Bývalý pivovar v Bílině na Teplicku má zájemce. Budovu chce koupit firma z Havlíčkova Brodu. Podle místostarosty Bíliny Romana Šebka nový majitel obnoví v pivovaru tradici vaření piva. Část areálu také přestaví na restauraci a obchody, které nabídne do pronájmu podnikatelům.

Zdroj: Sedmička.cz

Pivovary SABMiller a Asahi Breweries patří mezi zájemce o pivovarnické aktivity australské nápojové firmy Foster's Group v hodnotě přes deset miliard dolarů. Zatím však nepředložily žádnou oficiální nabídku. Akcie Foster´s po zprávě posílily o sedm procent.

Spekulace o převzetí pivovarnických aktivit firmy Foster's se podle agentury Reuters začaly šířit poté, co společnost v květnu představila plán na jejich oddělení od vinařské divize v příštím roce.

„Převzetí zřejmě není příliš pravděpodobné v blízké budoucnosti, ale jakmile bude provedeno oddělení, určitě tu bude nějaký zájem,“ uvedl investiční analytik Daniel Nelson ze společnosti Constellation Capital.

Podle australského tisku SABMiller najal jako poradce banky JPMorgan a Royal Bank of Scotland. Akcie Foster´s posílily po zprávě o více než sedm procent na nejvyšší úroveň za poslední dva roky. Převzetí Foster´s by bylo druhým největším převzetím v pivovarnickém odvětví v tomto roce.

Firma SABMiller patří mezi největší pivovary na světě. Její součástí je mimo jiné největší český producent a vývozce piva Plzeňský Prazdroj. SABMiller již vlastní práva na vaření piv společnosti Foster's ve Spojených státech.

Firma Asahi Breweries je druhým největším pivovarem v Japonsku. Její prezident Naoki Izumija tento měsíc uvedl, že by měl mít během příštích pěti let k dispozici 9,2 miliardy dolarů na akvizice. Japonské pivovary se snaží pomocí expanze v zahraničí snížit závislost na domácím trhu, jenž za poslední desetiletí klesl o 15 procent.

Zdroj: E15.cz

Pivo se dříve v kraji vařilo skoro všude, dnes se ve zrušených pivovarech skladuje zelenina nebo promítají filmy. Jiným hrozí zkáza

Jaké by asi bylo frýdlantské pivo? A jak by chutnalo jablonecké pivo? Nebo pivo z Grabštejna, České Lípy, případně z Mimoně?

Těžko říct. Zatímco dříve fungoval pivovar skoro v každém městě, během uplynulých let jich v kraji zbylo jen pár. Některé už lidé zbourali, jiné zase slouží třeba jako sklady. Zbyly jen reklamní cedule a staré, otlučené půllitry a pivní tácky ve starožitnictvích.

Frýdlant v Čechách

Po několik staletí bylo v okolí Frýdlantu vyhlášené i pivo z místního Clam-Gallasova zámeckého pivovaru. Ten se nacházel v podzámčí u staré cesty z Frýdlantu do Raspenavy. Vařila se tu například piva Hubertus a Malz, roční produkce dosahovala třicet tisíc hektolitrů. Provoz tu skončil čtyři roky po druhé světové válce a nyní se zde skladuje zelenina.

„Na počátku devadesátých let jsem chtěla areál bývalého pivovaru získat. Napadaly mě zajímavé plány: bylo by z něj skvělé posezení pro návštěvníky zámku, dala by se tu zřídit i restaurace,“ uvedla před časem kastelánka frýdlantského zámku Jana Pavlíková. „Bohužel se to nepovedlo a budova dodnes chátrá. Část vybavení je prý ale dokonce stále ještě uvnitř.“

Grabštejn

Vyhlášeným pivem byl kdysi v okolí hradu Grabštejna nedaleko Hrádku nad Nisou nápoj, který se rodil v místním panském pivovaře. Pivo se pod hradem vařilo šest století. Pivovar tu původně postavili hradní páni jako menší dřevěnou stavbu s několika varnými pánvemi. Grabštejnské pivo se tehdy pilo v celém panství, oblíbili si jej zejména poddaní. Jeho chuť ocenili i vojáci, kteří se zde objevili během prusko-rakouské války v roce 1866. Pivovaru se od počátku dvacátého století přestávalo dařit, postupně upadal a během hospodářské krize ve třicátých letech minulého století se grabštejnské pivo přestalo vařit definitivně.

Lomnice nad Popelkou

Už z roku 1492 pochází první zmínka o sladovně a pivovaru v Lomnici nad Popelkou. Ke stavbě pivovaru, v němž se zároveň vyrábělo i víno, došlo v roce 1660. Zlatými lety pro výrobu bylo zejména období před první světovou válkou, kdy se tu ročně vyprodukovalo více než šest tisíc hektolitrů piva. Několikasetletá tradice skončila až prvního dubna 1958.

Českolipsko

Celkem dvaadvacet pivovarů fungovalo od roku 1381 až do roku 1968 v dnešním českolipském okrese. Ačkoliv to dnes zní neuvěřitelně, pivovary byly například ve Cvikově, Holanech, Horní Libchavě, Horní Polici, Jablonném v Podještědí, Kravařích, Krompachu, Kuřivodech, Mimoni, Novém Berštejně, Pihelu, Sloupu, Stvolínkách, Velkém Valtinově či Žandově.

Nejstarším pivovarem byl českolipský, nejdéle se pivo vařilo ve Cvikově. Osudy pivovarů byly během let všelijaké – například ten mimoňský dnes slouží jako přestavěné kino.

Jablonec nad Nisou

Ještě poměrně nedávno, na počátku devadesátých letminulého století, bylo možné koupit si v obchodě láhev piva z Jablonce nad Nisou. První várky vmístním novém pivovaru, který leží na cestě do Kokonína, vznikly v roce 1835. Na konci devatenáctého století se tu už vařilo šedesát až sedmdesát tisíc hektolitrů piva ročně. Pivovar opravdu prosperoval: zaměstnával v té době ředitele, čtyři účetní, pět agentů na prodej piva, sládka a podsládka, vrchního bednáře a dvacet bednářů, třicet pivovarských chasníků, osmnáct kočích, dva strojníky a kováře.

Po druhé světové válce byl jablonecký pivovar dokonce čtvrtým největším českým pivovarem, během dalších let však začalo jeho vybavení zastarávat a chátrat. Pivovar skončil před třinácti lety. Dnes už by se zde výroba piva obnovit rozhodně nemohla, některé stavby spadly, jiné drží pohromadě jen silou vůle a areál se začíná ztrácet v plevelu, keřích a stromech.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jan Mikulička

Podle agentury AC Nielsen se v Dánsku po zavedení zvýšené daně z piva v EU v r. 2008 výrazně změnil poměr spotřeby vína a piva. Podíl vína v přepočtu na alkohol činí 43,8 %, podíl piva 39,5 %. Podle Dánské asociace pivovarníků se zvýšením daně za pivo dostali výrobci do obrovských problémů jak kvůli dani samotné, tak kvůli snížení spotřeby piva. Negativní vliv se projevuje jak snížením počtu pracovních míst tak i negativním vlivem na zdraví, protože relativně „nízkoalkoholické“ pivo je nahrazováno vínem s několikanásobně vyšším obsahem alkoholu.

Dánsko, které je v produkci piva na čtvrtém místě na světě, má přitom nejvíce pivovarů na osobu ze všech zemí na světě. Pivo je vystaveno nerovným podmínkám v konkurenci s vínem. Záchrana pivovarnictví je v rukou politiků. Je s podivem, že vlastní vláda nepřímo podporuje vinařství zemí jižní Evropy a jiných kontinentů.

V systému daní v Dánsku se daň z piva počítá ze skutečného obsahu alkoholu, víno je daněno různě podle tříd, do nichž je zařazeno. Daň z láhve červeného vína s obsahem alkoholu 12 % je stejná jako při obsahu alkoholu 14,5 %. Dánové platí za třetinku piva s obsahem 4,6 % alkoholu 78 dánských centů (Dc), zatímco za stejné množství alkoholu ve sklenici vína 67 Dc. Dánský parlament nyní rozhodl, že i cidre a podobné výrobky budou zdaněny jako alkoholické nápoje, a sice tak, že daň bude proti vínu dvojnásobná, i když naopak obsah alkoholu ve víně je více než dvojnásobný.

Jednou pozitivní maličkostí je, že v r. 2009 konečně převýšil podíl piv produkovaná dánskými mikropivovary (3,5 %) podíl spotřeby cizích piv (3,4 %).

EU Food Law, 2010, č. 446, s. 13-14

Poznámka

Spotřební daň v EU

Z daňového systému v rámci Evropské unie jsou prozatím nejvíce harmonizovány daně nepřímé, především spotřební. Spotřební daně jsou harmonizovány prostřednictvím minimálních sazeb, které musí každý stát EU dodržovat, a principů platných pro DPH. Dále se také státy EU zavázaly, že nebudou aplikovat další spotřební daně, mimo schválených, které by ohrožovaly stabilitu vnitřního trhu ES. Tolerované jsou: daně z nealkoholických nápojů, motorových vozidel, odpadu a cukru, čokolády a sladkostí.

Přestože lze u nepřímých daní zaznamenat velkou míru harmonizace, existují mezi státy EU rozdíly ve výši aplikovaných sazeb stejně jako u udělovaných výjimek a počtu výrobků podléhajících netradičním daním (např. na některé nealkoholické nápoje, motorová vozidla, odpad a čokoládu).

Spotřební daň v ČR

Spotřební daň v ČR upravuje zákon 353/2003 Sb., který prochází častými novelizacemi. Jedná se o nepřímou daň, kterou sice odvádí např. výrobce, ale platí ji spotřebitel. Vztahuje se na minerální oleje, tabákové výrobky, a také na pivo, víno a meziprodukty. Konkrétní postupy k určení výše spotřební daně u jednotlivých typů produktů uvádí hlava II až IV výše uvedeného zákona.

Spotřební daň z lihu se týká alkoholických nápojů kromě piva a vína a podobných výrobků a určuje se podle objemových % lihu v nápoji, a to různou sazbou pro produkty rozdělené do 4 skupin (nejnižší sazba je pro ovocné destiláty z pěstitelského pálení).

Spotřební daň z piva má jednak základní sazbu, jednak snížené sazby pro drobné pivovary (odstupňováno podle produkce pivovaru). Daň se počítá za každé celé procento extraktu původní mladiny. Základní sazba činí 32 Kč na hl za každé celé procento extraktu původní mladiny. Snížené sazby se pohybují v rozmezí 16 až 28,80 Kč.

Spotřební daň z vína a fermentovaných produktů (s obsahem 1,2 až 22 % obj. alkoholu) rozlišuje tichá a šumivá vína. Tichá vína nejsou zdaňována, u šumivého vína je daň 84,97 EUR na hektolitr.

Pivo

Minimální spotřební daň v EU je 0,748 EUR na hl/stupně alkoholu v konečném produktu (čl. 6 směrnice 92/84/EHS). V ČR odpovídá standardní sazba daně 0,872 EUR na hl/stupeň alkoholu konečného produktu, u snížených sazeb až 0,436 EUR na hl/stupeň alkoholu v konečném produktu).

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Irena Suková

Příznivci piva si podle některých hostinských kupují svůj chmelový mok zejména v supermarketu, točené raději oželí.

„Lahváč“ u televize vyjde mnohem levněji než sklenička s kamarády v hospodě.

„Důvodem nižšího čepování piva není podle mě spotřební daň, která platí od nového roku, ale politika pivovarů. Lahvové pivo prodávají v supermarketech pod cenou výrobních nákladů a v sudu platíme mnohem dražší. Musím zákazníkům občas ukázat fakturu, aby mi věřili, za kolik pivo nakupuji. Točíme Gambrinus a tam je mezi lahvovým a točeným rozdíl pět korun, zákazníci mi to ani nevěřili,“ řekl majitel restaurace Na bojišti v Nové Bystřici Rudolf Urban.

Ohledně odbytu piva jsou malé tuzemské pivovary na tom stejně jako další dodavatelé zboží. Vedení nadnárodních řetězců je nutí k cenám, které se často ani nerovnají výrobním nákladům. Mezi nabídkou v supermarketech se navíc občas začíná objevovat pivo zahraniční, konkrétně polské výroby. Dodavatel buď musí respektovat podmínky řetězců nebo prodávat svůj produkt jinde.

„Zákazníci, kteří si dřív denně přišli na dvě až tři piva, nám odpadli. Ale v sezoně se to moc nepozná, protože tu jsou turisté. Úbytek konzumentů se ukáže až na podzim,“ doplnil Rudolf Urban.

Spolumajitel penzionu U jezárka v Suchdole nad Lužnicí Pavel Hanus také nejásal: „Čepujeme Gambrinus a koruna, o kterou pivovar navýšil cenu, je znát. Lidé nemají peníze, je to rok od roku horší.“ S navýšením cen plzeňského piva naopak počítal majitel v třeboňské restauraci Šupina Petr Müller včas, a proto tam cena zůstala stejná.

„Odbyt lahvového piva se zvedl v poměru k sudovému poměrně výrazně. Lahvové pivo proto nyní převyšuje výrobu. Hlavně nás trápí zvýšená spotřební daň, kterou jsme promítli do cen a teprve až konec roku ukáže, jak ovlivní výstav piva,“ řekla ředitelka pivovaru Bohemia Regent Andrea Stasková.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Stanislava Koblihová

Brian Moore má koníček a "zkušenosti", které mu většina mužů upřímně závidí. Svému hobby, ochutnávání piva, se věnuje již tři desítky let a stihl ochutnat už zhruba 46 000 různých piv. Jednasedmdesátiletý muž si o každém pivu, které od sedmdesátých let minulého století ochutnal, udělal pečlivé degustátorské poznámky.

Brian Moore je patriot a nikterak se tím netají. Zahraniční piva ho ani trochu nezajímají, ochutnává pouze ta britská. A jazýček má za ta léta prý už pořádně zmlsaný.

"Kdy jsem ochutnal poslední šťopečku jiného alkoholického moku, než kterým je pivo? Tak to bude asi nějaká whisky na svatbě, ale to už bude tak 50 let. Vůbec si ani nemohu vybavit, jak chutnala," uvedl penzista.

"V jednu dobu jsem pil až 100 půlpint (obdoba našeho malého piva) týdně, ale moje výdrž už je dávno fuč," dodal nadšenec ze Sheffieldu, který nemá o kousky k degustaci nouzi. Velká Británie je z pivovarského pohledu velmi aktivní.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Jakub Kynčl

Ekonomický růst se promítá do růstu konzumace piva v Asii, především v Číně. Během několik dekád se tamní trh přerodil ze zanedbatelné velikosti v největší pivní trh světa. Růst spotřeby piva v Číně roste podle studie analytiků Credit Suisse každým rokem o deset procent.

To je samozřejmě dobrá zpráva pro čtyři největší světové pivovary - vlastníka Plzeňského Prazdroje SAB Miller, ABI, Carlsberg a Heineken. Dohromady tyto pivovary ovládají polovinu světového trhu.

Výstav piva roste především v Asii, spotřeba a s ní spojený výstav piva na rozvinutých trzích (USA, západní Evropa) mírně klesá. Výjimkou je Česká republika, která podle světové pivní mapy vykazuje stále největší konzumaci - 161 litrů na osobu.

Zdroj: Investiční web.cz | Credit Suisse

Když vám pivo v hospodě nechutná jako obvykle, zanadáváte si na pivovar. Že už to pivo není jako dřív, že je přesycené a vy jste pak celí nafouklí... Někdy možná právem, jindy však nemusí být viníkem pivovar, nýbrž hospodský, který se o pivo špatně stará. Třeba tím, že neumí správně umýt sklenice. Při testu letních zahrádek jsme se o tom mnohokrát přesvědčili. „Mytí skla v hospodách je u nás ještě nedotažená a nedořešená záležitost,“ říká odborník na péči o pivo Josef Krýsl. „Většina hospodských myje sklo způsobem, který jim doporučí pivovar, a používá doporučené mycí prostředky. Někteří ale chtějí ušetřit a kupují si lacinější přípravky, a to se bohužel projeví i na kvalitě piva.“

* Jak? Mytí skla má skutečně tak velký vliv?

Obrovský. Laciné prostředky se hůře oplachují a jejich zbytky ve sklenici jsou pro pivo hrob. Rychle likvidují pěnu. Špatně vymytá sklenice - nebo spíš dobře umytá, ale špatně vypláchnutá - pivo ve finále poškodí. A zákazník si pak řekne, že to pivo je mizerné. Přitom nejde o špatně vyrobené pivo, ale o špatně načepované.

* Co když hospodský sklenici sotva „vyráchá“ ve vodě a už ji nese k pípě?

To je samozřejmě špatně. Pivní sklo se nesmí mýt jen ve vodě, ale v roztoku studené vody a mycího prostředku, který je k tomu účelu vyzkoušen a doporučen Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. Každý prostředek se totiž nehodí. Špatně vymytá sklenice pokazí i vynikající pivo

Každý, kdo podniká v pohostinství, by měl znát zásady správné péče o pivo, říká nezávislý pivovarský odborník Josef Krýsl. Předpisy na čepování piva neexistují, doporučení však ano. Stačí se jimi řídit.

* Jak by tedy měl hospodský správně mýt sklenici?

Nejprve ji musí důkladně umýt ve „špílboji“, jak říkáme mycímu válci, pak ji před čepováním ještě dát na oplach - na jehlu, která ji opláchne vodou zevnitř i zvenku, a to nejméně pět vteřin. Před čepováním musí sklenici nechat minimálně tři čtyři vteřiny odkapat a současně pohledem zkontrolovat, že je čistá.

* Jak poznám, že sklenice není dobře vymytá?

Vy to asi nezjistíte. Ale existuje jednoduchá, laciná a velice průkazná zkouška. Když přijdeme do sporu s odběratelem piva, který tvrdí, že má všechno v pořádku a že za špatnou pěnu může pivo, tak si prověříme, zda myje dobře sklo. Vezmeme několik umytých sklenic, nabereme do nich vodu, ve které se sklo vyplachuje před čepováním, a naškrabeme do nich trochu kafru. Ten odhalí pravdu. Krystalky kafru totiž reagují na povrchové napětí na hladině vody. Pokud je sklenice dokonale čistá, krystalky se krásně roztočí a na hladině jakoby tancují. Když je ve vodě sebemenší stopa tuku nebo detergentu či čehokoliv jiného, co ruší stabilitu pěny, tak se kafr přestane točit. Je to evidentní důkaz, že sklenice nebyla řádně vymytá.

* Je možné, že občas cítím v pivu stopy jaru?

Takzvaná „jarovost“ piva může mít tři příčiny: buď je to špatně vymytá sklenice, nebo je pivo přechlazené; a třetí důvod může být nízký obsah CO2 v pivě.

* Co všechno ještě musí udělat hospodský, aby pivo nezkazil?

V první řadě musí zajistit dobré skladovací podmínky pro sudy. Pivo nemůže strčit, kam se zrovna vejde, musí ležet při teplotě mezi pěti a deseti stupni Celsia.

* Je to tak důležité? Vždyť dnešní piva jsou pasterovaná a mají dlouhou trvanlivost a výčepní zařízení má vlastní chladič.

Je důležité, aby se teplota skladovaného piva moc nelišila od teploty čepovaného piva. Představte si takové extrémní teploty, jaké jsme nedávno prožili. Co se stane, když necháte stát sud s pivem někde ve stánku pod stolem? Pivo bude mít 25, možná 28 stupňů a vy ho pak proženete výkonným chladičem, který srazí teplotu na pět až šest stupňů. Důsledek? Pivo je takzvaně stržené. Poznáte to podle rychlého rozpadu pěny a nepříjemné chuti.

* O co dalšího se musí hospodský starat?

Musí si vybrat hnací médium, kterým bude pivo vytlačovat z trubek. U piv pasterovaných a filtrovaných jsou doporučené dva druhy - jednak oxid uhličitý, ten se ale používá, jen když je vyšší teplota skladování, anebo směs dusíku a CO2. Kromě toho je nutné, aby každý večer po zavření hospody vytlačil pomocí vody z trubek zbytky piva a minimálně jednou za týden se postaral o chemickou sanitaci pivních cest.

* Co to znamená?

Sanitace odstraní pivní kámen, který je pro pivo nebezpečný, protože se v něm zachycují mikroorganismy. A v kyselém prostředí se šťavelan vápenatý, tedy hlavní součást kamene, usazuje docela vydatně. Když nejsou pivní trubky uvnitř dokonale hladké, pivo nebude dobře pěnit. Potrubí, kterým protéká pivo, si představte jako ohromný proud vody. Když mu postavíte do cesty sebemenší překážku, tak se za ní udělá peřej. Podobně to funguje i v pivních trubkách.

* Jak je to s mírou? Někteří výčepní tvrdí, že když čepují hladinku, může být pivo pod míru.

Pivo nemůže být nikdy pod míru, ani u hladinky s mokrou pěnou, která nepřesahuje okraj sklenice. Hladinka může být pod míru, když nesete půllitr ke stolu, ale jakmile ho postavíte před zákazníka, měla by být k rysce. V tom je přece umění výčepního!

***

VIZITKA

Josef Krýsl Dlouhé roky pracoval jako sládek v Plzeňském Prazdroji. Dnes staví hlavně restaurační minipivovary -projektuje a zajišťuje technologie. V Česku jich vybudoval již devět, pivo jezdí vařit i do zahraničí - do Vietnamu, Velké Británie nebo Švédska. Je spoluautorem kodexu Péče o pivo v gastronomii.

FAKTA

Co je u čepovaného piva důležité

Neexistuje žádný předpis, který by hospodským nařizoval, jakým způsobem by měli čepovat pivo nebo jakou teplotu by mělo mít. Je pouze doporučení, jak se o pivo starat, aby ho zákazník dostal v nejlepší kvalitě. Před čtyřmi lety ho pro Český svaz pivovarů a sladoven vypracovala skupina odborníků. Pěna Pro české pivo je charakteristická hustá pěna. Při čepování na hladinku, tedy na jeden zátah, vzniká mokrá pěna, která nikdy nepřesahuje okraj sklenice. Je hladká, krémová až smetanová a s malými mikrobublinkami. Na rozdíl od suché pěny, u které si musíte počkat, až trochu opadne, mokrou pěnu můžete pít okamžitě, je totiž plná piva. Jak pivo ve sklenici ubývá, kreslí po stěnách kroužky - hladinky. Při čepování na dva až tři zátahy, mezi nimiž nechá hospodský pivo trochu „usadit“, se na hladině vytvoří vysoká čepice suché pěny. Takový způsob je běžný, ale není nejlepší. A absolutně nepřípustné je přelévání pěny z jedné sklenice do druhé, které lze také občas vidět. Pivo může takovým „cmrndáním“ ztratit chuť a získat nepříjemnou hořkost vzniklou rychlou oxidací chmelových látek. Pěna by v každém případě měla vydržet alespoň tři minuty, než spadne na takzvanou lysinku. To je moment, kdy se poprvé na hladině objeví čisté pivo. Pokud se rozpadne rychleji, může za to špatně umytá sklenice nebo nesprávný způsob čepování. Pokud pěna „nekreslí“, ale sklouzne po stěně sklenice, aniž by na ní zanechala stopy, je to opět známka špatně vymyté sklenice. Míra Ať už hospodský čepuje jakýmkoliv způsobem, zákazník by měl vždy dostat přesnou míru, za kterou platí. Správná míra se měří až po opadnutí pěny, tedy po třech minutách. Na každé pivní sklenici je ryska, na které by se mělo objevit rozhraní mezi čistým pivem a pěnou. Teplota Teplé pivo nechutná a neosvěží, příliš studené schovává svou chuť a zakrývá i nedostatky. Ideální je teplota mezi šesti a sedmi stupni Celsia, v zimě až osmi. Rozhodně by však neměla klesnout pod čtyři stupně a stoupnout nad deset (výjimkou jsou svrchně kvašená piva). U podchlazeného piva hrozí vznik chladového zákalu, teplé pivo naopak nepění a ztrácí chuť, protože z něj rychle uniká oxid uhličitý.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková

Německý pivovar Krombacher z Kreuztal-Krombachu ohlásil svůj výstav 604 000 hl jako nejlepší měsíční výsledek v jeho historii. Tak mohli sládci z Siegerlandu v Severním Vestfálsku ještě zvýšit rekordní čísla z června 2006.

Také celkový výstav v prvním pololetí byl potěšitelný. Za prvních šest měsíců roku 2010 zaznamenal nárůst +2,8 % oproti stejnému období roku 2009. Odbyt piva Krombacher Pils, vlajkové lodi tohoto pivovaru, mírně stoupá, v současné době o +2,6 %.

V souvislosti s příznivým vývojem se počítalo s více než 10% tržním podílem. Radler (světlé pivo s citrónovou limonádou) zaznamenal dvouciferný nárůst. Také pšeničné pivo Krombacher Weizen vykázalo nárůst přes 7 %.

Prodeje nealkoholických nápojů Schweppes a Orangina, které od roku 2006 patří do skupiny Krombacher, se vyvíjely v sortimentu pivovaru Krombacher rovněž velmi pozitivně. Podobně jako výše uvedené nápoje vytvořil i Schweppes červnový rekord. Oranginy bylo v první polovině letošního roku vyrobeno o 30 % více než ve stejném období předchozího roku.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

V pořadí již třetí ročník Pivních slavností se konal o víkendu ve Františkových Lázních.

Příchozí zde mohli ochutnat až devět druhů točených piv. Navíc se tu uskutečnily i soutěže v hodu pivním sudem a vypitím půllitru na čas.

„Uspořádat tento program byl můj nápad,“ řekl hlavní organizátor akce Miroslav Mašek. „Ve městě se točí známé značky piv a já jsem chtěl, aby dostali lidé možnost ochutnat i jiná piva, než jsou obyčejně dostupné.“

Okoštovat mohli hosté například kvasnicová, tmavá nebo světlá piva. „Každý rok se snažím nabízené druhy obměňovat,“ uvedl Miroslav Mašek. Letos se omezily na slavnostech také některé soutěže. „Dříve jsme jich tu měli více. Návštěvníci si v minulosti mohli například zakoulet pivními sudy nebo shazovat plechovky,“ upřesnil Mašek. „Postupně jsme však přišli na to, že některé soutěže lákaly lidé méně a tak jsme nechali pouze házení sudem a pití zlatého moku na čas,“ doplnil Mašek.

Pivní slavnosti si lidé v lázních oblíbili. „Moc mě tahle akce pobavila, ale jsem tu poprvé,“ řekla účastnice Jana Králová z Chebu. Vypít půllitr piva za necelé čtyři vteřiny? Toho dosáhl jeden z návštěvníků, David Novotný z Františkových Lázní. „Abych mohl pivo vypít v takovém dobrém tempu, musel jsem se soustředit na psychiku,“ řekl soutěžící.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Chebský deník.cz | Autor: Jan Buriánek

Čtvrtý největší pivovar na světě, dánský Carlsberg, vykázal růst zisku před zdaněním a úroky (EBIT) na 4,25 miliardy dánských korun.

Ve stejném období loňského roku pivovar vykázal provozní zisk na úrovni 3,66 miliardy dánských korun (12,21 miliardy Kč) a analytici oslovení agenturou Reuters pro druhé čtvrtletí tohoto roku očekávali provozní zisk 3,68 miliardy dánských korun (12,28 miliardy Kč).

I přes skutečnost, že Rusko, které je největším trhem pro Carlsberg, ztrojnásobilo kvůli boji proti alkoholismu spotřební daň na pivo, dánský pivovar očekává lepší výsledky hospodaření za rok 2010. V prvních šesti měsících tohoto roku přitom poptávka po pivu v Rusku klesla o devět procent. Carlsbergu se nicméně podařilo zvýšit svůj podíl na trhu na 40,1 procenta z 39,1 procenta v prvním čtvrtletí.

Vedení společnosti očekává, že za celý rok pivovar dosáhne provozního zisku na úrovni 10 miliard dánských korun (33,36 miliardy Kč).

Zdroj: První zprávy.cz

O lásce našeho národa k pivu již bylo řečeno mnohé. Je o nás také známo, že umíme výtečně a přitom jednoduše s pivem vařit. Aby se tento hořký mok stal při vaření pomocníkem, a ne naopak, je přece jen potřeba dodržet několik základních zásad.

V kuchyni slouží od pradávna

S pivem vařili již naši předkové zhruba šest století zpátky, a proto nyní můžeme těžit z jejich osvědčených postupů. Při nadměrném použití piva, nebo při dlouhém vaření s ním nebo při volbě příliš silného či tmavého moku může totiž namísto kýženého chuťového ozvláštnění, dojít ke kompletnímu znehodnocení potravin. Řiďte se proto našimi tipy a neuděláte chybu.

1. Ne všechny suroviny se k pivu hodí. Pokud jste zvyklí dusit s masem i zeleninu, v případě vaření s pivem to nedělejte. To samé platí o grilování, ani zde se nehodí potírat zeleninu marinádou z piva. Zkrátka a dobře, většina druhů zeleniny nejde s pivem dohromady.

2. Pokud si nejste jisti, do kterých pokrmů můžete pivo přidávat, platí pro to velice jednoduché pravidlo. Zamyslete se nad tím, zda si dokážete představit k danému jídlu popíjet pivo. Pokud ano, hodí se mok pravděpodobně k přidání i v průběhu vaření. Viz například nakládané tvarůžky nebo pečená kachna.

3. Nejste-li si ještě při vaření s pivem tak úplně jisti, volte určitě světlé druhy s nižším procentním podílem alkoholu. Ty můžete kdykoli přidat nebo více naředit, a nemají takovou schopnost poškodit pokrm. Naopak děláte-li zprudka nějaké minutkové pokrmy, můžete přidat trochu tmavého a silnějšího piva.

4. Na vaření s černým pivem si dejte zvláštní pozor. Černé pivo je mnohem výraznější a to pochopitelně přímo úměrně tomu, jak dlouho se v něm vaří. Používejte jej tedy raději jen do osvědčených receptů. Černé pivo také obsahuje mnohem více cukru, který se při nevhodné úpravě velice snadno a rychle karamelizuje a poté se přepaluje.

5. Potraviny podávané za studena, která obsahují pivo, mají velice krátkou dobu trvanlivosti. Tím máme na mysli například pivní pomazánku, která během dvou tří dnů zkysne.

6. Pivo má také vysoký podíl cukru a vůbec větší energetickou hodnotu – pozor na to při vaření osobám, které musí z nejrůznějších důvodů držet diety.

7. Vysoký podíl cukru v pivě může mít také za následek rychlé hořknutí potravin, do kterých je přidáno.

8. Pokud se chystáte smažit maso nebo jinou pochutinu (například tvarůžky) v těstíčku, nebojte se přidat trochu piva. Díky němu se surovina opeče více dohněda, bude mít skvělou kůrčičku a nenasaje při smažení tolik tuku.

9. Do pečení přidávejte spíše sladší pivo. Nemusíte se zde tolik bát použití tmavších druhů, pokud vám nevadí karamelové zabarvení pečiva.

10. Pivo se skvěle hodí do kynutého těsta. Kvasnice v něm obsažené totiž umožňují rychlejší a efektivnější nakynutí těsta. To je po dopečení krásně jemné a má křupavou kůrku.

Zdroj: Kuchyně.cz | Autorka: Zuzana Veselá

O víkendu se konal první ročník pivobraní, které mělo mezi lidmi velký ohlas a úspěch.

Pivo. Nápoj, který je pro mnoho lidí životně důležitou pochutinou. Že takových lidí rozhodně není málo, dokázal první ročník pivobraní, který se konal v hospodě Krmelec v Mariánské. Akce se zúčastnil slušný počet lidí a i přes rozmary počasí se pivobraní povedlo.

„S kamarády jsme si říkali, že když může být vinobraní, tak proč bychom nemohli udělat podobnou akci, ale s pivem,“ svěřil se Petr Fárek, hospodský z Krmelce.

Kdo by si však myslel, že akce bude zaměřená pouze na konzumaci piva, ten by se spletl. Pro návštěvníky byla připravená řada soutěží, například válení pivních sudů nebo pití na čas. „Válení sudů je určené pro muže i ženy. Muži válejí padesátilitrové sudy a ženy třicetilitrové. Určitě to bude zábava,“ dodal Fárek.

Pivobraní však potěšilo i děti a mládež, pro které byla připravena trampolína, nafukovací hrad, balónky nebo lezecká stěna. „Skutečně jsme se s kamarády Ladislavem Makarou, Honzou Plíhalem a Gerhardem Falgem snažili, aby se zde pobavili všichni, a mysleli jsme i na ty, kteří pivu třeba příliš neholdují,“ nastínil hospodský.

Pivobraní nabídlo také hudební vystoupení v podobě country kapely Brzdaři a revivalové skupiny The Kobus. Pivobraní podpořilo také město Jáchymov, které poskytlo na akci za výhodných podmínek pozemek. „Akce se mi moc líbí a budu rád, když bude pokračovat i v budoucnu,“ zhodnotil jeden z návštěvníků.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Jan Havelka

V roce 2009 činila celková spotřeba piva v Argentině zhruba 17 milionů hektolitrů, což odpovídá 44 litrům na jednoho obyvatele. Nejpopulárnější značky piva jsou Quilmes (40 %) a Brahma. Obě vyrábí společnost Cerveza Quilmes. Tím má podnik Cerveza Quilmes, který patří k Anheuser Busch InBev, v Argentině tržní podíl kolem 74 %. Compaia de Cervercerias Unidas (CCU) se sídlem v sousedním Čile má tržní podíl 23 %. Zbytek patří německému pivovaru Isenbeck.

Prémiové značky tvoří v Argentině asi 15 % celkového trhu. V tomto segmentu vede Stella Artois (Quilmes), následována společností Heineken (CCU). Přibližně 80 % z veškerého v Argentině zkonzumovaného piva je vypito v domácnostech. Vysvětlením pro to je nejnovější zpřísnění argentinských dopravních předpisů proti pití alkoholu za volantem, což vede pouze k malé konzumaci piva v gastronomických zařízeních.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Nejoblíbenější nápoj v sobě nese jistá zdravotní rizika.

Pivo. Jeden z nejstarších a nejpopulárnějších nápojů na světě. Jen v České republice vypije každý občan včetně nemluvňat v průměru půl litru chmelového moku denně. Ovšem číhá v něm nebezpečí. Kromě poškození jater totiž po jeho požití může vzniknout silná alergická reakce!

Když je na pivo alergie

Pití piva je v dějinách lidstva popsáno již několik tisíc let. Každý den se jím také opije po celém světě několik miliónů lidí, které postihne maximálně ranní kocovina. Přesto se izraelským lékařům podařilo popsat případ 21letého mladíka, který musel být po požití piva hospitalizován pro prudkou alergickou reakci, uvádí server pylovasluzba.cz.

Byl přijat na alergologické oddělení nemocnice v Haifě. Vypil totiž sklenici piva, po níž se u něj vyvinula velmi prudká alergická reakce s kopřivkou, dušností, otokem obličeje a zvracením. Při vyšetření však mladík popřel, že by trpěl jakoukoliv jinou alergií, astmatem nebo že by špatně snášel pití alkoholických nápojů.

Co způsobuje alergii?

Když se lékařům podařilo pacientův stav stabilizovat, chtěli zjistit, jaká složka zlatavého moku by mohla být tou alergenní. Otestovali proto nejen hotová piva, ale i jejich jednotlivé součásti. Ani ve vodě ani ve sladu se alergeny prokázat nepodařilo. Podobně dopadly i testy s použitým chmelem.

Lékaři se proto přiklonili k teorii, že alergii u piva způsobuje nejspíše kombinace více alergenů. Vycházeli při tom také z již publikovaných případů, kdy se například v roce 1980 podařilo prokázat alergii na slad. U popisovaného pacienta se totiž alergická reakce rozběhla pouze po vypití piva, nikoliv například při kožním testu na pivní kvasinky.

Přesto se nakonec podařilo příčinu reakce vypátrat. Byl jím použitý sladovnický ječmen, který měl pozitivní jak kožní, tak i orální test. Alergie na ječmen pak pravděpodobně vzniká z nadměrné expozice ječmenné mouky obsažené v chlebu, tvrdí server ulekare.cz. Tím se v těle připraví protilátky, které po vypití piva spustí silnou alergickou reakci, tzv. anafylaktický šok.

Zdroj: Doma Nova.cz

Milovníci piva měli v sobotu svůj den. Na Toulovcově náměstí se totiž konal Litomyšlský pivní festiválek.

Návštěvníci přijeli ochutnat mok z osmi regionálních pivovarů. Pořadatelé nabídli pestrý nápojový pivní lístek. Lidé si vybírali z osmnácti druhů piv. Na své si přišli hlavně ti, kteří žízeň nehasí, ale oslovuje je chuť piva. Odvážlivci si navíc zasoutěžili. Podobná akce se ve svitavském okrese jinde nekoná.

Pivní národ

„Jako Češi jsme pivní národ. Sami jsme se tak pasovali. Pivařem se tady nazývá ten, kdo vypije co nejvíce piv. Ovšem v ostatních pivních zemích je tomu jinak. Tam většina pivařů nepije pivo na množství, ale pro chuť. To znamená, že se nebojí zkoušet, experimentovat a hledat nové chutě,“ uvedl pořadatel festivalu a majitel pivotéky Jiří Kohák z Litomyšle. Proto se do města sjeli nejen lidé z celého okolí, ale také členové Svazu pivních turistů. Podle Josefa Trčky a Vladana Uhlíře z České Třebové malé a regionální pivovary získávají čím dál větší oblibu. „Lidé přicházejí na to, že není pivo jako pivo,“ tvrdí svorně pivní turisté. Podle Josefa Trčky velké průmyslové pivovary vaří pivo, které je dobré na zahnání žízně. Ne však pro posezení u vynikajícího moku. V Litomyšli zástupci Svazu pivních turistů, kteří za poslední tři roky již ochutnali 1700 druhů piv, čepovaný mok samozřejmě hodnotili. „Naše stupnice začíná na známce dobré a končí hodnocením fuj nebo kanaleto. Má pět bodů,“ informoval Vladan Uhlíř. Široká nabídka piv vybízela k jejich hodnocení také „laickou“ veřejnost. „Spor“ o nejchutnější vzorek měli třeba otec se synem. Mladší Miroslav Novák z Litomyšle fandil Medlešicím, naopak Miroslava Nováka seniora oslovila z necelých deseti vypitých vzorků kvasnicová Polička.

Pivo různých stylů

Návštěvníci festivalu ochutnali dokonce pivo několika stylů. „Mnozí lidé neví, že se pivo dělí do určitých skupin. U nás je nejoblíbenější pivní styl, kterému dali jméno plzeňští pivovarníci. Je to tradičně nejvyhledávanější ležák, tedy spodně kvašené pivo. To se nejčastěji pije také po celém světě,“ vysvětlil Jiří Kohák. Podle majitele pivotéky se však na výsluní vrací v minulosti hojně vařené pšeničné svrchně kvašené pivo. Do Litomyšle jeho vzorky dodaly na čep pivovary ze Žamberku a Černé Hory.

Všichni pivaři se shodnou, že sebelepší pivo dokáže špatný výčepní zkazit. Lidé, kteří si koupí sud piva na párty, by si měli umět dobře nastavit výčepní zařízení. „Podle mé zkušenosti je lepší točit půllitr navíckrát. Ovšem někteří zase tvrdí, že naráz. Jinak se prý chuť roztříští. Domnívám se, že tomu tak není. Je to však velmi individuální,“ sdělil Libor Bodis, zástupce pivovaru z Poličky.

Váhu a sílu piva si vyzkoušeli odvážlivci při netradičních soutěžích. Pití tupláku na čas, pití lahvového piva metrovým brčkem nebo pivní štafeta zatížila žaludky soutěžících. Běh se sudem a držení tupláku v natažené ruce zase prověřily jejich fyzickou zdatnost. Nebylo překvapením, že se v poli soutěžících objevili bratři Petr a Jaroslav Němcovi z Bystrého. Ti se podobných klání účastní pravidelně, a tak není divu, že sbírali ceny i tentokrát.

Chutná vám pivo z malých pivovarů?

Aleš Pokorný, 41 let,technik, Litomyšl

Pivo z regionálních a malých pivovarů mi samozřejmě chutná. Hodně menším pivovarům fandím. Když si můžu vybrat, tak si pivo z malého pivovaru dám. Domnívám se, že vaří lepší pivo než ty velké.

Vladan Uhlíř, 45 let, chemik, Česká Třebová

Dávám mu přednost, i když je to někdy problematické. Někde nemají vyladěnou technologii, jinde vsadili jen na to, že jsou minipivovar a tím zvláštní. Obecně to však bývá pivo lepší a zajímavější.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Svitavský deník.cz | Autorka: Sylva Horáková

Ku každému jednému pracovnému miestu v pivovarníckom sektore na Slovensku sa nepriamo generuje približne jedno pracovné miesto v maloobchode, dve v dodávateľských sektoroch a takmer šesť v pohostinskom sektore. Vyplýva to z nezávislej odbornej štúdie o vplyve výroby a predaja piva na európsku ekonomiku, ktorú realizovala renomovaná spoločnosť Ernst & Young. Na Slovensku tak má vďaka výrobe a predaju piva prácu až 20 800 ľudí.

Slovenské pivovary priamo zamestnávajú 2 200 pracovníkov. Prispievajú však k rozvoju zamestnanosti významne nepriamo, pretože vytvárajú pracovné príležitosti na strane obchodných partnerov a dodávateľov. „Podľa štúdie renomovanej spoločnosti Ernst & Young možno efektu pivovarníckeho sektoru v dodávateľských odvetviach prisúdiť okolo 4 800 pracovných miest. V pohostinskom sektore má prepojenie s pivovarníctvom okolo 12 200 pracovných miest a v maloobchode vďačí za svoje pracovné miesto práve predaju piva okolo 1 600 zamestnancov. Svojím pôsobením pivovarnícky sektor na Slovensku celkovo vytvára a podporuje približne 20 800 pracovných miest“, uvádza Roman Šusták, výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu, a dodáva: „Na úroveň zamestnanosti má samozrejme významný vplyv vývoj na trhu s pivom. Akékoľvek opatrenia, ktoré by mali za následok pokles výroby piva, by mohli situáciu negatívne ovplyvniť. Typickým príkladom takéhoto opatrenia z minulosti je zvýšenie spotrebnej dane z piva v roku 2003, ktoré malo za následok významný pokles celého pivného trhu na Slovensku. Nižšia spotreba piva znamená tiež menej práce a to nielen pre ľudí v pivovaroch, ale aj pre súvisiace odvetvia, z ktorých by najviac utrpeli hlavne poľnohospodárstvo a služby.“

Keďže Slovensko je relatívne malá krajina, dalo by sa očakávať, že veľká časť dodávok pre slovenský pivovarnícky priemysel sa nakupuje v zahraničí. Opak je však pravdou. Až 82% dodávok sa získava doma. „Ak podrobnejšie rozanalyzujeme ekonomický dopad pivovarov na dodávateľov tovarov a služieb, polovica z celkového počtu pracovných miest nepriamo vytvorených pivovarníckym sektorom pripadá na odvetvie poľnohospodárstva. Produkcia jačmeňa a sladu má na Slovensku dlhú tradíciu a dodnes je naša krajina dôležitým producentom týchto základných surovín na výrobu piva“ dodáva Roman Šusták. Ďalšie odvetvia, ktoré majú podstatný prospech z pivovarníckeho sektora sú sektor obalov, doprava, médiá, marketing a služby.

Graf: Pracovné miesta vytvorené na Slovensku v súvislosti s výrobou a predajom piva

Ako je to v celoeurópskom kontexte

Celkovo až 2,5 mil. pracovných miest v Európe súvisí s výrobou a predajom piva, pričom len približne 6% z nich je vytvorených priamo pivovarníckym sektorom. Ku každému jednému pracovnému miestu v pivovarníckom sektore sa generuje jedno pracovné miesto v maloobchode, dve v dodávateľských sektoroch a viac ako dvanásť v pohostinskom sektore.

Ročné výdavky európskeho pivovarníckeho sektora na nákup tovarov a služieb predstavujú 24,5 mld. Eur. Väčšina prostriedkov sa minie v sektore služieb (40%), poľnohospodárstve (18%) a obalovom priemysle. Európa je tiež výrobcom číslo 1 v prípade chmeľu, sladu a sladovníckeho jačmeňa. Existencia silného pivovarníckeho sektora je hlavným vysvetlením tejto pozície.

Výsledky štúdie naznačujú, že dopad pivovarníckeho sektora na zamestnanosť v Európe, ako aj na Slovensku, je stále významný. To, aký bude v budúcnosti ekonomický dopad pivovarníckeho sektora na európsku, a teda aj slovenskú ekonomiku, vo veľkej miere závisí od rastu nákladov na výrobu piva a možného pokračovania hospodárskej recesie. Negatívne ho môže ovplyvniť aj zvyšovanie priamych a nepriamych daní. V neposlednom rade treba brať do úvahy aj možné zmeny v správaní spotrebiteľov. Tieto parametre ovplyvňujú jednak spotrebu, ale aj produkciu piva v Európe.

Spoločnosť Ernst & Young realizovala štúdiu o prínose pivovarníckeho sektora pre európsku ekonomiku pre inštitúciu The Brewers of Europe. Táto inštitúcia so sídlom v Bruseli bola založená v roku 1958 a zastupuje európsky pivovarnícky sektor. Má 27 členov, vrátane 24 národných pivovarníckych asociácií členských štátov Európskej únie, Nórska, Švajčiarska a Turecka. Viac informácií je k dispozícii na stránkach www.brewersofeurope.org. Kompletné znenie štúdie je na stránke www.brewersofeurope.org.

Zdroj: Mediálně ETrend.sk

Teprve pátý městský orloj v rámci celé České republiky zahajuje svůj provoz v Žatci.

Mezi postavami, které při odbíjení pomáhají měřit čas a poskytovat zábavu divákům, se objevuje například kostlivec se zvonečkem, ale také milovníci piva, kteří si připíjejí korbelem. Orloj zdobí řada chmelařských a pivních motivů, otvírají se na něm také jednotlivé karty z mariáše.

Unikátní stroj stál dva miliony korun a doplnil nově vybudovaný Chrám chmele a piva. „Je jedním z mnoha dalších prvků, které zvýší přitažlivost Žatce pro turistický ruch,“ uvedl Jiří Vent, ředitel Chrámu chmele a piva Žatec.

Nový orloj, jak se od středověku říká složitějším strojům, které kromě aktuálního času dokázaly zobrazovat i kalendářní a astronomické údaje a jsou doplněny zábavnými postavami, má rozměry 4 x 6 metrů. Pro město Žatec ho vyrobil pražský umělecký kovář Petr Podzemský.

Žatecký přístroj zdobí především motivy s chmelařskou a pivní tematikou. Postavy na orloji znázorňují oslavu ukončení sklizně chmele – dočesnou. Pohyblivé osoby si připíjejí půllitry piva. Kolem ciferníku se otáčí malovaný kruh se zvěrokruhem a ručička ukazuje na aktuální fáze růstu a pěstování chmele, které lze spatřit na okolních žateckých chmelnicích. Hodiny odbíjejí a postavy se dávají do pohybu vždy každou celou hodinu.

Chmelový orloj je součástí rozsáhlého projektu, kterým chce Žatec od příští letní sezony lákat do města stovky turistů. Novou dominantou města je už hotová věž – Chmelový maják s rozhlednou a unikátním výtahem. Chrám chmele a piva, spojený s Chmelařským muzeem, nabídne návštěvníkům také například bludiště z chmelových žoků, největší křišťálovou šišku chmele na světě, nový pivovar s novou značkou piva a mnoho dalších zajímavostí.

Celkem projekt stál 250 milionů korun. Náklady hradil zejména Regionální operační program Severozápad, který operuje s penězi z Evropské unie. Přispívá i město Žatec. Další orloje v ČR jsou k vidění v Praze, Litomyšli, Olomouci a Prostějově.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor a foto: Libor Želinský

„A tamhle vidím na stole dva malé posilováky. Jdeme na tupláky, tři, dva, jedna, teď. To bylo o prsa čínské atletky.“ Výkřiky moderátora doprovázejí před hospůdkou v Okrouhlé statné chlapy i drobné ženy. Ti se snaží co nejrychleji prolít pivo hrdlem. Do klání se letos přihlásilo padesát šest pivařů. Ti zdolali na čas půllitr, tuplák i máz.

Mezi mazáky se opět blýskl držitel rekordu v pití půllitru i tupláku. Jeho jméno zdobí také stránky Guinessovy knihy rekordů. Martin Staffa. „Můj osobní rekord však je 3,02 sekundy na tuplák. Soutěžím každý rok a nikdy netrénuji. Nejsem pivař. Při soutěži zkrátka pivo naliju do hrdla a jednou polknu, nakonec,“ usmívá se domácí borec. Toho letos v pití půllitru překonal Milan Droběna z Nemojan. Oba se chystají ještě zdolat tuplák i máz, při kterém svlaží hrdla dvěma litry piva.

Staffův soupeř zvaný Doktor Droběna mezi jednotlivými disciplínami nejí. Když pak stojí před publikem s notnou dávkou chmelového nápoje v ruce, soustředí se. „První hlt musí být co nejmenší a pak to nějak dopadne. Kdyby to ale člověk do sebe hodil fest, tak se utopí,“ radí muž v černém triku. Na jeho hrudi se směje nápis Do pití mě nikdo nenutí, jsem dobrovolník. Někteří ze zdatných sportovců se podle něj neubrání i jiné fintě. „Je potřeba hodit tyčku a vyrazit znovu,“ prozradí Droběna.

Čas jednotlivých soutěžících měří starosta Okrouhlé Alois Hložek. Této zodpovědné funkce se zhostí každý rok. „Měřil jsem závody horských kol, měřím i závody hasičů. I s touto akcí mám zkušenosti. Stává se, že soutěžící pivo vylijí, to ale stačí člověk včas uskočit. Já se do klání zatím nepřipojil,“ sděluje Hložek. I on si však v sobotu vyzkoušel vypít půllitr na ex. Odstartoval tak totiž štafetu.

Po pití půllitrů vybízí pořadatel Bohumil Kovář početné publikum. „Potřebovali bychom sto pivařů. Dostanou pivo zdarma, stoupnou si do fronty a pokusí se překonat rekord v pití sta piv na čas ve štafetě,“ láká Kovář. Do akce se připojuje víc a víc lidí. Zbývá už jen třicítka odvážlivců. „Možná bude potřeba, aby ti první seběhli na konec fronty a dali si ještě jedno,“ směje se Kovář.

O chvíli později stojí podél silnice nekonečný řetěz lidí. Všichni drží půllitr a jeden po druhém hltají. A rekord padne. „Zvládli jsme to. Chtěli jsme si ale štafetu vyzkoušet, takže jde o neoficiální počin. Příště pojedeme naostro,“ je spokojený organizátor. Ten odstartoval soutěž před jedenácti lety. Tehdy se lidé utkali v pití tupláku. Postupně k němu přibyl i půllitr, máz a bavorák, který je specialitou žen. V sobotu v této disciplíně vyhrála místní Lenka Kadlecová s časem 3,31 sekund. Jedna z žen se však nezalekla ani plného půllitru. S tímto množstvím piva si nejrychleji poradil Droběna, a to za 2,06 sekud. V disciplíně s tuplákem zvítězil tradičně Staffa a dva litry piva ex za pouhých 10,81 sekud Petr Kraus.

Podle Kováře je unikát rekordman Staffa. „Zatímco všichni nápoj polykají, on prostě otevře záklopku, nechá ji otevřenou a pivo tam nalije,“ popíše. Soutěž v pití piva na čas inspirovala Kováře v jedné vesničce na Vyškovsku.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Karolína Opatřilová

Tři nadšení sběratelé v České Třebové obnovili tradici a uspořádali druhé setkání sběratelů pivních suvenýrů.

Sbírání předmětů s pivní tematikou se věnuje mnoho nadšenců.

Několik desítek jich přijelo v sobotu do České Třebové. V Národním domě zavládl už v sedm hodin ráno čilý obchodní ruch – kupovalo se a měnilo.

A co? Stoly zaplnily pivní etikety, tácky, víčka nebo sklenice. Podobná sběratelská setkání Klubu sběratelů pivních suvenýrů nebo Klubu sběratelů kuriozit se konají po celé republice téměř každou sobotu.

V České Třebové ho uspořádali tři nadšení sběratelé.

V novodobé historii se sběratelé ve Třebové sešli už podruhé. Poprvé – letos v lednu – byla u příležitosti obnovení tradice dokonce pivovarem v Žamberku vydána speciální etiketa.

Ve Třebové, kde kdysi byl i pivovar, býval i klub sběratelů. Když ale jeho hlavní tahoun zestárnul, setkání skončila. Na tradici později navázal Radek Papáček, ale napoprvé ani on tradici neudržel.

Až letos, po sedmi letech, se do toho s kamarády pustil znovu. A zájem sběratelů, kteří se do „města na trati“ snadno dopraví, je značný.

Od autíček k víčkům

Svou premiéru na podobném setkání měl dvanáctiletý Lukáš Uchytil z Letohradu. Zatímco jeho vrstevníci sbírají brouky nebo motorky, on přijel, aby rozšířil svou sbírku pivních víček. „Dřív jsem sbíral autíčka. Víčka sbírám asi rok a mám jich přibližně sto čtyřicet. Chtěl bych mít všechna česká,“ prozradil nejmladší účastník setkání.

Také Radek Papáček se k pivním etiketám „propracoval“ od dětského shromažďování obalů od žvýkaček nebo čokolád. „Po revoluci došlo k otevření trhu s pivem a už se tady dalo sehnat pivo z různých pivovarů, ne jako za komunistů, kdy byly regiony rozdělené a valil se do každého jeden druh piva.

Začal jsem sledovat, že etikety jsou každou chvíli nové. Obrázky mě uchvátily,“ vzpomíná na svou cestu ke sběratelství Radek Papáček. Teď už je podstatně dál, jak říká, etiket už nějaký tisíc má. Nejen jemu ve sbírce ale chybí předměty vážící se k českotřebovskému pivovaru.

„To už je úzkoprofilové zboží, to má už jen pár vyvolených. To se tady určitě nesežene, jedině přes nějaké známé, kteří vědí o někom, kdo to má. Běžně to na trhu není,“ říká Radek Papáček.

„Unikát může být pivní etiketa z První republiky, ale zrovna tak současná pivní etiketa, která je vydaná v malém nákladu třebas k nějaké příležitosti,“ vysvětluje zkušený pražský sběratel Petr Nahodil, autor zajímavých webových stránek www.pivnisberatelstvi.ic.cz.

Podle webu existuje na 26 oborů pivního sběratelství. „Jsou jedinci, kteří sbírají pivovarské akcie z První republiky nebo pivovarské známky. To byly vlastně poukázky na odběr určitého množství piva na zaměstnance pivovaru.

Pak jsou chmelové známky, ty se dávaly na chmelových brigádách. Jinak se sbírá kdeco: čela sudů, zástěry pro hospodské, sbírají se podnosy, na kterých se nosí pivo, otvíráky na pivo, je toho nepřeberné množství. Některé pivovary vydávaly hrací mariášové karty, takže někdo sbírá ty,“ potvrdil Petr Nahodil fakt, že ne každý musí sbírat jenom etikety, tácky, láhve nebo plechovky od piva.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Orlický deník.cz | Autorka: Šárka Mikulecká