Na Valné hromadě Českého svazu pivovarů ve středu 10. prosince byl do jeho čela zvolen Ing. František Šámal (* 1956). Ve funkci nahradil Ing. Františka Krakeše, který bude nadále působit v předsednictvu svazu.

Profesní kariéra Františka Šámala je spojena především s Pivovary Staropramen, a.s., kam (tehdy Pražské pivovary) nastoupil po několikaletém působení v Západočeských pivovarech. Šámal je absolventem oboru kvasná chemie na Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, kde také absolvoval postgraduální kurz ekonomiky a řízení potravinářské výroby. František Šámal zastával funkce podnikového technologa, dále byl postupně mj. výrobním ředitelem, ředitelem pro logistiku a techniku a výrobně-technickým ředitelem. V současnosti je místopředsedou představenstva Pivovarů Staropramen, a.s.

„Zvolení do funkce předsedy svazu vnímám jako příležitost pokračovat v nastoupeném procesu ČSPS a prosazovat zájmy a potřeby českého pivovarského průmyslu, tedy pivovarství, sladařství, ale i všech dalších organizací a institucí, které k nim patří a pomáhají na domácím i zahraničních trzích v dosažených úspěších. S ohledem na celosvětovou ekonomikou situaci, ale i vzhledem ke změnám, k nimž dochází na trhu piva u nás i ve světe v souvislosti s měnícím se životním stylem spotřebitelů si zároveň uvědomuji potřebu nových přístupů, které před námi stojí a něž bude třeba reagovat,“ uvedl Ing. František Šámal, nově zvolený předseda Českého svaz pivovarů a sladoven. „Využívám i příležitosti k tomu, abych svému předchůdci poděkoval za vykonanou práci,“ dodal František Šámal.

Na valné hromadě byli za nové členy Českého svazu pivovarů a sladoven přijati společnost Mráz Agro CZ za přispívajícího člena a pivovar Rakovník za činného člena. Český svaz pivovarů a sladoven v současné době sdružuje 60 organizací činných v pivovarství a sladařství. Členy ČSPS je 33 pivovarů, dále 9 sladoven a 18 přispívajících, kteří zastupují společnosti, jako jsou vědecké a vzdělávací instituce, výrobci zařízení a technologií v pivovarství a sladařství, firmy vyrábějící sklo, tiskárenské závody a další subjekty. Svaz má ve svých řadách i jednoho čestného člena, dlouholetého pivovarsko-sladařského odborníka. Předchůdce dnešního svazu byl založen v roce 1873.

Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz.

Zdroj: Agris

Biopotraviny najdete i v mnoha zapadlých obchodech. Tím však invaze ekologického zemědělství nekončí. Na českém trhu se objevily i biopiva a biodžusy za poměrně solidní cenu. Jaké bionápoje můžete v obchodech sehnat a které jsou nejpopulárnější?

Ještě nedávno bylo docela náročné sehnat v obchodě něco více než biomouku či biomouku. Nyní se do České republiky začala dovážet i biopiva, a to především z německých biopivovarů. Konzumenti mají na výběr z kompletní nabídky, v níž jsou jak silnější ležáky, tak piva s nízkým nebo téměř nulovým obsahem alkoholu. Nechybí ani pivní speciály. Mezi nimi je zajímavé například špaldové či bezlepkové pivo.

Biopiva se od klasických piv liší zejména tím, že při jejich výrobě jsou použity suroviny jako je ječmen, pšenice, špalda a přírodní chmel pocházející pouze z ekologického zemědělství. Kvalitu BIO zaručují přísné normy a pravidelný dohled inspektorů na jejich dodržování při celém výrobním procesu.

Sortiment biopiv je překvapivě široký

Zajímavá je zejména produkce německého biopivovaru Neumarkter Lammsbräu. Svou šíří sortimentu (zhruba šestnáct druhů biopiv, včetně speciálních nealkoholických piv, jako je například tmavé či kvasnicové nealko) potěší každého znalce piva. Největší zájem je o klasický bioležák plzeňského typu EdelPils (0,33 l, cena: 28 Kč) a roste obliba i jeho nealkoholické varianty. EdelPils vyniká především kořenitostí s jemnou chutí chmelu.

Oblíbené je však i tmavé, špaldové či pšeničné kvasnicové biopivo (0,5 l, cena: 37 Kč) a rovněž biopivo se sníženým obsahem alkoholu. Novinkou je bezlepkové biopivo klasické chuti s přírodním chmelem (0,33 l, cena: 35 Kč). „Bionápoje se prodávají stejně jako ostatní biopotraviny,“ říká Ondřej Bělský z internetového obchodu Biosféra. „Konkrétně biopivo není zrovna mezi nejoblíbenějšími produkty, ale to může být dáno mnoha faktory. V restauracích bude situace asi jiná,“ dodává Bělský. Podle něj je mnohem žádanější biovíno.

V obchodech může zákazník narazit i na další výrobky biopiv různých producentů. Jedním z nich je například bio bezlepkové pivo s citrónovou příchutí od německého výrobce Schnitzer (0,33 l, cena: 45 Kč), které je pro svůj snížený obsah alkoholu (2,6%) vhodný i pro dámy.

Zajímavým produktem je rovněž biopivo s konopným výtažkem (0,33 l, cena: 39 Kč), které kromě vody, sladu a chmele obsahuje konopné květy. Biopivo od německého výrobce obsahuje 4,9% alkoholu a patří k certifikovaným produktům kontrolovaného ekologického zemědělství.

Osvěžení poskytnou i biolimonády

Kromě biopiv je na českém trhu prezentována i široká nabídka biolimonád. Limonády v kvalitě BIO jsou vyráběny z přírodních šťáv a jsou doslazovány medem.

Kromě tradičních ovocných příchutí jako je pomeranč, citron, jablko-třešeň, je nabízena i limonáda s příchutí koly, ovšem bez kofeinu (0,33 l, cena: 30 Kč). Sortiment doplňuje i nápoj BioSport (0,33 l, cena: 30 Kč), který je vhodný především po sportovní činnosti nebo fyzicky náročné práci, neboť tělu rychle dodá ztracenou energii. Z nealko bio nápojů se podle zkušeností Ondřeje Bělského nejlépe prodávají přírodní mošty a limonády. „Limonády jsou na rozdíl od konvenčních produktů vyrobené z přírodních ovocných složek, slazeny ovocnými cukry nebo bio cukrem a neobsahují žádná barviva, umělá aromata a konzervanty,“ vysvětluje základní rozdíly Bělský.

Sortiment uvedených bionápojů nabízí řada specializovaných prodejen s biopotravinami a racionální stravou, dále jsou výrobky k objednání v internetových obchodech se zdravou výživou a bioprodukty (např. www.biorganic.cz, www.biosfera.cz). Nicméně dostávají se již i do nápojových menu v restauracích zdravé výživy a nově je naleznete také v nabídce řetězce BioCafés.

Zdroj: Nazeleno.cz | Autor: Gabriela Hrázská

Čeští chmelaři si užívají druhou nejvyšší úrodu za posledních deset let. V letošním roce sklidili o 1 100 tun chmele více než loni, urodilo se ho více než 6 700 tun. Lepší sklizeň by jim měla pomoci zahojit ztráty z předchozích let.

"Proti minulému roku narostly příjmy pěstitelů o nějakých 250 až 300 milionů korun," říká Zdeněk Rosa, tajemník Svazu pěstitelů chmele. Zvýšení příjmů pomohl i nárůst cen - meziročně zhruba o 15 procent.

Zdražení ale podle Rosy pokrylo pouze zvýšení nákladů. "Je nutné se vyrovnat s posilováním koruny či vyššími investicemi do výstavby chmelnic nebo závlah," vyjmenovává Rosa.

Pěstitelé by neměli mít při vyšší úrodě problém s odbytem. "Prodává se podle dříve uzavřených smluv s pivovary, které se většinou podepisují na tři až pět let," vysvětlil Rosa. Přes čtyři tisíce tun sušeného chmele také míří do zahraničí. Největším odběratelem je Japonsko - pivovary Asahi, Kirin, Sapporu a Suntory odebírají zhruba 40 procent české úrody.

Vývoj cen chmele příliš neovlivňuje to, kolik nakonec stojí pivo. V poměru k cenám energií či sladovnického ječmene se pro pivovary jedná o mnohem nižší položku.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz

Se spotřebou téměř 160 l na osobu za rok je Česká republika na čele v konzumaci piva ve světě. Pro značnou část české populace je pivo důležitou součástí denní stravy. Pivo je snadno stravitelné a je důležitým zdrojem vitaminů (zejména B6 a kyseliny listové), dále draslíku, hořčíku, fosforu a jiných stopových prvků, aminokyselin, bílkovin a jiných látek (např. organických kyselin, antioxidantů, iso-α-kyselin).

Stanovení volných aminokyselin hraje důležitou úlohu při posuzování nutriční kvality potravin a nápojů. Specifické aminokyseliny slouží jako indikátory falšování a transformace během procesu výroby a skladování.

Na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze se zabývali stanovením volných aminokyselin v pivu a porovnáním tuzemských a zahraničních značek piv z hlediska jejich obsahu. V rámci studie se porovnávala piva vyrobená v ČR, Nizozemí, Irsku, Německu a Austrálii. Celkem se analyzovalo 16 volných aminokyselin v 35 komerčních značkách piva na trhu v ČR. Stanovení volných aminokyselin v pivu se provádělo optimalizovanou analytickou metodou (HPLC).

Celkový obsah volných aminokyselin ve studovaných pivech se pohyboval v rozmezí 120–660 mg/l. Pro česká piva bylo charakteristické, že měla vyšší obsah volných aminokyselin ve srovnání s dovezenými pivy, zvláště pokud šlo o hořké (isoleucin, leucin, lysin, fenylalanin a histidin), hořko-sladké (valin a prolin) a slané-umami (glutamová kyselina a aspartová kyselina) aminokyseliny. Na rozdíly, které přispívají ke specifickým chuťovým vlastnostem českých piv, mají pravděpodobně vliv použité suroviny, kmen kvasinek a technologický postup.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Alexandra Kvasničková

Ústa naprosto spokojeného muže jsou plná piva...

Úvodní slogan byste možná očekávali od současné reklamní kampaně na některou z proslulých pivních značek. Byla by to však mýlka – citovaný výrok mohl totiž vymyslet nějaký starověký hospodský či štamgast z Údolí králů. V každém případě jde o nápis datovaný do období 2200 let před naším letopočtem... Jaký div, že milovníci piva používali a užívají vždy a všude stejné argumenty a skoro stejný slovník! Cožpak Sinuhetův otrok Kaptah neříká: "Můj pane, teprve nyní jsem zpozoroval, jak neobyčejnou a neuhasitelnou žízeň jsem dostal z našeho cestování...?" (M. Waltari, Egypťan Sinuhet)

Pivo (Hequet) bylo skutečně nejpopulárnějším nápojem starého Egypta a pili ho jak dospělí, tak dokonce i děti. Ve staroegyptských Instrukcích matky Ani (Papyrus Ch. Beattyho) se píše: "Poslala tě do školy, když jsi byl připraven naučit se psát, a každý den tě čekala s chlebem a pivem..." Tehdejší vychovatelé si sice uvědomovali rizika plynoucího pro mládež z přílišného holdování pivu, ale varování studentovi pro změnu v Khetiho instrukci z období Střední říše (asi 2000 let př. n. l.) bude znít našim uším poněkud příliš tolerantně: "Snědl-li jsi tři bochníky chleba, zapil je třemi džbány piva a tvé tělo ještě nemá dost – postav se tomu..."

Podle řeckého zeměpisce Strabona píšícího počátkem prvního století našeho letopočtu Egypťané vařili pivo pouze z ječmene. Bohužel však jeho poznámky jsou velmi obecné a neposkytují nám žádné konkrétní vodítko k poznání tehdejších výrobních metod: "Ječmenné pivo je typické pro Egypťany. Je běžné po celém Egyptě, jeho příprava se však liší podle místních zvyklostí..."

Původní egyptská metoda přípravy piva se nicméně zřejmě podobá té, která se dodnes užívá v Súdánu: pšenice, ječmen či proso jsou hrubě podrceny, čtvrtina zrna je namočena a ponechána nějakou dobu na slunci, ze zbytku jsou uhněteny bochníky chleba a zlehka upečeny, aby se nezničily enzymy; poté jsou bochníky rozdrobeny a smíchány s namočeným zrnem, přičemž dojde k fermentaci; poté je přidána voda s pivem a opět probíhá kvašení; nakonec je tekutina zcezena a k dochucení se údajně někdy užívalo datlí. Britská pivařská firma Newcastle Brown ale však podnikla několik zajímavých experimentů a její odborníci dospěli k závěru, že to, co je překládáno jako "datle", ve skutečnosti zřejmě znamenalo jakékoli sladidlo. Současně vyjádřili přesvědčení, že ani nebylo třeba péci zmíněné bochníky chleba, protože naklíčený ječmen má stejný účinek.

Při tehdejší neznalosti pasterizace se egyptské pivo v horkém klimatu často brzy kazilo. Zemřelým faraonům tak byl slibován "chléb, který se nedrolí, a pivo, které nezkysne..." Poměrně velkoobjemová produkce piva patřila zřejmě ke královským monopolům a své vlastní pivovary měly i chrámy. Jeden z nejstarších nalezených pivovarů působil ve městě Hierakonpolis už někdy v polovině čtvrtého tisíciletí př. n. l. a mohl vyrábět pravděpodobně víc než tisíc litrů piva denně. Pivo spolu s chlebem a zeleninou tvořilo důležitou část mzdy staroegyptských dělníků. Jejich standardní denní příděl činil v dobách faraonů dva džbány, z nichž každý měl obsah něco přes dva litry.

Pivo bylo v každém případě zdravější než často znečištěná voda pocházející buď z Nilu, nebo jeho kanálů. Zdá se – a s ohledem na tamní klima není divu – že Egypťané si rádi pochutnali na pivu pěkně vychlazeném. Vyplývá to například ze stížnosti vůči jistým lupičům potravin a nápojů: "Vytáhli rovněž láhev piva, jež se chladila ve vodě, zatímco jsem byl v otcově pokoji..."

Vskutku, těžko najít rozdíl mezi českým turistou, který se po egyptské dovolené rád vrací do své domovské hospůdky, a staroegyptským štamgastem Kaptahem: "Nebylo jediné přístavní krčmy, do níž by nebyl Kaptah první pospíchal, aby zavlažil své hrdlo egyptským pivem..." (M. Waltari, Egypťan Sinuhet)

Zdroj: Tiscali.cz

Pivovar, restaurace a hotel. Taková budoucnost se rýsuje před renesanční sýpkou ve Velké Polomi. Přitom ještě v létě to vypadalo, že ji čeká zbourání.

Sýpka postavená ve druhé polovině 16. století i sousední tvrz, jejíž první podoba vznikla už ve 13. století, patřily ostravské developerské firmě. Ta ve Velké Polomi provádí rozsáhlou výstavbu obytných domů a se zchátralými historickými objekty měla zcela jiné plány.

„Sýpka byla v havarijním stavu a obávali jsme se, aby to na někoho nespadlo. Proto jsme požádali ministerstvo kultury o vymazání sýpky ze seznamu kulturních památek a stavební úřad o povolení demolice. Tvrz jsme plánovali zakonzervovat, aby dál nechátrala,“ řekl Robert Švec ze společnosti Trimex Majetková.

Proti se však postavili památkáři, takže sýpka je stále památkově chráněna. Nový majitel nyní plánuje v levé části sýpky s klenutými prostory během dvou, tří let vybudovat malý pivovar a restauraci. Pravou část chce přestavět na hotel.

„Během rekonstrukce chceme oslovit Velkopolomské, aby hlasovali, jaký chtějí dát pivu název. Postupně chceme asanovat i zdivo vodní tvrze. Odkrýt a vyčistit sklepy i vodní příkop. Místnosti opět uzavřeme a využijeme jako galerii, na nádvoří by se pořádaly různé akce,“ prozradil své plány Pavel Šmíra. Uvedl, že při opravě obou památek bude spolupracovat se stavební fakultou Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

Pivo vařili už mniši Příští rok se chystá zahájit průzkumné a projektové práce. „Zatím máme povolení pouze na opravu střechy. Na ni se chystáme použít staré trámy, pocházející z bouraček historických objektů. Pak začneme vyřizovat další povolení,“ řekl podnikatel.

Místní pamětník Lubomír Kadula, který se snažil už v 80. letech minulého století tvrz zachránit a podílel se na organizaci brigád v rámci hnutí Brontosaurus, tento plán vítá. „Ve Velké Polomi se již v minulosti vařilo pivo pod názvem Velkopolomský kozel. Pivovar stával v místě nynějšího lihovaru a už předtím pivo vařili i mniši v areálu u tvrze. Jen se modlím, abych se toho ještě dožil,“ řekl třiaosmdesátiletý Kadula. Vodní tvrz přestavěná v 16. století na renesanční zámek byla stejně jako sýpka součástí zemědělského statku, který od roku 1924 patřil Antonínu Kubíčkovi. Ten oba objekty udržoval a v jejich prostorech skladoval úrodu. V 50. letech přešel statek do socialistického vlastnictví Státního statku Hlučín.

„Do tvrze se nastěhovalo několik romských rodin. Ty když neměly čím topit, použily ověřenou metodu, jak topivo získat. Postupně začaly rozebírat dřevěné trámy krovu, až se zřítila polovina střechy. Netrvalo dlouho, spadl i zbytek,“ popisoval osud tvrze Kadula.

Od té doby sýpka i tvrz chátrá. „Bude to pro nás velká finanční zátěž, ale mám z toho vždycky dobrý pocit, když se nám něco takového podaří zachránit pro naše potomky,“ uvedl Pavel Šmíra.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Liana Melecká

Když žatečtí obránci na podzim roku 1421 odrazili pod svými hradbami křižácká vojska, slavili vítězství domácím pivem. Tehdejší mok by ale dnešním pivařům nejspíš nechutnal - z kalného piva byla cítit smůla z opravovaných dřevěných sudů a nejspíš i tehdy obvyklé přísady jako jalovec nebo pelyněk.

„Pivo se vyrábělo bez hlubších odborných znalostí, jen podle dochovaných receptů a často i pověr, občas korigovaných zkušenostmi jednotlivých sládků,“ vysvětluje Václav Fric, jeden z autorů knihy Chmelařství a pivovarnictví na Žatecku.

Knížku, za níž stojí historici i odborníci na vaření piva, včera pokřtili zástupci žatecké radnice a pivovarů, které žatecký chmel používají při výrobě. Výpravná publikace se 108 fotografiemi vznikala rok, vyžádali si ji obyvatelé města a turisté. „Ptali se v našem informačním centru po knize, která by navázala na předchozí tituly, jež město vydalo,“ vysvětlil žatecký zastupitel Jan Novotný. Publikace popisuje nejen dějiny města, ale i tradici pěstování chmele a výroby piva. Knížku v hodnotě 250 korun ocení i cizinci - v jejím závěru je shrnutí v šesti jazycích včetně japonštiny a čínštiny.

„Kniha je pro nás reklamou, ale zároveň i publikací, jaké vyžaduje UNESCO,“ prohlásil starosta Erich Knoblauch. Do seznamu světového dědictví chce být Žatec zapsán právě kvůli technickým stavbám, ve kterých se po staletí zpracovával světoznámý chmel.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Toužimský historický pivovar postupně rekonstruuje toužimská radnice.

Před třemi lety toužimská radnice získala první tři miliony korun z prostředků ministerstva kultury, konkrétně z fondu pro obnovu historických památek.

„Nyní je hotová střecha, jsou opravené klenby a nyní se vyměňují podsednice,“ informuje starosta Toužimi Antonín Vrána.

Ještě před zahájením investice bylo jasno, že půjde o náročnou akci, tak říkajíc běh na dlouhou trať. „Jsme odkázáni na dotace, protože z městského rozpočtu bychom na to finance nesehnali,“ doplňuje starosta města Vrána.

Zdroj: Karlovarský deník | Autor: Silvie Risová

I letos se příznivci zajímavých piv a pivních speciálů mohou těšit na vánoční pivní trhy. Letos se uskuteční v prostorách hotelu Mandarin Oriental. Návštěvníci budou moct ochutnat desítky různých piv z celého světa velkých i těch malých pivovarů.

Letos se můžete těšit jak na ukázky ze zahraničních pivovarů, pivních festivalů, tak na ukázky vaření piva. Kromě lahodného moku si zde budete moci dát i něco dobrého na zub, a to z české i asijské kuchyně, sýry i sladkosti.

Každý den budou dvě seance, první od 13. do 17. hodiny, druhá pak od 18. do 22. hodiny.

Vánoční pivní trhy. Hotel Mandarin Oriental, Nebovidská 459/1. Od 20. do 22. prosince. Vstupné činí 150 Kč, v ceně je opět sklenice a pivo zdarma. Více na www.pivnidenik.cz.

Zdroj: iDnes.cz

Celkem 24 pivovarských odborníků, sládků, vědeckých a pedagogických pracovníků vybralo z nabídky 64 značek nejlepší piva v letošní degustační soutěži České pivo 2008. Po úspěšné premiéře v loňském roce měl i letošní ročník pět kategorií. V tradičně nejprestižnější kategorii světlých ležáků, kterých bylo posuzováno 23 značek, vyhrál Velkopopovický kozel Medium z produkce Pivovaru Velké Popovice, který patří do skupiny Plzeňský Prazdroj, na druhém místě skončil Velkopopovický kozel Premium od stejného výrobce a na třetím se umístil ležák Litovel Premium z Pivovaru Litovel, patřícího do skupiny PMS Přerov. Do kategorie světlá výčepní piva bylo přihlášeno 19 značek a vyhrál Zubr Gold z Pivovaru Zubr ze skupiny PMS Přerov, jako druhá byla vybrána Holba Classic z Pivovaru Holba ze stejné skupiny a třetí skončil Janáček Patriot z Pivovaru Janáček.

Jak to vidí odborníci

Mezi sedmi přihlášenými tmavými ležáky obsadil první místo Rebel černý z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod. Na druhém místě byl tmavý ležák Černá Hora Granát z Pivovaru Černá Hora a na třetím místě potom Pernštejn, tmavý ležák z Pivovaru Pernštejn. V kategorii tmavé výčepní pivo soutěžilo šest značek a degustátory nejvíce zaujalo pivo Janáček, tmavé výčepní, z Pivovaru Janáček, druhý se umístil Zubr Classic, tmavé výčepní, z Pivovaru Zubr patřícího do skupiny PMS Přerov a třetí místa byla udělena dvě - pivu Dačický, tmavé výčepní, z pivovaru Kutná Hora ze skupiny Drinks Union a dále Litovel Dark, tmavé výčepní, Pivovar Litovel, opět ze skupiny PMS Přerov. Ve stále populárnější kategorii nealkoholických piv, kterých soutěžilo devět, vyhrál Radegast Birell, který vyrábí Pivovar Radegast ze skupiny Plzeňský Prazdroj. Na druhém místě skončil Svijanský Vozka z Pivovaru Svijany a třetí místo obsadil Litovel Free z Pivovaru Litovel ze skupiny PMS Přerov. Ceny nejlepším předával spolu s představiteli Českého svazu pivovarů a sladoven MUDr. Přemysl Sobotka, předseda Senátu České republiky.

„S trochou nadsázky lze říci: Co lepšího si může český konzument přát, než když pivovarští experti vyberou mezi vítězná piva ta, která produkují malé i velké pivovary. Potvrzuje se, že dobré a kvalitní pivo u nás vaří malé i velké pivovary," řekl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPS. „Jedná se o jedinou soutěž, kterou pořádá náš svaz. Je to soutěž dvoukolová, organizovaná Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, navíc podpořená přítomností notáře, což jen potvrzuje objektivnost soutěžení a podtrhuje tradiční nezávislost a nestrannost vyhodnocování soutěžních piv. Je to jediná soutěž, kde vzorky soutěžící neposílají, ale kde si je pracovníci VÚPS vybírají náhodně, přímo v pivovarech," dodal Jan Veselý.

Co chutná novinářům

Celkem 106 zástupců tištěných a elektronických médií a televizních i rozhlasových stanic, druhý nejvyšší počet v historii, se letos zúčastnilo novinářské ankety popularity piv Naše pivo 2008. Nominovali 67 značek, což je nejvyšší počet v dosavadní historii ankety. Nejpopulárnějším českým pivem mezi žurnalisty je již tradičně Pilsner Urquell z Plzeňského Prazdroje, následovaný pivem Bernard z Rodinného pivovaru Bernard, pivem značky ze stejné pivovarské skupiny. Na třetím místě se umístil Gambrinus z Plzeňského Prazdroje

„Nejpopulárnější značky se mezi novináři příliš nemění, roste však počet nominovaných piv a to považujeme za velmi dobrý signál o tom, že povědomí o pivních značkách se neustále rozšiřuje," uvedl Ing. Jan Veselý. „A platí to, co jsme již konstatovali v uplynulých letech. Média si všímají širokého spektra značek, což je pozitivní signál pro naše pivovarníky," doplnil Jan Veselý.

Soutěž České pivo roku i anketa popularity piv Naše pivo jsou součástí dlouhodobého projektu Českého svazu pivovarů a sladoven České pivo naše pivo. Jeho základním smyslem a úkolem je seznamovat nejširší veřejnost s historií i současností výroby piva v českých zemích a s tím, co pivo obsahuje a jakým způsobem ovlivňuje lidský organismus, a rovněž zlepšovat image piva.

Zdroj: Czecot.com | Autor: Josef Vacl

Samoobslužnou pivnici v Poličce si štamgasti pochvalují. Povyšuje pivní kulturu.

Pípa čnějící uprostřed stolu, kolem něhož sedí hosté, kteří si čepují zlatavý mok sami, podle svého gusta. Samoobslužnou pípu vyzkoušeli v Poličce.

Pivaři si chválí, že nečekají nad nedopitým půllitrem. Nevadí jim ani příliš rychlý výčepní, který sází jedno pivo za druhým, aniž by stihli předcházející vypít. Odpadají stížnosti na špatnou míru či spadlou pěnu. Jaké pivo si natočí, takové si vypijí.

Na této novince je založen princip samoobslužných barů, jejichž průkopník v České republice obdržel ocenění. Ačkoli pivní samoobsluhy jsou doménou především velkých měst, objevují se již v regionu. V Poličce naleznete restauraci vybavenou stolem se samostatným výčepním zařízením. „Samoobslužnou pípu jsme instalovali už v květnu, a hosté se na možnost samostatného čepování hodně ptají,“ shodly se obě servírky za barem Herešovy krčmy. V místních podmínkách je tato služba dostupná předem objednaným hostům, kteří se s hospodským domluví na druhu i množství piva, které jim narazí.

Pivní samoobsluha je podle šéfredaktora Pivního magazínu Jaroslava N. Večerníčka skvělý marketingový tah. Navíc s sebou nese nesporné povýšení pivní kultury, a to hned v několika oblastech. „Pivní samoobsluha je etická, protože každý zaplatí jen to, co doopravdy vypije. Je ekonomická, protože šetří pracovní sílu, je ekologická, protože šetří vodu a saponáty na mytí sklenic, je praktická. Natočíte si právě tolik piva, kolik chcete a také, kdy chcete,“ vypočítává Jaroslav N. Večerníček výhody samoobslužné pivnice.

Zvláště pak pokud jde o dámy. Pro mnohé je třetinka málo a půllitr moc. Není nad to, když si každý natočí pivního moku tolik, nakolik má právě chuť.

Zdroj: Svitavský deník.cz | Autor: Sylva Horáková

Výrobci alkoholu obecně, včetně výrobců piva, nemají vždy kladný vztah k vyhlášením vlády o nežádoucí konzumaci alkoholu různými zájmovými skupinami. Nealkoholické značky nápojů se ukazují jako řešení konstruktivního dialogu.

Na konci roku 2007 byla britskou vládou vyhlášena kampaň s heslem UVAŽUJ!, která měla zahrnovat spoluodpovědnost výrobců nápojů, mimo jiné i společnosti vyrábějící nápoj Beck´s Alcohol Free. K tomuto tématu byla navržena reklamní kampaň vytvořená tamějším ministerstvem dopravy, vyhlašující varování motoristům, kteří si příliš dopřávají alkoholických nápojů. Měla za cíl upozornit je na možné důsledky jejich nezodpovědné činnosti.

Pití alkoholu není v souladu s řízením motorových vozidel, proto se přísně vyžaduje kontrola obsahu alkoholu v krvi tak, aby se ve Velké Británii uvedly v činnost restrikce vůči těmto prohřeškům. V průběhu roku 2008 se také očekává řešení v rámci vztahů mezi výrobci a vládou k naplnění požadavků akce UVAŽUJ!

Beck´s Alcohol Free je vyvrcholením vlny aktivit vedoucí k výrobě nízkoalkoholického piva. V současné době bylo zveřejněno, že byl zaznamenán astronomický nárůst podílu objemu prodeje za dvanáct měsíců do konce roku 2007, kdy produkce oproti předchozímu roku stoupla o 85 procent.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Ivana Hviždalová

Klatovy se po dlouhých desetiletích mohou opět dočkat vlastního vařeného piva. Se záměrem přišla místní obecně prospěšná společnost Úhlava. Tímto počinem chce rozšířit své aktivity.

„Zatím jde pouze o záměr, vše budeme ještě posuzovat. Jsme v přípravné fázi,“ informoval předseda správní rady Pavel Honzík. Zařízení s minipivovarem by mělo vzniknout v historickém centru Klatov nedaleko původního měšťanského pivovaru. Víc než o pivo jde ale o výuku. „Naším záměrem je vytvořit technologické výukové zařízení oboru pivovarnictví,“ dodal.

Nejlépe by k tomu posloužil objekt č. 57 ve Vančurově ulici vedle bývalé sodovkárny. Společnost se přihlásila do výběrového řízení na jeho využití a vyhrála. Zastupitelstvo odsouhlasilo předběžně jeho prodej za 4,1 miliónu korun.

„Pivo ke Klatovům vždy patřilo. Bylo by příjemné výrobu obnovit a doplnit tak nabídku, která by přilákala do našeho města turisty,“ míní starosta Rudolf Salvetr (ODS). Sám pamatuje jen stáčírnu piva, která se časem přeměnila ve značku Klimo. „Objekt se nachází v historické části města, je určen pro propagaci regionálních výrobků a minipivovar. Společnost teď bude mít zhruba tři roky na to, aby záměr uvedla do života,“ dodal.

Společnost Úhlava spolupracuje s Českou zemědělskou univerzitou a už šest let pod její hlavičkou zajišťuje výuku v Klatovech, obor veřejná správa a regionální rozvoj. „Současně se snažíme naše aktivity rozšiřovat, výukový pivovar by měl být jednou z možností,“ upřesnil Honzík. „Chceme tím vlastně převzít jejich model a know-how. Podobný pivovar má univerzita v pražském Suchdole už dva roky,“ vysvětlil.

V návaznosti na vysokoškolská studia a podporu středního školství spolupracuje společnost Úhlava úzce i se Střední školou zemědělskou a potravinářskou v Klatovech. Právě toto školicí zařízení by mohlo být zázemím pro žáky a jejich výuku. Podle slov Honzíka má v objektu vzniknout také muzeum a přehlídka ukázek technologických postupů.

Finanční náklady na rekonstrukci objektu půjdou do miliónů. Jednou z možností jejich získání je využití různých evropských fondů. Podle předsedy jsou i další alternativy, mluvit o nich je ale předčasné.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Jindra Pašková

Varenie pivka je jeho zábavou. Jozef Jankovič (73) z Lehoty (okr. Nitra) si pivo pre seba vyrába priamo vo svojom dome.

Domáci zlatistý mok však chutí aj jeho kamarátom. Jozef svoju domácu výrobu pivka neprepočítava na peniaze, pretože ju vníma ako svoju záľubu, ktorá mu zostala z jeho zamestnania. Celý život totiž pracoval v nitrianskom pivovare. „Nastúpil som tam po skončení školy v roku 1953 a na rozličných postoch som tam vydržal až do roku 1995, keď som odišiel do dôchodku,“ priznáva asi jediný výrobca piva na Slovensku, ktorý si ho varí iba pre svoje potešenie.

„Čo mi to napadlo vyrábať si doma pivo? Práca s ním ma bavila, a tak som to chcel skúsiť. Takto si pri jeho pití môžem povedať, že toto je moje pivo,“ dodáva J. Jankovič. Podľa neho vyrobiť si doma pivo nie je pre veci znalého človeka ťažké. On sám si pre seba na jednu „várku“ robí približne 50 litrov 11-stupňového piva. Za jeden rok si ho varí štyrikrát a stačí mu na to 50 kg sladovníckeho jačmeňa. Výroba piva trvá Jozefovi asi dva týždne.

„Ešte sa mi nestalo, aby sa mi pivo pokazilo. Veľmi často sa však stáva, že keď by malo byť najlepšie, už ho niet,“ s humorom dodáva J. Jankovič, ktorý si doma varí pivo už 13 rokov.

Ako sa varí domáce pivo?

Sladovnícky jačmeň sa namočí do vody a nechá naklíciť. Potom sa vysuší. Klíčky sa oddelia od zrna a zrno sa zošrotuje. Zošrotovaný slad sa pomaly varí v 32-stupňovej vode až na teplotu 70 - 80 stupňov. Vytvorená sladina sa precedí a očistená tekutina sa znovu varí v kotle, kde sa už pridá aj chmeľ. Zmes sa varí asi 1,5 hodiny. Tekutina sa nechá odstáť a vychladiť. Pridajú sa kvasnice, po procese kvasenia príde na rad sýtenie a nakoniec už len konzumácia.

Zdroj: Čas.sk

Požadavky na čištění a dezinfekci v pivovarských podnicích se značně mění. Kromě efektivity procesu jsou dalšími požadavky zajištění ochrany životního prostředí a zlepšení hospodárnosti.

Pivovar Haller Löwenbrauerei ve Schwäbisch Hall se spoléhá na staré technologické cesty, ale otevírá se i moderním čistícím a dezinfekčním metodám. Řešení otázky čištění a dezinfekce, z úplně nového zorného úhlu, bylo navrženo specialisty ze společnosti Ecolab z Düsseldorfu. Celý projekt šetří okolní životní prostředí i finanční prostředky.

Přepracovaný koncept čištění a dezinfekce je již přes rok úspěšně v provozu. Běžné náklady za provozní a odpadní vodu, logistiku a čistící prostředky jsou rozhodujícím způsobem sníženy v porovnání s dřívějšími vysokými provozními náklady. Pivovar Haller Löwenbrauerei získal touto přestavbou také lepší využití chemických prostředků při současném zajištění bezpečnosti celého výrobního procesu. Díky změně koncepce byl celý proces zcela optimalizován.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Ing. Iva Hvízdalová

Česko vydělává na tom, že je pivní velmocí

Pivovary v zemi by letos mělo navštívit kolem 380 000 turistů, což znamená více než 8,5 procentní nárůst oproti loňskému roku. Tím by se pivní turistika stala nejrychleji rostoucím segmentem cestovního ruchu.

A návštěvníky lákají jak velké, zavedené pivovary, tak i malé regionální výrobny piva. Více než 180 000 turistů z celého světa zavítalo do pivovaru Plzeňského Prazdroje.

Ten návštěvníkům nabízí prohlídku stáčírny, varny, haly slávy a sklepů, které nabízejí možnost ochutnání nefiltrovaného a nepasterizovaného piva přímo z dubových ležáckých sudů.

„Celá prohlídková trasa je navíc bezbariérová," řekl mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Asi polovinu návštěvníků této industriální památky tvoří Češi, jezdí sem ale i Němci, Američané i Číňané.

Kromě Prazdroje pořádají pivní prohlídky také v jihočeském Budvaru, Královském pivovaru Krušovice či ve Velkých Popovicích.

Pivní turistika ale není výsadou pouze velkých pivovarů. „Tomuto druhu turistiky se věnují i malé pivovary rodinného typu," prozradil Jaromír Beránek ze společnosti Mag Consulting, jež se zabývá analýzou cestovního ruchu.

Například Staročeský pivovárek v Dobrušce, ve kterém se vaří pivo Rampušák, nabízí turistům prohlídku pivovaru a sladovny s ochutnávkou piva. "Program prohlídek jsme zavedli teprve letos, ale zájemců registrujeme hodně, pořád někdo chodí," uvedl jednatel pivovaru Milan Vedra.

Myšlenku pivních stezek, jak se cestování po pivovarech říká, převzali čeští pivovarníci od jejich bavorských kolegů. „Jsou totiž vhodnou a účinnou reklamou. Cílem stezek je také nabídnout domácím i zahraničním turistům nová zajímavá místa vhodná pro návštěvu," míní Beránek.

Kromě prohlídek uspořádaly pivovary v letní turistické sezóně asi 200 kulturních, sportovních a společenských akcí, které odhadem navštívilo přes půl milionu především domácích návštěvníků.

Zdroj: Finance.Aktuálně.cz

Vážení minipivovarští,

bylo nám ctí, že jsme v posledních několika letech mohli stát po Vašem boku a v Pivním kurýru informovat o neskutečné renesanci, kterou jste Vy českému pivovarnictví v době nechutné globalizace a nárůstu europiv dali výraznou naději, že klasické české pivo jen tak nevymizí z mapy světa.

Bylo nám ctí, když jsme při našich návštěvách nebo i náhodně mohli okusit Vaše skvělá piva. Děláte pivovarské řemeslo, které má v Čechách téměř tisíciletou tradici a ve Vašem erbu stojí ono správné „Dej Bůh štěstí“, které by naopak průmyslovým fabrikám na dozrzava obarvenou vodu příslušet nemělo.

Bylo nám ctí, když jsme se při dvou ročnících Jarní ceny českých sládků mohli společně sejít a navzájem degustovat ve Zvíkově Vaše skvělá piva a v atmosféře více než přátelské prožít něco, co se neděje zase tak často.

Bylo nám ctí, že jsme byli u toho.

Bohužel, každá profese má své limity. Týká se to i našeho časopisu. Vydávat ho můžeme jen tehdy, když se v něm někdo chce prezentovat. Tak už to chodí. Děkujeme všem, kteří v uplynulém čase našli onu chuť a odvahu dát najevo svou přízeň našemu časopisu. Víme, že ani Vy nemůžete rozhazovat a proto Vám ze srdce přejeme, abyste měli co nejvíce zákazníků a milovníků Vašeho piva.

Bylo nám ctí. Jestli se má pověst klasického českého piva udržet, Vy jste ti praví. Takže: „Dej Bůh štěstí“ a držte se.

Richard Crha a Pavel Jákl

Zdroj: Pivovar Kostelec.cz

Úřad vlády ČR oznamuje zahájení poptávkového řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem "Dodávka piva pro zasedání v rámci předsednictví ČR v radě EU."

Zadavatel předpokládá protiplnění v nefinanční podobě, formou marketingové spolupráce s dodavatelem. Další informace o potávkovém řízení naleznou uchazeči v přiložených souborech.

Výzva byla rozeslána třem uchazečům, nabídku však může podat i nevyzvaný dodavatel. Termín pro doručení nabídek je stanoven na 3.12.2008 ve 12:00 hodin.

Chcete-li k z zakázce stahovat soubory, vkládat žádosti o dodatečné informace nebo prohlížet seznam dodatečných informací, musíte se k této zakázce zaregistrovat.

Zdroj: Vláda.cz

Více informací a možnost registrace naleznete zde...

Texaským studentům se podařilo vyvinout pivo, které prý může prodlužovat život a pomáhat s prevencí některých závažných chorob. Jediný háček je v tom, že prý chutná hrozně. Geneticky modifikovaný ležák je výtvorem studentů, kteří mu říkají BioBeer.

Vyrábí se ze speciálních kvasnic, které produkují takzvaný resveratrol. Tato látka se běžně nachází v červeném víně a má se za to, že pomáhá tělo chránit před srdečními chorobami, cukrovkou, rakovinou i Alzheimerovou nemocí.

Zbývá už jen vyšetřit problém chuti tohoto životodárného piva, které studenti vyvinuli v rámci soutěže geneticky modifikovaných potravin v Texasu.

Expert Thomas Segall-Shapiro reportérům list The Sun k objevu řekl: "Tohle absolutně nikdo nebude pít, dokud se nezlepší chuť."

Problém možná bude i v tom, že velká část týmu, který pivo vyvinul, ještě nesmí pít alkohol. V Texasu je totiž zakázán až do 21 let.

Zdroj: Novinky.cz

Mapa hospod v Česku by se mohla v příštích letech proměnit. Pokud se splní plány pivovarů, začne na ní přibývat čím dál více "značkových" restaurací se širokou nabídkou piva, kterým výrobci vtisknou jednotný styl. A podniky by nemusely být jen výsadou větších sídel.

"Spodní hranici velikosti měst nemáme stanovenu," říká Tomáš Pintér, který má na starost rozvoj sítě restaurací Budvarka, v nichž se točí Budějovický Budvar.

Podobně hovoří i šéf Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář. Firma se dosud stará o více než dvě desítky restaurací Potrefená husa, to je však prý pouze začátek. "Zatím je jich tak málo, že jsme finálnímu číslu hodně daleko," uvedl Kovář.

Provozovatele svých značkových restaurací si pivovary pečlivě vybírají, stejně jako u ostatních franšíz jim stanovují také poměrně přesná kritéria. Dbají na lokalitu, výjimkou ale nejsou ani povinné položky na menu.

Vzorový jídelníček předkládá provozním třeba Budějovický Budvar. Nesmí na něm chybět cmunda po kaplicku, grilované koleno či zelňačka – všechny tyto pokrmy musí restaurace vařit podle jednotné receptury. Celkově pak musí na menu převažovat tradiční česká kuchyně.

Pivovary se snaží sladit také cenovou politiku provozoven. "Je ale jasné, že restaurace na atraktivním místě s vyšším nájemným bude mít vyšší ceny za jídlo a za pivo," upozorňuje Kovář ze Staropramenu.

Jeho Potrefené husy zatím nezamířily mimo krajská města, podle něho je však jen otázka času, kdy se tak stane. "S tím, jak bude bohatnout česká společnost, se bude zvětšovat množství potenciálních zákazníků a my se nebudeme vyhýbat ani menším městům," říká.

Hned několik kategorií značkových restaurací provozovaných formou franšízy má jednička na trhu – Plzeňský Prazdroj. Nejvyšší kategorií je Pilsner Urquell Original Restaurant, vedle něj existují Švejkovny a fotbalové hospody Gambrinus. S vlastními podniky začínají i další značky ze skupiny Prazdroje.

"Prozatím máme dvě Kozlovny, které reprezentují Velkopopovického Kozla, budují se další. V Olomouci se pak otevře první značková pivnice Radegastu," popisuje mluvčí firmy Jiří Mareček.

Zástupci pivovarů shodně tvrdí, že vlastní hospody jim slouží především jako dobrá reklama, která však zároveň vydělává. "Je to i dobré testovací prostředí – hned vidíte, kterým výrobkům se daří, a zaznamenáte případné změny v chování konzumentů," dodává Kovář.

Provozovatel takové restaurace se zase po splnění přísných kritérií může těšit zvýšené péči pivovaru – třeba v podobě dodávek stylového vybavení či pestřejší nabídky piv.

Plány na budování vlastních restaurací přitom nejsou výsadou velkých pivovarů. "Do budoucna máme představu o nějaké formě franšízy. Rádi bychom nabídli celý sortiment s řadou speciálů. Málokterá restaurace si troufne do tak širokého portfolia jít sama," říká šéf Pivovaru Náchod Josef Hlavatý.

O síti restaurací čas od času přemýšlí i spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard. "Aktuálně se tím však nezabýváme. Snažíme se ale provozovatele našich restaurací motivovat soutěží a možností získat takzvaný certifikát kvality," vysvětluje Bernard.

Soutěžící hospody jsou lidmi z pivovaru hodnoceny v řadě kritérií, zástupci těch nejlepších pak mohou získat třeba užívání auta na rok zdarma, zájezdy či sudy piva. "Do soutěže je zapojeno několik stovek restaurací a určitě se to pozitivně projevuje," pochvaluje si Bernard.

Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR Pavla Hlinky by právě iniciativa pivovarů mohla přinést zvýšení úrovně řady pohostinství. "Neočekávám, že by se v Česku ještě nějak dál zvyšoval celkový počet restaurací, spíše budou ty nekvalitní nahrazovány lepšími," předpovídá Hlinka.

Ten zároveň počítá i s tím, že v tuzemsku bude v příštích letech přibývat restaurací sdružených do jednotlivých řetězců. "Typickým příkladem jsou sítě rychlých občerstvení," doplnil Hlinka.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk