Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Do obnovy historického objektu je třeba vložit až sto milionů, které v rozpočtu chybí.

Pronajmeme prostory vhodné k provozování hotelu či kongresového centra. Atraktivní lokalita poblíž centra Kaplice, v sousedství sportovního areálu a koupaliště. Značka: bývalý panský pivovar starý přes 360 let.

I tak by mohl znít inzerát, který se už brzy objeví v nabídce jedné z realitních kanceláří. Jeho zadavatelem bude město Kaplice, které objekt bývalého pivovaru v městské části Bělidlo vlastní.

Důvod pronájmu je jednoduchý. Podstatná část prostorného objektu si žádá rozsáhlou rekonstrukci, přičemž náklady by mohly podle hrubých odhadů dosáhnout hranice sto milionů korun. „Takové peníze město nemá a sehnat je z dotací by bylo rovněž obtížné,“ zmínil starosta Kaplice Pavel Talíř.

Kapličtí však prozatím nemohou objekt ani odprodat, neboť v roce 2007 na jeho částečnou rekonstrukci získali dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj. V podmínkách, které si ministerstvo tehdy kladlo, však byla i ta, že si město objekt pivovaru musí ve svém vlastnictví ponechat ještě dalších pět let.

Řešení? „Pivovar pronajmeme zájemci, který bude ochotný jej opravit. Až uplyne lhůta daná ministerstvem, objekt nájemci prodáme,“ řekl Pavel Talíř.

Jak starosta doplnil, při stanovování prodejní ceny objektu Kapličtí samozřejmě zohlední investice, které nájemce do rekonstrukce pivovaru vloží.

Co v prostorách, kde se dříve vařilo pivo, vznikne, je prozatím otázkou. Záležet bude na nápadech potencionálního investora, které pak do jisté míry budou korigovat představitelé města. „Osobně bych si uměl představit například komplex s nabídkou ubytování a relaxace. Něco takového v Kaplici dosud chybí. Třeba ale bude mít někdo lepší nápad. Rozhodně však ve městě nechceme další noční klub,“ podotkl Pavel Talíř.

Když říkáte, že to dříve býval pivovar, uměl bych si tu představit nějaké muzeum piva, aby to bylo stylové. Anebo ubytování pro sportovce, když je vedle fotbalové hřiště i kurty na tenis nebo volejbal,“ usoudil turista Karel Ražecký ze středních Čech, který včera po kaplickém Bělidle procházel.

Na částečnou rekonstrukci objektu bývalého pivovaru získali v minulosti Kapličtí dotaci ve výši 5,4 milionu korun z Ministerstva pro místní rozvoj. K nim město z vlastního rozpočtu přidalo necelých sedm milionů. Další peníze pak poskytlo například Ministerstvo kultury. Stále však zbývá investovat minimálně šedesát, reálně však spíše až sto milionů korun.

Jak uvedla Ivana Putzerová, která má na kaplickém městském úřadě na starosti dotace, pokud by si město pivovar ponechalo ve svém vlastnictví, na záchranu památky by peníze z dotačních zdrojů shánělo jen těžko.

„V případě evropského Regionálního operačního programu se tato možnost jako reálná příliš nejeví a z dotačních programů vypisovaných jednotlivými ministerstvy lze většinou získat jen mnohem nižší částky,“ vysvětlila Ivana Putzerová.

Doplnila, že zařízení provozované v pivovaru má navíc být ekonomicky činným subjektem, tudíž dotace pro tento účel se poskytují jen v minimální výši na úkor většího podílu žadatele.

Jaké využití by někdejšímu pivovaru na kaplickém Bělidle slušelo podle vás? Vyjádřete svůj názor v diskusi pod článkem.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Českokrumlovský deník | Autor: Martin Tröster

http://ceskokrumlovsky.denik.cz/zpravy_region/zachranit-pivovar-mesto-samo-nedokaze20110708.html


Němci své pivo beznadějně milují. Stejně tak si oblíbili cyklistiku a rekreační sportování. Proto bylo jen otázkou času, kdy obě populární činnosti v zemi našich západních sousedů zkombinují. Vzniklo tak německé „pivní kolo“.

Foto

Na jaře a v létě projíždí německými městy mohutný cyklistický rám o velikosti mikrobusu ve tvaru písmene U, který pojme až 16 zájemců šlapajících na barových sedátkách do pedálů. Výčepní servíruje zákazníkům za jízdy zlatavý mok přímo z velkého sudu. Na čele kuriózního dopravního prostředku sedí dokonale střízlivý řidič, který řeže zatáčky a brzdí na křižovatkách.

Před pěti lety jsem v Kolíně nad Rýnem začínal s kolem pro jednoho jezdce. Pojízdná pivnice se mezitím ujala nejen v Německu, ale díky četným videonahrávkám na internetu i v dalších zemích,“ vysvětluje Udo Klemt, který spolu s Ingem Böllem zakládal firmu BierBike.

Nápad a obchodní značku si můžete pronajmout po celém Německu. Trváme ale důsledně na dodržování přísných bezpečnostních pravidel,“ zdůrazňují oba.

Řidič bývá abstinent

Na zakázku vyráběná kola splňují přísné bezpečnostní spolkové normy na prostředky poháněné pedály. Řidiči procházejí zvláštním školením a během pracovní doby nesmějí pít žádný alkohol.

Přestože za dvouhodinovou jízdu zaplatíte 600 eur (14 760 Kč), těší se pivní kola oblibě jak mezi domácími milovníky piva, tak mezi zahraničními turisty. „Pro šestnáct lidí není cena bůhvíjak závratná. Posezení u piva někde na zahradě v hostinci vás vyjde jen o trochu levněji,“ říká Klemt.

U nás se navíc můžete projíždět městem na čerstvém vzduchu, bavit se, připíjet si a v naprostém klidu si vychutnávat pivo. Na pohybující se večírek uprostřed města budete určitě dlouho vzpomínat. Popíjení piva na kole se jen těžko něco vyrovná,“ tvrdí jeden z otců myšlenky pojízdné pivnice.

V Düsseldorfu se vede právní boj

V zemi, kde platí přísná pravidla, takže si v neděli nemůžete ani posekat trávu ve vlastní zahradě nebo po desáté večer dát prádlo do pračky, nemá pivní kolo jen příznivce.

Úředníci düsseldorfského magistrátu již dva roky svádějí s firmou BierBike právní bitvu. Nechtějí jízdy pivního kola ve městě povolit: tvrdí totiž, že nejde o dopravní prostředek.

Městský soud proto jízdy pivního kola v ulicích zakázal. Odvolací soud však zákaz zrušil.

Postoj düsseldorfských úředníků nechápeme. Pivní kolo je přece kolo. Pokud nepovolíte jezdit s ním po městě, musíte z ulic vykázat všechna jízdní kola,“ hájí se Klemt. Mnohé Němce však nijak netěší pohled na podnapilé turisty, hlasitě vyřvávající blábolivým hlasem z kola oplzlé opilecké písně.

Proto někteří provozovatelé pivních kol nabízejí jízdy, při nichž se čepuje nealkoholické pivo. V severoněmeckém Flensburgu si můžete na rodinnou oslavu narozenin, konce semestru na vysoké škole nebo výročí svatby pronajmout pivní kolo, kde vám nenabídnou nic silnějšího než kávu, zákusky a nealkoholické nápoje.

Budou vyrábět při jízdě elektřinu?

Jinde slouží pivní kola vyzdobená transparenty a tlampači k nejrůznějším přehlídkám i politickým demonstracím. Ve Frankfurtu nad Mohanem začala nedávno jedna charitativní akce závodem dvou družstev na pivních kolech.

Zatímco v jednom se do pedálů zuřivě opírali profesionální sportovci, druhý tým tvořili snaživí prominentní politici. Na cílové pásce nakonec o pověstný fous zvítězili sportovci. Nicméně to nejdůležitější, dostat akci na půl minuty do hlavních televizních zpráv, se povedlo.

V deníku Die Welt se pivních kol zastal novinář Jean Gnatzig. S nadsázkou tvrdí, že oblíbený dopravní prostředek německých pivařů přispívá k přechodu z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie, a navrhuje, že by britští hulváti mohli jízdou při pití piva vyrábět pomocí připojených generátorů elektřinu. „Mohli by zpívat, prolévat hrdlem naše pivo a přitom vyrábět elektřinu, která by středně velkému německému městu vystačila celé týdny,“ navrhuje Gnatzig.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Vladimír Plesník

http://www.novinky.cz/cestovani/236548-pivni-kolo-vyvolava-v-nemecku-nadseni-i-odpor.html


Pivní pěnou orosené Jaroslavice

[úterý, 5. červenec 2011]

Piváci v Jaroslavicích se propili do druhého ročníku akce zvané Piváky. Takhle jednoduše by se daly popsat slavnosti piva, které se v tamních krajích konají už podruhé, čímž poněkud zastiňují fakt, že Jaroslavice jsou především typicky vinařskou obcí, lemovanou malebnými sklípky, a nikoli pivními soudky.

Tuto sobotu však bylo všechno poněkud jinak. Pořadatelka úspěšné akce Ivana Machová v areálu Nové hospody roztočila osm druhů piv, takže na své si mohli přijít nejen milovníci standardu, ale rovněž fajnšmekři, kteří chtěli ochutnat Konráda, Lobkowicze nebo Bernarda. To jsou názvy, které mají dobrý zvuk nejen u pivních skautů.

Účastníci se měli nač těšit. Házelo se sudem, chmelový mok se konzumoval na čas, sudy se rovněž válely anebo se soutěžilo v přenosu piva na tácku.

Jaroslavické Piváky měly loni pořádnou žízeň, takže jejich organizátorka Ivana Machová zaznamenala konzumaci 800 litrů piva. Letos byla očekávaná žízeň ještě o něco větší.

Především ale všichni účastníci nepostrádali dobrou náladu, která k netradičním akcím tohoto druhu neodmyslitelně patří. To byl také jeden z důvodů, proč se pivní slavnosti konaly do roka a do dne znovu, protože zájem lidí z Jaroslavic si u pořadatelky Ivany Machové vyžádal repete.

Nejde ani tak o to, kolik se vypilo piva, spíše mám radost, že se v Jaroslavicích něco děje, o což se snažíme během celého roku. V říjnu pořádáme Halloween párty, v srpnu nás čeká Havaj párty, chybět nebudou ani akce na svatého Valentýna či na Mikuláše. A když se každá z těchto akci vydaří, jako tomu bylo doposud, můžeme si dovolit sponzorovat místní fotbalisty,“ uvedla pro Znojemsko Ivana Machová, které v organizaci těchto akcí vydatně pomáhá její dcera Ivana.

Zdroj: Znojemsko.cz

http://test.znojemsko.cz/clanek/pivni-penou-orosene-jaroslavice/615


V Padochově teklo pivo proudem

[pondělí, 4. červenec 2011]

V Padochově na Brněnsku měli v sobotu sraz milovníci piva. Konal se tam totiž čtvrtý ročník pivního festivalu, na kterém mohli lidé ochutnat několik desítek piv s jedenácti různých pivovarů. Na programu byla také hudební vystoupení různých skupin či třeba závody v pití piva na rychlost.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník | Autor: Drahomír Stulír

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-v-padochove-teklo-pivo-proudem20110703.html


Dovovaričská pivománia

[pondělí, 4. červenec 2011]

Čas: 9. říjen · 11:00 - 14:00

Místo konání: Hotel Victoria v Martine

Logo

1. Organizátori degustačnej súťaže

Hlavnými organizátormi 1.ročníka celoštátnej degustačnej súťaže sú Turčiansky pivovarnícky dom v Martine, Klub zberateľov pivovarských suvenírov Porter club v Martine a Asociácia malých nezávislých pivovarov na Slovensku. Degustačná súťaž sa uskutoční v rámci programu veľkého medzinárodného stretnutia zberateľov pivných suvenírov ako samostatná akcia v hoteli Victoria v Martine v nedeľu 9.10. 2011 so začiatkom o 11,00 hod.

2. Cieľ degustačnej súťaže

Cieľom tejto degustačnej súťaže je podporiť rozvoj homebrewingu (domáceho varenia piva) na Slovensku a vytvoriť podmienky pre vzájomné súťaženie medzi slovenskými domácimi výrobcami piva. Z toho dôvodu má súťaž len celoštátny charakter a je určená pre všetkých záujemcov zo Slovenska, ktorí sa venujú domácemu vareniu piva. Ďalším cieľom súťaže je vytvoriť súťažné podmienky pre výrobcov domáceho piva z koncentrátov a zo základných surovín v samostatne hodnotených kategóriách.

3. Degustačná súťaž „Domovaričská pivománia 2011“ sa bude konať v týchto kategóriách:

I. kategória – Svetlé pivá z mladinových koncentrátov do 13 % Plato

II. kategória – Tmavé pivá (polotmavé pivá) z mladinových koncentrátov do 13 % Plato

III. kategória – Špeciálne pivá z mladinových koncentrátov nad 13 % Plato

IV. kategória – Svetlé pivá zo základných surovín do 13 % Plato

V. kategória – Tmavé pivá (polotmavé pivá) zo základných surovín do 13 % Plato

VI. kategória – Špeciálne pivá zo základných surovín nad 13 % Plato

VII.kategória – Pšeničné pivá bez rozdielu stupňovitosti Plato a spôsobu výroby

Podrobnejšie informácie nájdete na www.porterclub.szm.sk alebo kontaktujte organizátorov (pokrievka@nextra.sk)

Nie je dôležitá osobná účasť, ale dodanie pív na degustáciu!

Zdroj: Facebook | Autor: Ján Pokrievka

http://www.facebook.com/event.php?eid=168725883193177


Jedinečný mincový automat na čapované pivo vyrába slovenská spoločnosť Mad Box. Po dva a polroku vývoja a rovnakom období predaja na nemeckom a slovenskom trhu teraz spoločnosť zo Slovenskej Ľupče so svojím pivovým vynálezom mieri za more.

Jediný vo svete

Firma si celosvetovo patentovala mincový automat na čapované pivo. „Ide o unikátny prístroj, vďaka patentom ho okrem nás na svete nemôže nik iný vyrábať. Softvér a dizajn sme vyvíjali dva a pol roka,“ hovorí manažér spoločnosti Ivan Hangonyi. Zákazník vhodí mince. Poháre piva si potom čapuje do vynulovania vytvoreného kreditu. Pri „pípe“ môže sedieť, stáť alebo si k nej dobehovať. K žetónovým variantom prístroja firma pripravuje aj platenie platobnými kartami.

Nárast objednávok

Po skúsenostiach na nemeckom trhu tento rok firma mieri na ďalšie zahraničné trhy. „Začíname registrovať zvýšený záujem. Získali sme nové objednávky v Taliansku, Japonsku, Dubaji, rovnako v Rusku,“ hovorí. Rozhovory, avšak ešte bez podpísania zmlúv, prebehli s partnermi z Afriky. V novom exportnom portfóliu firmy sa začína objavovať i Maďarsko, Malta, Škandinávia. Kým minulý rok predali do desať prístrojov, tento rok bude obrat niekoľkokrát vyšší.

Zahraničné trhy

Prístroj stojí okolo 6 000 eur. Preto sa oplatí v krajinách, kde pol litra piva stojí niekoľko eur. Pri našich cenách, kde aj euro za pivo je veľa, zatiaľ veľmi nie,“ povedal. Prvotný nápad dostali v Španielsku. Tam sme videli, ako si zákazníci sami čapujú pivo. „Avšak museli zaplatiť čašníkovi, alebo inému pracovníkovi hotela. Chceli sme vymyslieť niečo, čo by prevádzkovateľom ešte viac ušetrilo náklady alebo záťaž na pracovné sily,“ dodal. Prístroje sa umiestňujú na rôznych miestach, od pasáží po diskotéky. „Vždy ide o vnútorné priestory, nikdy to nie je vonku. Ľudia pod 18 rokov sa vďaka dohľadu v prevádzke k pivu z automatov nedostanú,“ dodal.

Zdroj: hnonline.sk | Autor: Tomáš Tišťan

http://hnonline.sk/c1-52212980-svetu-zachutil-slovensky-automat-na-capovane-pivo


Pivní zmrzlina: hit letošního léta

[pátek, 1. červenec 2011]

Konec váhání, zda si dát radši vanilkovou, jahodovou nebo snad čokoládovou. Tím pravým osvěžením a zpestřením horkého letního dne je originální pivní zmrzlina! Konzervativní chutě zkušených pivařů uspokojí zmrzlina vyrobená z klasických ležáků, dámy potěší jemné zmrzliny z ovocných piv. Například mangová z piva Mongozo Mango, třešňová z piva Kriek, lehce karamelová z polotmavého piva Roland des Flanders nebo ze Stelly Artois s malinovou grenadinou s decentním pivním dozvukem... neodolatelné jsou i další druhy pivních zmrzlin v nabídce restaurace Belgian Beer Cafe Les Moules v Pařížské ulici vyhlášené výběrem z více než padesáti druhů piv každý den. Velmi příznivá cena otevírá cestu k netradičnímu, ale o to zajímavějšímu, objevování chutí exotických druhů piv.

V Les Moules na objednávku připraví zmrzlinu z jakéhokoliv piva ze svého bohatého sortimentu – určitě zajímavý tip na atraktivní a osvěžující zpestření společného letním posezení s přáteli... Ale pozor! Zdejší poctivá pivní zmrzlina rozhodně není řešením pro řidiče. Základní surovinou použitou k její výrobě je totiž opravdu pivo, nikoliv pouhé esence či náhražkové chemické přísady.

Zatímco v Belgian Beer Cafe Les Moules je několik druhů pivní zmrzliny k mání po celý rok, ve vyhlášené francouzské Brasserii La Gare v centru Prahy, v ulici V Celnici tuto unikátní novinku prodávají pouze během letní sezóny. V přilehlém obchůdku Boutiques Gourmandes bude možné pivní zmrzlinu koupit i do kornoutku nebo s sebou domů.

Piva z nabídky Belgian Beer Cafe Les Moules jsou dostupná i v e-shopu (www.lesmoules.cz).

Zdroj: Tisková zpráva Les Moules | 2Media


Komáři milují nejvíce krev pivařů

[středa, 29. červen 2011]

Pivko na zahrádce poblíž vodní hladiny, z níž za soumraku přiletí komáři, může brzy dostat silnou příchuť krve. Pro ty, kdo pivo nepijí, může být posezení u jednoho stolu s pivaři výhodné, protože krvi pivařů podle nejnovější studie komáři dávají přednost.

Milovníci piva mají o patnáct procent více štípanců od krvelačných komářích samic než osoby, které pijí jiné nápoje. Podle francouzských expertů by tomu mohly nahrávat dva faktory, jednak pivo mění dech a pach těla, které komáry přitahují, ale také otupuje samotného konzumenta, který se tak méně ohání při sání.

Francouzští vědci z Montpellier ale zatím tuto teorii otestovali na jediném druhu a to na komárovi Anopheles gambiae, který se vyskytuje v západních částech Afriky. Tento druh komára je přitom hlavním přenašečem malárie. Při experimentální studii pak komáří samice (samci sají pouze nektar, nikoli krev) druhu Anopheles gambiae napadaly o 15 procent více konzumenty piva než ostatní osoby, které pivo nepily.

Zdroj: Nejvíc.info

http://www.nejvic.info/mixer/48803-komari-miluji-nejvice-krev-pivaru.html


Beerketa

[úterý, 28. červen 2011]

První festival pivních speciálů na Markétě v Praze 6 Přijďte ochutnat pivní speciály z minipivovarů z celé České Republiky ale i vyhlášených pivovarů ze zahraničí např. Weihenstephan Bavorsko , Brew Dog Skotsko. Malá ochutnávka pivních stylů, které na Vás mimo jiné čekají: Hefeweizen- "Hefe" jsou německy kvasnice a slovem "Weizen" se rozumí pšenice, čili Hefeweizen je pšeničné, nefiltrované, svrchně kvašené pivo.

Pšeničnému pivu se také říká Weissbiers (bílé pivo), a to proto, že před vynalezením světlých spodně kvašených piv a světlých ales byla většina piv tmavých. Weissbiers jsou tedy výjimkou, kde pšeničný slad zesvětlí barvu piva. Pšeničná piva mají obvykle nižší hořkost, vyšší říz a bohatou pěnu. Jsou lehce nasládlá, ovocná a s plným chlebnatým tělem. Ve vůni můžete nacházet stopy banánu, hřebíčku a vanilky. A to vše přírodní cestou bez dodaných umělých aroma a barviv, jen za pomocí Bavorských kvasnic pro svrchní kvašení. Bohemian Pilsner- Tento světově nejrozšířenější druh piva vznikl v Plzni roku 1842. Toto pivo je světlé, spodně kvašené a od ostatních ležáku se odlišuje především svojí výraznou chmelovou chutí a vůní. Většina minipivovarů své piva nefiltruje a nepasterizuje, takže tento druh piva ochutnáváme přímo z ležáckých tanků, tudíž mohou mít lehký kvasnicový zákal, střední až plné tělo (tzv. chlebnatost) a bohatou pěnu.

India Pale Ale- Toto pivo bylo poprvé uvařeno v 19.století a pochází z Anglie. Je obvykle světlé až polotmavé barvy, svrchně kvašené, s intenzivním chmelovým aroma a vysokou hořkostí, také má i vyšší procenta alkoholu. Tyto vlastnosti mají svůj historický důvod. V době anglických kolonií v Indii se Angličané snažili svým vojákům a úředníkům dovážet anglické pivo. Jedinou možností, jak pivo přepravit dlouhou cestou lodí, byla přírodní konzervace. Tedy hodně chmele, vyšší alkohol a tzv. Dry Hopping (dodání chmele přímo do sudů).

České minipivovary vyrábějí spíše verzi American India Pale Ale, která se podává studenější a má vyšší říz. Často se používají chmele typu: Cascade, Amarillo, Centennial. Tyto americké odrůdy dodávají ovocný až citrusový a květinový charakter. Zatím máme přislíbené pivo od těchto pivovarů: České pivovary: www.pivovarmatuska.cz www.pivovarubulovky.cz www.purkmistr.cz www.klasterni-pivovar.cz www.pivovar-kocour.cz www.pivovarskydvur.cz www.chyse.com www.sumavskypivovar.cz www.jihomestskypivovar.cz Tramway ALE 11°

Zahraniční Pivovary: www.brauerei-weihenstephan.de www.brewdog.com Zlý Časy nám dovezou nakuřované pivo z Bambergu Chceme se zajistit až 15 pro Vás zajímavých pivovarů, což představuje přes 35 odlišných druhů piv. Dále pro Vás připravujeme: Koktejl bar s míchanými nápoji a to jak s alkoholickými tak nealkoholickými Jídelní depo s grillem Možnost zakoupení dek (20kč) k příjemnému poležení v trávě Pro prvních 1 500 návštěvníků originální sklenice zdarma, na výběr bude mezi sklem typickým pro pšeničné piva a nebo broušené s uchem pro piva Plzeňského typu Sledujte tuto pozvánku, budeme pro vás aktualizovat seznam pivovarů a doprovodné akce které se pro vás snažíme zařídit např. ochutnávka zahraničních a tuzemských Cideru

Těšíme se na vaši návštěvu Adam Matuška & Jakub Vančura

Zdroj: Informuji.cz

http://www.informuji.cz/akce/praha/9891-beerketa/


Řídíte? Pijete? Zatímco při potulování se po zahrádce není problém dodržovat pitný režim za pomoci oroseného půllitru s pěnivým zlatavým mokem, tak za volantem to je jiná.

Foto

Tam musí přijít na řadu nealkoholická verze piva, a jelikož jeho spotřeba u nás neustále roste, rozhodli jsme se udělat velký test nealkoholických piv, ať víme, které z nich je nejlepší.

V mnohých lidech dodnes přetrvává nenávist k nealkoholickému pivu kvůli tomu, že první pokusy s alcoholfree pivem značky Pito byly popravdě otřesné.

Zmlsaným jazýčkům českých pivařů po jeho požití tvář tuhne zděšením. Doba ale naštěstí pokročila a nealkoholická piva se stávají stále častěji oblíbeným nápojem řidičů a všech, kteří potřebují mít čistou hlavu a zároveň si chuť zlatavého moku nedokážou odepřít.

O rostoucí oblibě hovoří čísla, jen za minulý rok se u nás uvařilo 600 000 hektolitrů nealkoholického piva. Jak jsou na tom jednotlivé značky? Podívejte se, jaké parametry brala odborná porota v potaz a kdo vlastně k hodnocení usedl.

Hodnocené parametry:

Říz – Schopnost piva osvěžita dodat touhu napít se znovu.

Plnost – Síla chuti, její nástup i dozvuk. Vypovídá o hutnosti a bohatosti nápoje.

Hořkost – Typická chmelová hořkost je záležitostí především českých piv.

Barva – Hodnotí se sytost, jas a jiskra. Neměla by to být řídká bezbarvá břečka.

Vůně – Vůně by měla být jasná a konstantní. Neměly by se v ní objevovat cizí pachy.

Foto

Foto

Foto

Foto

Foto

Foto

Zdroj: Aha

http://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/60545/velky-test-ktere-nealko-pivo-je-nejlepsi.html


Klatovy: Pivní slavnosti zřejmě skončí

[pondělí, 27. červen 2011]

Slavnosti hudby a piva končí, Městské kulturní středisko (MěKS) v Klatovech už je pořádat nechce, Deník o tom informovala ředitelka MěKS Hana Haladová. Město ale tuto akci rušit nechce.

Této červnové akci změnilo MěKS název na Slavnosti hudby a piva a změnilo termín konání, neboť dřívější Pivní slavnosti byly součástí Mezinárodního folklorního festivalu o klatovské pouti a nedělaly dobrou vizitku těmto svátečním dnům. V roce 2000 byly Pivní slavnosti zrušeny k nelibosti vyznavačů pivního moku,“ informovala ředitelka MěKS Hana Haladová.

Po pár letech byla tato akce na nátlak veřejnosti obnovena. Nebyla nabídnuta pouze konzumace piva, ale bylo osloveno mnoho pivovarů, které se mohly prezentovat, v letošním roce i soukromých. „Letos byla přidána hudební složka, která nabízela možnost vystoupení místním klatovským skupinám. Tato hudební vystoupení byla po léta rozšiřována a zpestřována nabídkami všem generacím, střídaly se dechovky, country kapely, hradní hudby, rockové kapely a „bonbónkem“ byla vždy toho roku populární kapela. Vše má ale i finanční podklad, což v režii MěKS znamená, že co se vybere za pronájmy od pivovarů a stánků s občerstvením, za to se objednává hudba. MěKS na této akci opravdu nezbohatne, spíše naopak. Nebýt vlastního úsilí s organizací úklidů, které po pivních nocích bývají opravdu náročné a značně nelibé, se zabezpečením stálých služeb z řad zaměstnanců, s vlastní elektřinou, zvukovým a světelným zabezpečením či organizací a umístěním stánků a pivovarů, zázemím, nemohlo by tuto akci pod širým nebem dělat,“ sdělila Haladová.

Po sedm let se tato venkovní akce mnoho měsíců předem připravovala. „MěKS čelilo kritice, stížnostem z řad veřejnosti i městského úřadu, kdy stále jenom obhajovalo své počínání. Pravdou je, že i někdo pochválil, což možná bylo i vlivem pěkného počasí. Letos ve dnech 10. až 12. června se konaly „Slavnosti hudby a piva“ posedmé a naposledy. Zkazila to reakce lidí, opojená ne pivem mládež devastující okolí kulturního domu, stěžovatelé na noční klid, kritici na špatný hudební výběr i lidé, kteří svým chováním pobuřovali veřejnost a pletli si toalety s vyměšováním přímo v areálu kulturního domu mimo dané WC. Jako každý rok jsme měli vše zajištěné od vlastního úklidu, bezpečnostní noční ostrahy, vývozu a úklidu toalet a jiného. Chtěla bych poděkovat přízni občanů, kteří nás v naší snaze nabídnout veřejnosti nějaké víkendové rozptýlení podporovali, technickým službám za podporu, odpadovému hospodářství i hospodářskému odboru městského úřadu. Možná, že někdo příští rok převezme tuto „pivní štafetu“ a pivní fanoušky nezklame. Někteří návštěvníci a občané Klatov zaměstnance MěKS zklamali po všech stránkách, což je škoda,“ dodala Haladová.

Zatím ale není jisté, zda pivní slavnosti skončí v Klatovech úplně. Město by je chtělo pořádat dále. „My jsme rádi, že se tato akce v našem městě koná a rozhodně bychom nechtěli, aby zanikla. Budeme se snažit hledat jiné řešení, abychom zde tyto slavnosti zachovaly. Víme, že byly nějaké stížnosti kvůli slavnostem, ale nemyslím si, že byly v tak velkém rozměru, že bychom je chtěli zrušit,“ reagoval na záměr MěKS místostarosta Klatov Jiří Štancl.

Konec této akce se nelíbí Jiřímu Matoušovi z Klatov. „To mi ani neříkejte, že by se pivní měly zrušit. To je skoro jediná akce na kterou se každý rok těším. I když je pravda, že někteří lidé se tam chovali spíš jako zvířata,“ uvedl Matouš.

Zdroj: Deník.cz

http://www.denik.cz/kratce_region/893942.html


Češi své pivo milují a na chuť mu stále častěji začínají přicházet i zahraniční turisté. Ekonomická krize ale zejména velkým pivovarníkům vyprášila peníze z kapes. Někteří dokonce ve snaze ušetřit začali slevovat z kvality. Rozvoj pivovarnictví stagnuje. Až na jednu výjimku – tou jsou minipivovary, které v Česku v posledních letech zažívají nebývalý boom.

Podle zákona si každý může uvařit pivo i pro vlastní spotřebu, aniž by musel odvést daň, maximálně ale 200 litrů ročně. Kdo tuto hranici překročí, měl by se přihlásit na celním úřadu a zaplatit 50 procent ze spotřební daně. Minipivovary totiž spadají pod hranici největší daňové úlevy. Jejich roční výroba ale nesmí přesáhnout 10 tisíc hektolitrů.

Před dvaceti lety fungoval v České republice jediný restaurační pivovar v Praze U Fleků. Deset let poté jsme už mohli navštívit necelé tři desítky minipivovarů. Teď jich je podle odhadů přes sto. Tento rok by k nim měla přibýt víc než desítka dalších.

Malá velká konkurence

Přestože výroba zlatavého moku minipivovary představuje pouze zhruba půl procenta celkové tuzemské výroby, dívají se některé průmyslové pivovary na ty malé jako na konkurenty. "Konkurence těch velkých pivovarů je opravdu velká, protože mají větší finanční zázemí," připouští sládek pivovaru U Richarda Milan Trávníček. "Nemůžeme poskytnout majiteli (restaurace) nějakou dotaci, aby si mohl vybavit hospodu, ale zato můžeme konkurovat lepší cenou piva," dodává.

Zájmy minipivovarů chce prosazovat nově vzniklý Českomoravský svaz minipivovarů. Svým členům bude zajišťovat analýzu trhu i marketingu, pomůže jim v přístupu k surovinám a technologiím. Zabývat se chce také daňovými otázkami nebo zastupováním malých výrobců piv v jednáních se státní správou a jinými institucemi.

Malí producenti to vítají. Někteří z nich by se chtěli dokonce i rozšířit. "Samozřejmě bych chtěl taky, ale určitě zajímavější je rozšíření míst tady v restauraci. Pro nás nejlepší ekonomiku zaznamenává to, co prodáme v restauraci, protože je to bez nákladů na dopravu, distribuci atd.," říká jednatel pivovaru Pegas Oto Rinchenbach.

Rozšířit distribuci by chtěli také vynálezci české novinky - takzvaného piva v prášku. Z jednoho kila prášku se uvaří až 10 litrů kvalitní desítky. Jenže Češi nebyli jediní, koho napadlo výrobu piva takto zjednodušit. Stejné myšlenky měli i naši němečtí sousedé. Ti byli při žádosti o patent rychlejší. Proto se českého piva v prášku vyrobí jen pár tun.

Zdroj: ČT24

http://www.ct24.cz/ekonomika/128393-male-pivo-dobre-pivo-v-cem-tkvi-uspech-minipivovaru/


Ze studie Liesbeth Colenové a Johana Swinnena vyplývá, že vztah mezi státními příjmy a spotřebou piva má tvar obráceného písmene U.

Mnoho teorií o hospodářském růstu bohatých zemí tvrdí, že se na něm významně podílela abstinence a střízlivost. Možná je to však mýtus.

Neustále totiž roste počet důkazů, že zejména konzumace piva a pivovarnictví, jež je s ní spojené, mohou mít stejný dopad na hospodářský růst dané země jako úplná střízlivost. V některých nejméně vhodných podmínkách na světě pro investování dnes pivovarnické firmy budují pivovary, vytvářejí pracovní místa a poskytují životně důležité veřejné služby jen proto, aby získaly nové zákazníky pro tento mok. Stručně řečeno, pivovarnictví popohání hospodářský růst.

Dokazuje to do určité míry i studie Liesbeth Colenové a Johana Swinnena z belgické Lovaňské katolické univerzity. Zabývá se dlouhodobou spotřebou piva a vyplývá z ní, že vztah mezi státními příjmy a jeho konzumací má tvar obraceného písmene U. Spotřeba piva se zpočátku s rostoucím příjmem států zvyšuje. Ale poté, co se tento příjem dostane na vyšší úroveň, začne spotřeba klesat. V současnosti se spotřeba piva na osobu u národů, které tradičně pijí pivo, jako jsou Češi, Američané, Britové, Belgičané a Němci, snižuje, zatímco v rozvojových zemích zvyšuje.

Dle studie rostoucí otevřenost vůči obchodu a globalizaci sblížila vzory chování zemí ve světě, pokud jde o konzumaci alkoholu. V zemích, ve kterých se tradičně pije pivo, se jeho podíl na celkové spotřebě alkoholu snížil. To však neplatí pro země, v nichž se tradičně víc pije víno nebo tvrdý alkohol. Spotřebu piva však také ovlivňují klimatické podmínky, náboženství a ceny.

Dvě otázky

Například v České republice činil v roce 1961 podíl piva na celkové spotřebě alkoholu 69,01, v roce 2005 však už jen 58,97 procenta. V českém případě je také zajímavé, že se snížil i podíl spotřeby vína z 19,05 na 16,15 procenta. A naopak stoupl podíl tvrdého alkoholu z 11,94 na 24,88 procenta. Češi však také dle této studie vypijí společně s Iry nejvíc piva na osobu na světě – 160 litrů za rok.

Ve studii se také uvádí, že v současnosti Čína předstihla USA a stala se největší pivní ekonomikou na světě. V roce 1980 byla spotřeba piva v této zemi minimální, ale v roce 2005 se v ní vypilo 40 miliard litrů. V Brazílii to bylo v roce 1961 celkem 630 milionů, ale v roce 2007 už 7,5 miliardy litrů piva.

Ze studie Colenové a Swinnena vyplývá, že spotřeba piva je nejvyšší v protestantských zemích. Můžeme si proto položit dvě sice poněkud nadsazené, ale vzhledem ke studii oprávněné otázky. Co když je tomu tak, že dřívější úspěch ekonomik řídících se protestantskou etikou abstinence a střízlivosti, nebyl jejím důsledkem, ale bylo jím pivovarnictví? A co se týká přítomnosti: Nezpůsobila současný hospodářský úpadek některých vyspělých národů jejich klesající spotřeba piva? Hospoda je přeci optimálním místem k diskusi.

Zdroj: Česká pozice.cz

http://www.ceskapozice.cz/byznys/podnikani-trhy/zpusobila-hospodarsky-rust-abstinence-nebo-naopak-konzumace-piva


Pri prezeraní finalistov z kategórie Cyber na Cannes Lions ma prekvapilo virálne video, ktoré je virálne aj bez toho, aby to bolo klasické „je to pravda, nie je to pravda“. Autori nepotrebovali bábätká, šteniatka, alebo akože amatérske zábery. Dokonca ani humor. Pozrite si poctivý kus vizuálnej práce, ktorý má už 3 milióny videní na YouTube.

PS: Ide o kanadskú reklamu na japonské pivo Sapporo, ktoré potrebovalo preraziť na kanadskom trhu. Legendary Biru navrhla agentúra Dentsu Canada.

Zdroj: Mediálne.sk | Autor: Michal Pastier

http://medialne.blog.etrend.sk/pastier/2011/06/22/uzasne-viralne-video-na-japonske-pivo/


Ve čtvrtek začíná desátý ročník olomouckého Beerfestu, největší akce tohoto druhu na Moravě, která každoročně láká tisíce návštěvníků. Tentokrát ovšem na novém místě, v areálu Korunní pevnůstky. Tam se pivní festival letos přestěhoval z lokality v městské části Lazce, kde má vyrůst parkurové závodiště.

Jubilejní ročník probíhající až do soboty představí produkci rekordního počtu 36 pivovarů, což v součtu představuje zhruba sto značek piv. Vedle velkých společností má do krajského města tentokrát přijet představit ta svá také větší množství malých tuzemských pivovarů.

"Je to nabídka pro znalce, fajnšmekry či objevovatele nových pivních chutí, kteří by se jinak k pivům těchto malých producentů nedostali," uvedl hlavní pořadatel Pavel Spálený. Lidé budou moct ochutnat mimo jiné i z nabídky desítky výrobců, kteří na olomouckém pivním festivalu ještě nikdy své produkty nenabízeli.

Na příchozí čekají rovněž dvě hudební scény. Na nich se během čtyř dnů vystřídají muzikanti z pětadvaceti kapel a další účinkující z Čech i Slovenska. Budou mezi nimi kupříkladu skupiny Fleret, Kryštof, Wohnout, Buty, Support Lesbiens, No Name, Charlie Straight nebo zpěváci Katarína Knechtová, Vladimír Mišík, Jan Spálený či Xindl X. V sobotu dopoledne se uskuteční i burza pivních kuriozit.

Pro krajské město zůstala čtyřdenní přehlídka piv nejrůznějších druhů a hudby nejrozličnějších žánrů zachovaná na poslední chvíli. V okamžiku, kdy pořadatelé přišli o lazecké působiště, chtěli se poohlédnout po vhodném místě jinde.

"Původně jsme uvažovali o přesunu. Například do Brna nebo Ostravy, kde existuje více vhodných ploch pro konání podobných akcí pod širým nebem," popsal Spálený. Tyto myšlenky opustily organizátory, když se naskytla příležitost využít prostory obnovované Korunní pevnůstky. O opravu areálu, který kdysi tvořil součást bastionového opevnění města, se stará Muzeum olomoucké pevnosti.

Festival láká davy lidí, v rekordním roce jich bylo šestnáct tisíc

"Zvažovali jsme, zda festival do pevnosti pustit. Nakonec jsme pořadatelům vyšli vstříc. Sami si tak mimo jiné ověříme, jak zatěžkávací zkoušku areál zvládne. Tedy, jestli jsou programy tohoto typu na pevnůstce realizovatelné," podotkla předsedkyně správní rady společnosti Markéta Záleská.

Protože je to památkově chráněný areál, dohodli se s pořadateli na poměrně přísných podmínkách. "Cílem je, aby se v něm nic nepoškodilo. A samozřejmě nikomu nic nestalo," poznamenala Záleská. Beerfest se proto bude odehrávat jen na venkovních prostranstvích, část vnitřních prostor budou mít k dispozici jen účinkující jako zázemí.

Festival by nakonec mohl pevnosti i pomoci. Správci areálu, který leží nedaleko Botanické zahrady v Bezručových sadech, by měli na opravy památky získat část výtěžku ze vstupného. Během festivalu také proběhne sbírka na opravy Korunní pevnůstky. Ta má kapacitu deset tisíc návštěvníků.

Na Beerfest jich zavítají každoročně tisíce. I loni, kdy téměř celou dobu pršelo, jich přišlo celkem osm tisíc. Rekordní návštěva jednoho z ročníků pak čítala na šestnáct tisícovek příchozích. Změna lokality ovšem není jedinou novinkou. V minulosti se Český pivní festival konal v květnu. Po jeho letošním přesunutí na červnový termín organizátoři museli zápolit s další nečekanou obtíží.

Pivovary už obvykle mívají oproti květnovým dnům, kdy se tuzemské festivalové dění teprve rozjíždí, podstatně víc aktivit. "Bylo proto složitější zajistit jejich účast. V posledních třech týdnech se ale zájem zvedl a nakonec jsme paradoxně získali víc pivovarů než loni," poznamenal Spálený.

Zdroj: iDnes.cz | Autorka: Jitka Janečková

http://olomouc.idnes.cz/beerfest-nabidne-na-olomoucke-pevnustce-100-znacek-piv-od-36-pivovaru-1dg-/olomouc-zpravy.aspx?c=A110621_1606964_olomouc-zpravy_stk


Sponzora odradily nepovolené výčepy

[čtvrtek, 16. červen 2011]

Posledního velkého sponzora Zahrady - Velkopopovický pivovar - odradil fakt, že na soukromých zahradách u frekventované uličky mezi hlavní scénou v amfiteátru a takzvanou Kapličkou se kromě stánkařů s drobnými suvenýry objevily i stánky s pivem. "Točilo se tam asi osm druhů jiných piv. Když hlavní sponzor nemá výtoč, tak se neudrží," vysvětlil Konečný.

Pořadatelé festivalu spolu s náměšťskou radnicí letos přišli s opatřením, které má situaci zachránit - zaslepí uličku mezi Kapličkou a amfiteátrem, kudy dosud proudily davy lidí a potencionálních zákazníků nepovolených stánků s pivem. I když to znepříjemní cestu i návštěvníkům (budou muset oklikou kolem zámku), festival tak chce udržet letošního sponzora - brněnský pivovar. "Jestli ani tento sponzor nevydrží, tak Zahrada v Náměšti je možná letos naposledy," dodal Konečný.

Starostka Náměště na Hané Marta Husičková si neumí obec bez festivalu představit. "Je to pro nás nejen prestižní záležitost, ale co bychom také dělali s areálem amfiteátru? K ničemu jinému než folkovému festivalu se nehodí," podotkla.

Na starostku přišlo trestní oznámení a dostává anonymy

Nic jiného než Zahrada a pak srpnové lidové Hanácké slavnosti se v náměšťském amfiteátru ani nekoná. Konec Zahrady by byl pro obec ranou i z toho důvodu, že každým rokem do areálu investuje statisíce korun, přičemž předloni za milion korun vybudovala zázemí pro účinkující.

Husičková, na kterou už podnikatelé ze zahrad podali trestní oznámení a chodí jí také anonymy, tvrdí, že obec nechce bránit stánkařům, kteří prodávají drobnosti. Vadí jí ale stánky s pivem. "Místní lidé se zřejmě drží hesla: Hanák se stará - Hanák má. Neuvědomují si, že kdyby nebylo festivalu, tak nemají vůbec nic," poznamenala starostka.

Zdroj: iDnes | Autorka: Petra Klimková | Kráceno

http://olomouc.idnes.cz/legendarni-festival-zahrada-mozna-skonci-ublizuji-mu-cerne-stanky-105-/olomouc-zpravy.aspx?c=A110614_1602947_olomouc-zpravy_sot


Nepomucké pivní slavnosti 2011

[čtvrtek, 16. červen 2011]

Vezměte červenec, přidejte k němu Nepomuk a máte pivní slavnosti. Tahle rovnice platí již devatenáctý rok a letos bude navíc už po čtvrté v novém hávu – s velkým výběrem všemožných značek zlatavého moku a vstupem zdarma. Tato podoba slavností se zdá být prozatím vcelku úspěšnou, a tak toto léto nečekejte na nepomuckém náměstí žádné převratné změny, jen postupný růst a vývoj tradiční prázdninové akce.

Dobré pivo a malé pivovary jsou v posledních letech čím dál větším hitem a tak i nepomucké slavnosti přivítají opět o něco více zástupců sládkovského řemesla. Letos by počet značek, které zde budou k ochutnání, měl překročit již úctyhodnou padesátku. Velká část z nich bude patřit k těm, na které v regálu hypermarketu nenarazíte, často jsou dokonce k ochutnání jen v jedné či několika málo hospodách. A takhle pohromadě budou k vidění možná právě jen v Nepomuku.

Už to je pádný důvod k návštěvě zdejších pivních slavností. Ale nikoliv jediný. K poctivému pivu patří dobré jídlo, a proto organizátoři nezapomněli ani na pestrou nabídku všelijakých pochutin: klobáskami na grilu počínaje a kozími sýry či hovězími hamburgery z místního ekologického chovu konče.

Nejenom jídlem a pivem živ je člověk, a tak i Nepomucké pivní slavnosti nabízejí kulturní program, který stojí za pozornost. Jistotou je stylově rozmanitá hudební produkce, v níž si snad každý najde to své – no posuďte sami: revival populární Lucie, dechový orchestr z Klatov, klasičtí rockeři Papa Joe, nabroušený hard core v podání strakonických Delusion, plzeňská Frajara Putika kombinující ska s prvky world music či folkový Jolly Band.

Letošními novinkami v programu pak budou ukázky dřevorubeckých disciplín – timbersports, za účasti vicemistra světa a čtyřnásobného mistra Evropy Martina Komárka, a také rozmanité pivní soutěže. Závodit mezi sebou budou i zúčastněné pivovary, a to o přízeň návštěvníků – připravena je opět anketa o nejlepší pivo slavností. Uvidíme, zda-li Purkmistr z Černic obhájí loňské vítězství. Vzhledem k tomu, že letos by měla dorazit i Železná Ruda, půjde nepochybně o těžký souboj.

Nepomucké slavnosti se budou konat v sobotu 9. července od jedenácté dopolední až do hluboké noci. Program začíná po poledni a končí o půlnoci. Tou dobou pak startuje taneční afterparty za doprovodu zlámaných beatů v místním klubu Coffee-shop. Kdo nemá v plánu se zdržet až tak dlouho, může s sebou vzít i své ratolesti, kterým udělají jistě radost cukrovinky, zmrzlina či skákací hrad.

Jak již bylo zmíněno, pivní slavnosti se konají na nepomuckém náměstí a vstup je zdarma. Přijďte, jste vítáni.

Zdroj: Tisková zpráva Občanského sdružení Nepal | Autor: Pavel Kroupa


Dávným Francouzům chutnalo pivo

[čtvrtek, 16. červen 2011]

Moderní Francie je proslavená vínem, ale v době železné se zde pravidelně vařilo také pivo.

Důkazy o vaření piva ve Francii, které sahají až do 5. století před naším letopočtem, objevili archeologové z francouzského Národního centra vědeckého výzkumu (CNRS). V sedimentu, který pochází z vykopávek známého naleziště Roquepertuse v Provence, našli naklíčená semena ječmene. Jejich špatný stav naznačoval, že semena prošla částí sladovacího procesu. Jejich objev spolu se zbytky zařízení domácí sladovny naznačuje, že v době železné se obyvatelé Francie vedle přípravy vína pravidelně věnovali také vaření piva.

A jak celý proces vypadal? Podle archeologů lidé zrna ječmene nejprve nechali máčet ve vodě. Nasáklá je pak rozházeli po vyhrazené části ploché dlážděné podlahy, kde semena začala klíčit. Ve správné fázi klíčení je lidé opražili v peci a rozemleli kamenným mlýnkem. Slad pak nechali fermentovat v nádobách.

Zdroj: Rozhlas.cz

http://www.rozhlas.cz/zpravy/historie/_zprava/908266


Porovnávání úrovně migrace bisfenolu A z vnitřního ochranného laku plechovek určených pro balení různých druhů potravin.

V průběhu výroby plechovek určených k balení potravin je prováděn nástřik vnitřního ochranného laku. Vnitřní lak slouží jako protikorozní ochrana a brání změnám chuti balených potravin.

Bisfenol A (BPA) je chemikálie, která se vyskytuje v tomto vnitřním ochranném laku nápojových plechovek a konzerv. BPA je sporná sloučenina, vzhledem k tomu, že se uvolňuje do balených potravin a jeho příjem má podle všeho negativní vliv na lidské zdraví.

Migrace BPA z ochranné vrstvy laku do piva není však nikterak závažná. V plechovkovém pivu jsou koncentrace BPA velmi malé. Ve srovnání s jinými potravinami (viz tabulka), je pivo zatíženo tímto problémem minimálně, což pravděpodobně souvisí s výrazně kratší dobou tepelného zpracování. Obecně je přípustná výše uvolňování umělých hmot přicházejících do kontaktu s potravinami jasně stanovená. V Evropské unii je pro BPA platná hraniční hodnota, která činí 600 µg/kg.

Maximální koncentrace zjištěná v pivních plechovkách (6,5 µg BPA/l) je zřetelně nižší než výše uvedený mezní příjem. Příjem BPA z plechovek je tedy, vzhledem k měřenému přípustnému dennímu příjmu, velmi malý. Požití jednoho litru plechovkového piva odpovídá, u dospělé osoby vážící 70 kg, méně než 0,2 % přípustné denní dávky. Dospělí konzumenti piva nepatří do rizikové skupiny ohrožené BPA a pivní, resp. nápojové plechovky nepředstavují v současné době významný zdroj BPA, a proto se neuvažuje o nějakých dalších zvláštních omezeních.

Ze současného pohledu je obsah BPA, včetně odvozených rizik dopadu na zdraví u konzumentů piva, hodnocen jako nízký.

Koncentrace BPA u různých potravin balených do plechovek

Potravina | BPA (µg/kg)

Zelenina (fazole/kukuřice/rajčata) | 20-35

Ovoce (broskve/mango/ananas) | 5-25

Polévky (bramborová/gulášová) | 20

Mléčné výrobky (kondenzované mléko) | 31

Nápoje (nealko/pivo)| 0,1-6,5

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová | Brauwelt

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=111619&ids=173


Když chcete vyrazit zchladit žízeň pivem někam do hospůdky, můžete si být jistí, že nenarazíte na žádnou se stejnou nabídkou. Druhů zlatavého moku, v jehož pití Česká republika suverénně dominuje, je spousta.

Stále častěji se na pivním trhu objevují doposud neznámé značky ze zahraničí. Někde jsou na ně ovšem již zvyklí.

My například už devět let čepujeme belgický Hoegaarden. K dalším nepříliš známým značkám, které u nás máme, patří například i pivo Vratislav. To je u nás dva roky,“ popsal provozovatel Chelsea Pubu ve Zlíně Roman Peška. Příznivců těchto nezvyklých značek podle něj není málo. „Je jich méně než klasických pivařů, ale zájem je,“ doplnil.

Podobně to vidí i číšník Jan Mana ze zlínského Canada Pubu, kde je výběr piva také široký. „Tak třeba Heineken pijí hlavně mladí. Kvasnicová piva zase lákají starší a ty zkušenější. Někde uprostřed je Starobrno,“ vysvětlil Mana. Zda si člověk troufne vyzkoušet jedno z netradičních piv, podle něj záleží na náladě. „Někteří přijdou a při výběru se rozhodnou zkusit ty rozmarnější kousky,“ dodal Mana s tím, že netradiční piva mají v nabídce už od založení hospody.

Zkouší hlavně mladí

To samé se dá říci o podniku U Čápa v Záhlinicích na Kroměřížsku, který funguje od letošního ledna. Má od začátku v nabídce pivo Poutník. „Chodí sem na něj převážně mladí, kteří chtějí vyzkoušet něco nového. Je také o něco levnější,“ objasnil tamní provozovatel Rostislav Murda.

Dalším z podniků, kde si návštěvníci zvykli na nové značky piv, je uherskohradišťský Nadrahach.cz. Do jejich nabídky patří již celkem známé Svijany a také piva značky Harrach. „Přes zimu jsme ho museli na nějaký čas zrušit, ale v teplejších měsících je velmi oblíbený. No a Svijany samozřejmě taky. Ty se čepují opravdu hodně,“ svěřila se Drahoslava Smetanová z hospůdky Nadrahach.cz, která funguje bezmála dva roky.

O tři roky déle mají nevšední pivo v hospodě U Jasana v Rožnově pod Radhoštěm. Je jím Bon. „Je tu celkem oblíbené. Lidi ho pijí rádi,“ potvrdil zájem návštěvníků tamní číšník Petr Čermák.

Velkým oblíbencem netradičních piv je i pětatřicetiletý Jan Horňák ze Vsetínska, který se prý nebojí experimentovat. „Když dorazím do podniku, kde mají nějaké netradiční pivo, tak ho hned vyzkouším. Rád experimentuju a ochutnávám další,“ svěřil se.

Zdroj: Zlínský deník | Autor: Marek Houser

http://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/pivari-v-kraji-radi-zkousi-nezvykle-druhy20110614.html



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI