Levněji to nejde, tvrdí tuzemské pivovary a upouštějí od výroby privátních značek pro obchodní řetězce. Česko tak čím dál víc zaplavuje pivo z Polska.

Do Česka, světové pivní velmoci, se dováží stále více piva. Jeho dovoz roste rekordním tempem.

V období od ledna do konce října letošního roku se do České republiky dovezlo 762 tisíc hektolitrů zlatavého moku, tedy více než dvojnásobek celkových dovozů v loňském roce.

Z toho 430 tisíc hektolitrů pocházelo z Polska. Včera to potvrdil výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Většina dovozu připadá na piva privátních značek obchodních řetězců. Veselý odhaduje, že letošní objem dovozu piva do České republiky přesáhne 850 tisíc hektolitrů.

"Nemá to nic společného s Polskem. Je tam napsáno Vyrobeno v EU," uvedl Veselý. Za celý loňský rok se do Česka dovezlo 319 000 hektolitrů piva ze zahraničí.

České pivovary od výroby pod privátními značkami obchodních řetězců podle Veselého postupně upouštějí.

"Požadavky na pivo jsou takové, že české pivovary už nejsou ochotny pivo za těch cenových relací vyrábět, to znamená s takovou kvalitou," podotkl šéf pivovarnického svazu.

Češi pivo omezují

Tuzemským pivovarům nyní klesá odbyt a pivovarníci očekávají nejvyšší snížení výroby od roku 1989.

Již loni vyrobily pivovary v České republice meziročně o šest procent piva méně. Pro letošní rok dosavadní odhady hovoří minimálně o dvanáctiprocentním poklesu trhu.

Ze statistiky vyplývá, že na poklesu se podílí více snížení domácí poptávky než vývozu piva. Ten za osm měsíců roku klesl o necelých devět procent.

Privátní značky jsou levné

Nabídku výrobků privátních značek, jejichž cena je zpravidla nižší než u značkového zboží, což je v době hospodářské krize konkurenční výhoda, obchodníci rozšiřují.

Řetězce tvrdí, že jejich privátní značky vyjdou levněji, protože je od jednotlivých výrobců nakupují ve větším množství pro několik trhů, na kterých působí. Díky tomu s nimi mohou vyjednat o něco lepší cenu.

Privátní značky obchodních řetězců podle loňského průzkumu pravidelně nakupuje více než polovina Čechů. Je to ale stále méně než například v Maďarsku nebo na Slovensku.

Zdroj: ekonomika iHNed.cz

Osmatřicetiletý Stuart Howe z anglického hrabství Cornwall miluje pivní speciály. Ovšem na trhu jich podle jeho názoru není dost, proto jich sám připravil dvaapadesát.

Každý z nich je přitom výjimečný svou příchutí, které by člověk hledal v pivu jen výjimečně. Stuart totiž uvařil pivo s příchutí ústřic, slaniny ale třeba i vnitřností.

Shlefish Stout neboli silný černý mušlový ležák vyrábí z ústřic, srdcovek a slávek. Barley Tikka Vindaloo zase obsahuje indické koření. Heston Offal Strong Ale, silný ležák s příchutí vnitřností, obsahuje kuřecí játra, ledviny a jehněčí srdíčko.

„Já si docela cením toho, že nebudou chutnat každému a některé z nich jsou docela strašidelné, ale je to zajímavý experiment. Mým oblíbeným je asi pivo s příchutí citrusových plodů. Použil jsem k jeho ochucení kůru ze sedmi různých druhů citrusových plodů, není jich moc, které bych nepoužil,“ tvrdí osmatřicetiletý Stuart, který navíc za pár týdnů představí další speciál s halucinogenními účinky. Ten obsahuje pelyněk a další byliny. Jeho snem je ovšem pivo vařené z krevní plazmy. Tu by ale musel získat z nemocnice.

Zdroj: Bydlení Dáma.cz

Čím více piva čeští muži a ženy vypijí, tím více jsou hrdí na vysokou konzumaci tohoto alkoholického nápoje v České republice. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejněného ve středu.

Hrdost na dlouhodobé prvenství Čechů v žebříčku konzumace piva vyjadřují podle průzkumu dvě pětiny Čechů a přibližně šestina žen. Oproti tomu stud jen při zmínce o českém prvenství mezi pijáky piva jsou hlavním pocitem pro každou čtvrtou ženu a přibližně jednoho muže z deseti.

"Pocity vůči faktu vysoké spotřeby piva se vcelku pochopitelně odvíjí především od skutečnosti, kolik piva sám človek konzumuje. Konkrétně pro muže i ženy platí, že čím více piva pijí, tím spíše jsou na vysokou konzumaci v České republice hrdí. Zatímco u žen pak také opačně platí, že ty s nižší mírou konzumace častěji pociťují stud, u mužů se s menším objemem konzumace spíše zvětšují podíly takových, kteří mají smíšené pocity nebo je jim tato věc zkrátka jedno," vyplývá z průzkumu.

Pohled české veřejnosti na budoucnost českého piva a pivoranictví je dlouhodobě poměrně optimistický, většina obyvatel (65 procent) dokonce soudí, že české pivovary prorazí v zahraniční. O opaku je pak přesvědčeno 18 procent Čechů.

Tři čtvrtiny lidí (74 procent) se také neobávají, že by zahraniční pivo z tuzemského trhu vytlačilo české značky. Pijáci piva přitom českým pivovarům věří více než ti, kteří pivo nepijí.

Zhruba dvě pětiny respondentů (41 procent) pociťují obavy o osud malých pivovarů, naopak nesdílí je přibližně stejně velká skupina (38 procent) populace starší 18 let.

Zdroj: TN.cz | Mediafax

Do varenia piva sa chcú pustiť od apríla budúceho roka v Prievaloch pri Senici. Malý pivovar firmy Dany Bílikovej by mal produkovať okolo 1000 hektolitrov piva za rok. Názov dostane podľa predchádzajúceho mena Prievalov Šandorf. Projekt firmy je v súčasnosti v štádiu posudzovania vplyvov na životné prostredie.

Bude produkovať svetlé, tmavé i polotmavé pivo

Chceme produkovať svetlé, polotmavé a tmavé pivo, uviedla D. Bíliková. Od veľkých pivovarov sa chcú odlišovať ponukou piva s príchuťami, uvažujú nad čučoriedkovou, vanilkovou, kávovou, zázvorovou a canabis. Šandorfský pivovar bude sídliť v pivničných priestoroch, ktoré v súčasnosti rekonštruujú a po nich príde na inštaláciu zariadení. Firma zamestná dvoch sládkov. Okrem pohostinstva priamo v objekte by malo Šandorfské pivo putovať k zákazníkom v KEG sudoch a litrových a pollitrových fľašiach, osloviť chcú najmä región Záhoria. Tu u nás nie je tradícia varenia piva, najbližší pivovar je až za Bielou horou, v 35-kilometrov vzdialenej Trnave, povedala Bíliková, ktorá doteraz s varením piva nemá priamu skúsenosť.

Zdroj: Dnes Atlas.sk | TASR

Mostecký deník a sběratel historických pohlednic Jaroslav Hron připravili volné pokračování seriálu o zaniklých obcích. Dnes pokračujeme virtuální procházkou starým Mostem a jeho průmyslem.

Pivovar ve starém Mostě

Právo vařit pivo mělo královské město Most už od středověku. Udělil mu ho v roce 1273 panovník Přemysl Otakar II. a jeho výroba tehdy patřila mezi přední městské výsady. V téměř dvoukilometrovém obvodu byl dokonce v té době vydán zákaz dalšího vaření piva a všechny místní hostince mohly čepovat jen ve zdejším pivovaru vyrobené pivo. Pivovar v Mostě byl založen již v roce 1470. Poslední známá budova pivovaru byla vystavena v roce 1899. V roce 1902 pivovar již patřil k největším v Čechách. Zaměstnával v té době 95 osob a vyráběl okolo 100.000 hl piva ročně. C. k. místodržitelství v Mostě mu povolilo, aby směl užívat ve svém znaku říšskou (rakouskou) orlici. Pivovar, který převážně vyráběl výčepní pivo, uvedl 10.12.1905 na trh světlý ležák Zlatopramen (Goldquell), vyráběný ze speciálních druhů sladu. Podle bavorského způsobu rovněž vyráběl černé pivo. To bylo z propagačních důvod ů nazváno podle mosteckého "vítěze nad husity" z roku 1421 "Gorenzova várka" (Gorenzbrau). Pivovar dosáhl v letech 1912 až 1913 vrcholu předválečné výroby vyprodukoval celkem 105.843 hl piva. Jeho činnost nakonec byla ukončena odstřelem celého areálu v roce 1972, z čehož vyplývá, že vařil pivo více jak 500 let. Objekt pivovaru stál na okraji Mostu při Žatecké ulici nedaleko Resslových sadů a budovy gymnázia, později průmyslové školy a nakonec dnešního městského muzea. Na demolici a samotnou likvidaci pivovaru bylo třeba 2,5 tun střeliva a 60 tisíc rozbušek.

Zdroj: Mostecký deník.cz | Foto: Jaroslav Hron | Kráceno

České pivovary mají za sebou jeden z nejhorších roků za posledních dvacet let. Spotřeba piva klesla víc než o desetinu a ani vyhlídky na příští rok nejsou veselé. Přesto jsou segmenty, na jejichž růst pivovary sází - nealko, nové obaly a pivo z tanku budou dál růst.

Pivovarníci se shodují, že letošní rok pro ně byl bolestivý. Spotřeba českého piva klesla zhruba o 12 procent. Vinu přikládají především razantnímu zvýšení spotřební daně o 33 procent na začátku roku. "To mělo zásadní dopad na pivovarské odvětví a v kombinaci s ekonomickým poklesem způsobilo zásadní pokles pivního trhu," říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

To potvrzují i zástupci dalších pivovarů. "Letošní rok začal pro pivovarníky špatně, stát se s daní přepočítal, nevybral, co předpokládal, a naopak došlo k propadu. Je to jeden z nejhorších roků za poslední období," dodává Zdeněk Mikulášek, mluvčí pivovaru Bernard.

Nové obaly a chutě

Pivovary se navíc musí vypořádat s poklesem prodeje točeného piva, jehož podíl dlouhodobě klesá, naopak si lidé častěji kupují levnější lahvové pivo domů. Nakonec tak nevypijí tolik jako při posedávání v hospodě.

Pivovarníci se na to snaží reagovat a nabízet nové tvary a velikosti obalů, roste i prodej piva v plastu. "Abychom maximálně využili potenciál trhu, v příštím roce nasadíme do prodeje nové formáty balení jak u světlého ležáku, tak u nealkoholického piva a možná i u dalších produktů," říká Petr Samec z Budějovického Budvaru.

Především pivo balené v plastu kupuje stále víc lidí. "Dnes nejvýrazněji rostoucím segmentem trhu jsou piva v PET lahvích, jejichž tržní podíl již třetím rokem narůstá," říká Pavel Barvík, mluvčí pivovarů Staropramen. Dobře se podle něj prodávají i ležáky.

Naděje na růst si zástupci pivovarů slibují také od nealkoholického piva a nových chutí. "Další produkt s výrazným růstovým potenciálem je nealkoholické pivo. U něho dosahujeme letos zajímavého nárůstu a očekáváme jeho další růst i v roce 2011," dodává Samec.

Hospody kupují tanky

Na speciality sází také Heineken. "Základní potenciál vidíme v prodeji speciálních piv i nealkoholického piva. V letošním roce jsme nabízeli například zelené či dožínkové pivo," uvedla Ludmila Čechová z Heinekenu, kterému patří například Krušovice či Starobrno.

Ačkoli se pivaři z hospod stěhují do svých obýváků, je jedna možnost, jak je na točené pivo přilákat zpět. Jde o pivo z tanku, které stále získává na popularitě.

"Tankové pivo jde bezvadně. Před půl rokem jsem vytočil čtyři tanky za týden, dnes je to už bez problémů osm tanků," říká majitel pražské restaurace U Drahokoupilů Petr Drahokoupil s tím, že právě v nabídce piva z tanků vidí budoucnost pro hospody. "Určitě to jde mnohem lépe než sudové pivo," dodává. Toho si všímá stále víc hospodských a tankovny se objevují mnohem častěji. "V současnosti se blížíme ke zřízení šestisté tankovny. Přibližně desetinu piva, které prodáme v hospodách, tvoří tanky," doplňuje Jiří Mareček.

Další pivovary mají tanky v desítkách hospod a stále zavádějí další. Důvod je prostý. "Spotřebitelé vnímají tankové pivo jako velmi kvalitní a často dají ve svém okolí přednost provozovně, která ho nabízí," vysvětluje Barvík. Aby hospoda či restaurace mohly mít tankovnu, je zapotřebí, aby měly dostatečně velkou výtoč. Přesná kritéria pro výběr vhodných provozoven určují pivovarníci většinou případ od případu. V současné době většina z nich nabízí tanky s objemem pěti a deseti hektolitrů. Někteří ale uvažují i o menších tancích, které by se hodily i do menších hospod a díky tomu by mohly stoupnout prodeje. "Situaci na trhu stále sledujeme a zavedení menších tanků do budoucna nevylučujeme," říká Petr Samec.

Zástupci pivovarů věří, že příští rok pro ně bude úspěšnější než letošní, ačkoli se zdraží energie a projeví se vládní škrty. "Přesto předpokládáme, že pokles českého pivovarnického průmyslu by se měl zastavit, a pokud se vydaří počasí, mohl by přijít i velmi mírný růst," předpokládá Petr Samec. Podobně odhadují vývoj v příštím roce i další. "Neočekáváme tak velký propad trhu jako letos," říká Barvík s tím, že pokles spotřeby piva by měl být nejvýše do pěti procent.

Zdroj: Byznys Lidovky.cz | Autorka: Pavla Francová | Foto: Tomáš Krist

Jana Hajníková, současná výrobní ředitelka pivovaru Bernard, zasvětila celý svůj život pivu. Po přijetí nabídky rozjet pivovar v Japonsku zůstala sama v zahraničí déle, než si dokázala v prvním, poměrně těžkém půlroce představit.

Jak jste se do tohoto oboru vlastně dostala? Od kdy v něm pracujete?

Začalo to po vysoké škole, kde jsem studovala kvasné procesy. Hned po studiu jsem nastoupila do ostravského pivovaru, kde jsem se řemeslo naučila a pracovala tam jako šéfka kvality.

Potom, co jsem rozjížděla pivovar v Hlučíně, jsem dostala nabídku práce v Japonsku. Úkolem mělo být rozjet tam pivovar s českým pivem.

Co si pod tím slůvkem „rozjet“ máme představit?

Znamená to, že oni mají technologii, a někdo je musí naučit, jak to samotné pivo vyrobit. Tou osobou jsem měla být právě já.

Nabídku jste tedy přijala?

Ano, ale bylo nutné zjistit, zda nebude vadit, že jsem žena. Kultura je tam jiná. Nakonec v tom problém nebyl, takže jsem odletěla. Původní záměr byl zůstat jeden rok. Nakonec z toho byly čtyři roky. První půlrok byl ale hodně těžký. Neměla jsem s kým promluvit, nebyla tam ani žádná evropská komunita lidí. Tehdy se mi hodně stýskalo po domově.

Po čtyřech letech jste se tedy vrátila do Čech?

Ne, nevrátila. Dostala jsem ještě jednu nabídku rozjet pivovar v Manille na Filipínách. Přijala jsem ji a zůstala zde dva roky.

Takže díky vám existuje další místo, kde si mohou pochutnávat na českém pivu…Co chuť piva, pokud ho připravujete, dá se „vaše autorství“ nějak poznat?

To asi ne, pivo musí být zkrátka dobré, musí chutnat, dobře se prodávat. Záleží také na lidech. V Čechách jsme zvyklí na hodně hořká piva, která by v Japonsku tolik nechutnala. Musí se to přizpůsobit.

Když poslouchám váš příběh, musím říci, že jste měla odvahu! Znáte nějakou jinou ženu, která pracuje v tomto oboru?

Samozřejmě, ženy se v této profesi objevují, několik ji znám. Ale ženu, která jako já samostatně pracovala v zahraničí, to neznám. Taková, myslím, není.

Jak jste to měla s autoritou jako žena?

Neměla jsem s tím problém, lidé mě poslouchali. Naučila jsem je všechno, co bylo třeba k tomu, aby pak mohli fungovat samostatně.

Omezovalo vás někdy to, že jste žena?

To si neuvědomuji. Ale překážkou je určitě to, že vám někdy nestačí fyzické síly. S plnou padesátkou sudem nehnete. Jinak žádné omezení nevidím.

Setkala jste se někdy s opovržením „žena a pivo“?, ať už v například v restauraci, nebo v rámci práce?

V restauraci si dám pivo s jistou samozřejmostí a vůbec nepřemýšlím, jak to vidí druzí. Nevnímám to, o to jsem svobodnější.

Ve svém oboru jsem se s tímto nesetkala, ale zažila jsem to párkrát na prohlídkách, když provázím návštěvníky pivovarem. To se dá zaslechnout: „Cože, ženská?“

A jedna ještě jedna otázka na závěr. Když pivo, tak jaké? Máte nějaké oblíbené?

Já ta piva nerozlišuji. Nemám jedno oblíbené. Záměrně si kupuji stále jiné značky, abych ty chutě mohla porovnat. Nemůžu pít pořád stejné pivo, to bych otupěla. Také záleží, kde zrovna jsem, ráda ochutnávám místní piva.

Zdroj: Žena In.cz | Autorka: Linda Wimmerová

Historie pivovarů na území dnešní Karviné se začala psát v roce 1447, kdy udělil těšínský kníže Bolek měšťanům ve Fryštátě právo vařit pivo.

Původní pivovar přiléhal k radnici a byl zničen při požáru města v roce 1781. Místo něho se postavil v Pivovarské ulici v první polovině dvacátých let 19. století Městský pivovar. Jeho součástí byly kromě šenkovní místnosti také velké podzemní prostory, táhnoucí se až pod dnešní Masarykovo náměstí.

Výroba zlatavého moku skončila 1. května 1876. Uvolněné prostory si pronajal a později odkoupil Jan hrabě Larisch-Mönnich ke skladování piva ze svého podniku v tehdejší Karviné. Hostinec, ale zůstal v provozu. Podávalo se karvinské pivo, teplá a studená jídla i nealkoholické nápoje.

Budova v dalších letech byla několikrát upravována. Zachovala si však zajímavou místnost pro výčep piva, zvanou Na bečkách. Po období 1. republiky provoz spravoval Josef Baron, pod jehož jménem je také dnes restaurace známá.

Bezprostředně po 2. světové válce zabral prostory Svaz české mládeže. V říjnu 1952 se staly novým vlastníkem Ostravsko-karvinské doly. O pět let později Restaurace a jídelny se sídlem v Českém Těšíně. Po roce 1989 přešla restaurace opět do soukromých rukou. Obnova staré pivovarské tradice se v Karviné v roce 1992 nezdařila.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Havířovský deník.cz | Autor: Josef Pintér

Poškození jater může vzniknout z mnoha příčin. Pravidlem však je, že jim nesvědčí alkohol. Proto milovníkům piva dává naději pivo bez obsahu alkoholu, které si ponechává zdraví prospěšné vlastnosti tohoto nápoje a zároveň neobsahuje škodlivý alkohol.

Zrádné názvy

Nealkoholické pivo neznamená, že je nápoj zcela bez obsahu alkoholu. Pivo s tímto označením totiž ve skutečnosti obsahuje méně než 0,5 % alkoholu (nikoli tedy žádný alkohol, jak by se zdálo). Takzvaná piva se sníženým obsahem alkoholu obsahují méně než 1 % alkoholu. Existují také dia piva pro lidi s cukrovkou, která obsahují naopak více alkoholu než piva běžná, proto jsou zcela nevhodná pro řidiče a pacienty s nemocemi jater.

Blahodárné i bez alkoholu

Nejeden milovník piva zná mnohé léčivé účinky zlatavého moku: je to bohatý zdroj vitamínů, minerálů, vody, zlepšuje trávení, snižuje riziko nemocí srdce a cév, také rakoviny střeva, prsu a dělohy. Naopak špatně působí alkoholické pivo na játra, slinivku a mozek.

Nealko pivo jako ideální řešení?

Obliba nealko piva v České republice stoupla za posledních 10 let šestkrát.

Nealko pivo je vhodné nejen pro řidiče a sportovce, ale i přijatelnou náhradou pro lidi trpící jaterními nemocemi. I nealko pivo s mírou! Lidé s jaterním onemocněním mají oproti zdravým lidem zmenšenou schopnost odbourávat alkohol. Výzkum, který ani po vypití 4 nealko piv po sobě u zdravých lidí neprokázal alkohol v krvi, nemusí platit u osob s poškozenými játry. V jiném výzkumu bylo prokázáno, že nemocná játra jsou náchylnější k poškození alkoholem, než když je tento orgán zdravý. Znamená to, že nealko pivo, nezávadné svým malým množstvím alkoholu pro zdravá játra, může být hrozbou pro játra nemocná. Proto by v těchto případech i pití nealko piva mělo být omezené, zhruba na 1–2 nealko piva za den.

Zdroj: Fifty fifty.cz

Studenti Střední odborné školy pro ochranu a tvorbu životního prostředí ve Veselí nad Lužnicí získají unikátní učební pomůcku. Od příštího školního roku se budou učit ve vlastním minipivovaru. Na zlatém moku, který sami vyrobí, si však skoro nikdo nepochutná.

Pivovar vznikne přímo v budově školy. Na jednu várku v něm studenti uvaří 50 litrů nefiltrovaného piva.

"Bude to pivo pouze pro školní účely – v minipivovaru se ho budou učit vařit žáci maturitního oboru technologie potravin," uvedl ředitel školy Ladislav Honsa.

Veselská ekologická škola se bude moci pochlubit vlastním minipivovarem jako první střední škola na jihu Čech. V prvním patře její budovy jen pár metrů od ředitelny vyroste malá kopie klasického pivovaru s kompletním vybavením, vlastní varnou i chladírnou.

Novinka, za jejíž pořízení škola zaplatí okolo 1,5 milionu korun, by měla být dokončena do letních prázdnin tak, aby první žáci mohli v minipivovaru začít s cvičeními už od září.

Studenty bude vyučovat bývalý sládek

Už od září tak budou studenti prvního, druhého a třetího ročníku absolvovat cvičení v minipivovaru, ale velké, třeba čtrnáctidenní praxe, je čekají v klasických pivovarech.

V minipivovaru bude studenty učit Ivan Dufek, který působil jako vrchní sládek v třeboňském pivovaru Regent.

"Na programu budou nejen typické české ležáky, speciální piva, výčepní piva, ale i pivo pšeničné, ovocné a další druhy," popsal Dufek.

Na školním pivu si ale téměř nikdo nepochutná. Žáci se na něm budou učit dělat v laboratořích chemickou a mikrobiologickou analýzu i správnou degustaci.

Žáci druhého ročníku budou předvádět degustaci i hodnocení jihočeských značek už při pátečním Dnu otevřených dveří veselské ekologické školy od 14 do 17 hodin.

Zdroj: Budějovice iDnes.cz | Autorka: Ludmila Mlsová

Pivo patrí skôr k letu. U nás síce teraz nie sú horúčavy, aby sme dostali chuť na dobré vychladené pivo, niekde inde sú však takéto chúťky oprávnené. Tam, kde je teplo. Napríklad v Egypte. Pivní fajnšmekri možno pokrútia nosom - pivo a Egypt? Pravdou však je, že pivo pili starí Egypťania už pred vyše 4.000 rokmi a stále ho považujú za svoj národný nápoj. Pivo malo v starom Egypte veľmi dôležitú úlohu, Egypťania verili, že pivo je boží dar, používali ho v medicíne a dokonca ho dávali do hrobov mŕtvych. Za to, že dnes poznáme receptúru piva zo starého Egypta, vďačíme pritom poľským archeológom. Po stopách staroegyptského piva sa priamo na mieste, čiže v Egypte, vybrala aj Zuzana Kohútková.

Pivo je po vode a čaji najpopulárnejší nápoj na svete. Výraz "pivo" pochádza so staroslovianskeho slova, ktoré označovalo nápoj - pivo, pitivo. Ale korene piva, ako ho poznám dnes, siahajú stovky až tisíce rokov pred naším letopočtom.

Prvé pivné stopy zanechala stará sumerská civilizácia, okolo roku 4.000 pred naším letopočtom. V ich umení pokračovali Babylonci, ktorí varili pivo z jačmeňa, pšenice a špaldy. Význam piva v babylonskej kultúre dokazuje aj Chamurapiho zákonník - až štyri paragrafy sa viažu k pivnej téme.

Pivo bolo veľmi dôležité aj v ďalšej rozvinutej civilizácii - v starovekom Egypte. Spolu s chlebom bolo pivo základným komponentom stravy a jedným z najdôležitejších darov, ktoré Egypťania dávali mŕtvym do hrobu. Vojaci aj robotníci dostávali prídely chleba a piva - a úradné normy určovali ich nevyhnutné minimum pre ľudskú existenciu.

Tento národný nápoj Egypťania produkovali z jačmeňa, pšenice a z datlí. To datľové sa pripravovalo vo veľkej mise, kde sa rozmrvilo polosurové cesto a zalievalo sa sladkastou datľovou tekutinou. Po fermentácii zlievali toto pivo do džbánov. Muselo sa však hneď vypiť, ak sa totiž dlho skladovalo, zhorklo.

V Egypte je aj najstarší pivovar, aký sa archeológom podarilo objaviť! Pochádza z roku 3.700 pred naším letopočtom a stál v Hornom Egypte v Hierankopolise.

Vieme dokonca aj výrobný postup staroegyptského piva! A vďačíme za to poľským archeológom. Poľská expedícia, ktorú riadi Jagelonská univerzita v Krakove a archeologické múzeum v Poznani, báda už vyše 12 rokov vykopávky na jednom z najdôležitejších archeologických centier v Egypte - v Tell el-Farha, na východnej delte Nílu.

Práve poľskí archeológovia urobili jeden z najsenzačnejších objavov - asi 120 kilometrov severovýchodne od Káhiry našli najstaršie pivovarské centrum. Pochádza z rokov asi 3.500 až 3.350 pred naším letopočtom, pričom na jednom mieste je sústredených až 6 pivovarov. V čase jedného procesu kvasenia bolo možné získať niekoľko stoviek litrov piva - čo bolo pred tisíckami rokov určite závratné množstvo!

To však nie je všetko! Vďaka šťastnej súhre náhod poľskí archeológovia odhalili dokonca technológiu výroby staroegyptského piva. Tá šťastná zhoda okolností pre archeológov i pre nás však bola pre starých Egypťanov pohroma a skazená várka. Keďže produkciu pokazili a pivo pripálili, archeológovia našli zmineralizované hrudy, výsledok tohto pokazeného procesu, na základe čoho jednoducho zistili výrobný postup.

Ukázalo sa, že egyptské pivo bolo zdravšie, než voda z Nílu a tiež veľmi kalorické. Bol to všedný, každému dostupný hustý nápoj s nízkym obsahom alkoholu - poldruha až dva a pol percenta. Podľa archeológov to "ich" pivo sa vyrábalo z dvoch rozlične pripravovaných porcií obilia - zo pšenice a hrubo zomletého jačmeňa. Prvú porciu zohrievali do vysokej teploty a potom zmiešali s čerstvou porciou z jačmeňa. Kvasenie trvalo dva týždne a obilie dodávalo pivu trpkastú chuť, ktorú zmierňovali sladom z papyrusových plodov.

A na záver ešte niekoľko zaujímavostí o egyptskom pive. Starí Egypťania verili, že pivo je darom od boha Ozirisa a používali ho aj pri liečení. Pivo bolo mimoriadne obľúbeným nápojom počas hrania senetu - senet je najstaršia známa dosková hra, ktorá pochádza práve z Egyptu a odhaduje sa, že je taká stará, ako aj egyptské pivo - čiže spred 3.500 roku pred naším letopočtom.

Pivo v starom Egypte označoval špeciálny hieroglyf, bol to jeden z najdôležitejších darov mŕtvemu do hrobu. Najpopulárnejšie egyptské pivo sa nazývalo "zythum" - bolo to pivo s dodatkom datľového sirupu a bolo veľmi silné, s obsahom alkoholu 10 až 15 percent a mohli ho piť výlučne muži.

Zdroj: Rozhlas.sk | Autorka: Zuzana Kohútková

V Česku se začíná stále více objevovat pivo balené v plastové lahvi. Obzvláště v létě, jak praví reklamní kampaně, je velká plastová lahev oblíbenou součástí pikniků nebo pobytu v přírodě. Jak se tento segment vyvíjí a bude se pivo v budoucnosti stáčet stále více do plastu? A je vlastně více ekologičtější půllitrový skleněný obal nebo třikrát větší PET lahev?

První plastové lahve na pivo se na českém trhu objevily před zhruba deseti lety. Velký boom ale začal až loni. V dubnu 2009 totiž začala stáčet pivo do PET-lahví společnost Heineken Česká republika a novinku podpořila rozsáhlou reklamou. „Jako první přišly v dubnu loňského roku s pivem ve speciálních plastových lahvích značky Zlatopramen a Starobrno,“ řekla za společnost Heineken její tisková mluvčí Kateřina Eliášová. Nový obal a větší obsah si také díky marketingové podpoře brzy získaly oblibu. Před Vánocemi minulého roku vstoupila na trh také značka Březňák patřící Heinekenu s dvoulitrovým plastovým obalem. „Za první rok od uvedení na českém trhu se podařilo prodat 323 000 hektolitrů piv značek Zlatopramen, Starobrno a Březňák v unikátních plastových obalech,“ řekla Eliášová pro Ekolist.

„Český pivní trh se zdá být velice konzervativní a jistá nejistota uvedení piva ve speciálních plastových obalech samozřejmě provázela, což je však běžné u každé inovace,“ vzpomíná Eliášová a dodává, že společnost měla k dispozici různé průzkumy ukazující na oblibu plastových lahví. A jaké jsou podle Eliášová důvody úspěchu? „Nový obal nabídl našim spotřebitelům větší komfort. Objem piva je třikrát až čtyřikrát větší než u běžné láhve, balení se snadno nese, láhev je lehká a nerozbitná.“

Budvar plast nechce

„Plast nepoužíváme, protože se domníváme, že plastové láhve nejsou z marketingového pohledu vhodným obalem pro prémiovou značku piva, jakou je Budweiser Budvar. Navíc nejsou v českých podmínkách tradiční a náš pivovar na tradičních hodnotách do značné míry staví,“ říká PR manažer Budějovického Budvaru Petr Samec. Připouští, že o obalu nakonec rozhoduje zájem zákazníků, ale další rok až dva se Budvar v plastových obalech pravděpodobně prodávat nebude. „O zavedení plastových obalů v tuto chvíli neuvažujeme,“ říká rozhodně Samec pro Ekolist.

Další čeští výrobci - Přerovský pivovar Zubr, podobně jako Staropramen a Pivovar Nová Paka nabízí plastové lahve o objemu 1,5 litrů již 10 let. „I přesto, že jsme v této oblasti průkopníky, vnímáme toto balení jako doplňkové, které přináší spotřebiteli možnost volby podle individuálních preferencí,“ uvedla pro Ekolist Hana Matulová z pivovaru Zubr a dodala: „V našem případě se jedná o stabilní poptávku. Je ale třeba uvést, že tento obal nijak výrazně nepropagujeme, protože naší prioritou stále zůstávají klasické obaly - tedy sklo a sudy.“ Jako výhody jmenuje nevratnost obalů, nižší cenu a možnost opakovaného uzavření.

Zelený obal? Sklo vede

Jaký obal pro pivo je tedy šetrnější? „Při ideálním fungování sběru a třídění odpadu má Maxilahev šanci skleněné lahve v tomto ohledu porazit. Již nyní mají Maxilahve při posuzování vlivu na životní prostředí řadu nesporných předností. Materiál, který používáme k jejich výrobě je plně recyklovatelný, životní prostředí je ušetřeno díky snížené zátěži na dopravu, není třeba je vymývat, což je náročné na vodní hospodářství,“ vypočítává Eliášová hlavní přednosti plastových lahví na pivo a dodává, že ekologičnost PET lahví na pivo se vlivem recyklace projeví až za několik let. Zástupce Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý si myslí, že více ekologické jsou skleněné lahve. „Studie ukazují, že vratné skleněné obaly jsou nejlepší z hlediska ochrany životního prostředí,“ uvedl pro Ekolist.

Ekologickou zátěž můžeme hodnotit podle energetické náročnosti na výrobu a poté podle množství odpadů, které z lahví vzniká. K nákladům na výrobu v Heinekenu Eliášová říká: „Nejdražší je samozřejmě výroba plechového obalu, který je také nejméně ekologický. Cenové náklady na výrobu skleněné a plastové láhve jsou podobné. Pohybují se přibližně na 80% nákladů za plechovku.“ ZUBR se podle Matulové plní do PET lahví, které jsou plně recyklovatelné a životní prostředí tedy zatěžují jen minimálně. V nákupních cenách se PET lahev o objemu 1,5 litru dostává pod tři koruny a u skleněné lahve jsou to zhruba 3 Kč, řekla Matulová. Dá se tedy říct, že díky použitým surovinám je obal z plastu více než třikrát levnější.

„Podle studie hodnotící dopady na životní prostředí spojené s používáním jednotlivých druhů nápojových obalů vyplývá, že nápojové kartony, spolu s vratnými skleněnými lahvemi mají relativně nejmenší měrný (tj. na stejný objem obaleného nápoje) dopad na životní prostředí ze všech posuzovaných nápojových obalů. Jako obaly s nejvyšším dopadem na životní prostředí jsou hodnoceny hliníkové plechovky a jednorázové skleněné lahve. To je způsobené zejména vysokou spotřebou energie potřebnou k jejich výrobě. PET lahve jsou přibližně „uprostřed“ této environmentální škály,“ řekl pro Ekolist Ladislav Trylč z odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ČR. Dodal však, že podle zmíněné studie jsou obecně obaly větších objemů při použití stejného materiálu spojeny s nižšími dopady na životní prostředí než obaly menších objemů, nicméně existují i výjimky z tohoto „pravidla“.

Podle Trylče lze porovnat oba obalové systémy na základě energie spotřebované v rámci celého životního cyklu těchto obalů (těžba suroviny, výroba obalu, distribuce a odstranění odpadu). Pro výrobu a distribuci 1000 l nápoje prostřednictvím 1,5 l PET lahví je zapotřebí 4062 megajoulů (MJ), zatímco pro stejný objem nápoje distribuovaný ve vratných lahvích o objemu 0,5 l je to 3241 MJ. Při přepočtu na láhev je tedy použití jedné 1,5 l „petky“ spojeno se spotřebou 6,1 MJ, zatímco u 0,5 l vratné lahve je to 1,6 MJ. S životním cyklem vratných skleněných obalů je tedy, ve srovnání s PET lahvemi, spojena nižší energetická bilance. Z tohoto důvodu tyto obaly také méně zatěžují životní prostředí skleníkovými plyny, látkami poškozujícími ozonovou vrstvu nebo látkami způsobujícími acidifikaci a prostředí, informoval Trylč o výsledcích studie životního cyklu (LCA) nápojových obalů.

Plastové lahve naopak dosahují lepších výsledků v rámci indikátorů „tvorba fotooxidantů“ nebo „eutrofizace“, a také je s nimi paradoxně spojena nižší produkce odpadů. Při přepočtu lze podle Trylče říci, že v rámci životního cyklu PET lahve o objemu 1,5 litru vzniknou 3 gramy nebezpečného odpadu a 60 gramů odpadu ostatního, zatímco v případě tří skleněných lahví o objemu půl litru je to 6 gramů odpadu nebezpečného a 85 gramů ostatního odpadu. Tato skutečnost je způsobena zejména vyšší hmotností skla jako obalového materiálu, a náročností procesu těžby sklářských surovin. Pokud ale zvážíme, že skleněné lahve jsou zálohované a spotřebitelé jsou tak motivováni vracet je zpět do obchodů, zatímco sběr PET lahví probíhá na základě dobrovolnosti, je zřejmé, že je zde vyšší pravděpodobnost, že právě jednocestné PET lahve budou končit bez dalšího využití ve směsném odpadu nebo v horším případě pohozené v přírodě.

Zajímavá je i spotřeba vody na oba druhy obalů. Podle Trylče vyšly hodnoty prakticky stejné pro oba typy. „Nelze tedy říci, že v důsledku nutnosti vymývání skleněných vratných lahví je životní cyklus tohoto obalu spojen s nadměrnou spotřebou vody. Výsledek je v podstatě logický, neboť v rámci recyklace PET lahví je zase nutné zajistit čistotu odpadního resp. recyklovaného PETu,“ vysvětluje Ekolistu odborník na obaly, a říká, že k propírání tzv. PET flakes se používá právě značné množství vody. Další voda se používá i pro vyplachování nových čerstvě "vyfouklých" lahví před jejich naplněním.

Nahradí plast skleněné lahve?

Ačkoliv Eliášová neočekává, že by plastové lahve vytlačili tradiční skleněné, plechovky při speciálních příležitostech nahradit mohou. „Jmenovitě to jsou aktivity ve venkovním prostředí, jakými jsou pikniky, rybaření, výlety do hor a mnoho dalších.“ Bohužel, pivo v plastových lahví si oblíbili také vodáci a často může za tragické události. „Pití alkoholu na vodě je docela velký problém,“ říká vodák Petr Ptáček, ale zároveň dodává: „To, že je PET pivo vodáky využíváno je asi zřejmé, nicméně bych si nedovolil tvrdit, že počet PET lahví je odlišný od jiné outdoorově zaměřené skupiny.“

Samec si myslí, že boom plastových lahví je pouze dočasný a vytlačení skleněných lahví tedy nehrozí. „Ani víno v plastu se u nás nijak výrazně neprosadilo. Zákazníci u nás zatím vnímají plast jako obal vhodný spíše pro vodu nebo limonády, ale nikoliv pro alkoholické nápoje. Nárůst piva v plastu je nyní způsoben efektem novinky, souběžnými masivními reklamními kampaněmi několika výrobců a také příznivou cenou,“ uvedl pro Ekolist Samec.

„Očekáváme, že obliba speciálních pivních plastových obalů bude ještě nadále vzrůstat. V minulém roce tento mladý obalový segment pivního trhu vzrostl o 45% proti předcházejícímu roku. Je možné, že v budoucnu se dostaneme do situace, kdy se bude prodávat stejné množství plastových a skleněných lahví,“ myslí si Eliášová. „Pokud se podaří masově vyrábět vratné plastové obaly za cenu srovnatelnou se sklem, mohou vytlačit skleněné lahve,“ říká Veselý a svůj názor, jenž počítá s vratnými PET lahvemi, podporuje čísly. „Index spotřeby piva v plastu za první pololetí 2010 přesáhl 336%.“ uvádí Veselý vysoké číslo.

Zdroj: Ekolist.cz | Autor: Martin Singr | Kráceno

Pravnuk světoznámého spisovatele Jaroslava Haška chce vrátit Lipnici nad Sázavou, kterou Hašek proslavil, její vlastní pivo. To se v městečku se starobylým hradem na kopci nevaří už dlouhá desetiletí. Právo vařit pivo přitom Lipnice dostala už před 740 lety.

„Chtěl bych zřídit ve sklepích naší restaurace minipivovar, který by vařil speciální pivo jen pro naši hospodu,“ říká Haškův pravnuk Martin, provozní v rodinném hostinci U České koruny.

Úprava sklepení by podle něj vyšla zhruba na dva miliony. „Nebude to pro výdělek, ale pro radost. Chtěli bychom minipivovarem posunout naši hospodu někam dál,“ říká. Už teď Hašek testuje, zda by návštěvníci restaurace měli o specialitu zájem – prodává tam Haškův ležák, který mu však dodává nedaleký humpolecký pivovar Bernard. Ačkoliv je pivo určené jen pro jednu hospodu, jde velice dobře na odbyt.

Hostinec U České koruny je přímo spjatý se spisovatelem Jaroslavem Haškem. Milovník piva právě tady napsal velkou část Švejka, který jeho i českou literaturu proslavil po celém světě. Haškův vnuk Richard hostinec zrekonstruoval a už přes deset let ho provozuje.

Na Lipnici jezdí turisté hlavně kvůli zřícenině hradu, který je jednou z dominant Havlíčkobrodska. Láká je však také dodnes zachovalá Haškova světnice.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Nárůst konkurence, tlak na rozpětí cen díky vyšším nákladům na suroviny, přísnější právní předpisy pro nakládání s křemelinou a odpadními vodami a tendence zřetelného rozlišování výrobků při udržení marží - to je jen několik výzev, kterým musí čelit pivovary prakticky v každé geografické oblasti. Proto pivovary usilují o změnu své investiční filozofie a optimalizaci v oblasti úspor.

Funkční trvale udržitelný pivovarský koncept byl realizován jak v Belgii, tak i v Číně. V tomto konceptu je, na základě přesně evidovaných záznamů, stanovena spotřeba energie a vody a tak se v této době stávají tyto pivovarské provozy nejvíce „zelenými“. Pevně skloubený a ucelený chytře řešený návrh napomáhá snížit jak energii na jeho sestavení, tak i uhlíkovou stopu na nepatrné minimum. Sofistikované použití čistých výrobních technologií, stejně tak jako membránové filtrace piva a regenerace piva z přebytku kvasnic, umožňuje pivovarníkům minimalizovat pevný odpad, spotřebu energií a ztráty extraktu. Vše je přizpůsobené k optimálním hodnotám, přičemž samozřejmě není na posledním místě výtečně chutnající pivo.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

S jakou vůní máme spojeny Vánoce? Tuto otázku si zřejmě položil sládek Marek Pietoň, který připravil pro letošní adventní čas Vánoční vanilkové pivo. Jedná se o další ležák z řady pivních speciálů, se kterými se v rámci svého projektu

Pivo Franc objevil v našem regionu poprvé letos v létě.

V místních restauracích a hospodách si už štamgasti zvykli na neobvyklé chutě jeho piv, které postupně popijí v rámci Lunárního pitného režimu. Nechybí mezi nimi švestkové, višňové, pomerančové a ani zázvorové pivo. Nově k nim tedy od prosince přibylo vanilkové pivo, které je však určené jen pro dny, které předcházejí nejkrásnějším svátkům v roce.

A co dalšího chystá bývalý vrchní sládek kozlovického a štramberského minipivovaru? Zastihli jsme jej při přípravě první limitované edice piva v láhvích. Jeho vanilkový speciál bude k dostání v internetovém obchodě ve třetinkovém balení a každá etiketa bude očíslovaná a podepsaná samotným sládkem.

Část z výtěžku této série poputuje na dobročinné účely.

„Vánoce jsou přece svátky, kdy máme myslet také na druhé,“ říká Marek Pietoň. „Naplnili jsme jen sto kusů láhví a jedná se spíše o sběratelskou raritu. Ještě nemáme nasmlouvané

distribuční společnosti a tak bude naše pivo k dostání jen na Internetu. Řekli jsme si, když už Vánoční, tak tedy se vším všudy,“ dodává a podepisuje stou výroční etiketu piva, které bude vydraženo pro účely UNESCO.

A nám nezbývá než se těšit na další řízný ležák, který ovoní mrazivé večery svou příjemnou vůní.

Zdroj: Pivo Franc

Silná piva budou zatížena větší daní už od podzimu 2011. Spotřeba alkoholu klesla v zemi za posledních pět let o 13 procent.

Alkoholiky přesvědčí vysoká cena oblíbeného nápoje daleko spíš než sáhodlouhé vysvětlování lékařských kapacit, usoudili Britové.

Rozhodli se proto nekompromisně zatížit silné pivní speciály vysokou daní. Naopak jen slabě alkoholická piva budou daňově zvýhodněna.

Řečeno čísly: většímu zdanění podlehnou piva nad hranicí 7,5 %, zvýhodněna budou piva slabší než 2,8 procenta.

O kolik přesně bude daň u silných piv zvýšena, zatím ministr financí George Osborne neuvedl. Vládní mluvčí včera pouze potvrdil listu Guardian, že zdražení bude dostatečně razantní, aby odradilo těžké pijáky od konzumace silných pivních značek. "Naším záměrem bylo ovlivnit pozitivně chování těchto lidí," řekl mluvčí.

Britská vládní koalice konzervativců a liberálů se přiklonila k vyšší dani na základě doporučení expertních skupin, které se dlouhodobě zabývají problematickými skupinami, které holdují alkoholu. "Je skandální, že průměrná délka života u těžkých alkoholiků činí nějakých 40 let," prohlásil profesor Steve Field, který stál v čele expertní skupiny.

Vzdor obecným představám, které sugerují skupiny opilých britských mladíků po celé Evropě, celková spotřeba alkoholu v zemi posledních pět let vytrvale klesá. Postupně se snížila o plných 13 procent. Jen loni se snížila konzumace alkoholu o šest procent proti roku 2008, což bylo nejvýznamnější meziroční snížení od roku 1948.

Zdravotníci doufají, že trend bude pokračovat. Stále zůstává 31 procent žen a 39 procent mužů, kteří pijí víc, než je doporučovaná denní dávka alkoholu. Zdravotnické služby doporučují maximální denní konzumaci tří až čtyř jednotek alkoholu u mužů a dvou až tří u žen. Jedna jednotka odpovídá 25 mililitrům alkoholického nápoje s obsahem 40 procent.

Vláda zdůrazňuje, že tažení proti alkoholu bude pokračovat. Vycházejí s nedávné zprávy Nezávislého vědeckého výboru pro drogy, podle které napáchá alkohol v úhrnu větší škody než heroin či crack.

Pivo vede

60 % veškerého vypitého alkoholu loni v Británii připadlo na pivo, s přehledem tak vedlo před vínem, na které připadlo 17 procent z vypitého alkoholu.

Tažení proti alkoholu

Britská vláda chce dál přitvrdit proti lidem holdujícím alkoholu. Podle některých studií alkohol napáchá větší škody než drogy jako heroin či crack.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Jiří Sládek

Historie panského strakonického pivovaru je starší městského.

V souvislosti s právy várečnými, doplňovala vrchnostsvými várkami nejen vlastní spotřebu, ale zásobovala panské hospody po celém Strakonicku. Pivo se na strakonickém hradu vařilo s různými přestávkami.

Poslední oživení nastalo v roce 1834, kdy byly na třetím nádvoří postaveny na tehdejší dobu moderní budovy pivovaru a také adaptovány části hradu naproti kostelu. Hradní produkce ovšem počala skomírat s rozvojem pivovaru městského po roce 1874.

Provoz byl zastaven ve 20. letech 20. století a budova vzala za své v souvislosti s totální demolicí města v 60. až 70. letech 20. století.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Foto: Ivana Řandová

Veľa pivovarov pripravuje na zimu pivá, ktoré sa svojím zložením a chuťou líšia od bežného piva, a taktiež špeciálne vianočné edície.

Do zimných pív sa podľa Petra Blahúta z Bratislavskej pivotéky pridávajú rôzne koreniny, najmä škorica, koriander, ovocné šťavy či pomarančová kôra.

Okrem toho sú „ťažšie“ a niekedy majú aj vyšší obsah alkoholu. Medzi najznámejšie vianočné pivá patria Corsendonk Christmas Ale, pri výrobe ktorého sa používa koriander.

Ďalším je Bush de Noël, čo je vianočná verzia najsilnejšieho bežne vyrábaného belgického piva, má však plnšiu orechovo-sladovú chuť.

Pri tradičnom procese výroby sa do sudov pridáva chmeľ a pivo potom odpočíva štyri až šesť týždňov. Aj známa značka Leffe vyrába vianočnú verziu, Leffe de Noël s príchuťou škorice.

Zdroj: Relax eTrend.sk

S mírným a opatrným optimismem hledí velké tuzemské pivovary na příští rok. Očekávají, že pokles spotřeby a trhu bude menší než letos. Celý trh by podle odhadů měl letos kvůli vlivu krize, menší ochotě Čechů utrácet a zejména kvůli lednovému nárůstu spotřební daně u piva o třetinu klesnout asi o 12 procent. Příští rok by ale mohl pokles činit řádově pouze procenta.

„V příštím roce se pokles zpomalí, odhaduji na tři až pět procent. Stále tedy bude výstav klesat, kumulativně od roku 2008 to bude až o 25 procent. Důvodem je postupné překonávání krize a růst spotřeby. Zejména doufáme v opětovný růst exportu,“ řekl deníku E15 výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

V letošním roce pivovary zřejmě podle odhadů svazu vyvezou méně piva než loni, a to až o 12 procent. Tuzemské pivovary vyvážejí převážně do zemí EU, které rovněž trpí krizí, takže spotřebitelé v nich konzumují méně piva z dovozu. „Všechno shora uvedené potvrzuje, že jsme v nejhorší krizi od sametové revoluce,“ podotkl Veselý.

Generální ředitel tuzemské jedničky na trhu, Plzeňského Prazdroje, Douglas Brodman deníku E15 řekl, že odhad letošního dvouciferného poklesu považuje za realistický. Zvýšení spotřební daně mělo podle něj zásadní dopad na pivovarské odvětví a v kombinaci s ekonomickým poklesem způsobilo zásadní pokles pivního trhu. Ani stát přitom podle něj nevybral na spotřební dani očekávanou částku.

Podle Brodmana se přitom i nadále projevují nepříznivé vlivy, jako například přesun pivařů z hospod a restaurací k balenému pivu, což dále snižuje útratu za pivo. „Zpomalení ekonomiky pokračuje a se snižujícím se disponibilním příjmem občanů a vládními úspornými opatřeními se díváme do budoucnosti s opatrným optimismem,“ uvedl.

„Jsem přesvědčen, že to bude mírný pokles, menší než je letos,“ řekl nedávno novinářům generální ředitel Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář, podle něhož by mohl pokles dosáhnout nejvýše pěti procent. Tento odhad ale podle něj vychází i z předpokladu, že se již spotřební daň u piva dále nezvýší. Také podle údajů Staropramenu pokračuje trend přesunu od točených piv k baleným, navíc také stoupá dovoz levných piv z Polska do obchodních řetězců, které je nabízejí jako své levné privátní značky.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

Třicet dva malých pivovarů soutěžilo v sobotu v horském hotelu Belvedér na Železné Rudě o titul Pohádkové pivo pro rok 2011.

„Soutěžilo se v pěti kategoriích, a to světlý ležák, tmavý ležák, polotmavý a tmavý ležák a ve speciálech vrchně a spodně kvašených. Porota tedy celkem mohla ochutnat celkem 101 přihlášených vzorků z 32 malých pivovarů, z nichž tři byly pivovary německé,“ říká za organizátory třetího ročníku soutěže Pohádkové pivo František Strnad.

Nejvíce vzorků bylo stejně jako v jiných letech přihlášeno v kategorii světlých piv. Bylo jich celkem třicet čtyři.

„Porotci to ani tentokrát neměli vůbec jednoduché. Ochutnat tolik vzorků a vybrat ty nejlepší bývá téměř nadlidský úkol. Přesto byla i letos porota fundovaná. Zasedli v ní například degustátor Jan Petříček, sládek pivovaru Purkmistr Petr Krýsl, majitel pivovaru Permon ze Sokolova Ladislav Sas nebo výkonný ředitel české skupiny K – Bewery Jiří Faměra a mnozí další,“ pokračuje Strnad.

I když soutěž o Pohádkové pivo je prestižní záležitostí, pivovarníci to jako souboj na ostří nože vůbec neberou.

„Jde hlavně o to sejít se, společně se pobavit, zasoutěžit si, ochutnat své výrobky a hlavně vyměnit si zkušenosti z výroby i prodeje piva. Všichni jsme pivovarníci z malých pivovarů, a proto je dobré scházet se. Letos byl o soutěž obrovský zájem i mezi veřejností. Kapacita hotelu ale všechny zájemce nemohla pojmout a mnozí odcházeli zklamaně domů. Jiné zas odradilo počasí a sjízdnost komunikací. Přesto nic dobré náladě a soutěžnímu duchu nechybělo,“ dodal Strnad.

Setkání pivovarníků na Belvedéru bylo hodnoceno kladně.

„Musím uznat, že soutěž zde na Železné Rudě lze hodnotit pouze v superlativech. Dosud jsme měli v republice tři nejvýznamnější degustátorské akce. Teď už máme čtyři, protože to, co vidíme na Belvedéru, už dávno není jen přátelská ani krajová akce, a to je naprosto úžasné. Já jakožto degustátor jsem byl maximálně spokojen s kvalitou přihlášených piv. V republice máme téměř 110 – 115 malých a středních pivovarů a každoročně jich přibývá. Stoupá i konzumace jejich výrobků. Malé pivovary dokazují, že umějí vařit dobrá piva, a i když se občas některé pivovary snaží experimentovat s různými speciály, pořád zůstáváme u českého základu,“ hodnotil akci pro Deník člen poroty, degustátor a autor projektu Pivní cesty Václav Fiala.

Nejprestižnější kategorií v každé pivovarské soutěži bývá kategorie světlý ležák a i vítězství v ní je nejvyšším oceněním pro pivovar. Z Belvedéru si první cenu odvezl pivovar Formánek z Hostivic u Prahy. V Plzeňském kraji přesto zůstala dvě ocenění. Třetí místo v kategorii speciálů získal pivovar Purkmistr z Plzně a třetí místo v kategorii polotmavý ležák domácí pivovar Belvedér.

„Vítězný pivovar Formánek je malý pivovar z Hostivic. Je příkladem toho, že i nové, začínající podniky dokáží uvařit kvalitní pivo a zvítězit. Každý, kdo sem přijel, je pro mě vítězem, protože při takovém setkání opravdu kvalitních pivních značek a chutí je vítězem opravdu každý. Jen někdo si navíc odvezl diplom,“ dodal Fiala.

Mezinárodní soutěž pivovarů doprovodila pravá nefalšovaná šumavská zabijačka, mikulášská zábava a živá hudba. V programu vystoupily i kapely Obšuka a WYJOU.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Ludvík Pouza