Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Hořické pivo patřilo po dlouhá desetiletí ke známým a kvalitním značkám. Původní pivovar prý stával na náměstí, na příkaz Albrechta z Valdštejna však musel být zbourán. Později vznikl pivovar s varnou u zámku.

Místní tvrdá voda ze studny se ukázala jako nevhodná pro vaření zlatavého moku, a tak ji museli dovážet z potoka. V roce 1770 přišel sládek s nápadem použít vodu z gothardské studánky. Při kopání se ale pramen ztratil.

Předci používali led z bašnických rybníků a chmel pěstovaný v okolí. Založit městský akciový pivovar je napadlo v roce 1871. Podle představ komitétu měl vyrůst nový pivovar za Habrem nebo v Bílsku. Náklady 300 000 zlatých se však zdály investorům příliš velké, a tak z nápadu sešlo a starý pivovar koupil c. k. nadační velkostatek za 70 tisíc zlatých.

Po nejnutnějších opravách se hořické pivo díky kvalitě a příznivé ceně prosadilo na trhu a kapitál rostl. V letech 1885 až 1896 prošel objekt zásadní přestavbou a modernizací. Po elektrifikaci pivovaru (1901) tu sládci vařili deseti i dvanáctistupňové pivo. Nejoblíbenější byl Hořický Granát a Hořický Březňák.

K podniku zanedlouho přibyl i Dělnický dům se sálem, kde noví majitelé zřídili hotel a nazvali ho Koruna. Provozovali také několik hostinců a akcie pivovaru byly velmi cenné.

Při druhé světové válce bylo málo surovin a pivo slabé. Po znárodnění (1948) dosáhla výroba vrcholu na přelomu 50. a 60. let, kdy byl mok označován za „druhou plzeň“. Po roce 1966 se kvalita začala zhoršovat a do vody navíc vnikly chemikálie ze závodu ČSAO. Pro nezájem investovat do zastaralého pivovaru byla výroba v červnu 1976 definitivně zrušena.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Jičínský deník.cz | z knihy Hořice odedávna do dneška


Desítky pivních láhví mnoha českých i zahraničních značek, půllitry nejrůznějších tvarů. Takhle stylově vypadá výzdoba plzeňského pivního klubu, kde se schází především příznivci malých výrobců zlatavého moku.

Foto

Přes léto objíždím minipivovary po celé republice i v Německu. Už jsem jich navštívil kolem stovky. Jsem rád, že když není zrovna pěkné počasí můžu různé druhy ochutnat i v Plzni,“ říká pivař Vladimír Polehla. Asi nejzvláštnější druh piva, který kdy ochutnal, bylo to s příchutí chilli. „Mělo ostrou chuť, ale dobré bylo,“ dodává.

Pravidelně do klubu chodí i Michal Brejcha. „Jsem rád, že nemusím ta piva shánět všude po městě. Navíc většina jich k dostání ani nikde není. To bych musel přímo do těch pivovarů. A abych jel kvůli tomu třeba do Ostravy nebo dokonce do Německa, asi by se mi to moc nevyplatilo,“ konstatuje Brejcha. Hodně mu chutnají bavorská pšeničná piva. „Z pšenic, které jsem tady vyzkoušel mi ale paradoxně nejvíc seděla ta od jednoho českého pivovaru,“ doplňuje.

Cílem je především ukázat lidem, jaká piva se u malých výrobců vaří. Na čepu jsou čtyři různé druhy, které se obměňují v podstatě každý den. Navíc je tu kolem padesáti druhů láhvových piv,“ sděluje koordinátor projektu pivní cesty, do něhož klub patří, Václav Fiala. Pravidelně se tu konají pivní degustace. Klub se teď nově nachází u Hamburku.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Zdeněk Vaiz


Pivo vynalezly ženy

[středa, 31. březen 2010]

Pivo před tisícovkami let daly světu ženy. To ony tento nápoj vyvinuly, vařily a po staletí šlechtily k dnešní podobě. Teprve před dvěma stovkami let se pivo stalo mužskou záležitostí, oni sami převzali kormidlo v pivovarech a začali ho také hromadněji pít. A v dnešním světě je tento chmelový nápoj synonymem mužnosti. Ačkoli posledních pár dekád cestu k pivu znovuobjevují i ženy.

Britská historička Jane Peytonová léta bádala v původu piva a jeho historickém vývoji. Tisíce let podle ní bylo vaření piva výsadou žen, které ho také konzumovaly ve větší míře než muži. Před sedmi tisícovkami let v Mezopotámii a Sumeru byly schopnosti žen tak důležité, že se dokonce vaření piva a provozování pivnic mohly věnovat právě jen ony. Vždy navíc bylo pivo vnímáno jako dar bohyně, nikdy ne mužského boha.

Také Vikingové plenili Evropu posilováni pivem vařeným ženami. V severských oblastech se mohly věnovat vaření tohoto nápoje právě jen ženy. V antické době v oblasti Finska směly pivo vařit vždy jen tři ženy, které musely použít divoký med a medvědí sliny.

V Anglii pivo vařily doma ženy, byl to vlastně pokrm připravovaný v kuchyních, kde se muži nevyskytovali. Pro mnoho domácností to byl významný zdroj obživy. Sama královna Alžběta I. pivo snídala.

Na konci osmnáctého století s nástupem průmyslové revoluce přišly nové metody vaření piva, které ovšem vynalezli muži, ti postupně převzali vládu nad pivovarnictvím a ženská role při výrobě nápoje byla brzy zapomenuta.

Peytonová ale tvrdí: „Spoustu mužů asi bude šokovat, že za pivo vděčí ženám. Ale je to holý fakt.

Zdroj: Novinky.cz


Pijte pivo, zpevníte si kosti

[úterý, 30. březen 2010]

Výsledky nové studie jistě potěší všechny milovníky zlatavého moku – naznačují totiž, že pivo by mohlo mít příznivý vliv na zdraví kostí.

Podle autorů studie by pivo mohlo být významným dietním zdrojem křemíku, klíčové složky pro zvýšení kostní denzity (hutnosti). Křemík se uplatňuje při tvorbě bílkovinných pojivových tkání (kolagenu a elastinu) i při procesu mineralizace kostí.

Vědci z Kalifornské univerzity se zabývali studiem produkce komerčních piv, zaměřili se na vztah mezi způsobem výroby piva, použitými surovinami a výsledným obsahem křemíku. Detaily týkající se studie jsou dostupné v únorovém čísle časopisu The Journal of the Science of Food and Agriculture.

Osobitá chuť piva

Mezi suroviny používané k výrobě piva patří obilniny, voda a chmel. Obilniny do piva dodávají škrob (čili cukry), které se později přeměňují na alkohol a oxid uhličitý.

Základní obilninou používanou při výrobě piva je ječmen, málo používané suroviny jsou i pšenice, kukuřice nebo rýže. Chmel slouží ke konzervaci piva a k přidání hořčího tónu. Pro vaření piva se používají neoplodněné samičí šišky chmelu, které lze přidávat v různých formách (chmelový extrakt či chmelové granule). Český chmel patří kvalitou k nejlepším na světě.

