Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Zvýšení spotřebních daní z pohonných hmot, lihu a piva se okamžitě projevilo ve zvýšení cen. Oproti loňskému roku si tak občané za jedno pivo připlatí až korunu. Obdobnou částku též musí dát navíc při tankování benzinu a nafty.

Rok 2010 přivítala Česká republika mimo jiné i vyššími daněmi. Jednou z položek, která se zvýšila, byly i spotřební daně. Od prvního ledna vzrostly sazby u spotřební daně u pohonných hmot, lihu a piva. Na začátku února se k tomu přidá i vyšší daň u tabákových výrobků. Změna sazeb se prakticky ihned přenesla do cen pro spotřebitele a občané si tak za benzin a naftu připlatí od nového roku o více než korunu navíc. Navíc je dost dobře možné, že ceny paliv i nadále porostou. Zhruba o korunu se pak rovněž zdražil nejoblíbenější tuzemský alkoholický nápoj - pivo.

Zvýšení spotřebních daní ale nepostihlo jen motoristy. "Zapláče" také většina tuzemského pivního národa, jelikož od prvního ledna vzrostla rovněž spotřební daň z piva a z lihu. U lihu došlo ke zvýšení daně o 20 korun za litr etanolu a o u ovocných destilátů a pěstitelského pálení pak o 10 korun za litr čistého lihu. V přepočtu se toto vyšší zdanění projevilo zdražením tvrdého alkoholu zhruba o 5 korun (v případě ovocných pálenek asi o polovinu méně).

Spotřební daň z piva se pak zvýšila v základní sazbě o 8 Kč/hl. V nejnižší velikostní skupině podle výroby piva v hektolitrech ročně (do 10 000 hl/rok) sazba narostla z 12 Kč/hl na 16 Kč/hl a adekvátně se také zvýšily sazby v ostatních velikostních skupinách malých nezávislých pivovarů (v rozmezí o 4,8 Kč/hl do 6,4 Kč/hl). Vyšší spotřební daně se už většinou také promítly do cen.

"Prakticky všechny pivovary zdražují, ceníkové ceny se zvedají o 60 haléřů až o 1 korunu za půl litru. Jsem přesvědčen, že všichni musí zdražit," uvedl pro server Podnikatel.cz Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Část pivovarů od 1. ledna ceny v tomto rozpětí skutečně zvýšila. V závislosti na druhu piva zdražily o 60 haléřů až 1 korunu například pivovary Plzeňský Prazdroj nebo Budějovický Budvar.

Některé pivovary, jako Staropramen, už ceny upravily v průběhu prosince 2009. "Díky zvýšené poptávce spojené s prosincovými svátky a přirozenou snahou našich zákazníků předzásobit se za původní ceny bychom nemohli garantovat stoprocentní pokrytí všech objednávek zejména s přihlédnutím k menšímu počtu závozových dnů koncem roku," vysvětlil serveru Podnikatel.cz Pavel Barvík, manažer vnějších vztahů společnosti Pivovary Staropramen. Pavel Barvík zároveň dodal, že ceníková cena jejich nejprodávanějších sudových piv vzrostla o 70 haléřů až 1 korunu na půllitru piva.

Jiné pivovary zase zdražení teprve připravují. Rodinný pivovar Bernard přijde s novým ceníkem 18. ledna tohoto roku. "Navýšení cen o 0,50 – 0,60 Kč, u lahvového o 0,60 Kč u 11 % se týká velkoobchodů a gastro segmentu. Na supermarketových sítích je plánováno také navýšení cen, avšak termíny jsou závislé na potvrzení od protistrany, dle odhadu konec ledna 2010," uvedl Zdeněk Mikulášek, tiskový mluvčí pivovaru Bernard.

Zdroj: Podnikatel.cz | Autor: Daniel Morávek | Kráceno


Češi vypili za rok 2008 přes 50 milionů litrů nealkoholického piva, což znamená spotřebu 5,03 litru na osobu. Podle údajů firmy Canadean před Českem bylo pouze Španělsko se spotřebou 5,51 litru na hlavu, informoval v úterý agenturu Mediafax Vladimír Vaňka zastupující značku Birell.

"Málokdo ví, že nealkoholické pivo je v podstatě čistě přírodní iontový nápoj bez umělých přísad a konzervantů. Navíc má o 50 procent méně kalorií než běžné sycené limonády, nebo džusy," vysvětlil Vaněk.

Na třetím místě skončili v pití "nealko piva" Němci s 3,88 litry na hlavu za rok.

Češi ve své oblibě pití nealkoholického piva však neotáleli ani v minulém roce, přestože se dá říci, že obecně prodej piva klesl. Například meziroční navýšení spotřeby nealkoholického piva značky Birell v minulém roce činilo 2,7 procenta.

Důvodů, proč nealkoholický nápoj patří k těm nejoblíbenějším, je hned několik. Z hlediska praktického je to například v případě zákazu požívání alkoholu v pracovní době či při řízení motorových vozidel. Roste také procento lidí, kteří pijí nealkoholické pivo v rámci zdravého životního stylu.

Důkazem vzrůstající obliby "nealko piva" je srovnání s rokem 2000, kdy české pivovary vyrobily celkem 117 tisíc hektolitrů piva, za to v roce 2008 to bylo zhruba 496 tisíc hektolitrů piva, což je více než čtyřnásobek.

Zdroj: Eurozprávy.cz


Jubilejní už 20. ročník Slavností piva se uskuteční začátkem února v Táboře. Letos se velké akce, která je v celých jižních Čechách velkou kulturní událostí, zúčastní téměř sedm desítek pivovarů.

Do soutěže o Zlatou pivní pečeť se přihlásilo 68 pivovarů z Čech, Moravy i Slovenska. Ty budou soutěžit celkem v 15 kategoriích. “Poprvé po těch letech budou mít poměrně slušné zastoupení také jihočeské pivovary,“ uvedl organizátor slavností Alois Srb.

V Táboře se tak od 2. do 5. února zúčastní akce dva přední pivovary z Českých Budějovic, jeden z Dražíče a jeden ze Zvíkovského Podhradí na Písecku a jeden také z Koutu na Šumavě. „Je to přeci jen čest pro nás, že budou mít jihočeské pivovary také své zastoupení, doposud tomu tak vždycky nebylo,“ doplnil organizátor.

Součástí celých slavností, které budou slavnostnější, protože půjde o jubilejní ročník, bude i bohatý kulturní a společenský program. Podrobnosti, včetně počtu přihlášených výrobců minerálních vod, kteří budou soutěžit o Zlatý český pramen, zveřejní organizační štáb ve středu na tiskové konferenci v hotelu Palcát.

Zde se také velká část Slavností piva, které se staly jedněmi z největších v Česku, bude odehrávat. Letos záštitu nad akcí převzal i jihočeský hejtman Jiří Zimola.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Pořekadlo praví: Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. V Belgii to platí dvojnásob, protože tam se pivo nejen vaří, ale také se na vaření používá. Restaurace U 3 fontán v městečku Beersel nedaleko Bruselu je vyhlášená jídly vařenými s přídavkem piva. Třeba na tradiční vlámskou specialitu carbonade, tedy hovězí dušené v pivu, tam jezdí hosté z širokého okolí. Spolumajitelka restaurace paní Tres Vergels vaří podle rodinné tradice.

Foto

"Recept je dědictví po mamince a po babičce. Ta ho měla od své babičky. Je tedy dost starý," chlubila se paní Vergels. Nezbytnou přísadou Flanderské carbonade je silné, nasládlé belgické pivo. V beerselské restauraci však do pekáče přidávají živé nakyslé pivo geuze.

Základem pokrmu je hovězí maso a cibule. Hodně nadrobno nakrájené cibule. Na pánvi nebo v pekáči se nechá zhnědnout a pak se přidají kostky masa. Mělo by to být horší maso, které potřebuje dlouhou dobu, aby změklo. Přidá se hnědý nerafinovaný cukr a pivo. To všechno se pak nechá dusit ve vlastní šťávě a pivní lázni.

"Dusíme to minimálně tři hodiny. V pekáči nebo kastrolu se to nesmí vařit. Maso se dusí na mírném plameni, aby změklo a nasáklo chuť piva a karamelizujícího cukru. Přidá se ještě sůl, pepř a je to," ukončila svůj výklad o carbonade paní Vergels. Hnědou barvu dodá hotovému jídlu pivo s cukrem. Ještě je třeba ovšem omáčku zahustit.

"Je to skoro hotové. Jen tam dáme trochu maizeny, tedy kukuřičné škrobové mouky, která způsobí, že maso v omáčce neplave, ale kousky masa se jí pěkně obalí," dodal Thomas Debelder, syn paní Tres Vergels. Chutí se flanderská carbonade podobá našemu guláši. Není v ní však ani špetka papriky a maso se přímo rozsýpá. Podává se s typickou belgickou přílohou - s hranolky.

Pivem se v restauraci v Beerselu dochucují i další jídla. Zdejší chloubou je třeba králík na pivu nebo lesní ovoce marinované s višňovým pivem kriek. Podle paní Vergels sice existují staré recepty pokrmů s pivem, ale kuchaři se stále snaží experimentovat. Někdy to vyjde, jindy bohužel ne.

"Jednou jsme se snažili uvařit pivní polévku z čekankových puků, které jsou také velmi oblíbené v belgické kuchyni. Jenže pivo dalo polévce v kombinaci s čekankou velmi hořkou chuť a dávat do polévky cukr jako u ostatních jídel moc nejde, protože polévka se jen vaří a nepeče se," uvedla jeden z neúspěšných pokusů paní Vergels.

Co se ovšem v kuchyni restaurace U tří fontán povedlo, je dezert známý jako Creme brulé. Do krému, vlastně vanilkového pudinku přidává paní Vergels ještě trochu lambického piva s hnědým cukrem. Potom nechá pudink s cukrovým sirupem na povrhu rychle zapéct, vlastně ogrilovat, aby se na něm vytvořila karamelová krusta. Na první pohled dezert, který vám nabídnou v belgických i francouzských restauracích. Jenže pivo a cukr daly zvláštní karamelovou chuť i samotnému krému.

Nepředpokládal jsem, že někdy v životě budu jíst pudink s pivem, ale tohle pivní kouzlo se paní šéfkuchařce z Beerselu podařilo.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor a foto: Pavel Novák


Pivo od ledna zdraží

[úterý, 29. prosinec 2009]

Pivovary příští rok hodlají zdražit pivo až o 4,6 procenta kvůli vyšší daňové zátěži. Od největších tuzemských pivovarů.

Ceny piva stoupnou zhruba o 60 haléřů až o jednu korunu na půllitr sudového piva. Podle pivovarů je na vině zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) a plánované zvýšení spotřební daně.

"Změna cen nepředstavuje pro naši společnost žádný prospěch, protože do ceníku pouze promítneme zvýšenou spotřební daň na pivo a nárůst DPH o procentní bod. Plzeňský Prazdroj navíc ponese zvýšené náklady ze spotřební daně na pohonné hmoty a vyšší sociální odvody za zaměstnance, které jsou také součástí vládního úsporného balíčku," uvedl již dříve obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tiarnán Ó hAimhirgín.

Kromě Prazdroje hodlá pivo zdražit i Staropramen, který pivo částečně zdražil již v průběhu prosince. "Díky zvýšené poptávce spojené s prosincovými svátky a přirozenou snahou našich zákazníků předzásobit se za původní ceny bychom nemohli garantovat stoprocentní pokrytí všech objednávek zejména s přihlédnutím k menšímu počtu závozových dnů koncem roku," uvedl tiskový mluvčí Staropramenu Pavel Barvík. Staropramen hodlá zdražit půllitr pěnivého moku o 70 haléřů až jednu korunu u nejprodávanějších sudových piv.

Srovnatelné zdražení plánují i další pivovary jako například Budějovický Budvar či Heineken.

Tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček dále uvedl, že pivovary rozhodně podporují návrh skupiny senátorů, aby spotřební daň byla vrácena na původní úroveň. O tom se však rozhodne až na lednové schůzi sněmovny.

Ministr financí Eduard Janota již dříve uvedl, že senátorský návrh rozhodně nepodporuje. Podle Janoty přinese zvýšení DPH a spotřebních daní do státního rozpočtu až 23 miliard korun. Plánované zvýšení má nejvíce postihnout pohonné hmoty a tabákové výrobky.

Zdroj: Eurozprávy.cz | Autor: Tomáš Kraus


Na Švihov za tajemstvím piva

[úterý, 22. prosinec 2009]

Od 25. prosince do 3. ledna lze na hradě navštívit výstavu, věnovanou historii oblíbeného nápoje

Milovníci piva i historických památek se sejdou o Vánocích na vodním hradě Švihov, kde bude od 25. prosince až do 3. ledna otevřena výstava s výmluvným názvem Je libo jedno pivo? Návštěvníci totiž nahlédnou nejen do dějin výroby tohoto oblíbeného moku, ale mohou ho i ochutnat a třeba si i vyzkouší, jak se láhev plnila. Otevřeno bude vždy od 10 do 15 hodin. Vystřídá expozici o kávě.

Pivní výstava na Švihově navazuje na tradici hradních vánočních výstav a střídá loňskou expozici o kávě. „Historie piva, tohoto oblíbeného nápoje, je dlouhá - sahá až do starověku. Jeho cesta k nám a k dnešní podobě nebyla jednoduchá, protože u nás byla oblíbeným nápojem medovina. Po svém příchodu pivo rozhodně nebylo pro široké vrstvy, ba právě naopak,“ vysvětluje Lukáš Bojčuk, kastelán hradu Švihov a naznačuje, co vše se lidé na hradě nyní dozvědí.

Časem si však našlo cestu na naše stoly a český fortel z něj udělal doslova domácí nápoj. Úprava na „české pivo“ vznikla především volbou surovin a způsobem zpracování. Zrodil se tak jedinečný nápoj, který později přinesl slávu českému národu po celém svět. Pojem české pivo výstava přibližuje tím, že představuje výrobní postup a základní vlastnosti tohoto nápoje. Bohužel se však díky převaze novodobých velkovýrobců piva v současných šencích s tímto tradičním nápojem již setkáváme zřídka. Hospoda je dalším pojmem, který výstava představí a návštěvníka seznámí s pravidly hostinců v tuzemsku,“ dodává Lukáš Bojčuk.

Výstava ve své druhé části připomíná Klatovsko, jakožto chmelařskou velmoc a region, kde i po zrušení propinačního práva počátkem 70. let 19. století úspěšně fungovalo několik desítek pivovarů, po kterých již dnes není ani památky.

Po roce 1945 bylo také z regionálních pivovarů odsunuto mnoho odborníků, což často znamenalo zánik podniku. Sledujeme vývoj pivovarnictví až do roku 1948, kdy byla díky Plzeňským pivovarům tato konkurence zlikvidována,“ upřesňuje Lukáš Bojčuk.

Každý host si vylosuje to svoje pivní štěstíčko

Všechny určitě potěší, že expozice je doplněna i o ochutnávku různých druhů piv a na hradě bude možné například vyzkoušet naplnění pivní lahve, zašpuntovat ji korkovou zátkou a odnést domů.

Při odchodu si každý návštěvník hradu vylosuje pivní štěstíčko na cestu k domovu,“ láká kastelán.

Po roce 1945 bylo z pivovarů na Klatovsku odsunuto mnoho odborníků, což často znamenalo zánik podniku.“ Lukáš Bojčuk, kastelán Švihova

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Markéta Sanalla


Až na 77,6 procenta se vyšplhal podíl skupiny Heineken v oblasti piva baleného v PET lahvích v období od května do října letošního roku. Ukázal to průzkum společnosti Nielsen a podle jeho výsledků se tak skupina Heineken stala leaderem v tomto mladém segmentu balení piva na českém trhu. Průzkum také ukázal, že ve stejném období vzrostl prodej piva baleného v PET lahvích pětinásobně, a to především díky uvedení novinky Zlatopramen 11° v Maxilahvi v polovině dubna letošního roku.

Výrazný úspěch Maxilahve Zlatopramen 11° i Starobrna Tradičního v tomto balení potvrdil, že nový moderní obal a větší obsah spotřebitelé jednoznačně přivítali. Proto skupina Heineken představila ke konci roku další novinku, se kterou opět zaujala prvenství na českém trhu – dvoulitrovou speciální plastovou láhev pro značku Březňák, a tak se v prosinci zrodil Velký Březňák, pivo v největší lahvi u nás.

Je velmi pravděpodobné, že do konce roku Heineken překoná celkovou hranici 15 milionů prodaných plastových pivních lahví. Dosud totiž již prodal téměř 14 milionů piv v těchto obalech, což představuje více než 200 tisíc hektolitrů piva. Více než 195 tisíc hl připadá právě na 1,5 litrový Zlatopramen 11° a Starobrno, a zhruba 5 tisíc hl na dvoulitrový Velký Březňák. Kromě domácího trhu mělo pivo ve speciálních plastových obalech velký ohlas v Německu, kam bylo určeno zhruba půl milionu těchto lahví“ doplnil přehled úspěchů Maxilahve ředitel marketingu skupiny Heineken Česká republika Jiří Imrýšek.

A čím se vlastně Maxilahev s označením beer pack, vyvinutá speciálně pro pivo, liší od běžných PET lahví, které jsou u nás na trhu k dostání? Díky svému složení má 10x vyšší ochranu proti průniku kyslíku, 2x vyšší trvanlivost produktu, 2x vyšší ochranu proti průniku CO2 a odlišuje se i větší šířkou a pevností plastu. Poskytuje díky tomu také lepší teplotní stabilitu piva, které si díky tomu zachová svoji nejvyšší kvalitu.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika


Tip na dárek: vánoční pivo

[úterý, 22. prosinec 2009]

Už za dva dny je tady Štědrý den a pokud ještě nemáte nakoupené všechny dárky, máme pro vás tip na jeden speciální. Vánoční pivo.



Pivo vánoční, pivo nejdražší ale i nejlepší pivo na světě. Tak takové exempláře vlastní pan Acsay, který pivo nejen sbírá, ale také dováží z Belgie.

"Dovážím sem přibližně 80 různých druhů piva. V Belgii je velice obvyklé uvařit na Vánoce speciální piva. Nedělají to však všechny pivovary. Vyrábí se to někdy v únoru, březnu a leží to do listopadu. Prvního listopadu pak ty piva stáčí,“ prozradil importér piva Juraj Acsay.

Jedním z těchto piv je také polotmavé pivo Delirium Tremens, které je vyrobeno z pěti sladů. "Třetinka v obchodě vyjde na zhruba 80 korun. Samozřejmě jde o to, kde ho budete kupovat. Na Staromáku vás vyjde samozřejmě dráž,“ dodal Acsay.

Pokud si ale myslíte, že chutná jako klasický český ležák, jste na omylu. "V podstatě se ta kultura přibližuje spíše k vinné kultuře. Určitě nechutná jako pivo, na které je většina lidí v Čechách zvyklá,“ prozradil dovozce.

"V první řadě když ho otevřete, tak krásně voní. Jak se ohřívá, tak se ty chutě rozvinují do barvitosti. To první napití se naprosto liší od posledního doušku,“ upřesnil pivař a šéfredaktor pivního magazínu Jaroslav Večerníček Novák.

Pan Acsay ovšem vlastní také oficiálně nejdražší pivo na světě. Jeho lahev je navíc jedinou lahví v Evropě. "Jmenuje se Utopias a je to směs patnáctiletých archivních piv. Stočilo se celkem 8000 lahví v limitované edici, které nebyly nikdy v prodeji a šly okamžitě do aukce. Jeho cena je kolem 30 tisíc,“ přibližuje unikát Novák.

Zdroj: TN.cz | Autor: Martin Hlavács


Geuze: belgický pivní endemit

[úterý, 22. prosinec 2009]

My Češi jsme pyšní na naše pivo. Je ovšem třeba si přiznat, že pivo není jen zlatavá pěnivá tekutina s nahořklou chutí. Kdo chce proniknout do bohatství rozmanitosti takové pivní velmoci, jakou je Belgie, musí zapomenout na to, jakou má v představách českého pivaře tento nápoj chuť. Nabízíme virtuální ochutnávku jednoho z belgických pivních endemitů. Pivo geuze se totiž nevaří nikde jinde než v okolí řeky Senne protékající pod Bruselem. Má nakyslou chuť, která ho odlišuje od všech ostatních piv.

Foto

"Je to, jakoby vás najednou kousla spousta malých zvířátek uvnitř tváří. Tak je to pivo kyselé. Potom se chuť zjemňuje a nakonec cítíte hořkost na kořeni jazyka," popsal chuť piva geuze Thomas Debelder, syn spolumajitele pivovaru U 3 fontán v městečku, které má slovo pivo už ve svém názvu - Beersel. Celkem dobře vystihl i moje chuťové dojmy. Slinné žlázy reagují na geuze podobně jako na větší lžičku hořčice. Pod jazykem to začne skoro až štípat.

Foto

Nebylo to ovšem poprvé, co jsem pil geuze, a tak jsem věděl, co od něj čekat. Toto živé pivo je velmi osvěžující, i když díky své síle i zrádné, zvláště v létě. Thomas Debelder by doporučoval geuze pít spíš jako aperitiv před jídlem. Udělá vám dobře v žaludku a pomůže vytrávit, takže máte pak větší chuť na něco dobrého. Geuze je pivo velmi zvláštní a jedinečné. Někteří jej zatracují, jiní si jej nemohou vynachválit.

"Málo lidí tohle pivo ocení, když si je dají poprvé. Musíte se ho naučit pít. Spousta lidí si oblíbila tohle kyselé pivo a dává mu přednost před pivy sladkými, jako je třeba kriek, což je pivo prokvašené s višněmi," vysvětluje unikátnost zdejšího piva Thomas.

Geuze se nedá uvařit nikde jinde na světě, jen v poměrně malé oblasti Pajottenland ve Vlámském Brabantsku na západ od Bruselu. Za tajemstvím geuzu stojí řeka Senne, která kdysi protékala i povrchem Bruselu. V jejím údolí se totiž vyskytuje bakterie, která vyvolává spontánní kvašení piva geuze. Jmenuje se Brettanomyces Bruxellensis. Její působení na ječmennou směs připravenou k výrobě piva je jednoduché. Její buňky se ani nemusejí do piva přidávat.

"Stačí jen otevřít dveře a okna pivovaru, aby mohl dovnitř čerstvý vzduch. Bakterie poletující v něm zahájí fermentaci. Nemusíme do piva přidávat žádné kvasnice. Necháme ho zkrátka jen infikovat mikroorganismy z okolního prostředí," prozrazuje klidně výrobní postup Thomas Debelder. Nebojí se, že by někdo odcizil recept na geuze. Kdyby se ho pokoušel vařit jinde, prostě by mu to nešlo. Bruselská bakterie je velmi choulostivá a citlivá dáma. Proto je také ve sklepě na sudech napsána výstraha pro návštěvníky: Neklepat!

Foto

"Klepáním na sudy můžete narušit kvašení piva. Kvasnice se mohou prostě leknout a přestat kvasit. Je to jako v zoo: Nesahejte na zvířata! A v sudech jsou také divoká zvířata. Jenže strašně malinká," upozorňuje Thomas Debelder.

Samotným neřízeným kvašením vzniká lambické pivo a z něj se teprve míchá geuze. Spojí se jednoroční, dvouleté a tříleté pivo. Pak se ještě nechává dále fermentovat v lahvi uzavřené korkovou zátkou s drátěnou čepičkou jako šampaňské. I v lahvi geuzu totiž vzniká tlak o síle několika barů a obyčejný špunt by dříve či později vyletěl. Zvlášť po několika letech uložení piva ve sklepě. Thomas Debelder říká, že když je pivo dobře zašpuntované, vydrží zrát i 10 let.

Foto

I když bylo časné dopoledne, nabídl Thomas vyzkoušet jedno pivo z roku 1997. Zvlášť dobrý ročník. Zátka vyletěla a z lahve se vyřinula pěna. To je ovšem zcela správně. První kapky piva se vždy nechávají odtéct, aby vyšly ven usazeniny, a pak se pomalu, velmi pomalu nalévá po stěně sklenice. Vždyť geuze zraje nejméně čtyři roky, tak proč spěchat s tím ho vypít.

Je třeba si na něj počkat a pak ho vychutnat, protože chuť piva se vyvíjí ještě i ve sklenici. První lok je jiný než ten poslední a ten bývá podle Thomase Debeldera nejlepší. A pak si tímto belgickým "šampaňským" můžete připít na zdraví.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor a foto: Pavel Novák


Dánové „trénují“ na svátky už od prvního pátku v listopadu, kdy každý větší pivovar vydává svou vlastní verzi takzvaného julebrygu, vánočního piva. Všechny vary mají společnou dobrou kvalitu a vyšší obsah alkoholu, takže se většina populace – věrna své pověsti – zpije do němoty.

Guinness prichádza s novou online kampaňou Bring it to Life, v ktorej využíva Google Earth a Facebook. Necháva spotrebiteľov, aby si vyrobili vlastnú planétu plnú piva. Cieľom kampane je vytvoriť interaktívnu väzbu so zákazníkmi, píše AdAge.

Milovníci piva nájdu na stránke Bringittolife.tv podrobný návod na výrobu virtuálneho sveta. K dispozícii majú „prázdnu“ planétu Zem a pomocou rôznych nástrojov ju môžu pretvoriť podľa seba. Použiť môžu napríklad pôdu z Brazílie, Austrálie, Japonska, Kanady alebo Nepálu. Do stavby môžu zapojiť aj svojich priateľov na Facebooku. Čím viac ľudí planétu vytvára, tým viac bodov - vodných kvapiek sa pripíše na ich konto. Za určitý počet kvapiek môžu používatelia získať zadarmo pivo Guinness a absolútny víťaz získa zásobu piva na celý rok, vysvetľuje BrandRepublic.

Masívna online kampaň nadväzuje na televíznu reklamu, ktorú pivovar uviedol na začiatku novembra. V spote Bring it to Life ukazuje skupinu mužov, ako si doslova vyrábajú vlastný svet. 90-sekundovú reklamu podporili printové inzeráty v britskej tlači, celú kampaň vrátane online časti zastrešila agentúra AMV BBDO.

Zdroj: Česká média.cz | Autorka: Dáša Stanková


Dlouholetý průvodce českých pivovarských a sladařských odborníků, pivovarský kalendář, byl představen a zároveň pokřtěn. Kmotrou Pivovarského kalendáře na rok 2010 se stala profesorka Ing. Gabriela Basařová, DrSc., významná vědecká pracovnice a pedagožka dodnes působící v našem pivovarství a sladařství. Slavnostního okamžiku se zúčastnili i RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s., v Praze, který kalendář vydal, a Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Pivovarský kalendář se s přestávkami vydává již 136 let a představuje ojedinělou publikaci u nás i ve světě.

Na více než 300 stránkách obsahuje vedle kalendáře také seznam výročí narození a úmrtí významných osobností českého pivovarství, sladařství a chmelařství. Připomíná důležitá výročí, události a milníky pivovarského sektoru u nás. Publikace je vyhledávána především odbornou veřejností, a to pro články a odborné statě. Odborníci ocení také přehled všech právních předpisů v EU a u nás. Širší veřejnosti kalendář nabízí rozsáhlou a propracovanou sekci s nejnovějšími statistickými údaji o výstavu piva u nás, jeho vývozu atd. Nalezneme zde např. i článek o historii pražských pivovarů nebo detailní přehled o výsledcích všech soutěží piv, které se uskutečnily v roce 2009.

Kalendář na rok 2010 obsahuje např. vědecké pojednání o problematice stárnutí piva, informace o jakosti sladovnického ječmene ze sklizně 2009 a také článek o spotřebě chmele v tuzemských pivovarech," uvedl RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel VÚPS, a. s. „Čtenáři nepochybně uvítají obsažný a detailní adresář velkých, středních a malých pivovarů včetně minipivovarů, dále sladoven a ostatních subjektů působících v pivovarském sektoru," doplnil Karel Kosař.

Pivovarský kalendář není jen souhrnem dat, informací a článků o pivě, pivovarství a sladařství, ale je pro náš pivovarský sektor knižní ikonou, která má v době internetu své místo mezi zdroji poučení pro odbornou, ale i širší veřejnost," uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPS. „Je to obsažná, souhrnná a aktuální publikace, která je obohacující informacemi o pivu a návazných oborech a která je díky některým údajům zcela nadčasová," dodal Jan Veselý.

Podle významného pivovarského popularizátora a vědeckého pracovníka Dr. Zbyňka Likovského, CSc., vyšlo první vydání předchůdce pivovarského kalendáře, jak jej známe dnes, v roce 1874 v Praze pod názvem První pražský kapesní kalendář pro zájmy průmyslu pivovarnického a lihovarnického, jakož i pro vinařství, chmelařství a živnost hostinskou. Pivovarské kalendáře poté vycházely v některých obdobích více či méně pravidelně. Měly jedno společné – snažily se nabídnout především odborné veřejnosti teoretické i praktické informace z pivovarství. Významnou roli v existenci kalendářů sehrála též skutečnost, že kalendáře byly těsně spjaty s odborným časopisem pivovarníků a sladovníků Kvas, předchůdcem dnešního Kvasného průmyslu.

Jako poslední vyšel Pivovarský kalendář 1950. O jeho obnovu se po 48leté přestávce zasloužili tehdejší výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Ing. Antonín Kratochvíle a ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s., PhDr. Karel Kosař, CSc. Nová éra pivovarských kalendářů začala v roce 1998, od té doby jsou tradiční součástí odborné i populárně-vědecké literatury pivovarského průmyslu u nás.

Zdroj: Heda blokuje.cz | Autor: Mgr. František Frantík, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s.


Nejdůležitějším kritériem pro výběr piva je pro 93 % českých spotřebitelů jeho chuť. Podle ceny si pivo vybírá 71 % Čechů a reklamou se při rozhodování nechá ovlivnit 13 % obyvatel ČR.

Jak dále vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, cena piva je důležitější spíše pro ženy (15 %) než muže (8 %). Za stejně důležité tyto aspekty, tedy cenu i chuť, považuje 40 % českých žen a 38 % mužů. Pro 54 % mužů a 45 % žen je však na prvním místě chuť piva.

Hodnoty vypovídají o respondentech, kteří uvedli, že pivo alespoň někdy pijí.

Zdroj: WebReporter.cz | Autor: Barbora Štanglová


Úředníci dostali v pátek nečekané volno, na beznadějně přeplněném parkovišti se zázrakem uvolnilo jedno místo a během večeře ve dvou číšník přinesl místo dvou pouze jedno krabí klepeto. I v tomto případě se nakonec vše v dobré obrátilo, což byl znovu důvod připomenout propagovanou značku piva, byť logické spojení mezi ní a třemi scénkami Středoevropanovi poněkud uniká. Thajci mají zjevně trochu jiný smysl pro humor.

Zdroj: Video iHNed.cz


Přesněji řečeno, v reklamě se přehání a s oblibou se pracuje s nadsázkou. Pokud to tedy dovolí klient a accountské oddělení dané reklamní agentury. Což se bohužel, či možná někdy i naštěstí, nestává tak často. Regulace, kvóty, limity a jiná nařízení dnes ovlivňují naše životy více, než kdy předtím. Pokud si vezmeme období posledních 20 let, tak je to holý fakt a nedá se, než souhlasit s prezidentem Klausem. Jejích cílem jsou většinou samé vznešené a správné věci, ale samotná realizace těchto nařízení v praxi z nás dělá nesamostatné hlupáčky, kteří nemají právo se rozhodnout o své vůli. A to třeba i špatně.

Nechtěl jsem hned od začátku této vskutku přelomové eseje pracovat se slovem socialismus, ale ono tak nějak ani nejde. Veškeré regulace a nesmyslná nařízení jsou totiž založena na socialistickém přesvědčení, že lidi je třeba „chránit“ před sebou samými a rozhodovat vše podstatné i nepodstatné za ně. Čím dál, tím více je tomu samozřejmě v případě Evropské unie, kde jsou nyní bohužel u moci socialisté.

Omezujeme fungování médií a neopodstatněné zásahy se týkají i reklamy.

S panickým strachem jsem se setkal osobně u jedné nejmenované společnosti podnikající v oblasti pivovarnictví. Coby zaměstnanec jedné nejmenované reklamní agentury jsem byl pozván na školení, kde mně a ostatním bylo prezentováno, jak tvořit reklamu na pivo tak, abychom na sebe nepoštvali nějaký regulační orgán. Nejmenovaná nadnárodní skupina vlastnící tento nejmenovaný pivovar na tom byla podobně jako Procter and Gamble. Také se báli a stále nejspíš i bojí. Prezentace se ujal právník tohoto pivovaru, který nám pouštěl reklamní spoty považované za správné a naopak za špatné. Bez ironie musím říci, že šlo o užitečné strávené dvě hodiny. Na samém konci představení mi však bylo poněkud smutno. Netušil jsem, jak daleko věci zašly. Zajímavá je situace např. v Rusku, kde by člověk čekal v oblasti alkoholu spíše liberálnější přístup. Podle slov onoho právníka nesmí v reklamách na pivo figurovat lidská bytost. Takže jsme se dívali na poněkud melancholický záběr na opuštěný ostrov, na jehož písčité pláži se v tichosti slunila ještě opuštěnější láhev kořalky. V dalším reklamním spotu byl např. nafukovací bazén plný piv. V tomto případě, upozorňovala právnička, vyzývá reklama k nadměrnému pité piva. Proto by před regulačními orgány neprošla.

Jako v jiných oblastech, i tady ovšem platí, že záleží na síle lobbyistů a známostech. Takový Heineken očividně žádné problémy nemá, stačí se podívat na tento spotík,

který je mimochodem velmi zdařilý. Bohužel ale vyzývá k nadměrné konzumaci piva, tak nevím, jestli byste si na ten něj měli vůbec klikat? No, tak na vaši zodpovědnost, ano? Já se od toho radši distancuji a v případě nouze budu tvrdit, že ten odkaz sem nakopíroval editor tohoto serveru bez mého vědomí (ha ha).

Regulovat reklamu je stejná hloupost, jako regulovat média. I když mě osobně někdy pěkně štvou. Socialistická chiméra je založena na neustálém nutkání chránit lidi, jak už jsem napsal výše. No, chránit…spíše svazovat a škatulkovat.

Je naprosto iluzorní myslet si, že by nějaký úřad v Bruselu, Praze či Ohňové zemi měl právo „pouštět“ mezi lidi jen to, co sám uzná za vhodné. O reklamě to platí dvojnásob. Reklama je přeci hlavně hra, nadsázka a jak mi kdysi potvrzoval šéf TBWA pro Evropu Paul Bainsfair, tak trochu i věda a umění. Omezujeme snad umění? Jakékoli omezujíc limity pro tvůrce reklamy k ničemu dobrému nepovedou. Samoregulační nemocí ostatně trpí téměř všichni klienti reklamních agentur a když k tomu přidáte ustrašené accountské oddělení (lidí z reklamní agentury, kteří komunikují s klienty a předkládají kreativcům jejich požadavky), tak už reklamy moc nezbývá. Pokud by se měla ještě nějak více regulovat, tak je snad lepší jí zrušit.

Svobodné reklamě zdar, všem regulacím světa zmar!

Zdroj: Virtually.cz | Autor: Josef Provazník | Kráceno | Celý článek si můžete přečíst zde...


Pivo není voda!

[čtvrtek, 17. prosinec 2009]

Jedné z prvních věcí, které si na Ukrajině všimnete, je pivo. Ne vodka (horilka), pro kterou jsou Ukrajinci tak známí, ale pivo. K dostání kdekoli a kdykoli. Ukrajince přilepeného ke své flašce potkáte v autobusu nebo tramvaji, studenti si zase rádi posedí v parku a ulice jsou plné popíjejících korzujících párů nebo uspěchaných jedinců, kteří tak zahánějí žízeň. Stejně jako vodou. A přesně tak to i je. Pivní lobby má ohromnou sílu, ukrajinské zákony, jako jedny z mála na světě, nepovažují pivo a jiné máloalkoholické nápoje za alkohol, a proto se na ně nevztahují žádná omezení prodeje. Každé dítě se k nim bez problémů dostane. Dostupné jsou i cenově. Výsledkem je to, že 11-15leté ukrajinské děti jsou nejvíce pijícími v celé Evropě. Okolo 40% ukrajinské mládeže (14-18 let) pije pravidelně. Oficiálně je na Ukrajině asi 618 tisíc alkoholiků, odborníci tvrdí, že pravdivé číslo je asi osmkrát vyšší. Před deseti lety připadli na 100 alkoholiků maximálně 2 pivaři, dnes je jich minimálně 10. Mylná je i představa, že rostoucí spotřeba piva vede ke snížení spotřeby vodky. Spíše naopak. Podporuje chuť a i dnes tvoří prodej vodky 60% ukrajinského trhu. S vodkou ale nikoho na ulici nepotkáte, s pivem ano. Obraz nezávadnosti je na světě.

Pivo se stalo součástí každodenní reality a i malé děti mají pocit, že den bez piva jakoby nebyl. Ukrajinci jsou na nejlepší cestě vypěstovat si narušenou mladou generaci. Většina Ukrajinců nedokáže sociální problémy s tím spojené (nemoci, nezaměstnanost, neproduktivita ... a rostoucí státní výdaje), vůbec dohlédnout.

Věci by se ale snad měly změnit. V parlamentu byl během července zaregistrován projekt zákona, který pivo a ostatní máloalkoholické nápoje postaví na úroveň vodky, čímž rapidně omezí možnost jeho koupě. Jak věkově, tak místně. Stánkový prodej se stane minulostí. Na pořadu dne budou i otázky omezení reklamy atp.

Nejdůležitější ze všeho ale je přestat neustále odkazovat na fatálnost toho, že Ukrajinci vždycky pili a budou pít, a změnit vztah běžné populace k pivu, které není méně nebezpečné než vodka a stejně jako kterýkoli jiný alkohol prostě škodí lidskému organismu. Společenské následky jsou daleko závažnější a mnohonásobně převyšují důležitost příjmů do státní kasy.

Zdroj: Blog iHNed.cz | Autorka: Alžběta Chmelařová


Výstava Je-li libo jedno pivo?

[neděle, 13. prosinec 2009]

Výstava „Je-li libo jedno pivo?“ se koná od 6. prosince 2009 do 3. ledna 2010. Otevřeno je vždy od 10:00 do 15:00

Plakát

Historie piva, jeho tradice u nás a jeho požívání

Historie tohoto oblíbeného nápoje je dlouhá – sahá až do starověku. Jeho cesta k nám a k dnešní podobě nebyla jednoduchá, protože u nás byla oblíbeným nápojem medovina. Po svém příchodu rovněž pivo rozhodně nebylo pro široké vrstvy, ba právě naopak. Časem si však našlo cestu na naše stoly a český fortel z něho udělal doslova domácí nápoj.

Foto

Úprava na „české pivo“ vznikla především volbou surovin a způsobem zpracování. Zrodil se tak jedinečný nápoj, který později přinesl slávu českému národu po celém světě… Pojem „české pivo“ výstava přibližuje tím, že představuje výrobní postup a základní vlastnosti českého piva.

Fotogalerii z výstavy naleznete zde...

Bohužel se však díky převaze novodobých velkovýrobců piva v současných šencích s tímto tradičním nápojem již setkáváme zřídka. Hospoda je dalším pojmem, který výstava představí a návštěvníka seznámí s pravidly hostinců u nás.

Chmelařství a pivovarnictví na Klatovsku

Výstava ve své druhé části připomíná Klatovsko jakožto chmelařskou velmoc a region, kde i po zrušení propinačního práva počátkem 70. let 19. století úspěšně fungovalo několik desítek pivovarů, po kterých již dnes není ani památky. Po roce 1945 bylo také z regionálních pivovarů odsunuto mnoho odborníků, což často znamenalo zánik podniku. Sledujeme vývoj pivovarnictví až do roku 1948, kdy byla díky Plzeňským pivovarům tato konkurence zlikvidována.

Foto

Výstava bude doplněna o ochutnávku různých druhů piv, bude možné například vyzkoušet naplnění pivní lahve, zašpuntovat ji korkovou zátkou a odnést domů. Při odchodu si každý návštěvník vylosuje pivní štěstíčko na cestu k domovu.

Chmel se nepěstuje pro osly.

Pivo se nevaří pro husy.

Zdroj: Hrad Švihov.cz


Velkými červenými písmeny by si měli všichni milovníci piva z Valašska zakroužkovat v kalendáři červen roku 2010. Právě začátkem léta se v Rožnově pod Radhoštěm otevřou brány pivních lázní, symbolicky na ulici, která se jmenuje Pivovarská.

Chci spojit dvě rožnovské tradice. Po staletí se tu vařilo pivo a Rožnov bylo lázeňské město. Teď bude čtvrté v Česku, kde jsou pivní lázně,“ uvedl Tomáš Kupčík, jeden z iniciátorů projektu. Na to slyšela i Evropská unie a do Rožnova poslala na pivní lázně přes deset milionů korun. Dalších necelých sedm musí doplatit iniciátoři projektu. „Všechno včetně rekonstrukce bývalého pivovaru musíme stihnout do konce května, abychom v červnu mohli otevřít,“ podotkl Kupčík.

A co pivní lázně lidem nabídnou? 10 minut relaxace s levandulovou vůní, 20 minut pivní koupel, 30 minut pivní zábal. „Málokdo ví, že pivo obsahuje hodně léčivých látek. Zlepšuje pleť a pomáhá léčit kožní choroby. Budeme využívat i Vincentku a další minerálky,“ popsal Kupčík. Projekt, který začal už v roce 2008, se líbí i radnici. „Bude to další turistická atrakce v Rožnově. Navíc výroba piva tady kdysi byla, jsem ráda, že se obnovují tradice,“ řekla místostarostka Markéta Blinková.

Na pivo do lázní ale budou moci zajít i ti, kteří se v něm zrovna koupat nechtějí. „Budeme ho ale vyrábět hlavně pro potřeby zákazníků lázní,“ zdůraznil Kupčík.

Pivo si ve vanách bude moci vychutnat maximálně deset lidí najednou. Návštěvníci pivních lázní ale budou mít ještě jedno zpestření, které se také týká chmelového moku. Budou moci na vlastní oči sledovat, jak se pivo vaří.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Lahodně nahořklou chuť piva si můžete užít, i když se zrovna chystáte sednout do auta a řídit. Máme na mysli samozřejmě nealkoholické pivo! Věděli jste, že je v něm méně alkoholu než třeba v kefíru?

Foto

Narozdíl od dob minulých, kdy u nás bylo k mání jen silně hořké ´Pito´, mohou si řidiči dnes vybírat z širší nabídky nealko piv, která chutnají mnohem lépe.

Pokud hovoříme o nealkoholickém pivu, nemyslíme tím nápoj bez jakékoliv přítomnosti alkoholu. Jeho obsah v nápoji je však minimalizovaný. Výrobci při tom mají různé možnosti - buď experimentují se speciálními kvasinkami, nebo zastavují kvašení dříve a nebo odstraňují alkohol už z hotového piva.

Každopádně se však řidiči nemusí obávat, že by se po jeho požití mohli dostat do maléru. „Na základě nezávislé klinické studie, kterou realizovala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze můžeme potvrdit, že ani po čtyřech třetinkových Birellech vypitých v rozmezí 15-20 minut nelze konzumaci prokázat ani dechovou, ani krevní zkouškou,“ vysvětluje Vladimír Vaněk, manažer značky Radegast Birell, jejíž pivo obsahuje jen 0,49 % alkoholu.

Řidiči jsou tak mnohdy opatrní na nesprávných místech. Větší pravděpodobnost, že jim alkohol tester naměří přítomnost alkoholu v dechu totiž mají po požití kefíru. Málokdo totiž ví, že obyčejný kefír obsahuje alkohol v až dvakrát větším množství než nealko piva. Jak to? Alkohol v kefíru totiž vzniká při jeho kvašení. Na počátku 20. století dosahoval kvašený kefír v malých mlékárnách dokonce až 2 % alkoholu! Dnes se díky novým metodám pohybuje procento kolem jedné.

Zdroj: Blesk.cz


Jan Benada po pětadevadesáti letech navázal na tradici vaření piva v Mačicích na Sušicku

Foto

Poněkud netradičního koníčka má Jan Benada z Plzně. Na chalupě v Mačicích na Sušicku si postavil pivovar.

Jak jste se vůbec dostal k vaření piva?

Domácí, nebo spíše „garážové“ vaření piva se hodně rozšířilo v sedmdesátých letech minulého století ve Spojených státech amerických, když na trhu začalo převládat pivo z obrovských nadnárodních pivovarů a lidé si raději začali vařit sami lepší. V současnosti, kdy nadnárodní pivovary dorazily i k nám, začíná se podobně rozšiřovat domácí vaření i u nás. Nápad samotný vyšel od mého syna Petra, který si chtěl doma vyzkoušet uvařit pivo. Vzal jsem to jako výzvu a řekl jsem, že raději než to vařit na plotně udělám solidní domácí pivovar. Stavba trvala dva roky, koncepci jsem si navrhl sám podle starých pivovarů a s pomocí dvou místních firem jsem ho i postavil. První várku jsme pak uvařili 30. prosince 2004 k pětadevadesátému výročí ukončení provozu původního mačického pivovaru. Potom, zhruba po pěti letech experimentování, jsme vytvořili osm základních druhů piva, které vaříme.

Kde jste sháněl informace pro stavbu pivovaru a o vaření piva?

Nějaké knížky o vaření piva jsem si půjčil v Prazdroji, dobrou inspirací je také Ottův slovník naučný, ve kterém je popsána základní koncepce pivovaru i samotné vaření piva.

Na kolik vás stavba pivovaru přišla?

Když to spočítám velmi zhruba, tak na tři sta tisíc plus minus sto tisíc a samozřejmě vlastní práci. Řadu věcí jsem různě posháněl nebo koupil použité. V podstatě, když si nekoupíte auto, můžete postavit pivovar.

Která povolení jsou zapotřebí k vaření a prodeji piva?

Je nutné projít kontrolou Státní zemědělské a potravinářské inspekce, pro získání živnostenského listu pak musím mít garanta, protože nejsem vystudovaný pivovarník ani nemám potřebnou praxi. Tři roky jsem sice dělal v plzeňském pivovaru, ale praxe musí být aspoň šest let. Podle zákona pak může každý občan ročně uvařit dvě stě litrů piva pro vlastní potřebu bez daně, jinak je nutné platit i spotřební daň celnímu úřadu.

Kolik piva za rok uvaříte?

Tak šedesát, maximálně osmdesát hektolitrů. V jedné várce uvaří pivovar dvě stě litrů a vařím většinou dvakrát za měsíc. Pivo ani nedodáváme běžně do restaurací, spíše na různé pivní festivaly a podobně. Nedělám to na výdělek, je to můj koníček.

Jak se liší domácí pivo od běžného piva z velkého pivovaru?

Domácí pivo je samozřejmě nefiltrované a nepasterované, je podstatně bližší tomu, co pili naši předkové. My například používáme dokonce stejnou vodu jako původní mačický pivovar před sto lety. Běžná piva se dnes vyrábějí tak, že se vyrobí silnější mladina a pak se naředí sifonem, který má podstatně větší bublinky, než jaké vzniknou přirozeně kvašením. Vznikne tak spíše jakýsi osvěžující nápoj.

Co vám váš koníček přináší?

Uspokojení, že si pochutnám na pivu, a samozřejmě jsem rád, když můžu dobrým pivem potěšit i někoho jiného a když mu moje pivo chutná. Není to byznys, je to prostě moje hobby.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor a foto: David Kojan


Trh táhne dolů trojice největších pivovarů, kterým klesá export. Řada regionálních pivovarů ale paradoxně zvýšila svou produkci.

Pro české pivovary to letos bude krušný rok. Letošek skončí pro celý pivní trh podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven léta nevídaným meziročním propadem kolem osmi až devíti procent. Čísla ovlivní především pokles produkce největších pivovarnických gigantů. Řada menších přitom paradoxně roste.

Za celkovým poklesem stojí krize spotřeby. Jak domácí, tak ale především výrazným úbytkem zahraničních turistů, kteří si v Česku dopřávají hlavně globálně známé značky velkých českých producentů. To paradoxně pomáhá menším pivovarům, které se ve svých regionech snaží odlišit od masové produkce stále větší nabídkou specialit pro místní pijáky. Že se jim to leckde daří, dokládají meziroční nárůsty pivovarů, jako je třeba Rohozec, Lobkowicz, Janáček, rakovnický Bakalář nebo i mimo regiony rozšířených značek jako Svijan či Bernard.

Humpolecký Bernard dokonce letos zaznamená historický rekord, poprvé v historii překoná hranici uvařených 200 tisíc hektolitrů. "Za letošek budeme mít nárůst o osm procent. Menší pivovary se snaží dělat chuťově zajímavější piva a u lidí to stále víc zabírá než unifikovaná europiva velkých pivovarů," tvrdí spolumajitel Bernarda Stanislav Bernard.

"Naše šance je v regionu a nabídce nejkvalitnějších piv, vařených striktně podle původních receptur, a sice z drahých, ale zaručeně nejkvalitnějších surovin," přidává se Petr Dařílek z benešovského pivovaru Ferdinand. Ten letos produkcí 25 tisíc hektolitrů převýší loňský rok.

"Lidé jsou asi otráveni velkoprodukcí a hledají za své peníze přidanou hodnotu," přidává se ředitel náchodského Primátora Josef Hlavatý. Celková produkce Primátora letos podle něj mírně klesne, ale především vlivem propadu exportu. V tuzemsku za posledních pět měsíců vzrostl prodej až dvojnásobně.

Velkou ranou do produkce pivovarů je právě i zmíněný upadající export. Přitom vývoz v minulých letech poměrně štědře kompenzoval klesající domácí spotřebu. Nevídaně omezilo dovoz piva z Česka zejména Rusko, kde naše značky patří k těm nejdražším a tedy k tomu prvnímu na řadě v úsporných krocích ruských konzumentů. „Export českých pivovarů letos klesne minimálně o 12 procent," tvrdí výkonný šéf Českého svazu pivovarů Jan Veselý.

Konec statistik

Velké pivovary přestaly svá – letos nelichotivá – čísla od druhého pololetí poskytovat do statistiky svazu, což byla léta zavedená praxe. A na otázky týkající se vývoje v tomto roce nedávají konkrétní odpověď. Přitom právě produkce společností Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen či Heineken ovlivňuje celkový trh nejvíc. Zajišťují zhruba tři čtvrtiny české roční produkce, která se loni pohybovala mírně pod hranicí 20 milionů hektolitrů.

Ale například podle červnových čísel – tedy jedné z posledních dodaných statistik – klesla produkce Prazdroje meziročně na 88 procent loňského června nebo pražského Staropramenu na 78 procent.

"Průběžná čísla bohužel komentovat nemůžeme. Až v lednu souhrnně za celý rok," říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Už dlouho se mluví mezi pivovarníky o propadu prodejů desítky Gambrinus, která ale stále zůstává bezkonkurenčně nejprodávanějším výčepním pivem u nás.

Mareček odmítá ale v souvislosti s Prazdrojem jakékoliv narážky na "europiva" a pochybnosti o kvalitě. "Máme ještě přísnější kritéria na kvalitu surovin i postupů, než jaká stačí pro udělení označení České pivo. A o něčem svědčí i to, že se minipivovary na Plzeňsku chlubí kvalitou používaných surovin, které nakupují právě od nás," říká Mareček.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI