prekvapenie. "Bolo ním navarenie jednej várky špeciálneho jubilejného piva Rauchbier. Bolo to nadymené polotmevé kvasničkové pivo," vysvetľuje Slovenčák.

A čo ho na zbierke pivných suvenírov a vôbec na pive fascinuje najviac? "Zaujíma ma jeho vyše štyritisícrokov stará história, jeho rôznorodosť, no aj samotný vývoj v grafickej úpravy etikiet. Práve preto ich zbieram," dodal Slovenčák.

Zdroj: Pravda.sk | Autor a foto: Števo Rimaj

Hostinští či majitelé barů mohou pomocí hudby měnit chování svých zákazníků. Experiment v reálných podmínkách ukázal, že v lokálech, kde hraje hlasitá hudba, pijí muži pivo rychleji a po větších doušcích. Snaha vychovat si dobré pijáky však nemusí být efektivní. Ze starších výzkumů totiž plyne, že v podnicích, kde žádná hudba nehraje, setrvají zákazníci delší dobu. Vědci pozorovali tři sobotní noci po sobě, vždy ve dvou barech, čtyři desítky pijáků piva ve věku 18 až 25 let. Výzkumníci s pomocí majitelů barů zeslabovali a zesilovali hudbu a přitom průběžně zaznamenávali množství a rychlost vyprázdnění sklenic. Muži nevěděli, že jsou sledováni. „Ukázalo se, že intenzita hudby v baru souvisí se zrychlením pití,“ řekl francouzský odborník na lidské chování Nicolas Gueg, který výzkum vedl. Rozdíl se dá kvantifikovat - po zesílení hudby vypijí muži pivo v průměru o tři minuty rychleji než předtím, uvádí studie francouzských výzkumníků, kterou zveřejnil britský odborný list Alcoholism: Clinical &Experimental Research. Sami autoři připouštějí, že závěry vycházejí z málo rozsáhlého experimentu a nemohou být automaticky uplatňovány na všechny ostatní bary. Také poznamenali, že nevědí přesně, proč se zesílením hudby zvyšovala konzumace alkoholu. Možná to podle nich bylo tím, že hlasitá hudba ztěžovala konverzaci a nutila muže méně mluvit a více pít.

Zdroj: Lidovky.cz

Stesky hospodských štamgastů nad drahým pivem mají své opodstatnění. Alespoň v případě, že dávají přednost točené desítce. Její cena totiž roste ve srovnání s ostatními potravinami výrazně rychleji.

Zatímco v roce 1997 jste si mohli za průměrný měsíční plat poručit 1 172 piv, nyní si jich objednáte pouze o osm více. To je ve srovnání s vývojem cen jiného zboží velký rozdíl.

Kdyby stejným tempem zdražovalo třeba máslo, stojí nyní čtvrt kila na pultech obchodů kolem padesáti korun a za litr mléka bychom platili třicet korun.

Znamená to, že pivovary zdražují, protože vědí, že pivaře od popíjení jejich oblíbeného moku neodradí ani stále rostoucí účet při placení?

Točené zachraňuje zisky

Ne tak docela. Výrobci si spíše vynahrazují mizivé zisky, které mají z prodeje lahvového výčepního piva, dříve označovaného jako desetistupňové.

"Zisky přinášejí ležáky a speciální piva. Na lahvové desítce jsou marže minimální," potvrzuje Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Do lahví pivovary stočí zhruba 49 procent své produkce, v sudech skončí 44 procent. Zbytek připadá na plechovky a cisterny. Ačkoliv jde o stejné pivo se stejnými náklady, nůžky mezi cenou lahvové a sudové desítky se stále více rozevírají.

Podle analýzy MF DNES, která srovnávala vývoj cen piva za posledních 14 roků, zdražila lahvová desítka od roku 1994 o 45 procent, cena točené však stoupla o 160 procent. Důvodem je především obrovská síla obchodních řetězců, které se snaží držet cenu nejprodávanějších druhů piv co nejníže.

"Levné pivo je hlavní lákadlo, na které natáhnou lidi do krámu. A když už je tam obchodníci mají, zákazníci zpravidla nakoupí i spoustu jiných věcí," říká k taktice řetězců Veselý.

U restaurací je situace opačná. "Zdražit pivo pro restaurace je mnohem jednodušší, u řetězců je obrovský tlak na cenu. Někdy se nepodaří vyjednat její zvýšení ani několik let po sobě," vysvětluje šéf Pivovaru Náchod Josef Hlavatý.

Podíl na rychlejším zdražování piva pro hospody však mají i vysoké investice pivovarů do jejich vybavení. "Za posledních deset let vzrostl počet restaurací zhruba o 70 procent. Stoupají tak náklady na rozvoz piva, výčepní zařízení i další zařízení pro restaurace," uvedl mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Ani největší český pivovar, který ovládá téměř polovinu trhu a za loňský rok měl čistý zisk téměř čtyři miliardy, se nevymyká pravidlu, že cena sudového piva stoupá rychleji než lahvového.

