Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

V současné době pracuje nejméně šestnáct českých sládků v sedmi zemích světa. Nejvíce jich působí ve Vietnamu, dále v Rusku a Rakousku. Vaří pivo i v Uzbekistánu, Kanadě, Japonsku a Slovinsku. Od roku 1990 jich bylo více než 45 a vedle takových míst, jako je Rapa Nui na Velikonočních ostrovech, zanechali své stopy téměř ve všech kontinentech světa. Nejčastěji pracovali v Japonsku, Rusku, Vietnamu, ale také v Jihoafrické republice, Mongolsku, Itálii, Mexiku, Tunisu, Francii, na Balkáně a v dalších zemích. Toto povolání však není pouze doménou mužů, např. na Filipínách působila česká zástupkyně této profese. Mnozí naši sládci pracují v cizích zemích při kontrole licenční výroby renomovaných českých piv. Uváděli do chodu a vedli nové pivovary postavené českým strojírenstvím, některé experty si vyžádali zahraniční majitelé pivovarů.

"Po staletí patřilo sladovnické řemeslo k řemeslům vandrovním. Znamenalo to, že mladý sladovník, než se dlouhodobě uchytil, prošel jako krátkodobý zaměstnanec řadu pivovárků, viděl různé postupy a slyšel názory sládků," řekl ing. Pavel Ferkl, který během své profesní kariéry vařil pivo ve Venezuele, Laosu a Indii, přednášel o něm v Číně a v řadě dalších zemí. "Ani zkušení sládci nezůstávali celý život v jednom pivovaru, pokud jim nepatřil. Tato kultura získávání zkušeností patří i dnes k prestiži českých sládků," dodává Pavel Ferkl.

"Vynikající světová pověst českého piva je dána surovinami i technologií výroby," říká ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. "To by však bylo málo - je to právě profese sládka a jeho zkušenosti získané po generacích předchůdců i znalosti nejnovějších technologií, které mu umožňují uvařit to, co lidem chutná, co přináší potěšení i pěkný zážitek," doplňuje Jan Veselý.

A jak se zrodil název profese? Ve středověku bylo považováno za řemeslo pouze sladovnictví, vaření piva bylo považováno jen za obchod. Ve starých listinách proto byla výroba piva nazývána sladovnictvím a do dnešní doby se uchovalo označení "sládek" pro vedoucího výroby v pivovaru.

Zdroj: iHNed.cz


České pivovary a sladovny ročně odvádějí na DPH a dani ze zisku nejméně 4 mld. Kč, výše pivovary odvedené spotřební daně přesahuje 3,5 mld. Kč.

Ani z hlediska zaměstnanosti nejsou pivovary a sladovny zanedbatelným sektorem, neboť v nich je zaměstnáno přes 8 000 pracovníků a dalších nejméně 68 000 lidí nachází svá pracovní místa u dodavatelů, v obchodech a gastronomických zařízeních všeho druhu. Řada výrobních procesů je spojena s výrobou a distribucí piva. Dodavatelské firmy expedují do pivovarů více než 2,3 miliardy pivních etiket, přes 318 milionů pivních lahví, ve sklárnách se vyrobí přibližně 16 milionů pivních sklenic, pivovarské a sladovnické provozy spotřebují nejméně 100 000 přepravek a kolem 83 000 pivních sudů, a to všechno během jednoho roku.

Pivovary a sladovny zásobují svou produkcí i zemědělci v Čechách, ve Slezsku a především na Moravě. Loni oseli přes 300 000 ha polí se sladovnickým ječmenem a chmel se loni pěstoval na 5 335 ha.

Zdroj: iHNed.cz


České pivo bylo zapsáno jako chráněné zeměpisné označení do rejstříku EU dne 17. 10. 2008.

Zápisem do rejstříku označení původu a zeměpisných označení vedeného Evropskou komisí získalo toto označení ochranu na území celé Evropské unie.

Chráněným zeměpisným označením se rozumí název regionu, určitého místa nebo ve výjimečných případech země, který se používá k označení zemědělského výrobku nebo potraviny pocházejícího z tohoto místa, pokud výrobek má určitou jakost nebo vlastnosti spojené s tímto místem a jeho výroba, zpracování nebo příprava probíhá v takto vymezené zeměpisné oblasti. Na další podrobnosti týkající se tohoto významného aktu jsme se zeptali ing. Karla Čady, předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví:

České pivo je tedy zapsáno v rejstříku chráněných zeměpisných označení EU. Co z toho plyne pro české pivovarníky?

Smyslem ochrany je zajistit tradičním a výjimečným výrobkům s mimořádnou reputací, jejichž historie a výroba se pojí s konkrétním územím, přidanou hodnotu, poskytnout spotřebitelům jasné informace a garanci o kvalitních a dlouhodobě vyhledávaných výrobcích a zajistit jim lepší postavení na trhu.

Ochrana spočívá v tom, že nikdo jiný než oprávnění uživatelé nemohou pro své výrobky užívat chráněné označení, nemohou toto označení napodobovat ani užívat jakékoliv zavádějící údaje, které by mohly klamat veřejnost, pokud jde o původ jimi nabízených výrobků. Oprávněným uživatelem chráněného označení je každý výrobce, který ve vymezené oblasti jednak vyrábí výrobek, který je předmětem ochrany, a jednak tak činní přesně podle stanovených podmínek uvedených ve specifikaci, jež je povinnou součástí žádosti o zápis a je přístupná veřejnosti.

Pro pivovarníky to znamená, že každý z nich, který produkuje pivo na vymezeném území, které nepředstavuje celé území ČR, a používá suroviny a technologie podle specifikace, může své výrobky označovat jako České pivo.

Podle jakých kritérií lze pivo charakterizovat jako "české", neboli mu náleží uvedené chráněné zeměpisné označení? Kdo tato kritéria stanovil?

Chráněné zeměpisné označení České pivo může užívat každý subjekt, který produkuje pivo na území, jak je zapsáno v rejstříku, a přesně a úplně dodržuje podmínky specifikace, která je veřejnou součástí rejstříku chráněných zeměpisných označení.

Kritéria uvedená ve specifikaci musí být dostatečně podrobná co do popisu produktu a surovin a musí obsahovat jeho fyzikální, chemické, mikrobiologické a organoleptické vlastnosti. Musí obsahovat i metody výroby piva s odvoláním na původnost a dlouhodobou stálost, údaje o obalech a další údaje stanovené právním předpisem v takovém stupni podrobnosti, aby je bylo možno hodnotit a obvyklými mechanismy kontrolovat.

Tato kritéria stanovuje přihlašovatel, kterým v daném případě je Sdružení výrobců Českého piva, Lipová 15, Praha 2.

Přihlásily se o toto označení všechny naše pivovary, nebo jen některé? Jaké jim označení přináší výhody (či nevýhody)?

Pokud jde o užívání tohoto označení, nemusí se jednotlivé subjekty, mající v úmyslu toto označení užívat, formálně nikde hlásit. Mohou je ale užívat pouze pro výrobky, které jsou vyrobeny na zapsaném území a pro výrobní postupy a výsledné produkty, které odpovídají specifikaci.

Zapsaný název se těší významné právní ochraně. Žádný jiný subjekt nesmí zapsané zeměpisné označení používat pro produkty, na které se zápis nevztahuje, jsou-li tyto produkty srovnatelné s produkty zapsanými pod tímto názvem, nebo pokud používání tohoto názvu umožňuje těžit z dobré pověsti chráněného názvu. Jsou chráněny proti jakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ produktu nebo je-li chráněný název přeložen nebo doprovázen výrazy jako "druh", "typ", "metoda", "na způsob", "napodobeno" nebo podobnými výrazy. Jsou chráněny taktéž proti jakémukoli zavádějícímu údaji o místu původu, původu produktu, povaze nebo základních vlastnostech, použitému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo na dokladech týkajících se daného produktu. Jsou chráněny i proti všem ostatním praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu. Chráněná zeměpisná označení nemohou zdruhovět.

Protože jde o ochranu výjimečných produktů, lze očekávat zvýšený zájem spotřebitelů, kteří jsou ochotni zpravidla platit za výrobky tohoto charakteru nadstandardní cenu.

Má ČR ještě jiné chráněné registrace na úrovni Unie týkající se piva? A co ostatní svět? Má chráněné zeměpisné označení EU váhu i v mimoevropských zemích?

Pro výrobce z České republiky bylo dosud zapsáno do rejstříku Evropské komise 17 označení původu nebo zeměpisných označení pro potraviny a zemědělské produkty, z toho pro piva se jedná o označení České pivo, Českobudějovické pivo, Budějovické pivo, Budějovický měšťanský var a Chodské pivo. U dalších 11 žádostí dosud probíhá řízení před Evropskou komisí, přičemž pro pivo se to týká žádostí o označení Znojemské pivo, Černá hora, Březnický ležák a Brněnské/Starobrněnské pivo. Všechna tato zatím nezapsaná označení pro piva již byla zveřejněna ve Věstníku Evropské komise, a pokud proti nim nebudou podány námitky, budou zapsána do rejstříku.

Ochranu zeměpisných označení a označení původu pro území Evropské unie může získat kterýkoliv výrobce, i z třetích zemí. Zatím je zapsáno na úrovni Evropské unie přes 800 označení původu a zeměpisných označení. Vedle systému ochrany v Evropské unii existuje ještě systém mezinárodní ochrany podle Lisabonské úmluvy na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu, kterou podepsalo 26 zemí (z toho 7 států EU) a na základě které může uživatel označení původu chráněného ve své zemi žádat o ochranu v dalších členských zemích této úmluvy. Také v rámci této mezinárodní dohody je v současné době zapsáno přes 800 označení původu.

Existují ale i země, které se ochraně označení původu a zeměpisného označení brání, případně je považují za zvláštní druhy jiných průmyslověprávních institutů. -

Jak požádat o označení?

Pro získání ochrany je třeba podat žádost o zápis zeměpisného označení u Úřadu průmyslového vlastnictví v České republice, který zkoumá oprávněnost žádosti z hlediska platných právních předpisů, zákona č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení, ve znění pozdějších předpisů a Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně označení původu a zeměpisných označení zemědělských produktů a potravin. Žádost podává zpravidla sdružení výrobců užívajících předmětné zeměpisné označení. Nedílnou součástí žádosti je specifikace, která obsahuje alespoň přihlašovaný název výrobku, popis výrobku včetně jeho složení, vlastností, pověsti, postupu výroby, vymezení zeměpisné oblasti a důkaz, že výrobek z dané oblasti pochází. Specifikaci vypracovává žadatel a musí být natolik podrobná, aby podle ní mohl zahájit výrobu každý nový producent v oblasti. Vypracování specifikace musí přihlašovatel věnovat odpovídající péči, řádně zdůraznit a zdůvodnit veškerá kvalitativní specifika a parametry výroby včetně vlastností surovin a konečného výrobku. Pokud splňuje žádost o zápis všechny náležitosti, Úřad průmyslového vlastnictví zveřejní žádost na 3 měsíce ve svém Věstníku, aby mohly třetí osoby z České republiky podat případně námitky proti zápisu. Pokud námitky podány nebyly nebo byly zamítnuty, postoupí Úřad průmyslového vlastnictví žádost Evropské komisi, která, neshledá-li žádné nedostatky, zveřejní žádost na 6 měsíců ve Věstníku Evropské komise pro podání námitek ze strany členských států EU a třetích osob z členských států nebo jiných zemí kromě České republiky. Pokud žádost není napadena námitkami nebo byly námitky zamítnuty, Evropská komise zapíše zeměpisné označení do svého rejstříku.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Zdena Bočarova


S Joeri Oomsem o významu stlačeného vzduchu pro kvalitu piva a o kompresorech společnosti Atlas Copco

Na tom se shodují technologové v pivovarech, jež na jedné straně bojují s požadavky na snižování výrobních nákladů a na druhé straně čelí vysokým požadavkům svých zákazníků a konkurence na zvyšování kvality výrobků. Správná volba kompresorů však dokáže pivovaru ušetřit až stovky tisíc korun ročně.

Vhodné zařízení kompresorové stanice rovněž pomáhá výrazně snížit náklady na spotřebu elektrické energie a také mnohonásobně zvýšit kvalitu vyráběného stlačeného vzduchu. "Jde jen o to, vybrat pro daný pivovarský provoz optimální zařízení kompresorové stanice, a to jak z pohledu spotřeby elektrické energie, tak kvality stlačeného vzduchu a spolehlivosti. Výroba piva je komplikovaný technologický proces, citlivý na mnoho detailů, proto pivovary vyžadují špičkové stroje i servis na té nejvyšší úrovni," říká Joeri Ooms, ředitel divize Kompresory společnosti Atlas Copco. Její kompresory patří dlouhodobě mezi světovou špičku, využívají je pivovary u nás i v zahraničí.

Proč je kvalitní stlačený vzduch pro pivovarnictví tak důležitý?

Potravinářský průmysl, a neméně výroba piva, jsou velmi citlivé na výrobní podmínky. Celý proces potravinářské výroby je přísně střežen množstvím hygienických norem. Stlačený vzduch se podílí na technologickém procesu výroby piva v různých fázích v závislosti na způsobu výroby, skladování a distribuci piva. Často dochází k přímému kontaktu mezi pivem a stlačeným vzduchem. Proto je jeho kvalita pro výrobu piva klíčová. Potřebujeme vyloučit jakékoli riziko znečištění nebo znehodnocení zboží, a v konečném důsledku také zabránit poškození dobrého jména značky.

Kromě záruky dodávky vzduchu bez oleje jsou kompresory Atlas Copco oblíbené hlavně díky tomu, jak dokáží pivovarům šetřit náklady. Čím to je?

Je pravda, že využitím vhodných kompresorů a správnou péčí o ně lze ušetřit mnoho peněz.

Vše záleží na odborném posouzení současného stavu a na optimální volbě typu zařízení a regulace kompresorů. Atlas Copco provádí předběžná měření na původních kompresorech za účelem optimalizace výběru nového zařízení. Například jenom použitím kompresoru s plynulou regulací, tzn. kompresoru, který svoji výkonnost plynule přizpůsobuje spotřebě stlačeného vzduchu změnou otáček elektromotoru, dokážeme snížit spotřebu elektřiny až o 35 %.

Máte nějaký konkrétní příklad?

Konkrétní příklad máme z Německa. Počátkem loňského roku začal tamní pivovar Rolinck využívat čtyři bezmazné kompresory, které jim společnost Atlas Copco doporučila s ohledem na specifika jejich výroby. Během roku se jim celkové náklady snížily o 170 tisíc korun. Výdaje na energii přitom klesly na polovinu.

Kde všude je možné změnou kompresoru takových úspor dosáhnout?

Úspory lze rozdělit na přímé a nepřímé. Ty přímé jsou samozřejmě v servisních nákladech. Při použití bezmazných kompresorů není potřeba měnit fil-trační vložky ve filtrech na výtlaku kompresorů. Také spotřeba elektrické energie je nižší, protože není nutné pokrývat tlakovou ztrátu, jejímž zdrojem jsou filtry na výtlaku. V kompresorech je zpravidla menší olejová náplň. V mnoha případech odpadá potřeba provozovat a udržovat okruh chladící vody, protože kompresory jsou chlazené vzduchem. Ušetří se desítky až stovky tisíc korun ročně. Nepřímé úspory se kvantifikují hůře, ale jsou soustředěny zejména ve zvýšení kvality výrobku a snížení zmetkovosti. -

Zdroj: iHNed.cz


Pijte pivo s mírou

[pondělí, 11. květen 2009]

"Poněvadž ne všude dobrá voda nalézá se, z té příčiny rozum lidský mistrně jest jiný nápoj odmyslil, kterémuž pivo říkáme."

Takto odůvodnil vznik piva tělesný lékař Jeho císařského a královského Veličenstva Ferdinanda I., doktor Jan Kopp z Raumenthalu ve své práci nazvané Gruntovní a dokonalý regiment zdraví, do češtiny přeložené Hynkem Krabice z Weitmile. Svou láskou k pivu se pan doktor Kopp netají: "Pivo bývá z vody, obilí a chmele vařeno, a to buď ze pšenice, jako naše blahoslavené pivo české, nebo z ječmene jako naše černé pivo. České obecné bílé pivo velmi příhodný nápoj jest i zdravý, kterýžto životům slušně dobrou živnost a také mnohou a hojnou krev dává, než toliko těm lidem, kteří jej dobře zažíti mohou, neboť břicho nadýmá, větry je vyplňuje a ty úzké průduchy zacpává. Ačkoli méně studí nežli ječné pivo, horkým a suchým lidem jest zdravější nežli ječné, a to proto, že takoví lidé obyčejně silnější žaludky mají a lépe zažívati mohou, aniž se zacpání obávají. Ječné pak pivo lehčeji se zažívá, aniž játra a žíly tak velmi zacpává, ani břicho tam moc nenadýmá, ani tak mnoho větrů nečiní, také lépe moč žene a krev a i veškeren život čistí a obecně za lepší pivo se pokládá než bílé."

Tadeáš Hájek z Hájku, autor vyhlášeného díla De cerevisia z roku 1585, popisuje svérázný povzbuzující prostředek, ve kterém pivo hraje hlavní roli: "Jsou lidé, kteří časně zrána pijí zahřáté pivo zázvorem a pepřem kořeněné, a to zvlášť tehdy, když z domu odebrati neb na cestu vydati se mají, i posilují pak nápojem tím vnitřnosti kupodivu velice."

Z doby bližší našemu století připomeňme profesory Hlavu a Thomayera, jakož i slavného Roberta Kocha, kteří svorně viděli v pivu prostředek proti choleře. K tomuto názoru je vedla zkušenost, že v dobách epidemií cholery jsou zaznamenány pouze vzácně ojedinělé případy onemocnění kohokoli z chasy či obyvatel pivovaru, kteří konzumovali pivo.

Občas se v tisku objeví varování před pitím piva v souvislosti se zvýšeným nebezpečím alkoholické demence. Samozřejmě se jedná o nadměrnou konzumaci, což v souvislosti s alkoholem obecně nebude nikdo zpochybňovat. Varování je spojeno s tím, že demence se u pijáků piva může objevit už po třicítce. Je třeba se u této problematiky trochu zastavit. I současné výzkumy prokazují pozitivní vliv piva, resp. malých dávek alkoholu kupříkladu na duševní schopnosti s tím, že střídmé, rozumné popíjení alkoholických nápojů (a tedy i piva) může i v pozdním věku zachovat bystrou mysl a oddálit duševní poruchy nebo jim zcela zamezit.

Jak to tedy je s blahodárnými účinky piva na naše zdraví, na to se ptáme MUDr. Petra Marečka, specialisty v oborech vnitřního lékařství a gastroenterologie:

Nejnovější výzkumy potvrzují závěry vědeckých zkoumání, že rozumná konzumace alkoholu pozitivně ovlivňuje fyzickou a duševní kondici zdravého člověka. Věta sice povzbudivá, ale: kdo, jaké instituce a kteří vědci a jak tato vědecká zkoumání provádějí?

Výzkumů, autorů i zadavatelů je jistě mnoho. Rozhodující jsou nezávislí výzkumníci z oblasti medicíny. Většinou jde o větší zařízení, nemocnice a především univerzitní pracoviště po celém světě. Kvalita prací je velmi odlišná, časté nedostatky lze najít v metodice prováděných studií (často při sledování škodlivých účinků alkoholu nejsou dostatečně zohledněny jiné rizikové faktory sledovaných probandů - způsob života, kouření, tělesná aktivita, skladba stravy apod). Tradiční jsou skandinávské studie o působení alkoholu na lidský organismus, které často podávají zprávy o negativním vlivu alkoholu na zdraví. Vysvětlení může být ve skandinávském způsobu konzumace - tedy nárazovém pití velkého množství alkoholu.

Jaké pozitivní účinky tedy pivo na organismus má a na co všechno v lidském těle působí? Lze pivo doporučit jako léčebný doplněk stravy?

Pivo obsahuje kolem 2 000 různých obsahových látek. Především vodu - 92 %. Dále cukry, alkohol, vitamíny (zvl. skupiny B), aminokyseliny, minerály, antioxidanty atd. Lidskému organismu tedy dodává v první řadě vodu a energii. Vitamíny B se uplatňují v oblasti správného fungování kůže a nervového systému a podílejí se na prevenci aterosklerózy. Minerály společně s vodou jsou vhodné k rehydrataci a remineralizaci organismu zvláště při větších ztrátách pocením - např. po fyzickém výkonu. Alkohol sám v malém množství zasahuje příznivě do metabolismu tuků a uvolňuje napětí - působí tedy protistresově. Na zklidnění psychických funkcí mohou příznivě působit i obsahové látky chmele - humulin, lupulin. Je prokázáno, že umírnění konzumenti jsou celkově zdravější než abstinenti a nadměrní pijáci. Pravidelná umírněná konzumace snižuje 3x riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda).

Konzumace tedy má být "střídmá, umírněná" či "rozumná". Jaké množství piva se za těmito ukazateli skrývá? Hrají při stanovení užitečné míry roli i osobní dispozice konzumenta?

Bezpečná hranice je 40g čistého alkoholu pro zdravého dospělého muže na den. U žen se díky vrozeně nižší schopnosti odbourávat alkohol jedná o třetinové množství.

A co druh piva či jeho kvalita? Jaká piva jsou z hlediska pozitivních účinků na lidský organismus ta nej?

Do jisté míry platí, že čím bychom chtěli dosáhnout lepších zdravotních dopadů, tím bychom měli pít více piva. To samozřejmě naráží na již uvedenou bezpečnostní hranici (40 g alkoholu). Různá piva jsou si svým složením velmi podobná a nelze tedy doporučit jeden typ či značku piva. Platí to například i o nealkoholickém pivu, které je "ochuzeno" pouze o alkohol. Ostatní prospěšné obsahové látky má zachovány.

Mudr. Petr Mareček (1968) pracuje ve společnosti Medicentrum, s.r.o., v Berouně. Od roku 1992 se specializuje v oborech vnitřního lékařství a gastroenterologie, zvláště potom na diagnosticko-terapeutické metody, jako jsou endoskopie horní části zažívacího traktu, rektoskopie, koloskopie, 24hodinová pH metrie, jícnová manometrie, anorektální manometrie.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Zdena Bočarova


Podle přijatých pravidel bylo rozhodnuto, že u kvasnic, které se sbírají z tanku, by se mělo jednat o kvalitativně jednotnou kulturu. Provedená sledování k tomu objasňují situaci, kdy mohou existovat uvnitř kónusu značné výkyvy. V dalších poznatcích ohledně zachování kvality byly sledovány kvalitativní parametry kvasinek ve dvou komerčních pivovarech v různé době probíhajícího sběru. Hodnotil se fyziologický stav kvasnic také u kvasnicového piva. Výsledky odběru sledovaných vzorků zahrnují jak sběr kvasnic ve velice dobrém, středním a také i ve špatném stadiu. U celkového stavu kvasničných kultur se právě nezávisle mění jejich vitalita v průběhu sběru kvasnic. Odebrané vzorky odpovídaly rozdílným vrstvám v kuželu. To znamená, že není možné zajistit určitou kvalitu kvasnic v průběhu jejich sběru a selekce ze specifických vrstev z kužele. Charakteristika získaných kvasnicových piv se také nevýznamně liší v celém průběhu sběru. Zřetelně se zde projevuje vysoký obsah alkoholu a zesílená extrakce při zhoršující se vitalitě kvasnic, přičemž se podmínky v kuželu působí na kvasnice silným jednosměrným tlakem. Proto se provádí včasný sběr kvasnic, aby byly kvasnice zachovány zdravé.

To ukazuje, že se starší buňky ve spodním podílu kužele nasytí a stoupá podíl mladých buněk s narůstající výškou v kuželu. Naproti tomu má význam, že sběr a opakované použití od určitých vrstev z kužele mohou vést k výběru nepříznivé charakteristiky kvasnic. Bylo zaznamenáno velice málo odchylek od kvality a vitality v průběhu sběru kvasnic, mezi různými sběry kvasnic se však ukazují významné rozdíly v rámci jednoho pivovaru. Toto zdůvodňuje, že pro dobrou péči o kvasnice je nevyhnutelně a jasně potřebný další výzkum v této oblasti.

Zdroj: Agris.cz | Autor: ÚZEI


Podle přijatých pravidel bylo rozhodnuto, že u kvasnic, které se sbírají z tanku, by se mělo jednat o kvalitativně jednotnou kulturu. Provedená sledování k tomu objasňují situaci, kdy mohou existovat uvnitř kónusu značné výkyvy. V dalších poznatcích ohledně zachování kvality byly sledovány kvalitativní parametry kvasinek ve dvou komerčních pivovarech v různé době probíhajícího sběru. Hodnotil se fyziologický stav kvasnic také u kvasnicového piva. Výsledky odběru sledovaných vzorků zahrnují jak sběr kvasnic ve velice dobrém, středním a také i ve špatném stadiu. U celkového stavu kvasničných kultur se právě nezávisle mění jejich vitalita v průběhu sběru kvasnic. Odebrané vzorky odpovídaly rozdílným vrstvám v kuželu. To znamená, že není možné zajistit určitou kvalitu kvasnic v průběhu jejich sběru a selekce ze specifických vrstev z kužele. Charakteristika získaných kvasnicových piv se také nevýznamně liší v celém průběhu sběru. Zřetelně se zde projevuje vysoký obsah alkoholu a zesílená extrakce při zhoršující se vitalitě kvasnic, přičemž se podmínky v kuželu působí na kvasnice silným jednosměrným tlakem. Proto se provádí včasný sběr kvasnic, aby byly kvasnice zachovány zdravé.

To ukazuje, že se starší buňky ve spodním podílu kužele nasytí a stoupá podíl mladých buněk s narůstající výškou v kuželu. Naproti tomu má význam, že sběr a opakované použití od určitých vrstev z kužele mohou vést k výběru nepříznivé charakteristiky kvasnic. Bylo zaznamenáno velice málo odchylek od kvality a vitality v průběhu sběru kvasnic, mezi různými sběry kvasnic se však ukazují významné rozdíly v rámci jednoho pivovaru. Toto zdůvodňuje, že pro dobrou péči o kvasnice je nevyhnutelně a jasně potřebný další výzkum v této oblasti.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Kam nás honí mlsná

[čtvrtek, 7. květen 2009]

Hezké jarní počasí svádí k výletům, a ty nejlepší suvenýry jsou k jídlu.

Pro pivo či pro uši

Milovníci atmosféry starých klášterů jistě vědí, že k velkým řeholním domům patří i obchůdky, v nichž řádoví bratři a sestry prodávají produkty svých zahrad a sadů - likéry, vína, čaje, medy, marmelády.

Premonstráti v klášteře Želiv v okrese Pelhřimov se pustili do výroby přírodního svrchně kvašeného piva a prodávají ho ve třech příchutích. Klasické pivo Gottschalk má patnáct stupňů. O dva stupně slabší je pivo medovinové (Castulus) a třešňové (Siard Falco). Piva s příchutěmi mají pochopitelně nasládlou chuť, ale i pro milovníky hořkosti budou jistě zajímavou změnou. Lákadlem jistě bude i prohlídka kláštera s průvodcem (komunisty zdevastované budovy různého stáří a slohů dokázali premonstráti za necelých 20 let obdivuhodným způsobem obnovit včetně přilehlých půvabných zahrad). V želivském klášteře se můžete i ubytovat.

K výletu láká díky své kulinářské specialitě i městečko Štramberk. Najdete je v Beskydech a proslavilo se zejména díky perníkovým kornoutům zvaným Štramberské uši.

Štramberk leží v prudkém kopci, a díky tomu má půvab středomořských městeček s podobnou polohou - úzké uličky, terasovité zahrady, úžasné výhledy do kraje.

Místní městský pivovar vaří vlastní nefiltrované kvasnicové pivo, jehož tmavou verzi označil dopisovatel Wall Street Journalu za nejlepší tmavé pivo ve střední Evropě. Když se domluvíte předem, můžete si užít i exkurzi s vysvětlením přípravy piva a ochutnávkou. Místní kuchyně nabízí především speciality připravené s použitím piva, je tedy co objevovat.

Štramberské uši jsou prý památkou na Turky, kteří v dobách svého tažení usekávali nebohým křesťanům uši a odváželi si jich plné pytle. Touto děsivou vysvětlivkou se však nenechte odradit a rozhodně ochutnejte. Perníkové uši mohou být sypané oříšky či mandlemi, a když jich pár balíčků přivezete domů, naplňte je šlehačkou, vanilkovou, kávovou či ořechovou zmrzlinou.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Karolina Kamberská | Kráceno


Jarní pivní převlékání

[čtvrtek, 7. květen 2009]

České pivovary modernizují tváře svých výrobků. Změní se lahve, etikety i způsob balení.

Zároveň s jarem přichází čas dovolených a hospodských zahrádek. Obojí přímo zve k posezení u lahve chlazeného piva. Mnohé z nich se od letoška představují v novém.

Kozel jako živý

Největší obměnu šatníku prodělává Velkopopovický Kozel, který inovuje 54 obalů pro Česko i zahraničí. Nová podoba má blíže k přírodním materiálům a řemeslné tradici.

"Jedním z cílů je konzistentní komunikace napříč Evropou. Správným odrazovým můstkem jsou právě obaly, které se hrdě hlásí k Velkým Popovicím a hodnotám spojeným s poctivou lidskou prací," přiblížil Ekonomu proměnu manažer značky Luděk Baumruk.

Novou, živější tvář dostane i kozel na etiketách, zvýrazní barvy, které od sebe odlišují jednotlivé varianty oblíbeného nápoje.

Osvobozený Birell

Ještě drastičtější změnou prochází nejprodávanější české nealko pivo. Radegast Birell čeká osamostatnění, které zahrnuje i změnu jména. Od počátku května tak na modro-stříbrném obalu z dílny italské designérské firmy Lumen dominuje nápis Birell. Nápoj se nově prodává i v půllitrové plechovce.

"Birell má nyní jinou cílovou skupinu než Radegast, navíc působností přesahuje region Moravy. Chceme prezentovat značku jako moderní a aktivní volbu pro pijáky piva," vysvětlil důvody změny manažer Radegastu Birell Vladimír Vaněk.

Na kolik změny mateřský Plzeňský Prazdroj přijdou? Údaje firma nezveřejnila, náklady na design a technologické vybavení ale přijdou každou značku až na milion korun, dodatečné finance bude vyžadovat jejich komunikace po obměně.

Čtyřikrát šest

Novinky chystá i Budějovický Budvar. Balení plechovek po 24 kusech budou obsahovat čtyři papírové taštičky po šesti plechovkách pro snadnější manipulaci.

"Balení by mělo být pro naše zákazníky velmi příjemné, proto je zavádíme natrvalo. Nový formát obalu se neprojeví v ceně," komentoval změnu vedoucí tuzemského prodeje Budvaru Martin Hořejš.

Druhou, dočasnou novinkou je balení nealkoholického Budvaru. Akční "multipack" obsahuje osm půllitrových lahví a je určen pro nadcházející motoristickou sezonu do poloviny září. O rostoucí oblibě nealko piva svědčí i čísla: Budvar ho loni prodal meziročně o 13 procent více oproti roku 2007.

Rozhodli fanoušci

Oproti konkurenci, Staropramen má již obnovu za sebou. "Změna lahve a nový design přispěly k růstu tržního podílu značky v segmentu baleného piva v daném roce," míní mluvčí pivovaru Pavel Barvík.

I letos přišel Staropramen s novinkou: Pivovar Ostravar v březnu jako vrchol partnerství s FC Baník představil fotbalové pivo Bazal. Na přípravě polotmavého ležáku se podíleli i fandové klubu, kteří hlasováním rozhodli o jeho typu, sklenici, jménu a podobě etikety. Více než stovka z nich se navíc nechala nafotit pro reklamní kampaň.

"Měsíc po naražení prvních sudů můžeme říci, že o Ostravar Bazal je velký zájem. Celkové prodeje jsou dvojnásobné oproti plánu," dodal Barvík s tím, že cena za přípravu a realizaci projektu se pohybovala v řádech milionů korun.

O regionálních mutacích piva úzce spojeného s Ostravskem ale firma neuvažuje. Zájemci o "fotbalové pivo" tak musejí vyrazit na sever Moravy.

Plzeňský Prazdroj, a. s.

člen skupiny SABMiller

- se značkami Velkopopovický Kozel, Gambrinus, Pilsner Urquell a Radegast první v prodeji piva v ČR

čistý zisk:

- 3,9 miliardy korun (účetní období do 31. března 2008)

tržby:

- 15,7 miliardy korun (účetní období do 31. března 2008)

celkový prodej:

- 10,7 milionu hektolitrů (rok 2008, údaj zahrnuje také licenční výrobu v zahraničí)

Pivovary Staropramen, a. s.

člen skupiny Anheuser-Busch InBev

- s 15,6 procenta trhu pivovarská dvojka v ČR

čistý zisk:

- 578, 4 milionu korun (rok 2007)

tržby:

- 3,8 miliardy korun (rok 2007)

celkový prodej:

- 3,26 milionu hektolitrů (2008)

Budějovický Budvar, n. p.

ve vlastnictví státu

- dlouhodobě jeden z nejúspěšnějších potravinářských podniků v ČR

- prakticky po celou dobu své existence vede spor o ochranné známky s americkým pivovarem Anheuser-Busch

čistý zisk:

- 242 milionů korun (rok 2007)

tržby:

- 2,1 miliardy korun (rok 2007)

celkový prodej:

- 1,3 milionu hektolitrů (rok 2008)

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Jakub Křešnička


Někdo má za koníčka automobily, někdo zase pivo. Když se to dá dohromady, vznikne pivní náklaďák.

Parta chlapů se dala dohromady a vytvořili něco, co se dá jen těžko nazvat jinak, než pořádným chlapáckým úletem. Tohle je totiž náklaďák s kompletní výbavou na boží párty, při které poteče pivo a kořalka proudem do úst mastných od grilovaných žebírek.

Do náklaďáku je totiž nainstalována cisterna s chlaďákem, do které se dá natankovat prakticky všechno, co teče. Nemáte rádi pivo? Tak tam můžete mít třeba limonádu. A když ani tu ne... No je to na vás.

Kdo má rád něco ostřejšího, nemusí se omezovat. Je tu i dvacet(!) píp pro tvrdý alkohol. Samozřejmě, že stejně jako pivo mohou být i tyto nápoje chlazené.

A protože jen pít by bylo vražedné, tak nechybí ani pořádný rošt na grilování. Stačí otevřít jedny dveře a veškeré vybavení je přehledně poskládáno ve speciálním boxu.

Máte o tenhle pivní speciál zájem? Tak máte tři možnosti:

1) Postavte si vlastní, ale bude to dost dlouho trvat, budete na to potřebovat dost peněz a především musíte být manuálně zruční.

2) Pánové nemají co dělat a za patřičný obolus klidně postaví další kus.

3) Můžete si auto půjčit. Dvacet tisíc v kapse a můžete na svojí párty pořádně machrovat s „beer vehiclem“.

Zdroj: tn.cz


Pivovarské muzeum v Plzni, které je pojetím a šíří expozice světovým unikátem, vzniklo 8. května 1959

Foto

Své padesáté narozeniny oslaví 8. a 9. května speciálně připraveným programem. V rámci oslav proběhne i slavnostní otevření Plzeňského historického podzemí, které je nově propojeno s Pivovarským muzeem, a otevření nové expozice o historii všech významných plzeňských pivovarů. Rodinný program ve dnech 8. - 9. 5. se zvýhodněným vstupným bude spojen s ukázkami řemesel a historického šermu a zábavnými soutěžemi.

Zletilí návštěvníci budou moci ochutnat pivní muzejní speciál uvařený výlučně pro tuto slavnostní příležitost. Pivovarské muzeum, které se specializuje na historii piva a pivovarnictví, získává v roce svých padesátých narozenin novou „podzemní“ dimenzi. „Muzeum vypráví příběh piva od starověku do současnosti. Už samotná budova – právovárečný dům dochovaný v unikátním stavu – je důkazem tohoto příběhu. Při prohlídce muzea si návštěvníci mohou prohlédnout sladovnu, hvozd, lednici, valečku, spilku a ležácké sklepy – tedy technologické prostory, které sloužily v historii k výrobě piva. Součástí muzea je i poslední dvouplášťový úsek městských hradeb. Novinkou těchto dní je ale spojení s Plzeňským historickým podzemím – další důležitou součástí dějin Plzně,“ říká Markéta Formanová, manažerka rozvoje cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje.

V rámci speciálního programu 8. - 9. května si budou návštěvníci Pivovarského muzea moci prohlédnout nejen nově připojené Plzeňské historické podzemí, ale také zbrusu novou expozici věnovanou historii rozvoje plzeňského pivovarnictví na přelomu 19. a 20. století. Návštěvníci se v ní seznámí nejen s historií a slávou Měšťanském pivovaru, ale nově se dozvědí i řadu stejně hodnotných zajímavostí o historii i současnosti pivovaru Gambrinus i bývalých plzeňských pivovarech Světovar a Prior. Prohlídky budou v uvedených dnech spojené s ukázkami řemesel a historického šermu, bude také možnost zapojit se do zábavných soutěží o ceny a jistě potěší ochutnávka pivního speciálu uvařeného výlučně pro tuto slavnostní příležitost. Návštěvníci si budou moci nechat vyrýt jméno na skleněný půllitr a budou moci zkusit některá řemesla.

Ve dnech oslav platí zvýhodněné vstupné: pro dospělé poloviční, pro děti do 150 cm zdarma. Lidé, kteří se narodili v roce založení muzea, budou mít vstup zdarma. Této příležitosti bude moci využít například 3413 obyvatel Plzně, kteří se narodili v roce 1959.

Program oslav v Pivovarském muzeu a Plzeňském historickém podzemí 8. a 9. 5. 2009 od 10 do 18 hodin - prohlídky muzea a podzemí se soutěžemi o ceny - ukázky řemesel – bednáři, keramik - rytí libovolných požadavků na zakoupené nápojové sklo - šermířské souboje na hradbách -občerstvení ze šenku Na Parkánu -výuková dílna pro rodiny – dřevěná stavebnice města Plzně Vstupné poloviční, děti do 150 cm zdarma, lidé narození 1959 (jako muzeum) také zdarma

Zdroj: Cesky Plzeňského kraje.cz


Sto druhů piv, koncerty kapel zvučných jmen a nově i kemp pro návštěvníky. To jsou některá z lákadel, na která zve 8. ročník olomouckého Pivního festivalu. Začne příští středu na Lazcích a potrvá do neděle. Radnice rekordní dvoumilionový rozpočet hudební části podpořila 350 tisíci.

Foto

Největší setkání milovníků zlatého moku v tuzemsku začíná v Olomouci – Lazcích na dostihové dráze ve čtvrtek 13. května a potrvá až do neděle 17. května. Svoji produkci předstvví na olomouckém pivním festivalu celkem 27 českých pivovarů.

Bude se jednat o velké pivovary, ale i o regionální výrobce piva a minipivovary. Někteří výrobci piva se v Olomouci budou prezentovat vůbec poprvé,“ sdělil Pavel Spálený s pořádající agentury Fest Promotion.

Novinka: Beerfest camp u pevnůstky

Letošní ročník pivního festivalu přináší hned několik novinek. „Pro velký zájem návštěvníků akce bude poprvé fungovat Beerfest camp,“ uvedl Spálený.

Improvizované stanové městečko bude vzdáleno cca 10 minut chůze od pivního festivalu v oploceném areálu chomoutovské pevnůstky.

K dispozici zde budou mobilní toalety, pitná voda a hlídané parkoviště. Cena stanování v kempu je 150 Kč za osobu na den. K dalším inovacím patří například možnost bezdrátového připojení k internetu přímo v areálu Beerfestu.

PODÍVEJTE SE: VIDEO a FOTOGALERIE z BEERFESTU 2008

Sobotní program za 250 Kč

Brány Českého pivního festivalu se otevřou ve středu 13. května ve 14.00 hod. Prvních 1500 návštěvníků získá jedno pivo zdarma. Podle informací pořadatelů lze vstupenky na středu, čtvrtek a pátek zakoupit v předprodeji za cenu 110 Kč/den.

Přímo na místě bude vstupné na tyto dny činit 150 Kč. V sobotu lze vstupné v předprodeji pořídit za 130 Kč a na místě za 250 Kč. Vstupenky na neděli budou k dispozici pouze u bran areálu za 30,- Kč.

Na Lazcích proběhne pivní festival potřetí. Letos jsme jej opět prodloužili i na neděli, tak jak tomu bylo zvykem při ročnících probíhajících na třídě 17. listopadu,“ objasnil Spálený.

Dva miliony na hudbu

Poměrně okázalý bude letos doprovodný kulturní program festivalu. Rozpočet hudební části festivalu je letos dokonce ještě dvakrát větší než ten loňský. Zahrají zde například kapely Kryštof, No name či Chinaski. Na programu jsou také vystoupení Tří sester, skupiny Mig 21 či Pražského výběru. Hlavní zahraniční hnězdou je švédská rapmetalová formace Clawfinger.

Rozpočet na kulturní program festivalu se oproti loňsku zdvojnásobil. Letos přesáhne dva miliony korun,“ konstatoval Spálený.

Olomoucká radnice na kulturní část Beerfestu přispěla částkou 350 tisíc korun.

Přestože je festival prezentován jako pivní, chápeme jej jako hudební přehlídku přinášející kapely ze špičky české hudební scény. Ty na festival přitahují nejen konzumenty piva, ale také příznivce kvalitní muziky,“ řekl mluvčí olomouckého magistrátu Ivan Rašťák.

VÍCE: HUDEBNÍ PROGRAM PIVNÍHO FESTIVALU 2009

Pivař: Vyměnil jsem si směnu

Loňský čtyřdenní Pivní festival navštívilo na Lazcích rekordních osmnáct tisíc lidí. Pivovary, které se na akci prezentovaly, vytočily přes 500 hektolitrů piva.

A davy lidí se očekávají i letos. Mnozí si na Pivní festival berou i dovolenou. Třiatřicetiletý Olomoučan Pavel Štencl si zase vyměnil s kolegou směnu, aby mohl na olomoucký Beerfest už ve čtvrtek.

To tam ještě nebude tolik amatérských pijáků, jako o víkendu. Na pivním festivalu se mi nejvíce líbí to, že si na nic nemusím hrát. Jdeme tam s kamarády proto, abychom do sebe celý den nalévali pivo a poslouchali muziku,“ usmíval se Štencl.

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autor: Ivo Opletal | Foto: Filip Mach


Z jedenácti obviněných v kauze »České pivo« budou stíháni už jen Libor Procházka a Milan Musil.

Pojistit si investici do přední české banky a vyvést z ní akcie pivovarů a prodat je. To je naprosto v pořádku. Tak alespoň bude znít verdikt české justice, jak zjistil týdeník Ekonom.

Akce, známá pod názvem České pivo, totiž zůstane bez trestu. Uvedená transakce úzce souvisí s privatizací Investiční a Poštovní banky (IPB). Tu získala japonská skupina Nomura a aby si svou investici pojistila, vyvedla z české banky akcie českých pivovarů, ty následně prodala pivovarnické skupině South African Breweries (dnes SAB Miller).

Odpovědný vrchní státní zástupce nyní hodlá trestní stíhání většiny obviněných v této kauze především za zneužití informací v obchodním styku zastavit.

Obviněno je jedenáct lidí, včetně hlavních manažerů Nomury - Randalla Dillarda, Davida Thirska a Eduarda Onderky.

A právě jejich obvinění bude brzy minulostí. Jediní, kteří zřejmě zůstanou stíháni jsou bývalý náměstek IPB Libor Procházka a podnikatel Milan Musil.

»Končím se studiem spisu a hodlám co nejdříve rozhodnout. Jak, to je jakoby jste se ptali soudce před verdiktem,« řekl vrchní státní zástupce Ladislav Letko.

Informace týdeníku Ekonom ale hovoří o něčem jiném. Spis dostal Letko nedávno, před ním jej vedla vrchní státní zástupkyně Darja Dunajová.

Na činnost vrchního státního zástupce Letka přišlo teď anonymní udání. V něm stojí, že doktor Letko zastaví stíhání manažerů Nomury a bude za to inkasovat vysoké částky.

»Pravdou je, že státní zástupce hodlá zastavit stíhání devíti z jedenácti obviněných. Zbudou jen Procházka a Musil. Zbytek toho anonymu je spíše podvrh,« uvádí zdroj blízký vrchnímu státnímu zastupitelství.

Do uzavření spisu zbývají dva důkazy, které doktor Letko nebude požadovat. Jedním z nich je dohoda mezi Českou republikou a japonskou investiční skupinou Nomura, díky níž byly ukončeny všechny vzájemné spory.

»Nechápu k čemu by byla tato smlouva dobrá. Údajná trestní odpovědnost vznikla v roce 1998 a smlouva byla uzavřena 2006, tudíž nemá dopad,« vysvětluje Letko.

Druhý chybějící důkaz je výpověď kanadského právníka Irwina Schwartze, který připravoval smlouvy při akci České pivo pro Nomuru. »Až dostuduji spis, rozhodnu, zda tento důkaz je tak nutný,« říká Letko.

Společnost České pivo založila IPB (a převedla do ní akcie pivovarů Radegast a Plzeňský Prazdroj). Na nákup Prazdroje Českému pivu půjčila zhruba sedm miliard korun sama IPB. Výměnou za ně získala směnky majitelů Českého piva. Po uvalení nucené správy na IPB a jejím prodeji ČSOB se však zjistilo, že Nomura, která mezitím České pivo získala, má právo rozhodnout se, zda svůj závazek zaplatí penězi či akciemi IPB. A právě v té době již bezcennými akciemi závazky splatila.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz


VI. Vratislavské pivní školení

[neděle, 3. květen 2009]

Srdečně Vás zveme na VI. Vratislavské pivní školení!

Toto školení je jedinečnou akcí v Polsku, které se účastní homebrewaři a milovníci piva z celé země a také z ciziny. Rádi bychom pozvali k účasti

také české a slovenské homebrewaře, kteří by si s námi vyměnili své zkušenosti a zkusili naše polské domácí a regionalní pivo.

Datum: 9. května, 15.00 – 19.00 hod.

Misto: Centrum Kultury „Agora”, Plac Pisudskiego 2 (nam. Pisudskiego), Wroclaw (Vratislav), Polsko

Program mimo jiné:

- přednáška „Stav polských regionálních pivovarů”

- soutěž domácích piv

- ukázka vaření piva

- ochutnávka domácích piv

- soutěž ve šrotování sladu

- stánky obchodu – homebrewing

Kromě toho:

- trička a jiná překvapení

- ceny pro vítěze

- tombola

- ochutnávky piva malých a nezávislých polských pivovarů – Amber, Ciechan, Konstancin

Srdecne Vas zveme!

Otazky a dalsi informace: warsztaty@wolczaska.pl

Agnieszka Wolczaska-Prasolik

+ 48 502 262 911


Jsme bezpochyby pivní národ. Rádi se pyšníme svojí pivní tradicí a největší spotřebou tekutého chleba na hlavu. Ale je to s tím naším znalectvím opravdu tak horké? Co třeba minipivovary? Schválně: kolik jich znáte? Dva? Tři? Škoda. Dobré pivo totiž v supermarketu nekoupíte.

V temné době vlády jedné strany tu byl minipivovar jen jeden - U Fleků v centru Prahy. V roce 1948 byl znárodněn (ukraden), ale nadále trpěn jako lákadlo pro turisty a zdroj deviz pro státní kasu. Dnes se ovšem píše rok 2009 a minipivovary zažívají boom. Jsou to vesměs rodinné podniky, mnohé z nich vaří pivo jen pro spotřebu v jedné jediné - své - hospodě či restauraci. V České republice jich v tuto chvíli funguje rovných 71 a přibývají rychlostí, kterou píši tento článek.

Pro srovnání: středních, velkých a každému známých pivovarů je o mnoho méně - asi pětačtyřicet. A v čem se piva z malých pivovárků liší? Rozdíl je asi takový jako mezi poctivými domácími buchtami a „sušinkami“ z celostátního velkopekařství. Tak především: minipivovary pivo většinou nefiltrují a nepasterují. Tyto procesy jsou nutné ve velkých pivovarech, aby byla zachována dlouhá trvanlivost a jejich pivo mohlo ležet v regálech hypermarketů třeba celý rok. Z takového piva je odebráno vše živé a i laik tuší, že to musí být na úkor něčeho jiného, dobrého. Bingo. Na úkor chuti.

Ochutnejme tedy pivo pro gurmány, pivo skutečné, živé, takzvané kvasnicové. Mok plný chutí. Pivo natolik chuťově výrazné, že nemusí každému napoprvé chutnat. Jde o zvyk. Ale jsem si jistý, že dříve či později se do něj bezhlavě zamilujete.

Jak pít kvasnicové pivo

Především se nebojte kalu. Je totiž typickým znakem kvasnicového piva, které nebylo zfiltrováno a zůstaly v něm veškeré aromatické částice a odumřelé kvasinky. Jak hrdě hlásá etiketa na láhvi: „Trvanlivost 14 dnů, případný sediment není na závadu“. Druhá důležitá věc: pijte je „odražené“ při pokojové teplotě. Nikdy je nepijte přechlazené a na žízeň. Toto pivo vyžaduje čas a klídek na vychutnání.

Tak, a teď kam na takové pivo? Vybrat jediný pivovar je nemožné - všechny jsou totiž vynikající. Přesto mám takový svůj žebříček Top Five:

Pivovarský dvůr Chýně

Zámecký pivovar Oslavany

Klášterní pivovar Strahov

Minipivovar Koníček ve Vojkovicích

Pivovar Belveder v Železné Rudě.

Až ochutnáte pivo z této Velké pětky, možná objektivně přiznáte, že jste své knedlo vepřo zelo dosud zapíjeli industriálními pomyjemi označenými G či S či jakkoli jinak. Podpořte naši tradici a naše malé pivovary. Utraťte nějakou tu kačku za dobré české pivko. Řiďte se místem svého bydliště a také dobře propracovaným pivním serverem www.pivni.info. Najdete tu mapu republiky s názvem „Pivovary“. Klikněte na svůj či sousední kraj. Narazíteli na pivovar, který neznáte a jehož piva nejsou k dostání v nebližším hypermarketu, našli jste minipivovar. A hned máte také cíl sobotního rodinného výletu. Mnoho minipivovarů je totiž spojeno s dalšími atrakcemi - hradem, zámkem, sklárnou...

Nebo se zeptejte, kam na pivo, přímo mě. Jen v samotné Praze je minipivovarů devět. Tak na zdraví!

O autorovi| Libor Vojáček, Autor je pivní reportér a lovec pivních suvenýrů (CzechBeerMan@seznam.cz). Pivo z 12 minipivovarů můžete ochutnat na Českém pivním festivalu, který se bude konat na Výstavišti PVA Letňany v Praze od 22. do 31. května. Vstup zdarma.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Libor Vojáček


Nemecké pivovary predali v 1. štvrťroku 2009 najmenej piva v histórii štatistík. Na vine je recesia ekonomiky a tiež zákaz fajčenia v reštauráciách, ktorý si vyžiadal svoju daň.

Podľa údajov Federálneho štatistického úradu odbyt zlatého moku sa za prvé tri mesiace tohto roka oproti vlaňajšku znížil o 6,8 % na 20,7 milióna hektolitrov. To je vôbec najnižší objem predaného piva od začiatku vedenia týchto štatistík v roku 1993.

Pritom zhruba 86,3 % produkcie nemeckých pivovarov smeruje na domáci trh. V 1. kvartáli však klesol aj export do susedných krajín, a to o 12,5 % na 2,2 milióna hektolitrov.

Nemecké pivovary pocítili prvé následky krízy už vlani. Hospodárstvo krajiny sa totiž v 3. štvrťroku 2008 prepadlo do recesie. Pivovary predali minulý rok 102,9 milióna hektolitrov zlatého moku, teda o 1,1 milióna hektolitrov menej ako v roku 2007.

Zákaz fajčenia v krčmách, baroch a reštauráciách, ktorý nadobudol platnosť minulý rok, mal údajne tiež negatívny dopad na predaj piva spolu s poklesom nemeckej ekonomiky, v dôsledku ktorého prišli o prácu desaťtisíce ľudí a ďalší sú nútení pracovať kratšie a za menej peňazí.

Zdroj: Ekonomika Sme.sk


Situace na vietnamském trhu s pivem

[čtvrtek, 30. duben 2009]

Výrazná vietnamská orientace na prémiové značky piv byla v poslední době pouze omezená, víceméně dočasná, reagující na celosvětový pokles. Nicméně trh zemí jihovýchodní Asie má ještě plno míst pro svůj rozvoj. Poslední změny v oblasti vietnamského pivovarského průmyslu probíhají na třech hlavních trzích: Hanoj, Ho Chi Minhovo město a v rozvíjejícím se městě Nha Trang na jihu země.

V nedávné době, ještě před rokem, byl Vietnam velmi oblíbený pro asijské zahraniční investice. V roce 2007 vložili zahraniční investoři více než 6 miliard USD do místní ekonomiky. Nárůst HDP se v roce 2007 zvýšil o 8,4 procenta, tento poměr překonala v Asii pouze Čína. Nicméně ekonomická expanze se v minulém roce zpomalila až k 6,2 procenta, což je nejslabší tempo od roku 1999. Ministerstvo financí této země v roce 2009 předpokládá nárůst o 6,5 procenta. Mezinárodní měnový fond odhaduje vzestup v roce 2009 pouze 5 procent.

Dokonce ani vietnamský průmysl výroby piva neprokázal odolnost vůči celosvětovému poklesu. Podle údajů konzultační nápojářské společnosti Canadean založené v Londýně vzrostl v roce 2008 celkový objem o 9,85 procent ke zhruba 17,85 milionů hektolitrů. Tento stav následoval po strmém nárůstu o 13,3 procenta roce 2007. Nicméně spotřeba na jednoho obyvatele prorazila dvacetilitrovou hranici poprvé v průběhu roku 2008, což odpovídalo téměř zdvojnásobení spotřeby v období posledních pěti let.

Spotřeba zůstává nízká v porovnání se světovým průměrem 37 litrů na hlavu i v porovnání s dalšími zeměmi asijského regionu. Japonsko (48 litrů na osobu) a Korea (40 litr) vedou na asijském trhu, zatímco země, které sousedí s Vietnamem, Čína a Thajsko, mají obě rekord ve spotřebě okolo 28 litrů. V čele se stále drží Filipíny, měřeno spotřebou na osobu. Vietnam zůstává v Asii na šestém místě.

Tato pozice byla, podle údajů státem schválené průmyslové skupiny, Vietnamské pivní, alkoholové a asociace nealkoholických nápojů (VBA), udržována navzdory některým překážkám, které se vyskytovaly v průběhu roku 2008. VBA podotýká, že se projevil nárůst cen surovin o 30-70 procent, přičemž obchodní ceny piva vzrostly na hlavních trzích o 10-20 procent.

K tomu navíc neustále rostou daně uvalené na alkohol. Dovezená piva mohou přinést do státní pokladny 75 procent daní, přičemž vláda zkouší provést sbližování obou zdanění, jak mezinárodních, tak domácích značek na 50 procent. Pružnost průmyslu za stávajících podmínek povzbudil optimismus pro střední a dlouhodobé období. Vietnamský pivovarský průmysl podstoupil významnější rozvoj v průběhu posledního desetiletí, který vedl ke značným nárůstům ve výrobě a spotřebě.

Výhled zaměřený na domácí oblast výroby piva je velice slibný z pohledu rostoucí spotřeby na osobu a relativně nízkého prostoupení trhu, spojený s příznivými demografickými podmínkami, tropickým podnebím a mladou populací.

Jak domácí, tak i zahraniční výrobci piva vyjadřují svůj optimismus vzhledem k dlouhodobému období. Vietnam se jeví jako trh, který má správné základy na vhodném místě a představuje příznivé vyhlídky dlouhodobého nárůstu.

Zdroj: Agronavigátor | Autor: Iva Hvízdalová | BREWERS´Guardian


Dnes byla zahájena v pivovaru Velké Popovice soutěž České pivo 2009. Celkem 21 degustátorů, sládků i pivovarských odborníků, mezi nimi také čtyři ženy, bude po dva dny hodnotit piva, která české pivovary do soutěž přihlásily.

Celkem podalo přihlášku 53 piv do čtyř kategorií. Tradičně nejvíce přihlášených je světlých ležáků, 21 značek, v kategorii světlá výčepní piva bude degustováno 16 druhů. Tmavých ležáků je přihlášeno sedm a stále populárnějších nealkoholických piv bylo do soutěže přijato devět.

První den jsou hodnoceny světlé a tmavé ležáky, druhý den potom světlá výčepní a nealkoholická piva. Soutěž České pivo 2009 jako jedinou akci u nás mezi soutěžemi piv vyhlašuje a garantuje Český svaz pivovarů a sladoven.

Zkoumány jsou senzorické vlastnosti piva, kontroluje se původní extrakt (stupňovitost), tedy zda pivo odpovídá přihlášené kategorii, a dále se vyhodnocuje, která piva nejlépe chutnají. Specifikem této soutěže je, že se jedná o dvoukolovou soutěž, což posiluje objektivitu hodnocení,“ uvedl Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Výsledné pořadí vzorků hodnocených v jednotlivých kategoriích soutěže České pivo 2008 je určeno součtem bodů, které vzorek ve své kategorii získal v obou kolech. Tím je omezen prvek náhody v kvalitě vzorků. Za chod, organizaci, technickou část soutěže a vyhodnocení výsledků odpovídá Výzkumný ústav pivovarský a sladařský (VÚPS) v Praze.

Vítězem loňské soutěže České pivo 2008 se v kategorii světlý ležák stal Velkopopovický kozel Medium, jehož výrobcem je pivovar Velké Popovice ze skupiny Plzeňský Prazdroj. Mezi světlými výčepními pivy vyhrál Zubr Gold z pivovaru Zubr a v kategorii tmavých ležáků byl nejlepší Rebel černý z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod. V kategorii nealkoholických piv zvítězil Radegast Birell, jehož výrobcem je pivovar Radegast ze skupiny Plzeňský Prazdroj.

Druhé kolo soutěže České pivo 2009 proběhne 16.–17. června opět v pivovaru Velké Popovice. Vítězové jednotlivých kategorií budou vyhlášeni 25. září v Praze během Svatováclavské slavnosti českého piva 2009. Akce je součástí dlouhodobého projektu Českého svazu pivovarů a sladoven České pivo naše pivo. Jeho základním smyslem a úkolem je seznamovat nejširší veřejnost s historií i současností výroby piva v českých zemích, s tím, co pivo obsahuje a jakým způsobem ovlivňuje lidský organismus, a rovněž dále zlepšovat image piva.

Zdroj> Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Lidé začali během krize šetřit. A když už utrácejí, tak si vystačí s "rychlou radostí". Roste tak zájem o alkohol. Odráží se to i na stoupající hodnotě značek.

Ve světě piva v současné době kraluje americká značka Budweiser.

Loni si pivaři nejvíce oblíbili americké pivo Bud Light. Tato značka zvýšila podle analýzy agentury Millward Brown hodnotu o celou třetinu a dostala se na magickou hranici 6,66 miliardy dolarů.

V pivním žebříčku nezabodovala žádná z tuzemských značek a první dvě příčky navíc opanovaly americké pivovary. Evropské pivo tak obsadilo až třetí místo. Heineken však na hodnotu amerických značek ztrácí více než miliardu a půl. Páté místo s potížemi obsadila Corona, jejíž hodnota klesla jako jediné z deseti nejlepších.

Stoupá ale i hodnota značek tvrdého alkoholu. Třeba Johny Walker si polepšil o polovinu na 2,57 miliardy dolarů.

Zdroj: M&M iHNed.cz


V jihlavské hospodě U Švejka se v pátek sešla trochu neobvyklá společnost.

Muž sedící uprostřed stolu před sebe z batohu vyrovnal devět lahvových piv, číšník mu na tácu donesl podobný počet dvojdecilitrových sklenek, naskládaných na utěrce dnem vzhůru. „Já začínám rozlévat. Takže dnes tady máme Itálii, Irsko, Turecko, Francii, Lotyšsko, Keňu...,“ vypočítával muž, když na stůl rovnal jednotlivé lahve.

Tak to každopádně objedeš půl Evropy a přitom se odtud nezvedneš,“ zasmál se jeden ze členů stolní společnosti.

K pravidelné degustaci se tady sešli členové a příznivci jihlavského Svazu pivních turistů. Muž, který exotická piva k ochutnávce sehnal, byl spoluzakladatel klubu Vlastimil Novotný, zvaný Moris.

Jeho kamarádi mu s nefalšovanou úctou říkají „náš pivní guru“. Novotný je totiž oficiálně kralujícím tuzemským rekordmanem v počtu různých druhů piv, která ochutnal. Je jich po pátku už 2 150. „Vím to přesně, protože si je už dlouhé roky přesně eviduju,“ říká devětatřicetiletý Novotný.

Pivo mu učarovalo už v mládí, po absolvování učiliště v Plzni, kde se seznámil s lidmi z pivovaru. Kamarádi mu postupně začali přivážet piva ze všech míst republiky, později z celého světa. Letos hned na počátku roku získal piva z Karibiku: ochutná piva z ostrovů Grenada, Sv. Lucia, či Sv. Vincenc...

Novotný se ale nerad vyjadřuje k tomu, které pivo mu chutnalo nejvíc a které nejméně. „Jako lidi, kteří pivo mají opravdu rádi, nechceme nějaké značce dělat pozitivní ani negativní reklamu. Jeden sládek nám řekl: piva jsou jen dobrá nebo špatná - po dobrém máte chuť na další a naopak. Právě tohle cítí každý jinak,“ říká muž, který je dnes v pozici odborníka, kterého respektují i profesionální pivovarníci. „Belgický lambik je například velmi kyselý, přidává se tam i ovoce. Českému pivaři moc nesedí, protože jsou vzdálená českému ležáku, ale jde o speciality,“ upozorňuje Novotný.

Do degustačních sklenek rozlévá po decilitru piva. Pivní turisté ke sklence nejprve čichají, skoro obřadně upijí nepatrné množství, převalují pivo na jazyku a polykají a pak předávají sklenku k dalšímu napití sousedovi. „Tak tohle je dnes první vzorek, co pokládám za pivo,“ hodnotí jeden. Novotný je zdrženlivý, po ochutnání si píše poznámky.

Svaz pivních turistů je však ve skutečnosti partou skalních milovníků piva se sklonem k inteligentní recesi. „Je to čistě intelektuální záležitost,“ říká bez mrknutí oka Martin Povýšil, jeden ze členů. Svaz se začal formovat před patnácti lety, dnes má dvanáct členů. Jeho členové „vandrují“ po pivovarech po Evropě, domlouvají si tam exkurze s odborným výkladem, na počátek srpna připravují na Jihlavsku výroční desátou mezinárodní svazovou konferenci.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI