Sklizeň chmele provází špatné počasí. Na kvalitě to bude znát. Davy studentských brigádníků jsou už minulostí.

Před padesáti lety na tomhle místě cvakla klapka filmu Starci na chmelu. Litoměřicko, konkrétně oblast kolem obce Polepy, bylo totiž vyhlášenou chmelařskou lokalitou, kam koncem srpna a na začátku září jezdily tisíce studentů kvůli sklizni chmele. Dnes se brigáda stala spíše přivýdělkem pro pár desítek místních. A namísto písní o zeleném zlatu je v oblasti slyšet spíše nářek chmelařů nad mizerným počasím, které v celém Česku snižuje kvalitu chmele. Sklizeň skončí za pár dní.

Staré časy

"Ty scény se točily tady na té chmelnici," ukazuje nedaleko obce Lounky Jiří Špringl. Dnes jeho společnosti Chmel Polepská blata patří včetně "filmové" chmelnice zhruba 55 hektarů okolních ploch. "To byly doby, kdy po vesnicích spalo přes tisíc brigádníků ve školách a sokolovnách," vzpomíná na časy velkých chmelových brigád. "Když jsem byl tehdy já na brigádě na Žatecku, museli jsme si na poli nacpat slamníky slámou a spát na půdě. Ale byli jsme mladší, tenkrát ty podmínky nikomu nevadily," popisuje.

Dnes na Litoměřicku mezi Polepy a Lounkami místo Vladimíra Pucholta nebo Ivany Pavlové pracuje na chmelnici mezi brigádníky třeba Zuzana Soukupová. Učí se v nedalekých Litoměřicích na servírku. Teď ale nosí zelenou pláštěnku a na nohou holínky.

Stejně jako ostatní brigádníci. Letošní "chmele" jsou totiž ve znamení bláta a deště. "Že existuje film Starci na chmelu, vím, ale nikdy jsem ho neviděla. Alespoň ne do konce," přiznává. Brigádu nijak zvlášť neprožívá. Je to jen vítaný přivýdělek, stejně jako třeba práce za kasou.

Počasí jako nepřítel

Nespokojení jsou ale chmelaři. "Je to jako malá válka," ukazuje na rozblácené a rozježděné chmelnice Jiří Špringl. "Tohle je cihlářská hlína, úplně zadušená. Poznáme to příští rok na úrodě," obává se Jiří Špringl. Letos chmelaře trápilo během roku zejména mokro. Kdo včas rostliny neošetřil, potýká se s plísněmi a kvalita jeho chmele je špatná. Na Polepských blatech se potížím naštěstí vyhnuli. "Minulý rok byl nadprůměrný ve výnosu i alfa hořkých látkách, letos takové výsledky nebudou. Oproti loňsku jsme totiž zaznamenali o něco nižší obsah hořkých látek, které jsou důležitým faktorem kvality," říká Jiří Špringl. Přesto si na sklizeň nestěžuje. "Chmel bude i tak velmi kvalitní," říká. Pryč jsou ovšem časy, kdy se k vaření piva používaly samotné chmelové šišky. Tuto technologii používá už jen pár pivovarů. Z chmelnic Jiřího Špringla míří šišky do Žatce, kde z nich udělají granulát. Ten pak použijí pivovary k výrobě piva.

Chmel domů i do Japonska

Z chmele "Starců na chmelu" se vyrábí například pivo Svijany, Krakonoš nebo Chodovar. Chmel z nedaleké oblasti kolem obce Liběšice míří zase až na japonský trh. Skončila také doba, kdy se na brigádu hodila každá ruka. Například nasušené šišky se do žoků už nesešlapávají, ale strojově lisují. "Dřív jsme na brigádu brali 140 lidí. Už máme ale nové technologie a stačí nám jich šedesát," popisuje chmelař.

Zemědělci také spoléhají na personální agentury, a to na jaře, při drátkování a zavádění. Přijedou k nim tak brigádníci ze Slovenska či z Moravy.

Chmelaři začali letos v Česku sklízet kolem 20. srpna a vzápětí potvrdili očekávanou sklizeň 6500 tun. Z dlouhodobého hlediska je to spíš nadprůměrný výsledek.

Zatímco vloni se obsah alfa hořkých látek pohyboval mezi 3,6 až 3,8 procenty, letos by to mělo být o něco méně. "Objem úrody je lepší, ale s alfa látkami je to naopak, jejich podíl je o dost menší," řekl jednatel Chmelařského institutu v Žatci Jiří Kořen.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Petr Weikert

Nová turistická atrakce v Žatci už vítá první turisty, zvědavci jsou z domova i ciziny. Během Dočesné se rozsvítí věž a maják. Rozhledna a restaurace nabízející pivo, nově uvařené v sousedním pivovárku, mají zahájit provoz až v dalších měsících.

Unikátní turistický projekt, který ve světě nemá obdoby, už začíná lákat turisty. Akce za čtvrt miliardy korun, Chrám chmele a piva v Žatci, se pomalu nadechuje.

„Šanci zaujmout máme, věřím, že ji využijeme,“ doufá Jiří Vent, šéf Chrámu.

Poprvé se brány Chrámu chmele a piva otevřely minulý týden. „Už provádíme, první turisté už si expozice prohlédli. Přivítali jsme už i cizince z Ruska, Francie, Německa,“ hlásí Jiří Vent.

Otevřeno je v Chrámu chmele a piva od úterý do neděle od 10 do 17 hodin, v Chmelařském muzeu od pondělí do soboty také od 10 do 17 hodin. „Návštěvníci už mohou do rozšířeného Chmelařského muzea, hotové je náměstíčko, fontány, unikátní orloj. Přístupné již je i informační centrum, chmelové bludiště, erbovní síň a další hodně zajímavé expozice,“ láká Žatecké i přespolní Vent.

Naopak počkat si zvědavci musí ještě na rozhlednu a restauraci. Pivní maják, jak se rozhledně s novým a neotřelým výhledem na Žatecko přezdívá, bude mít uvnitř také výtah, kde se bude promítat krátký film. „Čekáme ještě na kolaudaci, hned jak bude, bude rozhledna přístupná i pro veřejnost. Očekáváme, že se tak stane někdy v září,“ pokračoval šéf Chrámu.

Plný provoz až příští rok

Restaurace s vlastním pivovarem a zahradou i pro děti se také ještě dokončuje. Pivovar může vyrobit až 1000 hektolitrů piva za rok. Vařit se bude ležák, tmavé pivo a technologie umožňuje vyrobit také jedno speciální pivo. „Věříme, že restauraci rozjedeme v říjnu, to by měl být velký tahák,“ přestavil reálný termín Vent.

Plný provoz začne až příští rok. „Letos budeme postupně spouštět další a další atrakce, uvidíme, jak vše půjde. Až příští sezona bude první kompletní,“ pokračoval. Chrám chmele a piva má velké ambice, chce přilákat do regionu turisty z blízkého okolí, celé republiky, ale i ze zahraničí. „Šanci zaujmout máme, Chrám má velký turistický potenciál, ale musíme všichni ve městě spolupracovat, dobře propagovat. Věřím, že šanci využijeme, že Chrám bude pro Žatec přínosem,“ uzavřel Vent.

Projekt Chrámu chmele a piva přijde na čtvrt miliardy korun, přes 200 milionů přišlo z dotací z Evropské unie. Jeho součástí je revitalizace tzv. Pražského předměstí, klášterní zahrady a renesanční sladovny.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý | Foto: Libor Želinský

Pivovar Krušovice představil své novinky netradičním nezpůsobem. Na své předváděcí akce zve jak výčepní z hospod, tak bloggery píšící o pivu.

Online: Jak hostinští, tak lidé píšící na webu o pivu totiž neoficiálně ovlivňují názor spotřebitelů. „Jde o standardní komunikaci jako například s novináři. Bloggerům přednostně posíláme pozvánky na akce a informace o novinkách,“ řekla Strategii Corporate Relations Manager Heineken ČR Kateřina Eliášová. Zároveň dodává, že bloggerům nechávají na jejich rozhodnutí, jak s informacemi naloží. Mezi weby bloggerů patří například Světpiva.sk, Pivnídeník.cz, Přátelépiva.cz nebo Kamnapivo.cz.

První setkání 15 bloggerů s krušovickými sládky se konalo na jaře a zájem psát o akci měli i ti, kteří se nemohli zúčastnit. Zdá se, že tato spolupráce bude přínosem pro všechny: bloggeři ochutnají novinky jako první a informují o nich další přátele piva, pro pivovar jsou zase důležitými „opinion makers“, kteří díky své znalosti oboru a vášni pro pivo sdružují kolem sebe další lidi z pivařské komunity.

Zdroj: Strategie.cz

Chilská vína se v Česku pijí běžně, těžko ale najdeme někoho, kdo by ochutnal chilské pivo. Přitom se ale v této latinskoamerické zemi vaří. Zejména na jihu, kde je silný německý vliv.

„Zemětřesení postihlo hlavně pivovary středního Chile. Nám se vyhnulo, takže jsme zvýšili produkci. Ale teď už se lidé uklidnili a spotřeba piva obecně stoupá," připomíná přírodní katastrofu z února ředitel pivovaru Kunstmann Mauricio Delannoy.

Pivovar v jihochilské Valdivii nabízí zhruba desítku druhů piv. Exportují se hlavně do zemí Latinské Ameriky, v Evropě jsou v podstatě nedostupná. Přestože pivovar navazuje na německou tradici výroby chmelového moku.

Rodina Kunstmannů přišla do Valdivie z Drážďan v 50. letech 19. století. Tehdy do Chile z Německa přicházeli lidé různých profesí. Pivovarnickou tradici tu kolem roku 1850 začal Karl Anwaldter. Výrobu piva v regionu přeťalo až ničivé zemětřesení v roce 1960.

„Navázali jsme na ni před 18 lety. Přímo v tomto pivovaru vyrábíme 13 let," přibližuje v malém muzeu piva za zvuku bavorské muziky ředitel Delannoy.

Německý chmel a chilská voda

V Chile jsou nejběžnějšími piva Escudo nebo Cristal. Narazíte také na lokální značky. Kunstmann je ale znám svým důrazem na kvalitu, jak vyzdvihuje Mauricio Delannoy:

„Jednou z nejdůležitějších složek je voda z hor. Tady na jihu Chile, kde není průmyslová výroba, je skutečně čistá. Chmel dovážíme z Německa."

Zlatavý nápoj z Čech ředitel chilského pivovaru ještě podle svých slov neochutnal, ale jeho tradici zná. „Můj šéf, který jezdí pravidelně do Evropy, mi o tradici českého piva vyprávěl. Pro nás je česká pivní tradice příkladem," lichotí Mauricio Delannoy.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka a foto: Kateřina Křenová

Čtyři dny budou v Žatci ve službě nasazeni všichni strážníci, aby bránili krádežím a opileckým rvačkám. Pořadatelé slibují, že zajistí lavičky na sezení i více toalet. Nově se bude na slavnostech chmele třídit odpad.

Více než dvacet pivovarů, desítky druhů piv, zábava a radost, oslava chmele a zlatavého moku. Za pár dní je tu opět Dočesná, už po třiapadesáté, a Žatec se znovu promění v hlavní město chmelařství.

Uvítá návštěvníky z celé republiky i zahraničí a každému nabídne jemu příjemnou zábavu.

„Program je opět hodně bohatý a věříme, že každý si najde to své. Znovu, kromě hlavní, bude i rocková scéna, dětská, historická i country. Letos patří mezi hlavní lákadla Miro Žbirka, David Koller nebo skupina Laura a její tygři s unikátním vystoupením,“ láká návštěvníky Karel Fiala z týmu pořadatelů.

A co už tradiční stížnosti návštěvníků? Málo laviček nebo toalet? Lavičky, které návštěvníci využívali hlavně k odpočinku po náročných „pochodech“ okolo náměstí letos opět budou, ale nebude jich tolik jako před lety. „Lavičky budou určitě před podiem. Lidé si je žádají, dohodli jsme se proto, že je tam znovu umístíme,“ ujistil Fiala. Dříve byla místa k sezení v celé první polovině náměstí, v takovém rozsahu už nebudou. „Nebude jich tolik jako dříve, ale několik řad určitě rozmístíme,“ pokračoval.

Lavičky budou

Objevily se také návrhy, aby pořadatelé umístili lavičky na jiné náměstí, například Chelčického. Zatím s tím ale nepočítají. „Letos určitě ne. Navíc by bylo obtížné jejich hlídání v odlehlém prostoru, nejsou tam žádné stánky ani atrakce, lidé by tam proto podle našeho názoru nepřišli. Posezení bude navíc i u stánků, lidé si určitě budou mít kde odpočinout,“ vysvětlil Karel Fiala.

Také toalet bude zase více než v minulém roce, už tehdy se ale jejich počet navyšoval. Podle pořadatelů by kapacita měla stačit. „Bude jich přes padesát, opět se přidávalo. Budou ve Dvořákově ulici, u Chmelničky, na autobusovém nádraží a za radnicí,“ popsal. Perné čtyři dny čekají také na žatecké strážníky. Do služby půjdou hlídat všichni. „Vystřídá se osmadvacet lidí, každý dvakrát. Dočesná pro nás začíná ve čtvrtek a končí v neděli,“ uvedl pro Deník ředitel Městské policie Žatec Jiří Štorek.

Strážci zákona varují před nenechavci, obtížné bude podle nich také parkování. „Samozřejmě by si lidé měli dávat velký pozor na osobní věci, takové velké akce vždy přitahují zloděje,“ upozornil Štorek. „Parkovat mohou lidé všude tam, kde to není zakázané. Vjezd do centra bude omezen už od čtvrtka večer,“ pokračuje velitel strážníků. „Doporučujeme parkovat na okraji města, do centra je pak lepší dojít pěšky,“ přidává se za pořadatele Fiala.

Pro pejsky slavnosti nejsou

Strážníci mají na návštěvníky také prosby. „Doufáme, že se lidé budou bavit s rozumem. Chtěli bychom návštěvníky také poprosit, aby doma nechali své psy,“ přednesl přání za své podřízené Jiří Štorek.

Pořadatelé Dočesné připravili pro letošek také jednu novinku. Bude se třídit odpad, Dočesná se zařadila do projektu Čistý festival. Do jednoho ze stánků budou moci lidé přinášet kelímky, PET lahve a papírky, čeká je za to odměna. „Za pětadvacet kelímků nebo lahví dostanou lidé poukázku na jedno pivo nebo nealko nápoj. Na třídění bude připraveno také velké množství pytlů, žluté na plasty, modré na papír,“ představil Fiala s tím, že Žatec se chce opět pokusit o návrat rekordu. Ten Dočesná získala před sedmi lety, když návštěvníci dokázali vytvořit nejdelšího hada z pivních kelímků, letos ale rekord překonal festival Rock for People.

Dočesná, tradiční slavnosti chmele a piva v Žatci, začíná v pátek 3. září a pokračuje v sobotu 4. září. Program bude probíhat na třech pódiích, hlavní bude na centrálním náměstí, historické ve Dvořákově ulici a dětská, rocková a country scéna na autobusovém nádraží.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý | Foto: Jan Vraný

Pražská ODS v pondělí oficiálně představila svého lídra v obvodu I. Jana Kalouska, který má v gesci kulturu, zahraniční vztahy a cestovní ruch. Kalousek prezentoval program občanských demokratů pro tuto oblast. Redakce ho po tiskovce zastihla na pivu a Kalousek poskytl krátký rozhovor.

Kalousek si po tiskové konferenci dal v nedaleké hospodě pivo, které bylo nealkoholické, tak nás zajímalo, jestli si dá i normální pivo.

„Já samozřejmě miluju pivo a hrozně mě štve ten globalizační proces. Ať s tím jdou někam. Pivo je čím dál tím horší. Dávají tam nějaké látky, aby to jakoby pěnilo. Já chci ale tradiční recepturu a jsem ochoten za to zaplatit i víc peněz. Ale když nemám ani tu možnost... Když přijdu a chuť piva je nekonzistentní a obejdu tři hospody, kde se točí jedno pivo, nebudu říkat které, abych nedělal antireklamu, ale víme všichni, o které jde, a chutná v jeden den ve všech hospodách blbě, tak takhle to fakt nejde," zlobí se Kalousek na výrobce europiv.

Když je Kalousek mimo Prahu, zkouší rád piva místních pivovarů. Obecně fandí menším pivovarům, které vyrábějí pivo se specifickou chutí. „Když je dobrá plznička, tak si ji taky rád dám, ale ona je bohužel čím dál tím horší. Šanci mají ty malé pivovary, které vyrábějí pivo podle staré receptury. Oni jsou ale tlačeny globální konkurencí a globálnímu akcionáři je ukradená nějaká kvalita. Ten chce vidět jenom zisk," postěžoval si pivař Kalousek.

Zeptali jsme se ho, jestli by nechtěl být v nějaké pivní degustační porotě, například s dalším milovníkem piva, prezidentovým tajemníkem Ladislavem Jaklem. „Degustace piva ´blind testem´ bych se klidně zúčastnil velice rád. Ty degustace jsou obecně legrační. Já jsem se svými známými konzultoval degustaci vína a ti uvedli, že když je víno ve stejné teplotě, tak mnozí lidé nepoznají, jestli je červené, nebo bílé," řekl Kalousek.

Kalousek se rovněž redakci svěřil, že má rád japonskou kuchyni, tak jsme se ho dotázali, zda k ní pije také pivo, nebo něco jiného. „Samozřejmě saké a výborná jsou mimochodem také japonská piva. Mám pocit, že mají dokonce českou technologii. Čili japonské pivo je také dobré. A samozřejmě zelený čaj," prozradil Kalousek.

Zdroj: Parlamentní listy.cz | Autor: Lukáš Petřík | Foto: Zbyněk Pecák | Kráceno

Když se dobrá věc podaří, stojí za to ji zopakovat. Toto motto si vzali k srdci pořadatelé Pivního festivalu v Hulíně a tamní Grádo tak v sobotu patřilo druhému ročníku.

„Těžko říct, jestli je to víc o vystoupení rockových kapel nebo o pivu. Hlavní slovo tu má obojí, je to prostě pivní hudební festival,“ přiblížil hlavní pořadatel Michal Zavadil.

Premiéra akce se podle něj loni nejen vydařila, ale dokonce předčila všechna očekávání.

„Dorazilo asi šest set lidí, což je nádhera. Letos to bylo podobné, i když počasí moc nepřálo,“ podotkl pořadatel.

Ačkoli se nad Grádem od startu festivalu až do noci honily mraky, žádný trvalý déšť nakonec nepřišel. Návštěvníci si tak v pohodě mohli pošmáknout na umění deseti hudebních seskupení, mezi nimiž převládaly ty z okolí.

„Aby si hosté mohli poslechnout i něco řekněme zvláštního, dorazily hlavní hvězdy Broumband z Prahy. A nezvyklosti lidi čekali i mezi nabízenými pivy,“ popsal Zavadil.

Mezi dvanácti druhy zrzavých moků se totiž objevily i malé pivovary, které sídlí ještě v menších vesnicích a nejsou tedy v běžné distribuci dostupné.

Aby odpoledne a večer nebyli jen o popíjení a házení hlavou do rytmu rockové muziky, připravili pořadatelé také několik soutěží. Odvážlivci například obíhali areál se dvěma pivními sudy či je zvedali nad hlavu.

Pořádnou porci síly a vytrvalosti si vyžádalo i držení půllitru v natažené ruce, což nejúspěšnější borec zvládl celých dvanáct minut a čtyřiačtyřicet vteřin.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kroměřížský deník.cz | Autorka: Šárka Vavříková

Čas chmelové sklizně nastal nyní ve vyhlášené chmelařské oblasti na Hané. Většina úrody poputuje po slisování do zahraničí. I když naše pivovary často používají k výrobě piva extrakty z dovozu. Pivovary na Hané, které Deník oslovil, odebírají chmel vypěstovaný v regionu.

Česačky se rozjely naplno poblíž Velké Bystřice, sklízet chmel začaly také podniky v Doloplazech či ve Velkém Týnci i na dalších místech rozlehlé Tršické oblasti na Hané.

Ta patří mezi tři stěžejní chmelařská území v zemi. Stejně jako v Žatecké a Úštěcké oblasti hraje i na Hané prim odrůda Žatecký poloraný červeňák, která si stále drží neochvějnou pozici na světové špičce aromatických chmelů.

V čem vlastně tkví jeho výjimečnost?

„Hořké látky obsažené v našem chmelu jsou oproti jiným mnohem přijatelnější pro chuťové buňky, hořkost není odporná a po napití postupně během velmi krátké doby z jazyka vyprchá. Za chvíli tedy máte chuť napít se znovu,“ vysvětluje jednu z hlavních předností plodiny Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele České republiky.

Není proto divu, že drtivá většina chmele včetně toho, který se pěstuje na Hané, končí v zahraničí.

„Vývoz představuje zhruba osmdesát procent vypěstované plodiny,“ upřesňuje Pázler.

Naopak k nám se paradoxně dovážejí extrakty hrubého chmele z jiných zemí. Většina velkých pivovarů v České republice se totiž podle filmového rčení „chmel je naše zlato“ už dávno nechová.

Výrobci často používají dovážené extrakty s chemickými přísadami a u nás vypěstovanou plodinu použijí až při závěrečném dochmelování.

Litovel i Moritz vaří z hanáckého chmele

To se netýká pivovaru Litovel, který preferuje úrodu z Tršické oblasti. A ryze hanáckou plodinu používá k výrobě zlatavého moku i olomoucký pivovar Moritz.

„Náš chmel a slad jsou zaručeně hanáckého původu, na tom si zakládáme. My používáme jen čistý chmel, žádné extrakty a chemické přísady. Obvykle odebíráme žatecký červeňák vypěstovaný ve Velké Bystřici,“ říká spolumajitel pivovaru Martin Řehák.

Minimálně v těchto dvou případech tedy může Hanáky při konzumaci pěnivého obsahu sklenice hřát pocit, že v nápoji, který popíjejí, je obsažená úroda „jejich“ půdy.

Dovoz kvůli ceně

V mnoha dalších případech v České republice tomu tak ovšem podle odborníků zdaleka není. Proč pivovary dovážejí odjinud plodinu, v jejímž pěstování jsme světovou velmocí?

„Dříve to bylo dané tím, že chmel z dovozu byl lacinější než ten náš. V devadesátých letech se u nás ale začaly pěstovat nové odrůdy. Ty jsou levnější než žatecký poloraný červeňák a vyšlechtily se hlavně právě proto, abychom mohli nahradit dovoz,“ vysvětluje Pázler.

V posledních letech podle jeho slov některé pivovary zvyšují procento českého chmele a na chuti piv je to znát.

Rozliší chmel z Kokor a Čechovic

Téměř polovina od nás vyváženého chmele ovšem končí v Japonsku.

„S Japonci máme dlouhodobé partnerské smlouvy. Dobře vědí, že český chmel má svoji kvalitu. Jsou velmi konzervativními zákazníky, a než přejdou jinam, dělají si zkoušky přímo u pěstitelů a ve zpracovatelských podnicích. Kvalitu stále udržujeme, takže nemají důvod od kontraktů upouštět,“ objasňuje Pázler.

Zákazníci ze země vycházejícího slunce prý mají velmi dobrý přehled nejen o jednotlivých oblastech, ale i o rozdílech aromatu hořké rostliny lišící se vesnici od vesnice. Například aroma chmele vypěstovaného u Kokor může být z pohledu znalých odběratelů úplně o něčem jiném než toho z Čechovic.

Sklizeň nebude podprůměrná

Tradičně vysokou laťku by si měla podle prvních zpráv zemědělců udržet i letošní úroda.

„Počasí nás sice trochu zaskočilo, přesto by sklizeň neměla být podprůměrná. Rostlina má poměrně dost šišek – sice drobnějších, ale s dobrou hmotností. Očekáváme výnos zhruba třináct až patnáct metráků,“ uvedl Vlastimil Lehman, agronom farmy ve Velkém Týnci, která se navzdory lijáku pustila do sklizně počátkem týdne.

Brigádníky obsluhující česačky teď čeká každý den dvousměnná šichta od ranních sedmi hodin do šesti do večera. Konec letos o něco zpožděných chmelových žní by měl nastat kolem desátého září.

Zdroj: olomoucký deník.cz | Autor: Karel Páral | Foto: Jiří Kopáč

Letošní sklizeň chmele bude mít tak trochu hořkou příchuť. Ale právě ne takovou, jak by si možná pěstitelé ječmene a chmele představovali. Letní počasí totiž ovlivnilo kvalitu jejich úrody a chmel je podle prvních rozborů málo hořký.

Ječmen zase trpí nevyrovnanou kvalitou a sklízí se příliš pozdě. „Úrody bude asi stejně jako v loňském roce, ale problém bude s tím, že letošní rok je trochu atypický a obsah alfa hořkých látek je o něco menší než v loňském roce,“ poznamenal předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumil Pázler.

Typická chuť se teď tak dá dohnat například tím, že se na výrobu dá více procent chmele. Podle Pázlera je v ideálním českém chmelu okolo 3,8 a čtyř procent alfa hořkých látek. „V současné době, alespoň tak, jak zatím vypadá sklizeň, se obsah alfa hořkých látek pohybuje kolem tří procent,“ upřesnil Pázler.

Na ceně piva, ale ani na chuti by se to však podle něj poznat nemělo. „Dobrý sládek je schopný uvařit dobré pivo i ze chmele, který má menší obsah alfa hořkých látek,“ poznamenal předseda Svazu pěstitelů chmele.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: Martin Křížek a Alice Kottová

„Opravdu zbourat? Zdejší interiér 17. století.“ Hlásají nové transparenty, které od středy „zdobí“ zdevastovanou budovu roudnického pivovaru.

Tyto protestní plachty sem s cílem informovat, jak vypadá vnitřek budovy a již zničené krovy, vyvěsili lidé ze skupiny Zachraňte pivovar, která bojuje o zachování této barokní památky.

„Vyvěšení plachet bylo složité a hektické. Přijela místní policie a chtěla souhlas vlastníka. Musel jsem vytisknout e-mail od vlastníka budovy,“ uvedl autor transparentů, roudnický akademický malíř a restaurátor Jiří Brodský.

Oprávnění k vyvěšení plachet od vlastníka pivovaru – Johna D. Baileyho prý městské policii předložil a bylo mu povoleno plachty vyvěsit.

Cílem vyvěšení transparentů je podle Brodského přiblížit lidem, o jakou památku se vlastně jedná a jak vypadá její interiér.

Celý článek včetně fotogalerie naleznete zde...

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Zdeňka Studená

Pivo, najpopulárnejší nápoj na Slovensku, môže o pár mesiacov zdražieť. Na svetových trhoch sa prudko zvýšil dopyt po sladovníckom jačmeni, z ktorého sa vyrába pivo.

Ceny jačmeňa už niekoľko týždňov rastú a čoraz viac sa špekuluje o tom, že drahší slad zvýši aj cenu piva. Zdraženie by nemuselo byť dramatické - pivovarníci pripúšťajú rast do päť percent. Pivo tak zrejme zdražie nezávisle od toho, či vláda naň zdvihne spotrebné dane alebo nie. O zmene daní mala včera rokovať Koaličná rada.

,,Fakt je, že jačmeň je drahší a každá zmena ceny suroviny sa premieta aj do ceny piva," povedal prezident Združenia výrobcov piva a sladu Štefan Karšay. K výraznému rastu cien by však podľa Karšaya nemuselo prísť. Pripustil maximálny rast do päť percent, čo by pivo na pulte zdražilo možno o nejaké tri centy na polliter.

Rast cien pripustili aj obe najväčšie pivovarnícke skupiny. ,,Pod vplyvom vyššej ceny jačmeňa sa nedá vylúčiť ani zvýšenie ceny piva pre spotrebiteľov," povedala pre Pravdu Hana Šimková, hovorkyňa Heineken Slovensko, ktorý je lídrom trhu s pivom. Výšku možného zvýšenia však neuviedla. Aj pivovary Topvar sú zatiaľ opatrné. ,,Ak by došlo k zvýšeniu ceny vstupných surovín, zvážime, či je nevyhnutné premietnuť ich do ceny konečného výrobku."

Slovensko patrí k desiatke najväčších európskych vývozcov sladu a po jeho jačmeni je tohto roku zvýšený dopyt. Vidno to aj na cenách. Za tonu jačmeňa už ponúkajú obchodníci aj 170 eur. Slovenské sladovne majú pritom kontrakty na 120 až 125 eur za tonu. Poľnohospodári, ktorí dva roky predávali jačmeň za nízke ceny, sa s predajom neponáhľajú.

,,Nemáme sa kam náhliť. Čakáme, že ceny jačmeňa zvýšia aj naši zmluvní odberatelia," povedal predseda družstva v Kočíne Jozef Puvák. Na vyššie ceny čaká aj farmár Zdenek Černay zo Senca.

,,Pred rokom mi ponúkali za jačmeň len sto eur, ale posledná augustová ponuka znela na 170 eur za tonu. Ešte nejaký čas počkám," povedal Černay. Pripomenul, že farmári dva roky na obilí prerábali, predávali ho pod výrobné náklady a nikto vtedy nenastolil otázku, že chlieb či pivo by mali byť lacnejšie.

Slovensku by nemal chýbať slad na výrobu piva. Jeho produkcia každoročne klesá a na súčasnú výrobu okolo 3,3 milióna hektolitrov potrebujú pivovary 40-tisíc ton sladu. Aj pri zníženom oseve a nižších úrodách by malo byť sladu dosť.

Niektorí pivovarníci a sladovníci však nevidia dôvody na zvyšovanie ceny piva. "Spotreba piva na Slovensku padá a zvyšovanie ceny predaju piva nepomôže," myslí si generálny riaditeľ Sladovne Michalovce Milan Lapišák. Upozornil tiež na fakt, že na výrobu piva sa už nespotrebúva toľko sladu ako v minulosti. Pivovary totiž využívajú na zlacnenie výroby piva rôzne náhradky sladu.

"Hoci je slad najdrahšou surovinou pri výrobe piva, cenu dnes tvorí najmä konkurencia. Celkom určite to platí v Česku, kde klesol predaj od začiatku roku o desať percent," povedal šéf pivovaru Steiger Vyhne Jaroslav Vysloužil. Maržu za slad by mohli podľa Vysloužila pivovary ušetriť inde. "Pre Slovensko však bude kľúčové, ako sa zachová líder trhu. Ten stanovuje cenu, ostatní ho iba kopírujú," uviedol Vysloužil.

Pokiaľ slovenským sladovniam nevykúpia po žatve jačmeň zahraniční konkurenti a nebudú nútené dovážať surovinu zo zahraničia, cena piva by sa nemusela zvyšovať. Aký však bude ďalší cenový vývoj na otvorenom európskom trhu, ukáže až jeseň, keď bude konečne známe, koľko jačmeňa sa v Európe sužovanej suchom, povodňami a ohňom urodilo.

Zdroj: Spravy.sk | Autor: Jozef Sedlák

Bývalý pivovar v Bílině na Teplicku má zájemce. Budovu chce koupit firma z Havlíčkova Brodu. Podle místostarosty Bíliny Romana Šebka nový majitel obnoví v pivovaru tradici vaření piva. Část areálu také přestaví na restauraci a obchody, které nabídne do pronájmu podnikatelům.

Zdroj: Sedmička.cz

Pivovary SABMiller a Asahi Breweries patří mezi zájemce o pivovarnické aktivity australské nápojové firmy Foster's Group v hodnotě přes deset miliard dolarů. Zatím však nepředložily žádnou oficiální nabídku. Akcie Foster´s po zprávě posílily o sedm procent.

Spekulace o převzetí pivovarnických aktivit firmy Foster's se podle agentury Reuters začaly šířit poté, co společnost v květnu představila plán na jejich oddělení od vinařské divize v příštím roce.

„Převzetí zřejmě není příliš pravděpodobné v blízké budoucnosti, ale jakmile bude provedeno oddělení, určitě tu bude nějaký zájem,“ uvedl investiční analytik Daniel Nelson ze společnosti Constellation Capital.

Podle australského tisku SABMiller najal jako poradce banky JPMorgan a Royal Bank of Scotland. Akcie Foster´s posílily po zprávě o více než sedm procent na nejvyšší úroveň za poslední dva roky. Převzetí Foster´s by bylo druhým největším převzetím v pivovarnickém odvětví v tomto roce.

Firma SABMiller patří mezi největší pivovary na světě. Její součástí je mimo jiné největší český producent a vývozce piva Plzeňský Prazdroj. SABMiller již vlastní práva na vaření piv společnosti Foster's ve Spojených státech.

Firma Asahi Breweries je druhým největším pivovarem v Japonsku. Její prezident Naoki Izumija tento měsíc uvedl, že by měl mít během příštích pěti let k dispozici 9,2 miliardy dolarů na akvizice. Japonské pivovary se snaží pomocí expanze v zahraničí snížit závislost na domácím trhu, jenž za poslední desetiletí klesl o 15 procent.

Zdroj: E15.cz

Pivo se dříve v kraji vařilo skoro všude, dnes se ve zrušených pivovarech skladuje zelenina nebo promítají filmy. Jiným hrozí zkáza

Jaké by asi bylo frýdlantské pivo? A jak by chutnalo jablonecké pivo? Nebo pivo z Grabštejna, České Lípy, případně z Mimoně?

Těžko říct. Zatímco dříve fungoval pivovar skoro v každém městě, během uplynulých let jich v kraji zbylo jen pár. Některé už lidé zbourali, jiné zase slouží třeba jako sklady. Zbyly jen reklamní cedule a staré, otlučené půllitry a pivní tácky ve starožitnictvích.

Frýdlant v Čechách

Po několik staletí bylo v okolí Frýdlantu vyhlášené i pivo z místního Clam-Gallasova zámeckého pivovaru. Ten se nacházel v podzámčí u staré cesty z Frýdlantu do Raspenavy. Vařila se tu například piva Hubertus a Malz, roční produkce dosahovala třicet tisíc hektolitrů. Provoz tu skončil čtyři roky po druhé světové válce a nyní se zde skladuje zelenina.

„Na počátku devadesátých let jsem chtěla areál bývalého pivovaru získat. Napadaly mě zajímavé plány: bylo by z něj skvělé posezení pro návštěvníky zámku, dala by se tu zřídit i restaurace,“ uvedla před časem kastelánka frýdlantského zámku Jana Pavlíková. „Bohužel se to nepovedlo a budova dodnes chátrá. Část vybavení je prý ale dokonce stále ještě uvnitř.“

Grabštejn

Vyhlášeným pivem byl kdysi v okolí hradu Grabštejna nedaleko Hrádku nad Nisou nápoj, který se rodil v místním panském pivovaře. Pivo se pod hradem vařilo šest století. Pivovar tu původně postavili hradní páni jako menší dřevěnou stavbu s několika varnými pánvemi. Grabštejnské pivo se tehdy pilo v celém panství, oblíbili si jej zejména poddaní. Jeho chuť ocenili i vojáci, kteří se zde objevili během prusko-rakouské války v roce 1866. Pivovaru se od počátku dvacátého století přestávalo dařit, postupně upadal a během hospodářské krize ve třicátých letech minulého století se grabštejnské pivo přestalo vařit definitivně.

Lomnice nad Popelkou

Už z roku 1492 pochází první zmínka o sladovně a pivovaru v Lomnici nad Popelkou. Ke stavbě pivovaru, v němž se zároveň vyrábělo i víno, došlo v roce 1660. Zlatými lety pro výrobu bylo zejména období před první světovou válkou, kdy se tu ročně vyprodukovalo více než šest tisíc hektolitrů piva. Několikasetletá tradice skončila až prvního dubna 1958.

Českolipsko

Celkem dvaadvacet pivovarů fungovalo od roku 1381 až do roku 1968 v dnešním českolipském okrese. Ačkoliv to dnes zní neuvěřitelně, pivovary byly například ve Cvikově, Holanech, Horní Libchavě, Horní Polici, Jablonném v Podještědí, Kravařích, Krompachu, Kuřivodech, Mimoni, Novém Berštejně, Pihelu, Sloupu, Stvolínkách, Velkém Valtinově či Žandově.

Nejstarším pivovarem byl českolipský, nejdéle se pivo vařilo ve Cvikově. Osudy pivovarů byly během let všelijaké – například ten mimoňský dnes slouží jako přestavěné kino.

Jablonec nad Nisou

Ještě poměrně nedávno, na počátku devadesátých letminulého století, bylo možné koupit si v obchodě láhev piva z Jablonce nad Nisou. První várky vmístním novém pivovaru, který leží na cestě do Kokonína, vznikly v roce 1835. Na konci devatenáctého století se tu už vařilo šedesát až sedmdesát tisíc hektolitrů piva ročně. Pivovar opravdu prosperoval: zaměstnával v té době ředitele, čtyři účetní, pět agentů na prodej piva, sládka a podsládka, vrchního bednáře a dvacet bednářů, třicet pivovarských chasníků, osmnáct kočích, dva strojníky a kováře.

Po druhé světové válce byl jablonecký pivovar dokonce čtvrtým největším českým pivovarem, během dalších let však začalo jeho vybavení zastarávat a chátrat. Pivovar skončil před třinácti lety. Dnes už by se zde výroba piva obnovit rozhodně nemohla, některé stavby spadly, jiné drží pohromadě jen silou vůle a areál se začíná ztrácet v plevelu, keřích a stromech.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jan Mikulička

Podle agentury AC Nielsen se v Dánsku po zavedení zvýšené daně z piva v EU v r. 2008 výrazně změnil poměr spotřeby vína a piva. Podíl vína v přepočtu na alkohol činí 43,8 %, podíl piva 39,5 %. Podle Dánské asociace pivovarníků se zvýšením daně za pivo dostali výrobci do obrovských problémů jak kvůli dani samotné, tak kvůli snížení spotřeby piva. Negativní vliv se projevuje jak snížením počtu pracovních míst tak i negativním vlivem na zdraví, protože relativně „nízkoalkoholické“ pivo je nahrazováno vínem s několikanásobně vyšším obsahem alkoholu.

Dánsko, které je v produkci piva na čtvrtém místě na světě, má přitom nejvíce pivovarů na osobu ze všech zemí na světě. Pivo je vystaveno nerovným podmínkám v konkurenci s vínem. Záchrana pivovarnictví je v rukou politiků. Je s podivem, že vlastní vláda nepřímo podporuje vinařství zemí jižní Evropy a jiných kontinentů.

V systému daní v Dánsku se daň z piva počítá ze skutečného obsahu alkoholu, víno je daněno různě podle tříd, do nichž je zařazeno. Daň z láhve červeného vína s obsahem alkoholu 12 % je stejná jako při obsahu alkoholu 14,5 %. Dánové platí za třetinku piva s obsahem 4,6 % alkoholu 78 dánských centů (Dc), zatímco za stejné množství alkoholu ve sklenici vína 67 Dc. Dánský parlament nyní rozhodl, že i cidre a podobné výrobky budou zdaněny jako alkoholické nápoje, a sice tak, že daň bude proti vínu dvojnásobná, i když naopak obsah alkoholu ve víně je více než dvojnásobný.

Jednou pozitivní maličkostí je, že v r. 2009 konečně převýšil podíl piv produkovaná dánskými mikropivovary (3,5 %) podíl spotřeby cizích piv (3,4 %).

EU Food Law, 2010, č. 446, s. 13-14

Poznámka

Spotřební daň v EU

Z daňového systému v rámci Evropské unie jsou prozatím nejvíce harmonizovány daně nepřímé, především spotřební. Spotřební daně jsou harmonizovány prostřednictvím minimálních sazeb, které musí každý stát EU dodržovat, a principů platných pro DPH. Dále se také státy EU zavázaly, že nebudou aplikovat další spotřební daně, mimo schválených, které by ohrožovaly stabilitu vnitřního trhu ES. Tolerované jsou: daně z nealkoholických nápojů, motorových vozidel, odpadu a cukru, čokolády a sladkostí.

Přestože lze u nepřímých daní zaznamenat velkou míru harmonizace, existují mezi státy EU rozdíly ve výši aplikovaných sazeb stejně jako u udělovaných výjimek a počtu výrobků podléhajících netradičním daním (např. na některé nealkoholické nápoje, motorová vozidla, odpad a čokoládu).

Spotřební daň v ČR

Spotřební daň v ČR upravuje zákon 353/2003 Sb., který prochází častými novelizacemi. Jedná se o nepřímou daň, kterou sice odvádí např. výrobce, ale platí ji spotřebitel. Vztahuje se na minerální oleje, tabákové výrobky, a také na pivo, víno a meziprodukty. Konkrétní postupy k určení výše spotřební daně u jednotlivých typů produktů uvádí hlava II až IV výše uvedeného zákona.

Spotřební daň z lihu se týká alkoholických nápojů kromě piva a vína a podobných výrobků a určuje se podle objemových % lihu v nápoji, a to různou sazbou pro produkty rozdělené do 4 skupin (nejnižší sazba je pro ovocné destiláty z pěstitelského pálení).

Spotřební daň z piva má jednak základní sazbu, jednak snížené sazby pro drobné pivovary (odstupňováno podle produkce pivovaru). Daň se počítá za každé celé procento extraktu původní mladiny. Základní sazba činí 32 Kč na hl za každé celé procento extraktu původní mladiny. Snížené sazby se pohybují v rozmezí 16 až 28,80 Kč.

Spotřební daň z vína a fermentovaných produktů (s obsahem 1,2 až 22 % obj. alkoholu) rozlišuje tichá a šumivá vína. Tichá vína nejsou zdaňována, u šumivého vína je daň 84,97 EUR na hektolitr.

Pivo

Minimální spotřební daň v EU je 0,748 EUR na hl/stupně alkoholu v konečném produktu (čl. 6 směrnice 92/84/EHS). V ČR odpovídá standardní sazba daně 0,872 EUR na hl/stupeň alkoholu konečného produktu, u snížených sazeb až 0,436 EUR na hl/stupeň alkoholu v konečném produktu).

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Irena Suková

Příznivci piva si podle některých hostinských kupují svůj chmelový mok zejména v supermarketu, točené raději oželí.

„Lahváč“ u televize vyjde mnohem levněji než sklenička s kamarády v hospodě.

„Důvodem nižšího čepování piva není podle mě spotřební daň, která platí od nového roku, ale politika pivovarů. Lahvové pivo prodávají v supermarketech pod cenou výrobních nákladů a v sudu platíme mnohem dražší. Musím zákazníkům občas ukázat fakturu, aby mi věřili, za kolik pivo nakupuji. Točíme Gambrinus a tam je mezi lahvovým a točeným rozdíl pět korun, zákazníci mi to ani nevěřili,“ řekl majitel restaurace Na bojišti v Nové Bystřici Rudolf Urban.

Ohledně odbytu piva jsou malé tuzemské pivovary na tom stejně jako další dodavatelé zboží. Vedení nadnárodních řetězců je nutí k cenám, které se často ani nerovnají výrobním nákladům. Mezi nabídkou v supermarketech se navíc občas začíná objevovat pivo zahraniční, konkrétně polské výroby. Dodavatel buď musí respektovat podmínky řetězců nebo prodávat svůj produkt jinde.

„Zákazníci, kteří si dřív denně přišli na dvě až tři piva, nám odpadli. Ale v sezoně se to moc nepozná, protože tu jsou turisté. Úbytek konzumentů se ukáže až na podzim,“ doplnil Rudolf Urban.

Spolumajitel penzionu U jezárka v Suchdole nad Lužnicí Pavel Hanus také nejásal: „Čepujeme Gambrinus a koruna, o kterou pivovar navýšil cenu, je znát. Lidé nemají peníze, je to rok od roku horší.“ S navýšením cen plzeňského piva naopak počítal majitel v třeboňské restauraci Šupina Petr Müller včas, a proto tam cena zůstala stejná.

„Odbyt lahvového piva se zvedl v poměru k sudovému poměrně výrazně. Lahvové pivo proto nyní převyšuje výrobu. Hlavně nás trápí zvýšená spotřební daň, kterou jsme promítli do cen a teprve až konec roku ukáže, jak ovlivní výstav piva,“ řekla ředitelka pivovaru Bohemia Regent Andrea Stasková.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Stanislava Koblihová

Brian Moore má koníček a "zkušenosti", které mu většina mužů upřímně závidí. Svému hobby, ochutnávání piva, se věnuje již tři desítky let a stihl ochutnat už zhruba 46 000 různých piv. Jednasedmdesátiletý muž si o každém pivu, které od sedmdesátých let minulého století ochutnal, udělal pečlivé degustátorské poznámky.

Brian Moore je patriot a nikterak se tím netají. Zahraniční piva ho ani trochu nezajímají, ochutnává pouze ta britská. A jazýček má za ta léta prý už pořádně zmlsaný.

"Kdy jsem ochutnal poslední šťopečku jiného alkoholického moku, než kterým je pivo? Tak to bude asi nějaká whisky na svatbě, ale to už bude tak 50 let. Vůbec si ani nemohu vybavit, jak chutnala," uvedl penzista.

"V jednu dobu jsem pil až 100 půlpint (obdoba našeho malého piva) týdně, ale moje výdrž už je dávno fuč," dodal nadšenec ze Sheffieldu, který nemá o kousky k degustaci nouzi. Velká Británie je z pivovarského pohledu velmi aktivní.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Jakub Kynčl

Ekonomický růst se promítá do růstu konzumace piva v Asii, především v Číně. Během několik dekád se tamní trh přerodil ze zanedbatelné velikosti v největší pivní trh světa. Růst spotřeby piva v Číně roste podle studie analytiků Credit Suisse každým rokem o deset procent.

To je samozřejmě dobrá zpráva pro čtyři největší světové pivovary - vlastníka Plzeňského Prazdroje SAB Miller, ABI, Carlsberg a Heineken. Dohromady tyto pivovary ovládají polovinu světového trhu.

Výstav piva roste především v Asii, spotřeba a s ní spojený výstav piva na rozvinutých trzích (USA, západní Evropa) mírně klesá. Výjimkou je Česká republika, která podle světové pivní mapy vykazuje stále největší konzumaci - 161 litrů na osobu.

Zdroj: Investiční web.cz | Credit Suisse

Když vám pivo v hospodě nechutná jako obvykle, zanadáváte si na pivovar. Že už to pivo není jako dřív, že je přesycené a vy jste pak celí nafouklí... Někdy možná právem, jindy však nemusí být viníkem pivovar, nýbrž hospodský, který se o pivo špatně stará. Třeba tím, že neumí správně umýt sklenice. Při testu letních zahrádek jsme se o tom mnohokrát přesvědčili. „Mytí skla v hospodách je u nás ještě nedotažená a nedořešená záležitost,“ říká odborník na péči o pivo Josef Krýsl. „Většina hospodských myje sklo způsobem, který jim doporučí pivovar, a používá doporučené mycí prostředky. Někteří ale chtějí ušetřit a kupují si lacinější přípravky, a to se bohužel projeví i na kvalitě piva.“

* Jak? Mytí skla má skutečně tak velký vliv?

Obrovský. Laciné prostředky se hůře oplachují a jejich zbytky ve sklenici jsou pro pivo hrob. Rychle likvidují pěnu. Špatně vymytá sklenice - nebo spíš dobře umytá, ale špatně vypláchnutá - pivo ve finále poškodí. A zákazník si pak řekne, že to pivo je mizerné. Přitom nejde o špatně vyrobené pivo, ale o špatně načepované.

* Co když hospodský sklenici sotva „vyráchá“ ve vodě a už ji nese k pípě?

To je samozřejmě špatně. Pivní sklo se nesmí mýt jen ve vodě, ale v roztoku studené vody a mycího prostředku, který je k tomu účelu vyzkoušen a doporučen Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. Každý prostředek se totiž nehodí. Špatně vymytá sklenice pokazí i vynikající pivo

Každý, kdo podniká v pohostinství, by měl znát zásady správné péče o pivo, říká nezávislý pivovarský odborník Josef Krýsl. Předpisy na čepování piva neexistují, doporučení však ano. Stačí se jimi řídit.

* Jak by tedy měl hospodský správně mýt sklenici?

Nejprve ji musí důkladně umýt ve „špílboji“, jak říkáme mycímu válci, pak ji před čepováním ještě dát na oplach - na jehlu, která ji opláchne vodou zevnitř i zvenku, a to nejméně pět vteřin. Před čepováním musí sklenici nechat minimálně tři čtyři vteřiny odkapat a současně pohledem zkontrolovat, že je čistá.

* Jak poznám, že sklenice není dobře vymytá?

Vy to asi nezjistíte. Ale existuje jednoduchá, laciná a velice průkazná zkouška. Když přijdeme do sporu s odběratelem piva, který tvrdí, že má všechno v pořádku a že za špatnou pěnu může pivo, tak si prověříme, zda myje dobře sklo. Vezmeme několik umytých sklenic, nabereme do nich vodu, ve které se sklo vyplachuje před čepováním, a naškrabeme do nich trochu kafru. Ten odhalí pravdu. Krystalky kafru totiž reagují na povrchové napětí na hladině vody. Pokud je sklenice dokonale čistá, krystalky se krásně roztočí a na hladině jakoby tancují. Když je ve vodě sebemenší stopa tuku nebo detergentu či čehokoliv jiného, co ruší stabilitu pěny, tak se kafr přestane točit. Je to evidentní důkaz, že sklenice nebyla řádně vymytá.

* Je možné, že občas cítím v pivu stopy jaru?

Takzvaná „jarovost“ piva může mít tři příčiny: buď je to špatně vymytá sklenice, nebo je pivo přechlazené; a třetí důvod může být nízký obsah CO2 v pivě.

* Co všechno ještě musí udělat hospodský, aby pivo nezkazil?

V první řadě musí zajistit dobré skladovací podmínky pro sudy. Pivo nemůže strčit, kam se zrovna vejde, musí ležet při teplotě mezi pěti a deseti stupni Celsia.

* Je to tak důležité? Vždyť dnešní piva jsou pasterovaná a mají dlouhou trvanlivost a výčepní zařízení má vlastní chladič.

Je důležité, aby se teplota skladovaného piva moc nelišila od teploty čepovaného piva. Představte si takové extrémní teploty, jaké jsme nedávno prožili. Co se stane, když necháte stát sud s pivem někde ve stánku pod stolem? Pivo bude mít 25, možná 28 stupňů a vy ho pak proženete výkonným chladičem, který srazí teplotu na pět až šest stupňů. Důsledek? Pivo je takzvaně stržené. Poznáte to podle rychlého rozpadu pěny a nepříjemné chuti.

* O co dalšího se musí hospodský starat?

Musí si vybrat hnací médium, kterým bude pivo vytlačovat z trubek. U piv pasterovaných a filtrovaných jsou doporučené dva druhy - jednak oxid uhličitý, ten se ale používá, jen když je vyšší teplota skladování, anebo směs dusíku a CO2. Kromě toho je nutné, aby každý večer po zavření hospody vytlačil pomocí vody z trubek zbytky piva a minimálně jednou za týden se postaral o chemickou sanitaci pivních cest.

* Co to znamená?

Sanitace odstraní pivní kámen, který je pro pivo nebezpečný, protože se v něm zachycují mikroorganismy. A v kyselém prostředí se šťavelan vápenatý, tedy hlavní součást kamene, usazuje docela vydatně. Když nejsou pivní trubky uvnitř dokonale hladké, pivo nebude dobře pěnit. Potrubí, kterým protéká pivo, si představte jako ohromný proud vody. Když mu postavíte do cesty sebemenší překážku, tak se za ní udělá peřej. Podobně to funguje i v pivních trubkách.

* Jak je to s mírou? Někteří výčepní tvrdí, že když čepují hladinku, může být pivo pod míru.

Pivo nemůže být nikdy pod míru, ani u hladinky s mokrou pěnou, která nepřesahuje okraj sklenice. Hladinka může být pod míru, když nesete půllitr ke stolu, ale jakmile ho postavíte před zákazníka, měla by být k rysce. V tom je přece umění výčepního!

***

VIZITKA

Josef Krýsl Dlouhé roky pracoval jako sládek v Plzeňském Prazdroji. Dnes staví hlavně restaurační minipivovary -projektuje a zajišťuje technologie. V Česku jich vybudoval již devět, pivo jezdí vařit i do zahraničí - do Vietnamu, Velké Británie nebo Švédska. Je spoluautorem kodexu Péče o pivo v gastronomii.

FAKTA

Co je u čepovaného piva důležité

Neexistuje žádný předpis, který by hospodským nařizoval, jakým způsobem by měli čepovat pivo nebo jakou teplotu by mělo mít. Je pouze doporučení, jak se o pivo starat, aby ho zákazník dostal v nejlepší kvalitě. Před čtyřmi lety ho pro Český svaz pivovarů a sladoven vypracovala skupina odborníků. Pěna Pro české pivo je charakteristická hustá pěna. Při čepování na hladinku, tedy na jeden zátah, vzniká mokrá pěna, která nikdy nepřesahuje okraj sklenice. Je hladká, krémová až smetanová a s malými mikrobublinkami. Na rozdíl od suché pěny, u které si musíte počkat, až trochu opadne, mokrou pěnu můžete pít okamžitě, je totiž plná piva. Jak pivo ve sklenici ubývá, kreslí po stěnách kroužky - hladinky. Při čepování na dva až tři zátahy, mezi nimiž nechá hospodský pivo trochu „usadit“, se na hladině vytvoří vysoká čepice suché pěny. Takový způsob je běžný, ale není nejlepší. A absolutně nepřípustné je přelévání pěny z jedné sklenice do druhé, které lze také občas vidět. Pivo může takovým „cmrndáním“ ztratit chuť a získat nepříjemnou hořkost vzniklou rychlou oxidací chmelových látek. Pěna by v každém případě měla vydržet alespoň tři minuty, než spadne na takzvanou lysinku. To je moment, kdy se poprvé na hladině objeví čisté pivo. Pokud se rozpadne rychleji, může za to špatně umytá sklenice nebo nesprávný způsob čepování. Pokud pěna „nekreslí“, ale sklouzne po stěně sklenice, aniž by na ní zanechala stopy, je to opět známka špatně vymyté sklenice. Míra Ať už hospodský čepuje jakýmkoliv způsobem, zákazník by měl vždy dostat přesnou míru, za kterou platí. Správná míra se měří až po opadnutí pěny, tedy po třech minutách. Na každé pivní sklenici je ryska, na které by se mělo objevit rozhraní mezi čistým pivem a pěnou. Teplota Teplé pivo nechutná a neosvěží, příliš studené schovává svou chuť a zakrývá i nedostatky. Ideální je teplota mezi šesti a sedmi stupni Celsia, v zimě až osmi. Rozhodně by však neměla klesnout pod čtyři stupně a stoupnout nad deset (výjimkou jsou svrchně kvašená piva). U podchlazeného piva hrozí vznik chladového zákalu, teplé pivo naopak nepění a ztrácí chuť, protože z něj rychle uniká oxid uhličitý.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková

Německý pivovar Krombacher z Kreuztal-Krombachu ohlásil svůj výstav 604 000 hl jako nejlepší měsíční výsledek v jeho historii. Tak mohli sládci z Siegerlandu v Severním Vestfálsku ještě zvýšit rekordní čísla z června 2006.

Také celkový výstav v prvním pololetí byl potěšitelný. Za prvních šest měsíců roku 2010 zaznamenal nárůst +2,8 % oproti stejnému období roku 2009. Odbyt piva Krombacher Pils, vlajkové lodi tohoto pivovaru, mírně stoupá, v současné době o +2,6 %.

V souvislosti s příznivým vývojem se počítalo s více než 10% tržním podílem. Radler (světlé pivo s citrónovou limonádou) zaznamenal dvouciferný nárůst. Také pšeničné pivo Krombacher Weizen vykázalo nárůst přes 7 %.

Prodeje nealkoholických nápojů Schweppes a Orangina, které od roku 2006 patří do skupiny Krombacher, se vyvíjely v sortimentu pivovaru Krombacher rovněž velmi pozitivně. Podobně jako výše uvedené nápoje vytvořil i Schweppes červnový rekord. Oranginy bylo v první polovině letošního roku vyrobeno o 30 % více než ve stejném období předchozího roku.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová