Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Carlsberg zatvára neziskové pivovary

[úterý, 23. červen 2009]

Kríza už niekoľko mesiacov trápi naše európske pivovary. Po tom, čo holandský Heineken zatvoril svoje dva pivovary v Česku, na rad prichádza aj nemecký závod dánskeho koncernu Carsleberg. Výrobcovia zlatého moku sa tým snažia vyrovnať sa s poklesom spotreby piva. Podľa analytika agentúry Terno Ľubomíra Drahovského je to spôsobené najmä tým, že preferencie spotrebiteľov sa odklonili na iné nápoje, či už na nealko alebo na víno. Najväčšie koncerny v Európe sa preto zbavujú tých, ktoré im vynášali najmenší zisk.

Spoločníkom sa nedarí

Carslberg, štvrtý najväčší výrobca piva na svete, zatvára v nemeckom meste Breunschweig svoj závod. „Nemôžeme to komentovať, pretože ešte iba prebiehajú rokovania s možnom potenciálnom kupcovi,“ uvádza pre HN šéf komunikačného oddelenia Carslbergu Jens Bekke. Okrem neho bola pred časom firma donútená zrušiť 270 pracovných miest v Dánsku, Nórsku a v pobaltských štátoch. Na podobné opatrenia pristúpili aj vo Francúzsku, v Británii či Taliansku. Samotný koncern však tvrdí, že krízu až tak nepociťuje, uvádza iba, že tieto kroky sú súčasťou reštrukturalizačných opatrení, ktorými reagujú na neistú situáciu na trhu.

Dôkazom toho je aj fakt, že spoločnosť plánuje v tomto roku prostredníctvom svojej chorvátskej pobočky Carlsberg Croatia preinvestovať asi 170 miliónov chorvátskych kún (v prepočte asi 23 miliónov eur). V Koprivinici, kde má Carlsberg svoju pobočku, sa mu podľa šéfa komunikačného oddelenia darí veľmi dobre. V priebehu tohto roka tam dokonca plánuje zvýšiť počet zamestnancov o desať percent. „Vo všeobecnosti robíme iba štrukturálne zmeny, pretože máme dostatok kapacít na iných trhoch,“ dodáva Bekke. Carslberg sa v týchto dňoch vyjadril aj o plánovanej expanzii do Ázie.

Carlsberg spolu s Heinekenom si minulý rok podelili škótsky pivovar Scottish & Newcastle, aby si tým zabezpečili silnejšiu pozíciu na trhu. Rok nato oznámili, že zisky z neho nie sú také, ako očakávali.

Vyššia cena

Zatváranie pivovarov totiž ohlásil aj Heineken. Ten sa zbavil pobočiek v Znojme a Kutnej Hore. „Ich zatvorením chceme zoptimalizovať efektivitu. Urobili sme dôkladnú štúdiu, z ktorej vyplynulo, že tieto závody nevykázali dostatočný potenciál v budúcich investíciách,“ zhodnotil nám hovorca Heinekenu Jeroen Breuer. Budúce plány, aj čo sa týka Slovenska, odmietol hovorca konkretizovať, podobne ako Anheuser Busch InBev. „Samozrejme, že sa snažíme hľadať najvhodnejšie cesty na zvýšenie ziskov, ale o možnom zatváraní či rušení pivovarov nemôžme nateraz hovoriť,“ uviedla nám hovorkyňa spoločnosti Marianne Amssoms.

Dôvodom, prečo firmy hľadajú takpovediac nové útočiská na iných trhoch, je aj to, že spotrebitelia zmenili preferencie a zlatému moku ľudia „neholdujú“ tak, ako v minulosti. Rovnako aj cena piva v poslednom období narástla, čo mohlo znamenať, že jeho výroba prestala byť efektívna najmä pre menšie závody v Európe.

Pivo stratilo na módnosti a stratilo svojho zákazníka. Jedným z dôvodov je zmena preferencií, ako aj jeho cena,“ tvrdí pre HN Drahovský.

Zdroj: HN online.sk | Autor: Marta Hilkovičová


Dnes se opět zaměříme na konzumaci piva, především na preferenci typu a jednotlivých značek. Muži nejčastěji kupují točené pivo, zatímco ženy pivo lahvové. Přitom točené pivo jednoznačně vede u mladých do třiceti let, nejčastěji ho kupují tři čtvrtiny z nich. Naopak s rostoucím věkem roste podíl piva lahvového, které tvoří u starších šedesáti let více jak čtyři pětiny. V pořadí značek se poměrně jednoznačně umístila na prvním místě "Plzeň" kterou považuje za nejlepší pivo bezmála třetina dotázaných. Podstatně více je přitom oblíbena mezi muži, ženy naopak výrazně lépe hodnotí chuť Radegastu a Velkopopovického Kozla. Pokud jde o pořadí pěti nejčastěji kupovaných piv, situace odpovídá pivní preferenci, pouze Gambrinus na prvním místě střídá "Plzeň" a Budvar je nahrazen Staropramenem.

Graf

Snapshots je unikátní on-line systém k rychlému získávání aktuálních informací z trhu, které jsou zjišťovány na reprezentativním panelu internetové populace ČR na vzorku 575 lidí ve věku 15-69 let.

Zdroj: M&M iHNed.cz


XVII. Nepomucké pivní slavnosti

[pondělí, 22. červen 2009]

Vážení přátelé,

už to nepotrvá ani měsíc a budou tu zas Nepomucké pivní slavnosti, které stejně jako vloni pořádá naše občanské sdružení. Změna, s níž jsme minulý rok přišli, se zřejmě osvědčila - návštěvníci dorazili ve větším počtu, něž bývalo v posledních letech zvykem a především byli navýsost spokojení.

Takže i letos budeme pokračovat stejným směrem. Tradiční nepomucká akce bude opět v prvé řadě pestrou přehlídkou českého piva doplněnou multižánrovým hudebním programem a samozřejmě i bohatým výběrem nejrůznějších dobrot pivní gastronomie.

Nepomucké náměstí bude tedy třetí červencovou sobotu (18.7.) hostit výčepy již více než dvaceti, převážně menších, českých, moravských i zahraničních pivovarů, které představí své desítky, ležáky i lecjaká netuctová - kvasnicová, pšeničná či tmavá piva. Pokud by někdo neměl chuť na hlavní nápoj slavností, bude zde i šenk s víny z Moravy, bar s míchanými nápoji nebo stánek s čistými přírodními šťávami.

Ke kvalitnímu pití patří samozřejmě dobré jídlo, proto jsme nezapomněli ani na širokou nabídku nejrůznějších specialit. Pokud dorazíte, budete moci ochutnat živáňskou pečeni, uzené krůty a pečená kuřata, klobásy na grilu, angus burgery a steaky z místního ekologického chovu, švýcarské sýry, australské masové koláčky, preclíky a pivní tyčinky, gyros, pizzu, langoše i cukrovinky.

Při loňské akci se ukázalo, že jde nejen o slavnosti piva, ale také o sousedské setkání v nejlepším slova smyslu. Akci navštívili důchodci i mladí, starousedlíci i chalupáři, místní i přespolní...

Hudební program byl koncipován jako stylově rozmanitý, aby v něm každý našel tu svou notu - a pokud zrovna ne, tak aby nikterak nerušil. Pódium totiž nedominovalo prostoru a zvuk nedrtil mohutnými decibely celé okolí. Kdo si chtěl jen tak popovídat u dobrého pití, jistě našel na náměstí klidné místo. Obdobně tomu bude i letos. Stejně tak i hudební produkce bude opět velice pestrá - od klasické dechovky, přes staropražské písničky, folk, country, jazz a pop až po rock, punk i řádně tvrdý metal. Pro milovníky elektronické hudby a zlámaných beatů je navíc připravená popůlnoční taneční party v klubu Coffee-shop.

A na závěr přichází ta nejlepší zpráva. Díky podpoře městského úřadu Nepomuk a především sponzorů, hlavně místních malých i větších firem bude vstup na 17. Nepomucké pivní slavnosti, pro velký úspěch opět zdarma!

Pokud budete mít zájem o další informace, naleznete je na tradičních internetových stránkách.

Zdroj: Pavel Kroupa, mluvčí o.s. Nepal


Letní hit: Nerozbitné pivo do kapsy

[pondělí, 22. červen 2009]

Pivo v tubě? Zní to hrozivě, nicméně výrobce prohlašuje, že chutná lépe než z plechovky. Stačí jen potlačit předsudky a svůj oblíbený mok si můžete strčit třeba do kapsy u kraťasů.

Foto

"Je jako z opravdového výčepu!" hlásá společnost Beverage Pouch Group, která vytvořila nový systém prodeje piva, aby ulehčila výrobcům plnění do nemotorných plechovek, a zároveň zjednodušila systém kupování drahých plnících linek.

Nejlepší částí inovativního obalu je "organoleptická struktura vnitřního filmu", která nemění chuťovou strukturu piva a zachovává tak jeho absolutní přirozenost. Mírně pružné pouzdro nechává dostatečný prostor i bublinkám v pivu. Zatím se tento patent nedostal do prodeje, ale řada výrobců a prodejců piva už jednají s firmou o možných vylepšeních tohoto unikátního systému.

Zdroj: Blesk.cz


Severoplzeňská obec se o víkendu proměnila ve splněný sen všech milovníků zlatavého moku.

Dýšinské pivní slavnosti tam přilákaly stovky lidí nejen z blízkého okolí. Mezi návštěvníky byl nezřídka slyšet i moravský přízvuk nebo němčina.

Ten, kdo si chtěl slavnosti jaksepatří užít a od každého z pivovarů vzorek ochutnat, na ně samozřejmě nesměl přijet autem. Častým dopravním prostředkem proto byla i kola. Milan a Jitka z Plzně vyrazili do Dýšiny po svých. „Řekli jsme si, že si udělám pěknou procházku. A když dojdeme až sem, dáme si nějakou tu odměnu,“ smál se Milan a poukazoval na poloprázdný plastový kelímek ve své ruce. „Zpátky se nám už ale půjde hůř,“ doplnila ho partnerka.

Slavnosti byly svátkem zejména malých pivovarů – velké značky pořadatelé z občanského sdružení Dopijem a jdem nezvali záměrně. Méně známé, ale neméně kvalitní značky chtěli lidem právě prostřednictvím slavností přiblížit. A podařilo se.

Pozvání přijalo šestnáct pivovarů z České republiky, Slovenska i Německa, k dostání bylo přes třicet druhů piv světlých, tmavých, nepasterizovaných i pšeničných.

Mě to nevadí vůbec, jsem radši,“ hodnotil akci Karel Rychlý z Rakovníka. „Přišel jsem tu na chuť spoustě velice dobrých piv – třeba pro mě neznámému Krakonoši nebo pivu z Vyškovského pivovaru,“ říkal.

Alena Frausová ze Žatce se zase ukázala být vzornou patriotkou. „Přijela jsem sem na naše žatecké. Je stejně ze všech nejlepší,“ měla dívka jasno.

Po chvíli procházení davem návštěvníků nebyl problém narazit na muže, který už si u každého stánku stačil dát jeden půllitr. „Ty chutě se trochu slily dohromady, ale aspoň jsem si obhlédnul, kde co mají, a další kolo už půjdu najisto,“ popisoval svůj zážitek muž, který si ale nepřál být jmenován.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Pavel Korelus


Už podeváté bude Žamberk žít Svátky dřeva. Při třídenní akci, která se odehraje v areálu zdejšího zámku a v provozních prostorách pivovaru, budou představeny staré i současné technologické postupy opracování dřeva.

Zanikající řemesla

Tématem letošního ročníku byla zvolena práce bednářů, bečvářů a nádobníků, dnes už téměř zaniklých řemesel. Ti kdysi vyráběli sudy, bečky, škopky, džbery, štoudve, ale i sudy na uložení piva, vína či pálenky. Svátky dřeva začnou již zítra. V areálu zámku bude otevřeno do neděle na třicet expozic a stánků, ve kterých se budou prezentovat řemeslníci a zpracovatelé dřeva. K vidění bude mnoho zajímavého, například expozice nádob ze sbírkových fondů letohradského Muzea řemesel, z domku Prokopa Diviše a ze sbírek soukromých sběratelů. Návštěvníci si budou moci prohlédnout i velkoobjemové sudy, které po mnoho let sloužily vinařským závodům na zrání a uchování vína.

Do Žamberku přijedou i bednáři, kteří se v plzeňském Prazdroji starají o sudy na uchovávání piva. Plzeň je totiž jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává tradice bednářského řemesla a výroby dubových sudů. Bednářští mistři se budou prezentovat po zahájení Svátků dřeva – plánovaném na sobotní 10 hodinu – na nádvoří zámku. Atraktivní součástí oslav budou i prohlídky žamberského pivovaru, které budou organizovány během soboty a neděle každou celou hodinu od 11 do 17 hodin. Sládek Zdeněk Kalous provede návštěvníky prostorami pivovaru a vysvětlí jim postup výroby zlatého moku. Zavzpomíná také, jak se kdysi v Žamberku vařívalo pivo. V neděli v 10 hodin přijedou na nádvoří zámku historická vozidla, která se pak přesunou do pivovaru.

Každoročně Svátky dřeva doprovází bohatý kulturní program, přehled hudebních, tanečních a divadelních vystoupení je uveřejněn na webových stránkách pořadatelů www.zamberk.cz/svatkydreva. Program doplní i řada doprovodných výstav: například plastik Stanislava Vacka z Letohradu, průřez tvorbou místního řezbáře Vladimíra Zejdy k jeho nedožitým 80. narozeninám, bonsají Martina Valáška ze Žamberka nebo modelů letadel modelářského klubu Orlík.

Připomínají tradici

Hlavními organizátory Svátků dřeva jsou žamberské muzeum a Střední škola obchodu, řemesel a služeb. Akce má připomenout mnohasetletou tradici zpracování dřeva v Orlických horách a vyjádřit obdiv řemeslné zručnosti zpracovatelů dřeva. Poukazuje také na rozmanitost a specifiku různých řemesel a klade si také za cíl předávat zkušenosti minulých generací současníkům a následovníkům.

Zdroj: Orlický deník.cz | Autor: Dana Pokorná


Jilemnické pivní slavnosti se uskuteční v sobotu 20. června v prostorách areálu firmy JIP východočeská, a. s., v Jilemnici. Celodenní akce chce hlavně pobavit návštěvníky. Protože v Jilemnici existoval v letech 1384 až 1957 Harrachův pivovar, je tedy tato akce na místě.

Pořadatelé chtějí programem oslovit co nejširší spektrum návštěvníků, a proto mezi deseti vystupujícími kapelami najdou příchozí vše od dechovky, country až po rockovou hudbu.

Během dne nepřijdou zkrátka ani malí návštěvníci, kteří v doprovodu rodičů mohou využít bezplatně skákací hrad. Dospělí pak mohou třeba absolvovat jízdu na elektrickém býku. Nebude chybět ani soutěž o nejoblíbenější pivovar slavností, vystoupení taneční skupiny a v nočních hodinách ohňová show na keltskou hudbu.

Program začne v 11 hodin vystoupením dechové hudby Jilemničanka. A slavnosti se protáhnou přes půlnoc, předpokládané ukončení je ve dvě hodiny v noci. Samozřejmostí budou stánky se všemožnými pochoutkami.

Jilemnice leží v kopcovité krajině v podhůří Krkonoš. Má asi šest tisíc obyvatel. Již po léta je vyhledávána jako výhodné východisko do západních Krkonoš. Více: www.pivnijilemnice.cz.

Zdroj: Hradecký deník.cz


Na takzvaného "podmíráka" narazíte v každé čtvrté restauraci či hospodě, kde si řeknete o pivo. Ukázal to průzkum Sdružení obrany spotřebitelů na vzorku padesáti podniků v osmi městech. "Je to nevyřešený a dlouhodobý problém," přiznává mluvčí sdružení Jan Mišurec.

Výsledky zveřejnilo SOS v aktuálním čísle svého magazínu. Hladina piva byla nejnižší v restauracích v Ostravě a Brně. "Lidé na to často upozorňují a neumějí to reklamovat. Pokud vidíte nižší míru na sklenici, měl byste se ozvat. Setkáváme se navíc s tím, že si lidé stížnostmi proti sobě poštvou obsluhu," řekl iDNES.cz mluvčí SOS Jan Mišurec.

Hladina piva by měla v době podávání sahat na rysku, to znamená, že pivo by mělo mít míru ještě před opadnutím pěny. Když takzvaně dojde, mělo by tedy mít spíše více než méně.

V testu propadly například i vyhlášené českobudějovické "budvarské" restaurace Masné Krámy a Budvarka v ulici Karla IV. Dobrou zprávou pro pivaře je však skutečnost, že většina číšníků či servírek se postavila k reklamaci "podmíráku" čelem. Ochotně reagovali například výčepní v Masných Krámech, v Bombastic clubu ve Vyškově nebo v Pizzerii Caruso v Ostravě. SOS proto hodnotí situaci v českém pohostinství jako "ještě ne tak zlou".

V několika případech však zaměstnanci regionálních informačních center SOS narazili na aroganci obsluhy, která pivo odmítla dotočit. V budějovické pivnici Budvarka v ulici Karla IV. se číšník vyjádřil ve smyslu, že "pivo dojde". Jako nepříjemnou a arogantní vyhodnotilo SOS také obsluhu Besedního domu ve Vyškově nebo podniku Captain Morgan v Olomouci.

Pro místní restauratéry dopadl průzkum dobře například v Bohumíně, Hradci Králové nebo Olomouci. Naopak v Brně čepovali pod míru ve dvou ze třech případů, v Ostravě v pěti případech z osmi.

Češi patří k největším milovníkům piva na světě. Podle statistik vypijí ročně zhruba 160 litrů na hlavu, což je nejvíce na světě. Podle nedávného vyjádření velkých pivovarníků se Češi v poslední době přiklánějí k lahvovému pivu na úkor točeného. Důvodem může být krize, neboť točené pivo je dražší. Poměr prodaného točeného k lahvovému je nyní zhruba půl na půl.

Zdroj: iDnes.cz


Hospodářská krize mění dlouholeté návyky českých pivařů. A výsledkem jsou nižší tržby hospod a pivovarů. Šéf Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) Jan Veselý včera oznámil, že od ledna do května klesla v tuzemsku výroba piva o čtyři procenta.

Kromě krize je ale příčinou i chladnější květnové počasí a také nižší počet turistů, kteří v Česku ses spotřebou piva v uplynulých letech vydatně pomáhali.

A jak čeští milovníci piva na krizi reagují? Klesá podíl točeného piva konzumovaného v hostincích a restauracích ve prospěch piva stáčeného do láhví. "Lidé si více kupují pivo domů. V hospodě stojí točené pivo v průměru dvojnásobek toho, co lahvové," upozorňuje Veselý.

Nižší výtoč piva potvrzují i provozovatelé pohostinství. "Prodej točeného piva nám klesl o dvacet procent," přiznává Alex Novanský, majitel Sportbaru Zlatá hvězda v blízkosti Václavského náměstí. "Snažíme se to zachraňovat slevami ve dny, kdy nejsou sportovní utkání. Zatímco dříve jsme měli výtoč sto hektolitrů za měsíc, dnes vytočíme i přes slevy zhruba osmdesát hektolitrů."

Přestože spotřeba piva v tuzemsku již několik let mírně klesá, Češi si s roční průměrnou spotřebou zhruba 154 hektolitrů na hlavu uchovávají primát největších pivních konzumentů na světě.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Pavel Škopek


Jaká je podle Nejvyššího soudu odpovědnost vydavatele za zveřejnění nesprávné informace správního orgánu?

Česká obchodní inspekce (ČOI) realizovala test pivovarů. Jisté vydavatelství zveřejnilo výsledek prověrky v jednom ze svých spotřebitelských časopisů. Pivovar, jenž ve výsledku nedopadl dobře, zažaloval ČOI i vydavatelství. Žalobce (pivovar) tvrdil, že se jednalo o neoprávněný zásah do jeho dobré pověsti.

Obvodní soud pro Prahu 1 dal za pravdu pivovaru a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na přiměřené zadostiučinění částku 400 000 Kč a na náhradu škody částku 1,5 miliónu korun. Městský soud v Praze rozsudek potvrdil.

Ze znaleckých posudků totiž bylo zjištěno, že ČOI při kontrole prováděné v roce 1996 dospěla k závěru o nevyhovující kvalitě piva (slabý zákal, sediment) vyráběného žalobcem proto, že použila nesprávný postup při skladování vzorku piva. Kontrolní orgán inspekce v protokolu o zkoušce žalobcova piva uvedl nepravdivý údaj, a pokud žalovaný ve svém časopise uveřejnil článek obsahující nepravdivý údaj o žalobcově výčepním světlém pivu, poškodil tím dobrou pověst žalobce.

Vydavateli hrozilo, že zaplatí tři milióny

Podle odvolacího soudu nemohou obstát námitky žalovaného, že v předmětném článku převzal výsledky kontroly provedené ČOI a spolehl se na jejich správnost. Proto nejen potvrdil satisfakci ve výši 400 000 Kč, ale též uvedl, že žalobce má nárok na náhradu škody (ušlý zisk). Vydavatel tím, že převzal a publikoval bez dalšího ověření nepravdivý údaj o kvalitě žalobcova piva, dopustil se protiprávního jednání.

Výše škody, která žalobci vznikla, byla stanovena na více než tři milióny korun s tím, že se na ní žalovaný podílí z jedné poloviny, neboť informaci o výsledku testu rozšiřoval nejen on, ale i další regionální a celostátní média.

Žalovaná společnost se bránila dovoláním. Uvedla, že šetření ohledně kvality piva u ČOI iniciovala, kontrola byla poté prováděna a test zpracován výhradně ČOI v souladu se zákonem. Údaje převzaté od ČOI nebyly v předmětném článku nijak komentovány.

Zveřejnili jsme to v dobré víře!

Šlo tedy o to, zda lze spravedlivě požadovat, aby vydavatel periodika ověřoval pravdivost informací týkajících se výsledků šetření orgánu státní správy. Žalované vydavatelství tvrdilo, že při zveřejnění daného článku spoléhalo na pravdivost testu provedeného ČOI, uveřejnilo jej v dobré víře a cílem bylo informovat veřejnost o kvalitě piva, nikoli poškodit dobré jméno žalobce. Namítalo také, že odvolací soud vycházel z toho, že vydávání časopisu je provozní činností žalovaného a že proto za škodu odpovídá podle § 420a Obč. zák., tj. bez zřetele na zavinění, ale informování veřejnosti, plnění zpravodajské povinnosti a naplňování článku 17 Listiny základních práv a svobod nelze s provozní činností ztotožnit.

Ze zprávy inspekce ČOI bylo více než rok po zveřejnění výsledků testu prokázáno, že odebrané vzorky piva byly umístěny (před provedením testu) v lednici při teplotě 2–8 oC. Podle revizního znaleckého posudku měly nedostatky dotčeného piva ze 75 % původ v nevhodném uskladnění jeho vzorků při skladování u ČOI.

Autor byl zřejmý

Je zřejmé, že tvůrcem (autorem) nepravdivé (nesprávné) informace o kvalitě žalobcova piva byl správní orgán – ČOI, který v rámci své povinnosti zveřejňovat výsledky kontrol tuto informaci poskytl tisku ke zveřejnění. Žalovaná společnost, popř. další periodika, u nichž byly výsledky kontroly jakosti piva zveřejněny, byla pouze nástrojem, jehož prostřednictvím měla být veřejnost informována o výsledcích této kontroly.

V posuzovaném případě existovaly rozumné důvody, které vedly žalovanou k tomu, že se spoléhala na pravdivost zveřejňované informace o kvalitě piv, neboť tuto informaci jí poskytl příslušný správní orgán, jenž byl oprávněn k provádění kontrol a ke zveřejňování jejich výsledků. Za této situace neměla žalovaná důvod nevěřit, že sdělená informace není pravdivá, a ověření její pravdivosti nebylo v daném případě namístě, neboť nebyly v té době žádné pochybnosti o správnosti provedené kontroly.

Závěr: Média škodu nezpůsobila

Dovolací soud proto dospěl k závěru, že žalovaná otištěním výsledků kontroly piv obsažených ve zprávě ČOI nezasáhla neoprávněně do dobré pověsti žalobce, neboť v době, kdy tyto výsledky otiskla, se důvodně spoléhala na pravdivost údajů ve zprávě obsažených, neměla důvod nevěřit pravdivosti v ní obsažených údajů a taktéž nebylo pro ni v daném případě namístě (ani dostupné) ověřování pravdivosti údajů obsažených v předmětné zprávě. Nejsou splněny ani předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout tímto jednáním (§ 420 obč. zák.).

DŮLEŽITÉ: Pokud tedy tvůrcem (autorem) nepravdivé (nesprávné) informace o kvalitě žalobcova výrobku byl správní orgán, který v rámci své povinnosti zveřejňovat výsledky kontrol tuto informaci poskytl tisku ke zveřejnění, a žalovaná jako vydavatelka specializovaného periodika určeného k informování veřejnosti zejména o kvalitě zboží na trhu, tuto informaci převzala a otiskla, neboť neměla důvodu nevěřit v její pravdivost a ověření její pravdivosti nebylo v dané situaci důvodné (informace byla výsledkem činnosti správního orgánu) a výsledky kontroly v inkriminovaném článku nebyly doplněny o redakcí zpracované difamační úsudky ve vztahu k žalobci, žalovaná otištěním výsledků kontroly obsažených ve zprávě správního orgánu nezasáhla neoprávněně do dobré pověsti žalobce.

Zdroj: Právo.cz


K historii Poříčí patří i pivovar

[úterý, 16. červen 2009]

K zámku v Červeném Poříčí patřil pivovar, který byl postaven v roce 1715, kdy ho vlastnila Rakousko-uherská říše.

Posledním majitelem byl František Josef I. V letech 1927-1934 se zde vařilo lahvové pivo 10° Regent. Po druhé světové válce sem byla ze zámku přemístěna četnická stanice. Pivovar byl zrušen v roce 1936.

V 18. století se v účetních materiálech poříčského velkostatku objevují výkazy o výnosu pivovaru, který k němu přináležel. Podle některých pověstí na místě dnešní stavby pivovaru stával ve středověku klášter.

Pivovar hned v prvních dokladech uvádí roční výnos 2800 zlatých, což nebylo rozhodně málo a souviselo to s úspěšným hospodařením Jana Jiřího von Hauben. Dle Tomáše Cihláře (srov. CIHLÁŘ, Tomáš: Pošumavské pivovary. Sušice 2003) to znamenalo výrobu 700 sudů piva ročně (cca 1736 hl).

V 18. století zde výrobu piva řídí sládci z rodiny Chmelíčků. Posléze se na poříčském pivovaru střídají sládci z různých rodin, většinou i z jiných částí panství. Produkce se neustále zvyšuje. Na přelomu 19. a 20. století činí už 7047 hl ročně.

Významným obdobím v historii pivovaru v Poříčí se stalo 21 let trvající působení sládka Františka Tichého, který sem přišel v roce 1903 z dalšího pivovaru pod císařskou správou v Buštěhradu. V těchto letech jsou zrekonstruovány ležácké sklepy a výstav piva dosahuje nejvyšší hranice (např. v období 1909 / 1910 to bylo 9130 hl).

V roce 1922 se pivovar stává státním podnikem. V následujícím roce odchází František Tichý do pivovaru ve Smiřicích. Na jeho místo přichází obratem ze Smiřic Zdeněk Pavelka. Do historie pivovaru pak zasáhl pozemkový úřad, který v roce 1925 Státní velkostatek Červené Poříčí zabral. Od pozemkového fondu pak pivovar získává Bohuslav Jerman (jeho otec byl majitelem pivovaru v Čachrově).

Od roku 1927 se pivovar jmenuje „Společný pivovar“ a vystavuje pivo pod značkou Regent.

V roce 1931 je provedena klatovskou firmou Schifauer rekonstrukce varny. Tyto výdaje ovšem znamenaly finanční potíže. Berní úřad dokonce prodal v roce 1932 sládkovi Jermanovi dvě krávy a jednu svini pro nezaplacení daně. Z problémů se už Jerman nedostal a v roce 1934 prodal pivovar Karlu Rysovi z Přeštic. Ten pivovar pronajal Václavu Kuželkovi a Františku Rubášovi, kteří jej provozovali až do roku 1935, kdy byla po uvaření pouhých 602 hl za rok výroba k 1.1. 1936 zastavena.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Martin Kříž


Radniční dny s malými pivovary

[pondělí, 15. červen 2009]

Lahodný zlatavý mok tekl proudem v závěru minulého týdne pod věží Staré radnice. Na pivní slavnosti přijelo 14 malých pivovarů z celé republiky. O devátý ročník akce, kterou pravidelně pořádá Brněnské kulturní centrum, byl velký zájem a pípy se po celou dobu téměř nezastavily.

Zdroj: RTA.cz


Pšeničné pivo teklo proudem

[pondělí, 15. červen 2009]

Řady láhví s pestrými nálepkami, chladicí nádoby s ledem, pět výčepních stolů, vysoké štíhlé sklenice – tak to o uplynulém víkendu vypadalo v pražském hotelu Mandarin Oriental. Prezentovalo se tam pivo několika stylů, chutí, vůní a barev, avšak s jedním společným jmenovatelem. Šlo totiž výlučně o pivo pšeničné.

Více než 60 značkami se na akci nazvané Objevte svět piva o přízeň labužníků ucházely pivovary z Belgie, Německa, Slovenska i z České republiky.

Piva se označují za pšeničná, pokud víc než třetinu základní suroviny tvoří pšeničný slad nebo nesladovaná pšenice. Přestože v minulých dvou třech stoletích přenechala místo na výsluní ječmeni, téměř v žádné z pivovarnicky zdatných krajin nevymizela úplně. Až na Čechy a Moravu, kde se poslední pšeničná neboli „bílá piva“ navařila a vytočila někdy kolem roku 1750. Ač před dvaceti lety v tuzemsku téměř neznámé, mělo kdysi pšeničné pivo své hvězdné období i na území dnešního Česka. „Nabílo“ nebo „nastaro“ – tak tu sládkové v polovině druhého tisíciletí rozlišovali várky, které pak dozrály buď v „bledé“ pivo pšeničné, nebo „červené“ ječné. Pšeničnému sladu se po jistou dobu dávala přednost před ječným. Někteří pivní badatelé si dokonce pohrávají s domněnkou, že vrcholné mistrovství vaření „bílého piva“ se do Bavorska, dnešního ráje pšeničných piv, dostalo právě z českého území.

V zahraničí zažila pšenice svoji renesanci už v 70. letech minulého století. Do varných kotlů českých pivovarů se vrátila na sklonku jeho poslední dekády. Iniciativy se chopily minipivovary a postaraly se o návrat někdejší chlouby českého pivovarnictví.

Zdroj: Lidovky.cz


Zlatavý mok tekl ve Volarech proudem

[pondělí, 15. červen 2009]

Už počtvrté se sešli vyznavači pěnivého moku, ale hlavně dobré pohody a sousedského klábosení, na volarském Pivobraní.

To se druhým rokem koná v tržnici nedaleko náměstí. „Zkušenosti totiž ukázaly, že když se nám nepodaří počasí, nepřijdou lidé. Proto jsme už vloni přesunuli akci z pivovarské zahrady blíže k městskému úřadu, abychom v případě deště mohli Pivobraní přesunout do sálu v budově. Navíc je zde vyřešené sociální zázemí a také přístup je zde bezpečnější než do pivovarské zahrady,“ vysvětlila za organizátory Jana Frejková.

Stejně jako vloni ale i letos počasí přálo, a tak se na tržnici vydaly desítky návštěvníků. Ti si mohli vybrat ze dvou značek jedenácti stupňového piva.

A protože letos je to přesně 650 let, co jsou Volary městem, první příchozí ochutnali pivo zdarma.

Připravili jsme dva sudy, od každé značky jeden. V každém sudu je sto piv. Po vytočení dohromady dvou set piv už si návštěvníci začali každou sklenku platit,“ přiblížila Jana Frejková.

Myšlenka Pivobraní vznikla v hlavě současné starostky Martiny Pospíšilové, ještě v době, kdy kulturu ve Volarech řídila ona. „Chtěli jsme se vrátit k veřejnému čepování piva, které bylo ve Volarech tradicí. Já sama jsem neváhala a ochutnala jsem, jaké letos je. A musím říci, že naši hasiči jej opět dobře připravili,“ nešetřila chválou starostka Martina Pospíšilová.

Chválou pak nešetřili ani ostatní návštěvníci, kteří připíjeli na zdraví svým známým a sousedům. „Byl to výborný nápad, udělat z toho tradici,“ řekl jeden z návštěvníků.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Prachatický deník.cz | Autor: Leona Fröhlichová


I během víkendových dnů pokračovaly v Bělotíně pětidenní Pivní slavnosti. Zatímco páteční a sobotní večer patřil především dospělým, kteří se bavili na tanečních zábavách, sobotní odpolední program byl zaměřen na děti.

U bělotínského fotbalového hřiště nechyběly kolotoče a další pouťové atrakce s celou řadou občerstvení a specialit. Na trávníku se od čtvrtka do neděle sehrálo hned několik fotbalových turnajů.

Nejprve proběhl turnaj žáků, utkaly se mezi sebou i firmy, obce z regionu, staří páni a v neděli se chystají poslední mistrovské zápasy této sezony. Ty rozhodnou, jestli naši chlapi postoupí nebo zůstanou na opravdu krásném druhém místě,“ sdělil starosta Bělotína Eduard Kavala.

Na pódiu se představily děti z místní základní školy a také tanečníci a orchestr ze Základní umělecké školy v Hranicích. U několika výčepů se podávalo celkem osm různých druhů piv.

Přestože letos pořádáme Pivní slavnosti už po osmnácté, pokaždé se setkáme s něčím novým. Letos je třeba historicky největší zima. Teď přes den to tak nevypadá, ale v pátek večer to bylo opravdu extrémní. Zažili jsme vítr i déšť ale takovou zimu ještě ne,“ zmínil Kavala.

Sobotní program zakončila diskotéka DJ Pavla Humplíka a skupiny Forum 1.

Fotogalerii a video zde...

Zdroj: Přerovský deník.cz | Autor: Jan Rotrekl


Svět pšeničného piva se o tomto víkendu smrskne na několik desítek čtverečních metrů. V pražském hotelu Mandarin Oriental bude možné ochutnat šest desítek piv, u kterých jednu z hlavních výrobních surovin představuje právě pšenice, na rozdíl od v Česku nejrozšířenějšího ječmene.

Návštěvníci třídenní degustace si budou moci připomenout pivní styl, který byl i v českých zemích dlouhou dobu nejrozšířenější. "Čechy bývaly krajinou bílého piva. I kuchařka od Rettigové je na pšeničném pivu postavená. Její recepty by dnešní ležáky zabily," říká Jan Šuráň ze společnosti Pivo Praha.

Po úspěšném tažení ležáku plzeňského typu ale pšeničná piva postupně vyklízela pozici a v období mezi světovými válkami nakonec prakticky vymizela, dodává Šuráň.

V současné době vaří v Česku pšeničné pivo dva průmyslové pivovary - náchodský Primátor a březnický Herold. Zároveň ale tvoří oživení nabídky řady minipivovarů, na ochutnávce se představí například pšeničný žamberecký Kanec, broumský Matuška, zvíkovský Rarášek nebo experimentální verze v podání serveru světpiva.cz.

Vedle v Česku nejznámějšího pšeničného piva bavorského typu (weizen) bude možné ochutnat i dalších zhruba deset stylů, například belgický witbier, při jehož výrobě se používá třeba i koriandr, nedoslazovaný výrazně kyselý lambik nebo německé pšeničné pivo Gose, u něhož na seznamu ingrediencí figuruje i sůl.

Zdroj: iDnes.cz


Poslanci schválili protikuřácký zákon. Ke kuřákům se však zachovali jemně. Z restaurací je nevyhnali a nechali na majiteli, aby určil, zda bude jeho provozovna kuřácká, či nikoliv. Návštěvníky upozorní u vchodu samolepka. Zákon jako celek vstoupí v platnost 1. července 2010.

Poslanci předpis již dříve vrátili kvůli množství pozměňovacích návrhů, který ho znepřehledňoval. Zákon proto několikrát procházel druhým i třetím čtením. Nyní jej ještě musí posvětit Senát a prezident.

"Většina argumentů pro i proti již zazněla," řekl před rozhodováním poslanců jeden z předkladatelů Boris Šťastný. Zdůraznil, že novela zřetelně posílí ochranu nekuřáků na veřejně přístupných místech, bude chránit děti a nabídne jednoznačný výklad a jasnou vymahatelnost.

Samolepka

Samolepka

V Česku poslední dobou přibývá restaurací i kaváren, kde se už teď nekouří. Pro úplný zákaz kouření je v současné době šest Čechů z deseti.

Poslanci mohli vybrat i úplný zákaz kouření na veřejných místech. Pro tento návrh byl právě Šťastný. Stejně to funguje v Británii, Slovinsku, Chorvatsku nebo severských státech.

Jinou variantou, která nakonec prošla, byl návrh poslance Kochana. "Dnes host neví, kde a zda je chráněn," podotkl Šťastný. Pro měkčí variantu pro restaurace Šťastný sice nehlasoval, zákon jako celek ale nechtěl shodit ze stolu.

"Ten zákon není jenom o restauracích a nikdy není vítězství úplně stoprocentní," podotkl zastánce úplného zákazu kouření. Šťastný si uvědomuje, že jeho názor s ním nesdílí dalších sto poslanců. "Klidně návrh na úplný zákaz předložím znovu, až pro něj bude podpora," doplnil.

V rámci protikuřáckého zákona poslanci posvětili i zákaz kouření na železnici. Ten již v drtivé většině českých spojů platí. "Je to díky rozhodnutí Českých drah, které to udělaly dobrovolně. Pan Žaluda kouření zakázal nařízením ředitele," vysvětlil Šťastný.

Pro budoucnost je samozřejmě lepší, bude-li zákaz podpořen zákonem. V regionech totiž dopravu nemusí vždy zajišťovat České dráhy, ale i jiní soukromí provozovatelé, na které by se zákaz kouření ve vagonech nevztahoval.

Zdroj: iDnes.cz


Rozhovor s autorem webu beerborec.cz

[úterý, 9. červen 2009]

Pivo patří k muzice. A kdo by nechodil rád do hospody mezi lidi? Web beerborec.cz umožňuje uživatelům vést přehlednou evidenci a statistiky toho, do jakých hospod chodí a co pijí za pivo. S Petrem - autorem webu beerborec.cz jsme si povídali o tomto portálu pro pivaře a milovníky piva a výsledný rozhovor si nyní můžete přečíst... Tak do toho!

Co všechno web beerborec.cz umožňuje a pro koho je určen?

Zjednodušeně se dá říci, že web beerborec.cz je určen všem příznivcům piva. V první řadě slouží pro vedení osobní evidence vypitých piv - registrovaní uživatelé si zde zaznamenávají svá vypitá piva (značku, typ, stupňovitost) společně s hospodou, ve které pivo vypili. Zadané údaje se pak využívají ke sledování různých statistik, např. které značky piva se v Čechách vypije nejvíc či která hospoda či restaurace je nejnavštěvovanější. Tím, že borci sami zakládají do databáze podniky, ve kterých si dali pivo, se beerborec.cz stává obsáhlým přehledem českých hospod, restaurací a dalších podniků, a užitečným nástrojem například při hledání hospody v konkrétním městě - například pokud chci zjistit, kam se v Prachaticích dá zajít na pivo Lobkowicz nebo Bernard...

Jak, kdy a proč vlastně vznikl web beerborec.cz?

Původní nápad vznikl v roce 2004 po přečtení článku o tom, že Češi jsou největšími pijáky piva na světě - každý Čech vypije v průměru jeden půlitr piva denně. Zajímalo mě, jaký mám asi denní průměr já. Vznikla jednoduchá webová aplikace pro zadávání vypitých piv a s jednoduchými statistikami. Web - v té době ještě beer.borec.cz - byl na internetu volně přístupný, s možností registrace nových uživatelů. Zhruba po měsíci web na internetu objevil a zaregistroval se první pivní nadšenec. Po dalším měsíci už bylo na webu registrovaných 15 borců...

Kolik registrovaných má web dnes?

Dnes se počet registrovaných a aktivních borců pohybuje okolo 1500. Více než 500 borců je registrovano déle než 1 rok. To jsou ti nejvěrnější... Je příjemné vidět, že tolik lidí se sem již tak dlouho vrací - kromě zadávání vypitých piv diskutují různá pivní témata či pomáhají se zadáváním a doplňováním údajů o pivovarech, značkách piva, hospodách, atd. Ustálila se už jakási beerborcovská komunita, která se setkává nejen na samotných webových stránkách, ale dokonce i při příležitostných beerborcovských srazech "naživo".

Plánuješ do budoucna ještě nějaká rozšíření a vylepšení?

Plánů a nápadů je hrozně moc! A nejen plánů na vylepšení, ale i různých restů... Web se sice stále vyvíjí, ale rozhodně ne tak rychle, jak by měl a mohl. Důvodem je, jak jinak, nedostatek času. Ale abych přeci jen jmenoval něco zajímavého z plánovaných vylepšení, tak mě napadá třeba to, že nedávno přibyla možnost určit přesnou polohu hospody pomocí GPS souřadnic. Až bude databáze naplněná souřadnicemi, tak bude možné třeba spočítat vzdálenost mezi dvěma hospodami nebo hledat v databázi hospodu, která je nejblíž určenému místu (např. domovu), a kde se točí konkrétní značka piva...

Jaké pivo je tvé nejoblíbenější?

Asi nebudu jmenovat žádnou konkrétní značku. Rozhodně dávám přednost méně známým značkám před pivy vařenými v obrovských množstvích (což je pochopitelně na úkor jejich kvality). V tomto ohledu je velmi potěšující fakt, že po dlouhých letech, kdy pivovarů v Čechách ubývalo, v dnešní době naopak spousta minipivovarů vzniká. A tyto minipivovary klasickými metodami vaří opravdu lahodná piva. Abych tedy přeci jen jmenoval - nedávno jsem si opravdu pochutnal na pivu v pražském Pivovaru u Bulovky manželů Richterových.

Co bys vzkázal našim čtenářům?

Co jiného než "Poslouchejte muziku a pijte pivo"!

Zdroj: Rockmag.cz | Autor: David Havlíček


Po 57 letech měl v sobotu Písek své vlastní pivo. Bylo hlavním lákadlem muzejní noci v Prácheňském muzeu.

Byla to ojedinělá možnost ochutnat po více než půl století pivo, které vzniklo v Písku. Vytvořil ho historik píseckého pivovarnictví Petr Franěk k 125. výročí založení muzea v Písku,“ informoval ředitel Prácheňského muzea Jiří Prášek.

Lidé si prohlédli i práce studentů Vyšší odborné uměleckoprůmyslové školy, kteří přímo před jejich očima restaurovali truhly, historické kříže či kufry.

Návštěvníci si se zaměstnanci muzea oblečenými do historických kostýmů prošli prohlídkové trasy.

Kromě toho byl součástí muzejní noci i pietní akt u pomníku lva v Budovcově ulici.

Zdroj: Písecký deník.cz


Osmnáctiletá studentka šumperské průmyslovky Monika Kobzová se stala tváří hanušovického pivovaru Holba. Ucházet se bude o korunku Miss zlatého moku, finále soutěže se bude konat v začátkem září v Žatci.

Společně s Monikou se o titul bude ucházet dalších devět krásek, z nichž každá zastupuje významný český nebo moravský pivovar.

V anketě, kterou zveřejnil Žatecký deník a v níž mají čtenáři „kliknutím“ zvolit nejhezčí adeptku na Miss zlatého moku, nyní sympatická černovláska vede. Hlas jí poslalo přes dva tisíce čtenářů. Co na to Monika Kobzová říká? „Těší mě to, když anketa začínala, byla jsem podle počtu hlasů úplně na konci. Vážím si toho.

Do soutěže Miss zlatého moku jsi se dostala až poté, co původní dívka, která měla zastupovat Holbu, odpadla. Bylo to překvapení?

Bylo, veliké a hlavně příjemné. Soutěž ale znamená poměrně velkou zátěž. Ještě že jsou všechny akce o víkendech, při studiu bych to vůbec nezvládla.

Na šumperské průmyslovce studuješ ve 3. ročníku obor propagační grafika. Myslíš, že se uplatníš v tomto oboru?

To nevím, občas si teď myslím, že tento obor byl omyl. Muselo se hodně kreslit a to mě příliš nebavilo, nyní děláme počítačovou grafiku, což je lepší. Ale zatím si nemyslím, že bych u toho chtěla po maturitě zůstat. Ráda bych pracovala třeba jako vizážistka.

Co děláš ráda ve volném čase?

Baví mě cestování a také tanec. Nejraději tančím hip-hop. Mou zálibou jsou také motorky, vyrůstala jsem s kluky, takže k nim mám vztah odmalička. Zatím sice jezdím jako spolujezdec, ale ráda bych si řidičák na motorku udělala. Je to dobrý adrenalin.

Na jakém nejsilnějším stroji si jela?

Na yamaze tisícovce, která může jet i tři sta za hodinu. To jsem jela s bratrem, tři sta jsme sice nejeli, ale slušnou rychlostí například na silnici mezi Bukovicemi a Červenou Vodou nebo na dálnici.

Zajímá tě móda, co ráda nosíš?

Dávám přednost elegantnímu oblečení, ale samozřejmě záleží na příležitosti. Hlavně to musí být hezké a slušivé.

Když se vrátíme k samotné soutěži, ve finále v Žatci tě čekají také některé disciplíny, jako je například točení piva. Nebudeš s tím mít problém?

S točením piva určitě ne, pracovala jsme na brigádách v restauraci i kavárně, takže pivo načepuji. Horší to bude třeba se sbíráním chmele, protože to už se snad ani ručně u nás nedělá, takže na to se předem určitě nepřipravím.

Jsi v kontaktu se svými soupeřkami?

Bohužel jsem je vůbec neviděla, setkám se s nimi až na soustředění v srpnu na Mallorce. Nějakých problémů se neobávám, nedělá mi potíže dobře vycházet s lidmi. Nemyslím si, že by vznikla nějaká velká přátelství, ale doufám, že se mezi námi nebudou dít nějaké podrazy. To se mi příčí. Uvidíme.

Zásadní otázka na závěr? Máš ráda pivo?

Abych pravdu řekla, pivo moc nepiju, možná si dám tak jedno za měsíc.

Fotogalerii a video nalezente zde...

Zdroj: Deník.cz | Autor: Hana Kubová



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI