Více než 60 druhů piv nabízí nový pivní lístek Belgian Beer Cafe Les Moules v Pařížské ulici. Jediném místě v Praze, kde mohou příznivci piva ochutnávat a poznávat belgická piva trapistická, klášterní, světlá, tmavá, pšeničná, čepovaná, lahvová, s různými procenty alkoholu včetně nealkoholických, ovocné a nejrůznější sezónní speciály, archivní piva s originálním původem a historií...

Nechybí ani skutečná delikatesa – pivní sekt Deus s 11,5 % alkoholu. Ve vůni je cítit sektové kvasnice, v chuti jemnou hořkost piva. Skvěle se hodí k ústřicím a rybím pokrmům, které patří ke specialitám Les Moules. Výraznou vůní koriandru, citrónové kůry a hřebíčku, měkkou, kulatou chutí s jemným řízem vyniká Gruut White s 5 % alkoholu. Speciál Gruut Amber s 6,6 % alkoholu zaujme vůní hnědého cukru a karamelu, v chuti je cítit belgické pivovarské kvasnice a jemně trochu nektarinky, určitě stojí zato dopřát si jej spolu s čerstvými mušlemi, kterými je restaurace Belgian Beer Cafe Les Moules vyhlášená. K unikátním pivním delikatesám patří například také vysoce prokvašený amber Kwak s 8 % alkoholu vyráběný ze tří různých druhů sladů v kombinaci s cukrem a pšenicí. Nebo nejsilnější trapistické pivo Quadrupel s nádhernou jantarovou barvou. Oblíbené jsou ovocné speciály Mongozo – mango, coconut, palm nut či banana. A komu se přeci jen zasteskne po dobře známé nahořklé chuti, na čepu v Belgian Beer Cafe Les Moules samozřejmě nechybí ani česká pivní klasika.

Zasvěceným a zábavným průvodcem novým pivním lístkem v Belgian Beer Cafe Les Moules je tamní belleman – zkušený pivní sommeliér, který je hostům k dispozici každý čtvrtek a pátek večer. Pivní degustace pro uzavřenou společnost je možné také předem objednat.

Zdroj: Tisková zpráva Les Moules

V Karlových Varech bude léčit kromě vřídelní vody i pivo. V léta nevyužívaných hospodských sklepeních v lázeňském centru na Staré louce poblíž hotelu Švejk totiž vznikly pivní lázně.

"Lidé si mohou v kádích z dubového dřeva užít koupel, k jejíž přípravě používáme žatecký chmel, kvasnice a extrakty z rašeliny," uvedl Martin Laciak ze společnosti Gordon Gekko, která pivní lázně provozuje.

Jejich kapacita je 20 až 30 lidí denně. Pivní koupel si mohli lidé v Karlových Varech už dříve užít v Alžbětiných lázních, ale speciální pivní lázně tady mají až teď.

Tato procedura je přitom oblíbená už od středověku, především pro své omlazující účinky. "Kvasnice obsahují vitamín B, mají blahodárný vliv na pokožku a dobře se doplňují s regeneračním účinkem chmele," vysvětlil Laciak.

Karlovarské pivní lázně ale nejsou na západě Čech jediné. Od roku 2006 fungují pivní lázně v Chodové Plané, která leží na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje.

Zdroj: iDnes.cz | Foto: Václav Šlauf

http://vary.idnes.cz/do-dubovych-kadi-liji-v-karlovych-varech-misto-vridelni-vody-pivo-p9g-/vary-zpravy.aspx?c=A111102_160639_vary-zpravy_sou

Od ledna příštího roku Maďarsko nebude danit domácí vaření piva, pokud výroba nepřesáhne 1000 litrů ročně. K nákupu zařízení pro domácí vaření piva už nebude nutné ani speciální povolení.

Výroba domácího piva musí být řádně ohlášena a doma vyrobené pivo se nesmí dál prodávat. Může se vyrábět pouze pro vlastní potřebu.

Teoreticky bylo možné vařit pivo v domácím prostředí i doposud, ale výroba piva podléhala stejným byrokratickým překážkám jako velkovýroba. Domácnost musela například složit zálohu ve výši milión forintů (asi 100 tisíc Kč), což v praxi znemožnilo domácí výrobu zlatavého moku.

První domácí pivovary vznikaly v Maďarsku po roce 1990. Zpočátku využilo příznivé podmínky k domácí výrobě piva až 300 podnikatelů. Postupně se však předpisy zpřísňovaly a domácí pivovary musely splňovat stejné podmínky jako velké pivovary. Počet domácích pivovarů tak klesl na padesát. V současnosti vyrobí domácí pivovary pouze 0,1 procenta z celkové výroby piva v zemi.

Loni Maďarsko umožnilo nezdaněnou výrobu domácího tvrdého alkoholu do 50 litrů ročně. Příjem do státní kasy z této činnosti klesl z 2,5 miliardy forintů (asi 250 miliónů Kč) na 300 milionů forintů (asi 30 miliónů Kč).

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Ivan Vilček

http://www.novinky.cz/ekonomika/249138-madarsko-uvolnilo-podminky-pro-domaci-vyrobu-piva.html

Konference o obnově a využívání sladoven v Písku Pivovarnictví je v České republice doloženo již ve středověku a produkce piva je nedílnou součástí naší kultury. Pivovary zakládaly kláštery, šlechta, obce, pivo se vařilo i v soukromých malých provozech. K výrobě piva patří také výroba sladu jako jedné ze základních surovin. Sladovnictví je proto již staletí považováno za řemeslo. V 19. století bylo na území českých zemí více než tisíc pivovarů. S rozvojem průmyslové výroby tak byly nově budovány nebo přestavovány i budovy sladoven, mnohé z nich se dochovaly dodnes. Ve většině z nich se ale již slad nevyrábí. Je tedy potřeba hledat nové využití pro tyto často velice hodnotné a specifické stavby. Institut pro památky a kulturu, o.p.s. v rámci každoročně pořádaných mezioborových konferencí o obnově a využívání památek se v roce 2011 zaměřuje právě na budovy historických sladoven. Dne 3. a. 4. listopadu 2011 se v Písku v budově sladovny přeměněné na kulturní prostor setkají zájemci z řad architektů, zástupců měst a obcí, pracovníků památkové péče, studentů i veřejnosti, aby se o tématu sladoven dozvěděli více. Konference PRO památky 2011 se zapojuje do 6. bienále Industriální stopy, které se letos zaměřuje na architekturu konverzí industriálního dědictví. Součástí programu budou přednášky

Zdroj: Obnova.sk

http://www.obnova.sk/clanok/konference-o-obnove-vyuzivani-sladoven

Ladislav Jakl je nejen tajemníkem prezidenta republiky, ale také rockový hudebník kapely Folimanka Blues a velký znalec piva. Vystudoval fakultu žurnalistiky, je autorem mnoha set článků a esejů o české i mezinárodní politice či médiích. Zatímco bigbeat je pro něj životním stylem, pivo a návštěvy hospůdek se staly jeho celoživotním koníčkem.

Vy jste také muzikant. Je hudba jen vaším koníčkem?

Pro mě muzika, big beat, není zájmová činnost, ale způsob života. Kdybych měl jakoukoliv jinou profesi, stejně vždy zůstanu muzikantem, a to i kdybych nehrál. Zato pivo je koníček. Ale koníček, kterému se věnuji detailně. Jezdím na různé světové pivní festivaly. Před 14 dni jsem byl na největší přehlídce malých speciálních piv na světě v Denveru, Coloradu. Po cestě zpátky jsem stihnul navštívit i Oktoberfest, který mi však připomínal více lunapark, než svátek piva. Tyto akce jsem navštívil také v Belgii nebo v naší republice. Jsem členem degustační skupiny. Říkáme si trochu nafoukaně První pivní extraliga a již druhým rokem anonymně testujeme české ležáky.

Na pivo se nedívám jako na nějaký obyčejný nápoj. Také mezi pivy najdete obdobu ústřic, lanýžů, kaviáru a nejen guláše, jak si někteří lidé myslí. V novinách vyšlo hodnocení, kde se na předních příčkách umístily hospody s obrovským výběrem zajímavých speciálních piv. Byl jsem jako jedním z hodnotitelů rád, že na těchto místech nefigurovaly hospody s jednou značkou z velké fabriky. Důležitá je také osvěta, aby se lidi nedívali na pivo degradujícím způsobem.

Proč jste si vybral právě pivo, kde vznikla motivace?

Pivo piju od mládí, patří i ke světu muziky, který vyznávám. Život české hospody mi byl vždycky blízký. Před 15 lety, v době, kdy začaly vznikat mikropivovary či restaurační pivovary a bylo již možné ochutnat i zajímavé světové značky, jsem se začal zajímat o vývoj pivní kultury.

Co pijete na státnických návštěvách?

Když jsem na nějakých oficiálních akcích, kde podávají vybraná vína, nezapomenu se zeptat, zda nemají nějaké místní pivo, které pak piju u stolu jako jediný. Po skončení programu, pokud je to možné, se převléknu a vytratím do místní hospůdky.

Jste žurnalistou, tajemníkem, rockerem, znalcem piva. Existuje něco, co neumíte a čemu byste se chtěl naučit?

Velmi rád cestuji, viděl jsem mnoho krásných míst nejen v zahraničí, ale také u nás doma. Já ty krásy vidím, umím je najít, potěšit se z nich, rád bych se o ně také chtěl rozdělit, ale neumím fotit, proto bych chtěl být v příštím životě fotografem. Ale v tomto životě, až opustím dnešní práci zde, bych si rád založil svůj malý pivovar.

Zdroj: Dáma.cz | Autorka: Alka Hájková | Kráceno

http://kultura.dama.cz/clanek.php?id=17235

Lídr pivovarnického trhu chce využít rostoucího zájmu o netradiční pivní značky. Chystá novinku, pro kterou si na Patentovém úřadu nechal zaregistrovat značku Fenix. "Hledáme vhodné inovace a v našem minipivovaru v Plzni zkoušíme nové a netradiční várky piv. Konkrétní plány prozrazovat nebudeme," říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Speciální netradiční značky piv lákají stále víc pivařů. Dosud byly doménou především malých a nejmenších minipivovarů, pro velké pivovary jsou spíš okrajovou záležitostí. Už letos v létě ale zaznamenala dvojka pivovarnického trhu Pivovary Staropramen nevídaný úspěch s „pivní limonádou“ Lemon Cool, obdobou německého radlera.

Staropramen nestíhal vařit další tisíce hektolitrů nad původní očekávání. Ukázalo se, že radler – klasické pivo smíchané nejčastěji na polovinu s citronovou limonádou nebo spritem – může být i v Česku hitem, zejména mezi mladými lidmi. Do určité míry roste zájem i o pšeničná piva.

Zřejmě podobnou cestou se chce pustit i Prazdroj. Jeho zástupci ale odmítají na adresu chystané značky cokoliv konkrétního říci. Podle zdrojů z pivovaru by se mělo jednat právě o radlera nebo pšeničné pivo. „Hledáme vhodné inovace a v našem minipivovaru v Plzni zkoušíme nové a netradiční várky piv. Inovace jsou určitě na pořadu dne, ale konkrétní plány prozrazovat nebudeme,“ říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Obliba speciálů závratně roste

Speciální a netradiční piva - tedy nad 13 stupňů nebo svrchně kvašená (české ležáky jsou jinak spodně kvašené) nebo různě ochucená piva - tvoří v celkové produkci piv v Česku sotva patrný zlomek – necelého půl procenta z roční celkové produkce 17,6 miliónu hektolitrů. Jejich odbyt ale roste geometrickou řadou. Za letošních prvních sedm měsíců je meziroční nárůst o 69 procent.

Nejde jen o rostoucí značku Lemon z produkce Staropramene, ale i právě zmíněná pšeničná piva, jaká – na rozdíl třeba od Bavorska – v Česku dosud příliš tradici nemají. Pšeničné pivo, jaké vaří například pivovar v Černé Hoře nebo náchodský Primátor a některé další menší pivovary, je v poslední době na vzestupu i u nás.

"Ročně nám prodej pšeničného roste o nějakých 20 až 25 procent. Ale není to většinové pití, bez výraznější reklamy se prodeje podobných značek prosazují těžko,“ říká Josef Hlavatý, ředitel náchodského Pivovaru Primátor, kde se vaří 13 druhů piv a z toho většina právě různých speciálů.

Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého jde o logický trend v čase krize a stagnujících prodejů, kdy se pivovary snaží zaujmout spotřebitele čímkoliv, co je nové. „Speciální piva nebudou nikdy na českém trhu dominantní, ale jejich podíl určitě bude dál narůstat,“ myslí si Veselý.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-53271560-obliba-netradicnich-piv-roste-prazdroj-chysta-specialni-fenix

Nejpopulárnějším pivem mezi novináři na základě výsledků ankety Naše pivo 2011 se poprvé stalo pivo Bernard z Rodinného pivovaru Bernard, a. s. Druhé místo obsadil Pilsner Urquell z Plzeňského Prazdroje, a. s., a na třetím místě skončilo pivo Svijany, které vyrábí Pivovar Svijany, a.s. Anketu organizoval Český svaz pivovarů a sladoven, který formou dotazníků oslovil více než 370 představitelů všech druhů médií od tištěných po elektronická, od zpravodajských přes společenská po odborná.

„Výsledky ankety potvrzují, že vedle piv, která jsou v popularitě mezi novináři stálicemi, se de facto pokaždé objevují piva nová,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Pro pivovary mohou být výsledky zajímavým signálem o tom, jak je jejich pivo vnímáno v tak významné oblasti lidské činnosti, jakou představuje mediální scéna a názory novinářů,“ doplnil Jan Veselý.

Další anketou, jejíž výsledky byly podobně jako ty výše uvedené vyhlášeny na Svatováclavské slavnosti českého piva 2011 u příležitosti oslav patrona českých pivovarníků a sladovníků 29. září 2011 v Praze, byla Dámská pivní volba. Ve druhém ročníku, kterou vyhlásil První dámský pivní klub po dohodě s vedením Českého svazu pivovarů a sladoven, šlo o to najít nejpopulárnější značku piva mezi ženami v České republice. Vítězem se opět stalo pivo Bernard z produkce Rodinného pivovaru Bernard, a. s. a obhájilo své loňské prvenství. Na druhém místě skončilo pivo Svijany, které je vyráběno v Pivovaru Svijany, a. s., a na třetím místě se umístil Pilsner Urquell ze skupiny Plzeňský Prazdroj, a. s. Celkem bylo ženami nominováno 33 piv z produkce velkých a malých pivovarů i minipivovarů.

Anketa, která podle dostupných informací nemá ve světě obdoby, se mezi dámskou částí naší populace vyhlašuje na památku a jako projev uznání Janě Herodkové in memoriam. Jana Herodková, profesí novinářka a zakládající členka a první prezidentka Prvního dámského pivního klubu, se o klub významně zasloužila. Anketa letos proběhla ve dnech 1. až 9. září 2011 a mohly se jí účastnit členky Prvního dámského pivního klubu a dále sympatizantky, jimž byla účast na anketě členkami klubu nabídnuta, neboť je o nich známo, že kvality piva vřele oceňují.

Nejnovější výsledky dlouhodobého výzkumného projektu Hospody a pivo v české společnosti, který organizuje Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., ukázaly, že kolem 90 % mužů a 50 až 60 % žen u nás pije pivo.

Zdroj: Žena podnikatelka | ČSPaS

http://www.zena-podnikatelka.cz/lifestyle/vareni/nejpopularnejsi-piva-mezi-zenami

Je to neuvěřitelné, ale Češi mění své pivní zvyky. Hospody, kde si točíte sami, se sice dvakrát nechytly, ale jinak je nových úspěšných trendů celá kopa. Vybrali jsme ty nejvýraznější.

Pivo přímo z tanku

Poslední restaurační hit. Jestli máte pivo rádi, tak jste si nemohli někde už neloknout přímo z tanku. Všichni o tom básní. Kde je rozdíl proti sudu? V tanku se pivo nejméně „třese.“ Jde rovnou z tanku v pivovaru skrz cisternu do dobře ošetřeného tanku v hospodě. Do prémiových hospod je začaly pivovary navážet už na přelomu tisíciletí. Pravý náraz ale zažívají během posledních pár let, kdy počty tankových pohostinství každoročně rostou o stovky procent. Hostinský sice musí tank po naražení vytočit během týdne, ale málokterý s tím má problémy, protože dobře natočená tanková Plzeň spolehlivě přesvědčí i ty nejzavilejší „sudaře“. A pozor – tankové pivo je ryze česká specialita, kterou nikde jinde na světě nenajdete.

Hospody s širokou nabídkou piv

Konečně jsme ze světa odkoukali jednu pozitivní záležitost. Tedy že v hospodě nemusíme nutně pít výhradně pivního giganta, ale máme možnost vybrat si z několika značek. Hospoda, kde mají víc druhů, ještě snad nikdy poctivého pivaře neurazila. Směřujeme prostě k ochutnávání všeho druhu.

Pivo s příchutí

Banánové, švestkové nebo kávové pivo bylo před pár lety výsadou pár speciálních hospod s mikropivovary, které ale žily z turistů a poctivý pivař je obcházel se zacpaným nosem. Dnes se díky nastupující generaci pivních neznabohů začínají ujímat i u nás, ale stále jde především o vývozovou záležitost.

Jiná piva

Donedávna bylo v Čechách nemyslitelné jiné pivo než ležák plzeňského typu. Časy se naštěstí mění, a když se v hospodě přeptáte třeba po nefi ltrovaném nebo kvasnicovém, neriskujete, že vás výčepák vezme hadrem přes kušnu. Co víc, často můžete narazit v pivním lístku i na úplné speciály, jako je pšeničné, silně chmelené, s vysokým obsahem alkoholu, uzené, a leckde vám natočí i pivní zmrzlinu. Kdo neváhá zalovit ve šrajtofli, může si dát třeba lambik – spontánně kvašené přírodní pivo bez přidávání kvasinek nebo trapistické pivo uvařené mlčícími mnichy.

Nealko

Tytam jsou doby, kdy jediná možnost pro pivamilovné řidiče bylo Pito, které se v rozporu se jménem moc pít nedalo. Dnes se bez nealkořady skoro žádný pivovar neobejde a na celkové spotřebě pivních drinků se nealka podílí skoro pěti procenty.

V jejich prospěch je potřeba říct, že jsou jednak zdravá – nealkoholické pivo je v podstatě přírodní iontový nápoj bez konzervantů a s polovinou kalorií, než plave v kokakolách. A taky už to chutná skoro jako pivo. Kromě nejvyšší spotřeby alko piva na hlavu jsme už taky druhý stát na světě v konzumaci piva nealko. A to po Španělech.

Piva ředěná limonádou, frisca a coolery

Kdysi jsme si při představě piva naředěného sladkou brčou ťukali prstem na čelo a pak jsme si ten prst ještě strčili do krku. Na pivních zahrádkách ale dnes výčepákovi nepřijde vůbec divné, když si necháte natočit do půllitru desítku půl na půl s limčou. Pivo jako partydrink je úlitba nové free generaci, která neumí ocenit kouzlo posezení v klidné hospůdce s blikající televizí v rohu a napěněným škopkem na igelitovém ubrusu. Vyžadují vydesignovanou lahvinku, se kterou lze pobíhat po klubu, a ovocnou svěžest, po které jim nebude táhnout ze chřtánu chmelový odér. A jsou ochotni za to vypláznout pade za dvě deci, na což pivovarští slyší moc dobře.

Pivo v plastu

Díky plnicím technologiím a materiálům prý ani nejzkušenější pivař nepozná škopek nalitý z plastu. Navíc ho můžete znovu zašroubovat. Pravověrní fajnšmekři ale pořád nad igelitkou ohrnují nos a nedají dopustit na sklo. Jedenapůllitrový Sládkův Měšťan je na trhu už 10 let, stejně jako desítka od Zubra či z Nové Paky. Dlouho šlo ale o okrajovou záležitost. Rozmach piva v plastu začal někdy koncem roku 2008, kdy skupina Heineken masivní kampaní přesvědčila české konzumenty, že kyslíkem neprostupná, speciálně vyrobená PET lahev kvalitu piva udrží a je pohodlnější na manipulaci. Dneska tak už má pivo v plastu kdekdo. Mimochodem – v roce 2010 poprvé v historii objem piva stočeného do skleněných lahví (46 %) přesáhl objem stáčený do sudů (45,3 %). V plechovkách ho šplouchá 3,1 %, v cisternách 2,8 % a PET lahvích 2,8 %.

Zdroj: Čili Chilli

http://www.cilichili.cz/file/u/archiv/cilichili-c83-10-2011.pdf

Potkali jste v sobotu v prosluněné Praze spěchající tříčlenné hlídky ve vojenských uniformách z dob Františka Josefa I.? A zdál se vám jeden z vojáků tak nějak povědomý? Pak jste narazili na 18. ročník Memoriálu Matěje Kuděje, jehož tradičním účastníkem je mimo jiné i tajemník prezidenta Ladislav Jakl. A Blesk byl u toho.

To, co se na první pohled může jevit jako klasická »tour de bar«, má nejen pevné historické kořeny, ale i jasně daná pravidla – tříčlenné skupiny, devět hospod, minimálně dvě velká piva v každé z nich a co nejkratší čas. Nikoho asi nepřekvapí, že právě Jaklův tým má za sebou už 13 vítězství. Letošní hodina a dvacet minut mu stačila jen na druhé místo. „No jo, holt už nás poráží mládí,“ konstatoval pro Blesk pobaveně Jakl. I druhá příčka je ale velký úspěch. Několik hlídek totiž do cíle vůbec nedorazilo!

Všechno vypuklo ve dvě hodiny odpoledne slavnostním zahájením na pražském Pohořelci. Vyráželo se v tříminutových intervalech, Jakl pro svou skupinu vylosoval startovní číslo jedna. „Chtěl jsem se na to už letos vykašlat a projít si trasu pěkně v klidu. Ale když už jsem měl tak šťastnou ruku, museli jsme se do toho opřít. Startovat první je totiž obrovská výhoda,“ vysvětlil a opřel se do toho opravdu s vervou. Svižnou chůzí se Jaklův tým proplétal mezi turisty na jednotlivá pivní stanoviště. O generaci mladší reportéři Blesku měli co dělat, aby jeho hlídce stačili. Dvě, hlásil Jakl obsluze už od dveří. A když se mu zdálo, že některý z kolegů příliš zdržuje, pomohl mu s jeho půllitrem.

V 16:20 hod. dorazila skupinka do cílové hospody U Pivrnce. V rychlosti »padla« poslední dvě soutěžní piva a pak už se pilo jen tak mimo soutěž.

Zdroj: Blesk.cz | Foto: Pavel Hofman

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/161101/klausuv-muz-jakl-v-piti-piva-se-vypil-na-bednu-vitezu.html

V milevském domě kultury se v pátek a v sobotu večer konají třetí pivní slavnosti.

Dobré pivo a příjemnou zábavu, to by měly podle ředitele Domu kultury Milevsko Víta Kratochvíla nabídnout třetí pivní slavnosti. Ty se konají v pátek a v sobotu večer.

„Na akci bude zastoupeno osmnáct pivovarů, vesměs minipivovarů či menších pivovarů,“ řekl Vít Kratochvíl. Své pivo tu budou například nabízet pivovary Ježek, Poutník, Platan, Rychtář, Klášter nebo Černá Hora.

Chybět nebude ani Svět piva, Pivní galerie z Letů. „Letos to budou naše druhé slavnosti. Největší zájem byl loni o ochucená piva, třešňové a konopné. Lidé se pro ně vraceli. Budeme je nabízet i letos,“ řekla Hana Krátká, majitelka letské pivní galerie. „Do Milevska jezdíme hlavně z reklamních důvodů, aby se o nás vědělo. Také jsou tam fajn lidé,“ dodala.

„Pivní program“ v pátek doplní hudební produkce v podání kapely Elizabeth, v sobotu pak vystoupí kapely RM band a MySky. „V pátek budou mít návštěvníci možnost zhlédnout výstavku a soutěžit s klubem sběratelů pivních suvenýrů Parkán Tábor,“ doplňuje ředitel milevského domu kultury.

Součástí slavností bude i degustační soutěž. „Letos bude probíhat jinak. Každý ze zúčastněných pivovarů má možnost nominovat jeden ze svých produktů do kategorií ležák, výčepní pivo a speciál. Hodnotící komise rozhodne degustací o vítězích v jednotlivých kategoriích a ten získá ocenění, plaketu,“ představuje soutěž ředitel pořádajícího domu kultury. „Návštěvníci budou mít možnost si zvolit pivovar sympatie,“ dodává Kratochvíl.

Loni v porotě degustační soutěže zasedli obyvatelé města. Na jednotlivých vzorcích piva hodnotili vůni, vzhled a chuť. Nejvíce bodů získal dvanáctistupňový kvasnicový Samson, na druhém místě skončilo sedmnáctistupňové sváteční polotmavé pivo Opat Broumov a třetí místo patřilo dvanáctistupňovému výročnímu ležáku ze Zvíkovského Podhradí.

Milevské dvoudenní pivní slavnosti začínají jak v pátek, tak i v sobotu v devatenáct hodin a končí ve dvě hodiny ráno. Vstupné po oba dny je padesát korun.

Zdroj: Písecký deník | Autorka: Klára Černá

http://pisecky.denik.cz/zpravy_region/pi-20111017-pivo.html

1) Zlý časy (51 bodů)

Čestmírova 5, Praha 4-Nusle Otevřeno: po–čt: 11–23.30, pá: 11–01, so: 17–01, ne: 17–23 h

V současnosti jedna z nejvíce kultovních pivnic v Praze. Na 24 pípách se zde střídají piva z malých a středních pivovarů původem jak z České republiky, tak i ze zahraničí. Kdo by si nic z toho nevybral, může využít bohatého pivkupectví a ochutnat lahvové lahůdky z celého světa. Vlajková loď Aliance P.I.V., sdružení nezávislých hostinských čepujících v restauracích pivo z mnoha pivovarů a představujících jednotlivá piva na pivních listech nad výčepem. Na první místo svého žebříčku hospod s nejlepším pivem dalo nuselský podnik hned pět hodnotitelů. "Výjimečný výběr, výjimečný genius loci. Tahle hospoda si navíc dokázala i přes velký věhlas zachovat svůj lokální charakter," domnívá se Jan Modrák, marketingový manažer společnosti Gamescape a člen První pivní extraligy, iniciativy pivních znalců, kteří pravidelně hodnotí nejlepší piva v různých kategoriích. "Příjemné prostředí a obsluha, která ví, co nosí," doplňuje tajemník prezidenta republiky a respektovaný pivní znalec Ladislav Jakl.

2) Zubatý pes (33 bodů)

Petrohradská 3, Praha 10-Vršovice Otevřeno: po–pá: 15–23, so–ne: 17–23 h

"Nejambicióznější hospoda v Praze," tvrdí o letos otevřeném podniku s nabídkou českých a zahraničních piv malých pivovarů na 15 pípách překladatel a publicista Max Bahnson, který ho zařadil na první místo svého výběru. Pivní bar, chlubící se vesměs průmyslovým vzezřením a barem z pískovce, je do jisté míry zcela novým druhem hospody. Nepotkáte tu však žádná průmyslově vyráběná piva, ani mainstreamové značky. Jak říká majitel Mike Cole, tady je místo pro řemeslně vyráběná piva. Zde se pivo Opat potkává s Koutem a Kocourem, ochutnat můžete produkci norského pivovaru Nøgne Ø, dánského Mikkelleru či tradiční repertoár skotského BrewDog. "Sice strohé neútulné prostředí, ale výběr piv a péče o ně nemají v Praze obdoby. Piva jsou znalecky obměňována a výběr reaguje na novinky," myslí si o vršovickém podniku Ladislav Jakl.

3) První pivní tramway (29 bodů)

Na Chodovci 1a, Praha 4-Spořilov Otevřeno: po–ne: 14–24 h

Hospoda na konečné tramvaje číslo 11 na Spořilově, která byla kdysi budovou pro tramvajáky. Zde v roce 2004 vznikla takzvaná čtvrtá pípa: ke třem stálým pivům se na čtvrté pípě začaly střídat různé speciály. Od té doby podobný koncept převzalo a rozšířilo několik dalších podniků v České republice. "Edisonovi patří žárovka a Jirkovi Bejčkovi Stehlíčkovi čtvrtá pípa. Hospoda patří do Aliance P.I.V., což pro našince znamená jistotu dobře ošetřeného piva, pivně druhovou rozmanitost, zajímavý pivní obsah lednic a nezanedbatelnou pivní osvětu – pivní listy. A když je na čepu Tramway Ale 11°, to se vám do tramvaje ani nechce," vyznává se ze své lásky ke spořilovské hospodě Jiřího Stehlíčka jeden ze zakládajících členů První pivní extraligy, Milan Kabrna. "Z betonové boudy pro tramvajáky vykouzlil Stehlíček pivní bar s krásnou atmosférou. Na čepu bývá kolem šesti kousků, vždy něco hodně zajímavého. K tomu ohromující výběr prvoligových whisky a rumů a obsluha k zulíbání," hodnotí První pivní tramway Ladislav Jakl.

4–5) Lokál Dlouhá (21 bodů)

Dlouhá 33, Praha 1 Otevřeno: po–pá: 11–01, so: 12–01, ne: 12–22 h

Na podnik restauratéra Tomáše Karpíška si rychle zvykly stovky hostů, a tak nebývá snadné najít tady místo k sezení, zejména večer. K prvotřídně ošetřené plzni, kterou vám tady načepují i jako šnit (na jeden "zátah") nebo mlíko (pouze pěna), se tady servíruje poctivě provedená česká klasika: koprová omáčka, talián od uzenáře Dolejšího z Davle nebo krkovička na sádle. Vše v interiéru a designu 70. let, takže třeba polévku vám nalijí až u stolu z koflíku a pečivo před vámi přistane v umělohmotném košíčku. Příjemné je rovněž oddělení podniku na kuřáckou a nekuřáckou část. Kromě atmosféry, piva a jídla hodnotitelé oslovení HN zdůrazňují také profesionální a zároveň příjemnou obsluhu. Hlavně v čase oběda se personál může rozkrájet, aby byl host spokojený.

4–5) Pivovar U Bulovky (21 bodů)

Bulovka 17, Praha 8-Libeň Otevřeno: po–čt: 11–23, pá: 11–24, so: 12–24, ne: 12–23 h

Pražská jednička v kategorii restauračních pivovarů s nabídkou skvělých piv a dobrou kuchyní. "Zkušenosti majitele a sládka Františka Richtera z Německa jsou zde nepřehlédnutelné," vysekl poklonu libeňskému Pivovar U Bulovky František Trantina, manažer vnějších vztahů Zámeckého pivovaru Herold. Podnik hned pod nemocnicí Na Bulovce, kde večer málokdy najdete volný stůl, vaří široký repertoár vynikajících piv bavorského typu, včetně pšeničných a bocků. Umí ale i speciály na způsob belgických trapistů či krieků. "Skvělé jídlo, skvělá atmosféra a vražedně dobrý tmavý ležák," nešetří chválou americký novinář Evan Rail, autor pivního průvodce Good Beer Guide Prague and the Czech Republic.

6) Pivovarský klub (19 bodů)

Křižíkova 17, Praha 8-Karlín Otevřeno: denně 11.30–23.30 h

Vedoucí provozu Aleš Dočkal pivu rozumí, je to profesionál v gastronomii, a proto je tento podnik se širokou nabídkou piv oblíbený mezi pivními fajnšmekry. "Na rozdíl od stejně kvalitního podniku Pivovarský dům má tato hospoda duši," myslí si František Trantina z pivovaru Herold. Kromě šesti točených piv, jejichž nabídka se neustále mění, naleznete v karlínské restauraci minimálně dvě stě piv v láhvích, především z českých pivovarů, od velkých přes menší regionální až po minipivovary a malé soukromé výrobce. V nabídce nechybí ani piva importovaná, například belgická a německá, ale třeba i z Polska, Bulharska a dalších zemí. "Jsem šťastný, že jsem v Pivovarském klubu štamgastem. Je tady nejpřátelštější a nejzasvěcenější obsluha v Praze," je přesvědčen novinář Evan Rail.

7) U Jelínků (18 bodů)

Charvátova 33/1, Praha 1-Nové Město Otevřeno: po–pá: 10–22, so: 10–18 h

O tom, kde se v Praze točí nejlepší plzeň, vedou pivaři věčné a nikdy nekončící spory. Že se jedna z nejlepších točí u Jelínků nedaleko stanice metra Národní, ale nepochybuje nikdo. Pivnice tu bývala už na začátku minulého století. Rodina Jelínků ji získala v roce 1918 a o osm let později uzavřel pan Jelínek smlouvu s plzeňským pivovarem. Od té doby sem chodí milovníci zlatého moku na skvělý Plzeňský Prazdroj. Klasika, která má skvělou náladu hlavně přes den, kdy se ve výčepu střídají na stojáka pozoruhodné typy s neuvěřitelnými zkazkami. "Jako by se tady zastavil čas, což v některých ohledech nemusí být na škodu. Zahloubat si nad tímto úkazem doporučuji v zadním lokálku u umakartových, pozoruhodně úzkých stolů nad porcí skvělého taliána," radí novinář Josef Albrecht.

8–9) U Hrocha (13 bodů)

Thunovská 10, Praha 1-Malá Strana Otevřeno: denně 11–23 h

Miniaturní podnik na Malé Straně je neopakovatelný především díky své domácké atmosféře. Je to klasická pivnice, a tak zde nečekejte širokou nabídku jídel. To ale vynahradí vždy výborná plzeň a duch místností s gotickými klenbami. "I když tady bývá problém s místem, na jedno či dvě piva se tam dá vždycky vmáčknout a ono už to s večerem vždycky nějak dopadne," tvrdí novinář Josef Albrecht.

8–9) Lokál U Bílé kuželky (13 bodů)

Míšeňská 12, Praha 1 Otevřeno: po–pá: 11.30–24, so: 12–24, ne: 12–22 h

Mladšího sourozence Lokálu v Dlouhé ulici najdete v prostorách bývalé hospody Bílá kuželka v Míšeňské, jen pár kroků od Karlova mostu. Má vše, co ten první, navíc zde většinou odpadá hluk přeplněné hospody, kdy sotva slyšíte sami sebe. "Jeden z mála podniků, kam chodím vždy, když mám chuť na skvělé pivo, dobře ošetřené a s láskou servírované," hodnotí malostranskou hospodu restauratér Pavel Maurer. Pivo, jídlo a úroveň personálu vyzdvihuje rovněž novinář Miroslav Motejlek.

10) U Pinkasů (12 bodů)

Jungmannovo nám. 15/16, Praha 1 Otevřeno: denně 10–23 h (pivnice), 11.30–24 h (bar, restaurace)

Jakub Pinkas už v roce 1843 věděl, že ta plzeň má něco do sebe. Přesně o 134 let později zval známý pražský kriminalista Komisař Ledvina (Rudolf Hrušínský) svého amerického kolegu detektiva Nicka Cartera (Michal Dočolomanský) k Pinkasům takto: A to jsme ještě nebyli u Pinkasů, tam je výčepní, ten to pivo úplně hejčká! (Adéla ještě nevečeřela). "U Pinkasů vás ta historie opravdu omámí. Ve stínu katedrály Panny Marie Sněžné popíjíte na zahrádce Pilsner Urquell. To je taková romantika, že tam musíte jít s nějakou babou," básní Milan Kabrna, jeden ze zakládajících členů První pivní extraligy. "Vynikající a vždy vzorně ošetřené pivo. Prostředí hospodské s důrazem na štamgasty," říká Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tomáš Wehle

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-53199710-10-pivnic-v-praze-kde-se-cepuje-nejlepsi-pivo-tady-je-kompletni-zebricek

Celníci minulý týden rozbili gang, který vydělával na nejoblíbenějším českém nápoji. Jeho členové totiž v malém pivovaru vyráběli pivo, které pak vydávali za dražší značku. Tím si přišli minimálně na 300 tisíc korun.

Celníci při zásahu našli 40 pivních sudů, které byly opatřené zátkami jiného pivovaru, jehož výrobky jsou dražší. Dalších 250 zátek teprve čekalo na použití.

"Škoda vzniklá majiteli práv byla zatím vyčíslena na 300 tisíc korun. Už jen za porušení práv duševního vlastnictví pachatelům hrozí trest odnětí svobody v trvání až dvou let," doplnil Barták.

"Naši specialisté provedli ve středních Čechách na sedmi místech domovní prohlídky, při nichž zadrželi šest lidí," popsal zásah mluvčí celníků. Jeden ze zadržených bude mít potíže se zákonem ještě z jiného důvodu.

"Jeden z nich měl v držení šest pistolí, z nichž dvě byly opatřeny tlumiči a měly vypilovaná výrobní čísla. Ke zbraním patřily i dvě tisícovky nábojů a množství pyrotechnického materiálu," přiblížil Barták.

Dá se tak očekávat, že trest pro majitele pistolí a nábojů bude o dost vyšší než u zbytku skupiny.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Petr Zelený

http://zpravy.idnes.cz/gang-vyrabel-pivo-a-pak-ho-vydaval-za-drazsi-znacku-fw2-/krimi.aspx?c=A111013_125313_krimi_zep

Oslovili jsme patnáct znalců a milovníků piva, aby sestavili žebříček pražských podniků, kde podle nich dostanete nejlepší pivo. Podívejte se do fotogalerie na vítěznou pětici. Konečnou desítku nejlepších přinese středeční vydání IN magazínu Hospodářských novin.

Každý z pivních znalců, kterého Hospodářské noviny oslovily, sestavil žebříček 10 hospod nebo restaurací v Praze, kde podle nich točí nejlepší (nejlépe ošetřené) pivo, a to bez ohledu na značku a "cenovou skupinu" podniku. U prvních pěti nejoblíbenějších určil pořadí, další už jen vyjmenoval.

Za umístění na první příčce dostal podnik šest bodů, za druhé pět, za třetí místo čtyři body, za čtvrté tři a za páté dva. Podniky uvedené bez pořadí dostaly po jednom bodu. Výsledný žebříček je součtem všech bodů od všech hodnotitelů.

Kdo hodnotil

Josef Albrecht, novinář

Max Bahnson , autor španělsky psaného blogu Filósofo Cervecero (Pivní filozof)

Petr Buriánek, GMP specialista Zentivy, doma se zabývá vařením piva

Ladislav Jakl, tajemník prezidenta republiky

Milan Kabrna, grafik a programátor

Martin Kuciel, autor nejčtenějšího českého foodblogu Cuketka.cz

Pavel Maurer, autor gastronomického průvodce Grand Restaurant

Jan Modrák, marketingový manažer firmy Gamescape

Miroslav Motejlek, ekonomický novinář a gurmet

Vladimír Puštulka, foodkritik

Evan Rail, americký novinář, autor knihy Good Beer Guide Prague and the Czech Republic

Jiří Stehlíček, majitel pivnice První pivní tramway

Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů, spolumajitel firmy PIVO Praha

František Trantina, manažer vnějších vztahů zámeckého pivovaru Herold

Michal Tuháček, novinář

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tomáš Wehle | Uvnitř odkazu fotogalerie a anketa

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-53171720-unikatni-anketa-hn-nejlepsi-pivo-v-praze-cepuji-v-nuselske-pivnici-zly-casy

Nedávna návšteva pápeža Benedikta XVI. v rodnom Nemecku inšpirovala berlínsky pivovar k výrobe vlastného pápežského piva.

Výrobcovia informovali, že počas zrenia piva hrajú ekologicky šetrnému ležiaku gregoriánske chorály. "Prisahám, že je to pravda," citovala agentúra DPA manažéra pivovaru Brauhaus Südstern Helmuta Kurschata. Ich pivo označil za "skvelé, horké plzenské (pilsner)".

Pivovar leží čo by kameňom dohodil od domova pápežského nuncia v mestskej štvrti Neukölln, kde pápež počas návštevy strávil noc.

"To nevidíte každý deň... Toto pivo má byť symbolom susedstva," povedal Kurschat. Pápež Benedikt XVI. ho však neochutná, pretože dáva prednosť vínu.

Zdroj: TV Noviny.sk | TASR

http://tvnoviny.sk/sekcia/spravy/zaujimavosti/berlinsky-pivovar-zacal-vyrabat-papezske-pivo.html

Opuštěný lobečský pivovar, který pochází ze šestnáctého století, se opět vrátí k vaření vlastního piva. Měla by tam být i hospoda a kulturní sál. Počítá s tím společnost Riofrio Architects, která je majitelem objektu.

Rekonstrukci starého pivovaru, který měl v Lobči dlouhá léta tradici, zahájila společnost před třemi lety. Po nápadu stavbu opravit začal běh na dlouhou trať.

Když se před čtyřmi lety stala firma vlastníkem někdejšího pivovaru, musela se nejdříve zbavit stromů a náletů, které tam rostly. Některé ze stromů přitom byly i více než třicet let staré.

„Bylo to těžké, museli jsme všechno pokácet a vyndat kořeny, čímž se poškodila původní kamenná cesta na dvoře pivovaru, kterou teď zase budeme muset opravit,“ uvedl Pavel Prouza, který se na projektu podílí se svými spolupracovníky z Riofrio Architects.

Když se konečně podařilo odstranit všechny stromy i nánosy suti a dalších odpadů, které tam lidé dlouhá léta vozili, přišla na řadu studie rekonstrukce. Ta byla před třemi lety hotová. Pak ještě následovalo vypracování několika studií a na jaře roku 2009 byl lobečský pivovar prohlášen památkou.

Architekti, kteří objekt rekonstruují, se snaží dát všechno do původního stavu, alespoň v rámci možností. Moc toho tam totiž nezbylo.

„Lidé toho už hodně odvezli a zbořili, jediné, co tu z původních věcí zbylo, jsou tanky na studenou a horkou vodu, jinak je všechno ostatní dávno rozebrané. Dokonce i jedna budova,“ poznamenal Prouza.

Projekt je z velké části financován ze státních a evropských dotací. A právě proto na majitele pivovaru tlačí čas. Podle podmínek získaných dotací, které pokrývají skoro šedesát procent nákladů, musejí mít rekonstrukci hotovou nejpozději do června příštího roku.

Na objektu je přitom stále hodně práce. Omítky a zdi jsou vlhké, mění se velká část krovů, původní podlahy jsou značně poškozené a střecha na hlavním objektu je neúplná.

V současné době se spolu rekonstrukcí konají v Lobči i další akce. Pivovar je totiž jednou z rarit, které se zapojily do prvního ročníku Dne kultury. K dalším patří například zbytky barokních domů v Příbrami nebo architektura dvacátého století v Kolíně.

Během letošního září a října společnost v Lobči pořádala dvě prohlídky, které návštěvníkům přiblížily historii objektu, jeho současný stav a další plány do budoucna. Nabídly jim i kulturní představení. A obě se těšily velké návštěvnosti.

V budoucnu budou majitelé dále spolupracovat s památkáři a dokončí rekonstrukci objektu.

Návštěvníci se pak mohou těšit na lobečské pivo, které se tam po mnoha letech znovu vrátí.

První písemná zmínka o pivovaru pochází z roku 1586, pivovar byl tehdy zřejmě vybudován v rámci stavební aktivity Věžníků z Věžník.

Zlatá léta rozvoje pak zažil pivovar na počátku dvacátého století a krátce ještě mezi světovými válkami, kdy výše roční produkce dosahovala v průměru více než deseti tisíc hektolitrů.

Výroba piva byla v Lobči ukončena roku 1943 ve složitém období Protektorátu. Nadále zde ale fungovala stáčírna podkováňského piva a dokonce i sladovna. V roce 1948 byl zakonzervovaný pivovar jakožto součást podkováňského pivovaru znárodněn a v roce 1949 definitivně zrušen a výrobní technologie sešrotována.

Zdroj: Mělnický deník | Autorka: Lucie Čížková | Foto: Jiří Říha

Belgian Beer Cafe Les Moules v Pařížské ulici je jediným místem v Praze, kde si už od listopadu můžete vychutnat mimořádnou kolekci originálních belgických vánočních piv. Vánoční speciály bývají silnější, často s netradičními příchutěmi, ale vždy z těch nejkvalitnějších surovin. Jejich příchod bývá v pivních velmocích velikou událostí.

Na čepu v Belgian Beer Cafe Les Moules nebude chybět: Gulden Draak Christmas Archiv Vintage - vlajková loď známého pivovaru Van Steenberge, tmavé, velmi silné pivo s dobře vyváženou chutí nahořklého sladu a sladkého karamelu, chuť a vůně na sebe úzce navazují, lehce květinové až ovocné doznívání. Delirium Noel - sladké pivo s nádechem rozinek a meruňky, pepřovým kořením a jemným mírně nakyslým podtónem sladu. Bush Christmas – jedno z nejsilnějších belgických piv připravené speciálně pro vánoční čas, je pěnivé, v červeno-oranžových tónech a zaručeně potěší i ty nejnáročnější pivní gurmány. Floreffe Prima Melior s anýzem – tmavé, velmi silné pivo s příjemnou chutí anýzu a koriandru a dlouhou historií, vaří se podle tradičních receptur pocházejících z pivovaru v opatství Floreffe. Engien Noel - pivo světlejší barvy, s chutí, ve které se snoubí svěžest vanilky s nápadnou hořkostí. Bucanier Christmas – pivo tmavě oranžové barvy s lehkým sedimentem a zákalem, protože kvasí v lahvi, charakteristická vůně sladu je provoněná meruňkami, jablkem a jablečným moštem, prvotřídní říz. Samé pivní delikatesy, které je určitě lepší ochutnat, než o nich jen číst... V Belgian Beer Cafe Les Moules navíc i se zasvěceným výkladem a doporučeními tamního bellemana - zkušeného pivního sommeliéra.

Sváteční čas Adventu, bez spěchu a shonu všedních dnů, je ideální dobou pro vzrušující objevování netradičních chutí. Pozvěte přátele či kolegy na degustaci pivních speciálů v Belgian Beer Cafe Les Moules. Pro hosty jsou navíc připravena vánoční překvapení v sudech i dárkových setech.

Zdroj: Tisková zpráva Les Moules

Nečasův kabinet se ve středu nesouhlasně postavil k návrhu, aby spotřební daň z piva klesla se začátkem příštího roku o čtvrtinu a vrátila se tak na úroveň z roku 2009. Vládě to navrhoval poslanec ČSSD Ladislav Skopal, podle důvěryhodného zdroje agentury Mediafax ale neuspěl.

Sociálnědemokratický zákonodárce poukazoval na klíčovou úlohu pivovarnictví v Česku a po vládě bude mít šanci přesvědčit ještě své kolegy ve sněmovně.

Základní sazba daně v korunách na hektolitr "za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny" by se měla podle Skopala výrobcům piva snížit ze současných 32 na 24 korun. Další úpravu navrhuje poslanec pro menší pivovary, které v závislosti na ročním objemu výroby už teď odvádějí daň nižší.

Pro producenty vyrábějící ročně do 10 tisíc hektolitrů piva by měla být sazba nově 12 místo 16 korun, v kategorii 10 až 50 tisíc hektolitrů 14,40 koruny (dosud 19,20) a v pásmu mezi 50 a 100 tisíci hektolitry 16,80 koruny (místo 22,40). Nad 100 a do 150 tisíc hektolitrů má být podle návrhu daň 19,20 namísto 25,60 koruny a v pásmu mezi 150 a 200 tisíci hektolitry chce Skopal pro pivovary sazbu 21,60 koruny (dosud 28,80).

O zvýšení spotřební daně z piva se v roce 2009 zasadil tehdejší ministr financí Eduard Janota, aby zajistil další příjmy státnímu rozpočtu. Skopal s odvoláním na data celní správy připouští, že za rok 2010 přinesla pivní daňová úprava 858 milionů korun navíc. Zatímco v roce 2009 bylo její inkaso necelých 3,5 miliardy korun, rok na to byla tato suma bezmála 4,3 miliardy.

Podle poslance je nicméně alarmující fakt, že o většinu dodatečných peněz se zasloužily zahraniční pivovary, u piva vyrobeného v Česku vzrostly daňové příjmy pouze o 345 milionů, tedy ani ne o polovinu navíc vybrané částky. Něco takové podkopává více než tisíciletou tradici vaření zlatavého moku na území dnešní České republiky, upozornil zástupce ČSSD.

"Nejstarší doklad o vaření piva v českých zemích pochází z 11. století, předpokládá se však, že tato tradice je v Čechách ještě starší," připomněl v historickém exkurzu důvodové zprávy svého návrhu poslanec. "Bohatá tradice výroby piva je považována za důležitou součást českého kulturního bohatství a národního dědictví, na něž jsou mnozí obyvatelé České republiky hrdí. Specifické postavení piva je možné dokumentovat i na tom, že až doposud bylo množství piva zahraničního původu spotřebovaného na území České republiky pouze nepatrné," uvedl Skopal.

Sociálnědemokratický zákonodárce hraje na národní strunu ještě silněji. To když připomíná, že i snížená spotřební daň z piva bude převyšovat úroveň na německém trhu. Při té příležitosti Skopal zmínil i fakt, že například plzeňské pivo je v Německu dostání za nižší cenu, než za jakou se kvůli daňové zátěži prodává v ČR.

Poslanec připomněl, že i sám autor předchozího zvýšení Eduard Janota předkládal svoji úpravu jako časově omezenou. Skopal připustil, že jeho návrh by zřejmě připravil státní rozpočet zhruba o 850 milionů korun. Fiskální ztrátu by ale podle něj kompenzovala zvýšená zaměstnanost v oboru pivovarnictví, v dodavatelských i dalších navazujících oborech. Díky tomu, odhaduje Skopal, by se zvýšilo inkaso na sociálním a zdravotním pojištění, stejně jako daňové příjmy a příjmy z DPH.

Sněmovna by podle Skopalovy představy měla návrh odsouhlasit už v prvním čtení. Bez toho podle něj není možné, aby zákon mohl platit už od 1. ledna 2012.

Pivo je kromě spotřební daně zatížené také daní z přidané hodnoty. Jak přesně by se návrh promítl do jeho koncové ceny, není jisté. Výrobci piva ho kvůli zvýšení spotřební daně, ale i rostoucím nákladům, zdražili v uplynulých dvou letech od desítek haléřů až po několik korun.

Zdroj: EuroZprávy.cz

http://domaci.eurozpravy.cz/politika/35353-vlada-zamitla-skopaluv-navrh-nizsi-dan-na-pivo-nebude/

Výkvět evropských výčepních se v úterý sešel v Plzni. V areálu pivovaru Plzeňský Prazdroj se totiž konala první část světového finále soutěže Master Bartender. Své umění v západočeské metropoli předvedli například šampioni z Nizozemska, Kypru, Belgie nebo Finska.

Nejmladším účastníkem byl devatenáctiletý Dán Mathias Kristiansen. „Myslím, že rozhovor byl výborný. Pivo jsem nenačepoval úplně na sto procent, ale nakonec i to bylo dobré,” svěřoval své dojmy z vystoupení před porotou mladík z Kodaně.

Svou první návštěvu Plzně si podle vlastních slov velmi užívá. „V Čechách jsem byl zatím jen jednou. Před deseti lety na výletě v Praze. Jsem rád, že teď jsem se mohl dostat do Plzeňského Prazdroje. Je to úžasný pivovar. Všude je tu cítit historie,” říká Mathias.

Povolání výčepního se věnuje zhruba rok. Absolvoval i kurz v New Yorku. Zaměstnán je v malé kavárně v Kodani. „Máme osobní přístup. Najdeme si i čas na popovídání se zákazníky. Na čepu máme různé druhy piv. Kromě Pilsner Urquellu také dánská a belgická,” sděluje. Pivní kultura je podle něho v Dánsku velmi rozvinutá.

Někdy ale je vypité množství na úkor kvality. „Samozřejmě, že lidé u nás na pivo rádi zajdou. Pokud jdou vyloženě pít, dají v průměru tak deset i více piv za večer. Pokud je to k jídlu, vypijí tak tři čtyři,” doplňuje.

Velcí pijáci zlatavého moku jsou prý i Řekové. „Pivo u nás máme moc rádi. A rádi ho samozřejmě i pijeme. Bohužel toho o něm lidé u nás moc nevědí. To je třeba změnit,” říká Stefanos Giannakis. Podle něho je důležité organizovat co nejvíce seminářů a workshopů. V restauraci v severořeckém Thesalonike hostům nabízí sto jedenáct druhů piva, včetně toho plzeňského. Řecké pivovarnictví prý ale tolik rozvinuté není. „Je to otázka hlavně malých regionálních pivovarů,” dodává.

Na účast v plzeňském finále se prý těšil celý rok. „Už jsem se ho účastnil vloni. Byla to skvělá zkušenost,” doplňuje Stefanos. Už si byl i prohlédnout Plzeň. „Mám tohle město moc rád. Je tu nádherná architektura,” pochvaluje si výčepní.

Do žádné z plzeňských hospod se zatím letos nepodíval. „Připravovali jsme se na soutěž. Vyrazíme až večer. Už se nemůžu dočkat,” říká se smíchem Stefanos, který podle svých slov miluje česká jídla. „Středoevropská kuchyně je pro mě jednou z nejlepších v Evropě. Hlavně proto, že je těžká a je v ní spousta masa. To je přesně podle mé chuti. Řecká jídla příliš nemusím. Občas si rád dám saláty, ale třeba ryby ne,” konstatuje Stefanos.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/v-plzni-se-utkali-svetovi-vycepni20111005.html

Vedle kovových soudků na alkoholické i nealkoholické nápoje existují i kombinované obaly, kde nosnou složku tvoří lepenka. Díky své nižší materiálové životnosti je nelze používat jako vratné, vyznačují se však nesporně jinou výhodou, a to velmi nízkou hmotností obalu a snadnou manipulovatelností. Jednorázový obal navíc znamená nulové náklady na vracení a čištění.

Lepenkový obal tvoří nosnou část obalu (ve skutečnosti je obalem sekundárním) a nápoje jsou plněny do vnitřní části, kterou může být flexibilní nebo pevný obal zpravidla z plastu. Tyto typy obalů se používají pro objemy větší než 2 litry. Ochranný obal z kvalitní lepenky skrývá u bag in box (BIB) obalů vak z pružné fólie vyvinuté původně odborníky z NASA pro uchování potravin v extrémních podmínkách. Z hlediska pevnosti se nejvíce osvědčily lepenky vlnité, nejčastěji třívrstvé.

Variantou lepenkového obalu ve spojení s plastem jsou velkoobjemové obaly typu Key KEG. Jedná se o jednorázový (nevratný) lepenkový sud s vnitřním plastovým obalem. Tyto obaly mají objem 20 nebo 30 litrů a váží přibližně jeden kilogram. Tedy oproti běžným vratným sudům váží papírovo-plastové obaly devětkrát méně. Spolehlivě vydrží pád z výšky až 1,5 metru a jsou plně recyklovatelné.

Myšlenka Key KEGU vychází z principu obalu bag in box. I tento typ obalu bývá někdy označován stejnou zkratkou BIB, která však v tomto případě označuje bag in ball, tedy sáček v kouli, která je vyfouknutá z polyethylentereftalátové (PET) preformy. Tento sáček je vyroben z vícevrstvé fólie odolné vůči cizím příchutím a zápachům. Celý systém je kvůli zvýšení stability uložen do lepenkové krabice ve tvaru hranolu s podstavou mnohoúhelníku (kvůli lepšímu rozložení tlaku). Sférický tvar „míče“ z PET umožňuje vydržet maximální vnitřní tlak s minimálními deformacemi. Tlak piva, resp. vína, přes sáček na stěnu koule má tedy dostatečnou pevnost. Pro vytočení piva stačí pouze tlakový vzduch, jenž se vhání mezi sáček a stěnu koule, a který samozřejmě nepřichází s pivem do styku. Po vyprázdnění se PET koule stlačí jako běžná PET láhev.

Zdroj: Svět balení, 2011, č. 3, s. 14-16 | Agronavigátor.cz

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=162&ch=13&typ=1&val=114286

Na největší moravský Oktoberfest vyrazili v početném houfu i Bohumíňáci. Svatováclavské slavnosti na Zámku Zábřeh a v jeho okolí v Ostravě piva jsou už tradičně nejvelkolepější přehlídkou minipivovarů, kterou na koni a poté přípitkem zahajuje sám král Svatý Václav. Letos se na Oktoberfest, který se konal 27. a 28. září, přišlo podívat na 12 tisíc lidí.

Svatováclavské slavnosti piva letos trhly rekord nejen v návštěvnosti, ale také v počtu vytočených piv, kterých milovníci chmelového moku vypili na sto tisíc. Lidé mohli vychutnat na 30 druhů piva od klasických, spodně kvašených ležáků, přes piva svrchně kvašená - pšeničná, tzv. weizen bier až třeba po piva typu Stout. V nabídce byl pěnivý mok různé stupňovitosti ve škále 11° -18°, různých chutí: klasické, ochucené, ovocné, medové či bylinkové a nechybělo ani konopné pivo. Čepovalo se výhradně do třetinkových pivních sklenic.

Domácí Zámecký minipivovar PIKARD© při této příležitosti přišel se zbrusu novým, unikátním pivním speciálem. Vrchní sládek Rostislav Řehulka navařil tmavý 13° Creamy Stout. „Težké pivo irského typu je unikátní svým obsahem, neboť bylo vařeno ze 4 druhů ječmenného sladu. Sycení dusíkem na čepu mu pak ve sklenici dává zcela výjimečné chuťové i vizuální vlastnosti,“ vysvětlil Radovan Koudelka.

O produkci minipivovarů je mezi lidmi stále větší zájem, proto také jejich počet stále narůstá. Na severní Moravě a ve Slezsku i v blízké spádové oblasti jich aktivně pracuje už 17.

Minipivovarnictví u nás vychází z obrovské tradice. V novodobých dějinách je to u nás ještě stále poměrně mladá disciplina. Minipivovarníci ve svém oboru dokáží prosadit obrovskou pestrostí nabídky „Ústřední motto - České pivo žije - vypovídá o tom, že my minipivovarníci, ctíme a snažíme se i nadále šlechtit slavnou tradici domácího, českého piva,“ říká manažer komplexu Zámek - Zábřeh Radovan Koudelka.

Předchozí 4. ročníky Svatováclavských slavností navštívilo na 30 tisíc lidí. „Letošní účastí 15 minipivovarů, z nichž většina je doma právě tady v našem regionu, se akce stává největší svého druhu na Moravě a druhou největší v České republice,“ dodává Radovan Koudelka.

Ke zpříjemnění atmosféry ochutnávání pěnivého moku nechyběl ani bohatý doprovodný program. Bouřlivé ovace sklízela zejména zpěvačka Ewa Farna a druhý den kapela Vypsaná Fixa. I když byla Farna hvězdou na Oktoberfestu, piva se napít odmítla.

„Byla jsem na Svatováclavských slavnostech piva poprvé a mohu všem vřele doporučit. Mohla jsem ochutnat úžasná piva, která jsem v životě nepila. Děti měly výborný program, o který se postarali nejen známí zpěváci a kapely, ale zejména průvod krále Václava, šermíři či zbrojnoši. Určitě Oktoberfest na zábřežském Zámku příští rok nevynechejte,“ doporučuje Lenka Žáková z Bohumína.

Zdroj: Bohumín | V odkazu naleznete video a fotogalerii

http://www.bohumin.cz/news_detail.php?id=364