Dopřávat si jeden půllitr za druhým znamená také ničit si jeden orgán za druhým, tvrdí němečtí vědci.

Na základě poznatků centrálního německého vědeckého kuratoria pro otázky závislosti odborníci došli k závěru, že je nutné provést zásadní korekci přípustných hranic denní dávky alkoholu.

U mužů ji stanovili na 0,5 až 0,6 litru piva a 0,25 až 0,3 litru vína, tedy 20 až 24 gramů etanolu. Ženy by se měly omezit dokonce na poloviční dávku. Ovšem ani pak není popíjení zcela bez rizika.

Trpí i nervové buňky

I pak ovšem existuje nebezpečí, že v podstatě mírný denní konzum vyvolá závislost na alkoholu. Odborníci proto doporučují zříci se alespoň na dva dny v týdnu jakéhokoli pití víceprocentních nápojů. Tím lze předejít vzniku chronických onemocnění, jež dokáže vyvolat i nepatrné množství alkoholu.

Nejznámějšími chorobami, jež napadají pravidelné konzumenty alkoholu, jsou cirhóza jater a rakovina slinivky břišní. Ovšem bez rizika nejsou ani další orgány. Dochází totiž k ničení nervových buněk, které ovlivňují jejich činnost.

Například kostní buňky se při konzumaci tří piv denně nereprodukují v plné a žádoucí míře, a proto se kosti snadněji lámou. Odumírají mozkové buňky, což má za následek poruchy paměti a chápání.

Ničí inteligenci

K tomu se přičítá úbytek inteligence, změny osobnosti i nebezpečí mozkové mrtvice. Množí se případy rakoviny plic, stoupá nebezpečí nádorového onemocnění dutiny ústní, zažívacího traktu a hltanu, stejně jako poruch srdečního svalu a hypertenze.

Trpí i žaludeční sliznice, na níž se tvoří záněty. Kromě toho se objevují i změny ve výměně látkové a imunitním systému, vzhledu kůže, nadváha, problémy s potencí.

Při sečtění celkových škod na lidském organismu, které pravidelným nadměrným pijákům alkohol způsobuje, odborníci došli k 23 letům, o které se jim může zkrátit život.

Zdroj: Zdraví Žena.cz | Autor: Korzo

V sobotu 11. října se v tomto městě uskuteční historicky první Krajské pivní slavnosti

Návštěvníky čeká po celý den bohatý program včetně soutěží a vystoupení řady hudebních skupin. Začátek bude v 10 hodin na nádvoří Regiocentra Nový pivovar.

Kromě bohatého výběru piva bude samozřejmě připravena i široká nabídka občerstvení, z níž si vybere opravdu každý. Velkou atrakcí bude určitě býk na rožni. Součástí doprovodného programu se stanou vystoupení celé řady zajímavých hudebních skupin.

O dobrou náladu se konkrétně postarají například stále populárnější dívčí rocková skupina K2, dále skupina The Coolers, kterou mohli nedávno vidět a slyšet i návštěvníci letošních Královéhradeckých krajských dožínek, nebo dětská skupina Bárbekjů. (zr)

Pivo se 11. října 2008 vrací do areálu bývalého pivovaru v Hradci Králové, kde se uskuteční první Krajské pivní slavnosti. Nabízet své nejlepší pivo je připraveno šest pivovarů. Každou hodinu budou moci milovníci piva soutěžit v jeho pití na čas, znalci mohou změřit své síly v poznávání značky, ve slalomu s pivními přepravkami nebo v klání o nejlépe natočené pivo. Pro návštěvníky se bude opékat býk, vařit guláš a další speciality. O správnou pohodu se z podia postarají doprovodné kapely s programem pro všechny generace.

Areál bude otevřen od 10:00 do 18:00 hodin, vstup volný, ochutnávky býka a guláše zdarma.

To nejlepší ze své produkce představí a nabídnou Pivovar Náchod, Pivovar Nová Paka, Pivovar Malý Rohozec, Pivovar Holba, Pivovar Krakonoš, Pivovar Svijany, Restaurace U lva nabídne klasickou plzeň a představí se také Pivovar Rambousek, jehož sídlo je přímo v samotném Regiocentru.

Jedním z hlavních cílů této akce je upozornit širší veřejnost na to, že existují také menší regionální pivovary, které vaří výborné pivo. Zájemci se mohou těšit rovněž na prezentaci speciální pivní prodejny Pivoňka, která kromě řady pivních speciálů představí i originální pivní kosmetiku.

Zdroj: Hradecký deník.cz

Historicky nejvyšší dotace je určena na projekt Chrámu chmele a piva. Budou za ni opraveny ulice, domy, vyroste rozhledna, minipivovar a další turistické atrakce.

Z Regionálního operačního programu Severozápad Evropské unie získá 211 milionů korun na projekt Chrámu chmele a piva. Ten počítá s rekonstrukcí tzv. pražského předměstí, oblasti kolem náměstí Prokopa Velkého, a jeho přeměnu na turistické centrum.

O udělení dotace se rozhodlo tento týden. Deníku to potvrdil Vojtěch Krump z oddělení komunikace a publicity Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, jejíž výbor o dotaci pro Žatec rozhodl.

Celý projekt vyjde na 246 milionů korun, zbylou částku zaplatí město ze svého rozpočtu. Stavět by se mělo začít už v příštím roce, pracem bude pravděpodobně předcházet rozsáhlý archeologický průzkum lokality.

Projekt revitalizace pražského předměstí počítá s rekonstrukcemi řady budov, náměstí a ulic, s vybudováním regionálního informačního centra, restaurace s minipivovarem, vyhlídkovou věží s výtahem, venkovními plochami a atrakcemi pro děti i dospělé návštěvníky. Zároveň dojde k oživení zahrady kapucínského kláštera pod domovem důchodců, rozšíření Chmelařského muzea a rekonstrukci renesanční sladovny v Masarykově ulici. Návštěvník centra bude mít možnost netradičním způsobem poznat současnost i historické tradice Žatecka, a to především s ohledem na pěstování chmele a vaření piva.

Pro město projekt přinese oživení této dnes zanedbané části a jeho turistické zatraktivnění. „Není to ale jen turistický projekt. Dojde k rekonstrukci jedné pětiny historického centra města, to má samozřejmě pro Žatec obrovský význam,“ připomněl místostarosta Aleš Kassal. Město Žatec o získání dotace usilovalo už několik let. Žádalo o ni několikrát. Jednou bylo úspěšné, přiřknutá dotace ale byla příliš nízká a město ji odmítlo.

Regionální operační program Severozápad, ze kterého peníze Žatec získá, je jedním z operačních programů Evropské unie. Peníze jsou určené na regeneraci a rozvoj měst, zlepšení infrastruktury, dopravní obslužnosti a rozvoj cestovního ruchu v Ústeckém a Karlovarském kraji. Celkem je pro žadatele v tomto programu do roku 2013 připraveno zhruba 18 miliard korun.

Zdroj: Žatecký deník | Autor: Petr Kinšt | Kráceno

Skoro 50 sládků z Česka vařilo pivo na nejrůznějších místech světa. V současné době jich působí v zahraničí minimálně 16.

V současné době pracuje nejméně šestnáct českých sládků v sedmi zemích světa. Nejvíce jich působí ve Vietnamu, dále v Rusku a Rakousku. Češi vaří pivo i v Uzbekistánu, Kanadě, Japonsku a Slovinsku. Od roku 1990 jich za hranice mi pracovalo téměř 50. Uvedl to server svetpiva.cz.

Na Filipínách vařila pivo Češka

Sládci z Česka vařili pivo i na takových místech jako je Rapa Nui na Velikonočních ostrovech. Pracovali také v Japonsku, Jihoafrické republice, Mongolsku, Itálii, Mexiku, Tunisu, Francii, na Balkáně a v dalších zemích. Na Filipínách dokázala česká zástupkyně bořit představu, že toto povolání je pouze doménou mužů. "Mnozí naši sládci pracují v cizích zemích při kontrole licenční výroby renomovaných českých piv. Uváděli do chodu a vedli nové pivovary postavené českým strojírenstvím, některé experty si vyžádali zahraniční majitelé pivovarů," uvedl Josef Vacl z Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS).

"Po staletí patřilo sladovnické řemeslo k řemeslům vandrovním. Znamenalo to, že mladý sladovník, než se dlouhodobě uchytil, prošel jako krátkodobý zaměstnanec řadu pivovárků, viděl různé postupy a slyšel názory sládků," řekl Pavel Ferkl, který během své profesní kariéry vařil pivo ve Venezuele, Laosu a Indii, přednášel o něm v Číně a v řadě dalších zemí. "Ani zkušení sládci nezůstávali celý život v jednom pivovaru, pokud jim nepatřil. Tato kultura získávání zkušeností patří i dnes k prestiži českých sládků," dodal Ferkl.

"Vynikající světová pověst českého piva je dána surovinami i technologií výroby," uvedl Jan Veselý, ředitel ČSPAS. "To by však bylo málo – je to právě profese sládka a jeho zkušenosti získané po generacích předchůdců i znalosti nejnovějších technologií, které mu umožňují uvařit to, co lidem chutná, co přináší potěšení i pěkný zážitek," doplňuje Jan Veselý.

Historie přípravy kvašeného nápoje z obilí je na našem území doložena archeologickými nálezy už u předslovanských kmenů. Čechové si do země znalost výroby piva přinesli s sebou a zdá se, že jako první k jeho dochucování začali používat chmel. Prvními písemnými doklady o výrobě piva v Čechách jsou tzv. klášterní nadační listiny českých panovníků z 10. a 11. století. Jedním z významných privilegií udělovaných panovníky měšťanům bylo právo várečné.

Původně každý měšťan připravoval slad a pivo sám a rovněž své pivo čepoval. Bohatší majitelé prostornějších domů zdokonalovali své pivovarské zařízení a pronajímali je k várkám tzv. nákladníkům. To byli měšťané, kteří měli sladovnu a právo vaření a výčepu piva, ale neměli pivovar. Ve středověku totiž bylo považováno za řemeslo pouze sladovnictví, vaření piva bylo považováno jen za obchod. Ve starých listinách proto byla výroba piva nazývána sladovnictvím a do dnešní doby se uchovalo označení „sládek“ pro vedoucího výroby v pivovaru.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Michal Dodok

Letošní, již jubilejní XV. ročník Ceny českých sládků (podzimní – pro střední a velké pivovary, na rozdíl od jarní – pro malé pivovary a minipivovary) se konal v Kostelci nad Černými lesy v místním Černokosteleckém zájezdním pivováru. Do soutěže Podzimní ceny českých sládků 2008 bylo přihlášeno 79 značek z 18 pivovarů a umístění v osmi vyhlášených kategoriích vypadá následovně:

Kategorie: Světlá výčepní piva

1. Janáček Prima

2. Rychtář Standard

3. Mušketýr Krušovice

Kategorie: Světlé ležáky

1. Starobrno Medium

2. Budweiser Budvar

3. Ferdinand Benešov

Kategorie: Světlé speciály

1. Svijanský Kníže

2. Janáček Comenius

3. Kvasar Černá Hora

Kategorie: Tmavé ležáky a speciály

1. Svijanská Kněžna

2. Postřižinská 11%

3. Rebel Černý

Kategorie: Polotmavé ležáky a speciály

1. Granát Černá Hora

2. Sedm kulí Benešov

3. Klostermann Strakonice

Kategorie: Polotmavá a tmavá výčepní piva

1. Janáček

2. Krušovice

3. Bakalář Rakovník

Kategorie: Kvasnicová piva

1. Strakonický Dudák

2. Moravské sklepní Černá Hora

3. Kvasničák Svijany

Kategorie: Nealkoholická piva

1. Svijanský Vozka

2. Primátor Nealko

3. Starobrno Fríí

Zdroj: Pivní kurýr | Autor: Richard Crha

První pivní dožínky mohou zájemci navštívit v sobotu v hanáckém skanzenu v Příkazích. Akce, na které se představí méně známé značky piv a zahraje i Zappa revival, začíná v jedenáct hodin dopoledne a končí kolem půlnoci.

Milovníci pěnivého moku budou moci ochutnat dvanáct značek piv, které nejsou běžně dostupné v prodejnách, zejména hostinských či rodinných pivovarů. Z olomouckých je to Moritz a Svatováclavský pivovar.

Organizátor připravil i doprovodný program.

„Pro děti máme na začátek dne nachystané různé dovednostní soutěže. Hrát bude cimbálová muzika a další lidové soubory. Na závěr kolem desáté hodiny večer vystoupí kapela Frank Zappa Revival,“ řekl správce skanzenu a organizátor celé akce Vilém Švec.

Aktivně se zapojit budou moct i dospělí, třeba na pivní olympiádě nebo vyhodnotit nejlepší hanácký vdolek. Koláče napekly hospodyňky z Příkaz.

„Co nám nakonec odpadlo, jsou zabijačkové speciality, řezníci říkali, že je ještě brzy,“ dodal Švec.

Akce se koná za každého počasí, v případě nepříznivého se přesune dovnitř skanzenu. Vstupné je šedesát korun pro dospělé, třicet korun pro děti.

Zdroj: Olomoucký deník.cz

Téměř neznámé značky z malých pivovarů, ale i piva, která najdete v každém supermarketu, bodovaly v soutěži České pivo 2008. Čtyřiadvacet odborníků vyhodnotilo jako nejlepší ve svých kategoriích piva Velkopopovický kozel, Zubr, Rebel, Janáček a Radegast.

Chuťové buňky degustátorů dohromady zhodnotily 64 vzorků. Soutěž České pivo pořádá Český svaz pivovarů a sladoven a v záplavě klání o nejlepší pivo bývá považována za jednu z nejdůležitějších. Ani jí se však nezúčastnily všechny tuzemské pivovary. Zastoupeno bylo 31 z necelé čtyřicítky firem, které v Česku vaří pivo v průmyslových pivovarech.

Specifikem Českého piva je způsob, jakým se vybírají vzorky pro degustaci. Narozdíl od jiných soutěží je neposílají pivovary samy, ale přímo v pivovarech si je vybírají odborníci z Výzkumného svazu pivovarského a sladařského. Organizátoři se tak snaží předejít tomu, aby výrobci do soutěže nominovali vzorky, které jsou pro účely hodnocení kvalitnější než ty běžně prodávané v obchodech.

"Potvrzuje se, že dobré a kvalitní pivo u nás vaří malé i velké pivovary," zhodnotil výsledky Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Z malých pivovarů zabodovaly třeba uherskobrodský Janáček, pardubický Pernštejn či Černá Hora. Nejvíce medailových pozic získaly pivovary ze skupiny PMS Přerov - Holba, Zubr a Litovel.

Jak se pivům dařilo

SVĚTLÝ LEŽÁK

1. Velkopopovický Kozel Medium

2. Velkopopovický Kozel Premium

3. Litovel Premium

SVĚTLÉ VÝČEPNÍ PIVO

1. Zubr Gold

2. Holba Classic

3. Janáček Patriot

TMAVÝ LEŽÁK

1. Rebel černý

2. Černá Hora Granát

3. Pernštejn tmavý ležák

TMAVÉ VÝČEPNÍ PIVO

1. Janáček tmavé výčepní

2. Zubr Classic

3. Dačický tmavé výčepní

3. Litovel Dark tmavé výčepní

NEALKOHOLICKÁ PIVA

1. Radegast Birell

2. Svijanský Vozka

3. Litovel Free

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Lůžka pro seniory v bývalém pivovaru se Unii zamlouvají. Jeden z chrudimských brownfieldů tak dostane evropské peníze na stavbu sociálního centra pro penzisty.

Mezi projekty, které se ucházely a uspěly v žádosti o evropské peníze prostřednictvím regionálního operačního programu, je i objekt bývalého pivovaru.

„Je to zajímavý projekt. Z tohoto chrudimského brownfieldu se stane školící centrum a lůžkové a sociální centrum pro seniory,“ uvádí první místopředseda Regionální rady NUTS II Severovýchod a vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek.

Objekt se nachází v soukromém vlastnictví. O projektu se tudíž příliš neví. „Rozhodně to nebude žádný domov důchodců, spíše půjde o penzion,“ míní jeden z krajských úředníků, který si nepřeje zveřejňovat své jméno.

Chrudimský pivovar byl postaven v roce 1868 podle plánů Františka Schmoranze staršího. Zlatavý mok se v něm vařil ještě tři roky před ukončením druhé světové války. Potom se na několik let stal areál sladovnou. K velké devastaci areálu došlo po roce 1989, kdy se stal pivovar předmětem finančních zástav a soudních sporů. Už má naštěstí vlastníka, který zdárně spěje k navrácení krásy tohoto historického objektu.

Zdroj: Chrudimský deník.cz | Autor: Romana Netolická | Foto: Karel Dvořák

Host: Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven

Přední výrobce českého piva Plzeňský Prazdroj od listopadu zdražuje pro své odběratele ceny. V průměru o čtyři procenta. Prodejcům piva například půllitr plzeňského podraží o necelý padesátník, Gambrinus je vyjde o 80 haléřů dráž. Prazdroj naposledy pivo zdražil loni v listopadu, a to o šest procent. Zdražení po této informaci nevyloučil ani Budvar. O kolik by se ceny mohly zvednout a kdy, tento výrobce upřesnit nechce. Proč pivovar zdražil? Co bude zdražení znamenat pro spotřebitele? Zdraží i ostatní výrobce piva nebo si dokáží udržet nižší ceny a krok Prazdroje povede k rozkvětu menších pivovarů? Jsou skutečně náklady pivovarů tak velké, aby museli zdražovat?

Na tyto a podobné otázky jste se mohli ptát včera od 20 do 21 hodin ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého.

***

skalenak 20:03

Jen zdražujte, budou z toho mít prospěch menší pivovary. Vždyť nejste jediní. Zřejmě nemůžete zůstat poslední ve zdražování.

Všichni pivovarníci mají o čtvrtinu dražší náklady kvůli surovinám, dále benzín, elektřina, mzdy, atd. Dříve nebo později to budou do cen promítat všichni. Odpověď na všechny otázky o cenách - uvědomujete si, že od revoluce rohlíky zdražily desetkrát, zatímco pivo ani ne čtyřikrát?

Pája 20:05

I tak jsou uz dnes hospody poloprazdne.Lituju hospodske, kteri maji pronajem a ztezi na to vydelaji. Jak vysoko míní s cenou jit do budoucna, bude to jako u cigaret podle EU diktát. Dik Krnov

Celková spotřeba v restauracích od roku 1990 je stále stejná - počet provozoven však vzrostl pětkrát

Tomáš 20:05

Dobrý den chtěl jsem se zeptat o kolik se zdraží např Heineken nebo Budvar

Nevím, každý to tají

jirka 20:05

dokazete odhadnout kolik je vyrobní cena jednoho pulitru piva třeba gambrinus desítky? pokud ne kolik si myslíte vy sám ,že je tato cena-náklady na vyrobu pulitru piva?

tatáž odpověď

Zdena Pokorná 20:08

Dobrý večer, není česká spotřeba piva příliš velká? Díky

Spotřeba piva na hlavu a rok je 18 let prakticky stejná lehce pod 160 litry. Nejméně 30 litrů vypijí turisti a jejich podíl pořád roste. Takže reálná spotřeba Čechů je na úrovni Irů - 130 litrů

Rozlučka 20:10

Mají malé české pivovary vůbec budoucnost? Nevytlačí je velké společnosti z trhu? přece jen by to byla škoda... Jak se můžou bránit?

Určitě ano, musí hledat speciality, jiné výrobky než nabízejí velcí. Musí být pružní v péči o zákazníka a sázet na tradiční českou kvalitu a lokální patriotismus

Petr 20:10

Dobrý den, proč vlastně pivo zase zdražuje?

Už jsem odpověděl

Pavel 20:12

Jaký druh (značku) piva máte vy osobně nejraději?

Jsem zaměstnancem Českého svazu pivovarů a sladoven, nesmím veřejně upřednostňovat žádnou značku

Radek 20:13

Dobrý den,chci se zeptat o kolik korun se pivo cca zdraží?? Děkuji Radek Plzeň

Můj odhad je kolem pěti procent. Kdyby pivovary promítly celý nárůst nákladů do ceny, musely by zdražit o čtvrtinu

Roman Sebera 20:13

Dobry den, Zajimalo by mne jake jsou skutecne naklady na vyrobu jednoho pullitru piva. Dekuji za odpoved.

Už jsem odpověděl

Standa K. 20:14

Nemyslite ze uz Prazdroj je dost drahy oproti konkurenci? Tak proc ho jeste zdrazovat?

To je otázka pro Plzeňský Prazdroj, ne pro mne

Jana 20:18

Dobrý den, proč nezdražíte více? Všude ve vyspělých zemích je alko mnohem dražší než nealko a jen u nás je to tak levné a je tu tolik opilců. zdražte prosím více!

Příčinou jsou nemravně vysoké ceny nealko. Jeho výrobci nemají v ceně náklady na zemědělce, na sladaře, na vaření a kvašení piva. Nemají ani spotřební daň z alkoholu. S pivovarníky mají společné jen náklady na stáčení a distribuci. Jejich zisky jsou nemravně vysoké. Nejvíc však na nealko vydělávají v gastronomii - víte, že lahvičku minerálky kupují do restaurací za 4 koruny?

Petr 20:19

Zdražujete, dobrá, ale proč je vaše pivo levnější v německu než je tomu u nás v ČR? Tomu opravdu nerozumím.

Opět otázka pro Prazdroj

Jiří 20:21

dobrý den,ja piju pivo tak jednou za týden a to v pátek když se třeba chcu odreagovat od školy,takže zdražování o tu korunu me zas tak netrápí,a chtel bych se zaptat jak vy často pijete pivo??

Já vypiju zhruba tolik piva, kolik doporučují lékaři - tedy dva půllitry denně. Navíc však nejméně stejné množství nealko piva

Zemědělec 20:28

Pane řediteli, co říkáte tomu, že výkupní ceny sladovnického ječmene jsou cca o 50% nižší než v loňském roce??? Nezdá se Vám tedy to zdražení a matení veřejnosti trochu nefér???

Výkupní ceny sladovnického ječmene v poslední době na burze klesají. Jde však o neprodaný zbytek, naprostá většina obilí byla nakoupena brzy na jaře včetně vyplacených záloh, aby měli zemědělci na orání, setí atd. Obecně ceny vzrostly ze sklizně 2007 na dvojnásobek proti sklizni 2006. Příčinou je pokles ploch osetých obilím, protože zemědělci vyrábějí dotované suroviny pro biopaliva. Letos propad ploch pokryl mimo řádný výnos. Díky hloupé politice podpory biopaliv budeme všichni kupovat dražší potraviny (včetně piva), abychom si mohli koupit dražší benzín

michal 20:29

Zatím jsem slyšel o zdražování jen láhvového piva! Bude se týkat zdražení i čepovaného piva? Pokud ano kolik to bude dělat?

Můj odhad je, že se zdraží víceméně všechno

Anon 20:35

DOPORUČENÍ : Nepijte :-)

Díky, nechci riskovat, kdo nepije vůbec, má výrazně vyšší riziko kardiovaskulárních chorob než ten, kdo pije denně cca 40 gramů stoprocentního alkoholu - tedy dvě desítky. Dámy ovšem méně, mají menší játra a nižší obsah alkoholdehydrogenázy - enzymu, který štěpí alkohol

multitech 20:36

díky vám přestanu pít pivo protože zdraží další pivovary, kdyby to byla pravda jak praví přísloví zdraží pivo padne vláda tak to bych si jednu týdně koupil.

To byste nás tedy moc nevytrhnul - jak se praví v Postřižinách, musíte se více snažit

george 20:37

dobrý den,chtel bych se zeptat ,kolik penež asi dáváte ročně do českého fotbalu.?

Já mluvím za pivovarský svaz, takže nedávám nic.

Martin 20:42

Dobrý večer pane Veselý. Podnikám již řadu let a velice rád bych se zeptal : proč vždy zdražují největší pivovary a to i přestože vstupní produkty mají podstatně levnější než například soukromně hospodařící nebo regionální pivovary. Pro mne je pobuřující, že ač značkové pivo, ale stále pivo české stojí 2x tolik co pivo regionální a občas bezesporu kvalitově lepší než ,,naše" velké pivovary. Jejich vedení by mělo dostat jasný impuls, že takto tedy ne!!!! Rád bych znal Váš názor na tento problém..... děkuji

Zdražit potřebují všichni - ti menší ale čekají až co Prazdroj a pak dříve nebo později následují. Konkurence je strašně tvrdá a všichni se bojí odlivu poptávky k levnějším značkám. Velké pivovary mají obvykle levnější cenu surovin, protože nakupují hodně najednou. Zato však utratí daleko víc za obchod (různí velkoobchodníci atd) a za distribuci, protože vozí daleko a snaží se pokrýt celý trh

StandaCheb 20:44

Dobrý večer.Zajímalo by mě,proč se neustále pivovary vymlouvají na zvyšující se ceny surovin,energie atd. a přitom desítky milionů Kč vyhazují sponzoringem a přeplácením "hvězd" našeho fotbalu a hokeje.Mám na mysli např. Gambrinus ligu.Tyto vyloženě vyhozené peníze pro těžce přeplácené "hvězdy sportu" by se daly využít např.na vyrovnání nákladů na výrobu piva

Kdyby velcí nezdražovali a nevytvářeli tak prostor pro následné zdražení u malých - tak by tito malí nepřežili

Vilda-pivař 20:46

Dobrý večer. Jste pěkní všiváci, zdražujete i to, co nám nejvíce chutná- to jest pivo!! Budete zdražovat tak dlouho, až se naserem a budou poloprázdné hospody a budem pít pouze lahváče doma. Taktéž si zahráváte s ohněm, když se říká: ZDRAŽÍ-LI PIVO, PADNE VLÁDA I VY-MONOPOLNÍ VÝROBCI. Malé pivovary jsou levnější. Přes to zlatavému moku zdar!!

Já mám tu výhodu, že pracují pro malé i velké. Proto vám děkuji hlavně za závěr - myslím si, že děláme nejlepší pivo na světě

Juránek 20:53

Dobrý večer, sladovnický ječmen se letos začal nakupovat za 6 tis. Kč/t a dnes je cena pod 4 tis. Kč/t. Tak pak nerozumím argumentu, že na zvyšování ceny má vliv cena sladovnického ječmene. Ani to, že je cena vyšší než před dvěma lety. To jste loni po žních, kdy byla cena ječmene snad rekordně vysoko nezdražovali? Děkuji za odpověď.

Na hlavní část otázky jsem už odpověděl. Vývoj cen na plodinové burze se týká jen malé části prodejů a nevypovídá nic o cenách v úhrnu - viz předchozí odpověď. Po loňském zvýšení cen ječmene skutečně většina pivovarů nezdražila a doufala, že ceny letos podstatně klesnou - nestalo se. Příští rok, pokud nebude zase nadúroda dojde nejen k nárůstu cen sladovnického ječmeneí, ale i k jeho nedostatku. Pro zemědělce je výhodnější zasít řepku pro biopaliva.

pivni_pupek 20:57

Dobry vecer, kdy predpokladate dalsi zdrazeni???

Řadu otázek jsem přeskočil, protože jsou směřovány na Prazdroj. Na vaši otázku odpovědět nesmím - už takhle jsem byl vyslýchán na ÚOHS. Bojí se vzniku cenového kartelu, tedy vzájemného domlouvání cen

Jana 21:03

Dobrý den, proč nezdražíte více? Všude ve vyspělých zemích je alko mnohem dražší než nealko a jen u nás je to tak levné a je tu tolik opilců. zdražte prosím více!

Opilců je tady nejméně z celé Evropy včetně severských zemí s jejich slavnou prohibicí. Dramaticky tam zvýšili daně a tím i ceny a lidé přešli na ilegální výrobu hygienicky nekontrolovaného alkoholu, masově dováží alkohol ze zahraničí a při první příležitosti se opijí jako zvířata. Je prokázáno, že výrazné zdražení ovlivní spotřebu umírněných konzumentů, ti, kteří nad alkoholem nemají kontrolu (tj. u nás zhruba 3-4%) pijí stejně a sociálně o to více ruinují rodinu

DooDA 21:08

Dobrý večer,chtěl jsem se zeptat jak je možné, že v zahraničí je "naše české" pivo levnější v přepočtu, nemělo bý to snad být naopak?A čím je to zapříčiněno?Děkuji

To je otázka individuální politiky pivovarů, většinou prodávají pivo do zahraničí dráž, protože u nás je stále nejlevnější. Může se stát, že dovozce v cizině se snaží prorazit za cenu podstatného zlevnění - býcvá to však jen dočasné

Jana 21:17

Dobrý den, proč u nás nalévají opilým další piva? V Austrálii například nedostane opilec další pivo nebo jiný alkohol a mají tam mnohem méně dopravních nehod než u nás. Tady každému jde jen o ty špinavé prachy a je jim jedno kolik je mrtvých na silnicích díky tomu, že je tu tak levné pivo a pořád jim hospodští nalévají. A proč se nalévá dětem a mladistvým? Měli byste tlačit na politiky aby byli mnohem tvrdší zákony.

Skutečně my všichni pivovarníci podporujeme tvrdé postihy za nalévání nezletilým a řízení opilých řidičů. Proto nebudeme nikdy vyvolávat jednání o zvýšení povoleného obsahu alkoholu v krvi řidičů na evropskou úroveň. Jinak je zajímavé, že procento dopravních nehod s přítomností alkoholu je u nás nižší než je v Evropě bežné, je to kolem 4% nehod. Závěrem vás ubezpečuji, že my pivovarníci stejně rádi jako pivo běžné prodáváme i pivo nealkoholické - mimochodem jsme jediní výrobci alkoholických nápojů kteří mají nealko alternativu.

Děkuji vám za otázky a loučím se s pivovarským Dej Bůh štěstí

Zdroj a foto: TN.cz

Anna Schlindenbuch z 1. pozitivní v předminulém čísle M&M s povzdechem konstatovala, že jejich agentura, ačkoliv by chtěla, ještě nikdy nepracovala pro žádnou pivní značku. A bohužel si sama v textu i nechtěně odpovídá proč. Podle ní se totiž komunikace pivních značek pravděpodobně omezuje pouze na televizní reklamy, od nichž navíc prostě vyžaduje, aby byly „vtipné“. A odkazuje neurčitě na Bud Light a velmi konkrétně na Kevina Kavendishe z dva roky staré reklamy na Carlton Draught alias „Flashbeer“. Předpokládám, že její okouzlení těmito televizními spoty vyplývá z hluboké znalosti amerického, respektive australského trhu a komunikačních cílů obou značek. Potom také jistě ví, že oba tyto trhy jsou od toho českého diametrálně odlišné a pivo a reklama na něj má u nás zcela jiné postavení, dané například historickými souvislostmi nebo geografickými podmínkami. Kritizovanému faktu, že si značky vybraly svoji „škatulku“, v rámci níž komunikují, se říká positioning. A právě jeho jasná definice je alfou a omegou komunikace produktu typu piva, kde hmatatelné rozdíly mezi jednotlivými značkami jsou prakticky nulové. Teprve positioningem se stávají navzájem odlišitelné, protože jak víme, většina pijáků jednotlivé značky podle chuti moc nerozezná.

Zdroj: Česká média.cz | Autor: Cyril Boor

Nevyužívaný objekt v centru města získá občanská společnost Úhlava. Zázemí zde najdou učni i dospělí.

Minipivovar a zázemí pro učňovské školství potravinářského charakteru. S tímto záměrem kupuje obecně prospěšná společnost Úhlava dům čp. 57/I ve Vančurově ulici v Klatovech. Jeho pořizovací cena je čtyři miliony 102 tisíc korun.

Prodej objektu odsouhlasili při svém posledním jednání klatovští zastupitelé, podmínili jej ale zachováním průchodu pro veřejnost na navazující parkány.

O objekt se vedly diskuse už před více než půl rokem, kdy se prodej objektu dostal na program jednání zastupitelstva. Město tehdy vyhlásilo soutěž mezi zájemci o jeho co nejvhodnější využití. Ze dvou uchazečů se však zastupitelům nelíbil záměr ani jednoho z nich, navíc diskutovali o tom, zda by se vůbec mělo město objektu zbavit. „Náklady na opravu objektu jsou propočteny na 3,6 milionu korun na vnitřní prostory a 3 miliony na vnější. Naopak výnosy z nájmu za tři nebytové prostory a dva byty jsou nesrovnatelně nižší,“ řekl tehdy v diskusi zastupitel Stanislav Míka. Zastupitelka Alena Mazancová tehdy trvala na tom, aby si město vymínilo zachovat pro veřejnost přístup na parkány.

Jak včera Deníku potvrdil tajemník Městského úřadu v Klatovech Miroslav Šafařík, v soutěži bylo vyhlášeno druhé kolo. „Do něj se jako jediný zájemce přihlásila obecně prospěšná společnost Úhlava,“ řekl Šafařík. Ta od města odkoupí zmíněný objekt i s pozemkem za cenu danou městem.

Obecně prospěšná společnost Úhlava spolupracuje ve využití zakoupeného objektu s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. „Hlavní využití bude pro potravinářské školství. Zřízení minipivovaru je součástí projektu,“ uvedl zástupce společnosti Úhlava Pavel Honzík.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Radmila Nagovská

Pro kroky k tomu, aby se zvýšily cenu piva, mohou některé pivovary najít reálné důvody. V rozhovoru to včera uvedl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS) František Krakeš.

Plzeňský Prazdroj v pondělí oznámil zvýšení svých produktů od listopadu o čtyři procenta. Budou-li skutečně další pivovary následovat krok lídra tuzemského trhu, Plzeňského Prazdroje, si Krakeš netroufá odhadnout. „Je to věc marketingové politiky jednotlivých podniků,“ uvedl Krakeš.

Předseda ČSPAS nicméně připomněl, že náklady na výrobu piva se stále zvyšují. „Loni se dramaticky zvýšila cena sladovnického ječmene a letos ještě nedošlo k poklesu jeho cen. Kromě toho rostou náklady na pohonné hmoty a energie,“ konstatoval Krakeš.

Jenže podle statistických údajů například náklady na sladovnický ječmen meziročně už výrazně poklesly. Zatímco v současné době činí cena za tunu této komodity na Plodinové burze Brno (PBB) 4 165 korun, loni touto dobou se na PBB prodával sladovnický ječmen za 6 041 korun.

Přestože obvykle menší pivovary krok Plzeňského Prazdroje v minulosti následovaly, letos tomu tak být nemusí. Jak již dříve uvedl výkonný ředitel ČSPAS Jan Veselý, řada výrobců piva se zdražování brání z obavy před ztrátou svých pozic na trhu.

Zdroj: Královehradecko24.cz

V sobotu zahájený 175. Oktoberfest překonává vše, co dosud Terezina louka v Mnichově zažila. Včetně cen. Už dopoledne byly kvůli přeplnění zavřeny pro další zájemce všechny obří pivní stany. Svůj dosavadní rekord překonal také mnichovský starosta Ude, který narazil první sud na pouhé dva údery. Do rekordních hlubin peněženek musejí ale sáhnout i pijáci piva.

Socialistický mnichovský starosta Christian Ude (SPD), Bavory jsou jinak jako celek dosud pevně v rukou křesťanských sociálů (CSU), potřeboval ke slavnostnímu naražení dvousetlitrového sudu pouhé dva údery.

Zvoláním "O'Zapft is!", „Je naraženo!", Oktoberfest už tradičně začíná. Jeho tentokrát zdařilé úsilí sledovalo ve stanu Schottenhamel devět a půl tisíce lidí.

Dámy se rozjíždějí... Tedy, zatím ještě dámy.V uplynulých letech se pánu na mnichovské radnici podařilo otevřít sud zpravidla na tři až čtyři údery. Když roku 1992 usedl Ude do starostenského křesla, potřeboval na to ještě úderů sedm. Lidé ve stanu tehdy začali už nespokojeně volat: „Přestat! Přestat!"

Tradiční první jeden máz, tedy zhruba litr, zlatavého moku ze slavnostního sudu si vychutnal bavorský premiér, letos poprvé Günther Beckstein (CSU). Už 175. ročník největší akce svého druhu by měl na Terezinu louku v bavorské metropoli přitáhnout více než šest milionů turistů s celého světa.

Oficiálně byly pivní slavnosti zahájeny v pravé poledne. Už od časného rána se ale před vchodem na Terezině louce řadily stovky a tisíce zájemců, kteří chtěli mít jistotu, že usednou na některém ze zhruba stovky tisíc míst, které jsou na Oktoberfestu k dispozici. Většina žen měla na sobě tradiční kroj, dirndl, a muži kožené kalhoty - se všemi možnými doplňky, které k tomu v Bavorech patří. Hlavní brána se otevřela v 09.00 hodin.

Sudy se už valí.Cena sklenice piva na „wiesn", jak Starobavoři říkají Terezině louce, se letos pohybuje od 7,80 do 8,30 eur. To je o 40 centů více než nejvyšší cena za máz loni.

Výkonem sociálnědemokratického politika Udeho se konzervativec Beckstein nenechal zahanbit. Máz bavorského lektvaru značky Spaten vychutnával s viditelnou rozkoší a bylo vidět, že lásku k pivu nepředstírá.

Jinak by taky tento týden nepronesl politicky téměř sebevražedný výrok, že po vypití dvou litrů piva v rozmezí šesti či sedmi hodin je možné řídit automobil. Jak se to vše projeví v podpoře politiků, se ukáže až příští víkend, kdy Bavorsko uprostřed Oktoberfestu zvolí nový zemský parlament.

Jistou nelibost nejen u části návštěvníků Oktoberfestu vzbudila Becksteinova manželka Marga, která nepřišla v dirndlu a zvolila kostýmek v selském stylu. "Jsem si abolutně jist, že je to vhodné oblečení," hájil svou choť premiér

Předehru slavnostnímu zahájení Oktoberfestu obstaral dopolední hodinový průvod sládků a dechových kapel, které hrály říznou pochodovou hudbu. V čele průvodu jel na koni maskot slavností, Münchener Kindl, jakési pivní jezulátko.

Kultura bierzeltů, pivních stanů.V jednom z prvních kočárů, přepychově vyzdobeném květinami, seděl i starosta Ude.

Hlavní část pivních slavností se odehrává ve 14 velkých stanech a takzvaných slavnostních síních, do nichž dodává pěnivý mok šest "dvorních" pivovarů Oktoberfestu - Augustiner, Spaten, Löwenbräu, Paulaner, Hofbräu a Hacker-Pschorr.

V hangárech, které zvnějšku imitují selská stavení, se pije, zpívají se lidovky i popové hity a debužíruje na klobásách s kyselým zelím, kuřecích křidélkách nebo rožněných kačenách.

Žije to však také venku mezi stany, kde se prohání mládež na kolotočích či horských dráhách, které spolu s dalšími atrakcemi, jako jsou domy hrůzy a střelnice, Oktoberfestu propůjčují spíš ráz obrovské poutě než pivního festivalu.

Bavorský premiér Beckstein jako správný Bavor. I když je z Frank.Letos by na slavnosti mělo zavítat i několik světových celebrit včetně Britney Spearsové a Pamely Andersonové. Možná přijde i Michael Jackson či první dáma Francie Carla Bruniová-Sarkozyová.

Název Oktoberfest se vztahuje ke svatební veselce z října roku 1810, kdy si vzal bavorský korunní princ Ludvík princeznu Terezu Saskou-Hildburghausenskou. Tehdy Oktoberfest začínal 12. října a končil 17. října koňským dostihem na dnešní Terezině louce. Původně mělo toto prostranství o více než 30 hektarech skutečně sloužit koňským dostihům, ale dostihy v konzumaci piva je brzy vytlačily.

Odpověď na otázku, zda bude překonán loňský rekord v množství vypitého piva, bude známa až v první říjnovou neděli, tedy 5. října. Loni vypilo 6,2 milionu návštěvníků Oktoberfestu 6,9 milionu litrů "tekutého chleba".

Zdroj a foto: Týden.cz

V duelu Radiofóra budeme debatovat o tom, proč se Sdružení přátel piva nelíbí, že se české značky vaří, na základě licencí, i v zahraničí? S předsedou sdružení Tomášem Erlichem bude debatovat Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Pište nám své názory a e-mailovou adresu radioforum@rozhlas.cz a poslouchejte po 18.30h.

Zdroj: Česká média | Autor: Jana Vondráčková

Plzeň bude 20. září patřit minipivovarům a jejich pivním speciálům. Většina ze všech 71 nejmenších českých výrobců piva s ročním výstavem od 500 do 1500 hektolitrů představí své produkty na prvním ročníku festivalu českých minipivovarů Slunce ve skle, který v sobotu 20. září pořádá Pivovarský dvůr v Plzni. Podobná přehlídka piva, kam by "nesměly" větší pivovary, prý v Česku zatím není.

"Smyslem akce je dát ochutnat lidem pivo vyrobené poctivým českým způsobem, které na trhu nelze koupit. Na všech českých pivních slavnostech jsou přítomni také pivovary s výstavem kolem 300 000 hl, což už je průmyslová výroba," řekl zástupce Pivovarského dvora Petr Míč. Plzeňští návštěvníci si budou moci odvést pivo například ze dvou "mikropivovarů" z Ostrova na Karlovarsku nebo z Prahy. Součástí akce, která začne ve 13 hodin, bude prezentace pivních specialit jednotlivých producentů.

"Přihlásilo se nám už 12 výrobců z Čech, ale to je teprve začátek. Doufáme, že ze solidarity přijedou také Moravané, i když víme, že je to k nám daleko," řekl Míč. Na programu bude degustace piv laickou porotou, jejímiž členy budou náhodně vybraní návštěvníci.

Tvrdý obchod s pivními tácky

Součástí akce bude prodej tácků, nálepek, plakátů a dalších propagačních předmětů nejmenších českých výrobců piva. "Nebudeme tyto předměty, ani viněty, nabízet zdarma. Víme, že se s nimi tvrdě obchoduje," řekl zástupce plzeňského restauračního pivovaru. Například za etiketu Švejnarův hradní speciál nebo Dvořákův svatební ležák, jichž Pivovarský dvůr vyrobil kolem 200 kusů jako dárek, se na internetových burzách nabízejí ceny v řádu stovek korun. Etiketa tak bude k mání nejméně za desetikorunu.

"Poradil jsem všem miniaturním pivovarům, kam rád jezdím, aby ani etikety na PET lahve nedávaly zdarma. Burziáni je obratem nabízejí za padesátikorunu a skvěle na tom vydělávají," řekl pravidelný návštěvník českých pivních burz z Plzně. Jako příklad jmenoval viněty deset let fungujícího Pivovaru Modrá hvězda v Dobřanech na Plzeňsku, kam přijížděly měsíčně desítky lidí a žádaly zdarma obrázek do sbírky. Pak jsem je potkal na burze a nestačil jsem se divit, dodal.

Zdroj: Týden.cz

Plzeňský Prazdroj strategii pivovarů hájí a vysvětluje ekonomickými důvody.

Sdružení přátel piva (SPP) odmítá licenční výrobu českých piv v zahraničí. Na tiskové konferenci to řekl předseda sdružení Tomáš Erlich. Každé pivo by se podle něj mělo vyrábět v místě svého původu. V současné době vaří pivo licenčně v zahraničních pivovarech osm českých pivovarů. Plzeňský Prazdroj nyní licenčně vyrábí svůj ležák v Polsku a Rusku. Podle Hlaváčka je licenční výroba celosvětovým trendem, který je možné těžko zastavit. Jejím cílem je cenově zpřístupnit výrobky na trhu, kde by byly při dovozu neúnosně drahé. Výroba probíhá dle stejných technologických postupů, za použití totožných surovin jako v ČR a pod dohledem českého sládka. Pivo vařené licenčně je naprosto identické jako vyráběné v ČR, uvedl vrczní sládek Prazdroje Jan Hlaváček. SPP se také obává, že z trhu by mohly kvůli licenční výrobě zmizet některé regionální značky. Podle sdružení tento osud potkal již několik tuzemských značek jako například Vratislav či Purkmistr, ale i pivovarů polských či slovenský Corgoň. Spotřeba piva činila loni v ČR 158,8 litru na osobu. Podle odhadů se na ní z 15 až 20 procent podíleli zahraniční turisté. V Česku je 48 průmyslových pivovarů, sedm největších z nich uvaří 84 procent tuzemského piva. Jedničkou na trhu je Plzeňský Prazdroj, který zaujímá téměř padesátiprocentní podíl. Česká republika byla v loňském roce 16. největším producentem piva na světě. Česko se na loňské světové produkci piva podílelo 1,1 procenta a ve statistikách evropské výroby piva mělo podíl 3,4 procenta. První tři místa v pořadí největších světových výrobců zlatavého moku připadla Číně, Spojeným státům a Rusku.

Milovníci zlatavého moku, pozor! S novými výčepními zařízeními renomovaných kuchyňských firem již nebudete muset denně rozčilovat partnerku svými odchody „na jedno“. Ráda vám totiž natočí pivo z domácího výčepu! Který je nejlepší?

Fagor PRES-05 – Cena: 4800 Kč

Elektrické výčepní zařízení od firmy Fagor na první pohled zaujme kompaktním designem a provedením v elegantní černé barvě. Díky tomu se hodí na většinu kuchyňských linek, kde bez problému zapadne mezi podobně vypadající kávovary a espressa. Přístroj je poměrně těžký, váží 10 kg, a proto se nehodí pro časté přenášení. Tento typ lze použít na všechny soudky libovolného výrobce pouze s tím omezením, že musíte zvolit pětilitrovou variantu. S tím, zda je soudek tlakový nebo netlakový, si hravě poradíte pomocí vyměnitelných adaptérů, které jsou součástí příslušenství. Teplotu stáčeného nápoje lze volně regulovat – od tří do dvanácti stupňů. Nastavenou teplotu je možné kontrolovat na digitálním ukazateli přístroje. Teplé pivo je přístroj schopen zchladit na příjemnou teplotu již za 8 hodin. Výhodou je, že tento domácí výčep je schopen nápoj uchovat čerstvý až celý jeden měsíc. K příslušenství patří i sada na čištění, které je před nasazením nového soudku skutečně nezbytné!

Plusy: Elegantní vzhled, kvalita zpracování, schopnost udržet dlouho dobu pivo chutné a čerstvé.

Minusy: Nejvyšší cena mezi testovanými výrobky, poměrně velká hmotnost.

ETA 0637 90000 – Cena: 4300 Kč

Tento výčep je úplnou novinkou na trhu a zdá se, že se firma ETA poučila z chyb ostatních výrobců a přidala hned několik „zlepšováků“. Provoz je v tomto případě na CO2 bombičky, což má zaručit o něco vyšší kvalitu piva než u podobných domácích výčepů. Na výběr jsou tři typy bombiček: 8g (2 na jeden soudek), 16 g postačí na jeden soudek nebo bombičky originál od ETA (300g), které vydrží nejméně na osmnáct soudků. Vysoká kvalita piva je však výrobcem garantována jen krátkodobě (po dobu cca 1 týdne). Nastavit si lze i tlak, jakým bude pivo čepováno, což opět svědčí jeho kvalitě. Uživatelé si mohou zvolit i způsob napájení stejnosměrným nebo střídavým proudem a nastavit si teplotu, přičemž o nastavené a reálné teplotě informuje displej. Standardně se tento typ prodává ve stříbrném provedení, na trhu je ale i velmi podobný přístroj od firmy ETA v černém provedení.

Plusy: Dvojí barevné provedení, dobrá funkčnost, kvalita zpracování.

Minusy: Uchovává pivo ve vysoké kvalitě jen krátkodobě.

Sencor SBC 2318 – Cena: 3300 Kč

Tento přístroj je velmi výkonný zejména, pokud jde o chlazení piva. Přitom je ale použité chladivo ekologické. Uživatelé si mohou zvolit teplotu piva od tří do devíti stupňů (odborníci doporučují volit mezi sedmi a devíti stupni), teplotu opět znázorňuje display. Výhodou tohoto typu je také to, že obsahuje adaptéry na celkem tři typy objemů soudků – tedy na 4, 5 a 6 litrů, a proto nejsou milovníci piva svázáni nákupem pětilitrového soudku jako v předchozích případech. Obsluha přístroje je velice jednoduchá, i chod je velmi tichý. Vzhledem k nízké ceně je překvapivý i zajímavý a elegantní vzhled tohoto domácího výčepu. Spodní odkapávací miska je odnímatelná, a tedy i lehce čistitelná, což je velmi praktické.

Plusy: Možnost použití různých objemů soudků, dobré chlazení.

Minusy: Vzhledem k bezkonkurenční ceně nelze přístroji nic vytknout.

Zdroj: Kuchyně.cz | Autor: Zuzana Veselá | Foto: Patro.cz, Nákup u nás.cz a Profimedia.cz

Návštěvníky letošního jubilejního 175. ročníku Oktoberfestu čeká nemilé překvapení. Tuplák piva na mnichovských pivních slavnostech bude letos stát 8,13 eura, tedy zhruba 200 korun. Na zdražení o necelých 40 centů se dohodlo všech šest pivovarů zásobujících festival.

Organizátoři akce to zdůvodnili narůstajícími výrobními náklady.

Kvůli zdražení ječmene a růstu dopravních nákladů stouply ceny všude ve světě. Distributoři se tedy domnívají, že mnozí návštěvníci zdražení piva ani nezaznamenají nebo ho budou považovat za bezvýznamné.

Agentura ECA srovnala ceny piva na Oktoberfestu s cenami v okolních státech a došla k překvapivým výsledkům. Nejlépe ze všech evropských zemí jsou na tom Italové.

"V porovnání s cenami piva u nich doma budou mít na Oktoberfestu vlastně každé třetí pivo zdarma," citovala agentura Reuters závěry průzkumu. Cenu budou považovat za nízkou také návštěvníci z Norska, Francie a Švýcarska. Naopak pro návštěvníky z Česka bude litr piva v průměru čtyřnásobně dražší než doma.

Organizátoři přesto odhadují, že se na slavnostech od 20. září do 5. října vystřídá obvyklých zhruba šest milionů lidí. Návštěvníci, kteří si dopředu nezarezervovali místa v obřích pivních stanech, budou mít smůlu. Jen pár dní před zahájením je téměř vyprodáno.

Zdroj: iDnes.cz

Belgie je pivní velmocí. Ne snad, že by se v této desetimilionové zemi uvařilo nebo vypilo nejvíc piva na světě, ale rozhodně je nabídka piv mnohem větší než jinde. Podle Federace belgických pivovarníků se dá s jistotou tvrdit, že se v jejich zemi vyrábí více než 750 druhů piv. Alespoň s několika desítkami z nich mají možnost se seznámit návštěvníci Bruselu na pivní slavnosti konané v samém srdci města.

V šíleném lijáku vyšli z bruselské radnice za dudákem, vyhrávajícím Beethovenovu Ódu na radost, členové Pivovarnického cechu, aby slavnostně otevřeli pípy ve stáncích uprostřed náměstí Grand Places/Grote Markt. Sice tu chyběla nejznámější vývozní značka mezi belgickými pivy, ležák s poetickým ženským jménem vyráběný v Lovani, ale zato se tu čepovalo mnoho belgických specialit.

"Základem našeho piva je to, že je lambické - tedy přirozeně kvašené bez dodání droždí. To se u běžných ležáků nedělá. Vyrábí se jen tady v malé oblasti kolem Bruselu," vysvětluje mi pan Jack Verhaselt z malého pivovaru De Troch. Toto pivo má velikou škálu variací, přidávají se do něj totiž ovocné šťávy, a tak z výčepu před panem Jackem teklo třeba pivo s banánovou, blumovou nebo višňovou příchutí. Raději jsem vyzkoušel pivo u vedlejšího stánku. Zaujal mě jeho název, který by v překladu zněl "Ihned mrtvý", takže jsem se nejdřív u manažera pivovaru ujistil, že se po jedné sklence nesložím. "Znamená to 'okamžitá smrt', ale je to název naší hry, která se hraje s kameny. Jinak je to také ve sportovní hantýrce rychlý konec zápasu v prodloužení," objasnil mi Bruno Reinders.

Na náměstí mělo své stánky čtyřicet pivovarů. "Prezentovat se tu může jakýkoli výrobce, jeho pivo ovšem musí být stoprocentně belgické," řekla mi cechmistryně Cechu pivovarníků Anne Lefevre. Asi by se zpronevěřila svému stavu, kdyby jen na chvíli přemýšlela, co odpovědět na moji otázku, jestli je belgické pivo nejlepší na světě. "Ano, tisíckrát ano! Tím jsem si naprosto jistá!"

Víte, proč mají Belgičané na každé pivo jinou skleničku? Aby podpořili známost konkrétní značky a také proto, že některému pivu svědčí tlustostěnná, široká, ochlazená sklenice a jiné zase potřebují nahoře se zužující pohár, aby vyniklo jejich aroma. Chuťově obohacená piva se totiž servírují o něco teplejší než jiná, třeba i o teplotě 12 stupňů.

Zajímá mne, proč není v Belgii obvyklé dát si hned celý půllitr piva. "Je to kultura pití piva. Myslíme, že pivo je něco, co si máte užít. Nejde o to, vypít ho co nejvíc, ale vychutnat ho. Proto máme menší skleničky. Lidé pak mají sklon k tomu, ochutnat za večer několik různých piv, a mít z toho hezký zážitek," vysvětlila mi manažerka jednoho z vystavujících pivovarů Anna van Leberg. Já jsem na festivalu opravdu ochutnal jen dvě piva, ale v průzkumu belgické pivní nabídky hodlám pomalým tempem a v umírněné míře postupovat dál.

Byli ovšem i tací, kteří chtěli prozkoumat co nejvíc značek už za jedno odpoledne. "Pivo, to je prostě belgická tradice. Je to náš národní produkt. Být Belgičanem, a nemilovat pivo, to je asi nemožné," podělil se se mnou o svou zkušenost jeden ze skupiny mladíků, kteří si ke stolku odnášeli hned několik vzorků piva. Na bruselském pivním festivalu teklo proudem. A ne jedním, hned čtyřiceti proudy. A když k tomu připočteme, že v každém ze stánků měli několik píp, bylo těch proudů opravdu hodně.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Pavel Novák

Pivovar Chýnov

Jihočeské městečko Chýnov leží zhruba deset kilometrů východně od Tábora. Má dobře zachované historické centrum, které kromě zámku zahrnuje i bývalý pivovar. Ten je však v současnosti nevyužitý a chátrá.

Areál bývalého chýnovského pivovaru se nachází přímo v centru obce. Jedná se o soubor několika budov nepravidelného půdorysu, z nichž většina si udržela historický ráz. Pouze okna hlavní stavby jsou moderní a zanikl i původní pivovarský dvůr.

Objekty jsou vinou dlouholetého zanedbávání ve špatném stavu a nutně potřebují rekonstrukci. Po zrušení pivovaru roku 1948 sloužily většinou jako sklady a v poslední době na nich byly provedeny jen nejnutnější opravy. Areál je oplocený a stavebně zajištěný.

Majitelem je Družstvo Na Zámecké, které mělo s bývalým pivovarem velké plány. Nepodařilo se mu ale získat potřebné peníze, nyní se proto pokouší nemovitosti prodat. Cena je 1,5 milionu korun.

Vodovodem to začalo

Chýnov (původně též Chejnov) je jedním z nejdéle trvale osídlených míst v Čechách. Zmínky o něm jsou již v Kosmově kronice a vztahují se k roku 981. Původně ho vlastnili Slavníkovci a měli tu dokonce svou tvrz, která byla později za Arnošta z Pardubic přestavěna na malý hrad.

V 15. století získali Chýnov Malovcové z Malovic a nastal postupný rozmach obce. Zasloužil se o něj především Jakub Krčín z Jelčan, který zde vybudoval první moderní vodovod. Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní.

Současně s vodovodem byl roku 1581 postaven i pivovar, který sloužil místní šlechtě. Nejprve Malovcům, pak Vencelíkům, Eggenberkům a nakonec Schwarzenbergům, podle nichž se někdy nazýval také Schwarzenberský.

Družstvu došel dech

Poslední pivo bylo v Chýnově uvařeno tři dny před koncem roku 1948. Pivovar tehdy vyráběl zhruba pět tisíc hektolitrů zlatavého moku ročně a jeho provoz se po znárodnění již nevyplatil. Byl proto přeměněn na sklad třeboňského piva a jeho stav se začal zhoršovat.

Po roce 1989 zůstaly z kdysi výstavného pivovaru už jen smutné zbytky. Areál se pokoušelo oživit nově vzniklé Družstvo Na Zámecké, jehož zástupce Miloslav Drápala ještě roku 2006 věřil v úspěch. Nakonec byla ale provedena jen základní údržba a k celkové rekonstrukci nedošlo.

Areál by mohl v budoucnu sloužit k bydlení nebo k pohostinské činnosti. Jeho obnova však nebude levná. Jen oprava střech si totiž podle odhadů vyžádá zhruba 10 milionů korun.

Zdroj: Profit.cz | Autor: Robert Šimek