Pivo teče proudem na pražském holešovickém Výstavišti, kde včera začal Pivní festival. Ochutnat zde můžete třicet druhů piv, připravte se ale na průvan v peněžence. Ceny nejsou právě lidové. Organizátoři však přišli na způsob, jak zařídit, aby vás méně »bolely«. Na festivalu se totiž neplatí českými korunami. Ty si musíte u vchodu vyměnit za »pivní tolary«, za které si budete kupovat jídlo, pití i suvenýry. Nejdříve ale z peněženky musíte vytáhnout 120 korun za vstupenku.

Všechna piva stojí jeden tolar, což zní docela hezky. Návštěvník pak snadno zapomene, že hodnota jednoho tolaru je 39 korun. „Cenu jsme stanovili tak, aby piva nebyla neúměrně drahá, ale zároveň tak, abychom se vyhnuli nějakým excesům. Nestojíme o návštěvníky, kteří se opijí a budou dělat problémy. Chceme přilákat gurmány, kteří si přijdou vychutnat tři čtyři piva,“ vysvětlil ředitel festivalu Jan Hübner.

Jednotná cena všech druhů piv je podle něho strategie. „Je to prostě jednodušší a přehlednější.“

Otevřeno na Pivním festivalu je od 12 do 24 hodin. Akce potrvá deset dní. Návštěvníci si mohou posedět ve stanech s celkem deseti tisíci místy, nebo na zahrádce dlouhé 200 metrů. Kromě piva se bude podávat i víno a míchané koktejly. Na festival můžete přijít i se svým psím miláčkem.

Zdroj a foto: Aha Online.cz

Sada tipů a výletních triků pro rozšíření chuťových senzací, tvarování těla sladem a zvláčnění psychiky chmelem. Pojďte na pivo!

Začneme letošní největší pivní akcí - Českým pivním festivalem v Praze. Při pokusu o „český Oktoberfest“ bude na Výstavišti Holešovice otevřen rozlehlý areál určený výhradně pivu. Setká se zde několik desítek českých pivních značek. Zastoupeni budou ti největší i pivovary z řad trpajzlíků. Vstupné činí 120,- Kč, na místě pak nafasujete speciální „degustační“ půllitr a pivní tolary á 39,- Kč. Ano hádáte správně, na místě budete místo penězi platit kulatými žetonky! ;) Bude to zatím asi největší experiment v poznávání české pivní kultury. Určitě se přijďte zapojit a vyspravit obraz českého pivomilníka vlastním tělem! ;)

Úplně malinkatá ale neméně zajímavá akce probíhá až do konce týdne v Pivovarském klubu. Kromě stálé nabídky jejich vlastního mikro-pivovaru a jedněch z nejlepších vepřových kolen v Praze, tam budou představovat polská piva! Přijďte co nejdříve, polské moky se budou podávat do vyčerpání zásob.

Pokud byste polské speciály minuli, chuť si můžete spravit v obchůdku s bezkonkurenčně nejlepší nabídkou piva v Praze - v Pivní Galerii. Majitel se právě teď vrátil z pivního veletrhu v Belgii, takže můžete počítat s přídělem exkluzivních novinek, které v Bille nebo v Tesku určitě neuvidíte. Pivní bohatství desítky malých českých pivovarů jako na dlani. Doporučuji!

Za malými pivovary v Praze dokonce ani nemusíte jezdit daleko, máme jich tady hned několik. Některé restaurace na nich dokonce staví celý koncept. Pivovar v Dětenicích na první pohled trošku ustupuje velezábavné taškařici se středověkou kuchyní, přesto ale funguje. A dokonce i vaří - pivo lásky! ;)

Novoměstský pivovar patří do kategorie velkých pubů v centru města, zaměřených mimo jiné i na turisty. Pokud vám ve sbírce chybí jejich kvasnicový světlý ležák, neváhejte. U Fleků je to podobné, jen s tím že mají ležák flekovský. U Medvídků mají prý zase nejmenší restaurační pivovar v Česku. čepují sice Budvar, ale můžete tam sehnat jejich výjimečné a spíše dárkové X-Beer.

Nejvýše položený pražský pivovar je Klášterní pivovar Strahov. Tamní Sv. Norbert bývá ve dvou základních variantách - jantarový a tmavý. Sezonně se navíc připravují pivní speciály, pšeničné pivo i speciální světlá a polotmavá pivka! Většina nefiltrovaná, takže kromě vitaminu P také pěkně „nabouchaná“opravdovým vitamin B. Mezi služby pivovaru patří možnost prohlídky pivovaru a hlavně najmutí harmonikáře!!! ;) Poslední a můj nejoblíbenější je Pivovar Richter u Bulovky. Nabídka piv tam pěkně rotuje, takže musíte vždy po vstupu zaostřit na křídou umatlanou tabuli. Pro jejich lehký a úplně ovocný světlý ležák bych dokázal vraždit. Tak je dobrý!

A pokud speciálům neholdujete a výtvorům odvážných nadšenců nedáváte šanci, možná vás osloví nový druh pivní zábavy který razí série pivních barů The Pub. Čepuje se v nich sice jen „obyčejné“ Plzeňské, to hlavní ale spočívá v tom jak se pivo čepuje. V celém tomto řetězci si totiž pivko můžete načepovat sami! Většina stolů je totiž vybavena samoobslužnými pípami s displejem, obsluha a čepování je tedy plně na vás. Mašinka pouze počítá konzumaci v litrech, jinak nejste vůbec omezeni. Naopak. Nadměrnou konzumaci ještě podporují velkoplošné projekce s počtem vypitých piv podle stolů!

Zdroj: PrageOut.cz

Pivo se ve Vysokém Mýtě nevaří už přes půl století, přesto lidé ve městě založili sdružení, které bojuje za zachování pivovaru. Chtějí zachránit budovu, která dotváří siluetu města.

„Jsme znepokojeni současnou situací, kdy hrozí demolice všech objektů areálu,“ píše občanské sdružení Pivovar Kujebák v petici, pod kterou v těchto dnech sbírá podpisy.

Areál bývalého pivovaru patří soukromé firmě, která tam chce postavit bytové domy. Lidé ze sdružení se obávají, že město tím přijde o výraznou historickou stavbu. „V Evropě je dnes trend takové unikátní technické stavby zachovat. Jako patriot nechci, abychom o tu naši přišli,“ říká Augustin Andrle, který je jedním ze členů sdružení. Podle něj už petici podepsalo tisíc obyvatel Vysokého Mýta. Petice apeluje na to, aby památkáři prohlásili pivovar za kulturní památku.

Podle sdružení lze na rekonstrukci budovy získat peníze od zahraničních sponzorů, z evropských nebo norských fondů, které obnovu industriálních památek podporují.

Město se před lety pokoušelo pivovar koupit, ale v dražbě neuspělo. Areál pak získala soukromá firma. Dnes objekt vlastní společnost Bytový komplex Nový pivovar spjatá s pardubickou developerskou firmou EMG Group. Vybudovat tam chce novou část města s obytnými bloky.

Podle jednatelky společnosti Nový pivovar Jany Chalupkové nezmizí výrazná budova z města úplně. „Jednou z hlavních myšlenek konceptu zástavby území je zachování věže bývalého pivovaru s navazující hmotou, která se v případě, že to bude z hlediska stavebně-technického možné, stane dominantou území,“ uvedla Chalupková. Dodala, že objekt dlouho nikdo neudržoval a dnes je v havarijním stavu.

To, že je pivovar na spadnutí, je prý mylný názor. „Objekt je po statické stránce ve velmi dobrém stavu bez zjevných poruch,“ tvrdí statik Karel Škeřík.

Zdroj: MF Dnes.cz

Evropská unie by mohla již za dva měsíce chránit název České pivo. Jak totiž v rozhovoru pro Aktuálně potvrdil výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS) Jan Veselý, proti registraci tohoto názvu se do současné doby neozvala žádná členská země EU.

Podle evropských pravidel přitom činí lhůta pro námitky půl roku od zveřejnění návrhu na registraci v Úředním věstníku Evropské Komise.

"Žádost byla zveřejněna letos 21. ledna, 21. červencem tedy končí možnost protestů. Zatím nemáme žádnou zprávu o tom, že by někdo nějakou připomínku uplatnil a nevím ani o žádných drbech o tom, že by se nějaký protest proti registraci chystal," uvedl Veselý.

Důvodem je podle jeho slov skutečnost, že odborné problémy spojené s registrací názvu České pivo byly vyřešeny v minulosti. Námitky proti registraci také obvykle zaznívají nedlouho po zveřejnění žádosti v Úředním věstníku. Od té doby ale už uplynuly čtyři měsíce.

ČSPAS usiluje o registraci názvu České pivo od doby vstupu naší země do EU. Specifika tohoto nápoje jsou přitom podle ČSPAS dána použitými výrobními technologiemi, půdními podmínkami pro surovinové zdroje, výběrem odrůd schválených pro výrobu a navíc je možnost registrace vymezena geograficky a nekopíruje hranice ČR.

Ne každé pivo bude "české"

Uvedené ochranné označení se tak nebude týkat všech piv vyrobených na území ČR, ale jen takových, která budou používat v žádosti popisovaný technologický postup a splní všechny podmínky identity Českého piva. Název například nebude možné použít v případě levných nízkoalkoholických piv, ale ani v případě speciálních piv s obsahem alkoholu nad šest procent.

Jak přitom již dříve konstatoval první náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč, pivovary splňující podmínky výroby mohou po definitivním schválení žádosti používat chráněné zeměpisné označení „České pivo" na svých výrobcích. To usnadní orientaci našich, ale i zahraničních spotřebitelů.

Název „České pivo" by se mohl teoreticky na etiketách piv objevit již od letošního července. „Ochrana bude platit od okamžiku, kdy uběhne lhůta pro připomínky. Oficiální doklad o uznání ochrany ale budeme mít zřejmě k dispozici až koncem roku," uvedl Veselý.

České pivo nebude jediným chráněným názvem tohoto typu v EU. Unie již v současné době chrání názvy jako Bavorské pivo, Brémské pivo nebo Lucemburské pivo. „Proto nevidíme důvod, proč by nemělo existovat také ochranné označení České pivo, zdůrazňuje Veselý.

Zdroj: Aktualne.cz | Autor: Petr Havel

České pivovary vyvezly v prvním čtvrtletí téměř 800.000 hektolitrů piva, export tak meziročně vzrostl o deset procent. Prodej na domácím trhu naopak klesl o více než dvě procenta na 3,38 milionu hektolitrů. Celkový výstav tak meziročně zůstal prakticky na stejné úrovni. Uvedl to dnes předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Pokles domácích prodejů způsobilo chladné počasí, dodal.

Pokles tuzemského prodeje se týkal jen sudového piva, prodeje lahvového piva se udržely na stejné úrovni.

Veselý dále řekl, že letošní dubnové prodeje meziročně vzrostly díky počasí o pět procent. Pivovary tak plně dohnaly pokles prodejů z prvního čtvrtletí.

Více než třetinu piva čeští výrobci vyvezli do Německa, kde jeho prodej v prvním čtvrtletí stoupl o deset procent. Vývoz na Slovensko vzrostl meziročně o pětinu, do Ruska o více než třetinu.

Nealkoholického piva se za první čtvrtletí prodalo téměř o 40 procent více. Toto pivo ale tvoří pouze zlomek trhu, na celkových prodejích se podílí asi dvěma procenty. Naprostá většina tuzemského nealkoholického piva se prodá na českém trhu, jen nepatrná část se vyváží na Slovensko.

V Česku je v současnosti 48 průmyslových pivovarů. Sedm největších z nich uvaří 84 procent českého piva. Jedničkou na trhu je Plzeňský Prazdroj, který zaujímá téměř padesátiprocentní podíl. Jeho celkový roční prodej tvořil v roce 2007 přes deset milionů hektolitrů piva, exportuje do více než 55 zemí. Kromě Velkopopovického Kozla mezi jeho značky patří Pilsner Urquell, Gambrinus nebo Radegast.

Zdroj: Finance.cz

Tradiční Pivofest letos oslaví své páté narozeniny. Na akci se v polovině června na Krakonošově náměstí v Trutnově každoročně prezentuje několik pivovarů a doprovází ji pestrý kulturní program za účasti několika tisíc návštěvníků. Ten letošní jubilejní Pivofest bude opravdu jak se patří slavnostní. V sobotu 14. června se na náměstí potkají například pivovary Krakonoš, Primátor, Bon, Gambrinus, Pilsner Urquell, Svijany, Radegast, Bernard, Pernštejn a Guinness. Návštěvníky čeká spousta stánků s různými dobrotami, loutkové divadlo, bohatá tombola se zahraničními zájezdy a pochopitelně koncerty. Na pódiu vystoupí Benjaming band, Cémur Šámur, High Fever, K2, Klapeto, AC/DC revival, Petr Kolář a Jaroslav Uhlíř. Součástí Pivofestu navíc letos bude sraz automobilových veteránů. A protože organizátoři Pivofestu podporují kulturní dění v regionu, 10 Kč z každé prodané vstupenky poputuje na sbírku na výstavbu nového trutnovského divadla. Kompletní program najdete na www.pivofest.cz.

Zdroj: Pivofest | Autor: Daniel Šafr

Český pivní festival 2008 se uskuteční ve dnech 23. května až 1. června na Výstavišti v Praze-Holešovicích a půjde patrně o největší akci svého druhu v u nás.

Český pivní festival se bude snažit představit produkci domácích pivovarů co možná největšímu počtu tuzemských a zahraničních návštěvníků. "Prezentovat se budou výhradně české značky, žádná importovaná piva," říká Jan Hübner, ředitel pořádající společnosti. Součástí desetidenní akce bude také přehlídka české gastronomie, lahůdek a místních specialit. Návštěvníci budou moci ochutnat to nejlepší od českých sládků, vinařů, řezníků, uzenářů, pekařů a cukrářů. Na jídelním lístku se objeví utopenci, grilovaná kolena, šunka od kosti, ale třeba i taková specialita, jakou je rožněný býk, a spousta dalších dobrot.

Festival bude koncipován jako obrovská restaurace s plnou obsluhou, jídelním lístkem plným specialit a kapacitou 10.000 míst k sezení ve velkoprostorových stanech a v zastřešených zahrádkách. Otevřeno bude denně od 12.00 do 24.00 a obsluhu bude zajišťovat 300 dívek a chlapců v krojích. Pivo se bude podávat ve skleněných džbáncích.

Připraven je bohatý kulturní program

Každý den bude na pódiích ve stanech probíhat prezentace jednotlivých hejtmanství spojená s vystoupeními různých folklorních souborů z Čech a Moravy. Denní program na centrálním pódiu vždy zakončí koncerty populárních českých skupin a interpretů. Návštěvníci se mohou těšit na Kamila Střihavku, skupiny Peha, Sto zvířat, Laura a její tygři nebo Báru Basikovou a Michala Pavlíčka. Zábavný program je koncipován pro celou rodinu včetně atrakcí pro ty nejmenší. Vstupné pro dospělé je 120 korun, rodinné stojí 240 korun. Děti do výšky 135 cm, držitelé průkazů ZTP a důchodci neplatí vůbec. Ke každé vstupence na festival se získává volný vstup do multikina Palace Cinemas. Pořadatelé očekávají, že Český pivní festival Praha 2008 navštíví 150 až 200 tisíc lidí.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Zdeňka Lepešková

Pivaři, plačte! Pivo opět zdraží! A to možná už v nejbližší době. A do konce roku nás čeká další zdražení. Celkem tak půllitr piva zdraží podle expertů až o čtyři koruny!

Stále stoupající ceny benzinu a nafty, stále dražší ceny elektřiny a plynu, nedostatek sladového ječmene. To jsou hlavní důvody, které i letos zvednou cenu národního nápoje - piva. A to možná hned dvakrát. Přitom některé pivovary zdražovaly už na začátku roku. Do prosince však může stát půllitr i o čtyři koruny víc než dnes. Další zdražení přitom může přijít už za měsíc.

"Stále se ještě plně neprojevila zvýšená cena sladového ječmene, který loni postihla katastrofální neúroda. Do toho se razantně zvýšily ceny energií. Malé pivovary sice čekají, co udělají velcí hráči na trhu, ale nemohou stále držet cenu ze svých dřívějších zisků," řekl Šípu ekonom Petr Mrázek. Podle experta však pivovary nepřijdou se skokovým zdražením piva. "Kvůli možnému šoku na trhu předpokládám, že zdražení rozpustí do postupného zvyšování cen," uvedl.

Zástupci pivovarů nic konkrétního nechtějí říct. "Není to na pořadu dne," shodli se. A o kolik se může cena půllitru pěnivého moku zvýšit? "Troufám si říct, že to může být až o čtyři koruny. Nejbližší zdražení zřejmě můžeme očekávat ještě do prázdnin, zhruba o korunu až dvě," dodal Mrázek.

Kolik piv jsme si mohli koupit:

Rok - Průměrná mzda - Cena za půllitr 10 ° - Piv celkem

1985 - 2 920 - 2,50 - 1168

1990 - 3 286 - 4,50 - 850

1995 - 8 172 - 7,85 - 1041

2000 - 13 499 - 11,58 - 1166

2005 - 19 624 - 16,46 - 1192

2008 - 21 692 - 19,65 - 1104

Půllitr za čtyři eura

Pivo podle ekonomů zdraží do konce roku o čtyři koruny. Není to sice dobrá zpráva, ale na druhou stranu je u nás a na Slovensku pořád zlatavý mok absolutně nejlevnější v celé unii. Ceny se však budou stále více blížit k těm v sousedních státech. Největší šok pro pivaře přijde po zavedení eura. To začneme platit částky, které zatím známe jen z dovolené. Nebude trvat dlouho a začneme chodit na půllitr za čtyři eura. Ještě že moudrá vláda se zavedením eura nijak nespěchá.

Zdroj: Deník Šíp.cz

Chmelaři však potřebují pomoc státu, na volné místo na trhu se tlačí pěstitelé z Německa a USA

Čeští chmelaři budou letos pěstovat chmel na 5345 hektarech plochy. Proti loňskému roku je to pokles o 44 hektary. Nosnou odrůdou zůstává Žatecký poloraný červeňák, který zabírá 88,8 % plochy. Uvedl to Zdeněk Rosa ze Svazu pěstitelů chmele České republiky.

„I když celková plocha chmelnic klesla, pozitivní zprávou je, že se zvýšila plocha nově vysázeného chmele a že se dá předpokládat další zvyšování nově vysazovaných ploch v následujících letech,“ sdělil Zdeněk Rosa.

Od poloviny 90. let trvá stálý pokles ploch chmele. Na vině je převážně špatná ekonomika pěstování chmele, kterou ovlivnila především nízká pěstitelská cena chmele a zvyšující se náklady na pěstování. Dalšími důležitými faktory jsou věková struktura porostů chmele v ČR a dlouhodobě negativní vývoj kurzu české měny vůči Euru.

Problém je ve starých porostech

„Plochami, na kterých se chmel nyní přestal pěstovat, byly chmelnice se starými porosty, jež již delší dobu dosahovaly jen velmi nízkých výnosů. Řada ploch s vysokým stářím porostů bude muset být nahrazena novými výsazy v dalších letech,“ uvedl Zdeněk Rosa.

Pro udržení produkce chmele v České republice bude podle něj nutné zvýšit nově vysazovanou plochu chmele z cca 200 ha v posledních dvou letech na 400 ha ročně v období příštích pěti let.

Situace v produkci Žateckého poloraného červeňáku po nízkých sklizních 2006 a 2007 dospěla do kritického stavu, kdy nemohla být zcela naplněna poptávka pivovarů po této jemné aromatické odrůdě chmele.

K stabilizaci situace do budoucnosti jsou však potřeba velmi vysoké investice do obnovy chmelnic v nejbližším období a tedy i ceny, které pokryjí náklady na pěstování chmele a zajistí návratnost těchto prostředků.

„Hlavní podmínkou z pohledu budoucí produkce českého chmele a odrůdy Žatecký poloraný červeňák je nutné zrychlení obnovy porostů chmelnic. Svaz pěstitelů chmele se podporu výstavby a výsadby snaží již dlouhodobě řešit ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR,“ řekl Zdeněk Rosa.

V minulém roce bylo s pomocí státního programu vysázeno přes 200 ha chmelnic, což sice z pohledu současné věkové struktury není dostačující, ale je to mnohem více než v letech 2005 a 2004, kdy žádná podpora od státu nebyla. Pro letošní rok se předpokládá, že by se mohlo vysázet přes 250 ha nových porostů. V minulém roce začal fungovat také evropský fond pro rozvoj venkova, který nabízí i možnost podpory výstavby chmelnicových konstrukcí.

„Chmelaři by však potřebovali ještě intenzivnější pomoc státu. Na uvolněné trhy se totiž nyní velmi silně snaží prosadit konkurence – zejména pěstitelé chmele z Německa. K velmi rozsáhlému vysazování chmele došlo také v USA, kde rozvoji nahrává slabý dolar,“ uvedl Zdeněk Rosa.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Libor Želinský | Foto: Alena Dukátová

Společnost Anheuser-Busch Inc. (BUD) ukončí svá dovozní práva do USA na pivní značku Grolsch, oznámila to dnes firma. Společnost SABMiller PLC získala společnost Royal Grolsch NV v březnu. Dovozcem piva se stane společnost Miller Brewing Co. Akcie BUD klesají o 0,56%.

Zdroj: iPoint.cz | Autor: Štěpán Martin

I psí miláček může občas dostat chuť na žejdlík chlazeného, věří patrně majitel obchodu s potřebami pro domácí mazlíčky, který uvedl na britský trh první pivo pro psy. Je pochopitelně nealkoholické, obsahuje draslík, vitamin B a proteiny a voní po hovězím, píše britský list The Daily Mail.

"Rozhodně v něm není nic, co by psům mohlo škodit, to je jisté," říká Mike Hall, manažer obchodu Pets at Home. "Nabízíme tak psům, aby se cítili ještě o trochu víc součástí rodinného života, když si mohou dopřát psí pivo," dodává.

Nápoj se dováží z Nizozemska, kde se jmenuje Kwispelbier, tedy "pivo vrtící ocasem".

Zdroj: Finanční noviny.cz

Slavnostní otevření Muzea pivovarnictví v Krušovicích se uskuteční v sobotu 24. května ve 13 hodin. Po celý víkend bude pro návštěvníky vstup zdarma a zájemci se mohou těšit na unikátní sbírku předmětů z historie pivovarnictví.

„Toto muzeum bude tak trochu protiklad ke zdejšímu pivovaru, který je jeden z největších a nejlepších v republice, protože je to muzeum pivovarnických miniatur,“ říká organizátor výstavy a majitel celé sbírky Josef Fencl.

Co všechno bude na výstavě k vidění? Vystavené budou strojky na stáčení piva, modely zaniklých pivovarů z regionu, pivní lahve polepené etiketami z doby první republiky až do současnosti, pivní sklo, korbele, hospodské stáčečky, ale i plány a kopie zařízení zdejších pivovarů. Zajímavostí je nejmenší varna v republice, která uvaří padesát litrů piva – to je také takový protiklad ke zdejší veliké varně. Unikátem je třeba pivní pohár knížete Fürstenberka nebo lyže podomácku vyrobené z desek pivovarských sudů.

Jde jen o vaši soukromou sbírku? Jak dlouho jste předměty sbíral?

Zhruba patnáct let. Předměty se dají získat mezi sběrateli nebo na burze. Některé věci jsou samozřejmě poškozené, takže je třeba dát je dohromady, vyrobit chybějící kousky, použít různé fígle a podobně. Já jsem třeba pět let sháněl nádobu do zničené stáčečky ze šrotu.

Bude výstava otevřena po celý rok?

Ještě uvidíme, jak v zimě, ale přes léto, kdy je ve městě hodně turistů a cyklistů, bude určitě otevřená každý víkend. Samozřejmě pokud by chtěla přijít nějaká větší skupina, tak je možné se domluvit i mimo víkend. Ale abych tam nebyl zbytečně, odborný výklad totiž budu mít já.

Zdroj: MF Dnes.cz

Víte, jaký je světově nejznámější palestinský výrobek? Zní to překvapivě, ale bude to zřejmě pivo.

Přestože se většina obyvatel západního břehu Jordánu i pásma Gazy hlásí k muslimské víře a v mnoha městech vládnou islamisté z Hamásu, první palestinský pivovar ve Svaté zemi prosperuje a nezastaví ho ani překážky kladené Izraelci.

Zlatavému moku vařenému v maličkém rodinném pivovaru ve vesnici Tajba v kopcovité krajině nedaleko Ramalláhu prý osobně požehnal bývalý palestinský prezident Jásir Arafat.

Do barů a hotelů ovšem pivo z Tajby putuje v českých sudech, z Čech a Bavorska je také chmel, z něhož Palestinci pivo vaří.

„Ročně vyrábíme 6000 hektolitrů, 60 procent jde na palestinský trh, 30 procent do Izraele a 10 procent do dalších zemí,“ říká hrdě Nadím Chúrí, vrchní sládek.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Milan Rokos

Pivo je prý tekutý chléb. Myslíte si, že pivo je jen mužskou záležitostí? V naší anketě se můžete přesvědčit, že i ženy pivu holdují. Zeptali jsme se jich, proč?

Zeptejte se koho chcete na tradiční nápoj Čechů, odpověď bude ve valné většině případů jednoznačná: Pivo! „Pivo se na našem území vyrábí vlastně odjakživa,“ řekl Ženě-in Václav Drahoňovský, odborník na kvasné technologie, „historici uvádějí, že pivo bylo na území Čech vařeno již v předslovanské době. Ale rozhodně si nepředstavujte v té době takové pivo, jaké se u nás vaří dnes. Každopádně jde v současnosti o jeden z nejrozšířenějších nápojů na světě.“

Energetická hodnota jednoho litru piva plzeňského typu je 1 812 kJ a najdete v něm: 5 g bílkovin, 292 mg dusíkatých sloučenin, 493 mg draslíku, 107 mg hořčíku, 308 mg fosforu, vápník, sodík, měď, železo, mangan, zinek, křemík, vitamin H, B6, B12, aminokyseliny a mnoho dalších látek.

To, že pivo je více než pouhý nápoj, potvrzuje odborník vzápětí: „Pivní žok není žádná fáma. Pivu nelze upírat jeho nutriční hodnoty, které jsou značné. Záleží samozřejmě na druhu, ale například na jeden litr piva plzeňského typu připadá 1 812 kJ energetické hodnoty. V pivu najdete mnoho užitečných látek: bílkoviny, cukry, vitaminy, především vitamin B. Takových látek je v pivu většina, ale jsou tu i látky, které našemu zdraví zrovna neprospívají. Konkrétně třeba diacetyl je látka, která způsobuje bolest hlavy a nechvalně známou kocovinu.“

O pivu se tvrdí mnoho různých věcí: Například že když je špatně uvařené, roste po něm ženě poprsí... „Dnes se ve valné většině vaří pivo průmyslově,“ usmívá se Václav Drahoňovský, „při tomto způsobu prakticky nelze z krátkodobého hlediska pozorovat mezi jednotlivými várkami žádný rozdíl. Když dnes tedy někdo mluví o dobře uvařeném pivu, jde o schopnosti výčepního a čistotu výčepního zařízení. A to, že ženám po pivu rostou prsa, je asi tak stejná pravda, jako že se po mrkvi zlepšuje zrak,“ dodává Drahoňovský. „V pivu sice jsou látky, které mají na růst ženského poprsí vliv, ale je jich tam jen velmi malé množství – to by ta žena musela vypít nejméně sud na posezení.“

O víkendu probíhaly v Olomouci tradiční pivní slavnosti, ostatně pozvánku jste si mohli přečíst i na Ženě-in. Nás ale zajímalo, jak jsou na tom s pivem ženy – pijí, nepijí... A když pijí, tak proč a kolik? Tady je malý průzkum...

Tereza Hradilíková

Nepiji, protože mi nechutná. Když jdeme do restaurace, dávám si spíš nějaké sladší věci, koktejly a hlavně nealko.

Eva Hradilíková

Vůbec ho nepiji, je hořké. Ve společnosti piji červené víno.

Dominika Krejčová

Je dobré, tak občas pivo piji, když je příležitost. Asi tak třikrát až čtyřikrát do měsíce, třeba když jdeme na koncert. Vypiji tak jeden dva půllitry.

Helena Sysmelichová

Nepiji pivo, ani žádný jiný alkohol. Když jdu za zábavou, dám si colu.

Martina Vaníková

Občas, asi jednou týdně, vypiji tak jedno dvě malé. A proč? Protože chodíme vždycky po zkoušce s orchestrem do hospůdky, je nás tam hodně a všichni tam pijeme pivo – je to prima.

Magdalena Chalupová

Pivo mi nechutná, takže ho nepiji, navíc je močopudné a tloustne se po něm, protože je moc kalorické. Vyzkoušela jsem ho asi dvakrát v životě. Když jdu někam s přáteli, dávám si tvrdší alkohol.

Lucie Vaňková

Pijeme pivo každý den, jsme Češi, ne? Osobně vypiji jedno malé. Chutná mi a osvěžuje mě.

Zdroj: Žena-in.cz | Autor: Jakub D. Kočí

Setkáním sběratelů pivních suvenýrů v sobotu dopoledne začal poslední den Olomouckého pivního festivalu. Na ploše pivní přehlídky se sešly stovky druhů pivních sklenic, podtácků a etiket.

Na setkání sběratelů pivních suvenýrů přijeli také jednatřicetiletý Igor Nešpůrek a dvaačtyřicetiletý Vladimír Pazourek z Oslavan na Brněnsku. Ostatním sběratelům a návštěvníkům pivního festivalu nabízeli k odkoupení několik stovek druhů pivních sklenic nejrůznějších tvarů a velikostí.

„Sbírám je už osmnáct let, zatím jich mám přes 1 200 kusů. Každá sklenice má jiné logo. Při rozšiřování sbírky se nezaměřuji na tvar sklenice, ale na logo pivovaru. Nejradši mám tzv. půllitrový štuc, což je hladká sklenka bez ucha. Do velkých sbírek jsou ideální, nezaberou totiž tolik místa jako klasický krýgl,“ vysvětlil Nešpůrek.

Sbírce pivních sklenic zatím obětoval dva pokoje ve svém domě.

„Jsou v nich jen police a sklenice, nic jiného se tam už nevejde. Nejradši mám sklenice domácích a malých pivovarů. Můj nejdražší kousek z dnes už zrušeného pivovaru Staňkov mě stál čtyři a půl tisíce korun. Rozhodně mi ještě tak tisícovka sklenic chybí, budu shánět dál a sbírku stále rozšiřovat,“ plánuje Nešpůrek.

Nejméně jednou ročně se samozřejmě musí všechny exponáty pečlivě umýt a přeleštit. „Dělám to vždycky já, většinou před vánocemi nebo když čekáme větší návštěvu. Snažím se, abych něco cenného nerozbila,“ poznamenala Igorova přítelkyně Ilona Košťálová.

Jeho kamarád Vladimír Pazourek má sbírku o něco menší, čítá okolo tisícovky sklenic.

„Shromažďuji je čtyřiadvacet let, pořád mě to baví. K této zálibě samozřejmě patří také kladný vztah k pivu. Z velkých pivovarů pijeme jen Prazdroj, mnohem víc si pochutnáme na produktech minipivovarů, tam se vaří opravdové specialitky,“ pochvaloval si Pazourek.

Významné výročí letos oslaví bruntálská sladovna. Již sto let odtud putují sladové výtažky zahuštěné v tekutém i sušeném stavu do celé země i do zahraničí.

Ten v Bruntále vyráběl podnikatel Hamburger i Řád německých rytířů. V dnešní sladovně býval od roku 1556 měšťanský pivovar, který si v roce 1864 pronajal a posléze koupil významný bruntálský podnikatel Nathan Hamburger. Výroba piva však byla ztrátová a nakonec došlo v roce 1908 k jejímu zastavení. Hamburger se věnoval už jen výrobě sladu a výtažků.

„Pivo se tu ale může začít vařit hned, umíme ho udělat,“ řekl majitel společnosti Sladovna Jan Vaněk. Byla by to ale příliš nákladná výroba. Pivo si ovšem zájemci z bruntálského sladu mohou uvařit sami, a to ze sladového extraktu. Psali jsme o tom v Regionu 15. dubna, kde jsme použili termín pivní extrakt a pivní sirup. Mistři sladovníci jej ale neslyší rádi, přesnější je podle nich sladový výtažek.

Objekty bruntálské sladovny jsou památkově chráněny, například prostory varny jsou stejné, jako byly v roce 1880 za Nathana Hamburgera. „My to jen vylepšujeme technikou zevnitř, dnes se používá moderní technologie a postupy, které musí odpovídat normám Evropské unie,“ konstatoval Jan Vaněk. „Bruntálský závod ač malý, je jediný v republice, který vyrábí vše uceleně od sladu až po konečný výrobek,“ dodal Jan Vaněk.

Sladovna si vyrábí vlastní slad a z něj další produkty. Ty se používají nejen v potravinářském průmyslu k vaření piva či pro pekařské účely, ale třeba i v textilnictví. Bavlna díky tomu prochází očistou od škrobu a může se na ni tisknout. Slad nakuřovaný rašelinou je základ pro výrobu whisky ve Vizovicích. Sladových extraktů vyrábí v Bruntále několik druhů. „Většina odběratelů je používá na vaření piva. Některé užívají vinaři na rozkvašení ovocných vín. Sladovit - sladový výtažek jde také koupit v prodejnách se zdravou výživou, třeba pro slazení čaje, nebo je lžička dobrá jen tak třeba na žaludeční potíže, na krevní oběh a další neduhy,“ vyjmenoval všestranné použití sladového extraktu Jan Vaněk.

Sladové výtažky jsou potravinou s největším obsahem vitamínů řady B, zejména pak niacinu – vitamínu B3. Výtažky lze použít jako sladidla pro cukrovkáře druhého stupně. Když lidé prochází ulicí Karolíny Světlé, málokdo ví, co vše se za těmito zdmi nachází a vyrábí.

Zdroj: Bruntálský deník.cz | Autor: Dalibor Otáhal

Pivní sklenice, plechovky, plakáty, tácky, korunkové uzávěry nebo etikety. I to je čtyřdenní svátek piva neboli olomoucký Beerfest, kde se zítra setkají nejen vyznavači piva a hudební fandové, ale i sběratelé pivních suvenýrů. Jedním z nich je i jedenatřicetiletý úředník Michal Nantl. „Doma mám už přes čtyřicet tisíc kusů pivních etiket,“ říká. K nezvyklé zálibě jej přivedl jeho otec, který etikety shromažďuje už přes čtyřicet let. „Je to náš společný koníček,“ dodal člen Klubu sběratelů pivních etiket a pivovarských suvenýrů Haná – Olomouc.

Společně s dalšími třiceti členy klubu se účastní nejrůznějších výstav, burz a akcí, kde svou sbírku může čile rozšiřovat o nové kousky. „Nejdřív jsme s otcem sbírali pivní štítky z celého světa. Podařilo se nám sehnat etikety například z Barbadosu, Svatého Tomáše nebo třeba z Afriky a většiny evropských států. Teď už se soustředím jen na oblast bývalého Československa, odkud mám etikety ze všech našich významných pivovarů,“ sdělil sběratel, který také vysvětlil, jak vlastně může člověk získat štítky ze sklenic z nejrůznějších konců světa. „Jako všude jinde, hlavní je chtít a něco pro to udělat. V mém případě to znamená obesílat pivovary u nás nebo v cizině. Jezdit na burzy a setkání klubů, kde můžu získat novinky do sbírky a ještě si celé hodiny povídat o pivních suvenýrech se stejně ‚postiženými‘ lidmi,“ upřesnil. V současné době jej nejvíc láká získat etikety nových, menších pivovarů, které v Česku vznikají.

A kterého pivního suvenýru si Michal Nantl váží nejvíce? „To se opravdu nedá takhle jednoznačně říct. Každá z etiket má pro mě svou cenu. Jednu bych si opravdu vybrat nemohl,“ podotkl.

Zdroj: MF Dnes.cz

Zatímco jedno až dvě piva denně mohou být lékem, čtyři a více zabijákem. A u Čechů jako největších konzumentů piva na světě je jasné, proč trpí tolik rakovinou tlustého střeva. Pokud totiž vypijí denně čtyři a více piv či jiného druhu alkoholu o stejném ekvivalentu, pak zvýší u sebe riziko rakoviny tlustého střeva, prsou, krku a úst o 64 procent.

Informovali o tom australští vědci z institutu pro výzkum rakoviny v Novém Jižním Walesu. U žen přitom stačí, aby si daly dvě piva denně (doporučená dávka činí jedno pivo) a riziko rakoviny prsu u nich vzroste o 22 procent.

Ale i doporučovaná dávka konzumace alkoholu, tedy dvě piva nebo dvě deci vína nebo panák tvrdého alkoholu u mužů či jedno pivo nebo deci vína u žen zvyšují riziko rakoviny úst prý až o 75 procent.

"Ve skutečnosti je konzumace alkoholu výrazným rizikovým faktorem u řady typů rakoviny, včetně rakoviny prsu, střev, krku a úst. Je to jedna z nejlépe známých příčin rakoviny,“ tvrdí Verity Firthová z ministerstva zdravotnictví Nového Jižního Walesu.

Podle zdravotníků je právě alkohol příčinou 12 procent případů rakoviny prsu v Novém Jižním Walesu.

Zdroj: Novinky.cz

Nové prostory pro rozšíření expozice o historii lyžování, ale i pro umístění depozitářů a pořádání společenských akcí bude mít jilemnické muzeum. Město totiž získalo z takzvaných norských fondů přes 23 milionů korun na opravu památkově chráněné budovy pivovaru, kterou bude po rekonstrukci muzeum využívat. Pro veřejnost se pivovar otevře zhruba za dva a půl roku.

„Město se bude na nákladech na opravy podílet 15 procenty,“ uvedla projektová manažerka města Jilemnice Petra Therová. Na rozhodnutí o přidělení dotace čekala radnice téměř dva roky. Ještě letos vybere dodavatele stavby, v prosinci začnou přípravné práce.

Budova pivovaru má pět pater a je nedílnou součástí zámeckého komplexu, ve kterém muzeum sídlí. Podle jeho ředitele Jana Luštince pocházejí první zmínky o starém panském pivovaru z roku 1584. Jeho současná podoba je výsledkem úprav z 18. a 19. století. Interiér objektu tvoří rozsáhlé a zajímavé průmyslové prostory, v přízemí je klenutý sloupový sál, který bude po úpravách sloužit kulturním a společenským akcím. „Třeba i svatebním obřadům,“ podotkla Therová.

Parostrojní pivovar v sousedství pochází z roku 1897 a se starou částí tvoří jeden celek. Před první světovou válkou se v něm vařilo kolem 15 tisíc hektolitrů piva ročně, potom ale výroba klesala. Poslední pivo se něm stáčelo kolem roku 1950. Historická budova za komunismu zchátrala a skladovala se v ní dokonce zelenina.

Radnice dává bývalý pivovar do pořádku od konce 90. let, opravit nechala střechu a krovy. Udělala vnější omítky a odborníci budovu odvodnili. Na záchranu pivovaru Jilemnice dává každý rok zhruba milion korun a využívá státní peníze z Programu regenerace městských památkových rezervací a památkových zón. Na obnovu vnitřních prostor by jí vlastní zdroje nestačily.

Navštěvovaná lyžařská expozice ovládne po opravě první nadzemní podlaží pivovaru. V zámeckých prostorách pro ni není dost místa. Lyžařská tradice tvoří spolu s turistikou hlavní část dějin města. Ve druhém podlaží zřídí muzeum, které dostane objekt do správy, tržnici řemesel.

Zdroj: MF Dnes.cz

Takmer 90 percent Slovákov si na pive najviac pochutí z "krígľa". Šesťdesiatšesť percent z nich uprednostní zručnosť krčmára za výčapom pred fľašou z výrobnej linky.

V tomto ohľade máme konkurentov iba v susednej Českej republike, kde "čapáka" uprednostní 73 percent pivárov. Na opačnej strane sa s trinástimi percentmi ocitli Rumuni, ktorí síce radi pijú z pohára, no viac ako polovica si zlatý mok radšej naleje z fľašky. Táto praktika nie je neznáma ani v našich končinách, kde jej holduje 19 percent obyvateľstva. Zvyšné dve percentá rady pijú z pohára, no pivo doňho najradšej lejú z plechovky.

Viac ako polovica slovenských pivárov (55 percent) pritom obľubuje domáce pivo. Zvyšných dvanásť percent z dovozu a 33 percentám je to jedno. Najväčšími patriotmi v tomto smere sú Česi, z ktorých nedá dopustiť na domáce pivo až 91 percent milovníkov zlatého moku. Za nimi nasledujú Belgičania (81 percent) a Nemci. Domáce pivo najmenej chutí severanom a južanom - 18 percentám Švédov a 19 percentám Talianov.

Výčapom dá prednosť 78 percent Slovákov cez víkend, najčastejšie v sobotu (45 percent), piatok (34 percent) a v nedeľu (31 percent). Medzi pracovnými dňami dominuje s 21 percentami streda, ktorá stojí v kontraste s pondelkom (17 percent). Majstrami v pití cez týždeň sú Španieli, z ktorých 41 percent popíja v pondelok, 47 percent v utorok, 44 percent v stredu a vo štvrtok 30 percent.

Prvé pivo si Slováci zvyknú vychutnať v priemere o 17:20, rovnako ako Dáni. Posledné dopíjame už okolo 20:20, kým Holanďania krátko pred pol jedenástou a Česi tesne po desiatej. Na prieskume o zvyklostiach a obľube konzumácie piva skupiny SABMiller sa zúčastnilo vyše 7,5-tisíca plnoletých respondentov z pätnástich európskych krajín. Slovensko zastupovalo 502 ľudí.

Zdroj: Aktuality.sk