Dobrým příkladem je vývoj ceny u nejprodávanějšího českého piva Gambrinus: v roce 1994 stál lahvový Gambrinus ve velkoobchodech zhruba o padesátník víc než jedno pivo ze sudu. Aktuální cena lahvového Gambrinusu pro obchodníky je však téměř o dvě koruny nižší než u piva v sudech.

Ti největší odběratelé z řad velkoobchodů však nakupují ještě výrazně levněji. Zatímco obvyklá velkoobchodní cena za lahev Gambrinusu se pohybuje kolem 8,70 Kč bez daně, největší řetězce za něj platí jen něco málo přes sedm korun.

Když pak hypermarket dá pivo do akce, koupí ho spotřebitel i s daní za nižší cenu, než za něj zaplatí třeba majitel malé prodejny ve velkoobchodě bez daně.

Vzorovým příkladem je současná nabídka jednoho z řetězců, který prodává výčepní Gambrinus za 7,90 Kč. A zákazníci na takto sníženou cenu dobře slyší – podle mluvčí tohoto prodejce stoupá zájem o pivo v akci více než trojnásobně.

Přestože zástupci pivovarů již několik měsíců upozorňují na nevyhnutelnost zdražení, s největší pravděpodobností k němu nedojde dříve než před Vánocemi.

Nahrává tomu několik okolností: v tu dobu už bývá jasná cena klíčové suroviny – sladovnického ječmene – z nové úrody, výrobci také vědí, o kolik se zvýší ceny energií pro další rok.

Plzeňský Prazdroj, podle kterého se ostatní pivovary obvykle řídí, navíc v posledních čtyřech letech třikrát zdražoval právě v listopadu nebo v prosinci.

Prazdroj se navíc nemusí bát ani přílišného poklesu poptávky. Vánoční období bývá navzdory chladnému počasí jedním z vrcholů sezony, protože lidé si na svátky často dopřávají klasické značky, jako je Pilsner Urquell či Budějovický Budvar.

Zda se ke zdražení chystá, či nikoliv, však Prazdroj odmítá komentovat. Jeho prohlášení by totiž mohlo být antimonopolním úřadem vnímáno jako návod pro ostatní výrobce.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Jeden z nejmodernějších pivovarů v Srbsku a na Balkánu - Brauerei MB v Novém Sadu, který je technologicky vybaven vyrábět jakékoliv druhy piva, zahájil výrobu piva Kaiser, uvedl v prohlášení tento pivovar.

Aby pivo Kaiser vyrobené v pivovaru MB dosahovalo stejné kvality a chuti jako ve světě, byla provedena několikaměsíční testování a skladování a výroba mohla být zahájena teprve po verifikaci výsledků Zonské laboratoře pro Centrální a Východní Evropu v rakouském Linzi.

Generální ředitel provozu společnosti Heineken v Srbsku Francoa Gzavie Maotiz uvedl, že je hrdý na to, že Heineken investuje v Novém Sadu a že se snaží, aby zůstal spolehlivým partnerem společnosti, jejíž jsou součástí.

U příležitosti zahájení nové značky navštívil pivovar MB i starosta Nového Sadu Igor Pavličić, který uvedl, že je velmi potěšen, že světově známá společnost Heineken, má důvěru investovat v Srbsku a je naděje, že to ovlivní i další velké investory k zahájení svého podnikání v Srbsku.

Zdroj: New Balkan.com

Na český trh s pivem nebude mít obří fúze žádný vliv, říká v rozhovoru pro LN Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

* LN V poslední době se často mluví o tom, že velké pivovarské koncerny se snaží šetřit na nákladech, čímž ničí chuť tradičních piv a vznikají takzvaná europiva. Nebude InBev kvůli této poslední akvizici ještě více tlačit na snižování nákladů? A nehrozí tudíž případné zhoršení kvality jeho výrobků prodávaných v současnosti na českém trhu?

Nic takového se nestane minimálně v řádu několika let. Největší riziko pro pivovarnické skupiny je, že když přijdou na nějaký nový trh, snaží se nabídnout a propagovat své značky. Hlavně v České republice s tímto systémem zatím žádný zahraniční pivovar neuspěl. A ještě dlouho neuspěje.

* LN Jaký může mít dopad fúze belgického gigantu InBev s americkým Anheuser-Buschem na český trh s pivem?

Dopad to nebude mít vůbec žádný. Jen si vezměte, co se stalo v roce 2004, kdy InBev vznikl fúzí belgického pivovaru Interbrew a brazilského AmBev: vlastně se nestalo nic, přestože už v Česku InBev působil.

* LN Přinese sem tohle sloučení nějaké nové značky piva, které zatím v Česku nejsou?

To si nemyslím. InBev už tady několik let propaguje své vlajkové pivo Stella Artois nebo Hoegaarden, ale zatím žádnou velkou díru na český pivní trh neudělal. Američané navíc ve svém portfoliu žádné pivní speciality nemají, takže těžko mohou české konzumenty něčím zaujmout.

* LN Nemůže posílení skupiny InBev ohrozit existenci menších pivovarů?

To je myslím značně nepravděpodobné. Český pivovarský trh už je víceméně konsolidovaný. Lidé už mají své oblíbené značky piva. Naopak malé pivovary mohou spíše do budoucna posilovat a překvapit tak své velké konkurenty.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jiří Böhm