Česko a Slovensko se nacházejí v "pivní krizi", která dosáhla největších rozměrů od roku 1989. Uvedl to rakouský deník Die Presse s tím, že pivovary bojující s poklesem spotřeby zlatavého moku prý navíc ohrožuje konkurence laciného piva z ciziny, především z Polska.

Deník si všímá například obav slovenských pivovarů v čele s Topvarem z dopadu plánovaného zvýšení spotřební daně. Kabinet premiérky Radičové ji chce v rámci úsporného balíčku od března zvednout u hektolitru desetistupňového piva ze 16,5 eura (asi 407 korun) na 24,5 eura (asi 605 korun).

Pokud by změnu schválil parlament, slovenské pivo by tak prý bylo v Česku levnější než doma. Navíc spotřeba piva u našich východních sousedů má od roku 2003 sestupnou tendenci, na které se podle deníku podepsalo vedle krize i zvyšování daní a chladnější počasí.

V Česku, tradičním pivařském centru, je prý slyšet alarm ještě hlasitěji. Nic na tom nemění fakt, že výjimečnost českého piva potvrdila i Evropská komise a označení „české pivo“ je registrováno jako ochranná známka. "Český pivní trh sklouzl do největší krize od změny režimu před 20 lety, zlepšení není ve výhledu," komentuje situaci deník.

Cizinci pomáhají Čechům k prvnímu místu

Jen letos se podle něj snížil odbyt o 12 procent ve srovnání s loňským rokem, který byl zatím prý nejhorší. Ceny v minulých letech vyhnaly vzhůru vedle vyšších daní i zvyšující se výrobní náklady. Navíc se u konzumace Čechů projevuje ekonomická krize.

Češi jsou sice s roční spotřebou 160 litrů na hlavu mistry světa v pití piva, ve skutečnosti je to však díky značnému přispění cizinců. "Protože Prahu a Čechy si bez piva nelze ani představit, nechávají si také turisté v českých hospodách už léta vydatně nalévat. Že v hospodářské krizi přijelo mnohem méně návštěvníků, se odpovídajícím způsobem projevilo i na spotřebě piva," připomíná deník.

Zdroj: Novinky.cz

Prodej piva se po loňském poklesu dál citelně propadá. V prvním pololetí byl meziroční pokles dvanáct procent. „V srpnu se prodej snížil o 12,8 procenta a v září dokonce o 15,7 procenta,“ uvedl pro server Euro.cz výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Počítá, že se naplní odhadovaný celoroční pokles o dvanáct procent, což je dvojnásobný propad než loni.

Přes miliardu navíc, jak si správci státní kasy slibovali od zvýšení spotřební daně o třetinu, tak do děravého rozpočtu nepřiteče. Pivovarníci předem varovali, že uvalení vyšší spotřební daně sníží spotřebu piva a fiskální přínos pro celé hospodářství bude nakonec negativní.

„Vyšší cena piva je velmi citlivá. Nižší spotřeba už není ovlivněna tak jako minulý rok odlivem turistů. Ani se nezvyšuje nezaměstnanost. Za nižším prodejem je jednoznačně zdražení piva, do něhož se promítla vyšší daň,“ tvrdí generální ředitel Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář.

„O nepříznivém dopadu vyšší spotřební daně na pivovarnický sektor se nedá pochybovat,“ konstatuje mluvčí skupiny Heineken Kateřina Eliášová. Také mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček potvrzuje, že zvýšení spotřební daně znamenalo významný zásah do rozvoje českého pivovarnictví. „Odhad pivovarského svazu ohledně poklesu prodejů je realistický,“ říká Mareček. Výsledky oznamuje tuzemská jednička jednou ročně, takže k letošním prodejům se vyjádří napřesrok.

Dle informací serveru Euro.cz se dál prohlubuje trend, kdy prodejní propad jde za největšími pivovary, které především měly přinést do rozpočtu kýžené odvody. „Celkově uváděný pokles výstavu vystihuje vývoj právě u rozhodujících producentů,“ uvádí zdroj obeznámený se situací.

Naopak někteří menší a střední výrobci se mohou chlubit lepšími výsledky než v předchozím roce. Na dvouciferný růst má našlápnuto uskupení K Brewery soustřeďující sedm regionálních pivovarů: Černá Hora, Platan Protivín, Janáček Uherský Brod, jihlavský Ježek, Rychtář Hlinsko, Klášter a Vysoký Chlumec.

„Ačkoli jsou naše prodejní výsledky vzhledem k vývoji celého českého trhu velmi pozitivní, měli jsme ještě ambicióznější cíle,“ říká šéf K Brewery Zdeněk Radil. Je přesvědčen o tom, že o další procenta růstu je připravila zvýšená spotřební daň. Letošní tuzemský výstav celé skupiny odhaduje na 700 až 750 tisíc hektolitrů. Vývoz naopak poklesne. „Ukončili jsme kontrakty převzaté z minulosti, které nebyly finančně efektivní. Snažíme se je nahrazovat novým exportem se zajímavou marží,“ vysvětluje Radil.

Tříprocentní nárůst výstavu oproti loňsku uvádí náchodský Pivovar Primátor. „Na to, jak se vyvíjí prodej na tuzemském trhu, si vedeme dobře. Možná také vyvezeme víc než loni,“ nestěžuje si ředitel Primátoru Josef Hlavatý. Slušné výsledky přičítá nové obchodní politice po loňském příchodu nového majitele, společnosti LIF Trade vlastnící populární Pivovar Svijany.

O jedno procento vyšší prodej za letošní první tři čtvrtletí oznámil Rodinný pivovar Bernard. „Náš říjnový výstav nepasterizovaného piva je dokonce absolutně historicky rekordní,“ hlásí Stanislav Bernard. Drží se také Budějovický Budvar. „Za tři čtvrtletí se nám prodej snížil jen o 0,8 procenta,“ vyčísluje mluvčí Petr Samec. Kromě zdražení piva, kterým čtyřka na trhu reagovala na uvalení vyšší daně, snižuje také náklady, kde se dá. „Výjimkou je kvalita surovin i našeho konečného výrobku,“ ujišťuje Samec.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Táňa Králová

V Plzni přibývá ryze nekuřáckých restaurací. Provozovatelé, kteří se k této změně rozhodli, většinou nelitují. O některé hosty přišli, ale jiní, kterým cigaretový kouř vadí, naopak do jejich podniku začali chodit.

Jednou z tradičních hospod, které letos přešly na "nekuřácký režim", je hostinec Na Potravinách. "Jsme sportovní hospoda, tři čtvrtiny personálu jsou nekuřáci. Už nám vadilo pořád vysypávat popelníky, vyřešili jsme to proto takhle. Většině hostů se to líbilo," popisuje Jan Kešner, provozovatel hostince. Přiznává ale, že o část klientely po změně přišli.

"Část lidí odešla, zhruba stejné množství ale přišlo. Takže ve výsledku jsme na svém," vypočítává Kešner.

Právě ztráta klientely je hlavním argumentem majitelů restaurací a hospod, kteří o přeměně na nekuřácké nechtějí slyšet. "Určitě by nám ubylo hodně tržeb. Využili jsme proto možnosti, že můžeme mít kuřáckou hospodu," říká Zdeněk Dolejší z restaurace Žumbera.

Podobný názor má i Vojtěch Palenčar z typické plzeňské restaurace Na Parkánu. "My jsme pivnice, většinu tržby nám dělá pivo, myslím, že ta cigareta k tomu pivu patří. Zatím to tedy takhle necháme," uvádí Palenčar.

V Plzni jsou přesto už i typické pivařské podniky, v nichž se kouřit nesmí. "My jsme měli jasno hned od začátku, náš podnik je specifický. Každý den čepujeme jiný druh piva. Kdyby tady bylo zakouřeno, člověk by si to vůbec nemohl vychutnat," vysvětluje majitel Klubu malých pivovarů v Nádražní ulici Petr Strnad, sám nekuřák. V prostorách není navíc pořádná klimatizace a podnik by se špatně odvětrával.

Podle Strnada se občas stane, že někdo přijde a když zjistí, že se tu nekouří, odejde. "Ale rozhodně převažují ti, kteří si to pochvalují. A to k nám chodí třeba šedesát procent kuřáků. Ti chodí kouřit ven. I oni si nakonec pochvalují, že ráno vstanou, nesmrdí jim oblečení, nepálí je oči," říká Strnad.

Od letošního července platí nový protikuřácký zákon, podle kterého si každý podnik může sám vybrat, zda bude kuřácký nebo nekuřácký. "Je to úprava k horšímu, novela je mírnější," upozorňuje plzeňský právník Tomáš Menčík, který se dlouhodobě zabývá problematikou kouření. S tím, že nekuřáckých podniků přibývá, ale souhlasí.

"Plíživě a pozvolna se tady rodí zařízení, kde se se dá najíst i v nekuřáckém prostředí. Příležitostí už je mnohem víc než dřív," je přesvědčen Menčík.

Zdroj: Plzeň iDnes.cz | Autorka: Barbora Němcová

Zelená nebo červená kočka? Takovou otázku si klade host, který se rozhodne vstoupit do brněnské restaurace Zelená kočka.

V centru Brna, v Solniční ulici, láká hladové i žíznivé turisty i Brňany ze skel oken restaurace kočka zelená. V kamenné mozaice u dveří se ale protahuje kočka červená, stejně tak jako v lampě nad výčepním pultem.

„Zelená nebo červená. Je to jedno. Hlavní je, že je tady útulno,“ rozhlíží se šéfkuchař ze Šelepky Ivo Ševčík po dřevem obložené místnosti, ve které výčep oddělují pivovarnické sudy a nad ním visí ve dvoumetrové výšce klavír. Zelená kočka se právě stala terčem pravidelného testu Brněnského deníku Rovnost.

Prostředí prvorepublikového dalešického pivovaru filmových Postřižin má v Brně donutit hosty ochutnat dalešické jedenácti a třináctistupňové pivo. A také si vybrat jídlo. Z lístku svázaného do kožených desek. „Je obsáhlý, ale přehledně rozčleněný. Nabízí hodně z tradiční české kuchyně a překvapuje mě i několik jídel z italské kuchyně,“ probírá se lístkem Ševčík.

Zaujmou ho minutky, třeba vepřová panenka s palačinkou a zeleninou, ale rozhodne se otestovat hotová jídla. Objednává svíčkovou s karlovarskými knedlíky a bramborové knedlíky plněné uzeným masem. Za okamžik se ovšem ochotná číšnice omlouvá, že kuchař svíčkovou nemá. „To nevadí. Asi nemá dovařeno. Lepší, když se omluví, než kdyby mi na stůl poslal blaf,“ souhlasí s kuchařem Zelené kočky Ševčík.

Místo svíčkové si proto objednává moravský talíř. Mezi variací studených a teplých předkrmů ho zaujme domácí paštika. „Je moc dobrá,“ říká Ševčík po ochutnání paštiky ze zvěřiny. „Mohla by být víc mazlavější, tedy přidat tuk, ale to záleží na technologii, kterou kuchař paštiku připravuje,“ dodává odborník. Jedno mu ale vadí: dva plátky citronu vedle paštiky a brusinek. Vzhledem k tomu, že na talíři nemá rybí paštiku, citron tam nemá co dělat.

Společně s předkrmem ochutnáváme česnekovou polévku. V silném vývaru jsou nejen kousky česneku a brambor, ale i další zeleniny, mrkve a petržele. Polévka je dochucena kousky opečeného chleba.

Prostor v restauraci Zelená kočka dostanou hosté nejen ve výběru jídel, ale také při posezení. Restaurace je důmyslně rozdělena tak, aby každý stůl měl své soukromí. Vychutnat si proto můžeme výborně připravené české speciality. Uzené maso, pečená kačena a vepřové výpečky. K tomu červené a bílé zelí a bramborový a karlovarský knedlík. To je jedna porce moravského talíře a i velký jedlík s ní má co dělat. Zelí je sladší, v červeném je cítit víno, chuťově vše hraje perfektně dohromady. Knedlíky zůstaly i po vychladnutí na talíři měkké a nadýchané. Stejně tak výtečné byly i bramborové knedlíky plněné uzeným masem. A porce také obrovská. „Sem bych poslal zájezd cizinců, kteří chtějí ochutnat pravou českou klasiku v poctivých porcích,“ říká Ševčík.

Při servírování kávy si šéfkuchař všímá i profesionálního vystupování číšnice. Ta každého z hostů obsluhuje zprava. „Tak to má být. Je vidět, že má řemeslo zažité. Stejně tak jako kuchař. Minutky se naučí vařit každý, ale hotovky a paštiky, to už chce opravdový kumšt,“ zasvěcuje čtenáře do tajů kuchařského řemesla Ševčík.

Zelená kočka je podle něj restaurací, kterou by lidé neměli obcházet. „Vřele ji doporučuji. Navíc na jídlo se tam nečeká, hezky to v ní odsýpá,“ dává jedničky v hodnocení šéfkuchař. V Zelené kočce se navíc vyplatí ochutnat polední menu. Podávají tam jen jedno, ale zato tříchodové. I s předkrmem nebo zákuskem.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Gabriela Peringerová

V podzemí domu hned vedle jihlavské radnice přímo na náměstí se bude vařit pivo. Městská rada schválila záměr podnikatele Miroslava Tomance, jehož společnost vydražila do podnájmu Radniční restauraci.

"Malý pivovar by měl vyrábět čerstvé, nepasterizované a nefiltrované pivo. Bude umístěn v suterénu v místech, kde dříve byla diskotéka a v prostoru kolem něj bude fungovat pivovarská restaurace," potvrdil Tomanec.

O názvu nového jihlavského piva zatím ale nemá jasno. V pivovaru by mělo být připraveno až osm pivních tanků s celkovou kapacitou osm tisíc litrů.

První ochutnávka zlatavého moku z nového jihlavského pivovaru bude možná v dubnu příštího roku. "Nemáme ještě přesně stanovený termín, ale chceme mít první pivo navařené už v dubnu, to znamená minimálně dva měsíce před otevřením musíme vařit, proces výroby nějakou dobu trvá," vysvětlil Tomanec.

Piva by měl nový pivovar ročně vyrobit zhruba tisíc hektolitrů. Nový Radniční pivovar v žádném případě nehodlá měřit síly s velkými pivovary. Jen pro srovnání – jihlavský pivovar Ježek letos počítá s produkcí asi 170 tisíc hektolitrů.

Nový soukromý pivovárek chce uspět na jiných pozicích. "Hosté uvidí jednotlivé základní procesy, tedy vaření, kvašení i zrání," plánuje Tomanec.

Zlatavý mok by se měl od běžné nabídky odlišovat také svou chutí. "Pivo bude čerstvé, osobité a bude mít charakter. Rozdíl člověk pozná, bude oproti běžným průmyslově vyráběným pivům asi takový, jako když jíte čerstvé a kompotované ovoce," přirovnal Tomanec.

Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autor: Michal Kolařík

Prodej piva v plastu nevídaně roste, dotahuje plechovky. Firma Lukr chystá závod na výrobu speciálních pivních PET lahví.

Pivo v PET lahvích již dosahuje v Česku nevídaného podílu skoro osmi procent veškeré pivní spotřeby v obchodech. Donedávna opovrhovaný obal už navíc není doménou jen lacinějších značek největších pivovarnických skupin. Roste o něj zájem i mezi nejmenšími restauračními pivovary, které vaří malé várky dražších piv. Společnost Lukr Ingeneering pro ně teď dokončuje v Letinech na Plzeňsku výrobní závod na pivní PET lahve.

Rozmach piva v plastu začal předloni, kdy skupina Heineken masivní reklamou přesvědčila české konzumenty, že kyslíkem neprostupná speciálně vyrobená PET lahev udrží kvalitu piva a je pohodlnější na manipulaci. Rostoucímu zájmu pomáhá podle lidí z branže i zdánlivě nižší cena (bez zálohy na skleněnou vratnou lahev). Na nebývalý zájem musely rychle zareagovat i další velké koncerny, které vaří řádově miliony hektolitrů ročně - Prazdroj a Staropramen.

Za letošní tři čtvrtletí se podle šetření agentury ACNielsen prodalo už celkem 343,5 tisíce hektolitrů "PET piva", o téměř 135 tisíc víc než za celý loňský rok. Pivo v plastu tak zakrátko dotáhlo roky stagnující spotřebu piva v plechovkách.

Malé pivovary trh zásadně neovlivní, ale PET lahve už chtějí také. Zatím je nakupují v zahraničí nebo v minimálním množství od domácích výrobců, kteří dělají klasické obaly pro balené vody.

Není PET jako PET

"Pivo ale potřebuje speciální materiál. My nabídneme menší série tvrzených a zajímavě tvarovaných lahví. Nic pro hypermarkety," popisuje strategii Lubomír Krýsl, majitel Lukru, který se jinak zabývá hlavně dodávkami zařízení pro pivovary, výčepních pultů i sanitací a provozuje malý pivovar Purkmistr v Plzni Černicích.

PET linka je součástí dalších investic Lukru za celkových 20 milionů korun. Kapacita bude 600 PET lahví za hodinu, velcí výrobci klasických PET obalů dosahují vyšší - kolem 10 tisíc za hodinu.

V Česku funguje dnes na stovku minipivovarů, které vaří pro vlastní restauraci nebo do blízkých hospod. Stáčecí linka pro skleněné vratné lahve se jim nevyplatí, přitom ale stále víc lidí si chce různá speciální a tedy i dražší piva koupit domů.

"Prodej v PET lahvi nám pomáhá vyrovnávat kolísající odběr sudového piva," říká například majitel sokolovského minipivovaru Permon Ladislav Sás. Ročně vaří přes tisíc hektolitrů piva a potřebných 50 tisíc litrových PET lahví zatím dováží až z Maďarska. Pro velké koncerny je ale rozhodující odbyt "PET piva" v hypermarketech.

Přidávají se i velcí hráči

V čase, kdy domácí spotřeba piva padá z loňských zhruba 14 milionů hektolitrů o více než 12 procent, je prodej piv v plastu jediným rostoucím segmentem. Vlastní stáčecí linku si jako první pořídil Heineken, kterému v Česku patří 60 procent veškerého prodeje piva v plastu.

"Stojíme si za názorem, že v moderním, pro pivo přizpůsobeném obalu, jako je Maxilahev, můžete úspěšně prodávat i kvalitní pivní značky," říká mluvčí skupiny Kateřina Eliášová. Od letošního dubna plní Heineken v Brně do PET lahví značky Zlatopramen, Starobrno a Březňák - stáčené do té doby na Slovensku.

Podobný investiční záměr už oznámil rovněž Staropramen, který si zatím nechává svůj Braník Dvoulitr plnit do plastových obalů v Maďarsku. Z Maďarska k nám zatím vozí v PET lahvích své značky Klasik a Primus i lídr celého pivovarnického trhu Plzeňský Prazdroj.

Pivo v plastu

343,5 tisíce hektolitrů piva v PET lahvích se prodalo v Česku podle ACNielsen letos do konce září. Ve srovnání tří čtvrtletí jde o meziroční nárůst o 167 %.

60% veškerého prodeje piva v plastu připadá na značky Heinekenu: Zlatopramen 11, Starobrno Tradiční a Březňák. Na domácím trhu je nejprodávanějším "PET pivem" Zlatopramen.

7,5% celkové spotřeby piva v obchodech se prodává letos podle údajů agentury ACNielsen v PET lahvích. Objem prodeje v plastu se za necelé tři roky blíží prodejům piva v plechovkách. Ten přesahuje osm procent.

O PET pivu ještě uslyšíte

Společnost Heineken spustila v pivovaru Starobrno novou linku na stáčení do speciálních plastových lahví. Pivo v plastu čeká podle ní slibná budoucnost.

Zdroj: iHNed.cz

Je používání moderních automatizačních technologií v souladu s tradiční výrobou českého piva? Tyto otázky si klade za cíl zodpovědět odborná konference Automatizace a modernizace pivovarů 2010, která proběhne 24. listopadu 2010 v areálu Klášterního pivovaru Strahov v Praze.

Záštitu nad pořádáním akce převzali Ing. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, a Ing. František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

Za řečnickým pultem se vystřídají představitelé státní správy, kterou bude zastupovat Ing. Karel Tureček, náměstek ministra zemědělství pro komoditní úsek, dále manažeři českých pivovarů a rovněž zástupci předních dodavatelů automatizace v pivovarnictví.

V případě zájmu o účast vyplňte prosím registrační formulář na stránkách http://www.konference-tmi.cz nebo se spojte s pořadatelem na níže uvedených kontaktech.

Zdroj: Protext.cz

Je libo pivo, ochucené zázvorem, medem nebo třešněmi? Anebo pivo až z Mexika či konopné? Stačí si zajet do prodejny Expres nápoje v Ruprechticích. Její majitelé zde svým zákazníkům nabízejí až 80 druhů piva.

Právě regionálními značkami chtějí totiž konkurovat velkým supermarketům. A zatím se jim to vyplácí. „Začali jsme před třemi lety se sto padesáti druhy piv. Jenomže nás musí obchod živit, proto jsme postupně nabídku snížili na ta piva, která jdou nejvíc na odbyt. Teď nabízíme až osmdesát druhů,“ vysvětlil jeden z šéfů prodejny Petr Hejlek. „Máme i piva sudová, ty dodáváme do restaurací,“ doplnil.

U Liberečanů vítězí místní značky. Svijany jim chutnají nejvíc a špatně si nevede ani Konrad nebo Nová Paka. Lidé tady ale najdou regionální značky i ze vzdálenějších míst Čech, ale také z Moravy. Moravští patrioti zde dostanou koupit Černou Horu i třeba Starobrno.

„Chtěli jsme se něčím odlišovat. Proto jsme do Liberce začali vozit piva, která tu nejsou běžně k dostání,“ řekl Petr Hejlek.

Obchod Expres nápoje, kterému se také mezi lidmi říká U Beránka, má otevřeno sedm dní v týdnu. Lidé tu najdou všechny druhy piva, která se vaří v okolí. A mnozí si sem vyšlapali cestu už dávno. „Nejsem žádný velký pivař, spíš si s přítelkyní dáme občas pivko na chuť. Do prodejny jezdím pro ty zajímavější druhy. Chutná nám pivo třešňové nebo třeba se zázvorem,“ svěřil se za stálé zákazníky Luboš Ptáčník.

Jak doplnil Petr Hejlek, zatím je obchod uživí. „Pokud se nemýlím, jsme v Liberci jediní, kteří mají lahvového Krakonoše z Trutnova nebo Františka z Pivovaru Novosad v Harrachově,“ dodal.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autorka: Zuzana Minstrová | Foto: Petr Šimr

Pivo v Česku bude dál zdražovat. Pivovary nyní počítají o kolik, a také zvažují, kdy půjdou s cenou nahoru.

Ve hře přitom bylo i možné zlevnění piva, pivovarníci věřili, že by se mohla snížit spotřební daň. Ta se zvýšila od letošního ledna, podle původních očekávání pivovarníků pouze na jeden rok. "Nemám v úmyslu spotřební daň na pivo měnit," prohlásil pro Lidové noviny ministr financí Miroslav Kalousek.

Pivovarům navíc rostou náklady. "Budou muset upravovat ceny kvůli dražším vstupům, tedy zejména dražší elektřině, a také kvůli neúrodě ječmene, která zdraží slad," říká předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Zdroj: Byznys Lidovky.cz | Autor: František Bouc

S bílými přepravkami vyrobenými z recyklovaného materiálu je německý pivovar Schlegel Bier společně s pivovarem Schwelmer, který je oprávněný distribuovat značku Schlegel, dobrým ekologickým příkladem. Společně se podílely na vývoji pivní přepravky, která je vyrobena z granulátu z drcených nepoužívaných přepravek na nápoje.

Nové přepravky, díky své sněhobílé barvě, výborně poukazují také na nápis s logem pivovaru Schlegel. Díky využití recyklačního postupu je pivovar, kromě kvalitního obsahu lahví, především i značkou, která šetří jak zdroje, tak i životní prostředí.

Také pivovar Schwelmer používá u svých červených přepravek na litrové lahve recyklovaný materiál ze starých červených přepravek.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová

Dánska pivovarnícka skupina Carlsberg dosiahla v 3. štvrťroku tohto roka väčší ako očakávaný prevádzkový zisk, a to vďaka oživeniu spotrebiteľských výdavkov a horúčavám, ktoré v lete zasiahli východnú Európu.

Prevádzkový zisk štvrtej najväčšej pivovarníckej skupiny na svete za tri mesiace do konca septembra vzrástol medziročne o 26 % na 4,17 miliardy dánskych korún (559,47 milióna eur) z 3,3 miliardy DKK v rovnakom období minulého roka. Analytici, ktorých oslovila agentúra Reuters, pritom odhadovali, že sa prevádzkový zisk Carlsbergu v 3. kvartáli zvýši medziročne o 20 %.

Čistý zisk koncernu v 3. štvrťroku 2010 stúpol na 1,95 miliardy DKK z 1,5 miliardy DKK v období júl - september 2009. Tržby spoločnosti v sledovanom období vzrástli na 17,7 miliardy DKK z vlaňajších 16,4 miliardy DKK.

"Zatiaľ čo vo východnej Európe badať známky zotavovania, na trhu v Severnej Amerike a západnej Európe sú podmienky aj naďalej náročné," konštatoval generálny riaditeľ Jorgen Buhl Rasmussen a upozornil, že pivovar bude musieť pre rast vstupných nákladov zvýšiť ceny piva.

Dodal, že vo východoeurópskom regióne očakáva v záverečnom 4. kvartáli 2010 "výraznejší" pokles zisku ako v rovnakom období minulého roka.

Carlsberg pôsobí v 150 krajinách a vyrába zhruba 300 značiek piva. Väčšinu zisku generuje v západnej Európe, ale keďže tento trh je už pomerne nasýtený, usiluje sa dosiahnuť v strednodobom časovom horizonte rast odbytu v Rusku.

Informovali o tom agentúry Reuters a AP.

Zdroj: TASR.sk

Pivovarské špičky se sešly ve městě piva, v Plzni. Ve dnech 3. - 4. listopadu zde totiž proběhl v pořadí již 35. pivovarsko-sladařský seminář. Zúčastnilo se ho více než 200 odborníků z oboru. Pořadatelem byl tradičně Plzeňský Prazdroj, partnery byly Výzkumný ústav pivovarský a sladařský a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Mezi účastníky samozřejmě nechyběli sládkové českých pivovarů a organizátory potěšila také účast sládků, kteří šíří nebo šířili slávu českého pivovarského řemesla v Asii, Americe a Africe nebo Japonsku. České pivovarníky doplnili zahraniční hosté ze Slovenska. Mezi zahraničními účastníky byli zástupci University Weihenstephan v Mnichově.

Po zahájení, které obstarali vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Hlaváček a starší obchodní sládek Václav Berka, se slova ujala současná první dáma českého pivovarství a laureát Síně slávy českého pivovarství Prof., Ing. Gabriela Basařová DrSc., která pohovořila na téma České pivo v obyčejích lidové tvořivosti a umění.

Další prostor byl vyhrazen zástupcům Svazu pivovarů a sladoven v čele s výkonným ředitelem Janem Veselým s informacemi o Iniciativě zodpovědných pivovarů v České republice, aktuálními domácími tématy i nejčerstvějšími informacemi z evropské pivovarské asociace Brewers of Europe.

A pak už se střídali výzkumní pracovníci a dodavatelé pivovarského zařízení s odborníky přes ječmen, slad i chmel jak z České republiky, tak ze zahraničí. Výzkumníci se soustředili na aktuální témata, která řeší ve svých týmech a naznačili sládkům kterým směrem se ubírat, aby byla zachována současná vynikající pověst českého piva.

Pracovní ráz semináře lze snad nejlépe dokumentovat na výzvě Prof. Ing. Basařové DrSc. zejména mladým pracovníkům oboru: „Nezapomeňte na vaše předchůdce – sládky, kteří léta budovali věhlas českého piva po celém světě. Při každém technologickém kroku a rozhodnutí važte, jak tento věhlas nejen udržet, ale ještě dále rozšířit!“

Zemědělští odborníci a šlechtitelé prezentovali současný stav a vývoj nových odrůd ječmene, které by měly do budoucna pomoci zajistit dostatečné množství českých surovin na výrobu sladu pro vaření piva s ochrannou známkou České pivo.

Podobná tématika zazněla i z úst chmelařů, kteří shrnuli vývoj českého chmelařství za uplynulé období, současný stav i předpokládaný vývoj. Zároveň představili nové odrůdy chmelů, na kterých usilovně pracují a přítomným sládkům představili především jejich pivovarské vlastnosti. Přínosem byl nesporně i pohled výzkumníků z University Weihenstephan v Mnichově tématikou, která se řeší u našich sousedů.

To, že pivovarství je tradiční obor i v době nových výrobních zařízení, potvrzují i slova Václava Berky z Plzeňského Prazdroje. „Cíl, který si vytkli organizátoři 1. Pivovarsko-sladařského semináře už v roce 1958 byl shodný s cílem dnešního 35. Pivovarsko-sladařského semináře. Je to sdílení pivovarských poznatků a odborných oborových informací mezi českými a zahraničními odborníky, předávání zkušeností z oblasti pěstování surovin, výroby sladu, piva a technicko-technologické oblasti. Stejně významným cílem během obou dnů je i neformální výměna názorů a zkušeností mezi sládky, pivovarskými odborníky a dodavateli. A podle reakcí účastníků soudím, že se všechny tyto cíle podařilo naplnit.“

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

"Pivo hnusné, matná pěna, hlídejte si Hajnekena! Přijdou k chuti lepší značky, nebudeš už vařit sračky." A jak tvrdite, že se vam text a melodyje tohoto songu nezaryje pod kožu, tak určitě kecate.

Tuž nebudu vam kecat, všecko vam to prozradim. V ostravskem kraji, kusek pod Hukvaldskym hradem, kaj stary recidyvista Leoš Janaček, obviněny za zneuživani zviřat, obzvlaště lišek, skladal divnu muzyku, se sešlo několik desitek domacich producentu piva.

Tato bohuliba, stale popularnějši činnost proběhla utajeně, bo unyjnim a statnim organum se přiliš nelibi, že si lidi možu robit svoje pivo bez dozoru nadnarodnich monopolu. Take pivo, jehož chuť se neda srovnat s ničim, co produkuju globalizovane pivovary a prodavaju v hytlermarketach, totiž vyjde asi na 1,90Kč za pullitra a vladni uřednici přichazeju o miliardy a nemaju pak co přerozdělovat (rozkradat).

...modři už vědi. Posezeni "Pod splavkem" u stareho hraničniho mosta přes Odru mezi Protektoratem a Rajchem v Polance/Stare Běle je nejlepši misto k zahajeni pivniho dne.

Skinhedum nalevame. Jak by tež ni, když vyčepni je tež naš synek. Naco přebytečne vlasy? Mimochodem, tady se pivo čepuje na čtyřikrat. Kdy ste naposled viděli vic jak deset rozčepovanych piv na vyčepu?

Hukvaldske přirodni pivo. Bez chemickych svinstev. Nemam rad nazev "kvasnicove pivo". Je to blby, hlupy a nesmyslny nazev. Každe pivo musi vykvasit. Bez přeměny cukrů v alkohol pivo nezrobite. A to bez kvasinek nejde.

...nevim, co lidi proti všem těm Gambrinusum, Pilznerum, Hajnekenum, Krušovicam, Radegastum a dalšim pivum z hytlermarketu maju? Vždyť chuti ani vuni nemožu nikomu překažat, ni? Maju vubec chuť?

...no toto až uvidi Kubiška a Srstka, tak je trefi šlak.

...na etyketu sem to nezaostřil...ale ten skinhed v petce je fajny, ni? Abyste se necitili ochuzeni, na etyketě je napis: 1. ŠUMPERSKÝ HRNCOVAR - Desitka

...vite, proč znalci pivo očuchavaju? Bo doma vyrobene pivo voni. To přiznivci europiv možu čuchat jak chcu. Neuciti nic.

Idealni dareček pro chlapy. Domaci pivo se da robit v domacim pivovaru, take male mašince, kera se vam vleze aji do ledničky v panelaku. Kapacita 20 piv tydně. Ale zkušenym domacim vařičum to je malo, a tak to většinu robi v dvaceti až padesatilitrovych kvasnych nadobach. To už pak ale do ledničky nedate a stara vam bude nadavat. Bo jak se pustite do sklepa na obhlidku zrani vašeho piva, těžko se bez okoštovani odchazi pryč... Raz sem takhle opil pulku vesnice, ale to už znate z mojeho staršiho blogu.

..expertni skupina se sjela a sešla aji z velike dalky. Tito synci šlapali tři dni pěšky, aby mohli byt na Hukvaldskem srazu domacich vařiču přitomni. Svaz pivnich turistu šlapal až z Böhmisch Trebau.

...no a tady je prvni živa ukazka, jak take koštovani probihalo.

...porota bedlivym zrakem zkumala každu etyketu...

...gulajšek byl trochu ostřejši, co? Ale fajny!

...konec koncu aji gulajš byl podrobeny detajlnimu pruzkumu...

...fakt neni třa žraci listek se třema stovkama furt tych samych jidel. Tři razy a dost, jak řikala jedna naboženska skupina, co se letos poprve nedostala do parlamentu. Tři jidla bohatě stači. Tvarglovka, gulajšek a poctive klobasky. Že by od Machača z Mořkova?

...aji fešne děvuchy byly, bo rozumna baba poskytne staremu naprostu volnost v otazce piva, sportu, polityky a sexu. Ta, kera neposkytne, pak spadne do kategorije 70% rozvodovost.

...kdyby u každeho zamku a zřiceniny byl jakysik pivovar, tak byzme se mohli zase chlubit, že zme pivnim pupkem světa. Ale nic si nenamluvejme, zatim nejzme. Tuž si dopřejte pohled aspoň na par originalnich pivnich etyket, jake ste asi ještě neviděli. A kdybyste chtěli, možete si zrobit aji to svoje pivo.

...nalada byla fajna a zasněna, jak by tež ni, po vypiti take fajne baterije, pak ale přišel šok.

...do hospody nejdřiv vtrhnul černošsky dyler jedneho nejmenovaneho africkeho spolku okupujiciho prostory pivovaru v Plzni a Nošovicach a nutil přitomnym svuj eurohumus

...a mělo byt huř. Nesnesitelny tlak nadnarodnich molochu nevydržel vlastenec, odporny muž bile rasy, dylera zastřelil a vzal si rukojmiho...

..vrchni byl vystrašeny, ale rukojmim se překvapivě stal starši muž, z něhož se vyklubal Henry Hajneken, kery zde v utajeni pozoroval konkurenci...

...dukazni material je zde. Henry Hajneken byl demaskovan a odhalen...

...a přinucen ochutnat domácí pivo, tajak ho vařil ještě jeho dědek z Amstrdamu

..a tady je triumfalni Piseň Hajnekena. Doporučuju vam neklikat na tento odkaz. Bo jak kliknete, melodyja se vam vecpe do uši a už se ji nezbavite...

...tuž jak nakonec vidite, někdy je třeba aji nasili, abyste lidem ukazali, co je pro ně dobre. Chlopi ze svazu se pustili do tvargli...

...a ja sem zrobil to same. Ve skutečnem světě ale na hodneho teroristu možete čekat tak dluho, až se nedočkate a umřete. Myslete na to, až budete kupovat jakusik divnu, rezavu, hytlermarketovu břečku.

Život je přiliš kratky na to, abyzme pili špatne pivo.

Zdroj: Blog iDnes.cz | Autor: Ladislav Větvička

V prostorách varnsdorfského pivovaru Kocour se v sobotu odehrála historicky první česká přehlídka svrchně kvašených piv. Bylo tu možné ochutnat celkem šedesát druhů piv z domácí i zahraniční produkce.

"Takováto akce v Česku zatím chyběla, proto jsme pozvali minipivovary, které u nás taková piva vyrábí, stejně jako firmy, které k nám tato piva dovážejí," popsal Jan Kočka, spolumajitel varnsdorfského pivovaru, který vyrábí právě i svrchně kvašená piva.

Akce se jmenovala Ale FestivAle. "Chceme naučit lidi, že Ale znamená "ejl", což je právě to svrchně kvašené pivo. U piva je základní dělení na svrchně kvašené a spodně kvašené. Výrobní postup je úplně stejný, ta svrchně kvašená však při kvašení a ležení piva mají vyšší teploty," vysvětlil Kočka.

Svrchně kvašená piva jsou aromatičtější a chuťově výraznější, mnohdy i mnohem víc hořká než ležáky, na které jsme všichni zvyklí a na něž nechceme dát dopustit.

Vaří pivo jako pro královská vojska

"My vaříme například Samuraje, který spadá do kategorie India Pale Ale. To je pivní styl, který se vařil v Anglii pro královská vojska v Indii. A aby vydržel několik měsíců na lodi, musel se víc zhořčit, aby vydržel tu dlouhou cestu," uvedl Kočka s tím, že hořkostí tohoto piva jsou mnozí konzumenti příjemně překvapeni.

Vedení pivovaru chce z festivalu svrchně kvašených piv učinit tradici, příští rok ho chce spojit i s oslavou Haloweenu. Už letos jste tu ale mohli pivo nejen ochutnat, ale také se o něm leccos dozvědět. Výčepní u jednotlivých stánků se rádi rozpovídali o tom, v jakém prostředí jejich pivo vzniká a proč ho vaří.

Specialitou je puškvorcové pivo

"Jsme vysloveně restaurační minipivovar s ročním výstavem kolem 400 hektolitrů. Vaříme klasické české ležáky, k tomu speciály různých typů piva, vždy kvůli nějaké příležitosti, jako jsou třeba Vánoce či Velikonoce. Specialitou naší restaurace je puškvorcové pivo, protože název našeho piva je Velkorybnický hastrman. I podle pohádek o vodnících jsme začali vařit puškvorcové pivo," vysvětlil Luboš Vorel z pivovaru Velký Rybník, který leží nedaleko Karlových Varů.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autorka: Lucie Chlebná | Foto: Iveta Lhotská

Ve sklepě Martina Hromádky, kde jsou desítky lahví a soudků domácího piva, by se každý pivař cítil jako v ráji.

Z pohledu běžného pivaře jsem si dříve myslel, že doma si vaří pivo jen úplní zoufalci nebo podivíni. O jednom z nich jsem kdysi slyšel, na začátku své kariéry, kdy měl hluboko do kapsy, si doma vařil pivo frontman britské kapely Cure Robert Smith. A kdybych nepotkal Martina Hromádku z Mělníka, spojoval bych si domácí vaření piva s podivíny asi dodnes.

„Přijď, budu doma vařit pivo,“ oznámil mi čtyřiatřicetiletý Martin. Takovou zkušenost jsem si nechtěl nechat ujít a v domluvený den jsem netrpělivě zvonil u jeho dveří. Zavedl mě do bytu, jehož kuchyně se změnila v alchymistickou dílu.

Vedle prázdného sudu stály plechovky s různými surovinami, v lednici čekaly pivní kvasinky a v konvici se ohřívala voda. Veškeré nástroje byly umyté a dokonce sterilizované. „To musí být. Kdyby se do piva během kvašení dostalo něco, co tam nepatří, zkazilo by se,“ vysvětlil důvody až přehnané čistoty.

Martin své první pivo uvařil před necelými třemi lety. „Původně jsem chtěl věnovat soupravu na domácí vaření piva tátovi k Vánocům, ale pak jsem si ji pořídil i pro sebe. Chtěl jsem to vyzkoušet. Navíc v hospodách moc velký výběr piv není,“ poznamenal.

Mezitím do sudu nalil koncentrát uvařeného a nachmeleného sladu, který postupně zaléval horkou vodou. Přísně však hlídal teplotu, aby nezničil přidané kvasinky, které budou během procesu kvašení měnit cukr v alkohol. „Tohle pivo bude trochu výjimečné a dražší, pokud bych však dělal obyčejné pivo, mohl bych se dostat i na tři koruny za půllitr. Ale nedělám to proto, abych dosáhl nějakých nízkých nákladů, chci, aby pivo bylo dobré,“ seznámil mě Martin s ekonomickou stránkou domácího pivovaru.

Zanedlouho se kuchyní linula vůně budoucího piva. V sudu se vytvořila charakteristická pěna, uzavřenou nádobu pak Martin přenesl do sklepa, kde bude při stabilní teplotě kvasit. „Můžeš s tím i různě experimentovat ohledně chuti. Sám jsem to dělával, ale nakonec jsem dospěl k závěru, že je lepší, když experimentovat moc nebudu,“ přiznal s úsměvem Martin.

O dva týdny později, kdy se Martin chystal stáčet, jsem se vrátil na místo činu. Tentokrát mě vedl rovnou do sklepa. Na stole stál sud s vykvašeným pivem, na sušáku čekaly vymyté lahve. Nakonec jich naplnil sedmadvacet a navrch ještě pětilitrový soudek. „Týden až čtrnáct dní bude pivo ležet při teplotě, při které kvasilo, aby proběhlo druhé kvašení. Pak to přenesu do studeného sklepa. Čím déle tam bude pivo ležet, tím lépe. Na chuti je to pak znát,“ vysvětlil mi Martin.

A míříme do druhého sklepa, kde jsou na policích vyrovnané desítky lahví a soudků. Každá ze skupin je pečlivě opatřena názvem piva nebo datem výroby. To jsou piva, která čekají na své otevření. Nejeden pivař by se tu cítil jako v ráji...

Zdroj: Mělnický deník.cz | Autor a foto: Vilém Janouš

Štíhlí muži s vypracovanými svaly na břiše mnohem častěji trpí předčasnou ejakulací.

Pokud dámy touží po dlouhé souloži, neměly by vyhledávat atlety s pekáčem buchet na břiše, ale raději zalovit mezi milovníky piva s pěkným bříškem. Podle nové turecké studie totiž pánové s větším bříškem vydrží v posteli déle než ti, kteří mají dokonale plochý pupík.

Experti z Turecka testovali BMI u stovky mužů a zjišťovali, jak dlouho vydrží souložit, než dosáhnou orgasmu. Podle analýzy výsledků pánové s vyšším BMI a výrazně větším bříškem dosahovali orgasmu později a souložit vydrželi déle než ti, kteří měli BMI normální postavy a štíhlý pas.

Zatímco majitelé pivního břichu souložili v průměru 7,3 minuty, muži s atletickou postavou a pevnou břišní stěnou v průměru jen dvě minuty, tedy třikrát méně.

„Štíhlí muži s vypracovanými svaly na břiše mnohem častěji trpí předčasnou ejakulací. Je to způsobeno tím, že muži s tukovou zásobou na břiše mají více ženského pohlavního hormonu estradiolu, který zpomaluje vyvrcholení,“ vysvětlují turečtí experti.

Zdroj: Odhaleno.cz

24. říjen 1910: "Promísili svou krev se zkurvenou krví klerikálů." Takto vystartoval sociálnědemokratický deník Hlas lidu proti politikům, kteří společně s klerikálními poslanci sněmovny připouštěli zvýšení pivní daně čili zdražení piva.

Politicky málo korektní věta v Hlasu lidu odkazovala na rok starý výpad v Lidových novinách, v němž byli klerikálové označeni jako "zkurvená psí krev, která čachruje v této zemi". Před sto lety se totiž na stránkách denního tisku vedl politický boj zbraněmi nejtěžšího kalibru.

Třeste se před hněvem lidu!

O co vlastně šlo? V moravském zemském rozpočtu pro rok 1911 se objevila trhlina v částce 16,5 milionu korun, země navíc za sebou táhla starý dluh ve výši 100 milionů. Většina z poslanců Zemského sněmu v Brně (moravského parlamentu) proto v říjnu 1910 podpořila takzvaný "sanační plán", podle kterého bylo možno velkou část zemského dluhu uhradit zvýšením zemské pivní daně. Proti návrhu stáli jen sociální demokraté, ostatní poslanci, byť se skřípěním zubů, souhlasili se zemským hejtmanem. Morava totiž byla ve vážné finanční krizi.

A sociálnědemokratický tisk dále střílel ostrými. Zde je několik mediálních výpadů:

Hlasujte jen, političtí ničemové, proti zdražení piva. Hlasujte! Ale domů nám nechoďte! Třeste se před hněvem lidu a jeho odplatou!

Páni na nás chtějí krvavé daně!

O spiknutí, o lichvě, o vykořisťování lze dozajista právem mluviti tam, kde se chystá svévolné zdražení lidového nápoje!

Demonstrace pivařů a hostinských

Odhlasujete-li zdražení piva, neodvažujte se nám na oči! Tak nakonec zněla i rezoluce, kterou schválil několikatisícový dav demonstrantů v Přerově, jenž v pondělí 24. října 1910 zaplnil přerovské náměstí. Petice putovala do moravského i říšského parlamentu.

"Půl Přerova dnes demonstrovalo proti zvýšení zemské daně z piva. Bez nadsazování možno říci, že účast všech vrstev na projevu byla obrovská," hlásil z demonstrace reportér Hlasu lidu. Když totiž šlo o pivo, změnila se původně dělnická manifestace v protest všech milovníků pěnivého moku. Na mítinku třeba promluvil i tajemník organizovaných hostinských a kavárníků z brněnského centra tohoto spolku. Za přerovské hospodské i pivaře zase řečnil místní hoteliér Čermák.

Marné to demonstrování. Pivní daň byla stejně zvýšena.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Ivan Motýl

Tři brunetky byly letos úspěšné v soutěži Miss zlatého moku ČR, pořádané tradičně v Žatci.

Páteční finále v městském divadle rozhodlo o tom, že vítězkou se stala třiadvacetiletá Aneta Sychrová z Ústí nad Orlicí, první vicemiss byla vyhlášena osmnáctiletá Martina Karkošová z Velimi u Kolína a druhou vicemiss rovněž osmnáctiletá Michaela Günterová z Prahy.

Vítězka v soutěži zastupovala pivo Suchdolský Jeník, vařené v Praze na České zemědělské univerzitě, druhá dívka Postřižinské pivo z Nymburka a třetí Poddžbánské pivo z Mutějovic u Rakovníka.

Držitelka titulu Miss zlatého moku se před dvěma roky prosadila i v jiné prestižní celostátní soutěži, Česká miss 2008, a patřila mezi dvanáct finalistek.

Miss Zlatého moku je ojedinělý projekt na celém světě; spojuje dívčí krásu s oblibou českého piva a chmele. Každá z dívek předvádí porotě, divákům i veřejnosti v médiích nejen své osobité půvaby, ale zároveň soutěží za značku některého z regionálních českých pivovarů. Pořadatelé Miss zlatého moku mají na projekt zaregistrovanou ochrannou známku. Letos proběhl už šestý ročník této soutěže. Finále se koná vždy v Žatci, který je střediskem českého chmelařství a pivovarnictví.

Zájem o soutěž stoupá i mezi samotnými dívkami v celé ČR. Na samotném počátku letošního ročníku se pořadatelům přihlásilo více než 420 uchazeček; z nich při castingu na jaře vybrali dvanáct finalistek.

Vyvolené dívky v rámci soutěže v září ručně česaly chmel a točily pivo návštěvníkům tradiční žatecké Dočesné – i to byla jedna ze soutěžních disciplín. V samotném divadle na podiu pak předvedly volné disciplíny – například zpěv, herecké etudy, ohňovou show, taneční a sportovní výkony. Nechyběla závěrečná promenáda v plavkách.

Finálový galavečer zpestřili zpěváci Roman Vojtek, Tereza Černochová, žatecké duo Trik, v programu vystoupil i kouzelník a módní vlasové stylistky. Moderátorem byl oblíbený Jan Čenský, který táhnoucí se více než tříhodinový program v závěru vcelku trefně označil slovem maratón.

Návštěvníkům internetových stránek Denik.cz se nejvíce líbila Jana Marešová z Hanušovic na severní Moravě. Soutěžila za tamní pivo Holba. Čtenáři Deníku jí poslali v doplňkové anketě přes jedenáct tisíc hlasů a tato slečna díky tomu vyhrála titul Miss Deník Internet. Jak hlasování skončilo se můžete podívat zde!

Čtenáři tištěných novin zase nejvíce hlasovali pro Moniku Ruprichovou z Turnova, zastupující pivo Svijany. Ve vystřižených kuponech jí zpět do redakce poslali téměř pět stovek hlasů. Monika dostala díky čtenářům titul Miss Sympatie Deník. Ceny oběma slečnám přímo na podiu předala Šárka Zpěváková, zástupkyně ředitele severočeských Deníků, která byla i členkou poroty v hlavní soutěži.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Libor Želinský | Foto: Antonín Svoboda

Druhý ročník pivních slavností přilákal v pátek stovky lidí.

Klasiku i speciály mohou ochutnat návštěvníci slavností piva. Ty se konají v milevském domě kultury v pátek a v sobotu večer.

„Byl jsem tu i loni. Pivo je můj nejoblíbenější nápoj. Teď zrovna piji Poutníka z Pelhřimova,“ řekl v pátek večer dvaadvacetiletý Jindřich Dvořák z Branic, který na druhý ročník pivních slavností přijel se svými přáteli.

Jak s úsměvem doplnil, bude se snažit ochutnat všechny druhy piv. Čekal ho náročný večer. V domě kultury se totiž představilo jedenáct pivovarů především z jižních Čech a Vysočiny s více než dvacet druhy piv. Písecko zastupoval pivovar Platan z Protivína a Pivovarský dvůr Zvíkov.

„Nabízíme čtyři druhy, dva spodně a dva svrchně kvašené. Diametrální rozdíl je v chuti. Spodně kvašená piva jsou klasické ležáky a svrchně, to jsou piva pšeničná. V Německu se jim říká weiβbier nebo weizenbier, tedy bílé pivo nebo pšeničné,“ vysvětlil v pátek večer sládek zvíkovského pivovaru Vladimír Ličman.

Jak na slavnostech řekl Jaroslav Rak, obchodní zástupce pivovaru Platan Protivín, lidé hodně vyhledávají speciály a vracejí se k menším regionálním pivovarům. „Myslím si, že jejich kvalita je na daleko vyšší úrovni než ve velkých pivovarech,“ uvedl obchodní zástupce Platanu Jaroslav Rak.

To, že si lidé rádi připlatí za speciál, potvrzuje Marián Mašek, jehož partnerka v Letech na Písecku provozuje Pivní galerii. „Galerie shromažďuje pivní speciály od českých eventuelně zahraničních pivovarů. Pivní speciály nejdou do maloobchodní sítě, protože jsou pro maloobchodní prodej drahé. Proto se prodávají v galeriích, jako je ta v Letech. U nás lidé mohou ochutnat a koupit si více než osmdesát druhů českých pivních speciálů,“ řekl Marián Mašek.

A co musí splňovat pivo, aby bylo speciálem? „Jedná se o pivo ochucené, eventuálně pivo silnější než třináct stupňů,“ vysvětlil Mašek, který na pivních slavnostech například prodával zázvorové pivo.

Součástí milevských pivních slavností je páteční soutěž v degustaci nebo sobotní výstava sběratelů pivovarských suvenýrů Parkán klubu Tábor.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Písecký deník.cz | Autorka: Klára Černá

Chuť vynikajícího domácího štrůdlu s jablky a ořechy kuchař úplně pohřbil pod hromadou rychle se roztékající sprejové šlehačky.

Páter, Velen, Granát. Nejde o duchovního, hrdinu počítačové hry a zbraň. Když k těmto třem názvům dodáte Ležák a Kvasar, milovníkům zlatavého moku musí být jasné, že jde o názvy piva. Všechny je svým hostům nabízí v Černohorském sklepu přímo v centru Brna pod náměstím Svobody. A kromě toho tam kuchař poctivě připravuje velice chutná jídla. Černohorský sklep je dalším podnikem, který prošel Testem restaurací Brněnského deníku Rovnost.

Do pivnice se pod dlažbu náměstí Svobody schází po příkrém dřevěném schodišti. Hosty vítá nápis s přáním dobré nálady po celý den. Podnik je rozdělen do tří částí – na pivnici, restauraci a salónek. Místnost pivnice, kde je výčepní pult, by ale nutně potřebovala údržbu. Vymalovat, vyspravit opadanou omítku i obouchané rohy.

Jídelní lístek hodnotí šéfkuchař restaurace Šelepka a odborník na zážitkovou gastronomii Ivo Ševčík. „Je v pořádku, přehledně zpracovaný, jídel v něm není moc. Zároveň nabízí dostatek chuťovek k pivu. Což je pro hosty v pivnici důležité,“ říká šéfkuchař. Zarazí se ale u velkých porcí předkrmů. Sto padesát gramů bůčku nebo tři sta gramů brambor je podle Ševčíka pro předkrm zbytečně mnoho. „Beru to ale tak, že si host může dát k pivu jen předkrm a je sytý. A tady s tím počítají. Do pivnice se totiž na tříchodové menu a desert často nechodí,“ dodává Ševčík.

Předkrm proto Ševčík vynechává a v chladném počasí dává přednost polévce. Hovězí vývar je podle něj připraven poctivě z masa, chutná je i zelňačka, kterou pivnice nabízí v denním menu. „Ve vývaru jsou zvláštní široké nudle, nechci tipovat, zda jsou domácí, ale vývar je určitě připraven bez přísad. V zelné polévce jsem našel také vše správně – i klobásku a bobkový list,“ vypočítává klady polévek šéfkuchař.

Při výběru hlavního jídla Ševčík trochu váhá, zda se rozhodnout mezi tradičními českými specialitami, specialitami k pivu nebo si vybrat steak a k němu jednu z nabízených omáček. Steaky nakonec zavrhuje a vrhne se do ochutnání české klasiky – vepřo-knedlo-zela. Druhým testovaným jídlem je Tvarůžková bomba.

Číšník ovšem při servírování druhého chodu udělá školáckou chybu. Talíře pokládá na stůj ještě před tím, než hosté dojí polévku. Naštěstí jsou nahřáté, takže teplotu jídla udrží. Ševčík je ale už podruhé při testu zaskočen množstvím jídla na talíři. Maso, bramborové knedlíky a bílé i červené zelí plní velký talíř. Knedlíky jsou navíc posypány nadrobno rozemletými škvarky. „Výborný nápad a zpestření tohoto tradičního jídla. Chuťově vynikající, maso měkké a šťavnaté, bílé zelí o chlup kyselejší než červené,“ chválí jídlo šéfkuchař.

Tvarůžková bomba je na nudličky nakrájená vepřová kotleta s cibulí, paprikou a klobásou přelita rozpuštěnými tvarůžky. Směs je místy hodně slaná. „Kuchař by měl dávat pozor na to, že sýr může pustit dost soli,“ radí kolegovi Ševčík.

Na závěr oběda si šéfkuchař neodpustí ochutnat desert. A je mile překvapen. Pivnice sice nabízí jen palačinky, pohár a štrúdl, ale štrúdl je opravdu domácí. S jablky i ořechy. „Kuchař ho ale úplně pohřbil pod vrstvou sprejové šlehačky,“ stěžuje si Ševčík a rychle roztékající se bílou hmotu odsouvá na roh talířku.

V závěrečném hodnocení Ševčík nešetří chválou. „Co jsme tu ochutnali, bylo dobré,“ doporučuje šéfkuchař podnik dalším hostům. Ale jen domácím. S anglicky mluvícími turisty se číšnice v Černohorském sklepě domluvit nedokáže a na toaletách se každému hostů ze západu od našich hranic určitě udělá nevolno. Tak zanedbané sociální zařízení jsme při testech restaurací už dlouho neviděli.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Gabriela Peringerová