Některé pivovary (zejména v Belgii) přidávají do piva ještě koření, například koriandr či zázvor pro osobitou chuť.

Pivem proti nemocem kloubů

Křemík je v pivu obsažen v rozpustné formě kyseliny ortokřemičité, která má 50% biologickou dostupnost, což znamená, že polovina z celkového množství křemíku je přijata tělem a polovina je vyloučena ven.

Podle Národního ústavu zdraví (National Institutes of Health, USA) může být křemík obsažený ve stravě ve formě kyseliny ortokřemičité důležitý pro růst a vývoj kostní a pojivové tkáně. Na základě těchto nálezů někteří vědci doporučují mírnou konzumaci piva jako pomoc v boji proti osteoporóze a dalším chorobám skeletu.

Jak se křemík dostane do piva

Podle Charlese Bamfortha, vedoucího autora studie, se dosud nikdo podrobně nezabýval faktory, které v průběhu výroby piva ovlivňují jeho obsah křemíku. Autoři studie proto podrobili zkoušce široké spektrum různých druhů piva a také sledovali, jak je množství křemíku ovlivněno výběrem vstupních surovin a procesem vaření piva.

Vědci zkoumali řadu vzorků vstupních surovin a zjistili, že během sladovacího procesu nedochází k výrazným změnám v množství křemíku obsaženého v ječmenu. Většina křemíku se v ječmenu nachází ve slupce, která je během sladování minimálně ovlivněna. Ačkoliv většina křemíku zůstává během vaření piva ve slupce, významné množství se extrakcí dostane do tzv. mladiny a pak dále do konečného produktu – piva.

V analyzovaných vzorcích chmelu byl překvapivě objeven až 4x vyšší obsah křemíku než v ječmenném sladu, proto se i u piv s vysokým podílem chmelu očekává také vyšší obsah křemíku. Na druhou stranu bývá pravidlem, že chmel při výrobě piva představuje mnohem menší podíl než obilí.

Dále se ukázalo, že pšenice ve srovnání s ječmenem obsahuje ještě méně křemíku.

Světlé je lepší

Zajímavé bylo i zjištění, že světlejší druhy sladu mají vyšší obsah křemíku než tmavší, které se připravují pražením v pražicím bubnu. To dodává pivu odstíny barev od červené až po tmavě hnědou či černou. Důvody tohoto zjištění ovšem nejsou zatím známé.

Ve studii bylo testováno 100 druhů komerčně vyráběného piva a výsledky byly rozděleny do kategorií podle typu piva a také druhu vstupní suroviny. Obsah křemíku ve sledovaných vzorcích se pohyboval v rozmezí 6,4 až 56,5 mg/l.

Zdroj: Inovace.cz | Kráceno


Gurmán Festival 2010

[pondělí, 29. březen 2010]

Festivalovou sezónu v Hradci Králové letos odstartuje festival dobrého jídla a pití. Dvoudenní Gurmán Festival představí během prvního květnového víkendu více než dvacítku převážně menších, regionálních pivovarů, které přivezou přes šedesát značek tradičních českých piv i speciálů. Pivovary doplní na dvacet vybraných restaurací, jejichž šéfkuchaři sestaví menu v souznění s jednotlivými druhy piv. Podmínkou při tvorbě pokrmů bude uvařit česká jídla z piva nebo k pivu, z tradičních surovin a samozřejmě bez umělých přísad!Návštěvníci areálu Festivalpark tak budou mít během 1. a 2. května na jednom místě a za přijatelný obnos vlastními chuťovými pohárky zjistit, že se v Česku vaří nejen dobré pivo, ale také jídlo.

Chceme lidem ukázat, že v Čechách jsou hospodští, kteří se pomalu vrací k tradičním pokrmům a postupům a že pokud mají lásku k jídlu a řemeslu, dokážou v regionech dělat kvalitní lokální gastronomii,“ říká Ivan Vodochodský, který se na přípravách festivalu podílí. „Kromě restaurací a pivovarů jsme pozvali i místní farmáře a zemědělce, výrobce potravin. Ať lidé vidí, že kvalitní potraviny přece nemusíme dovážet, když nám rostou za humny či běhají na zahradě“ dodává.

V rámci doprovodného programu se návštěvníci mohou těšit třeba na „východočeskou náves“, kde ochutnají krajové speciality, domácí sýry, pečivo či vinnou sklizeň. Dále budou mít příležitost vidět naživo české kuchařské hvězdy při jejich exhibicích: Zdeňka Pohlreicha, Emanuela Ridiho, Radka Šubrta či Jana Punčocháře. Festival má v nabídce i bohatý a žánrově pestrý hudební doprovodný program, zahrnující několik desítek interpretů.

Kromě kuchařských show chystáme i vinařská a barmanská vystoupení, školu kávy, či odborné semináře, které povedou přední domácí profesionálové. Lahůdkou budou ozvěny mezinárodního festivalu gastronomických pořadů Znojemský hrozen, kdy uvidíme vítězné pořady z posledních let.“ popisuje nabitý program Ivan Vodochodský. „V areálu nebude chybět ani dětský koutek s hlídáním a atrakcemi pro malé návštěvníky, škola vaření pro děti i maminky, poradna při výběru a vybavení kuchyně. Akce je prostě koncipovaná a vhodná pro celé rodiny, takže máme dobrý tip, jak příjemně strávit prvomájový víkend.“ dodává Vodochodský.

Více informací o festivalu naleznete na stránkách www.gurmanfestival.cz

Zdroj: Tisková zpráva Gurmán festivalu


Před 140 lety fungovala na Vysočině devadesátka různých pivovarů. Jedním z nich byl i provoz v Plandrech. Střípky z jeho historie poskládal starosta obce Miroslav Lukáš.

Vydat knihu o Plandrech, to prý není jeho ambice. Informace o historii zveřejňuje na internetu.

Pivovar v Plandrech měl být založen někdy před rokem 1749. Jiné prameny však uvádějí jako rok založení až 1810,“ poznamenal Lukáš. Výroba piva v obci poblíž Jihlavy skončila na začátku 20. století -zřejmě v roce 1907.

* Kde pivovar v obci fungoval?

V prostoru nynějšího kulturního domu, což kdysi býval hostinec. Pivovar stál hned vedle. Obě budovy tvořily téměř jeden celek.

* Odkud bral pivovar vodu?

Ze studny za zámkem. Voda proudila dřevěným potrubím.

* Kolik pivovar produkoval piva?

Plandry pro sládky neskýtaly žádné výnosné příjmy. Největší dochovaný výstav je necelých 3 000 hektolitrů - z roku 1873. Poslední dochovaný výstav ze sezony 1903 až 1904 dosáhl 1 138 hektolitrů.

* Co se stalo po roce 1907?

Pivovar byl zrušen a přeměněn na sklad německobrodského piva. Budova v centru obce přežila obě světové války - nikoliv ale dobu komunismu. Nejdříve se generální přestavby v akci „Z“ dočkal hostinec, který byl v letech 1973 až 1974 přebudován na kulturní dům. O rok později se pokračovalo v budovatelském nadšení, které znamenalo konečnou i pro objekt někdejšího pivovaru. Zchátralé budovy není nutné nijak litovat.

* O historii pivovaru se zájemci dočtou na internetových stránkách obce Plandry, plánujete dát podobně dohromady i dějiny jiných objektů?

Předně bych chtěl sdělit, že já jsem historii pivovaru v Plandrech nezmapoval. Na to nemám čas ani ambice. Jen jsem dal dohromady některé údaje dostupné na internetu a archivní. Vše, co jsem dosud zpracoval o historii obce a některých pamětihodnostech, dělám hlavně pro naše občany, aby o své obci něco věděli. Nic víc, nic míň.

* A chystá třeba někdo jiný vydání knihy o Plandrech?

Nevím o nikom, kdo by se do toho pustil. I když na rok 2011 připravujeme sraz rodáků a k tomu připravíme malinkou brožurku o historii - pro pozvané rodáky.

* Dobové fotografie máte?

Žádné nejsou. Jediné fotografie pivovaru a zámku, které zbyly po zboření těchto budov, jsem už dal na internet www.plandry.cz.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pilsner Club zve...

[neděle, 28. březen 2010]

Pozvánka


Dánské minipivovary přišly s novým hitem - kromě tradičního piva se pustily i do výroby nemixované sladové whisky. V tomto týdnu se na ní vrhla například firma Braunstein ve své palírně v Køge. Speciální whisky zraje ve vápencových jeskyních v masivu Stevns Klint. Premiérová první série je už kompletně vyprodaná. Jedna láhev vyšla na 3 000 dánských korun. Druhá várka bude o tisícovku levnější.

"Právě teď jsme v kontaktu se 17 zeměmi, které mají o náši whisky velký zájem," pyšní se Michael Braunstein, majitel stejnojmeného pivovaru. Braunstein je první pivovar, který poslal svou whisky na trh.

Ovšem tento destilát vyrábí už i další. Například sládek Jens Erik Sorensen z palírny Fary Lochan: "Je tu určitě prostor pro další. Zatím je nás pět výrobců tohoto vynikajícího moku. Doufám, že se přidají další."

Foto

Ve svém pivovaru v Give u Vejle má teď Sorensen 3 000 litrů zrajících v sudech. "Jde o poctivou ruční práci - dánský výrobek. Je to to nejlepší, co dánské minipivovary nabízí," dodává Sorensen. První lahve Sorensenovy whisky půjdou do prodeje v roce 2013 nebo o rok později.

Zdroj: ČT24.cz


Restaurační minipivovar má dobrou šanci se uživit, pokud prodá denně kolem dvou až tří set litrů piva.

Pokračující propad spotřeby piva v Česku se paradoxně vyhýbá nejmenším pivovarům, jejichž počet rychlým tempem roste. Loni zhruba o desítku a letos se očekává, že počet restauračních minipivovarů dosáhne minimálně rovné stovky.

Ještě v roce 1990 byl u nás jediný minipivovar - v Praze U Fleků. V roce 2006 jich už Český svaz pivovarů a sladoven evidoval na čtyřicet a za uplynulé čtyři roky počet vzrostl až k devadesáti. Minipivovary většinou vaří pro svou potřebu sotva tisíc hektolitrů ročně - na rozdíl od největších hráčů s produkcí v řádu milionů hektolitrů. "Technologie minipivovaru nepředstavuje mimořádně vysoké investice. Lze ji pořídit i za několik milionů korun. A pak jsou to samozřejmě módní trendy, podporované v mnoha regionech milovníky piva," vysvětluje nevídaný boom restauračních pivovarů Ludvík Ješátko, generální ředitel Pacovských strojíren ze skupiny ČKD Group.

Pacovské strojírny, pro něž představují dodávky pivovarnických zařízení čtvrtinu loňských tržeb ve výši 210 milionů korun, dodaly například loni kompletní vybavení pro Rožnovské pivní lázně, Pivovarský dvůr Dražíč nebo Chrám chmelu a piva v Žatci.

Zájem na domácím trhu přinutil ke změně strategie i brněnskou Destilu, která se dosud zaměřovala hlavně na export, především do Ruska. Letos má již podepsanou smlouvu na dodávky pro minipivovar ve Slaném a chystá další minipivovary v Praze a na severní Moravě. "O vlastní minipivovar usilují teď často sami hospodští. Zjišťují, že lidé jsou ochotni si za taková místní piva připlatit," říká jednatel Destily Karel Dvořák.

"Je to už boj o co nejnižší cenu," komentuje situaci nezávislý sládek a stavitel minipivovarů Josef Krýsl. Na kontě jich má už devět, letos zahájí provoz například "jeho" minipivovary v Pacově nebo v pražské restauraci U dvou koček. Krýsl nejen projektuje a zajišťuje technologie, ale do zemí, jako je Vietnam, Anglie nebo Švédsko, jezdí pivo i vařit.

"V takovém Bavorsku je vysoký počet malých pivovarů dávnou tradicí. Před lety zažila podobný rozmach Amerika, teď to máme i u nás. I když je třeba přiznat, že to bude pořád z hlediska kvality sice významný, ale objemem jinak stále sotva viditelný doplněk k velkoprodukci nadnárodních pivovarů," říká Krýsl. To ostatně dokládá i statistika. Celkem se v Česku uvaří kolem 19,5 milionů hektolitrů piva, celková produkce minipivovarů zatím šplhá ke 100 tisícům hektolitrů.

Podle Václava Potěšila, spolumajitele dodavatelské firmy Pivo Praha, souvisí rostoucí zájem právě s krizí. Hospodští se více než jindy snaží přilákat pivaře na něco neokoukaného. "Minipivovar má šanci se uživit, pokud prodá denně kolem dvou až tří set litrů. A takových je stále víc," tvrdí Potěšil, jehož firma loni zajišťovala projekty v Litomyšli a Varnsdorfu, dodávky pro pivní lázně ve Štramberku nebo rozšíření výroby v Praze U Medvídků. Letos se podílí na přípravě dalšího minipivovaru v Praze, Vimperku, chystá i rozšíření minipivovaru v areálu Plzeňského Prazdroje, kde se vaří zkušební várky.

100

zhruba tolik minipivovarů bude letos v Česku. Ještě před čtyřmi lety jich u nás stálo sotva čtyřicet.

6-7 milionů korun

je spodní hranice nákladů na stavbu minipivovaru. V závislosti na velikosti a vybavení šplhají investice do desítek milionů.

Zdroj: Gastrotrend.cz | iHNed.cz


Samotný postup vaření piva, který vymysleli už staří Sumerové, se tisíce let nemění. Vstupují do něj ale nové technologie a pomáhají mu různé pomůcky, a tak vypadá i chutná jinak než to, které se vařilo ve středověku.

Bylo jiné než dnes. Nefiltrovalo se a mletý slad v něm zůstával, takže bylo velmi husté. Ve středověku a raném novověku šlo o jednu ze základních potravin. Upravovalo se zahřátím či slazením. Třeba přidáním chleba vznikla chlebová pivní polévku. Z toho možná vychází rčení, že pivo je náš chleba,“ říká archeolog Petr Čech, který právě provádí výzkum ve chmelařském Žatci.

* Tehdejší pivo tedy nebyla dnešní zlatavá a průhledná tekutina?

Bylo zakalené a na dně mělo sedlinu. Samozřejmě se nečepovalo, nebylo pod tlakem. Nalévalo se ze sudu a muselo se předtím promíchat.

* Asi ani nemělo pěnu.

Když nebylo natlakované, tak těžko. Ale když kvasilo na alkohol, tak se tam pěna tvořila. Žádná hustá čepice to ale nebyla.

* Dnes se pivo naopak dělá tak, aby vydrželo dopravu, skladování...

Zaprvé se filtruje, zadruhé pasterizuje. Otázka je, jak to dřív bylo s alkoholem, jestli ho bylo více, nebo méně než dnes. Rozhodně to nebylo regulované. Záleželo, jak se která dávka povedla.

* V čem byla jiná výroba než dnes?

V podstatě se vařilo stejně. Ten proces je stejný až po uvaření a dozrávání. Odlišný je další způsob úpravy. Co víme, tak ve 14. století se oddělilo sladovnictví od pivovarnictví, z pšenice se dělalo světlé, z ječmene tmavé pivo amáme doklady, že se vařilo i z ovsa, což musel být docela slušný bolehlav.

* A jak se dříve vyráběl slad?

Na základě archeologického výzkumu ze Sezimova Ústí či Spálené ulice v Praze máme doklad, jak proces probíhal. Prostor, kde se zrno máčelo, se nazýval humno. Poté se obilí dávalo na tzv. valečku, kde se odpařovala voda, a zrno začalo klíčit. Naklíčené se pak přemístilo do hvozdu, kde se sušilo. A ve mlýně pak vznikl mletý slad.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


Populární pivo pochází z Měcholup

[sobota, 27. březen 2010]

Slavné značky ze severu Čech: v seriálu MF DNES představujeme neznámou historii piva Michelob, které je třetím nejpopulárnějším na trhu v USA

Asi každý, kdo navštívil USA a pije pivo, ochutnal Michelob. Je to jedna z nejznámějších pivních značek Ameriky. Spolu s legendárním Budweiserem patří do portfolia pivovarského gigantu Anheuser-Busch.

A překvapivě pochází z malé obce Měcholupy u Žatce.

Němčina - řeč piva

Michelob je poněmčená verze jména Měcholupy. Kdy poprvé se tato žatecká vesnice stala značkou pro pivo, není zaznamenáno. Tamní pivovar zmiňují historické prameny už v roce 1623. Ale zrod opravdové obchodní známky Michelob se pojí až s érou významného pivovarnického podnikatele Antona Drehera.

Měcholupský pivovar koupil roku 1860. Rod Dreherů patřil k předním pivovarníkům monarchie už od konce 18. století. Proslul jako průkopník chlazení pivovarských sklepů. Vlastnil ve své době největší pivovar ve střední Evropě, ve Schwechatu u Vídně, a později koupil i jeden z nejmodernějších pivovarů v zemi, v Žatci.

V Dreherových rukou dosáhl měcholupský pivovar rychlého rozkvětu. „Psal se rok 1861, když v Měcholupech vznikl zcela nový a moderně koncipovaný pivovar pracující již na parostrojní bázi s varnou o výkonu 120 věder vyrážené mladiny (cca 68 hl) a s výstavem přesahujícím i padesátitisícovou hranici (hektolitrovou a ročně). Spolu se žateckým měšťanským pivovarem byly Měcholupy největším pivovarským podnikem celého kraje a okolí,“ popisuje rozvoj podniku v připravované publikaci o zaniklých pivovarech Ústeckého kraje redaktor Pivního kurýru Pavel Jákl.

Měcholupské pivo se prodávalo pod značkou Michelob, a to nejen v Čechách. Dreher exportoval až do USA. Pivo se dodávalo rozpracované. Dokvašovalo a zrálo cestou v sudech. V tehdejším pivním světě měla němčina hlavní slovo, takže značku Michelob vývozce logicky použil i v zámoří.

Dohoda, nebo krádež

Jak se dostala severočeská značka k americkému pivovaru Anheuser-Busch? Historici pivovarnictví předpokládají, že Dreher navázal v St. Louis nějakou spolupráci s rodilým Němcem Anheuserem a jeho zetěm Buschem. Snad se Anheuser podílel na distribuci měcholupského piva v USA.

V roce 1896 už ale americký pivovar prezentuje Michelob jako vlastní značku. Jestli se tak stalo se souhlasem Drehera, není jasné. Možná to bylo podobné jako s jinou značkou Budweiser. Toto původně budějovické pivo uvedl Anheuser-Busch na trh roku 1876. Budweiser se stal prvním celonárodním pivem v USA. Budějovický pivovar ale neměl nikdy s firmou Anheuser-Busch obchodně nic společného a už století se o proslulou značku s Američany soudí.

Nicméně nebýt přesunu za oceán, proslulost značky Michelob by nikdy nedosáhla takového rozsahu. Anheuser-Busch s úspěchem přestál dobu prohibice v období mezi válkami a postupně se vypracoval na největší pivovar v USA. Dnes ovládá 49 procent trhu, celosvětově dosahuje dvanáctiprocentního podílu. Patří k vůbec největším pivovarnickým skupinám světa. Provozuje 14 pivovarů a prodává do více než 80 zemí. V roce 2006 vykázal výstav takřka 200 milionů hektolitrů piva.

Vedle dominantního Budweiseru a značky Bud zaujímá Michelob ve výrobním sortimentu hned třetí místo. Firma značku specifikuje jako „pivo pro fajnšmekry“. Byť firma český původ názvu nijak nepřipomíná, ve světě nebyl zcela zapomenut. „Nejznámější pivovarnický publicista ve světě Michael Jackson z Velké Británie ví o českém původu této dnes ryze americké značky, ale ve své světové Encyklopedii piva ji klade do spojitosti s městy Mikulov, či dokonce Michalovce na Slovensku. Německé ekvivalenty k názvům těchto míst však zní zcela odlišně. Existence malé vsi uprostřed žatecké chmelařské oblasti mu byla donedávna utajena,“ poznamenává Jákl, který odborně korigoval český překlad Jacksonovy encyklopedie. Údaj u hesla Michelob opravil a informoval o tom autora.

Měcholupská muzeální pivnice

Společně s americkou érou Michelobu se ještě řadu desetiletí dál odvíjela i česká historie značky. Dochované etikety dokládají její existenci ještě po první světové válce.

Dreher sice měl k Mělolupům úzký citový vztah, bydlel kousek od pivovaru ve starém zámku, ale jeho žatecký pivovar byl mnohem modernější, a proto ho upřednostňoval. Pivovarské ročenky naposled zmiňují měcholupský pivovar jako funkční v roce 1926. Závěr činnosti v Měcholupech je tak trochu záhadou. Pivo z něj se údajně šenkovalo pouze v jediném zdejším hostinci.

Zapomenutá historie slavné značky se dočkala v roce 2007 důstojného pomníku. Obec Měcholupy s Ústeckými pivovary zařídila stylovou pivnici. Její výzdobu zajistil přední český historik pivovarnictví Petr Žižkovský. Ten ve spolupráci se sběrateli shromáždil unikátní kolekci památek na zaniklý pivovar.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Martin Krsek


Až do 16. století sahá historie buštěhradského pivovaru. Poslední pivo se tu uvařilo před 43 lety

Středověký buštěhradský pivovar patří k nejvzácnějším stavbám průmyslového dědictví u nás,“ říká Václav Girsa, vedoucí Ústavu památkové péče, který je součástí fakulty architektury ČVUT v Praze.

Oosud areálu, jemuž ještě donedávna hrozila demolice, se velmi zajímá a s pomocí svých studentů chce bojovat za jeho záchranu. „Jsou možnosti, jak průmyslové dědictví využít. Člověk jen musí historické stavby znát a zabývat se jimi,“ připomíná architekt.

Podle dochovaných pramenů se pivovar v malé obci na Kladensku řadil k těm vůbec nejstarším v Česku. První zápis o něm pochází z poloviny šestnáctého století.

Pivovar přišel za války i o kotel

Tehdy se o dědictví zdejšího panství dělili potomci Jetřicha II. Bezdružického z Kolovrat – bratři Jan a Vladislav. K pivovaru, který byl součástí celého panství patřila také sladovna a chmelnice nad městem.

Těžkou ránu dostala buštěhradská „pivní“ tradice za třicetileté války. Ze zpustošeného a vyrabovaného pivovaru toho moc nezbylo. Přišel dokonce i o varný kotel.

Různých stavebních úprav se dočkal ve třicátých letech sedmnáctého století, konečnou podobu mu však vtisklo až století osmnácté. V roce 1755 jej přestavěl vlašský stavitel Anselmo Lurago, který se podílel i na stavbě zdejšího zámku. „Buštěhradský pivovar měl velmi složitý historický vývoj. Právě účast architekta Luraga však považuji za velmi důležitou,“ upozorňuje Girsa. Proč? Lurago bezesporu patří k nejvýznamnějším architektům, kteří v Čechách působili. Nezasloužil se jen o přestavbu buštěhradského pivovaru, ale i o tvář řady staveb na pražské Malé Straně – například zvonice Chrámu svatého Mikuláše.

Luragova role v historii pivovaru nepředstavuje jedinou hodnotu, kterou tento objekt má. Velmi cenný je také svým umístěním. Dotváří část starého Buštěhradu, protože městu chybí přirozené centrum,“ vysvětluje architekt. „Buštěhrad nemá ani náměstí. Proto pivovar, starý hrad a zámek zcela určují městský ráz,“ doplňuje Girsa.

Po Anselmově zásahu začal pivovar vzkvétat. V průběhu dalšího století byl rozšířen o prostor dřívějšího mlýna a v sedmdesátých letech devatenáctého století se dočkal nových ležáckých sklepů.

Pivo jako platidlo

Po vzniku Československa areál připadl státu a v jeho vlastnictví zůstal až do privatizace v roce 1993. Milník pro buštěhradský pivovar představoval rok 1905. Zastaralá technologie vaření piva byla přebudována na parní.

Už od roku 1685 se buštěhradským pivem napájela vrchnost, včetně pražské šlechty. Prodávalo se i do hospod – nejen v Buštěhradě, ale i v Brandýsku, Bůhzdaři, Lidicích, Stehelčevsi a Dřetovicích. Sloužilo i jako platidlo. Například lidický farář dostával za sloužení mší svatých v zámecké kapli v Buštěhradě ročně asi po deseti sudech piva. Tradici vaření buštěhradského piva ukončila až ministerská vyhláška z roku 1966 o zrušení rajonizace. Ta dávala zákazníkům větší volnost a buštěhradský pivovar ve tvrdé konkurenci s lepšími ekonomickými podmínkami neobstál.

V roce 1967 klesl prodej buštěhradského piva natolik, že už se nevyplatilo pivovar dál provozovat. Poslední pivo z jeho produkce si ti nejvěrnější vypili v září roku 1967. Od roku 1993 patří celý areál pivovaru firmě Level, která začátkem letošního roku přesvědčila kladenský magistrát, aby schválil jeho zbourání. Zabránit by tomu teď mohli studenti, kteří letos na podzim začnou pracovat na návrzích, jak chátrající pivovar opravit.

Pro studenty je ideální, že mají konkrétní praktické úkoly. Výsledky nebudou úplně profesionální, ale firma může řadu podnětů využít,“ říká Girsa.

***

FAKTA

Anselmo Lurago

stavitel barokních památek

Život Pocházel z rozvětvené umělecké rodiny. Narodil se v roce 1701 v Como v Itálii a zemřel v roce 1765 v Praze. Vyučil se stavitelem u Františka Maxmiliána Kaňky. Patřil k nejvýznamnějším architektům poloviny 18. století. Roku 1755 a znovu 1756 byl rektorem vlašské kongregace v Praze.

Výběr staveb

Přestavba Pražského hradu v letech 1753–65. Stavba zvonice Chrámu sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně v letech 1755–1756 Úprava průčelí Černínského paláce Stavba paláce Goltz-Kinských na Staroměstském náměstí v Praze po roce 1753

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Veronika Fejtková


Pokračujúci pokles spotreby piva v Česku sa paradoxne vyhýba najmenším pivovarom, ktorých počet rýchlo rastie. Vlani ich pribudlo asi desať a tento rok sa očakáva, že ich počet prekročí stovku. Reštauračný pivovar má dobrú šancu sa uživiť, pokiaľ predá denne 200 až 300 litrov nápoja.

V roku 1990 existoval v krajine len jediný minipivovar - v Prahe U Fleků. V roku 2006 ich Český zväz pivovarov a sladovní evidoval vyše 40. Minipivovary varia pre svoju potrebu do 1000 hektolitrov (hl) moku ročne.

V Bavorsku je vysoký počet malých pivovarov dávnou tradíciou. Pred rokmi zažila ich rozmach Amerika, teraz ho má aj Česko. Minipivovary v ňom však nebudú predstavovať silnú konkurenciu veľkovýrobe. V ČR sa vlani uvarilo asi 19,5 milióna hl nápoja, ale kapacita minipivovarov nedosiahla ani 100.000 hl.

Technológia minipivovaru nepredstavuje mimoriadne vysoké investície, avšak treba si dobre spočítať, za akých podmienok sa oplatí investovať do zariadenia niekoľko miliónov korún. Informoval o tom český denník Hospodářské noviny.

Zdroj: Aktuality.sk | TASR


Když má pivo uměle našlehanou pěnu

[středa, 24. březen 2010]

Pěna dostala pěkně na frak

Všichni si pamatujeme, s jakou rozkoší si Magda Vášáryová utírala pěnu ze rtů poté, co vypila do dna čerstvě natočené pivo. Ano, pěna je pro nás důležitá. O tom, jak by mělo vypadat, se vedou v hospodách spory. Jedni říkají jedině pivo s čepicí, čím větší, tím lepší, druzí přísahají na hladinku. Čechům se zkrátka líbí, když je pěna hustá tak, že se na ní udrží desetník. Není divu, že pěnivosti věnují pivovary tolik pozornosti.

Když to nejde tak, jak to šlo vždycky, tedy s pořádnou dávkou sladu a chmele, tak to půjde pomocí chemie. Možná i paní sládková v Postřižinách měla uměle našlehanou pěnu, takovou, jaká se používá při focení reklamy na pivo.

***

Některé pivovary vylepšují pěnu nepovoleným chemickým prostředkem. Dokonce i ty, které se chlubí, že pivo vaří tradičním českým způsobem.

Pane vrchní, co jste to přinesl v půllitru za krásu! To pivo s nádhernou pěnou! To není pěna, to je šlehaná smetana, to není smetana, to je chladivý pudink, to není pudink, to je sám parádní gól!

Takhle krásně to za nás české pijáky piva řekl Bohumil Hrabal. Čepice pivní pěny je pro české pivo zkrátka důležitá. Přestože neplatí: čím lépe vypadá pěna, tím lepší bude pivo.

Obzvláště když ten parádní gól, ta šlehaná smetana nemusí být přirozená, ale „načechraná“ uměle, pomocí prostředku, který nemá s klasickou výrobou piva nic společného. A který navíc není v České republice povolen. Jmenuje se mu Tetrahop.

Test MF DNES potvrdil, že jej některé pivovary používají. Z třiceti piv, která nechala redakce analyzovat ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském v Praze, tetrahop obsahovala pětina. Piva z pivovarů Staropramen, Svijany, Janáček a Zlatopramen. Tedy z těch, které patří jak k těm velkým (Staropramen), tak k malým hráčům na trhu (Svijany, Janáček).

Tradičně, ale s chemií?

„Vaříme pivo dle původních receptur. Dbáme na dodržování

2. Nejde o surovinu, ale o potravinářské aditivum - tedy látku přídatnou, protože se do piva přidává, aby vylepšila některé jeho vlastnosti. Navíc látku nepovolenou. Její dovozce by měl tedy požádat ministerstvo o zařazení na seznam aditiv povolených k výrobě piva. Pokud bude schválena, měly by jí pivovary uvádět na etiketě piva.

Do českého piva tetrahop nepatří

Výzkumníci nejsou přímo proti tetrahopu, ale proti tomu, aby se používal k výrobě tradičního českého piva a aby se schovával za souhrnné označení „chmelové produkty“.

Své opodstatnění má podle nich pouze u moderních piv, která nepoužívají žádné označení Klasické pivo, Tradiční pivo, nebo dokonce značku chráněného zeměpisného označení České pivo.

Pokud pivovar používá kvalitní suroviny a hlídá si technologický postup, není vůbec důvod používat tetrahop. Kvalitní hustou pěnu, vyrovnanou hořkost i ,kroužkování‘ ve sklenici lze dosáhnout bez něj,“ vysvětluje Alexandr Mikyška z pivovarského výzkumáku.

A potvrdil to i test. Většina piv měla velmi dobrou nebo dobrou pěnivost i bez použití tetrahopu. Nejstabilnější pěnu v laboratoři naměřili u ležáků Primátor i Staropramen.

***

FAKTA

Našlehává se nejen pivo

Pivo není žádnou výjimkou. Náhražky surovin, podobné tetrahopu, se dnes používají ve všech potravinách. V testech MF DNES jsme na ně poukázali už mnohokrát. V jogurtech místo jahod jahodové aroma, v paštikách místo masa kůže a zbytky z kostí, do kávy si dáváme šlehačku z rostlinných tuků, z těch se vyrábí i pomazánkové máslo... Nic z toho nám neublíží, všechny „náhražky“ jsou zdravotně nezávadné, jinak by neměly svůj E kód. Podobně to dopadne nejspíš i s tetrahopem. Výrobce prokáže, že je to látka nezávadná, a není proto žádný důvod ji k výrobě piva nepoužívat. Dostane nějaké to „éčko“ a výrobce ho bude muset dát na etiketu.

Anketa

Patří tetrahop do českého piva?

Petr Samec, Budějovický Budvar »Ne, jeho používání má jen ekonomické důvody. Pojem „české pivo“ v sobě obsahuje tradiční výrobní postupy, řemeslnou poctivost a kvalitní přírodní suroviny. Podle našeho názoru do českého piva tetrahop v žádném případě nepatří. My máme kritéria na suroviny ještě mnohem přísnější: používáme výhradně přírodní lisované chmelové hlávky, které pivu dodávají jednak přirozenou hořkost, a řadu dalších přírodních sloučenin, které příznivě ovlivňují senzorické vlastnosti piva. Používání tetrahopu, chmelových extraktů, dalších netradičních surovin (např. maltózový sirup) a nových výrobních technologií při výrobě piva má čistě ekonomické důvody a je vedeno snahou maximálně „osekat“ výrobní náklady.

Pavel Dostálek, Ústav kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT »Do piva vařeného tradičním způsobem ne. Tetrahop jsou vlastně hydrogenované iso-alfa kyseliny, které nemohou v pivovarském procesu přirozeně vzniknout. Je to uměle vytvořená látka, která se do piva dodává. Dělá se to proto, že iso-alfa kyseliny z chmele jsou na světle nestálé. Tetrahop má ale ještě jednu výhodu - stabilizuje pěnu. Takže se nepoužívá proto, aby nahrazoval chmelové látky, ale hlavně jako stabilizátor pěny. Problém je v tom, že světová legislativa se na to dívá různě. Povolené je to třeba v Americe, kde ho považují za chmelový extrakt, čili za surovinu. My se na to ale díváme jinak, protože tyto látky přirozeným procesem nevznikají. Podle mého názoru do českého piva, vyrobeného tradičním způsobem nepatří.

Jiří Kořen, Chmelařský institut Žatec »To si musí rozhodnout pivovarníci. To je otázka pro pivovarníky, to si musí rozhodnout oni. My ten prostředek neznáme, nemáme s ním žádné zkušenosti. V Česku se nevyrábí. Jako chmelař ale říkám, že chmel v pivu nic nenahradí. Pokud se použije kvalitní chmelový produkt, ať už je to Žatecký červeňák nebo granulované další odrůdy, jako Sládek nebo Premiant, a pivo se vaří tak, jak má, musí být dobré.

Jan Veselý, Český svaz pivovarů a sladoven »Do Českého piva tetrahop nepatří. Státní zemědělská a potravinářská inspekce říká, že České pivo s velkým Č, tedy to, které používá chráněné zeměpisné označení, nesmí být s tetrahopem. A já s tím souhlasím, do Českého piva tetrahop nepatří.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková


Naši rodinní přátelé opravují rekreační objekt v srdci Českomoravské vrchoviny, jeho součástí bude samozřejmě také restaurace. „Jaké tam budete mít pivo?“ zeptal jsem se, když jsme my mužské polovičky zůstaly na chvíli osamoceny při jedné ze vzájemných návštěv a mohla začít „normální“ debata. „Plzeň a poličku,“ odpověděl kamarád s tím, že plzeň je hlavně kvůli Pražákům a snobům, kterým hospody bez plzeňského přijdou divné. Poličské pivo je pro ty, kdo si chtějí pochutnat na něčem „jiném“, a je z kraje, kam přijeli na výlet.

Tato reakce je přímo chmelovým koncentrátem přesně popisujícím situaci na našem pivařském trhu. Plzeň a spol. všude, staropramen a spol. v Praze a v Čechách a starobrno a spol. na Moravě. Všechno jsou to dobrá piva, když je o ně dobře postaráno a hospodský není protivný. Ale stačí to? Výrobcům a prodejcům určitě, milovníkům piva stále méně. V posledních letech kolem sebe vidím pivaře, kteří hledají něco jiného, než je tato stereotypní nabídka, do které kvůli „kobercovému náletu“ na tuzemský trh patří už nijak vzácný, i když stále jedinečný Pilsner Urquell.

Když přijedu do jakéhokoli koutu Česka i Evropy, těším se na místní speciality. K těm patří samozřejmě i pivo. Hledám loga a nápisy na hospodách a nad výčepy, které neznám z Brna a Prahy anebo jsou tam vzácností. I v Brně máme s kamarády hospůdku, která nabízí piva malých pivovarů, štamgasti tam jezdí přes celé město a cestou míjí desítky vývěsních štítů s výše uvedenými pivovarskými giganty.

Produkce těchto našich gigantů vlastněných nadnárodními giganty se často označuje hanlivým termínem europivo. Co to je? Pivo, které zažene žízeň, neurazí a nijak nepotěší. To by ještě nevadilo. Ale také pivo, které bere chuť a charakter tradičním značkám tím, jak je skoupili evropští výrobci europiva. Manažeři plzeňského, smíchovského či brněnského pivovaru sami nejlépe vědí, co mění při výrobě, na čem šetří, jaké suroviny používají. Zkrátka co dělají technologicky stejně, i když logo je pak jiné.

Před více než patnácti lety jsem byl na jakési tiskové konferenci pořádané při příležitosti brněnských potravinářských veletrhů. Koukal jsem tam s otevřenou pusou na jednoho tlustého vousatého Angličana, který „nás“ varoval před tím, že nadnárodní pivovary pohltí a zničí naše pivní zlato. Říkal jsem si tehdy, že jsou důležitější věci, než komu patří pivovar, což platí stále. Leč stalo se. Ale neplakejme po starých časech. Jsou to časy, kdy se prodávalo pivo mnohem horší kvality a teklo do umatlaných půllitrů špinavými trubkami. Mysleme jen na to, že tím, co si kupujeme, určujeme, co si budeme kupovat později. A to neplatí jen o pivu.

Známý pivovarník z Humpolce se na billboardech chlubí tím, že jeho pivo stojí na stráži proti europivu. K jeho spojencům patří další menší pivovary bojující o život na slunci, přesněji na trhu. Co na to prostý voják v poli? Nejspíš večer vyrazím na průzkum bojem do nějaké neprobádané lokality v Praze, kde teď pracovně pobývám.

Také ještě zavolám „spolubojovníkům“ do Brna, ať určitě stále drží již obsazenou kótu. Ať je naše mise úspěšná a ztrátyminimální.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Karel Škrabal


Továrna na turisty s příchutí chmele

[středa, 24. březen 2010]

Chrám chmele a piva v Žatci nabídne muzeum, pivo a jídlo z lokálních surovin i další atrakce. „Chceme sem přilákat až 50 tisíc lidí ročně,“ říká manažer Jiří Vent.

Spojení chmelařských skladů a sušáren, které jsou staré půldruhého století, a nejmodernější techniky, jako je výtah s promítáním trojrozměrného filmu, začne od září lákat turisty z Česka i ze světa do Žatce, kde se otevře Chrám chmele a piva. „Už v květnu ale otevřeme přestavěné Chmelařské muzeum. To bude první výsledek projektu,“ říká manažer nové žatecké atrakce Jiří Vent.

* Co všechno celý projekt přinese?

V první řadě dojde ke zlepšení prostředí, k rekonstrukci zchátralých budov, k vydláždění komunikací. Zároveň pak navíc také pomůže ke zvýšení turistického zájmu o Žatec a jeho okolí.

* Rozhledna, která je součástí objektu, už stojí. Co dalšího Chrám turistům nabídne?

Prohlídková trasa začne právě ve vyhlídkové věži, kde je výtah. Jízda s ním bude trvat 15 minut a během ní poběží film ve 3D formátu. Poté návštěvníci vystoupí na vyhlídkovou plošinu na vrcholu věže. Dále se budou moct projít labyrintem z chmelových žoků a přejít do chmelařského technického muzea, jež je největší svého druhu na světě. Celkem potrvá prohlídka asi hodinu a půl. Součástí chrámu bude i gastronomickooddechové centrum, kde je minipivovar a restaurace. Dále si lidé mohou prohlédnout třeba starou sušicí komoru a po žebříku mohou vylézt do komína sušárny.

* Gastronomické centrum bude nabízet i žatecké pivo?

Určitě. Cílem je vařit pivo z místního ječmene, chmele, vody, tedy typicky české. A jídla budou také vycházet z lokálních zdrojů. Nějaké mušle či krevety určitě podávat nebudeme.

* Památkou na návštěvu Chrámu prý bude glejt?

Na konci exkurze dostane každý návštěvník při malé ceremonii potvrzení o návštěvě. Samotná vstupenka bude mít formu glejtu, na který u velké křišťálové šišky potvrdíme, že absolvoval prohlídku.

* To všechno jsou věci na přilákání turistů. Co naopak ocení místní lidé, kteří často pořád neví, za co se čtvrt miliardy korun utrácí?

Doufáme, že náměstí Prokopa Velikého se stane živým místem pro žatecké občany. Kvůli tomu je tu naplánovaná pěší zóna, bude tu omezená rychlost, vznikne kavárna s dětskou hernou nebo malá jízdárna pro děti předškolního věku. Budou v ní moci řádit na šlapadlech.

* Slyšel jsem termín „továrna na turisty“. Jak by to mělo fungovat?

To je další výstup, na který jsme nikdy nezapomínali. Jde o aktivity, které umožní, aby soukromí podnikatelé přicházeli se svými nápady. Tím se znovu zvýší celková atraktivita a přiláká se víc návštěvníků.

* Jaké to mohou být aktivity?

Nejjednodušší cesta by byla taková cesta, že existující firmy rozšíří své služby. Ten, kdo například prodává kola, by je mohl začít zájemcům i půjčovat. A kdo chová koně, může s nimi zase vozit turisty po městě.

* O stavbu chrámu se stará město, bude ho i provozovat. Může si na sebe chrám někdy vydělat, nebo ho bude město dál dotovat?

Výhodou je, že pivovar si na sebe vydělá. Stejně tak restaurace. To je dost velká šance, aby se postupně přešlo na samofinancování.

* Kolik čekáte ročně návštěvníků?

Podle střízlivých propočtů z hlediska kapacity výtahu, protože jedna cesta trvá 15 minut, je maximum někde na hranici 50 tisíc za rok. Ale to je cíl do budoucna, určitě to nebude hned v prvním roce.

* Jaké se bude platit vstupné?

Ještě není určené. Ale bude odpovídat ostatním atrakcím v Česku.

* Myslíte, že Chrám chmele bude opravdu atrakcí, která přiláká desítky tisíc turistů?

Severní Čechy mají pořád nálepku kouřících komínů. Jenže doba se mění. Hlavním tahákem na Labi se třeba stala říční doprava. V západní části zatím velký turismus neexistuje. Žatec v trojúhelníku mezi Prahou, Karlovými Vary a Drážďany tak bude jednou z dominujících turistických destinací.

* Mohl by tedy existovat pomyslný trojúhelník - České Švýcarsko, Litoměřice s řekou a Terezínem a třetím vrcholem v podobě Žatce s Chrámem chmele a piva?

Ano. Ono už je to tak dnes na krajské úrovni i vnímáno. Litoměřicko je centrum, které má své aktivity, lze o něm mluvit jako o „chrámu vína“. A Žatec jako chmelařská oblast je „chrámem chmele a piva“.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


Český pivní festival

[středa, 24. březen 2010]

Vážení přátelé - pojďte na pivo!!!

14. května bude v Praze, pár metrů od stanice metra Letňany zahájen III. ročník Českého pivního festivalu. Po dobu sedmnácti dnů budou moci návštěvníci ochutnávat špičková česká piva spolu s lahůdkami českých šéfkuchařů v největší české hospodě, ve čtyřech stanech s celkovou kapacitou více než 10 000 míst k sezení. Obslouží je 200 děvčat a chlapců v národních krojích. O zábavu se každý den postarají desítky muzikantů v živých vystoupeních na podiích v jednotlivých stanech.

Český pivní festival je svým charakterem a svojí velikostí ideálním místem pro setkání vašich firemních partnerů, hostů či zaměstnanců.

Hlavní výhoda firemní akce v rámci Českého pivního festivalu spočívá v úspornosti a předem známé konečné ceně, která činí 530,- Kč včetně DPH na osobu. Cena se skládá z konzumace (480,-Kč) a rezervačního poplatku (50,-Kč). Každá značka piva na festivalu pak stojí 40,-Kč, ceny jídel se pohybují od 40,- do 240,-Kč.

Vaši obchodní partneři či zaměstnanci jistě ocení, že jim nabízíte něco výjimečného, co v tuzemských podmínkách neměli ještě možnost zažít.

Nezapomeňte: Český pivní festival je jenom jednou za rok!

Bližší informace o festivalu a způsobu rezervace www.ceskypivnifestival.cz.

Na setkání s Vámi se těší,

Jan Hübner, ředitel

Zdroj: Obchodní sdělení ČPF


Ve Velké Británii výrazně roste spotřeba černého piva. Tradičně konzervativní ostrované obvykle pijící spíše klasická světlá piva objevují chuť tmavého moku vyrobeného v České republice.

"Spotřeba černého piva v našich supermarketech meziročně vzrostla o neuvěřitelných 42 procent. Z tmavého moku se tak stal neuvěřitelný hit," uvedlo Tesco Stores ČR.

Navzdory pokračující krizi prodejci letos očekávají rostoucí spotřebu piva, a to zejména s ohledem na blížící se Světový šampionát ve fotbale.

Češi jsou však v konzumaci černého piva konzervativnější než Britové. Na celkovém prodeji piva se jeho černá varianta v České republice podílí zhruba třemi procenty, stejně tak meziroční nárůst se pohybuje jen v procentech.

Čtveřici nejpopulárnějších černých piv v Anglii vedou bezkonkurenčně české značky,“ říká Peter Bexton z obchodního oddělení Tesco ve Velké Británii. V zahraničí již tedy netáhne pouze Pilsner Urquel, který se během uplynulých let stal jednou z nejvyhledávanějších značek piva v západní Evropě a ve Spojených státech.

Obrovské oblibě, alespoň za kanálem, se čerstvě těší Bernard Dark (Bernard speciální černé pivo) nebo Budweiser Budvar Dark (Budvar tmavý ležák), přičemž prvně jmenovaný vede neoficiální žebříček obliby černého piva ve Velké Británii.

Zdroj: Novinky.cz


Jarní cena českých sládků 2010 se letos konala první jarní víkend, to je v sobotu 20.3.2010.

Foto

Výsledková listina:

světlá výčepní

1) Zlatá labuť

2) Dobřanská 10

3) Permon

světlé ležáky do 11,5%

1) Podskalská koza 11

2) Belveder

3) Ryzák Vojkovice

světlé ležáky do 12,99%

1) Bašta

2) Zlatá labuť

3) Sněhulák - Belveder

tmavý ležák

1) Černý Havíř

2) Purkmistr

3) Pivovarský dům

polotmavý ležák

1) Bašta

2) Prokop Jantar Chyše

3) Dvorní ležák Chýně

tmavý speciál

1) Matuška 14

2) Dobřanská hvězda 14

3) Tmavý speciál 14 Chýně

pšeničné weizen a weizendunkel 10-12,99 %

1) Písař - Purkmistr

2) Velkorybmický hastrman staročeský

3) Dobřanský hospodář

polotmavý speciál

1) Excellent

2) Podskalská koza 13

3) Klepáček 14 Beroun

světlý speciál

1) Permon 16

2) Zlatá labuť 13

3) Májový ležák 13 Dalešice

Extra speciál (17% +)

1) Permon 18 T

2) Podskalská koza 20 T

3) Vánoční 22 T Chyše

ostatní svrchně kvašená piva bez rozdílu stupňovitosti (ochucená, Ale, Stout atd.)

1) Matuška weizenbock 16

2) Valkorybnický hastrman India PA

3) Matuška Pale ale Raptor 15

Zdroj: Pivovar Zvíkov.cz


Kde v Česku nejvíce zlevnilo pivo?

[pondělí, 22. březen 2010]

Spotřeba piva klesá v poslední době i v Česku, které má světové prvenství ve spotřebě piva na obyvatele. V březnu ale cena tohoto pěnivého moku v celé zemi mírně klesla. Víte, ve kterém kraji se v tomto měsíci nejvíc snížila cena světlého lahvového piva?

Cena světlého výčepního lahvového piva v Česku se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) za prvních 14 dnů letošního března snížila o 1,3 procenta. Největší pokles, a to o 4,4 procenta, zaznamenali v Libereckém kraji. V Plzeňském kraji „lahváče“ v témže období zlevnily o 4,1 procenta, v Karlovarském kraji o 3,2 procenta. Zatímco v Praze se ceny lahvového piva ve srovnání se začátkem března snížily o procento, v Královéhradeckém a Zlínském kraji zůstaly beze změny a na Olomoucku dokonce stouply o 5,2 procenta.

Průměrná cena světlého výčepního piva (500 ml) v 11.týdnu roku 2010 byla podle ČSÚ 9,90 korun.

Pokles ceny lahvového piva patrně souvisí se snížením jeho spotřeby, k němuž vedla recese ekonomiky a růst počtu nezaměstnaných. Problémy s nižší tržbou pociťuje řada restaurací a hospod. Přesné výsledky za loňský rok nejsou zatím známy, odhaduje se ale, že prodej největších českých pivovarů na domácím trhu loni klesl o pět až sedm procent. Některé pivovary ovšem navzdory klesající spotřebě cenu piva od letošního roku zvýšily, vzrostla i spotřební daň. Primát ve spotřebě piva na obyvatele, která se dosud pohybovala kolem 160 litrů na osobu ročně, přesto asi hned tak Česku nikdo nevezme.

Zdroj: Peníze.cz | Autor: František Mašek



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI