Nejmenší chmelnička světa přímo na náměstí vedle historické radnice symbolizuje význam chmele pro Žatec. „Zelené zlato“ se na Žatecku pěstuje tisíc let a prokazatelně déle než sedm století, jak dokazují středověké listiny, se ve městě vaří pivo.

Kdo má pivo rád, nesmí si nechat ujít návštěvu Žateckého pivovaru. Tam se při prohlídce dozví a na vlastní oči uvidí, jak se pivo vaří. „Máme dvě prohlídkové trasy. Kdo si připlatí, toho vezmeme i do sklepů a natočíme pivo přímo z tanků,“ slibuje průvodce pivovarem.

Návštěvník se však musí připravit na teplotní šoky. I v parném létě jsou totiž v pivovarských sklepeních pouhé dva stupně Celsia. Zato ve varně u čtyř naleštěných měděných kádí je pochopitelně horko jako v předpeklí.

Žatecký pivovar, který patří k menším výrobcům piva v Česku, se pyšní tradičním postupem. „To znamená, že vaříme z klasických surovin, jen z vody, sladu a chmele. A potom pivo zraje v otevřených spilkách několik dní a dlouhodobě dozrává v tancích,“ vysvětluje obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík.

Pivo se z varny přes usazovací káď a spilku dostává až do sklepů samospádem. Pivovar totiž stojí ve svahu, kde před tisícovkou let stával přemyslovský hrad. Až na konci 18. století si žatečtí měšťané na jeho místě postavili nový pivovar. Kromě pivovaru stojí rozhodně za návštěvu také Chmelařské muzeum. V bývalém skladu a sušárně chmele vybudovali žatečtí chmelaři největší muzeum svého druhu na světě.

Unikátní lis a pražce „Jsou tu unikátní věci, jako třeba balotový lis z roku 1890. Nebo železniční pražce, kterými se dříve chmelnice kotvily,“ zve na návštěvu manažer Chmelařského muzea Vladimír Valeš.

Novinkou od letošní sezony je možnost degustace tří druhů piva. Pokud návštěvníci splní malý test v ochutnávání, dostanou glejt, že jsou mistrem chuti.

Procházka Žatcem je vůbec plná odkazů na chmelařskou a pivovarnickou tradici. Muzeum stojí na náměstí, kde mají všechny budovy chmelařský původ. Proto také město usiluje o zařazení mezi technické památky UNESCO.

Na Kruhovém náměstí zase leží obrovský sud a sto metrů od něj stojí renesanční sladovna, která čeká na opravu.

Chmel nechybí ani v Regionálním muzeu K. A. Polánka, které si jinak zakládá na vlastních archeologických nálezech. Jednou z expozic je Kabinet chmelových známek, tedy ukázka žetonů, jež dostávali česáči v dobách, kdy se ještě chmel česal ručně.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Tomáš Kassal