Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Jeden typ belgických speciálních piv s podílem alkoholu nad 10 procent se v hantýrce znalců označuje jako ječná vína. Nenapadlo by mě, že bychom tak jednou mohli říkat všem pivům u nás.

Ano, je to už trochu na revoluci nás pivařů. Jak dlouho si necháme líbit tu strašlivou diskriminaci? Vinaři žádnou spotřební daň neplatí a ještě dostávají dotace z prostředků daňových poplatníků. Pivovary si o nějaké podpoře mohou nechat jen zdát a ještě platí z každého litru spotřební daň jako jakýsi trest za „ošklivý“ zvyk pití piva.

A ještě to nestačí: tato spotřební daň se od příštího roku má zvednout. Řeknete si, že pár desetníků na půllitru nikoho nezabije. Budete mít ale pravdu jen zčásti. Pivovarské giganty to nezničí. Ty už dnes vyrábějí nápoj, který se pivu jen podobá, protože výše jeho výrobních nákladů se podařilo stlačit až skoro k nule a podle toho taky ta tekutina chutná. Mikropivovarům o výstavu pár stovek, maximálně tisícovek hektolitrů ročně zvýšení spotřební daně také možná moc neublíží, protože konzumenti jejich produktů jdou po kvalitě a malé zvýšení ceny je snad neodradí.

Jenže existuje strašně důležitá skupina takzvaných okresních, regionálních pivovarů s výstavem několik desítek tišíc hektolitrů ročně. Tato skupina se u nás za posledních deset let ohromně zvedla, umí až na výjimky poskytnout skutečně kvalitní a osobité pivní kousky, v menších městech je zajímavým zaměstnavatelem a hodně se podílí na zdravém lokálním patriotismu. Tyhle pivovary bojují o přežití v nelítostném boji s obry, jejichž dealeři jsou často schopni nabídnout hospodám podmínky, které se jen těžko odmítají. A do toho má přijít zdražení. To může několik desítek malých českých pivovarů úplně zruinovat.

Proto se nedivím nápadu českých sládků, že začnou svému nápoji říkat sladové víno. No co by ne. Pivo stejně jako víno vlastně vzniká tím, že se nějaký zemědělský produkt zpracuje, nechá se zkvasit a pak se ještě nějak upraví. Vím, že nápad s přejmenováním piva je jen cestou, jak zákonodárcům, polopatě sdělit, že pro zcela rozdílné podmínky pro pivo a víno není žádné opodstatnění, že je to jen věcí zvykového práva.

Ale pokud budou daně naše pivo dusit víc a víc, klidně přestanu pít pivo a začnu pít sladové víno.

Zdroj: EU portál.cz | Autor: Ladislav Jakl


Bude se v Bystřici vařit pivo?

[čtvrtek, 12. listopad 2009]

Z opraveného školního statku se má stát centrum zelených vědomostí

Ochutnat čerstvě uvařené pivo z místního chmelu. Načesat košík jablek v sousední aleji stromů a nechat si z nich vylisovat mošt. I takové plány má bystřická radnice se školním statkem, který chce přetvořit na centrum zelených vědomostí.

Varna piva, moštárna, ale i kovárna, skanzen, muzeum zemědělské techniky a další věci by měly návštěvníkům aktivně sloužit. Chceme, aby se lidé mohli sami zapojit do činnosti řemeslníků, aby jenom nekoukali, ale všechno i vyzkoušeli,“ říká o projektu bystřický místostarosta Josef Vojta. Zchátralý statek, bývalý zámeček, využívá ke své výuce bystřická zemědělská škola. Její studenti by i po rekonstrukci měli v objektu vykonávat svou praxi, hlavně v oboru cestovního ruchu.

Vedle statku vyroste moderní třípatrový nízkoenergetický ekopavilon, jehož patra budou věnována vodě, energii a vzduchu. Střecha bude pokryta fotovoltaickými a solárními panely. Radnice musí do ledna připravit projekt a bude se ucházet o dotaci. Celá rekonstrukce včetně pavilonu by měla stát sto padesát milionů korun, dotace by mohla být až 92,5 procenta. „Pokud bychom dotaci nedostali, projekt bychom jako město sami nedělali,“ dodal Vojta.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Toto pivo stojí 5 500 eur

[čtvrtek, 12. listopad 2009]

Vzácnu fľašu piva zo vzducholode Hindenburg, ktorá havarovala v roku 1937, vydražia tento víkend! Očakáva sa, že vynesie až 5 500 eur (takmer 166-tisíc Sk).

Fľaša je dodnes neotvorená, piť z nej sa však neodporúča. Pivo je totiž vyše 70 rokov po záruke, časť z neho sa odparila a zvyšok je úplne skazený. Historická hodnota je však obrovská. Nemecká vzducholoď Hindenburg zhorela pri pristávaní v New Jersey. Požiarnik Leroy Smith pri odpratávaní trosiek našiel šesť neporušených fliaš piva, boli len trochu očadené dymom. Zakopal ich, aby mu ich úrady nezhabali, a neskôr sa po ne vrátil. Päť fliaš rozdal kolegom, jedna z nich v roku 1977 skončila v múzeu pivovaru Löwenbräu. Spolu s fľašou ide do dražby aj strieborný džbánik z Hindenburgu, ktorý Smith našiel pri fľašiach. Za ten sa očakáva vyše 13-tisíc eur (391 638 Sk).

Zdroj: Pluska.sk


Pivo, které navařil plzeňský sládek Josef Krýsl, je teď k ochutnání v 730 anglických hospodách. Jako prvního sládka z východní Evropy si jej totiž jedna síť britských restaurací vybrala k navaření várky pivního speciálu na devatenáctidenní pivní festival.

Foto

Každý rok si zvolí čtyři sládky z celého světa. Letos tam se mnou byl Japonec, Novozélanďan a Američan. Byla to pro mě velká pocta,“ říká sládek.

Pro Angličany si připravil tmavé pivo s názvem Bohemian Schwarzbier. "Původně jsem chtěl zvolit anglický název, ale to být nesmělo. No a češtinu Angličané nejsou schopni přečíst, proto jsem se rozhodl pro němčinu,“ vysvětluje.

Pivo s chutí kávy a fíků

Jedná se o takzvaný stout, což je hutné pivo vyráběné svrchním kvašením, typické pro Velkou Británii. V Čechách je to naopak spíše rarita. „Tenhle typ piva charakterizují tři slova: káva, čokoláda a fíky,“ doplňuje Krýsl. Podle jeho slov to byla především velká škola. Přesto věří, že v hlasování anglických pivařů, které je součástí festivalu, uspěje. „Čím více hlasů sládek získá, tím větší je šance, že se bude moci příští rok zúčastnit znovu,“ zdůrazňuje.

Várka piva vyšla na svátek svatého Václava. Společně se synem Petrem, který je rovněž sládek, na ostrovech strávili několik dní. Našli si čas i na návštěvu místních pivovarů a pubů.

Samozřejmě tam jsou poněkud jiné zvyklosti než u nás. V každé z hospod mají vždycky velké množství druhů piv. V jedné jsme například narazili na osmdesát pivních kohoutů, z toho osmadvacet bylo v provozu,“ vypráví sládek. Podle něho kolem tři čtvrtě druhů piv, která v Anglii čepují, by čeští pivaři akceptovali. „Zbytek už by přijali maximálně fajnšmekři,“ dodává.

V hospodách vznikají přátelství

A k dobru přidává jednu příhodu, která prý hospodskou kulturu v Británii výborně vystihuje. „V jednom pubu seděl pán a četl si knížku. Za chvíli si k němu přisedl druhý, které ho zjevně neznal. Když ten nově příchozí dopil, zeptal se čtenáře, jestli mu má dojít pro další pivo. Ten kývl, a když se jeho soused vrátil, odložil knihu a začali si povídat. Nejspíše vzniklo nové kamarádství. A takhle by to mělo v hospodách fungovat,“ domnívá se.

Netradiční pro něho byl i fakt, že poté, co pivo uvařil, bylo pivo posláno v sudech ke zrání přímo do sklepů jednotlivých hospod. „V Čechách se to teď nedělá. Ale kdysi to bylo běžné i tady,“ doplňuje.

Kromě vaření piva se věnuje také stavbě minipivovarů. „Mezi ty nejnovější, na kterých jsem se podílel, patří pivovary v Kladně, Sokolově, Mostě či Pacově,“ vyjmenovává. Chystají se prý také projekty v Arménii a Rusku.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl


Číňané dostali pivo i s webem

[úterý, 10. listopad 2009]

V Číně stoupá zájem o české a moravské pivo. A pivovary hledají netradiční cestu, jak ho přiblížit obyvatelům nejlidnatější země světa.

Pivovarníci z Černé Hory na jihu Moravy začali vysvětlovat Číňanům, jak se dělá „to pravé“ pivo. Letos do Pekingu, Šanghaje a okolí putuje každý šestnáctý litr piva, který v pivovaru vyrobili - a teď jako jeden z prvních podniků zprovoznili své internetové stránky připravené v čínštině.

Mezi našimi a čínskými pivy je rozdíl, chtěli jsme jim vysvětlit, jak vlastně naše pivo vzniká a jaké je,“ popsal LN důvod vzniku stránek Hubert Adámek z černohorského pivovaru. Pravé čínské pivo je podle těch, kteří ho chutnali, méně výrazné a nasládlejší.

Už sama čínsko-černohorská internetová adresa www.jiekepijiu.com skrývá podle Adámka čínský výraz pro pivo. „Čte se zhruba pičjů,“ dodal. První dodávka měla ještě etikety v češtině, které si Číňané přelepovali, nyní se snaží vyjít Číňanům vstříc. „S překladem nám pomohla spolupracující firma,“ dodal Adámek. Číňané přitom mají zájem o piva takový, že jsou za dovezené speciály ochotni zaplatit podstatně více než naši konzumenti, rádi mají ale i „běžné“ pivo. „Stránky o pivovaru Černá Hora a naší produkci v čínštině nám mají pomoci pozici upevnit, příští rok hodláme vývoz nejméně zdvojnásobit,“ dodal Adámek.

Budějovický Budvar, který začal pivo do Číny vyvážet přibližně před rokem, volí jinou strategii. „O zřízení internetových stránek v čínštině v tuto chvíli rozhodně neuvažujeme. Jako podnik nehodláme totiž oslovovat čínské zákazníky přímo,“ vysvětlil mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec. Podnik více sází na svého čínského importéra. „Spoléháme na to, že on bude na místě vyvíjet obchodní činnost,“ doplnil Samec.

Lahve určené do Číny ale hned od počátku vybavil budějovický pivovar speciálními etiketami v čínštině, jejichž příprava trvala několik měsíců. Protože běžný čínský zákazník nedokáže přečíst slova psaná latinkou, ekvivalentem ochranné známky Budějovický Budvar se stal čínský výraz, který se čte Bai De Fu a znamená Mít mnoho štěstí nebo Všichni mají mnoho štěstí.

Podle odborníků je Čína už několik let největším pivním trhem, výsadu jí ale dává především počet obyvatel. Průměrná spotřeba na hlavu však vytrvale stoupá. V Číně se z tuzemských pivovarů snaží už několik let prosadit také Klášter Hradiště nad Jizerou.

Čína je přitažlivá nejen pro podnikatele. Zhruba před rokem a půl spustila webové stránky v čínštině například Masarykova univerzita. Do Evropy podle jejích představitelů míří stále více čínských studentů a není důvod, proč by se trend měl vyhnout České republice.

Zdroj: Lidovky.cz | Autoři: Miloš Šenkýř a Jiřina Veselá


Malým pivovarům se nepodaří obelstít daňové úředníky nápadem prodávat pivo pod názvem "sladové víno". Drobní výrobci považují vyšší daň z alkoholu za likvidační a chtěli se takto vyhnout jejímu placení. Víno je od ní totiž osvobozeno. Ministerstvo jejich nápad považuje za nesmysl.

Úmysl přejmenovat pivo oznámil minulý týden Český svaz malých nezávislých pivovarů. Změny v takzvaném Janotově balíčku od příštího roku zvyšují spotřební daň za litr piva o 50 haléřů. Malé pivovary se bojí, že je vyšší daň poškodí, přišly proto s nápadem nápoj "maskovat".

Ať už to byl vážný úmysl nebo jen střelba do vzduchu, ten, kdo by své pivo prodával jako sladové víno, by porušil zákon a zřejmě by mu hrozilo, že bude stíhán za daňový únik. "Není to možné, pouhým přejmenováním se nezmění podstata nápoje," řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Každý nápoj je kromě toho, že jej zákon řadí do určité kategorie, také slovně specifikován. A víno se mimo jiné musí vyrábět z hroznů.

"To, co vám řekli, nepopírám. Budeme v nejbližších dnech jednat s panem ministrem, kdy bychom s ním rádi projednali rozumnou úpravu, která by nás udržela při životě. To, co se se zákonem stalo, je likvidační pro celý průmysl, který je českou dvojkou na lákání turistů," řekl prezident svazu malých pivovarů Jiří Fusek.

V případě neúspěchu bude hledat "jakoukoliv cestu" pomoci. "Budeme se odvolávat u všech možných institucí," dodal.

Vinařů je hodně, daň by se prý nevyplatila

I kdyby chtěly, pivovary nemohou nazvat pivo vínem. Pojem "sladové víno" už totiž v české legislativě existuje. Označuje nápoj vyrobený alkoholovým kvašením sladových výluhů pomocí sulfitových kvasinek, zatímco pivo je vyráběno za použití jiných kvasinek. V případě používání zmíněného pojmu pro pivo by docházelo ke klamání spotřebitele.

Daňovou výjimku pro víno povolují evropské zákony. Vinařům vyšlo podobně jako v Česku vstříc také Německo, Rakousko, Slovensko nebo Maďarsko. V ČR platí od roku 1992.

"U vína existuje obrovské množství drobných výrobců, takže náklady na správu daně by byly nadměrně vysoké v porovnání k jejímu výběru," odůvodňuje zákon Ondřej Jakob. Dočasné zrušení tohoto zákona podle něj vinařům neprospělo.

Ministerstvo argumentuje i tím, že příprava novely, která by tuto nerovnost odstranila, by byla komplikovaná. Neznamenala by jen navýšení sazeb, ale změnu celého systému zdaňování vína.

Ondřej Jakob: "Pokud by subjekt vyráběl pivo a uváděl ho v daňovém přiznání nesprávně jako tiché víno, jednoznačně by mu byla doměřena spotřební daň z piva. Další postihy by pravděpodobně hrozily subjektu ze strany jiných orgánů, například Obchodní inspekce nebo Státní zemědělské a potravinářské inspekce."

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Filip Horáček


Na začátku července se v severokorejské televizi objevily první reklamy na pivo nebo sponky a odborníci začali spekulovat o tržních reformách. Vůdce KLDR Kim Čong-il jim ale rychle udělal přítrž a vyhodil šéfa státního výboru pro vedení televize. Reklamy prý představují příliš velký vliv kapitalismu.

"Co to je?" zeptal se prý zděšeně "milovaný vůdce" Kim Čong-il po zhlédnutí prvních severokorejských reklam. "Něco takového se objevovalo, když Čína před třiceti lety začínala se svými reformami," dodal nazlobeně.

A od slov k činům nebylo daleko. Na kobereček šel jeho blízký spolupracovník šéf vládního výboru pro vedení televize Čcha Song-so. Za odvysílání série reklam na pivo, sponky do vlasů, ženšen nebo křepelčí maso okamžitě dostal padáka.

Kim sám chtěl program ozvláštnit

Reklamy přitom Čcha do programu zařadil na přání samotného vůdce, který si stěžoval, že je program nezajímavý. Historicky první reklamu na pivo prý televize odvysílala 2. července. "Kapitalistické novum" ale podle odborníků z televize zmizelo s posledním srpnovým dnem.

Severokorejské televizní programy běžně neobsahují reklamy a jejich těžiště tvoří přísně filtrované zprávy či dokumenty o Kimovi a jeho zesnulém otci Kim Ir-senovi. S příchodem reklam proto odborníci usuzovali na náznak tržních reforem.

Kapitalistických vlivů, které by rozkývaly židlemi severokorejských předáků, se ale KLDR bojí a veškeré ekonomické oblasti přísně střeží. Vzor si nebere ani od svého čínského chlebodárce, který tržní reformy přijal už na přelomu 70. a 80. let.

Malé náznaky trhu se ale do totalitního zřízení přesto vetřely. Letos v červnu byla v Pchjongjangu otevřena první restaurace rychlého občerstvení. V prosinci údajně byla v Severní Koreji na příkaz Kim Čong-ila otevřena také první italská restaurace.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Štefan


Banská Štiavnica bude mať nezvyčajnú atrakciu. V kedysi chátrajúcom a rozpadnutom dome v centre mesta vniká malý mestský pivovar. Časť peňazí na rekonštrukciu budovy poskytla nórska vláda. Prispela tak k záchrane pamiatky, ktorá je súčasťou kultúrneho dedičstva.

Zdroj: TA3.com


V Rusku výrazne zvýšili daň z piva

[pátek, 6. listopad 2009]

Dolná komora ruského parlamentu Štátna duma dnes v prvom čítaní schválila návrh zákona počítajúci so strojnásobením spotrebnej dane z piva. Toto opatrenie je jedným z tých, ktorými chce vláda znížiť deficit štátneho rozpočtu. Podľa producentov piva to však môže znamenať zatváranie závodov.

Návrh zákona zvyšuje spotrebnú daň z piva z terajších 3 rubľov (6,96 eurocentu = 2,10 Sk) na 9 rubľov, čím podľa vlády môže štát získať v roku 2010 do štátnej pokladnice dodatočných 65 miliárd rubľov.

Dánska pivovarnícka spoločnosť Carlsberg, ktorá pôsobí niekoľko rokov na ruskom trhu, však varovala, že po takomto zvýšení daní nevylučuje zatvorenie niekoľkých závodov. Zároveň varovala, že Rusko by mohlo pre vyššie dane z piva prísť zhruba o 100.000 pracovných miest.

Kedy bude v parlamente kľúčové druhé čítanie, počas ktorého sa rozhoduje o väčšine pozmeňovacích návrhov, zatiaľ nie je známe.

Zdroj: Pluska.sk | Autor: TASR


Podle odborníků je kvalita chmele je ve srovnání s rokem 2008 mírně lepší.

Milovníci piva si můžou vydechnout. I přes mírný pokles objemu sklizeného ječmene pro sladovnické účely oproti roku 2008 zůstává kvalita ječmene neohrožena.

Podle pivovarníků je letošní ječmen vyzrálý a má optimální vlhkost na uskladnění. Chmel si naopak na své jakosti polepšil. Nejdůležitější odrůda, Žatecký červeňák, je pěstována na 87 procentech chmelnic, a zvýšila za posledních patnáct let obsah alfa-kyselin o 6 procentr. I další odrůdy chmele Sládek a odrůdy Premiant mají obsah uvedených kyselin vyšší nežli v loňské sklizni. Pro pivovarníky je to radostná zpráva.

Letos se sklidilo zhruba 1,45 milionů tun ječmene, co je oproti loňskému roku mírně nižší množství. Letošní ječmen má průměrný obsah bílkovin 11,6 procent a mírně nadprůměrný obsah škrobu – 63,9 procent.

Asi 10 procent ploch chmelnic bylo letos poškozeno nebo zničeno kroupami a větrem. I přes to se z českých chmelnic sklidilo zhruba 6250 tun chmelu. Podle odborníků je kvalita chmele je ve srovnání s rokem 2008 mírně lepší.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Zuzana Kaňuchová


Jedním z faktorů, které ovlivňují oblíbenost piva, je jeho specifická příjemná hořkost. Ta je způsobena zejména přítomností skupin látek, tzv. iso-alfa-hořkých kyselin, které mají svůj původ ve chmelu. Během varného procesu přecházejí do mladiny a následně hotového piva.

V současné době je možno pro výrobu piva použít nejen přírodních, minimálně upravených chmelových výrobků, ale také velké množství preparátů, obsahujících široké spektrum sloučenin, které se v původní pivovarské surovině, chmelu, vůbec nevyskytují. Tyto chemicky modifikované látky poskytují při výrobě celou řadu technologických výhod, např. zlepšení pěnivosti, hořkosti a senzorické stability. Na druhou stranu jejich použitím ztrácí pivo svůj charakter “přírodního” nápoje.

V souvislosti s těmito skutečnostmi probíhá v současné době široká diskuse týkající se zařazení těchto preparátů do legislativního rámce výroby nápojů tak, aby bylo jednoznačně stanoveno, zda se jedná o modifikované chmelové výrobky, nebo o potravinářská aditiva.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Alexandra Kvasničková


Firmy ProLeiT a Rockwell Automation se dohodly na součinnosti při využití kontrolního systému procesu brewmaxx do Rockwell Automation Logix. Jsou jím řízeny základy systému, který slouží ke specifickému použití v pivovarském průmyslu. První krok tohoto vývoje směřující k jeho uvedení do praxe, přinesl základní funkční formu brewmaxx, která je v současné době k dispozici pro plně funkční a zcela automatizovaný minipivovar. Tento minipivovar byl na výstavě drinktec 2009 v Mnichově představen návštěvníkům prostřednictvím sítí stánků organizací, které se na jeho výrobě podílely.

Minipivovar se skládá ze dvou pivovarských kotlů se dvěma kvasnými tanky. Může vyrobit 20 litrů piva v jedné várce.

Spojený projekt pro využití v minipivovaru demonstroval způsob, jak mohou být rychle jednoduše realizovány řídící systémy procesu za využití velice dobře vyladěných komponentů od různých výrobců technologií určených k automatizaci. Jedinečný plně automatizovaný miniaturní pivovar je vybaven výkonným hardwarem a softwarem, standardními sadami pro kontrolu moderního procesu realizovaném v pivovarském průmyslu. Jeho vývoj je u konce, takže je možné, aby se uplatnil na trhu. V současné době byl minipivovar instalován na Technické univerzitě Mnichov ve Weihenstephanu, kde slouží k výukovému programu studentů.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Dopis byl zaslán kanceláři ministra 23. září 2009 a je podepsaný prezidenty nezávislých pivovarů tří států Evropy. Kancelář ministra financí se neobtěžovala na tento dopis reagovat. I takové úředníky si platíme z vlastních daní.

"Vážený pane ministře,

Association of small and independent breweries in Europe (S.I.B.) je organizace zastřešující malé nezávislé evropské pivovary. V asociaci je sdruženo více než 1 000 členských podniků. Jménem našeho členského sdružení, Českého svazu malých nezávislých pivovarů, se na Vás tímto dopisem obracíme kvůli zvýšení spotřební daně z piva při současném zvýšení sazby daně z přidané hodnoty plánovaném vládou České republiky.

Podle plánů, které máme k dispozici, navrhuje vláda České republiky zvýšit platnou spotřební daň z piva v České republice přibližně o 50 %. Navíc se má navýšit daň z přidané hodnoty u piva o 2 procentní body.

Jménem Českého svazu malých nezávislých pivovarů Vás naléhavě žádáme, abyste od těchto plánů upustili. Zvýšení daně z piva o 50 % by nutně vedlo k úpadku malých nezávislých pivovarů v České republice a ke ztrátě tisíců pracovních míst v pivovarnictví, gastronomii, zemědělství a dodavatelském průmyslu. Taková ale nemůže politika vlády České republiky být.

Česká republika a české pivo jsou navzájem neoddělitelně spojeny. České pivo požívá po celém světě vynikající pověst. Čeští občané mohou být hrdí na několik set let starou tradici svých pivovarů a považují pivo za jakousi základní potravinu. Pokud by došlo ke zvýšení daně z piva o 50 %, vedlo by to nutně k drastickému zvýšení cen piva, a tím k silnému poklesu jeho odbytu. Malé nezávislé pivovary v České republice by se ale s takovým krokem nevypořádaly a přivedl by je do konkurzu. V této souvislosti je rovněž nutné zohlednit skutečnost, že velké mezinárodní pivovarnické koncerny, které ovládají trh s pivem v České republice, mají finanční zdroje na to, aby mohly zvýšení daně z piva při tvorbě konečné ceny pro spotřebitele alespoň částečně kompenzovat úsporami v nákladech, popř. dočasnými subvencemi v rámci mezinárodních koncernů, což pro malé rodinné pivovary v České republice není možné. Plánované zvýšení spotřební daně z piva by proto vedlo k další koncentraci na trhu a zániku malých nezávislých pivovarů, a tím současně i ke zničení piva jako kulturního statku v České republice. Malé nezávislé pivovary kvůli své velikosti a zaměstnávání mnohem více pracovníků na hektolitr výstavu piva produkují podstatně dráž než mezinárodní pivovarnické koncerny. Tyto souvislosti jsou obecně známy, takže Evropská unie směrnicí č. 92/83/EHS otevřela také možnost zavést pro malé nezávislé pivovary snížené sazby spotřební daně z piva, aby alespoň částečně posílila jejich konkurenceschopnost oproti mezinárodním pivovarnickým koncernům.

Na tomto místě není nutné dále rozvádět, že plánované další zvýšení daně z přidané hodnoty o 2 procentní body by ještě více přispělo ke zničení existence malých nezávislých pivovarů. Pivo je zdaněno dvakrát - spotřební daní a daní z přidané hodnoty. Současné zvýšení spotřební daně z piva a daně z přidané hodnoty proto působí efektem „daně z daně“ dvojnásobně negativně a mělo by nevyhnutelně za následek zavření malých nezávislých pivovarů.

Proto Vás ještě jednou naléhavě žádáme, abyste plánované zvýšení daně z piva stáhnul a nepodnikl kroky ke zničení malých nezávislých pivovarů a tím piva jako českého kulturního statku."

Pro Pivovar Černá Hora zvýšení spotřební daně a DPH znamená, že z čistých tržeb (základu pro DPH) bude v roce 2010 odvedeno na dani z přidané hodnoty o 2.116.606,25 Kč více než v předešlém roce. Zákonodárci schválené zvýšení spotřební daně znamená absolutní nárůst SD celkem 10.318.397,88 Kč. Přičemž 20 % daň z přidané hodnoty z absolutního narůstu spotřební daně je dalších 2.063.679,58 Kč.

Suma sumárum páni poslanci a senátoři způsobí za rok 2010 pivovaru újmu 14.498.683,70 Kč. Vážení páni senátoři a poslanci, asi si neuvědomujete, že je to likvidační krok vůči českému pivovarnictví. Kolik českých pivovarů přežije tuto těžkou ránu? To si zřejmě neuvědomujete, protože k těmto problémům přistupujete laicky a neprofesionálně. Navíc, jak předvedly média, jste ze strany různých lobbujících stran bezostyšně úplatní.

Vážení poslanci a senátoři, kolik zaplatí státu na spotřební dani vinaři? Nebo raději povolíte nátlaku sázkařské lobby.

Zdroj: Pivovar Černá Hora.cz


Migrace složek z obalů do piva

[pondělí, 2. listopad 2009]

Stanovení protiplísňového orthofenylfenolu v pivu baleném do plechovek.

V současné době jsou veškeré kovové plechovky používané pro balení potravin a nápojů potažené slabým polymerovým filmem proto, aby se zabránilo migraci kovových iontů z obalu do výrobku. Na přítomnost orthofenylfenolu, složky, která má protiplísňové a antibakteriální vlastnosti, bylo testováno velké množství vzorků různých druhů piva uváděného do oběhu v plechovkách. Sledování ukázalo, že použití této látky se v průběhu několika uplynulých let výrazně zvýšilo.

Prvotní záměr balení potravin je poskytovat ochranu proti mikroorganismům stejně tak jako proti kontaminaci z prostředí jako je vzduch, vlhkost a světlo. Není třeba diskutovat o tom, že spotřebitelé vyžadují stále vyšší kvalitu výrobků. Na druhé straně zde existuje případ, že složky přítomné v obalových materiálech samotných se uvolňují do potravin a tím je kontaminují.

Jako příklad může sloužit migrace kovů z plechovek používaných pro balení potravin. Aby se zamezilo tomuto způsobu migrace, jsou moderní plechovky potahovány výše uvedenou tenkou polymerovou vrstvou, která je často vyrobena z epoxidové pryskyřice. Testy ukázaly, že jeden monomer obsažený v této pryskyřici, bisfenol A diglycid ether (BADGE) (2,2-bis(4-(2,3-epoxypropyl) fenylpropan) a jeho deriváty mohou migrovat a kontaminovat potraviny, které jsou baleny do takto upraveného materiálu.

V nedávné době byl stanoven další kontaminant orthofenylfenol, který byl nalezen v mnoha druzích piva baleného do plechovek.

Orthofenylfenol, stejně jako mnoho dalších fenolů, vykazuje fungicidní a baktericidní charakteristiky. Z tohoto důvodu je k tomuto účelu často používán. Dezinfekční prostředky obsahující orthofenylfenol jsou používány pro úklid domácností a průmyslovou a lékařskou aplikaci. Citrusové plody jsou konzervovány ošetřením kůry orthofenylfenolem nebo jeho sodnou solí. Orthofenylfenol má nízkou toxicitu pro teplokrevná zvířata.

Studie přehledně zpracovává výsledky jeho stanovení v pivu.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Automatické dávkování chmele

[pondělí, 2. listopad 2009]

Optimalizace procesu v novém rakouském pivovaru.

Část konstrukčních prací na zařízení pro automatické dávkování chmele v novém rakouském pivovaru Schwechat, je dalším krokem vedoucím k plánované komplexní automatizaci celého systému. Za uvedení této části systému do provozu byla odpovědná firma Rudolf Mörth z rakouského Feldkirchenu.

V průběhu projektování a realizace zařízení, které slouží k automatickému dávkování chmele, měla nejvyšší prioritu následující kritéria:

· Bezporuchovost

· Zaznamenávání veškerých operačních dat a poruch procesu

· Přesné časování dávkování chmele, aby byla zajištěna stálost míry hořkosti v konečném výrobku (pivu)

· Snižování ztrát hořkých složek v porovnání s předcházejícími metodami dávkování

· Zlepšení účinnosti výrobní linky díky vyšší opakovatelnosti

· Individuální měření a dávkování každé dávky chmele podle předem dané receptury

Dodatečně se také projevila nutnost skladovat chmelové výrobky připravené k dávkování v násypce, skladovacích tancích nebo v bubnech v řízené atmosféře oxidu uhličitého.

Výhody automatického systému určeného pro dávkování chmele jsou účinným prostředkem pro další optimalizaci procesu. Dávkovací systém neumožňuje pouze přesné časování dávek chmele, ale snižuje i ztráty hořkých směsí, jejichž výsledkem je úspora 10-15 procent u chmelových pelet a 7-12 procent u chmelového extraktu.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Rakouští milovníci piva si mohou oddychnout přímo v bazénu naplněném 210 hektolitry oblíbeného moku. Balneologové z rakouského městečka Starkenbergu tvrdí, že pivo léčí kožní problémy, zlepšuje krevní oběh a dokonce prý pomáhá i při hojení ran.

Místní lázně nabízení sedm čtyřmetrových bazénů naplněných pivem. Klienti si dokonce mohou vybrat, zda chtějí pivo radši chlazené nebo ohřáté.

Klienti sice smějí při koupání pít "vodu z bazénu", ale hlavní barman Markus Ammann (23) míní:

"Radši bych v tom plaval, než to pil. V barech hned vedle bazénů je k dostání dost dobrého, vychlazeného piva. Bazénky jsou spíš opravdu na léčení různých zdravotních problémů. Kdyby vám ale nepomáhaly, stejně během léčby nejspíš vypijete tolik, že vám to ani nebude vadit."

Vedení lázní podle agentury Ananova tvrdí, že nejlepší léčebné účinky má teplé pivo.

A zdá se, že nápad se šíří. O lék z pípy se už začali zajímat i mniši.

Výrobci tmavého piva Kloster ve východním Německu začali vyrábět pivní přídavky do koupele.

"Otevírá to póry. Kvasnice se dostanou do kůže a po čtvrthodince má člověk jemnější kůži po celém těle," říká mluvčí výrobce Dirk Vock.

Zdroj: Volný.cz | Autor: Korzo


Irské hostince a bary zlevňují točené pivo, Guinness je v průměru o dvacet procent levnější než loni. Chtějí tak zabránit dalšímu úbytku pivních turistů ze Severního Irska a z Anglie, kteří o drahé irské pivo ztrácejí zájem.

Britská libra totiž v průběhu loňska oproti euru oslabila o dvanáct procent, což způsobilo relativní pokles kupní síly Britů. "Musíme zlevnit, abychom udrželi klienty ze severu. Vývoj kurzu libry je pro nás obrovským problémem," říká majitel hostince z pohraničního městečka Letterkenny Hugh McGee.

Pintu Guinnessu nyní nabízí za 3,50 eura a hořce snáší fakt, který je v českých hospodách na denním pořádku. "Pivo je v některých barech levnější než voda," kroutí hlavou.

Slabá libra způsobuje irské ekonomice problémy v mnoha oblastech, trpí zejména exportéři. Plných dvacet procent irského vývozu totiž míří do Velké Británie. Tržby z prodeje do Británie klesly ve třetím čtvrtletí po přepočtu na eura meziročně o 23 procent, z velké části právě kvůli kurzovým ztrátám.

Radost mají naopak obyvatelé pohraničních oblastí, kteří vyrážejí do Severního Irska za koupí levnějších potravin či elektrospotřebičů. Pozitivem je také zlevnění dovozu, který ze třetiny pochází z království. "Oslabování libry postupem času povede k poklesu životních nákladů v Irsku," tvrdí irský ministr financí Brian Lenihan.

Zdroj: Týden.cz


Až 30 druhů piv od deseti různých pivovarů mohou milovníci piva dnes a zítra degustovat v Milevsku. Pivovary z jižních Čech a z Vysočiny tam budou na prvním ročníku pivních slavností soutěžit o titul Milevská pivní korunka.

Lákadlem pivních slavností je pro mnohé i fakt, že se mohou stát členy degustační komise. U vstupu dostane totiž každý hlasovací lístek, kde si může své dojmy z každého druhu piva zaznamenat.

Jak doplnil Vít Kratochvíl z milevského Domu kultury, kulturní program tvoří výhradně milevské kapely: "V pátek večer bude hrát pop-rocková kapela Elizabeth, v sobotu je především pro seniory od 16 hodin připravena dechová kapela Kovačka, po té je opět vystřídá pop-rock skupiny RM Band a rocková legenda Fantom. V průběhu obou dnů jsou pro návštěvníky připraveny vepřové speciality a pivní soutěže."

Který ze sládků si milevskou pivní korunku nasadí bude jasné dnes večer.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Martin Pokorný


Pivní tácky, které namísto reklamy na oblíbený pěnivý mok budou štamgasty upozorňovat na nebezpečí klimatických změn a také poradí, jak se chovat šetrněji k životnímu prostředí. Kuchařka pro rodiče a děti, která ukazuje, proč je lepší kupovat zeleninu a ovoce od zemědělců z blízkého okolí nebo seminář pro budoucí majitele domů ze dřeva. To jsou všechno nápady letošních advokátů klimatu – mladých lidí, kteří se stali součásti programu British Council na ochranu klimatu.

Druhý ročník akce Challenge Europe (Výzva pro Evropu) probíhá v patnácti zemích Evropské unie. Šestnáct lidí z České republiky ve věku 18–35 let pracují společně, aby našli nové cesty, jak snížit emise skleníkových plynů nebo využili netradičním způsobem existující metody, které již byly objeveny. V každé národní skupině budou široce zastoupeny schopnosti, postoje a myšlenky různých profesí. V celé Evropě se na programu podílí více než 200 mladých osobností, které se věnují 42 projektům.

Není divu, že jsme skončili u piva vždyť jsme v České republice,“ představila projekt Pozitivních pivních podtácků Magda Šimonová. Podle ní sice většina lidí slýchá o změnách klimatu a problémech, které představují pro současný svět, nemají ale k tomu tématu žádný osobní vztah. „Necítí se tím nijak zavázáni, ohrožení životního prostředí neberou jako svůj problém,“ říká Šimonová. A to chce právě její tým změnit. Pivní tácek chce využít jako místo pro vzkaz. Ten by měl být jednoduchý, srozumitelný a měl by mít vtip. „Určitě nechceme nikoho strašit nějakou apokalypsou, ale naopak chceme být pozitivní,“ vysvětluje Šimonová. Projekt je zatím ve stádiu nápadu, neexistují ani grafické návrhy, především tým ale shání partnera, tedy nejlépe pivovar, který vezme celý nápad za svůj. „Chtěli bychom najít pivovar, který se s tímto postojem ztotožní. Náklady by pak mohly být velmi nízké,“ vysvětluje Šimonová s tím, firmy stejně tisknou vlastní tácky. Navíc díky tomu by projekt neměl vytvářet žádné další znečištění.

Další projekt Lilek se zaměřuje na lokální potraviny. „Chceme zejména rodiče s dětmi upozornit na emise, které stojí za dovozem plodin z velké dálky,“ vysvětluje další advokátka klimatu Barbora Pešková. Její projekt se zaměřil na Zelný trh v Brně, kde chtějí advokáti uspořádat akci, která nakupujícím představí místní zemědělce. „Chtěli bychom lidem nabídnout možnost, jak se zamyslet nad tím, co se skrývá za rajčetem vypěstovaným na Moravě a co je za rajčetem z Jižní Ameriky,“ pokračuje Pešková. Vedle toho by měla vzniknout i publikace pro děti z prvního stupně základních škol a pro rodiče.

Třetí představený projekt se zabývá propagací dřeva jako materiálu pro výstavbu domů. Podle jeho organizátorů jsou v České republice pořád dřevostavby něco exotického. „O dřevěných domech se stále říká, že mají špatné izolační vlastnosti, nebo že jsou nebezpečné, protože snadno shoří,“ říká Ondřej Pavlík. Tato skupina advokátů klimatu by proto ráda uspořádala seminář pro lidi, kteří se rozhodují o tom, jaký si postaví dům. Těm by také ráda nabídla exkurzi do pasivních domů ze dřeva a uspořádala soutěž, jejíž hlavní cenou bude víkend strávený právě v domě postaveném ze dřeva.

Zdroj: Ekolis.cz | Autor: Hugo Charvát


Němci jsou podle časopisu Brauwelt považováni za pivní národ číslo jedna. Kdyby byli spotřebitelé po celém světě dotazováni na to, odkud pochází nejlepší pivo, bude asi v hodnocení na nejpřednějších místech uvedeno Německo. V zahraničí se až dosud mohlo německé regionální pivo prosazovat jen málo významným způsobem a dostat se spíše do mezer a uprázdněných pozic na trhu.

V Německu samotném se hodnotí jedinečnost německých piv z hlediska síly jejich inovací spíše méně. Mnohem větší význam má rozmanitost produktů více než 1 300 regionálních pivovarů. Z psychologického rozhodování však může pestrost také znamenat, že už je něčeho až příliš mnoho. A to může orientaci na trhu výrazně znesnadnit. Rozhodující je, že jsou regionální piva vyhledávána spotřebiteli pro svou specifickou přidanou hodnotu. Ta má jednoznačný dopad na prodej a umístění jednotlivých značek piva. A takové umístění zvětšuje tendenci spotřebitele být věrný zvolené značce. Zcela závisí také na estetickém designu lahví a důležitá je i možnost denního kontaktu. Na velikosti odbytu a zisku regionálních značek piva se tedy nepodílí pouze jen klasická reklama.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI