Jarní cena českých sládků

15. Března 2008

Soutěže se zúčastnilo 121 piv z 31 pivovarů

Světlá výčepní piva (9 piv)

1. Výčepní pivo Stříbrňák (Rodinný pivovar U Rybiček)

2. Zlatá Labuť (Pivovarský Dvůr Zvíkov)

3. Koutská 10 (Pivovar Kout na Šumavě)

11% světlé ležáky (10 piv)

1. Podskalská Koza (Školní pivovar v Podskalské, Praha)

2. Velkorybnický Hastrman (Domácí pivovárek Velký Rybník)

3. Prokop (Zámecký pivovar Chyše)

12% světlé ležáky (21 piv)

1. Modrá Hvězda (Pivovar-Hotel-Restaurant Modrá Hvězda, Dobřany)

2. Světlý ležák Argent (Rodinný pivovar U Rybiček)

3. Javořický ležák (Pivovar Kozlíček Horní Dubenky)

Polotmavé ležáky (10 piv)

1. Prokop (Zámecký pivovar Chyše)

2. Novoměstský ležák (Novoměstský pivovar s.r.o., Praha)

3. Polotmavý ležák (Pivovarský Dvůr Chýně)

Polotmavá speciální piva (14 piv)

1. Grošák 14% (Minipivovar Koníček Vojkovice)

2. Dobřanský Dragoun 16% (Pivovar-Hotel-Restaurant Modrá Hvězda, Dobřany)

3. Svatý Norbert 13% (Pivovar Strahov)

Tmavá speciální piva (16 piv)

1. Lipan 14% (Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč)

2. Permon 13% (Minipivovar Permon Lomnice u Sokolova)

3. Gradl 15% (Minipivovar Belveder Železná Ruda)

Pšeničná piva (10 piv)

1. Pivovarský Dům (Pivo Praha)

2. Bašta (Pivovar Bašta Nusle)

3. Zvíkovský Rarášek (Pivovarský Dvůr Zvíkov)

Tmavé ležáky (11 piv)

1. Lipan (Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč)

2. Novoměstský tmavý ležák (Novoměstský pivovar s.r.o., Praha)

3. Tmavý ležák 11,7% (Pivo Praha)

Světlá speciální piva (15 piv)

1. Lipan 14% (Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč)

2. Zlatá Labuť 13% (Pivovarský Dvůr Zvíkov)

3. Kvasar 14,5% (Domácí výrobna piva Sentice)

Extra-speciální piva (17% a víc)(5 piv)

1. Koutský extra speciál 18% (Pivovar Kout na Šumavě)

2. Dobřanský sekáč 14% (Pivovar-Hotel-Restaurant Modrá Hvězda, Dobřany)

3. Kaltenecker India Pale Ale (Restaurační minipivovar Kaltenecker Rožňava)

Zdroj a foto: Pivovarský dvůr Zvíkov - hotelpivovar.cz

Ještě v roce 1968 byl John Milkovisch (+75) úplně neznámý důchodce z amerického Texasu.

Bydlel v obyčejném domě a žil běžným životem. Byl to však 'filuta', kterého napadlo něco zcela jedinečného, mít vlastní 'pivní dům'. Svou představu začal realizovat postupně, nejprve zdobil pouze venkovní terasu různými mosaznými kousky, kuličkami, kamínky a knoflíky. Další na řadě byl jeho dům. Pečlivě vyrovnával plechovky od piva, kterými následně obkládal fasádu.

Celkově mu úpravy zabraly 18 let, odhadem spotřeboval 39 tisíc plechovek. Pak ale zemřel. Jeho díla se chopila vdova Mary. "John ten sen nosil v hlavě dlouho. Dokonce byl přesvědčený, že pivo je všelék. Sám jich denně zvládnul vypít i šest," uvedla žena, která sama řídila dokončení úprav domu.

I po letech pivní dům stále v Houstonu stojí, byl opraven a sjíždějí se sem zvědaví návštěvníci z celé Ameriky, aby nezvyklou nádheru spatřili na vlastní oči. V současné době spravují dům nadšenci z organizace pro ochranu lidového umění.

Zdroj: Blesk

Návštěvníci plzeňského Pivovarského muzea měli o velikonočním víkendu o zábavu postaráno.

Prohlídku jim zpestřily velikonoční hry a soutěže, které pro ně organizátoři připravili. „Kromě zábavné hry měli možnost postavil si například centrum města ve zmenšeném měřítku, protože jsme pro ně zpřístupnili unikátní 3D model historického jádra Plzně,“ řekla Jitka Matějovicová z Pivovarského muzea.

Zpestřit prohlídky se muzeum snaží nejen o Velikonocích. Například na podzim jsou již tradicí noční prohlídky muzea.

Pivovarské muzeum se nalézá v původním středověkém právovárečném domě ve Veleslavínově ulici, který se zachoval ve své autentické podobě.. Bylo otevřeno již v roce 1959 u příležitosti 100. výročí ochranné známky Plzeňské pivo. Myšlenka na zřízení Pivovarského muzea je však ještě starší, pochází z roku 1929. Z hlediska pojetí a šíře expozice jde o světový unikát. Ročně muzeum navštíví přes 40 tisíc návštěvníků z celého světa.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Dana Veselá | Foto: Vlastimil Leška

Podíl malých pivovarů na českém trhu klesá. Zatímco loni činil 16 procent, letos dosáhl pouhých 14,5 procenta. Drobné podnikatele vytlačují velcí pivní giganti. Kvůli sílící koruně zároveň malé firmy obtížněji hledají odbyt v zahraničí. Zachránit je zřejmě může pouze změna výrobní strategie.

Problémy na domácím trhu působí drobným pivovarníkům zejména obchodní řetězce, které místo individuálních značek malých pivovarů prosazují tzv. private labels, tedy vlastní brandy prostupující napříč celým potravinovým spektrem. "Ta značka je spojena se jménem řetězce, ne se jménem pivovaru. Řetězec tak může ze dne na den vyměnit pivovar za jiný a zákazník nic nepozná," vysvětlil nevýhodnou pozici výrobců zlatavého moku ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Komplikace číhají na malé pivovarníky ale také ve vývozu. Ještě v roce 2006 sice jejich export díky nízké ceně rostl v řádech desítek procent, nyní je ale i z něj vytlačují velcí konkurenti.

Aby mohly obstát v tvrdém konkurenčním boji, musí drobné pivovary změnit svoji strategii. Místo výroby levného nápoje se musí zaměřit především na vysokou kvalitu a specifickou chuť. Pomoci by ale mohla i vysokostupňová piva. Právě na jejich výrobu se již začal orientovat Pivovar Jihlava. "V současnosti vyrábíme 14tku a 18tku, což jsou okrajová piva, co se týče hektolitrů, ale pro konzumenty to může být vítané zpestření," informoval o postupu firmy její ředitel Jan Kylberger.

V České republice existuje zhruba 400 pivních značek. Největším hráčem na trhu je Plzeňský Prazdroj, na jehož chování si menší firmy často stěžují. V červenci 2007 například tvrdily, že překračuje povolený sedmdesátiprocentní limit na prodej nápoje do restaurací. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po prošetření situace ale žádné pochybení nezjistil.

Zdroj: ČT24 | Autor: Alžběta Musilová

Dne 21. února 2008 byl ve zcela zaplněném hlavním auditoriu muzea Carlsberg uskutečněn seminář o českém pivovarnictví „Tjekkiske og danske øl“ /Dánské a české pivo/. Tato akce, která byla součástí letošní rozsáhlé prezentační iniciativy ZÚ Kodaň nazvané FOKUS TJEKKIET („Zaměřeno na Českou republiku“) se setkala s velmi vysokým zájmem odborné i široké veřejnosti.

Cílem akce bylo především zvýšit povědomí o současném stavu českého pivovarnictví a o současných produktech českých pivovarů a sladoven, a tím povzbudit zájem dánských klientů o další komerční spolupráci. ZÚ Kodaň, OEÚ a ZK CzechTrade proto považovaly za nezbytné více zvýraznit Českou republiku především vůči podnikatelským subjektům, zároveň ale kladly důraz na přístupnou formu akce i vůči široké veřejnosti. V tomto ohledu byla proto pozitivní nejen vlastní vysoká účast na této celovečerní akci, ale též značná publicita v dánském tisku (např. Copenhagen Post).

Na zajištění akce participoval Český svaz pivovarů a sladoven, jehož výkonný ředitel Ing. Jan Veselý se osobně vlastního semináře zúčastnil.

V rámci úvodní powerpointové prezentace byli účastníci seznámeni s dlouhodobou tradicí výroby piva v českých zemí, se specifikou „českého“ piva, s různými technologiemi české produkce, atd. Poté následovala diskuze odborníků, jejímž obsahem byla mj. komparace českého a dánského pivovarnictví spojená s degustací dvou vybraných českých značek – Budvar a Staropramen a dvou dánských pivních produktů – Carlsberg a Jacobsen. Ve druhé části prezentační akce, která byla spojena s recepcí, pak měli účastníci možnost otestovat i další české výrobky – Krušovice, Gambrinus, Pilsner Urquell, Zlatopramen, Náchod Primátor a Černá Hora.

V rámci celovečerní akce, kterou organizačně podpořilo muzeum Carlsberg a dánská marketingová a tradingová firma House of Beer, měli účastníci možnost si prohlédnout stálou expozici muzea a rovněž historické, neoklasicistické prostory muzea s řadou vysoce kvalitních uměleckých sbírek (obrazy, sochy), které nejsou pro veřejnost jinak zpřístupněny.

ZÚ Kodaň, OEÚ a ZK CzechTrade považují tuto akci za velmi úspěšnou, a proto předpokládají, že by mohla i z hlediska komerčního přispět k dalšímu nárůstu českého vývozu do Dánska. Komoditní položka „pivo ze sladu“ se dle dostupných statistik MPO ČR stává v této severské zemi mimořádně atraktivní. Konkrétně například od roku 2000 do roku 2007 došlo k progresivnímu navýšení vývozu piva do Dánska o 635 % (!).

Zdroj: Czechtrade

Nadměrné popíjení vína poškozuje mozek více než pití piva. Dokonce prý škodí více i než tvrdý alkohol. K takovému závěru dospěli vědci ve studii, kterou zveřejnil odborný lékařský časopis Alcohol & Alcoholism.

Nové poznatky o dlouhodobých účincích nadměrného pití ukazují, že jedna oblast mozku je u pijáků vína menší, než byla u zkoumaného vzorku lidí, kteří ve velkém množství pili jiný druh alkoholu. Tzv. hippocampus, což je část mozku, kde je mimo jiné centrum paměti a prostorové orientace, byl u lidí, kteří pili víno, o více než deset procent menší než u těch, kteří dlouhodobě dávali přednost pivu.

Vědci říkají, že samotný alkohol rozdíly nevysvětluje, protože pijáci piva a tvrdého alkoholu vykazují větší celoživotní spotřebu alkoholu. V případě pijáků piva někteří ze zkoumaného vzorku vypili až dvojnásobně větší množství alkoholu než konzumenti vína. Podle jedné teorie proto musí být v pivu nějaká složka, která částečně chrání mozek před poškozením způsobeným nadměrným pitím.

Nenechte mozek zakrnět!

Vědci provedli podrobné měření mozku u mužů a žen, jimž byl diagnostikován alkoholismus, a porovnali ho s údaji o mozku u zdravých dospělých. Hippocampus byl největší u skupiny zdravých lidí a jeho obsah činil 3,85 mililitru. U pijáků piva dosahoval hodnoty 3,4 mililitru, zatímco průměr u pijáků tvrdého alkoholu byl 2,9 mililitrů a u pijáků vína dosahoval hodnoty 2,8 mililitru.

Výzkumníci z univerzity v německém Göttingenu soudí, že nálezy mohou mít souvislost s množství tzv. homocysteinu v krvi, které je podle jiných výzkumů spojeno s vyšším rizikem srdečních chorob, mrtvice, zakrnění mozku a demence. Vědci tvrdí, že pijáci piva mají této směsi v krvi nejméně. Podle jiných teorií složky piva, jako je například vitamin B, mohou právě hladinu homocysteinu v krvi snižovat.

Zdroj: Týden

V evropském seznamu chráněných označení původu a zeměpisných označení je od května loňského roku vedeno i označení Žatecký chmel.

Toto chráněné označení se objevilo na dodávkách chmele z loňské sklizně pro pivovary u nás, ale i v zahraničí.

Řada obchodních firem využila možností označení a dodává loňskou sklizeň s evropským certifikátem jakosti. Žatecký chmel se v loňském roce pěstoval na ploše 3642 hektarů ve 138 katastrálních územích. Největší část nově označeného chmele směřovala do Japonska. Etiketa i logo byly oficiálně představeny při dočesné v Žatci 1. září loňského roku.

Žádost o toto označení podal v roce 2004 Svaz pěstitelů chmele České republiky. Příprava a jednání s Evropskou komisí a Úřadem pro průmyslové vlastnictví však trvala již od roku 2002. V rámci Evropské unie se stále jedná o první a jediné udělené označení, týkající se chmele a o jedno z prvních označení udělené českému zemědělství. I tato skutečnost potvrzuje výjimečnost a tradici tohoto chmele, řekl Haló novinám Svazu pěstitelů chmele Zdeněk Rosa.

Jako Žatecká chmel může být označen pouze jemný aromatický chmel Žatecký poloraný červeňák, tedy všechny vypěstované klony v této oblasti. Jedná se o Lučan, který byl zaregistrován v roce 1941, Blato (1952), Osvaldův klon 31 (1952), Osvaldův klon 72 (1952), Osvaldův klon 114 (1952), Siřem (1969), Zlatan (1976), Podlešák (1989) a Blšanka (1993).

Myslím, že je důležité, že Žatecká chmel získal toto prestižní označení. Nejde jen o tisíciletou tradici pěstování v této oblasti, ale hlavně o vynikající kvalitu, kde se skloubila nadmořská výška, kvalita půdy i klimatické podmínky. Žatecký chmel je v pivovarnictví pojem a je třeba ho udržet, řekl Haló novinám poslanec Josef Šenfeld (KSČM).

Export do celého světa

Vysoké teploty a podprůměrné srážky ve vegetačním období způsobily v minulých letech v České republice pokles sklizně chmele. To se projevilo i v poklesu jeho vývozu - meziročně asi o 15 procent. Snížení vývozu bylo u hlávkového chmele, objem zpracovaného chmele zůstává na čísle asi 3300 tun.

Největším dovozcem českého chmele zůstává Japonsko, kam bylo vyvezeno 1750 tun. Japonské pivovary Asahi, Kirin, Sapporo a Suntory odebírají zhruba 40 % české úrody chmele v odrůdě Žatecký poloraný červeňák. Za posledních 10 let byl chmel z ČR vyvezen přímo do 73 zemí celého světa. Z pohledu pivovarů a pivovarnických skupin jsou největšími odběrateli českého chmele vedle japonských a českých pivovarů, pivovarnické skupiny InBev a SABMiler, řekl nám Rosa.

Druhým největším dovozcem našeho chmele je tradičně Německo, ale zde se jedná hlavně o hlávkový chmel, který se zpracovává a dále vyváží. V minulém roce sem bylo vyvezeno 942 tun českého chmele. Na třetím místě je s 343 tunami Polsko, do Číny šlo 253 a do Ruska 251 tun chmele. Desítku největších odběratelů uzavírá s 50 tunami Indie. Ale mezi další významné odběratele například patří i Finsko, Slovensko, Ukrajina nebo Kuba. V celní statistice se minulý rok objevilo šest nových zemí jako Island, Lesotho, Singapur, Svazijsko, Tanzánie a Uganda, dodal Rosa. Loňská sklizeň byla vyvezena do 45 zemí.

Dobrá zpráva pro české pivaře

Chmelení českých piv zůstává vysoko nad světovým průměrem a měrná dávka chmele činí v průměru 7,2 g alfa hořkých kyselin na jeden hektolitr piva. Od roku 1998 do roku 2006 neustále stoupal podíl českého chmele ve spotřebě českých pivovarů.

V případě zahraničního chmele se jedná z více než 90 % o chmelový extrakt, což znamená, že v granulované nebo hlávkové formě se v českých pivovarech používá již téměř výhradně český chmel. Tento trend však bude bohužel v letošním roce vzhledem k nedostatku chmele asi narušen, řekl Rosa.

U českého chmele se jedná v rámci spotřeby alfa hořkých látek v českých pivovarech z 58 % o Žatecký poloraný červeňák a z 42 % o nové české odrůdy, mezi kterými jsou nejvíce zastoupeny Sládek, Premiant a Agnus. Podle Rosy mezi nové odrůdy, které jsou také výsledkem českého chmelařského výzkumu, patří aromatická odrůdy Harmonie a hořká odrůda Rubín. Česká republika s odrůdou Žatecký poloraný červeňák je stále největším producentem jemného aromatického chmele na světě.

Zdroj: Halo noviny.cz | Autor: Oldřich Bubeníček

České pivovary vyprodukovaly za loňský rok 19 897 330 hl piva, což je nejvyšší výstav v dosavadní historii. Ve srovnání s rokem 2006 bylo vyrobeno o 109 925 hl piva více, tedy o téměř 0,6 %. Nejvíce piva, 8 915 tisíc hl, vyprodukovaly pivovary Plzeňského Prazdroje, a. s., s pivovary v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích, jejichž výstav tvoří 44,8 % celkové produkce pivovarů v České republice. Následují Pivovary Staropramen, a. s., s pivovary v Praze na Smíchově a v Ostravě s produkcí 3 207 440 hl, které tvoří 16,1 % českého výstavu piva, a třetí byl Budějovický Budvar, n. p., kde se uvařilo 1 253 048 hl piva, a podíl na produkci českého pivovarství činí 6,3 %. K celkové výrobě piva přispěly také pivovary Starobrno, a. s., s pivovary v Brně a Znojmě, PMS Přerov s pivovary v Hanušovicích, Litovli a Přerově, DRINKS UNION, a. s., a Královský pivovar Krušovice, a. s.

Podobně i vývoz českého piva byl rekordní – celých 3 591 803 hl, což bylo ve srovnání s rokem 2006 o 56 103 hl více, tedy nárůst téměř o 1,6 %. Nejvíce českého piva exportovaly pivovary Plzeňského Prazdroje, dále Pivovary Staropramenu a Budějovický Budvar. Až na malé výjimky všechny naše pivovary exportují pivo. Tradičně největší objemy putují do Německa, na Slovensko a do Velké Británie, ale výrazně vzrostl i export do Ruska nebo např. do Finska. Česká republika, která v roce 2004 předstihla USA, je v současnosti devátým největším exportérem piva na světě a podle prognóz odborných pivovarských kruhů by měla v roce 2012 být na sedmém místě.

Zdroj: Měšec.cz

Velcí budou ještě větší, malí ještě menší. Otřepané pravidlo ilustruje i loňskou tržní pozici mezi téměř padesátkou všech průmyslových pivovarů v Česku. Silný vliv pivovarnických gigantů a propad exportu i prodeje na domácím trhu malých pivovarů zvýšily rozdíly mezi malými a velkými dodavateli zlatavého moku víc než v předchozích letech.

"Až do roku 2006 byl podíl malých pivovarů na celkové spotřebě u nás zhruba stejný, v exportu ale malé pivovary rostly rychleji. Byť z malých čísel. Loňský rok byl ale zlom," říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Malé pivovary se podle jeho slov "uvítězily" skoro k smrti. V exportu totiž bodovaly z velké části lacinými pivy, a v tom je konkurence v cizině loni vytlačila.

Podle včera zveřejněných údajů svazu přední výrobci, jako jsou Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Budějovický Budvar nebo Starobrno, zvýšili své tržní podíly o několik desetin procenta. Třeba Prazdroj coby jednička trhu s doma vyrobenými téměř devíti miliony hektolitrů posílil ze 44 procent na trhu na 44,8 procenta.

Skupina, ve které jsou i všechny malé pivovary, ale snížila podíl na trhu ze 16 na 14,5 procenta. Pokles produkce se přitom v této skupině netýká všech. Pivovary, jako je Bernard nebo Černá Hora, jsou mezi výjimkami.

Ale například Pivovaru Broumov loni klesl prodej o výrazných 30 procent na 26 tisíc hektolitrů. Podle jednatele Jaroslava Noska může za pokles i sílící konkurence velkých pivovarů, ale hlavním důvodem byla ztráta odbytu laciných piv v řetězcích.

"Laciná piva pro řetězce jsou vždy rizikem tam, kde znamenají většinu produkce pivovaru," doplňuje Veselý. Piva z Broumova měla smůlu se zalistováním v některých prodejnách řetězců Tesco nebo Coop.

Pokles prodeje se loni týkal i dalších malých pivovarů, tedy těch, jejichž roční produkce nepřesahuje 250 tisíc hektolitrů. Příkladem jsou pivovary v Jihlavě, Hanušovicích, Vyškově, Trutnově a další.

Výkonný ředitel svazu Jan Veselý má pro posílení velkých a oslabení malých snadné vysvětlení. Tuzemská pivovarská produkce byla totiž opět rekordní - dosáhla bezmála dvaceti milionů hektolitrů, ale meziroční nárůst je jen o málo větší než půl procenta.

Růst pivovarů přitom táhne hlavně export. Loni vyvezly všechny pivovary za hranice přes 3,5 milionu hektolitrů. Tedy o 1,6 procenta meziročně víc - a to prakticky výhradně zásluhou největších hráčů na trhu.

Malé pivovary tak musí řešit, co dál. Ředitel a spolumajitel Černé Hory Jiří Fusek, který zároveň vede i Český svaz malých nezávislých pivovarů, má už dávno jasno.

"Laciná piva v konkurenci unifikovaných europiv velkých firem jsou pro nás cestou do pekel. Můžeme obstát a růst jen špičkovými speciály a službami kolem pivovarů," říká Fusek.

Česko, kde se je k mání na 400 pivních značek, nadále zůstává velmocí ve spotřebě na hlavu. Loni to bylo i díky konzumaci turistů přesně 158,8 litru. Na druhém místě je Irsko se 130 litry a na třetím Německo, kde už spotřeba na obyvatele klesla pod sto litrů.

Česko je ale jedinou z tradičních pivovarnických zemí v Evropě, kde domácí produkce, byť minimálně, ale stále narůstá.

Obrovským nárůstem se ale Česko pyšní ve spotřebě nealkoholických piv. Jejich produkce loni vzrostla o 51 procent na téměř půl milionu hektolitrů. Nealko už vaří 21 ze všech 48 tuzemských pivovarů.

Zdroj: Hospodářské noviny

České sladovny vyrobily v loňském roce nejvyšší množství sladu v historii. Na dnešním setkání s novináři to oznámili zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Celkem sladovny vyrobily přes 527 tisíc tun sladu, což představuje nárůst o 1,2 procenta oproti roku 2006.

Vývoz, který činil 40 procent z celkové výroby, se meziročně kvůli nízké úrovni zásob snížil. Export směřoval do více než 20 zemí, nadpoloviční podíl na něm mělo Polsko. Vedle evropských zemí český slad mířil například na Kubu nebo do Vietnamu.

V České republice působí 36 sladoven. Přes 61 procent produkce pochází ze sladoven, sdružených ve společnosti Sladovny Soufflet ČR. Druhým největším výrobcem sladu je Plzeňský Prazdroj.

Vedle výroby sladu byly loni rekordní i výroba a vývoz piva. Celková produkce vzrostla o půl procenta na 19,9 milionu hektolitrů, export narostl o 1,6 procenta na 3,6 milionu hektolitrů. Podle Jana Veselého z Českého svazu pivovarů a sladoven je cenné, že roste i vývoz do zemí, ve kterých jinak spotřeba piva klesá. "To je nejlepší vizitka českého piva," dodal.

Z jednotlivých druhů piva tvoří 75 procent vývozu ležáky, 22 procent připadá na výčepní piva. Malý podíl výčepních piv je podle Veselého způsoben tím, že pro výrobce je těžší prosadit své pivo v restauracích než v supermarketech.

Česká republika je devátým největším vývozcem piva na světě. Podle odborných prognóz by se do roku 2012 měla posunout na sedmé místo. Jedničkou mezi vývozci českého piva je Plzeňský Prazdroj, za ním následují Staropramen a Budvar. Nejvyšší podíl vývozu jde do Německa, na Slovensko a do Velké Británie.

Největšími světovými vývozci piva jsou dlouhodobě Mexiko, Nizozemsko a Německo.

Spotřeba piva činila loni v České republice 158,8 litrů na osobu. Podle odhadů se na ní z 15 až 20 procent podíleli zahraniční turisté.

Zdroj: Finanční noviny.cz

Zajdete si po práci na jedno nebo dvě? Dobře děláte. Vědci prokázali, že pivo může vašemu zdraví prospět víc než mnohé léky.

I když se větší pozornost již tradičně věnuje zdravotním přínosům vína, celá řada výzkumů prokázala, že mírná konzumace piva je zdraví velmi prospěšná. Ideální jsou dvě malá piva denně pro muže a jedno malé pivo pro ženu. Tady je osm důvodů, proč se vám vyplatí pít pivo, tak jak je sestavil magazín Forbes:

1. Prospívá vašemu srdci

Celá řada výzkumů potvrdila, že mírná konzumace alkoholu, včetně piva, může redukovat riziko srdečních onemocnění, která celosvětově patří k nejčastějším příčinám úmrtí. Vědci z Beth Israel Deaconess Medical Center a the Harvard School of Public Health realizovali v roce 2006 studii zaměřenou na vliv konzumace piva na lidské zdraví. Zjistili, že muži se zdravým životním stylem, kteří mírně popíjeli, měli o čtyřicet až šedesát procent nižší pravděpodobnost onemocnění srdce než zdraví muži, kteří abstinovali.

2. Ochrání vás před mrtvicí

Kromě srdce může také mírná konzumace piva pomoci v předcházení tvorby krevních sraženin. Ty mohou zablokovat artérie a být příčinou ischemické choroby srdeční.

3. Sníží riziko hypertenze

Hypertenze je jedním z celosvětově nejčastějších zdravotních problémů, navíc je spojená s vysokým rizikem srdečních onemocnění i předčasných úmrtí. V roce 2007 provedli vědci z Harvard School of Public Health and Beth Israel Deaconess Medical Center studii, která zjistila, že mírné popíjení piva významně snižuje hypertenzi a je účinnou prevencí proti srdečním záchvatům.

4. Prospívá "cukrovkářům"

Studie dokázaly, že pokud lidé nemocní cukrovkou mírně popíjeli pivo, snížilo se riziko onemocnění arterosklerózou, která patří mezi největší "zabijáky cukrovkářů." Výsledky výzkumů také napovídají, že pivo snižuje i riziko rozvoje diabetu typu 2.

5. Zlepšuje kognitivní funkce

Prospívá pivo mozku? Výzkumy naznačují, že ano. Ve studii, která byla v roce 2006 zveřejněná v American Heart Association, se prokázalo, že mírné pití piva je spojeno se zlepšením kognitivních funkcí u žen. Studie uveřejněná v roce 2003 v magazínu American Medical Association potvrzuje, že lidé starší pětašedesáti let, kteří si dávají jeden až šest alkoholických nápojů týdně, mají nižší pravděpodobnost demence než abstinenti nebo náruživí konzumenti.

6. Posiluje kosti

Pivo s velkou pravděpodobností také snižuje úbytek kostí a podporuje tvorbu kostní hmoty u mužů a mladých žen - u žen po menopauze nebyl shledán žádný pozitivní výsledek. Předpokládá se, že tento efekt souvisí s přírodním silikonem, který je v pivu obsažen, a má pozitivní vliv na kosti. Na druhou stranu náruživé pití alkoholu vede k vyššímu počtu fraktur.

7. Prodlouží vám život

Souhrn padesáti studií ukázal, že existuje souvislost mezi mírnou konzumací piva a snížením úmrtnosti mezi lidmi středního věku a staršími dospělými. Zveřejnila to ve svém magazínu United States Department of Agriculture. Snížení rizika se projevilo u těch, kteří pili jedno nebo dvě piva za den. Pravděpodobně jde o důsledek pozitivního vlivu piva na onemocnění cév a snížení rizika mrtvice.

8. Budete se cítit lépe

Lidé, kteří pijí pivo nebo víno, si méně stěžují na zdravotní problémy než ti, kteří abstinují. Podle studie zveřejněné v roce 2001 v Journal of Epidemiology and Community Health snižuje mírná konzumace piva subjektivní pocit nemocnosti a nalomeného zdraví.

Zdroj: iDnes.cz

Publikování v odborných periodikách je jedním z nejdůležitějších ukazatelů vědeckého úspěchu. Proto není divu, že se toto měřítko stalo předmětem všestranného rozboru. Různé studie už například zkoumaly, zda úspěch článku nějak souvisí s množstvím spoluautorů či jejich příjmeními.

Ale přesto je stále možno i na tak podrobně zkoumaný jev pohlédnout novýma očima, jak ukazuje studie Tomáše Grima z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ten zveřejnil práci, která zkoumá vliv „společenských a volněčasových aktivit“ na publikační úspěch. Za tímto pojmem se může skrývat téměř cokoliv, ale předmětem této konkrétní práce jsou Grimovi vědečtí kolegové z ČR. Autor si proto klade otázku, jaký vliv na publikační činnost má majoritní koníček české populace: pití piva.

„Na začátku studie před šesti lety stálo zjištění, že všichni čeští ornitologové mají od roku 1980 do roku 2002 v mezinárodních takzvaných impaktovaných časopisech pouhé čtyři desítky článků. V Paříži jsem se tehdy setkal se známým vědcem Andersem Mollerem, který publikuje v těchto uznávaných periodicích 20 až 30 článků za rok. Když jsem se ptal, v čem může být ten nepoměr mezi ním a námi, odpověděl, že je to jistě množstvím vypitého piva,“ vzpomíná Grim.

Mladý vědec se rozhodl překvapivou hypotézu staršího kolegy ověřit. V roce 2002 provedl průzkum konzumace piva mezi českými ornitology, kteří někdy publikovali v mezinárodně uznávaných vědeckých časopisech. „Výsledek mě překvapil, Moller měl pravdu: čím víc piva, tím horší vědecká výkonnost a publicita,“ shrnuje výsledky Grim.

Český ornitolog pak svůj výzkum zopakoval ještě v roce 2006 a studii rozšířenou o nová data se jal nabízet do redakcí vědeckých časopisů. Článek nakonec vyšel v prestižním ekologickém časopisu Oikos. „Tam jsem se snažil proniknout s vážnějšími tématy několikrát, ale nikdy jsem neuspěl,“ směje se Grim.

Kromě toho, že studie ukazuje, že s počtem za rok vypitých piv klesá počet článků a citovanost daného články jinými kolegy, odhaluje i možná jistou nectnost piva. Zdá se, že tradiční český nápoj je obzvláště nevhodný doplněk intelektuální práce. Výsledky totiž ukazují, že moravští ornitologové, z nichž největší část vypije asi 37 litrů piva za rok, publikují úspěšněji než jejich čeští kolegové - u kterých stejný ukazatel dosahuje hodnoty 200 litrů za rok. Přitom nikdo nepochybuje o tom, že i na Moravě je alkohol nedílnou součástí volného času.

Byť reakce kolegů nejsou jen pochvalné, zdá se, že Tomáš Grim publikačně uspěl. Už je nominován na Ig Nobelovu cenu, udělovanou za kuriózní (ale poctivě provedené) vědecké práce. Možná ho čeká i cena děkana fakulty za článek v prestižním vědeckém časopisu. „Za ty peníze samozřejmě koupím bečku piva a pozvu všechny ty, kteří říkali, že s takovou bizarností nemůžu na vědeckém poli prorazit,“ slibuje olomoucký ornitolog.

Zdroj: Lidové noviny | Autor: Matouš Lázňovský

Po zhruba čtyřech letech existence dosáhl server www.beerborec.cz ve čtvrtek 28.2.2008 významného milníku - přesně ve 20:28 hod. bylo zaevidováno miliónté vypité pivo.

U této příležitosti se poprvé v historii beerborce uskutečnil online přenos, jehož záznam si můžete prohlédnout zde ...

Zájemci tak mohli sledovat, jak zapisovaná piva přibývala a přibývala, až se nakonec přes onu bájnou hranici přelila... Tím vyvoleným se stal pivař Sigi-ACS, jenž ostatním taktizujícím vypálil rybník tím, že zadal naráz 10 piv vypitých den předtím

a bylo to.

Gratulace k překonání této hranice však náleží všem 4577 borcům, kteří se na jejím dosažení za ty čtyři roky větší či menší měrou podíleli!

Zdroj: beerborec.cz | Autor: beerie

Prodeje českých pivovarů v Rusku rostou. Například Budějovický Budvar loni na tamním trhu zaznamenal meziroční nárůst 25 procent.

Nejúspěšnějším českým pivem na ruském trhu se pak stal Velkopopovický Kozel společnosti Plzeňský Prazdroj. Za poslední rok se ho tu prodalo přes jeden milion hektolitrů. Značku Kozel uvedl Prazdroj na ruský trh v roce 2002, dnes je pivo k dostání na celém území Ruska. Vyrábí se v místních pivovarech podle tradiční české receptury a pod dohledem českých sládků.

Rusko je perspektivní trh Prazdroj je největším českým vývozcem piva. Za ním následují pivovary Staropramen a Budějovický Budvar. I jejich prodeje v Rusku v loňském roce rostly. Staropramen má přesné výsledky pouze pro východoevropský trh jako celek; výroba jejich piva v Rusku, Bulharsku a na Ukrajině loni vzrostla o 31,5 procenta.

Rusko je podle mínění odborníků perspektivním trhem, jelikož tamní spotřeba v posledních letech stále stoupá. Loni Rusové vypili 67 litrů piva na osobu, pivo pije více než polovina dospělých. Spotřeba piva by měla růst i nadále, přestože od ledna platí v Rusku vyšší spotřební daň z piva.

V Česku je 48 průmyslových pivovarů. Sedm největších uvaří 84 procent českého piva.

Zdroj: Lidové noviny

Barokní pivovar v Buštěhradu je na odstřel. Myslí si to jeho vlastník. Chce ho nechat strhnout a na jeho místě postavit byty. Už o povolení k demolici požádal kladenský magistrát. Obyvatelé města se brání.

Proč je bývalý pivovar v Buštěhradu tak významný?

"Jednak je to významná městská dominanta, jedna z nejrozsáhlejších a nejstarších staveb ve městě, jednak má velikou architektonickou hodnotu. Dokonce ve zrovna vyšlé knize 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje měli autoři na výběr asi z deseti pivovarů a vybrali si Buštěhrad," vysvětluje Daniela Javorčeková, členka stavebního výboru města Buštěhrad a autorka petice proti demolici. "Dokonce když vyplulo na povrch, že má být pivovar stržen, volali mi a byli velmi rozhořčeni," dodává.

Petice teď koluje nejen po Buštěhradě, ale po celém Středočeském kraji. Po neděli ji organizátoři chtějí doručit kladenskému magistrátu na stavební úřad, kam vlastník, firma Level, podal oznámení o demolici.

Kladno ještě může demolici zamítnout. Podle všeho se tak nestane. "Stavební zákon nijak neošetřuje, jak nakládat s peticí, a pokud vlastník dodrží všechny náležitosti, stavební úřad nemá důvod mu nevyhovět," sdělila mluvčí kladenského magistrátu Petra Kučerová. "Ovšem v tuto chvíli ještě petice na magistrát nedorazila. Až se tak stane, budeme se jí zabývat."

Bytovky místo baroka

Proč má být pivovar stržen?

Firma Level, která ho koupila v roce 1993 a provozuje v něm sklady, chce na místě významné barokní stavby architekta Anselma Luraga vystavět bytovky. Podle projektmanažerky firmy Ivety Foffové je pivovar zchátralý a nevhodný k rekonstrukci, protože některé sklepy jsou podmáčené.

"Vzhledem k tomu, že pivovar stojí u rybníka, jsou ty sklepy podmáčené už asi tři sta let," oponuje Daniela Javorčeková. "Důležité je, že má udržované střechy a že objekty jsou dlouhodobě užívané. Havarijní stav poznám, protože rekonstrukce památkových objektů je moje profese. Pivovar v havarijním stavu není," dodává.

Kulturní památka?

Další problém je, že pivovar Ministerstvo kultury překvapivě neprohlásilo za kulturní památku, i když pro byli jak památkáři, tak město, tak Středočeský kraj. Tím vlastníku rozvázalo ruce. I proti tomu se protestuje. "Jednak jsme podali žádost o přezkoumání a minulý týden ještě stížnost k ombudsmanovi," popisuje Daniela Javorčeková.

Autoři petice přitom nejsou proti bytům v bývalém pivovaru za každou cenu. Jen nechtějí bourat. Podle Javorčekové dokonce památkáři udělali směrem k vlastníkovi vstřícný krok a nabídli mu, že se spokojí s tím, když zachová obvodové zdivo a nejvýznamější stavbu v areálu. To vlastník odmítl a místo toho navrhl o něco vyšší repliku. Javorčeková se ovšem obává, že když bude pivovar stržen, není žádná kontrola nad tím, co se skutečně postaví - avizované repliky, nebo mnohapatrové bytovky, které by náměstí třítisícového městečka úplně rozbily. Jak dodává, podobné případy už se staly.

Zámek zachránili

Město Buštěhrad už má za sebou jednu "památkovou záchrannou misi" - úspěšnou. V roce 2003 odkoupilo od soukromého vlastníka zdejší zámek, protože se o něj nestaral a přivedl ho do takového stavu, že hrozilo, že už oprava nebude možná.

Teď se rekonstruuje a bude v něm kulturní a společenské centrum a městský úřad.

Pivo z Buštěhrad pila i pražská šlechta. Vaření ukončil komunismus

- pivovar směl vařit pivo od roku 1497

- za třicetileté války byl zpustošen a vyrabován, varný kotel zavlečen až do Drážďan

- v roce 1755 ho přestavěl Anselmo Lurago, který se podílel i na přestavbě zdejšího zámku

- po dalších sto letech byl pivovar rozšířen o prostor dřívějšího panského mlýna a roku 1873 byly postaveny nové ležácké sklepy

- v roce 1905 byla "zastaralá" technologie vaření piva přebudována na "parní"

Kvalita piva byla zřejmě po všechny časy dobrá

- už od roku 1685 bylo buštěhradské pivo dováženo do vrchnostenského a knížecího dvora a paláce v Praze

- vyváželo se i na jiná panství, přestože poddaným bylo tenkrát zakázáno čepovat cizopanská piva

Vaření piva ukončila ministerská vyhláška z roku 1966 o zrušení rajonizace, která dávala zákazníkům větší volnost ve výběru dodavatelů. Buštěhradský pivovar nevydržel konkurenci větších pivovarů s lepšími ekonomickými podmínkami a v roce 1967 poklesl odběr piva natolik, že byl dán návrh na jeho zrušení.

Poslední pivo bylo vyexpedováno 9. 9. 1967. Likvidace pivovaru dokončena 31. 12. 1967.

Zdroj: Týden | Autor: Tereza Šimůnková | Foto: Město Buštěhrad

V Pivovarském dvoře ve Zvíkovském Podhradí se zítra uskuteční druhý ročník soutěže Jarní cena českých sládků. Tu vypsal časopis Pivní kurýr pro pivovary s výstavem do pěti tisíc hektolitrů ročně. Degustační soutěž začíná v 15 hodin. Přihlásilo se třicet minipivovarů z celé země, které přivezou na ochutnávku 116 značek piv.

Zdroj. MF Dnes

Po namáhavém dni, kdy se plně soustředily na to, aby upevnily osobní kult Kim Čong-ila a aby potrápily svět jadernými hrozbami, není pro severokorejské kádry lepší věc než si odpočinout u vychlazeného piva.

Chudá Severní Korea, známá především komunistickou propagandou, již několik let vaří jedno z nejlepších piv na Korejském poloostrově. Avšak kvůli mizerné infrastruktuře, nedostatku obchodních partnerů a neznalosti zákonů kapitalistického světa zůstane její Taedonggang, jak se toto pivo jmenuje, ve světě téměř neznámý.

Úsilí severokorejského režimu mít své vlastní velmi kvalitní pivo začalo získávat reálné obrysy v roce 2000, kdy KLDR začala jednat s britskou společností Ushers, aby získala jeden její uzavřený pivovar, který sloužil již 180 let.

Severokorejci ho rozebrali a doslova kus po kuse ho poslali do Pchjongjangu. Tam ho zase složili. Ovšem pod názvem - pivovar Taedonggang. Pojmenovali ho podle řeky Tedong, jež protéká metropolí KLDR.

V roce 2002 bylo dílo hotové. Dokonce ho osobně navštívil muž, který je jinak známý zálibou v drahém brandy a víně - vůdce Kim Čong-il.

"Když se delší dobu díval, jak pivo vytéká, s velkým potěšením poznamenal, že teď budou lidé moci dostávat čerstvé pivo ve všech ročních obdobích," citovala tehdy slova vůdce oficiální agentura KCNA.

V KLDR se sice vyrábí více značek piv, ale Taedonggang se stal tou nejznámější. V předraženém hotelu v Pchjongjangu si láhev Taedonggangu můžete koupit za půl eura.

Podle Pak Mjong-čina, distributora nápojů Vintage Korea, si Kim Čong-il přál, aby v zemi vznikl opravdu špičkový pivovar. "Používají ty nejlepší suroviny a ingredience bez ohledu na cenu," tvrdí. Ty pivovar získává v zahraničí. Voda je však velmi kvalitní i v Severní Koreji. Díky nerozvinutému průmyslu ji neměl kdo příliš znečistit.

S vývozem tohoto piva to ale jinak není příliš slavné. Hezké etikety se musí dovážet z Jižní Koreje a kvalitní lahve z Číny.

Taedonggang je oblíbené pivo komunistických pohlavárů. Běžní lidé si za stejnou cenu radši koupí alkohol vyrobený z rýže. Je prý levnější a má rychlejší účinky.

Zdroj: iHNed | Foto: Wigipedia

Velký benefiční koncert, který chce propagovat a zároveň podpořit rekonstrukci bývalého zámeckého pivovaru, se uskuteční tuto sobotu v Horažďovicích.

Začátek hudební akce naplánovali pořadatelé na 20. hodinu.

Koncert se uskuteční v unikátních prostorách sklepení bývalého zámeckého pivovaru v Komenského ulici. Areál byl po léta využíván jako sklad a veřejnosti byl proto nepřístupný. Poté, co sklad přestal existovat, je historický objekt v podstatě bez využití.

A jak se zrodila myšlenka přivést do bývalého pivovaru život? V nedávné době přišlo několik lidí s nápadem pivovar zrekonstruovat a poté v něm zřídit regionální kulturní centrum. To je velmi dobrá myšlenka, ovšem zároveň velmi nejednoduchá.

Radnice nemá na opravu areálu dostatek peněz Areál sice vypadá, že je v relativně dobrém stavu, ale je velice rozsáhlý a je nutné ho přestavět. Jeho rekonstrukce v plánovaný multifunkční kulturní objekt by si vyžádala velkého množství peněz, které si vlastník, město Horažďovice, v současnosti nemůže ze svého rozpočtu dovolit. Vize jsou takové, že v budoucnosti by v areálu mohlo sloužit kino, hudební klub, umělecké dílny, ateliéry, zkušebna či dokonce nahrávací studio. Mohly by se zde odehrávat různé kulturní akce jako jsou koncerty, výstavy, promítání, čtení, semináře a další.

Faktem je, že z nalezených prostor jsou unešeni jak odborníci na architekturu, tak lidé, kteří měli šanci prostory spatřit na podzim minulého roku, a to při několikadenním pilotním pokusu o zviditelnění pivovarského areálu. K vidění zde byla videoinstalace a promítání Martina Zet, loutkové divadlo místního souboru Rolnička a také koncerty známých kapel jako Sabot či Phil Shoenfelt se svou formací Southern Cross.

Právě tuto sobotu bude další příležitost si areál prohlédnout a nechat se inspirovat hudebním programem. Ten připravilo nově vzniklé horažďovické občanské sdružení Provoque. Celá akce se odehraje bez použití elektrického proudu. Její výtěžek bude použit výhradně k rekonstrukci zařízení pivovaru.

Čistě akusticky, tedy bez aparatury, svou účastí podpoří česko-americká kapela Kačkala, což je ženský vokální soubor se žánrovým rozptylem od spirituálu až po punk. Představí se ale také plzeňské bubenické uskupení Muerta Mente a hráč na didgeridoo Jiří Vlažný.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Lukáš Marek

Skalní konzumenty piva bezesporu potěší, že jejich oblíbený pěnivý mok nachází zastání i u představitelů lékařské profese. Vědci totiž zjistili, že chmelový nápoj ohřátý na maximálně 40 stupňů Celsia skutečně zmírňuje nejen rýmu a nachlazení, ale má silný uklidňující vliv a přispívá ke zdravému a hlubokému spánku.

Zásluhu na tom má obsah éterických olejů a hořkých substancí, které ještě navíc působí antibakteriálně a efektivně bojují s původci onemocnění. Po požití teplého piva člověk pociťuje příjemnou únavu, tělo začíná vylučovat pot, s nímž z organismu rychleji odcházejí i jedovaté zplodiny. Vyšší teploty však účinné látky ničí.

Zdroj: Morava24 | Autor: Korzo

Tradiční soutěž Král výčepních Starobrno je každoroční součástí potravinářských veletrhů Salima v Brně. Letošní dvanáctý ročník se konal minulé pondělí a skončil fenomenálním úspěchem znojemských hostinských, kteří získali zlatou i stříbrnou medaili. Královskou korunu si letos nasadil Tomáš Huss. Obhájil tak své vítězství z roku 2006. Překvapením však bylo druhé místo, které získal bratr vítěze Ladislav. Tomáš Huss se totiž finále účastní pravidelně, Ladislav se mezi nejlepších šest dostal letos poprvé a za úspěch považoval samotný postup. Nakonec s bratrem porazili víc než dvacet výčepních z celé republiky.

Cílem soutěže je správné načepování takzvaného „pěkného piva“. Hodnotí se kvalita a umění výčepních. Soutěžící museli načepovat svá piva do třetinky a půllitru ve stanoveném časovém limitu. Rozhodčí měřili správnou míru a výšku pěny a odborná porota hodnotila vizuální („umělecký“) dojem. Dvojčata Tomáš a Ladislav Hussové provozují Olympic bar na Vídeňské ulici a sezonní restauraci na hrázi Vranovské přehrady.

Zdroj: Znojemsko.cz