Oreon

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Pro právě nadcházející Mistrovství světa ve fotbale 2010 je jako první v Německu nabízeno pivo výrobce Carsberg značky Holsten Pilsener v atraktivním obalu, který byl speciálně pro tuto příležitost vytvořen v německých národních barvách. V období od konce dubna do konce května zdobí barvy německé státní vlajky půllitrové pivní plechovky a PET lahve.

Foto

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Jak je to vlastně s Českým pivem?

[pondělí, 31. květen 2010]

Český pivní trh na konci března rozčeřila poplašná zpráva, že některé domácí pivovary přidávají do svých produktů chemicky získávaný chmelový extrakt, tzv. tetrahop. Za rozšířením informace, původně zveřejněné deníkem Mladá fronta Dnes v testu českých lahvových piv, stál podle mnohých od počátku Plzeňský Prazdroj. Následná konfrontační reklamní kampaň největšího českého producenta piv rozpoutala velké vášně a chvíli to dokonce vypadalo, že Prazdroj přijde o své členství v Českém svazu pivovarů a sladoven. Nikoho proto příliš nepřekvapilo, když pivovar nakonec svoji kampaň předčasně ukončil.

Kampaň Prazdroje, nazvaná „Žijeme českým pivem“, se setkala se silnějším ohlasem, než si sami její autoři zřejmě dokázali představit. O negativní publicitu přitom jistě nestáli. Chybou bylo, že pivovar tažení za čisté pivo vůbec spustil, protože už tím si proti sobě poštval konkurenci. Všichni bez rozdílu, ať už tetrahop používají nebo ne, se shodli, že medializace kontroverzního tématu může českému pivovarnictví jedině uškodit. Brzy se navíc začalo mluvit o tom, že ani samotný Prazdroj v otázce zachovávání původního technologického postupu výroby piva nemá tak docela čisté ruce.

Tetrahop byl při testu deníku Dnes objeven v pivech čtyř výrobců, kteří jeho používání více či méně obhajovali. Látka, která je podle standardů mnoha evropských zemí zdravotně naprosto neškodná, údajně zlepšuje pěnivost piva a dodává hořkost, která dnes v důsledku technologických změn při výrobě mnoha pivům chybí. V Česku její používání předpisy upraveno není, a tak někteří výrobci vydávají tetrahop za přírodní chmelový produkt, jiní za přídatnou látku, která musí být vždy uvedena ve složení na etiketě výrobku. Pivovary, v jejichž produktech byl tetrahop nalezen, až na jednu výjimku používání látky potvrdily. Hájily se však, že hlavním cílem je regulace chuti, zatímco hustší a stabilnější pěna, které si všimne téměř každý, je až druhotným efektem. Vyvracely i spekulace o cílených úsporách nákladů, protože aditivum je prý samo o sobě velmi drahé.

Kampaň plzeňských si však v úvodu vytkla odvážnější cíl – zpřísnění podmínek pro používání chráněného zeměpisného označení České pivo. Ochrannou evropskou značku získalo Česko po dlouhém vyjednávacím procesu před dvěma roky a při splnění podmínek jí nyní svá piva může označit jakýkoli český pivovar. To je samo o sobě v Evropě unikátem, protože chráněná označení bývají spojena s jedním místem či regionem, kde se produkt vyrábí, nebo odkud pocházejí suroviny pro jeho výrobu. České pivo je však pojmem, proti jehož registraci nevznesla námitky žádná ze zemí evropské sedmadvacítky. Přesto vedle této známky existují i u nás lokální chráněná zeměpisná označení piv, kterých využívají například pivovary v Českých Budějovicích, v Brně nebo ve Znojmě.

Paradoxem je, že plzeňský výrobce bojoval za zpřísnění podmínek registrace, ačkoli sám před několika lety žádal o to, aby chráněná piva mohla být vyráběna technologií High Gravity Brewing, při které se již uvařené silnější pivo později zředí na požadovanou stupňovitost. Navíc žádný z pivovarů vařících s tetrahopem dnes chráněné zeměpisné označení nepoužívá a ani používat nemůže, takže k porušení žádného předpisu nedošlo. Iniciativa Prazdroje tak vyznívá jako pouhé plácnutí do vody, které není podloženo věrohodnou argumentací.

Možná by však přece jen mohla nevydařená kampaň něco změnit – že by si více českých pivovarů zažádalo o možnost využívat známku pro své výrobky. Dosud o tomto druhu ochrany málokdo z českých spotřebitelů ví, a pokud ano, spojí si ho spíše s tradičními produkty, jako jsou Štramberské uši, Hořické trubičky nebo Olomoucké tvarůžky, které většinou nemíváme na stole každý den. Vzpomenout si na některý ze zahraničních chráněných výrobků by asi dalo mnohem více práce. Má-li tedy být jedním z důvodů ochrany i snaha upozornit turisty na místní specialitu, měla by se o propagaci více zasadit i samotná Unie. České pivo totiž u domácích konzumentů zatím rozhodně reklamu nepotřebuje a konkrétní značku už si stejně jako oblíbený tým v hokeji nebo ve fotbale vybere každý sám.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaromír Beránek


Představený kláštera František Vehovský říká: Naším cílem je, aby návštěvníci kláštera nejen prošli prohlídkovou trasou, ale mohli zde také najít zázemí k občerstvení.

Dvacet let od návratu do Milevského kláštera si v pondělí připomenou místní premonstráti. Nejen o jejich činnosti a aktivitách hovořil představený kláštera Norbert František Vehovský, který žije v Milevském klášteře deset let a spravuje farnost v Jistebnici a Sepekově.

Klášter jste během posledních let opravili. Kdy začnete s obnovou klášterního pivovaru?

Co se týče obnovy kláštera, pak jsme ukončili jeho první etapu, která koresponduje s prvním nádvořím kláštera. To by mělo být zázemím pro náš život a aktivity. Druhá fáze, kterou jsme již zahájili, probíhá na druhém nádvoří. Zde by mělo sídlit městské muzeum a sociální program. Vedle toho chceme obnovit klášterní pivovar a zajistit ubytování jak pro turistický ruch, tak i pro lidi, kteří chtějí strávit nějaký čas odpočinku a duchovní relaxace za zdmi kláštera. První kroky studie a plány máme připraveny. Ovšem v kontextu současné krize bude větší problém s finančním zajištěním. Chceme využít i evropských prostředků, případně získat stěžejního investora. Cílem je, aby návštěvníci kláštera nejen prošli prohlídkovou trasou, ale mohli zde také najít zázemí k občerstvení a odpočinku či zapojení do duchovně-relaxačních programů. Vždy jde o to, aby klášter současnému člověku nabídl hodnoty a prostředí, ke kterému byl založen. Tím pak žije a stává se smysluplným i pro dnešního člověka.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autorka: Klára Černá | Kráceno


Nikoliv volbami, ale pivem žije tento víkend Třebíč. Konají se zde už 15. pivní slavnosti.

Zlatavý mok tu teče doslova na každém kroku a tak stovky lidí místo volebních uren zamířily raději k výčepům. Třebíč totiž od pátečních odpoledních hodin ovládly tradiční pivní slavnosti.

"Je to tu super, spousta piva, spousta stánků a muzika," pochvalovali si především mladší účastníci. K dispozici jim je až do sobotního večera doslova nevypitelná nabídka piva od dvaceti různých pivovarů z Čech, Slovenska, Neměcka či Belgie. "Máme roztočeny už čtyři sudy, z toho dva už jsou úplně vypité," hlásil už dvě hodiny po zahájení slavností jeden z mnoha výčepních.

Na účastníky navíc čeká spousta muziky, hvězdami slavností jsou Toxique, Martin Chodúr a slovenští Desmod. V sobotu slavnosti ukončí obří ohňostroj.

Pro milovníky adrenalinu a zábavy jsou pro změnu připrveny pivní soutěže s držení tupláku v natažené ruce nebo ve štafetě dvojic v pití piva na rychlost. Mimochodem nejrychejší pár slovenských rekordmanů v této disciplíně v pátek dokázal vypít čtyři piva za pouhých jedenáct sekund, druzí v pořadí byli jen o sekundu pomalejší. "Bylo to rychlý? Jsem skoro abstinent, měsíc jsem nepil," smál se po závodě druhý nejrychlejší soutěžící Tomáš Růžička.

Jediné, co páteční průběh pivního festivalu pokazilo, bylo počasí. V podvečer se totiž nad Třebíčí spustil déšť, který od pódia rozehnal diváky silácké show Železného Zekona.

Zdroj: TN.cz | Autor: Dušan Vrbecký


Odbyt piva v USA stagnuje

[pátek, 28. květen 2010]

Klesající spotřeba alkoholu ve Spojených státech amerických nejvíce postihla pivo. Pro leden 2010 byl odhadován propad o 8 %, v únoru a březnu se zdálo, že bude tento trend pokračovat, a tomu odpovídá i neradostný výhled na rok 2010. Již v roce 2009 byl zaznamenán pokles o 2,2 %.

Obzvláště trpěl segment prémiových piv. Není divu, když je každý desátý Američan momentálně bez práce. Skutečná míra nezaměstnanosti je odhadována na 17 procent.

Naproti tomu se může radovat společnost Craft Brewer. Spotřeba jejích piv vzrostla v roce 2009 o 7,2 %, co se týče objemu a o 10,3 % v cenách.

Okolo 1 500 výrobců Craft Brewer vyrobilo v loňském roce 10,6 milionů hl piva. To odpovídá 4,3 % (objem) a 6,9 % (cena) podílu na trhu. Celkově byl při prodeji piva ve Spojených státech amerických zaznamenán pokles o 2,2 %. Nejvíce postižená byla dovážená piva, jejichž objem klesl o 9,8 %, resp. 3,3 miliony hl.

Producent Corona Extra-Brauer Grupo Modelo zaznamenal u vývozů do Spojených států amerických ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009 pokles o 4 %.

Co je tomu na vině? Předpokládá se, že mexičtí migrující obyvatelé. Mnoho přistěhovalců z Mexika ztratilo v průběhu recese práci. Před hospodářskou krizí žilo ve Spojených státech amerických odhadem 12 milionů Mexičanů, polovina z toho ilegálně, a 22 % jich pracovalo ve stavebnictví. Propuknutí krize v oblasti nemovitostí způsobilo, že se 3 miliony Mexičanů musely vrátit zpět do vlasti. Z tohoto důvodu již také nemohou ve Spojených státech amerických konzumovat žádné pivo, ani značky Corona.

Zdroj: Agris.cz


Jan Veselý. Kalné pivo je minulost

[pátek, 28. květen 2010]

Kde se vzalo pivo, říká ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Kde se vzalo pivo?

Říká se, že vzniklo před 6 tisíci lety v Mezopotámii. Do skladu s obilím se dostala voda. Obilí zkvasilo, a když místní zjistili, že má zkvašené obilí omamné účinky, začali ho vyrábět.

Kdy se objevilo pivo na našem území?

U nás chmelové pivo vařili už Keltové a od nich to poté milerádi převzali Slované. První písemné zmínky jsou z 10. století, ale pivo tu bylo už před Kristem.

Jak se u nás zlatý mok vyráběl?

Pivo se dříve vařilo v domácnostech ve velkých hrncích. Byla to výlučně ženská činnost a hlavně velice lukrativní živnost. Ve středověkých městech se pak začaly stavět první pivovary, kde každý týden vařil pivo někdo jiný. Tak začaly vznikat první cechy a pivo přešlo výhradně do rukou mužů.

Jak se lišilo tehdy pivo od dnešních kousků?

Pivo nebylo nic hezkého na pohled, protože bylo kalné. Naštěstí si toho nikdo nemusel moc všímat, protože se pilo výhradně z kameninových džbánků a na pivo tak nikdo moc neviděl.

Kdy dospělo v dnešní podobu?

Na začátku dvacátého století vypukla hádka mezi sládky, zdali pivo filtrovat či ne. Jedni tvrdili, že filtrování pivu ubere na kvalitě, druzí zas, že se pokrok nedá zastavit a že bude pivo trvanlivější. Předtím toho pivo moc nevydrželo a prakticky se nikam nevyváželo, a když už, tak jen v zimě. No a okolo padesátých let 20. století se pivo začalo pasterizovat. Nejzásadnější změnou však bylo vaření spodně kvašeného piva, díky kterému je pivo takové, jak ho známe.

Dříve se pivo vůbec nevyváželo. Vydrželo totiž velmi málo. Rekord byl vývoz rakovnického piva na pražský dvůr.

Zdroj: Metro.cz | Autor: Adam Váchal


Pivní kvasnice zachraňují svět

[pátek, 28. květen 2010]

Biopaliva jsou veliký byznys, ale taky velký problém, protože jejich první generace z potravinářských plodin způsobila hladomor ve třetím světě.

Kromě toho tento zdroj obnovitelné energie na svoji výrobu spotřebuje více energie, než nakonec získáme jeho spálením v motoru auta. Naštěstí se pokrok nezastavil a přicházejí biopaliva druhé generace vyráběná z rostlinného odpadu, nebo rychle rostoucích trav. Obecně je jejich hlavním poznávacím znamením výroba etanolu z celulózy.

Australská firma MicroBioGen po více jak deseti letech intenzivních výzkumů dokázala vypěstovat pivní kvasnice Saccharomyces cerevisiae, schopné fermentovat dřevní cukr (xylózu). V rámci jejich programu Fuel and Food, doslova Palivo a potrava, dokáží z jedné tuny rostlinného odpadu vyrobit 200 litrů etanolu a 90 kilo kvasnic.

Vzhledem k tomu, že se nejedná o geneticky modifikovaný organismus, je možno tyto kvasnice dále využít k výrobě potravin, jako je víno, pivo nebo krmení pro zvířata. Je dokonce možné, že výroba kvasnic z rostlinného odpadu bude ekonomicky výnosnější než výroba etanolu, a tak místo boje s chimérou globálního oteplování pomohou pivní kvasnice porazit světový hladomor.

Zdroj: VTM.cz


Už po patnácté bude střed města patřit Třebíčským slavnostem piva. Karlovo náměstí jim bude patřit tento pátek a sobotu. Příznivci zlatavého moku se mají opravdu na co těšit, kromě nepřeberné nabídky domácích i zahraničních pivovarů je po oba dva dny připraven bohatý kulturní program, který bude jako každoročně probíhat hned na dvou tribunách.

Západní části Karlova náměstí bude vévodit hlavní tribuna, na níž se bude hned od začátku odehrávat hlavní program. Západní tribuna je již tradičně vyhrazena regionální hudební scéně.

Na letošních Třebíčských slavnostech piva se bude prezentovat celkem osmnáct českých, moravských i zahraničních pivovarů. „Úplnou novinkou je letošní nabídka belgických a německých piv.

Těch českých bude samozřejmě víc, ale chtěli jsme nabídku rozšířit i o u nás méně známé výrobce. Premiéru si letos v Třebíči odbude pivovar Lobkowitz i výrobce nealkoholického piva Fríí. Jinak se návštěvníci slavností mohou těšit na tradiční výrobce piv,“ informovala Marta Svobodová z pořádají D. A. N. agentury. Novinkou bude i gastronomická show, kterou v sobotu na hlavní tribuně předvede nekompromisní mistr kuchař Zdeněk Pohlreich. „Během svého vystoupení uvaří známý šéfkuchař na pódiu hned dvě jídla, která okoření svým svérázným humorem,“ upřesnila Svobodová.

Ze známých zpěváků a hudebních skupin ve dvoudenním maratónu vystoupí například skupina Toxique, Petr Bende, Patrola Šlapeto i první československá superstar Martin Chodúr. „Právě Martin Chodúr by měl být hlavním tahákem sobotního programu. Je to jeho první vystoupení na Vysočině,“ dodala Svobodová.

Jubilejní XV. ročník Třebíčských slavností piva začíná tento pátek v 15 hodin. V sobotu se areál na Karlově náměstí otevře o hodinu dříve, tedy ve 14 hodin. Vstupenky lze v předprodeji koupit za 109 korun, na místě pak zájemci zaplatí 149 korun. Děti do deseti let mají vstup na slavnosti v doprovodu rodičů zdarma.

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autorka: Lenka Novotná


I letos ožije centrum Trutnova tradičním Pivofestem. V sobotu 12. června se na Krakonošově náměstí bude prezentovat desítka pivovarů v doprovodu pestrého kulturního programu. Těšit se můžete na Jakuba Smolíka, Jiřího Schmitzera, Tři sestry revival bandu, Jazz Generation nebo Roxette revival. Z pivovarů tu narazí sudy například Krakonoš, Primátor, Bernard, Svijany, Gambrinus, Pilsner Urquell, Nová Paka nebo Guinness. Už v dopoledních hodinách se na Pivofestu setkají vlastníci automobilových veteránů, chybět nebudou ani stánky s dobrým jídlem nebo tombola. Aktuální dění a novinky můžete sledovat na Facebooku nebo na www.pivofest.cz, kde už teď najdete řadu fotogaleríí a videí z uplynulých ročníků.

Plakát

Zdroj: Tisková zpráva Pivofestu


Jako bonus k TZ berte následující reportáž z loňského ročníku:

Trutnovský Pivofest: Deset druhů piva, Buty a Kubišová

Slunečné odpoledne, hudba a plno litrů piva. Tak tahle vypadalo sobotní odpoledne na Krakonošově náměstí, kde se konal 6. ročník Pivofestu. Tato již tradiční akce se stala jednou z nejoblíbenějších, které se na náměstí konají. Pivo zde nabízelo na deset pivovarů a mezi tradičními kousky se objevilo i nevšední malinové pivo a další produkty.

Proč se konal Pivofest právě na náměstí? "Měl jsem za to, že absolutní trutnovské centrum zeje prázdnotou a že se tu nekonají až tak často kulturní akce. Mám za to, že náměstí byla vždy vybudována k tomu, aby se na nich lidi scházeli za účelem poklábosení si, pobavení se a kulturního vyžití," vysvětlil pořadatel akce Daniel Šafr.

Hudební odpoledne odstartovala kapela Pěna a mezi hvězdy večera patřili Buty a Marta Kubišová. Na své si ale přišli i zastánci tvrdší hudby v podobě Kabát revival (Vaťák), to nejlepší z 60let zahráli The Beatles revival (And the end) a pořadatelé nezapomněli ani na milovníky ska hudby v podobě Skapolla. Jako doprovodný program byla tombola a nejrůznější soutěže. Deset pivovarů, deset kapel a oslavy piva trvající až do rána. Pivofest opět potvrdil svou oblíbenost a náměstí bylo přecpané pivaři, vínaři, ale i těmi, kteří se jen tak přišli podívat.

Zdroj: Trutnovinky.cz | Autorka: Kateřina Adamcová | Kamera: Jan Macek


Policie rozjela stíhání za trestný čin obecné ohrožení

Obecní ohrožení z nedbalosti. Chýnovští policisté nemluvili do větru, když tvrdili, že pokud se rychle něco nezmění, začnou s úkony trestního řízení na vlastní triko. Zatím na neznámého pachatele.

Foto

Stanislav Valek, majitel chýnovského pivovaru, jehož střecha hrozí zřícením, totiž stále nepodnikl žádné kroky k odstranění stavby. Část střechy už padla pod tíhou letošní sněhové nadílky.

Nejde o to, abychom za každou cenu někoho stíhali, ale aby se už konečně daly věci do pohybu. V okolí pivovaru totiž opravdu může jít o život,“ uvedl šéf chýnovských policistů Miroslav Peroutka.

O víkendu se na náměstí navíc bude konat tradiční pouť, takže v okolí budovy se bude pohybovat velké množství lidí. „Ve směru k dětskému hřišti je zábranná páska. Když ale foukne vítr, může kus spadnout na hlavní sinici. Tam s tím nic nevymyslíme,“ sdělil starosta Pavel Eybert.

Čápi nevadí

Majitel se nejdříve vymlouval na to, že čeká na vyjádření krajského odboru životního prostředí ohledně čápů, kteří hnízdí na pivovarském komíně. To už ale kraj poslal jak na adresu vedení města, tak samotnému majiteli.

Všem už dochází trpělivost. Majitel jen stále něco slibuje. Dva měsíce jsme ztratili tím, že jsme čekali na slíbené podklady ke stavebnímu povolení na demolici. Nám by klidně stačilo, kdyby dal kontakt na firmu, která to bude dělat, ale ani to se nestalo,“ informovala Jana Douchová ze stavebního odboru.

Valek si na poslední schůzce podal žádost o prodloužení lhůty. I ta ale už před týdnem vypršela. Ještě není ani vyhotovená projektová dokumentace, která je nutná pro zahájení samotné demolice.

Chvíli počkáme, jestli majitel nezareaguje na výzvu policie. Dáme mu čas tento týden. Po neděli mu chceme oznámit, že jsme si sami oslovili firmu. Demolici bychom pak museli provést na vlastní náklady, které pak po něm budeme soudně vymáhat,“ upozornil starosta.

Vyjádření majitele se nám získat nepodařilo. Při minulém rozhovoru ale tvrdil, že má s chýnovským pivovarem stále velké plány a demolici polorozbořené části objektu provede stůj co stůj.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Kateřina Nimrichtrová | Foto: Stanislav Valek


Najväčší polyfunkčný komplex na východe Slovenska, Cassovar Bussines Center v Košiciach, začne tento týždeň oficiálne slúžiť verejnosti. Za takmer sedemdesiat miliónov eur ho postavila bratislavská developerská spoločnosť Global Group.

Sídlo T-Systems

Cassovar je najväčší projekt svojho druhu v Košiciach a jeden z najväčších na Slovensku,“ hovorí Miroslav Marynčák, predseda predstavenstva spoločnosti Global Group. Všetky kancelárske priestory s plochou zhruba šestnásťtisíc štvorcových metrov v ňom obsadila slovenská dcéra nemeckej spoločnosti T- Systems, ktorá prišla do Košíc pred štyrmi rokmi a pre svoj rýchlo rastúci biznis potrebovala vhodné priestory. „Boli sme jedným zo spúšťačov projektu a presvedčili sme developera, aby do toho išiel,“ hovorí Jozef Ondáš, generálny riaditeľ T-Systems Slovakia. Softvérový dom nadnárodnej telekomunikačnej skupiny pôsobil v Košiciach na viacerých miestach, teraz sa presťahoval do jednej budovy.

Sme nadmieru spokojní. Pod jednu strechu sme dokázali vhodne pospájať svoje tímy, ušetriť náklady a zvýšiť efektivitu,“ dopĺňa riaditeľ. V Cassovare v súčasnosti pôsobí asi tisícdvesto zamestnancov firmy, zvyšných šesťsto sa presťahuje do dvojičky terajšej administratívnej budovy, ktorá sa začne stavať o pár mesiacov.

Hotel pripomína pivovar

Ku komplexu patria podzemné garáže, wellness a fitnescentrum, obchod s potravinami či banka. Pribudnúť by mala kongresová sála, hotel a apartmány. Rezidenčná časť obsahuje viac ako osemdesiat bytov, z ktorých je vyše polovice predaných. Z pôvodného pivovaru ponechali architekti v areáli komín a dom rodiny pivovarníka Bauernebla, ktorý zmodernizovali na viacúčelový luxusný objekt s administratívnou, rezidenčnou i hotelovou časťou.

Zdroj: HN Online.sk | Alexander Buzinkay


Ceny piva na svetoznámom mníchovskom Oktoberfeste stúpnu tento rok takmer o 2,5 percenta.

Každoročné zdraženie je však menej výrazné než v roku 2009. Oznámili to dnes predstavitelia bavorského Mníchova.

Informácia od majiteľov pivných stanov ukazuje, že tradičný litrový pivný krčah, takzvaný Mass, vyjde vychutnávačov zlatého moku na tohtoročných Októbrových slávnostiach viac - priemerne na 8,65 eura.

Vlani bola priemerná cena piva na Oktoberfeste 8,44 eura. Zdraženie v roku 2009 oproti predchádzajúcemu roku dosiahlo 31 centov, čiže takmer štyri percentá.

Tohtoročné obľúbené pivné slávnosti sa budú konať od 18. septembra do 4. októbra.

Nemecká inflácia bola v poslednom čase nízka, v apríli sa spotrebiteľské ceny zvýšili medziročne iba o jedno percento. Mníchovská radnica zatiaľ neuviedla, prečo je zvýšenie ceny piva väčšie než miera inflácie.

Zdroj: Čas.sk | TASR


Richard Chodora z Vrčeně u Nepomuku na jižním Plzeňsku si doma otevřel pivovarskou prodejničku. Když skončí šichtu v zaměstnání a otevře, můžete se u něj zastavit „pro jedno“. Rozhodně ale nečekejte láhve se zlatavým mokem z velkých pivovarů. Zaměřuje se naopak na produkty téměř neznámých malých a menších pivovárků z celé republiky.

Nabízím piva, která chutnají mně. To je hlavní. Samozřejmě musí být pivovar ochotný mi pivo dovézt. Zrovna nedávno jsem se dopočítal, že jsem v nabídce měl nebo mám piva od 33 českých výrobců,“ směje se Richard Chodora. Dodává, že ve svém okolí má lidi, kteří zkoušejí nová piva, ale také věrné pivaře, kteří pijí jen Gambrinus a jiné pivo by snad ani neochutnali. „Třeba na letošní májku jsem protlačil Poutníka z Pelhřimova a ohlas byl na něj docela dobrý. Docela se tahle piva ujala, takže budou i na dalších akcích,“ dokazuje Chodora, jak mohou i v Plzeňském kraji téměř neznámá regionální piva konkurovat zdejším zavedeným značkám.

Měsíčně prodám v mém obchůdku mezi jedním a dvěma tisíci piv. Záleží na počasí,“ říká Richard Chodora, který se podle svých slov podílí i na internetových stránkách www.pivni.info.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Kromě značky Pilsner Urquel ale všem podle panelistů chybí kreativní nápad.

Vyjma kampaní proti řízení po požití alkoholu na českém trhu není potřeba přísněji pivní reklamu regulovat a česká reklama na pivo se nám zdá špatná možná i proto, že českému pivaři je těžké se zavděčit, protože u nás rozumí pivu přece každý - reklamu na něj nevyjímaje. Takto by se stručně a s lehkou nadsázkou daly shrnout závěry, ke kterým panelisté bloku Případ pivo dospěli.

Na mé pivo mi nesahejte

Nejradikálnější ve svých názorech na kvalitu české pivní reklamy byl Eda Kauba, prezident ADC a kreativní ředitel Euro RSCG ČR. Podle něj je dokonce tak špatná, že je to jedním z důvodů, proč na českém trhu není potřeba další regulace pivní reklamy vůbec. "Na spotřebitele má totiž sama o sobě nulový dopad, skoro všechny české pivní značky mluví o pohodě, kamarádech a vypadají stejně, spotřebiteli tak nedávají naprosto žádný důvod k tomu, aby tu značku měl rád ani aby ji kupoval," říká Eda Kauba. Radek Dráb, šéf TBWA ČR, která pracuje pro Heineken, bránil kvalitu české pivní reklamy dvěma argumenty: "Masové značky v zahraničí komunikují velmi podobná témata jako se objevují v českých pivních reklamách, navíc od české reklamy nemůžeme chtít tak skvělou kreativu, protože do ní jde pochopitelně mnohem méně peněz." Českých výrobců piva se zastával i Mike Short, senior vicepresident industry affairs SABMiller UK, který působil donedávna jako generální ředitel Plzeňského Prazdroje: "Na českém pivním trhu je mnohem složitější měnit koncepci komunikace nebo image piva, protože většina českých značek má velmi dlouhou tradici a čeští spotřebitelé jsou na tyto změny velmi citliví. Rychlé změny by mohly vést k obrovským ztrátám."

Z piva se nekouří

Všichni panelisté se ale shodli na tom, že v ČR není téma přísnější regulace pivní reklamy na pořadu dne. Marek Hlavica, moderátor diskuse a managing director Piaf, se ale zamyslel nad situací, ve které jsou výrobci piva ve světě, a připodobnil je k tabákovým firmám před lety: "Tabákové firmy byly v podobné situaci jako výrobci piva, sice navázaly spolupráci s neziskovými organizacemi, hovořily o samoregulaci reklamy, ale dopadlo to nakonec zákazy jakékoliv reklamy na tabák na většině trhů, což mě vede k otázce, zda nedopadnou pivovary stejně." Laure Alexandre z European Advertising Standards Alliance (EASA) ale podobný příměr odmítá: "Je to naprosto špatně, protože cigarety jsou škodlivé vždy, kdežto pivo je v přiměřeném množství v pořádku, navíc je součástí tradice a kultury mnoha zemí, to samozřejmě podstatně odlišuje regulaci pivní reklamy od té tabákové." Podle Mika Shorta je další velký rozdíl mezi reklamou na pivo a na cigarety v tom, že výrobci cigaret velmi dlouhou dobu odmítali přiznat, že kouření poškozuje zdraví, a vyhýbali se zodpovědnosti, kdežto výrobci piva sami zavedli programy proti nadměrnému pití alkoholu ještě před tím, než je k tomu někdo vyzval, i tím mají podle něj situaci jednodušší.

Laure Alexandre z EASA říká, že by se více úsilí mělo věnovat sjednocování pravidel pivní reklamy na různých trzích i všech mediatypech.

Mike Short apeloval na velké pivovarské skupiny, že samoregulace pivní reklamy je hlavně na nich.

Pivo v reklamě

Nejvíce reklam na pivo se ročně vyprodukuje v rámci Evropy v Německu, Velké Británii a Španělsku Pouze 5 % z reklam na pivo porušuje pravidla

Nejčastějšími chybami v pivní reklamě jsou:

1. porušení zákonů o reklamě dané země (15 % případů)

2. zobrazování nevhodného chování ve spojení s konzumací piva v reklamě (11 %)

3. reklama zatraktivňuje pivo nedospělým spotřebitelům (8 %) Zdroj: EASA

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autorka: Jitka Němečková


Australian International Beer Awards

[pondělí, 24. květen 2010]

Do australské soutěže o nejlepší pivo a pivovar - AIBA - se v r. 2010 přihlásili producenti ze 40 zemí. Absolutním vítězem se stal malý pivovar z Grimstadu v Norsku.

Australian International Beer Awards (AIBA) je celosvětová soutěž o nejlépe hodnocené pivo pořádaná od r. 1993. Do ročníku 2010 se přihlásili producenti ze 40 zemí. K vyhlášení cen pro výrobky (podle druhů, včetně ovocných piv) a pivovary (různé velikosti a zaměření) v řadě kategorií došlo 20. května 2010 v Crown Palladium v Melbourne. O ocenění se ucházelo 1140 výrobků (622 australských a 485 zahraničních). Novinkou roku 2010 měla být cena za nejlepší bezlepkové (nebo s nízkým obsahem lepku) pivo „Champion Gluten Free Beer Trophy“, vzhledem k tomu, že to je jeden z trendů současnosti.

Absolutním vítězem soutěže se stal norský pivovar Nøgne Ø - Det Kompromissløse Bryggeri (Grimstad), dále bylo oceněno 5 piv z USA, dvě z Nového Zélandu a po jednom z Dánska a Německa Australská piva získala 4 ceny.

V kategorii bezlepkových piv nebyl mezi pivy z rýže, prosa a čiroku vítěz vyhlášen.

Ceny a jejich noví nositelé

• Champion Lager – Hoss Rye Lager, Great Divide Brewing Company, Colorado, USA

• Champion Ale – The Runt, Feral Brewing Company, Western Australia, Austrálie

• Champion Porter – Hunter Chocolate Porter, Hunter Beer Company, New South Wales, Austrálie

• Champion Stout – Beer Geek Brunch Weasel, Mikkeller, Copenhagen, Denmark

• Champion Reduced & Low Alcohol Beer – Redoak Bitter, Redoak Pty Ltd, New South Wales,

Austrálie

• Champion Wheat Beer – Emerson’s Weizenbock, Emerson’s, Dunedin, Nový Zéland

• Champion Belgian & French Ale – The Sixth Glass, Boulevard Brewing Company, Missouri, USA

• Champion Scotch & Barley Wines – Samual Adams Longshot Barley Wine, The Boston Beer

Company, Massachusetts, USA

• Champion Hybrid Beer – Black Butte XXI, Deschutes Brewing, Oregan USA

• Champion Packaging Award – Scotts Pale Ale – 6 Pack Holder, Scotts Brewing Co, Auckland, Nový Zéland

• Premier’s Trophy – Voodoo, 2 Brothers Brewery, Victoria, Austrálie

• Gary Sheppard Memorial Trophy – Big Sky Brewing Company, Montana, USA

• Champion Large Brewery – Weihenstephan Brewery, Friesing, Německo

• Champion Small Brewery - Nøgne Ø - Det Kompromissløse Bryggeri, Grimstad, Norsko

• The prestigious Grand Champion Exhibitor Trophy (nejúspěšnější vystavovatel) –

Nøgne Ø - Det Kompromissløse Bryggeri, Grimstad, Norsko

Přehled dosavadních ocenění: http://www.beerawards.com/results.asp

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Irena Suková


Ozzák z nejúspěšnějšího nováckého sitcomu Comeback nezůstal na zahájení pivního festivalu nic dlužen pověsti své seriálové postavy. Herec Martin Dejdar se s rolí tak zžil, že mu nestačil jeden půllitr zlatavého moku, ale nabral si ještě do zásoby.

Foto

Martin Dejdar v převlečení za televizní hvězdu Ozzáka společně s kolegyní z Comebacku Kristýnou Leichtovou a také silikonovou modelkou Hankou Mašlíkovou byli hvězdami zahájení tradičního pražského pivního festivalu.

Foto

Tak ať nám slouží," připil si Martin Dejdar. „Strejda Ozzák mě sem vzal tajně, tak snad nám to doma projde," smála se Leichtová, která se vžila do své seriálové role, kde hraje Dejdarovu neteř.

Foto

Hanka Mašlíková se na akci objevila ve slušivém kroji a přítomným pivařům načepovala hned několik kousků zlatavého moku. „Nejsem klasická pivařka, ale po dobrém jídle je malé pivo na trávení ideální," prozradila Novinkám Mašlíková.

Na pivním festivalu v pražských Letňanech si hosté mohou až do 30. května vychutnat osmdesát druhů piva.

Zdroj: Novinky.cz | Autorka: Gabriela Wolfová


Na tři desítky reklam na zlatavý mok z celého světa budou soutěžit v rámci prvního ročníku pražského reklamního festivalu PIAF. Ten začal ve čtvrtek odpoledne v pražském paláci Žofín a vrcholit bude během pátečního večera. Výsledky jednotlivých kategorií by měly být známy v pátek kolem šestnácté hodiny.

Vytvořit speciální disciplínu o nejlepší pivní reklamu bylo podle ředitele festivalu Marka Hlavici jasnou volbou. "Chtěli jsme, aby to bylo něco typického pro Česko a rádi bychom, aby se to zařadilo mezi prestižní evropské soutěže," říká Hlavica. Přesto jsou mezi přihlášenými tuzemské pivní kampaně v menšině. Tvoří asi jen necelou třetinu soutěžního pole.

Byť reklama na pivo bývá považována za českou specialitu, odborníci upozorňují, že tuzemské kampaně mezi favority nepatří. "Stejně jako si Češi myslí, že dělají nejlepší pivo na světě, a není to pravda, tak si také myslí, že mají nejlepší reklamy na pivo. Což také není pravda," říká člen poroty Eda Kauba, kreativní ředitel Euro RSCG.

Sám přiznává, že všechny kampaně ještě neviděl, už nyní ale favorizuje německé kreativce. "Německý design je dnes podle mého názoru nejdál, ale uvidíme, jak rozhodnou porotci," dodává Kauba.

V soutěži se utká 385 reklam

A podle čeho tedy budou porotci pivní reklamu posuzovat? "Neexistují žádná měřitelná kritéria, jde o kreativitu, kterou budou posuzovat porotci, kteří mají zkušenosti z různých evropských soutěží podobného typu," vysvětluje ředitel PIAF Marek Hlavica.

Festival, jehož součástí je řada seminářů a workshopů, hostí i zvučná zahraniční jména, například šéfem poroty je Tim Delaney, zakladatel, ředitel a kreativní ředitel agentury Leagas Delaney. Na festival je akreditováno na 250 účastníků, celkově bude soutěžit 385 reklam, kampaně se rekrutují z 28 zemí a ze čtyř kontinentů, zhruba polovina z nich je z Česka.

Kromě pivní ceny se soutěží v dalších devíti kategoriích. Mimo jiné v kategorii nejlepší videoreklama, nejlepší venkovní inzerát, reklama s největší invencí či nejlepší kampaň.

První ročník je přesto zatím ve znamení spíše poloprázdných sálů. Podle Hlavici to souvisí také s tím, že někdo přijde na jeden workshop a pak zase odejde. "Uvidíme v pátek až se účastníci sejdou pohromadě," říká k menší návštěvě Hlavica.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Pavel P. Novotný


O hasičích se s nadsázkou říká, že umí uhasit tak leda žízeň. Popravdě řečeno, pro sběratele pivovarských předmětů, zejména starých lahví, Romana Šperla z Měšic žízeň předků inspirující byla. Sám, jako hasič profesionál, v práci pít nesmí a doma jen výjimečně. Za to sbírku mu manželka Alena toleruje, dokonce mu s ní i pomáhá. A tak se má vskutku čím pochlubit, doma i na chalupě v Pocinovicích, blízko Domažlic.

Foto

Sbíráte pivní lahve a vše, co je spojené s pivovarnictvím. S tím jste ale nezačínal...

Otec sbíral bankovky a brával mě také na burzy na Střelnici. Takže jsem začínal s obaly a obrázky od žvýkaček, odznaky a plechovkami od limonád a piva.

A kdy se vám dostala do ruky první pivní lahev?

První lahev jsem objevil ve Vilové čtvrti, asi před deseti lety, když jsme rozebírali kamenný taras v Laudově ulici. Tam na mě vypadly tři flašky Pravovárečného měšťanstva táborského včetně porcelánových uzávěrů. Mně se to zalíbilo, tak jsem oslovil kolegy hasiče v práci a ti, co jsou z vesnic, mi dovezli nějaké ty relikvie. A nakonec jsem se specializoval na Šumavu, kde mám chalupu. Šlo to tak nějak samo od sebe.

Na jaké lahve se specializujete? Nebo snad sbíráte všechno od piva?

Ze začátku jsem opravdu žádnou specializaci neměl. To jsem si myslel, že musím mít každou lahev, kterou potkám. Teď sbírám jen lahve do roku 1945 a pouze okres Tábor. A na Šumavě, díky tomu, že mám chalupu v poslední chodské vesnici, tak se specializuji na centrální Šumavu a Domažlicko. Všechno se nedá obsáhnout. U nás největší sběratel Jirka Drvola má přes osm tisíc pivních lahví. Ale ono to také stojí pěkné prachy, protože pivovarnictví a vše kolem toho je pořád v kurzu.

A kolik lahví máte vy?

Držím asi tak dvě stě lahví. Jednak i kvůli prostoru, protože zaberou dost místa na policích a pak abych sháněl všelijaké odchylky – jestli má nápis čárku do leva nebo doprava, jestli je dno vypouklé nebo rovné, prolis či bez prolisu, odlišné barvy lahví, to bych musel mít ještě jednu místnost.

Pokud se tedy specializujete na Táborsko, tak kolik vlastně pivovarů tady bylo?

Co jsem nahlížel do seznamů, které sběratelé vytvořili, tak tu fungovalo asi třináct větších či menších pivovarů do roku 1945. A k tomu ještě stáčírny. Třeba v Malšicích, u Zemanů v Klokotech, hotel Nový a podobně.

A lahve byly označené, aby bylo jasné odkud pocházejí.

Lahve se dělí podle obsahu, tedy litrové, sedmičky a půllitrovky. Nic jiného neexistovalo, i když se občas se sice objevila i s obsahem 0,9. Dále se dělily podle nápisu, třeba Chotoviny s rovným nápisem Chotovin jsou nejcennější. Nebo Nemyšl, ta je ještě vzácnější. Pivovar patřil hraběcímu rodu Dejmů. Dále byly nápisy do obloučku a také zajímavé bylo, když byl nápis vzadu na láhvi (například Nikdo si nesmí ponechati, majetek pivovaru). Další bylo rozdělení podle barev. Hnědá, zelená, čirá a do bleděmodra. Hnědé jsou mezi sběrateli vzácnější, větší produkce byla těch zelených. A na deputát, co se dával v pivovarech, byly určeny lahve světlé, aby se pivo rychle kazilo.

I podle hrdla se dělily?

Klasika uzávěry na špunt a nebo na porcelánové uzávěry, hojně využívané v táborském pivovaře.

A jaké lahve jsou erbové?

Erbové lahve jsou chloubou každého sběratele. V Želči v pivovaru byl na lahvi erb Harrachů, v Chýnově pak Schwarzenberská korunka nebo samotný erb.

Které lahve vám chybějí a z kterých pivovarů?

Chybí mi nejstarší varianta pivovaru Chýnov, Přehořov, Dírná, Radvanov, Nemyšl, Mladá Vožice.

Nesbíráte jen flašky, ale také další pivovarské kousky. Například?

Vybavení starých hospod, pivní prvorepublikové půllitry s proužkem či nápisem majitele hospody, keramické podtácky, dřevěné soudky, pípy, narážeče, narážecí jehly s gintry, tlakové kompresory, vývěsní štíty, reklamní cedule pivovarů, deputátní známky na odběr piva a vše, co souviselo s pohostinstvím a hospodou na venkově do znárodnění.

Kde takové kousky nacházíte? Na burzách nebo ve starožitnictví?

Většina položek se draží přes internet na Aukru, něco přes inzeráty v tisku a tipy od dalších sběratelů, kteří mají jiné sběratelské zájmy. Na burzách se scházíme spíše na „pokec“ a pochlubit se novými přírůstky. V bazarech se občas též zadaří, neboť krize nutí lidi uklidit půdy.

Zmiňoval jste chalupu na Šumavě. Na fotografii to vypadá tak trochu jako muzeum. Jaké sbírky čekají návštěvníky tam?

Chalupa je po rodičích z otcovi strany v poslední chodské vesnici Pocinovicích. Již dvanáctý rok provádím rekonstrukci celého objektu za pomoci kamarádů. Z bývalé maštale jsem před třemi roky 17. září (na pouť u Dobré Vody) otevřel pro veřejnost pivní expozici zaměřenou na výrobu, distribuci a konzumaci piva na vesnici, kde bylo pět hospod na sobě nezávislých a s různou klientelou. Expozici vévodí výčepní stůl s pípou, množství dřevěných sudů, vývěsní štít z hostince „U Strojníků“, staré pivní lahve a lahve patentní od limonád, přepravní dřevěné bedny, hospodský stůl, pivní stáčečka, kompresory.

Většinu těchto věcí jsem získal jako dar od paní Juliany Sazamové, která měla vše uchováno z bývalé hospody „U Strojníků“ na půdě a ve stodole. Jako zpestření návštěvy (předem ohlášené), jsou ochutnávky nefiltrovaného 12% kvasnicového piva z blízkého pivovaru v Koutě na Šumavě, točeného do starého skla s keramickým podtáckem.

Jak vás oslovují slavnosti piva v Táboře?

Již druhým rokem jsem měl možnost zastupovat pivovar Kout na Šumavě při odborných degustacích při pivních slavnostech v Táboře. V loňském roce získal pivovar třetí místo v udělení České pivní pečeti za výčepní světlé pivo v konkurenci minipivovarů a ve velkých pivovarech druhé místo se speciálem 14% tmavým pivem. Letos zlatá medaile za kolekci vzorků piva ve Francii.

Prý mohla vzniknout expozice pivovarnictví v prostorách táborského hotelu Dvořák? Co o tom víte?

Při rekonstrukci táborského pivovaru mělo vzniknout tak zvané Táborské městské muzeum, v prostorách původních bytů ředitele a sládka pivovaru, kde jedna z expozic měla být zaměřena na pivovar Tábor a okolí. Exponáty měl připravené Jiří Dvořák ze Zárybničné Lhoty. Starosta města František Dědič byl ochoten sehnat peníze na tuto akci. Bohužel s výměnou vedení na radnici a současnou ekonomickou situací státu není toto možné realizovat.

Roman Šperl - Profesionální hasič, žije v Táboře Měšicích s manželkou Alenou, dcerou a synem a jezevčíkem Frodem.

Sbírky má nejen ve svém rodinném domě, ale i v chalupě na Šumavě, kam často jezdí. Právě v Pocinovicích vybudoval expozici pro veřejnost o výrobě, konzumaci a distribuci piva. Návštěvníci zde ochutnají i pivo z Kout.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka a foto: Alena Řezáčová


Letošní sezóna pivních a pivovarnických festivalů nabídne lidem více než 140 akcí, jako například pivovarské slavnosti, dny otevřených dveří či hudební festivaly. Vyplývá to z analýzy Českého svazu pivovarů a sladoven, kterou zveřejnil ve středu.

Nahlášený počet akcí však nemusí být konečný, o pořádání některých ještě pivovary jednají. Na 60 akcí pořádají přímo pivovary, na dalších 80 pak dodávají hlavní nápoj. Tradiční doménou pivovarů i letos zůstává účast na velkých open air koncertech, kde se sejde až několika desítek tisíc návštěvníků. Podobně jako v uplynulých letech pivovarníci odhadují, že se akcí s pivem a hudbou v hlavních rolích zúčastní na 600 tisíc až čtvrt milionu osob.

"Skutečná účast návštěvníků může být ovlivněna spíše nepříznivým počasím než dopadem ekonomické krize. Je to dáno tím, že si pivní nebo pivovarské slavnosti za dobu své existence vydobyly pevné místo v kalendáři kulturních a společenských akcí, a to nejen mezi pivovary, ale zároveň se rozšiřuje počet obcí a měst, kde se akce s pivem jako hlavním nápojem konají," uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. "Potěšitelné je, že pivovarské slavnosti pořádají bez rozdílu malé a velké pivovary a slavnosti piva se pořádají jak v malých obcích, tak v největších městech u nás, Prahu nevyjímaje," dodal Jan Veselý.

Více než 250 značek piv

Ze zveřejněné analýzy lze také vyčíst, že návštěvníci těchto akcí si budou moct vybrat z více než 250 značek piv, od těch nejznámějších až po pivní speciály a piva neobvyklá. Každoročně se rozšiřuje také nabídka jídla vhodného k pivu a doprovodných soutěží a aktivit.

Podle Veselého roste i zájem měst a obcí pořádat akce spojené s nabídkou piv. "Na mapě obcí, kde se tradice teprve vytváří, nalezneme například Vilémov. K místům s dlouhou tradicí naopak patří Chodová Planá, Hojsova Stráž či Roštín. Postupně pivní slavnosti také pronikají do větších měst. Tradiční oslavy v Brně, Ostravě, Olomouci, Třebíči, Plzni a Českých Budějovicích, rozšířila Praha, Mariánské Lázně nebo nejnověji Karlovy Vary," vyjmenoval Veselý a dodal, že přestože hlavní sezóna začíná až v květnu a červnu, začínají se pořádat akce už v dubnu. "Sezónu pak zakončí některé velké akce až v říjnu," řekl Veselý.

Kromě jednorázových akcí se rozrůstá počet tras pro návštěvníky pivovarů a roste i počet muzeí spjatých s pivem nebo pivovarstvím. Vedle nejznámějšího v Plzni a dalších městech s pivovarskou tradicí se nově připravuje otevření muzeí v Hanušovicích, Kostelci nad Černými Lesy nebo v Jihlavě.

Informace o připravovaných akcích se průběžně objevují na internetových stránkách měst a obcí nebo v kulturních přehledech a informačních turistických střediscích obcí a měst.

Zdroj: Naše adresa.cz


Trendy ve spotřebě piva

[středa, 19. květen 2010]

Celosvětový trh s pivem roste přes finanční a ekonomickou krizi (v r. 2008 dosáhl 1816 mil. hl ), i když v nižším měřítku (o 1,6 místo dřívějšího 3% růstu). Celosvětově je spotřeba na osobu kolem 327 l/rok. Existují však značné regionální rozdíly. Zatímco v Severní Americe a západní Evropě došlo ke snížení spotřeby, vzrostl výstav piva v Asii během 5 let o 30 % na 572 mil. hl, čímž předstihl Severní Ameriku (v r. 2008 544 mil. hl) a Evropu (586 mil. hl). Vysoký je růst spotřeba v Asii, i když z dosavadních velmi nízkých hodnot. V Oceánii je spotřeba na osobu odpovídající Evropě. Čína patří již řadu k největším světovým producentům (v r. 2008 410 mil. l); během 8 let (2001-2008) Čína zdvojnásobila svou produkci. V Africe je průměrná spotřeba jen 10 hl/osobu; výjimkou jsou však JAR a Nigérie.

V Evropě je největším producentem Německo (v r. 2008 103 mil. hl a spotřeba 111 l/osobu), které však bylo, pokud jde o produkci, předstiženo Ruskem (v r. 2008 114 mil. hl). V důsledku historických zvyklostí jsou ve spotřebě piva velké rozdíly: v ČR 158 l, v Německu, Rakousku a Irsku 100-110 l, ve Velké Británii, Polsku, Španělsku, Belgii a Dánsku 80-90 l, ve Francii a Itálii 30-31 l, v Turecku 12 l.

Podle zprávy The Barth Report za r. 2008 zajišťuje 10 největších výrobců piva 63 % světového výstavu a první čtyři výrobci 46 %. Mezi čtyři producenty na vrcholu žebříčku patří AB Inbrev, Sab Miller, Heineken a Carlsberg.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Irena Suková



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI