Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Centrum tradičních řemesel, statek Bernard v Královském Poříčí, láká zítra od 13 hodin až do půlnoci na Pivní slavnosti. Na programu jsou prezentace malých pivovarů Bernard, Sokolovský Permon, Sv. Florián z Lokte, Rakovnický pivovar Bakalář, Železnorudský pivovar a Velichovský Forman a výstava o historii piva. „Pro návštěvníky jsou připravena hudební vystoupení skupin Beat club 68 a Swing party band, dále René Rudolf Pepa, Mažoretky Šabina, Taneční skupina Country baby. Nebude chybět staročeský jarmark, soutež ve válení sudu nebo dokonce ohňová show skupiny Discordia,“ přibližují organizátoři. Navštívit lze tradičně řemeslné dílny, prohlédnout si výstavy hasičských uniforem a hasičské techniky, motorek značky Jawa a ČZ, zemědělské stroje a nářadí, dobovou světnici, starý nábytek, dětské kočárky či výstavu panenek. Kromě posezení v cukrárně se nabízí i nově otevřená restaurace, jejíž kuchyně je zaměřena na české pochoutky.

Zdroj: MF Dnes.cz


Pivozpyt ve Zlých časech

[středa, 25. červen 2008]

Pražský publicista Radek Diestler se hrdě hlásí k Plzni, kde se narodil. Vzhledem k jeho vzdělání, profesi a zájmům jsou témata jeho fejetonů většinou historická, hudební a pivozpytná - neboť i k tradičnímu plzeňskému nápoji zaujímá vědecký postoj. Stejně jako v následujícím fejetonu.

Nusle jsou pražská čtvrť, malebně rozložená v kaňonu mezi Vyšehradem a Pankráckou plání. V minulosti ji proslavil strašlivý pan Šefelín, otec slečny Emilky z Poláčkových Mužů v ofsajdu. V minulém desetiletí jí hérostratovskou slávou pokryli místní občané, kteří se rozhodli řešit kriminální jevy na ulicích čtvrti zřízením domobrany.

V posledních letech se Nusle staly poutním místem přátel pivozpytu. Centrem vzdělávacích snah přátel ležáku, kvasničáku i pšeničáku se stal hostinec s nepřípadným názvem Zlý časy. Nálevna je dovedně ukrytá v podzemí pod odpudivým konibarem páté cenové skupiny. V něm se smíchovskou globalizační vodu nalévají bývalí příslušníci nuselské domobrany s pachateli kriminálních jevů a po těch letech jsou od sebe naprosto k nerozeznání. Hostinec nabízí co týden čtyři až šest značek piva z malých pivovarů: dvě jsou stabilní, dvě až čtyři se proměňují. Je to Mekka a Lourdy v jednom a osvětové středisko v jednom, bohatší než legendární Pivní galerie v Holešovicích a přívětivější než konkurenční Pivovarský klub v Karlíně. Pravda, chybí tu perla druhé zmíněné instituce, číšník maďarského původu, který vyniká neotřelým smyslem pro humor a mohutnými rezervoáry znalostí o rockové hudbě ze své otčiny.

Proč o Zlých časech mluvím? Protože tuto sobotu a neděli proběhl ve Zlých časech víkend s malými pivovary Plzeňského kraje. Jak říkali uctívači Vladimíra Iljiče Lenina, byla to mohutná manifestace pokrokových sil západočeského pivovarnictví: a ačkoli dopad akce nelze přeceňovat, dokázala, že renesance malých pivovarů propukla naplno i na Západě.

Celá renesance je dílem jednoho roku. V uplynulém roce se nad přáteli pivozpytu na Plzeňsku roztrhl roh hojnosti. Ačkoli si řád SABMilleriánů stále udržuje nadvládu, jeho monopol definitivně padl a padla i pověra, že půl kilometru od pupku pivního světa konkurenci pšenka nepokvete, jakož i jiné hospodářské rostliny.

Celé to odstartoval černický Purkmistr, který loni v červnu doplnil průkopnického Rytíře Lochotu. Ambiciózní podnik se zakopal na dobytých pozicích a mezi pivními dobrodruhy si získal renomé odvážnými experimenty s pivy zázvorovými a bezovými, které ortodoxním konzumentům zavánějí herezí a plameny pekelnými. Na podzim došlo k otevření pivovarů ve Stříbře a v Železné Rudě, které doplnily venkovské buditele z Dobřan a Kouta na Šumavě. Zvláště ten stříbrský slyne mimořádnými výsledky. Tvrdívá se, že české pokusy o pšeničná piva bavorského střihu končívají jako více či méně povedené atrapy. Tamní Duchmaus ale naplní milovníka pšeničáku svatým vytržením.

A celý ten proces ukončilo letos na jaře otevření pivovaru v Plzni na Rychtářce, skutečně půl kilometru od pupku pivního světa. Ano, může mne trochu mrzet, že už pravděpodobně nikdy neochutnám legendární tmavý Žížák, který zdejší sládek kdysi vařil pro přátele a přátele přátel. Ale v tomto případě člověk rád obětuje partikulární zájmy ve prospěch celku.

Všechna ta piva - až na tajnosnubnou Železnou Rudu, která stále uniká pozornosti p.t. pivozpytné veřejnosti - se o víkendu předvedla ve Zlých časech. Úspěch byl kolosální: p.t. pivozpytná veřejnost sála rychlostí světla, návštěva byla mohutná a ohlasy veskrze pozitivní. Editor kulturní rubriky nejmenovaného deníku dával si nohu za hlavu, což činí jen v okamžicích nejvyššího vytržení.

Seděli jsme tam s kolegou, zaníceným badatelem a plzeňským spolurodákem, též v pražském exilu usazeným. Náš lokálpatriotismus bubřel a neshledávali jsme na tom nic nízkého. Jak říká Umberto Eco ve Foucaultově kyvadle, "byl to jeden z těch večerů, kdy bylo jasné, že revoluce nejen že bude, ale že ji bude podporovat i Svaz průmyslníků."

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Radek Diestler


Lidé narychlo shánějí pivní pípy

[středa, 25. červen 2008]

Češi začali před nadcházejícími prázdninami ve velkém nakupovat pivní pípy. Největší tuzemský prodejce elektroniky, společnost Electro World, včera oznámila několikaprocentní nárůst prodeje malých výčepních zařízení za poslední měsíc.

„Sportovní události, jakými jsou mistrovství Evropy v kopané a Olympijské hry, a samozřejmě blížící se příchod léta a dovolených, zvyšují poptávku po pivních pípách s chlazením,“ potvrdil Deníku Jiří Klíčník, generální ředitel společnosti Electro World Česká republika.

„V nabídce nyní máme luxusní typy s kompresory a chlazením, ale také mobilní pípy s možností připojení do elektrické sítě automobilu,“ doplnil Klíčník. Lidé si vybírají jak levnější typy přenosných pivních píp v cenách kolem pěti tisíc korun, tak i luxusnější stolní pípy do domácnosti, které stojí kolem dvanácti až šestnácti korun a dokáží vychladit 36 až 40 piv za hodinu.

„Pro nenáročné zákazníky jsou přichystány pípy používající snadno dostupné sifonové bombičky, s chlazením a možností připojení na 12 nebo 230 Voltů. Jsou vhodné pro venkovní párty a dovolené na chatách a chalupách bez elektřiny, zákazníci si je mohou vzít s sebou také na dovolenou k vodě,“ doplnil Klíčník.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Klička Jan


XVI. nepomucké pivní slavnosti

[úterý, 24. červen 2008]

O třetím červencovém víkendu patří nepomucké náměstí již slušnou řádku let svátku zlatavého moku. Ani letos tomu nebude jinak, přestože se již zdálo, že tradiční pivní slavnosti se ještě před dovršením dospělosti odeberou na smetiště dějin.

Naštěstí se objevil nový pořadatel a s ním i (staro) nová podoba celé akce. Místo festivalu pod křídly mamutího pivního koncernu se tedy letos můžete těšit na skutečnou pivní přehlídku. Pípy se roztočí na stáncích téměř dvaceti, zejména menších, českých pivovarů.

A přestože hlavní roli bude samozřejmě hrát pivo, nebude chybět ani hudební program - zahraje téměř desítka kapel. Stylový záběr je opravdu mimořádně široký - od dechovky přes folk a rock až po ska a hip-hop. Na své by si tak měli přijít staří i mladí (samozřejmě, že až od 18-ti let).

Hudební produkce začíná v pravé poledne a končí úderem půlnoci. Milovníky nočního života jistě potěší, že pivovarské stánky budou v provozu i po této hodině. V blízkém klubu navíc propukne o dvanácté večerní taneční večírek plný tvrdých karibských rytmů.

Poslední a tentokrát úplná novinka na závěr: v ústích ulic nebudou postávat výběrčí „mýtného“, nebude nijak omezován volný pohyb místních či náhodných návštěvníků. Na letošní pivní slavnosti bude totiž vstup zcela a úplně zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva o.s. Nepal

XVI. nepomucké pivní slavnosti

České pivo je národní fenomén. Patří k přátelským setkáváním, inspirovalo kuchaře k originálním receptům, dostalo se do literatury i hudby. Chcete-li přijít na to, v čem vězí kouzlo zlatavého nápoje s bílou čepicí, přijeďte se podívat na letošní slavnosti piva.

Ochutnávka přitom není jediným lákadlem – chybět nebude dobré jídlo, hudební program, netradiční prohlídky pivovaru nebo veselé soutěže.

Druhá srpnová sobota (9. 8. 2008) patří ve Vrchlabí už pojedenácté Krkonošským pivním slavnostem. 11. ročník představí divákům také dvě hudební jedničky, dvě výrazné dámy české pop-music: country zpěvačku Věru Martinovou a nejoblíbenější českou interpretku Lucii Bílou. Letošní program má potěšit celou rodinu. Blízko náměstí proto vznikne prostor pro děti a mládež, kde bude kromě jiných atrakcí také počítačový koutek. (www.kpivnislavnosti.cz)

Tradiční pivní slavnosti v rodinném pivovaru Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku se uskuteční 23. 8. 2008. Ti, kdo v tento den zavítají do areálu pivovaru, mohou ochutnat pokrmy staročeské kuchyně v restauraci, která byla vybudována v prostorách bývalých skalních sklepů. Po dobrém jídle můžete stylově relaxovat v originálních pivních lázních. (www.chodovar.cz)

Velkolepé oslavy chmelu a piva slibuje už 51. ročník Dočesné v Žatci. Také díky kvalitnímu žateckému chmelu je české pivo tak výjimečné, připomenou slavnosti desetitisícům návštěvníků. 5. a 6. 9. 2008 se publiku představí české a slovenské hudební hvězdy (např. populární kapela Chinaski). Na Dočesné si opět můžete otestovat svoji zručnost v česání chmele nebo tancování s korbelem piva na hlavě. Ochutnávat se bude více jak 40 druhů piv od českých a zahraničních pivovarů. Vstup na slavnosti je po oba dny zdarma. (www.docesna.cz)

14. ročník Hudebního festivalu s pivem Bernard se v Humpolci rozběhne ve dnech 8.–9. 8. 2008. Hlavní atrakcí zůstává nabitý hudební program, který do Humpolce přiláká příznivce dobrého piva a kvalitní zábavy. (www.bernard.cz)

Sezona pivních slavností vyvrcholí v západočeské Plzni. Právě tady se roku 1842 zrodila světová pivní legenda – světlý ležák Pilsner Urquell. Přestože řada evropských a světových piv nese ve svém označení slovo „pilsner“, jen jedno jediné je originální. Je to pivo, které 5. října 1842 uvařil v plzeňském pivovaru bavorský sládek Josef Groll metodou spodního kvašení. Už tehdy plzeňský ležák upoutal svou zářivou zlatavou barvou, hustou sněhobílou pěnou a výjimečnou chutí.

Na počest uvaření první várky piva plzeňského typu se konají slavnosti Pilsner Fest. Letošní oslavy narozenin piva Pilsner Urquell proběhnou ve dnech 3.–4. 10. 2008. Významnou roli bude vedle piva hrát gastronomie, o hudební doprovod se postarají známé české skupiny. Festival se jako v loňském roce vydá za brány pivovaru, jedna hudební scéna bude postavena na náměstí Republiky v Plzni, druhá v plzeňském pivovaru. Spolupořadatelem této významné akce je město Plzeň, vstup na všechny akce Pilsner Festu je zdarma. (www.prazdroj.cz), (http://info.plzen-city.cz)

Další slavnosti

Harrachovské pivní slavnosti 19. 7. 2008 ve sklárnách Novosad (www.sklarnaharrachov.cz )

Tradiční slavnosti piva Regent v areálu pivovaru Bohemia Regent v Třeboni 26. 7. 2008 (www.pivovar-regent.cz ).

Pivní slavnosti v Jindřichově Hradci 6. 9. 2008 (www.jh.cz )

Pivní pouť v pivovaru Černá Hora 27. 9. 2008 (www.pivovarch.cz )

Zdroj: Czech.cz

Já bych jen doplnil, že mnoho akcí spojených s dobrým českým pivem naleznete v Kalendáriu


Pivní nováčci útočí

[pondělí, 23. červen 2008]

Tři čtvrtiny českého trhu s pivem ovládají tři velké nadnárodní koncerny - britský SABMiller (Plzeňský Prazdroj), belgický InBev (Staropramen) a holandský Heineken (Krušovice). Přibližují se jim ale i české společnosti K Brewery Group a LIF.

Dohromady tyto firmy produkují už více než jeden milion hektolitrů piva ročně. „Roční výstav piva v Česku je dvacet milionů hektolitrů. Z tohoto pohledu jsou to významní hráči na trhu,“ řekl LN výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Ve hře je ale i další akvizice. Dnes budou náchodští zastupitelé rozhodovat, zda prodají svůj městský Pivovar Náchod liberecké firmě LIF. „Nabídka je na stoprocentní odkup,“ uvedl ředitel pivovaru Josef Hlavatý. „Situace na trhu je dnes složitá. Panuje silná konkurence a všichni cítí, že po předešlých hojných letech mohou nastat horší časy,“ dodal. Opivovar neměla zájem jen firma LIF, ale i velké nadnárodní skupiny.

Vyrobí více než milion hektolitrů piva ročně a stále rozšiřují své portfolio

Důvod, proč pivovar nebude prodán právě jim, je jednoduchý: „Jednou z hlavních podmínek bylo, aby pivovar nadále fungoval, což u těchto koncernů není nikdy jisté,“ konstatoval Hlavatý.

Pokud LIF náchodský pivovar koupí, bude to jeho třetí akvizice. Je už totiž majoritním vlastníkem Pivovaru Svijany a Pivovaru Rohozec. „Nabídky byly i od velkých pivovarů. Ty ale nezaručují, že by uchovaly tradiční výrobu piva a místo toho k nám nezavedly moderní technologie, které sice výrobu zlevní, ale zároveň zničí klasickou chuť našeho piva,“ vysvětlil ředitel Pivovaru Rohozec František Jungmann.

Podobně se vyjadřují další zástupci menších pivovarů, kteří se rozhodli ignorovat nabídky velkých koncernů a raději své podnikání svěřili do rukou domácího investora. „Samozřejmě že náš pivovar chtěly koupit velcí hráči na trhu. Já chtěl ale český subjekt nejlépe z nepivovarnického světa, který nebude do výroby piva zasahovat,“ uvedl Jiří Fusek, ředitel Pivovaru Černá Hora, v němž od loňského roku drží padesátiprocentní podíl finanční skupina K Brewery Group.

Tato skupina z Moravy už vlastní sedm pivovarů. Poslední nákup se jí povedl zhruba před dvěma týdny, kdy koupila Pivovar Klášter. Další podíly drží ve zmiňované Černé Hoře, uherskobrodském Janáčku, jihlavském Ježku, jihočeském Platanu a spolu s firmou LIF také ve Svijanech a Rohozci.

Otázkou zůstává, jaký záměr s koupenými pivovary tyto firmy mají. „V tuto chvíli lze jen spekulovat, zda to berou jako dlouhodobou investici, nebo posléze tyto pivovary prodají někomu dalšímu,“ dodal Veselý.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jiří Böhm


Pivo k dortíku? Proč ne!

[pondělí, 23. červen 2008]

Čeští experti přes zlatavý mok tvrdí: Pivo už dávno není jen hospodský nápoj k zapití buřtů s cibulí, ale můžete si ho dát třeba i k dortu! „Při volbě je potřeba prostě zkoušet a zkoušet,“ říká starší sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Obecně platí: čím tučnější a masitější jídlo, tím je k němu lepší tmavší a silnější pivo. „Podobně platí, že v zimě a večer se hodí pít tmavá a více alkoholická piva, protože zahřejí. Světlá, méně alkoholická, doporučujeme v létě a při sportu. Osvěží, ale alkohol nás tolik neovlivní,“ tvrdí sládek Berka.

Pokud si myslíte, že zapíjet kus čokolády pivem je šílená kombinace, pletete se. Podle pivovarských odborníků jde třeba dortík a silné sladké pivo s karamelovou chutí skvěle dohromady! „Platí jedna zásada. Pivo musí být sladší než jídlo. Takže klidně s čokoládovým dortem, ale bez šlehačky. Nebo k jablkovému závinu,“ dodává sládek Berka.

Tyhle kombinace odborníci doporučují

- Gambrinus (jemně hořký, zároveň lehce nasládlý): nakládaný hermelín, zelňačka s pikantní klobásou, dušená telecí líčka s cibulkou.

- Pilsner Urquell (příjemná hořkost, chmelové aroma, sladová vůně): utopenec, bramboráky, guláš se špekovým knedlíkem, svíčková s houskovým knedlíkem, pečený candát s čabajkovým sosem.

- Nealko pivo: zeleninové saláty, ryby, roštěná s bramborovou kaší a houbami.

- Velkopopovický Kozel černý (jemně karamelová chuť s chmelovou příchutí): kachní stehno se špenátem, telecí guláš na pivě, králík na pivě.

- Bavorské pšeničné pivo (chuť po banánech, hřebíčku a vanilce): dušené telecí koleno se zeleninou, kachní prsa s ovocnou omáčkou, zeleninové saláty.

Zdroj: AHAonline.cz


Češi pivu nerozumějí

[pondělí, 23. červen 2008]

Už pouhým titulkem se pouštím na tenký led. Jsem si toho vědom, a co víc, činím tak zcela záměrně. Horké letní měsíce rok co rok lámou rekordy v množství vypitého piva a rozehrávají blažené úsměvy na tvářích všech plánovačů, obchodníků i akcionářů pivovarnického průmyslu. Tak proč si nenalít „čistého piva“ a nepřiznat si, že většina tuzemské produkce začíná v některých ohledech připomínat europivo. Nápoj unifikovaný, nekonfliktní, nevýrazné chuti a vůně.

Vyrábí se nejmodernější technologií v gigantických objemech za účelem vytvoření univerzálního nápoje, který lze pít jako limonádu. Výrobní proces má za úkol převychovat občas hubatou, vášnivou brunetu na poslušnou falešnou blondýnu v růžovém svetříku. Což se úspěšně daří. Díl viny neseme i my, konzumenti.

Už jen pokud připustíme, že české pivo, ve formě ležáku plzeňského typu, má tradici pouhých 166 let a za jeho vznikem stojí bavorský sládek, měla by se v nás probudit zvědavost: Co se pilo před rokem 1842?

Pivo, které chutná jako ovoce Vezměme si například pšeničné pivo, k jehož výrobě se používá směs pšenice, ječmene a systém takzvaného svrchního kvašení. To probíhá za vyšší teploty (až 250 °C oproti 60 °C u ležáků) a využívá odlišného typu kvasnic. Výsledkem je lehké pivo s přirozeně vyšším obsahem CO2, v jehož vůni i chuti nacházíme ovocné tóny. U nás ho vyrábí jediný pivovar – náchodský Primátor pod názvem Weizenbier. Ze zahraniční produkce lze často narazit na Hoegaarden známý svým hřebíčkovým až vanilkovým aroma. Pšeničná piva se díky své lehkosti a svěžesti skvěle pijí právě v létě a jejich obliba roste hlavně mezi ženami a mladou generací. Druhů svrchně i jinak kvašených piv je samozřejmě celá řada. Cesta k jejich poznání je dlouhá, ale velmi příjemná a zásadním způsobem souvisí s touhou po poznání a rozvojem pivní kultury.

Pozor, pivní kultura neznamená hospodská. Vytáhnout za večer dvanáct kousků je úspěch tak pro sportovního rybáře na Střeleckém ostrově. Kultura pití piva u nás trpí paradoxně kvůli jeho nízké ceně. Obchodní mechanismy jsou nastavené na maximalizaci produkce a tomu odpovídá i chování některých restauratérů a hospodských. Podtáčení je v Česku standard, který většina hostů tiše toleruje. K častým nešvarům patří i podchlazování piva či jeho špatné čepování. Největší problém ale vidím v omezené šířce sortimentu. Situaci asi nejlépe vystihuje filmová hláška „Jedno pivo vládne všem“.

Pro víno do vinotéky, pro pivo do pivotéky Přitom s pivem je to jako s vínem. Existuje ho celá řada druhů s rozličnými chutěmi a vůněmi. Stačí jen překonat prvotní ostych a šok, že „to“ chutná jinak než desítka z hospody Na Růžku. Ve specializovaných obchodech, říkejme jim pivotéky, lze již dnes sehnat desítky druhů piva z celého světa. Mezi nejznámější patří pražský Pivovarský klub a Pivní galerie. Na kvalitním pivním lístku si zakládají i některé restaurace. Zde bych jmenoval tuchoměřickou Auberge de Provence a pražskou Les Moules.

A tak i moje závěrečná rada zní: Nebojte se poznávat, ochutnávat a kombinovat. Zkuste si doma uspořádat pivní degustaci. Pověřte kamarády, ať přinesou každý po dvou vzorcích. Debaty o tom, jestli je lepší pšenice, plzeň nebo trapista jsou mnohem zábavnější než pomlouvání nadřízených u půllitru „géčka“.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ondřej Kaftan


Dívku, která jej bude reprezentovat při zářijové Dočesné při volbě Miss zlatého moku, si včera vybíralo v Městském divadle v Žatci osm pivovarů. Výběr probíhal podobně jako draft hokejistů do zámořské NHL.

Pivovary si postupně vybíraly z krásek, které se do soutěže přihlásily. Ten, kdo volil jako první, měl největší možnost výběru. O pořadí pivovarů rozhodovala porota při degustaci jejich piv. „Právo prvního výběru získal Zlatopramen,“ potvrdil výsledek Petr Šimáček z pořádajícího Sdružení rodáků a přátel města Žatce.

Ústecký Zlatopramen si vybral jako svou reprezentantku dvaadvacetiletou blondýnku Marcelu Vovsovou z Mělníka. „Když jsme sem s přítelem jeli, bavili jsme se, za koho bych mohla soutěžit. A když jsme jeli kolem billboardu Zlatopramenu, říkali jsme, že ten by byl nejlepší. A ono se to splnilo!“ vyprávěla nadšeně dívka.

Pivovary volily mez patnácti dívkami, původně se jich přitom do soutěže přihlásilo 72. „Máme hlavně radost z toho, že nejsou jen z tohoto regionu, ale z celé republiky,“ řekl spokojeně Šimáček.

Finále Miss zlatého moku proběhne v září v rámci tradiční Dočesné. Zúčastní se i tři zahraniční pivovary, které si své adeptky přivezou z Belgie, Slovenska a Slovinska.

Zdroj: MF Dnes.cz


Sdružení plzeňského právovárečného měšťanstva (SPPM) by mohli finančně podpořit investoři z řad právovárečníků.

Jednala o tom v sobotu správní rada SPPM. Připravila smlouvy o případné spolupráci s Podpůrným sdružením plzeňských právovárečníků, v němž by měli být v budoucnu všichni investoři sdruženi.

Peněžními dary by měli SPPM pomoci hradit náklady spojené se soudním sporem, v němž se potomci plzeňských právovárečníků snaží zpochybnit poválečné znárodnění plzeňského pivovaru a tím i jeho následnou privatizaci v devadesátých letech.

„Dosud jsme naši činnost financovali ze sponzorských darů vlastních členů a nebo členských příspěvků, které jsou 200 korun ročně. Takže naše prostředky byly velmi omezené. Nyní se ale ukazuje, že na takto rozsáhlý soudní spor tyto peníze nestačí. Takže se nabídlo pár sponzorů z řad právovárečníků, kteří jsou ochotní do této poměrně riskantní věci dát své prostředky. Ovšem s tím, že se budou podílet na případném výsledku,“ vysvětlil šéf SPPM a vnuk posledního předsedy správní rady někdejšího Měšťanského pivovaru Karel Svoboda (na snímku).

Foto

Dodává, že SPP by ročně potřeboval asi 400 tisíc korun. „Když se sejde deset investorů, každý z nich by vložil 40 tisíc korun ročně. Samozřejmě riziku odpovídá náhrada. Řekli jsme, že pakliže ve sporu uspějeme, mají investoři nárok na šest procent vysouzeného majetku, což pro ně může být poměrně zajímavé,“ podotkl Svoboda.

Jakou částku ale může oněch šest procent představovat? O tom nechtěl Svoboda spekulovat. „Tuto částku se neodvažuji odhadovat. Je třeba si uvědomit, že svého času byla jen známka Plzeňský Prazdroj ceněna na 12 miliard korun. Cena je v duchovním vlastnictví, v ochranných známkách a pak nejsou zanedbatelné ani hodnoty pozemků a budov. Pivovar byl poměrně bohatý a vlastnil i pozemky v Londýně nebo ve Vídni a samozřejmě v České republice,“ vysvětlil Svoboda, podle nějž utrpěli plzeňští právovárečníci velkou křivdu.

Podle dekretů se mělo v případě pivovaru jednat o znárodnění za náhradu. Bez náhrady se konfiskoval majetek pouze kolaborantům a zrádcům. Plzeňští právovárečníci se ale náhrady dosud nedočkali.

Zatím usilují o to, aby se prokázalo, že znárodnění proběhlo v rozporu se zákonem a tudíž je neplatné. Stížnost podali i k evropskému soudnímu dvoru. V ní právovárečníci upozorňují na to, že Česká republika neochránila jejich zájmy vyplývající z Listiny základních práv a svobod.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Petra Petříková | Foto: Vlastimil Leška


Pivo je počas futbalového EURO 2008 jednoznačne najobľúbenejším nápojom v salzburskej fanúšikovskej zóne.

Počas skupinovej fázy šampionátu načapovali a predali v 21 gastronomických stanoch 115.000 pollitrových pív. V tom istom čase si fanúšikovia kúpili okolo 87.000 jednotiek "tvrdého" alkoholu, 81.000 kulinárskych produktov od gyrosu až po suši, 6.500 litrov vína a 2.400 fliaš sektu. V piatok o tom informovali kompetentní z hostiteľského mesta Salzburg.

Hovorca Host City Martin Roseneder konštatoval, že pohostinstvá mali v tom čase obrat vo výške okolo 1,85 milióna eur (56,13 mil. Sk). V praxi to znamená, že každé gastronomické centrum malo obrat v priemere 80.000 eur (2,427 mil. Sk).

V závere finálového týždňa európskeho šampionátu sa bude v "párty-zónach" predávať pivo za znížené ceny, polliter si fanúšikovia budú môcť kúpiť za 3,50 (106.20 Sk) namiesto 4,20 eura (127.44 Sk). "Túto akciu môžu všetci chápať ako poďakovanie," oznámil Wolfgang Weiss, koordinátor Host City. Informovala agentúra APA.

Zdroj: Čas.sk


Rekord v pití piva: 2,3 vteřiny

[sobota, 21. červen 2008]

Vašek Pelikán v sobotu v Pelhřimově vylepšil dosavadní český rekord o více než 7 desetin.

"Já mám takovou výhodu, oproti ostatním, že já to pivo nemusím polykat. Já prostě dokážu tu příklopku, jak se říká lidově, přidržet dole, prostě to pivo tam vyleju, někdo říká jako do žumpy," řekl naší televizi Vašek.

"Měl žízeň, už když se narodil," dodala jeho maminka. Paradoxní přitom je, že Vašek ani vlastně žádný pivař není…

"Pivko mám rád, chutná mi, ale přednost dám radši vínu," tvrdí nový rekordman v rychlosti pití zlatavého moku.

Video zde...

Zdroj: TN.cz | Autor: Jakub Bystrzycki


Čínské pivo v ledovém Londýně

[sobota, 21. červen 2008]

Asijský tygr je hoden své přezdívky. Žádný obchodní artikl před ním není v bezpečí. Tentokrát se totiž Čína rozhodla prosadit v Anglii své pivo. K jeho propagaci použila neobvyklé miniatury anglických památek z ledu.

Číňané se rozhodli pro zcela neotřelou propagaci svého zlatavého moku zvaného Harbis. Nápad, jak přilákat Brity na jeho prezentaci, byl pro Brity naprosto nečekaný.

V letním období se totiž Angličané mohli přijít ochladit mezi tradiční britské památky vytesané z ledu.

Foto

Zájemci o promoakci si tak mohou prohlédnout zvonovou věž Big Ben podrobněji než v reálu, protože v "ledové" variantě dosahuje výšky dospělého muže.

Zdroj a foto: Šíp.cz


V malý pivovar a pivní lázně s restaurací se možná už brzy promění bývalá výrobna octa v Litoměřicích. Tamní radnice schválila partnerskou smlouvu se soukromou společností. Smlouva má investorovi v budoucnu umožnit lepší přístup k dotacím, o které žádá v evropském operačním programu.

Octárna fungovala v Litoměřicích více než čtyři desetiletí a produkci ukončila před několika lety. Partnerskou smlouvu uzavře město i s Ústavem sociální péče ve Snědovicích a Soukromou základní školou Lingua universal, kterým umožní využívat zimní stadion po jeho rekonstrukci. Smlouvou se zvyšují šance Litoměřic uspět se žádostí o získání peněz z evropských fondů na obnovu stadiónu. Pokud se to podaří, mohlo by s rekonstrukcí začít ještě letos.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Miroslav Zimmer


Pivo ve veřejném zájmu

[čtvrtek, 19. červen 2008]

Náchodští radní se rozhodli prodat městský pivovar, strakoničtí si jej chtějí nadále ponechat

Topolánkův kabinet pomalu ale jistě připravuje privatizaci pivovaru Budějovický Budvar, jediného národního podniku v republice. V první fázi jej chce přetvořit na akciovou společnost, v druhé by do něj chtěl přivést soukromého investora.

Na prodej bude i skomírající, taktéž nadále státem vlastněný malý regionální pivovar ve Vyškově. Jeho jediným akcionářem je nyní Ministerstvo zemědělství, kdysi ale patřil církvi, proto se čeká, jak budou dořešeny restituce církevního majetku. "Stát nemá podnikat, podnikat mají podnikatelé," opakuje svou mantru ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL).

V obdobném duchu hovoří i jeho vládní kolegové. Měli by pivo vařit skutečně jen soukromí podnikatelé, či je ve varně místo i pro veřejný sektor? Při těchto diskusích se trochu zapomíná na to, že v Česku jsou i dva pivovary vlastněné městy - Měšťanský pivovar Strakonice, produkující pivo pod značkami Nektar a Dudák, a Pivovar Náchod, působící na trhu se značkou Primátor.

Shodou okolností v čele obou radnic jsou zástupci ODS. Zatímco strakonický starosta Pavel Vondrys si nemyslí, že by v tomto byznysu nebyl prostor i pro veřejnou sféru, jeho náchodský kolega Oldřich Čtvrtečka je nyní už přesvědčen, že město jako vlastník další rozvoj pivovaru už není schopno zabezpečit.

Většina náchodských radních se proto v minulých dnech rozhodla využít nabídky, kterou dostali od libereckého holdingu LIF (který je už majoritním akcionářem pivovaru ve Svijanech a skrze něj ovládá i další v Malém Rohozci), a doporučila zastupitelstvu, aby zmíněné firmě byl pivovar i s přidruženým náchodským hotelem U Beránka prodán. Cena 135 milionů korun. Zastupitelstvo bude o návrhu městské rady jednat 23. června.

"Když pivovar vlastní město, je to podle mě problém. Radní mají dilema, zda zisky reinvestovat do pivovaru, či je použít na jiné aktivity města, udělat z toho jakousi dojnou krávu," vidí zdroj politického napětí Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Náchod hlásí odchod

V Náchodě už mají celkem jasno. "Vzhledem k tomu, co se děje na pivovarnickém trhu, jak se dále zostřuje konkurence, existují pro nás už jen dvě možnosti. Buď bude pivovar expandovat, což by se ale neobešlo bez peněz z městského rozpočtu, anebo jej budeme provozovat pouze jako malý lokální podnik, prodávat pivo pouze kolem komína. Myslíme si, že druhá varianta by ale byla cestou do pekel," myslí si náchodský starosta Čtvrtečka. Podle něj by dříve či později skončila zavřením pivovaru, už proto, že v Náchodě jsou zaměřeni především na produkci lahvového piva a dodávají je do obchodních řetězců po celé republice. "A zánik pivovaru si určitě nepřejeme," zdůrazňuje šéf místní radnice, proč upřednostňují prodej.

Rozhodli se proto akceptovat doporučení managementu a vsadit na soukromého investora, který slibuje další expanzi financovat.

Jak dodává generální ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý, zájemci z holdingu LIF by chtěli využit i synergií se zmíněným svijanským pivovarem, který už ovládají.

Starosta Čtvrtečka plně souhlasí s názorem, že podnikat mají podnikatelé a ani městu to nepřináleží. Náchodský pivovar, jehož výstav se v posledních letech pohybuje kolem 130 až 140 tisíc hektolitrů, což jej v kategorii malých pivovarů řadí k těm větším, byl jako městský založen již v roce 1872. Ve vlastnictví města byl i posledních 15 let. "Dnes je už jiná doba, to co fungovalo v 19. století, nyní nezabírá, i do našeho regionu se postupně derou velké pivovary, nic jim v tom nezabrání," poznamenává první muž radnice, podle něhož komunální vlastnictví již nedokáže v konkurenčním boji udržet tempo.

Záleží jenom na lidech

Ve Strakonicích jsou jiného názoru. "Ano, souhlasím, podnikat mají především podnikatelé, ale nelze vynášet kategorické soudy. Všechno je vždy především o lidech. Nemyslím si, že by naše město bylo horším vlastníkem, než jsou soukromníci," soudí starosta Strakonic Pavel Vondrys (též ODS).

Jako argument uvádí příklad i z jiné branže. "Vodohospodářskou soustavu ve městě dříve spravovala soukromá firma. V té době šlo do vodohospodářského fondu na obnovu infrastruktury 15 milionů korun ročně. Když ale tu soustavu převzala společnost Technické služby Strakonice, stoprocentně vlastněná městem, rázem příjmy fondu vzrostly o 10 milionů korun. Soukromá firma měla přirozenou snahu více vydělávat pro sebe," vidí rozdíl starosta.

Jihočeské město tamní pivovar, jehož roční výstav již několik let stagnuje kolem 73 až 75 tisíc hektolitrů, odkoupilo v roce 2003 od Ministerstva zemědělství. Obávalo se tehdy, že pokud by tak neučinilo, skončí v rukou některého z velkých pivovarů, který jej posléze nenávratně zavře (jak se to stalo na mnoha místech západních Čech).

To strakoničtí radní nechtěli dopustit, protože pivovar považují za nedílnou součást historie města a prestižní záležitost. Vzali si proto sedmdesátimilionový úvěr a podnik zprivatizovali sami. "Po pěti letech je situace taková, že zisk, který pivovar generuje, postačí na splácení tohoto úvěru. Z městské pokladny do pivovaru zatím nemusela jít ani koruna," vyzdvihuje Vondrys. Ale jedním dechem dodává, že také žádná nepřibyla, protože všechny další vydělané peníze jsou reinvestovány.

O případném prodeji pivovaru však nechce ani spekulovat. "Nic takového rozhodně není na pořadu dne. V minulosti se zde sice různí zájemci objevili, ale my jsme jim dali jasně najevo, že prodávat nechceme. Nekupovali jsme to proto, abychom to následně přeprodali dál," dodává starosta.

Neudělají bolestivé kroky

Náchodský šéf radnice Čtvrtečka ale svému kolegovi a spolustraníkovi ze Strakonic Vondrysovi na dálku vzkazuje - jsme zvědaví, co budete dělat, až bude třeba investovat opravdu velké peníze, či až vás se zajímavou nabídkou osloví skutečně vážný zájemce.

I druhý kolega v nedalekém Protivíně, starosta Jaromír Hlaváč (taktéž ODS), se na věc dívá jinak: "Pokud mají města majoritně vlastnit nějaké firmy, tak by se to mělo týkat jenom komunálních služeb, nikoliv výrobních podniků. Jsem přesvědčen, že městu vlastnictví pivovaru nenáleží, protože radnice není schopna dělat nepopulární bolestivé kroky, propouštět lidi, když je to třeba."

I město Protivín mělo v roce 2000 zájem odkoupit místní pivovar Platan od akciové společnosti Jihočeské pivovary. Ta totiž chtěla podnik v rámci restrukturalizace uzavřít.

Protivínská radnice však nesehnala potřebné peníze na odkup, takže k převzetí podniku nikdy nedošlo. Našla však náhradní investory, trojici libereckých podnikatelů, kteří byli ochotni za dohodnutých 65 milionů korun plus úroky Platan převzít. "Já jsem byl tehdy v opozici a jako jediný ze zastupitelstva jsem byl od počátku proti koupi pivovaru. Dnes bych hlasoval stejně," říká Hlaváč.

Poukazuje na to, že teprve soukromí vlastníci snížili přezaměstnanost podniku, čímž odstranili i jeho ztrátovost. Výstav posléze zvedli ze 150 až na 400 tisíc hektolitrů (většina z toho ale byla výroba pro Plzeňský Prazdroj a obchodní řetězce), poté postupně opět začali zaměstnance nabírat.

Letos Platan odkoupila česká investiční skupina K Brewery, která stejně jako LIF programově skupuje regionální pivovary (už má podíl v Černé Hoře, Jihlavě, Uherském Brodě, Klášteře a menšinový společně s LIF i ve zmíněných Svijanech a Rohozci).

"Slíbili nám, že se více zaměří na výrobu pod značkou Platan a stavy zaměstnanců nebudou snižovat," věří starosta Protivína, že místní pivovar přežije i pod novými soukromými majiteli. Zatím nelze říct, kdo pro zachování městské pýchy zvolil lepší strategii - zda Strakoničtí, či Protivínští a Náchodští. Čas to rozřeší.

Foto

Zdroj: Ekonom.iHNed.cz | Autor: Jiří Pšenička


Presne 166 pivárov vypilo v utorok na festivale Junifest naraz 50-litrový sud piva.

Podarilo sa im to za neuveriteľných 12,8 sekundy, čím oproti minulému roku vylepšili slovenský rekord o viac ako tri sekundy. Každý pivár vypil za necelých trinásť sekúnd 0,3 litra tohto zlatého moku.

V rámci pivného festivalu sa uskutočnili aj ďalšie zaujímavé súťaže. V prvý deň festivalu sa Vladovi z Bratislavy podarilo vylepšiť rekord Junifestu v pití jedného litra piva o necelé tri sekundy. Nový rekord tak stanovil na 7,77 sekundy.

Vynikajúci výsledok zaznamenali aj v držaní jedného litra piva v pohári s hmotnosťou približne 2,2 kilogramu v predpaženej ruke - jeden z návštevníkov to vydržal 5 minút a 38 sekúnd. V utorok mali možnosť novinári z viacerých slovenských médií degustovať rôzne druhy piva.

Na základe ich hodnotenia odovzdá ministerka pôdohospodárstva Slovenskej republiky Zdenka Kramplová úspešnému pivovaru novinársku cenu Top Press Junifest 2008. Slávnostné odovzdávanie sa uskutoční vo štvrtok o 20:00.

Spolu s novinárskou cenou si v rovnakom čase prevezme predstaviteľ pivovaru aj Zlatý krígeľ Junifest 2008, ktorý odovzdajú na základe hodnotenia návštevníkov festivalu. Bodku za blokom rekordov by mal dať pokus o najväčší hromadný prípitok, pri ktorom zrátajú dupláky, teda jednolitrové poháre na stoloch.

Zdroj: Aktuality.sk


Výzkum: Češi se bez hospod neobejdou

[středa, 18. červen 2008]

Většina Čechů má jasno, jak má vypadat a fungovat správná česká hospoda. Nezáleží ani tak na kvalitě vnitřního zařízení či dodržování pravidel stolování. Dobrá hospoda musí čepovat kvalitní pivo, ale především musí vytvářet přátelské prostředí s příjemnou atmosférou.

Vyplývá to z průzkumu CVVM, který se zaměřil na roli hospod v české společnosti.

Podle 85 % Čechů se totiž v hospodách domlouvají sousedské výpomoci, výměny, prodeje, melouchy. Jen o něco méně respondentů – 83 % – soudí, že se lidé chodí do hospod odreagovat od každodenních starostí.

Hospoda je podle 74 % Čechů i místem, kde se dozvědí plno zpráv a informací, ke kterým se jinak nedostanou. Je i místem pro setkávání přátel, v hospodách se vytvářejí a rozšiřují sociální okruhy jednotlivých skupin hostů, které se navzájem překrývají.

Zejména na menších vesnicích jsou centry prakticky veškerého dění – od sportu po kulturu. Hospoda, tvrdí sociologové, přispívá k vytváření pocitu jistoty, sounáležitosti, přesvědčení, že někam patřím, mám kam se vracet. To má v dnešní individualizované době stále velký význam. Hospoda je i místem pro uvolnění, odreagování v důvěrně známém a přátelském prostředí, místem komunikace. A vzájemná komunikace mezi lidmi je v moderní technické společnosti často problém – vyjma jediného místa, totiž právě české hospody.

Češi, přes svůj kladný vztah k hospodám, ale mají na ně i realistický pohled, uvědomují si i rizika těchto míst.

Podle sociologa Jiřího Vinopala se na ně dokáží podívat i z určitého nadhledu. Podle 57 % Čechů a Češek tak může hospoda odvádět rodiče od rodin a chození do nich patří k příčinám alkoholismu. Pro třetinu Čechů a Češek je současně ale hospoda jejich takřka jediná zábava.

Kupodivu výraznou podporu výzkumu CVVM nezískal názor, že hospoda je i dnes stále jediným místem, kde se dá mluvit o politice. Jestliže tento názor před listopadem 89 podporovalo téměř 2/3 občanů, v současnosti jej za znak hospod považuje necelá polovina populace.

Hospody jsou podle sociologů pro tři čtvrtiny české populace neoddělitelnou součástí národní tradice a jsou všeobecně považovány za něco, co je Čechům vlastní. Tomu odpovídá i jejich vysoká návštěvnost.

Podle sociologických průzkumů v hospodě nikdy nebyla pouhá desetina mužů a kupodivu pouze třetina žen.

Pro návštěvu českých hospod se nevyžaduje znalost společenského bontonu, včetně znalosti, v jakém pořadí se používají vidličky a lžičky. České hospody přesto k návštěvě lákají dobrým pivem, uvolněnou atmosférou a také nabídkou tradičních českých lahůdek, které nedostanete nikde jinde nejen v Česku, ale ani ve světě.

K vyhlášeným specialitám českých hospod kromě vyhlášeného českého piva totiž patří „držkovka“, „gulášek“ a utopenci či salám s cibulí. K místním specialitám patří i nakládaný hermelín, matesy či pivní sýr.

V současné době ovšem přestává být typická česká hospoda dominantním typem pohostinského zařízení, které si udržovala celá staletí. Prosazují se i pizzerie, sport bary, bistra či provozovny rychlého občerstvení.

Stále si však tradiční hospoda udržuje (zejména na vesnicích) svoji komunikační sociální funkci, což je možné dokázat na místech, kde byla z různých důvodů zrušena. Společenský život tam chřadne a sehnat rychle řemeslníka, který by vám opravil cokoli, je téměř nemožné.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Jiří Vavroň


V rámci pivného festivalu Junifest, ktorý sa v týchto dňoch koná v bratislavskej Inchebe, dnes mali možnosť novinári z viacerých slovenských médií degustovať rôzne druhy piva. Na základe ich ...

Foto

V rámci pivného festivalu Junifest, ktorý sa v týchto dňoch koná v bratislavskej Inchebe, dnes mali možnosť novinári z viacerých slovenských médií degustovať rôzne druhy piva. Na základe ich hodnotenia odovzdá ministerka pôdohospodárstva Slovenskej republiky Zdenka Kramplová úspešnému pivovaru novinársku cenu Top Press Junifest 2008. Slávnostné odovzdávanie sa uskutoční vo štvrtok o 20:00. "Niekedy rozhoduje o kvalite piva aj farba skla, z ktorého je jeho fľaša vyrobená," poučil účastníkov nestor slovenského piva a pivných rekordov Jozef Nemec. Spolu s novinárskou cenou si v rovnakom čase prevezme predstaviteľ pivovaru aj Zlatý krígeľ Junifest 2008, ktorú odovzdajú na základe hodnotenia návštevníkov festivalu.

Zdroj: 24hod.sk


Dánska pivovarnícka spoločnosť Carlsberg zatvorí niekoľko pivovarov v západnej Európe v snahe znížiť náklady a urýchliť výrobný proces.

Takzvaný program štandardizácie výroby bude Carlsberg stáť 1 miliardu dánskych korún (4,06 miliardy Sk) a ročne by mal ušetriť asi 700 miliónov dánskych korún (DKK).

Krok Carlsbergu nasleduje po akvizícii väčšinou ruských aktív britskej firmy Scottish & Newcastle za 57 miliárd DKK, čo bola najväčšia kúpa v histórii dánskej spoločnosti.

"Čo sa týka časového horizontu, k zatvoreniu pivovarov by malo dôjsť do troch až piatich rokov," povedal šéf zásobovacej divízie Carlsbergu Kasper Madsen. O aké regióny pôjde, či koľko pivovarov mieni spoločnosť zatvoriť, však neuviedol.

Informovala agentúra Bloomberg.

Zdroj: Sme.sk


Pivní akvizice bez šťastných konců

[úterý, 17. červen 2008]

Anheuser-Busch se podle posledních zpráv snaží odvrátit převzetí společností InBev spojením se s Mexickou Grupo Modelo SAB. Zatímco se InBev snaží svou nabídkou 65 USD za akcii AB (tj. 22% prémií nad cenu před zveřejněním zprávy) vytvořit největšího producenta piva na světě (podle tržeb), AB není podle uvedeného této myšlence nakloněn. A Modelo podle slov svých představitelů chce zůstat „hrdě mexickým“.

Spojení AB a InBev by údajně přineslo synergie jak na straně prodejů, tak na straně nákladů – umožnilo by distribuci v oblastech pro AB dosud nepokrytých a mohlo by snížit nákupní ceny vstupů. InBev je ale proslaven zejména svým zaměřením na snižování nákladů a zvyšování efektivity produkce. Součástí jeho úspěchu je i penetrace rozvojových zemí s rostoucí populací konzumentů piva. Anheuser-Busch se oproti tomu orientuje zejména na marketing (některé jeho reklamy jsou i vtipné) a silnou distribuci. Existuje tak obava ze „střetu kultur“, která je ale při M&A všudypřítomná.

Uvedené strategie, i pohled na další významné výrobce, ale ukazují i na zajímavý rys „pivního průmyslu“ - z oněch známých 4P (product, price, place, promotion) je ten nejdůležitější – tj. samotný produkt, poněkud v ústraní. Konkurenční hra (zejména těch velkých) se obecně hraje snahou o co nejlevnější produkci spojenou se silnou distribucí a marketingem – snahou zatraktivnit se pro určitý segment na trhu. Pivo se tak, pro Čechy možná nepochopitelně, stává typickým příkladem toho, jak produkt samotný v našich „rozvinutých“ ekonomikách ustupuje do pozadí. Rozhoduje to, jakou iluzi v zákazníkovi vyvolá a to, aby tato iluze byla co nejefektivněji vyprodukována. V různobarevných plechovkách a lahvích s univerzální nahnědlou tekutinou tak velké pivovary prodávají všechno, jen ne pivo jako takové. Pokračující konsolidace pivovarů přirozeně dále umocní tento trend, kdy chuť piva bude daleko méně důležitá než to, jestli reklama na něj je dostatečně „in“.

Zdroj: Patria.cz | Autor: Jiří Soustružník



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI