Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Na přehlídku malých pivovarů z Moravy, Slezska i Čech mohou dnes a zítra do Zámku v Ostravě-Zábřehu vyrazit milovníci piva. Zdejší tradiční Svatováclavské pivní slavnosti jsou největší akcí svého druhu na Moravě.

Foto

Přehlídka letos měla předvést sedmnáct tuzemských minipivovarů a na tři desítky druhů piva.

"Kvůli počasí se některé vzdálenější pivovary odhlásily, ale nejméně deset pivovarů tady máme. Kulturní program bude podle plánu," řekl pořadatel akce, manažer Zámku Zábřeh Radovan Koudelka.

"Museli jsme zvolit takzvanou mokrou variantu, takže pivovary budou mít stánky na zastřešeném nádvoří," dodal manažer.

"V nabídce bude pivo různé stupňovitosti i chuti - od klasické po ovocné, medové či třeba bylinkové," říká manažer Zámku Zábřeh Radovan Koudelka.

Lidé ochutnají i zbrusu nový pivní speciál, Svatováclavský medovo-badyánový ale, který pro slavnosti připraví vrchní sládek domácího Zámeckého minipivovaru Rostislav Řehulka.

V programu akce vystoupí i Mňága a Žďorp nebo třeba Bára Basiková.

Zdroj: Ostrava iDnes.cz | Autorka: Markéta Radová


Světová spotřeba piva poroste. Letos stoupne podle odhadů výzkumné společnosti Plato Logic o 1,5 procenta, a to zejména díky silnější poptávce v Asii a Africe. Zájem o pivo by měl významně růst také v Tichomoří a na Blízkém východě a mírně by se měl zvyšovat i v Severní Americe. V Evropě bude ale naopak klesat, a to téměř o dvě procenta, vyplývá ze zveřejněné analýzy.

Největším trhem s pivem byla loni podle údajů firmy Plato Čína se spotřebou kolem 430 milionů hektolitrů. To představuje téměř dvojnásobek ve srovnání se Spojenými státy, jež obsadily druhé místo. Brazílie se dostala na třetí příčku před Rusko, zatímco Německo zůstalo na pátém místě.

Je všeobecným trendem, že v řadě pivovarsky vyspělých zemích v posledních letech pomalu klesá spotřeba piva,“ vysvětluje klesající poptávku po pivu v Evropě Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Mění se životní styl a zvyšuje se životní úroveň. Lidé již tak nepřemýšlejí jen o tom, co projedí a propijí, ale i o zahraniční dovolené, koupi nemovitostí a podobně. Preference se mění. V tradičních pivařských zemích i proto roste podíl nealkoholického piva,“ uvádí Veselý a dodává:

V některých evropských zemích, jako je Rusko, Polsko nebo Španělsko ale spotřeba piva roste. Hlavními tahouny rostoucí spotřeby jsou ale regiony, kde doposud nebylo pivo příliš doma, jako je jižní Amerika nebo východní a jihovýchodní Asie. Například Čína má spotřebu asi 30 litrů na hlavu, my máme asi 150 litrů. I s těmi 30 litry jsou největším pivním trhem na světě. Co by se stalo, kdyby se dostali na evropský průměr 80 litrů si zatím nedokážeme představit.

Rostoucí zájem o pivo v Africe a na Blízkém východě si Veselý vysvětluje tím, že do těchto regionů postupně přichází americká a evropská kultura, se kterou je pití piva spojeno a tyto oblasti bohatnou a mohou si pití alkoholu víc dovolit.

V Česku je zájem o minipivovary

V České republice je vidět větší zájem o speciality, o piva netradiční, nová a to jak z průmyslových pivovarů, tak z rostoucího počtu restauračních minipivovarů. V Česku ale bude poptávka po pivu klesat daleko rychleji než v Evropě. Je to důsledek brutálního a nesmyslného zvýšení spotřební daně o 33 procent od 1. ledna,“ pokračuje Jan Veselý.

Taková rána tady ještě nebyla a projevilo se to v ceně piva. Za 1. pololetí klesá domácí spotřeba piva o 12 procent,“ konstatuje Veselý.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Naďa Bělovská


Pořadatelé Oktoberfestu se obávali, že dvousté výročí tohoto pivního svátku nepříznivě ovlivní bavorský zákaz kouření, který se vztahuje i na festivalové stany.

Podle skeptiků totiž hustý kouř přerážel nepříjemný zápach rozkládajícího se piva a jídla na zemi pod obřími celtami, ale zatím to byly obavy plané. Po prvním víkendu mají za sebou milion návštěvníků, 520 tisíc litrů vypitého piva a zatím žádný nepříjemný zápach cítit není.

Atmosféra je tady jednoduše skvělá, hosté jsou ve výborné náladě a svatý Peter nám poskytl nejlepší možné počasí, jaké si pro narozeniny Oktoberfestu můžeme přát,“ pochvalovala si manažerka festivalu Gabriele Weishäuplová.

Zákaz kouření ve stanech přijali všichni dobře a začal platit bez problémů,“ uvedli organizátoři. Zápach zatím nikde neobtěžuje také proto, že pořadatelé a majitelé stanů vsadili na speciální bakterie, kterými ošetřili půdu.

První obří máz na zahájení festivalu vypil mnichovský primátor Christian Ude. Letošní jubilejní pivo Jubiläumswiesnbier je také velmi oblíbené, z 520 tisíc dosud vytočených litrů piva tvořil tento speciál 44 tisíc litrů.

Zdroj: Kultura Dáma.cz


Kuriózní sbírku dal dohromady za pět let nový hostinský z obce Kámen na Pelhřimovsku Jaroslav Novák-Večerníček (42). Dal dohromady už tři sta lahví, které jsou naplněny vzácnými pivy. Sběratel tvrdí, že za některá by byl i slušný automobil.

Foto

Jaroslav Novák-Večerníček je nejen vášnivým sběratelem piv a hostinským, ale i spisovatelem, který o pivu dokáže ve svých knihách poutavě vyprávět. „Mám okolo tří set lahví archivních piv, které jsem většinou vydražil. Je to opravdu vzácná sbírka,“ pochlubil se pan Jaroslav Blesku. Hned poté však trochu zalitoval. „Teď budu muset piva asi přemístit na jiné místo, protože jsem o ní dosud mlčel,“ řekl otevřeně.

Pivo z roku 1902

Sbírky si opravdu vážím. Vždyť tu mám i pár lahví, které bych už nyní pod 300 tisíc korun neprodal,“ tvrdí sběratel. Nejstarší pivo, které má, je z britských ostrovů. „Je z královského pivovaru a bylo uvařeno v roce 1902. Je uloženo v sudech a jednou do roka je určité množství přelito do lahví a pochutnává si na něm jen královská rodina. Nikdo ze sběratelů neví, kolik piva ještě v těch sudech zbývá,“ vysvětluje.

Z amerického Bostonu si nechal dovézt rovněž nejsilnější pivo na světě. „Má neuvěřitelných 48 stupňů a lahev i s dopravou mě stála několik desítek tisíc korun,“ říká sběratel.

Nechybí mu však ani nejchutnější, tedy podle světových pivních expertů, pivo na této planetě. Pochází z Belgie od mnichů trapistů, kteří ho ročně uvaří pouze tolik, aby se vešlo do šesti tisíc lahví.

Zdroj: Blesk.cz | Autor: Jiří Čada


Souběžně se začátkem bavorského svátku piva, světoznámého Oktoberfestu, se v Plzni sešli zástupci minipivovarů. Pořadatelé festivalu - Slunce ve skle pozvali padesátku malých pivovarů s cílem překonat loňský rekord v počtu točených piv na jednom místě. Sjeli se výrobci piva z celé České republiky, ale i z Německa.

Foto

Na první ročník festivalu dorazilo 12 minipivovarů. Loňský druhý ročník se s 28 pivovary a více než 83 druhy točeného piva dostal do české knihy rekordů. Letos pořadatelé pozvali malé pivovary z celé České republiky a také z Německa. "Máme tady hodně pivovarů ze severní i jižní Moravy a vzhledem k tomu, že někdo sem váží cestu dlouhou přes 500 km, tak si toho skutečně považujeme," říká Petr Míč, hlavní organizátor festivalu.

Zájem o netradiční piva roste

Malých pivovarů, které mají výstav od 200 do 3 000 hektolitrů ročně, v Česku stále přibývá. Drobní pivovarníci tak reagují na zvýšenou poptávku po netradičních pivech. "Ne na roky, ale na měsíce zájem roste," tvrdí kupříkladu Jiří Špička, pivovarník z Vyššího Brodu.

Foto

Každý minipivovar přivezl do plzeňských Černic jak svoje nejprodávanější piva, tak i různé speciály. "Spíše experimentují ženy, které ochutnávají borůvková, malinová či ostružinová piva. To je ale tak na ochutnání, ne na posezení či na žízeň," popisuje náklonnost k experimentům majitel minipivovaru v Železné Rudě František Strnad.

Návštěvníci měli možnost vyzkoušet především nefiltrovaná a nepasterizovaná piva - jak nealkoholická, tak ležáky a vícestupňové speciály. Dobrou radu přidává organizátor Míč: "Jsou tady piva i silnější, 14stupňové i 16stupňové, takže každý musí zvážit, kolik těch piv chce skutečně ochutnat." Rekordy v Plzni nakonec padaly, sjelo se sem totiž 41 malých pivovarů a v jednu chvíli se tak zde čepovalo 120 druhů piv.

Video: Reportáž Jana Dvořáka naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Zda bude turistů jezdit tolik, aby město na projekt nemuselo každoročně doplácet, to se zatím nedá odhadnout.

Jako ztrátový je sestaven rozpočet nově vzniklé příspěvkové organizace Chrámu chmele a piva v Žatci. Ta se má starat o turistické atrakce, které v rámci stejnojmenného projektu letos ve městě vznikly. Jedná se hlavně o vyhlídkovou věž, restauraci, minipivovar a další.

Založení nové příspěvkové organizace potvrdili v září tamní zastupitelé, kteří zároveň schválili její rozpočet na příští rok. Ten počítá s částkou 8,2 milionu na straně výdajů a 6,3 milionu na straně příjmů. Rozdíl, 1,9 milionu korun, má uhradit příspěvek od města. Jak bude organizace v budoucnu hospodařit a zda se příspěvky ze strany města ukáží pro její chod každoročně jako nezbytné, se teprve ukáže. „Dnes nedokáže nikdo s určitostí říct, jak to bude, kolik bude provoz přesně stát. Neznáme ani výši všech provozních nákladů, nevíme ale třeba kolik přijde turistů a tím pádem nejsou známé příjmy. Prostě začínáme od nuly, je to něco nového, vše jsou jen odhady,“ řekl Jiří Vent, vedoucí Chrámu chmele a piva.

V průběhu roku 2011 bude třeba vyhodnocovat vývoj tržeb, aby mohl být případně korigován finanční vývoj,“ dodal.

Z rozpočtu Chrámu na rok 2011 vyplývá, že největší část si vyžádají mzdové náklady. Chrám zaměstná 21 lidí, náklady na jejich mzdy se plánují na 3,7 milionu korun, dalších 1,2 milionu se odvede na sociální a zdravotní pojištění.

Další výrazná částka v nákladech společnosti budou platby za spotřebovanou energii – počítá se s 1,2 miliony korun. Téměř devět set tisíc z toho spolkne elektřina. Náklady jsou vysoké zejména proto, že se na elektrických sporácích bude vařit v kuchyni restaurace a pivovaru.

Další milion korun „spolkne“ nákup materiálu, hlavně pak potravin do restaurace a materiálu pro vaření piva.

Výnosy organizace budou závislé na tom, kolik přijde návštěvníků. Od toho se odvine počet prodaných vstupenek, jídel a vytočených piv. Do výnosů promluví také množství prodaných propagačních materiálů.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt


Spotřebitelé, kteří si oblíbili pšeničné pivo očekávají, že přirozený zákal sám o sobě po dlouhé době skladování nevymizí a pivo zůstane stále zakalené. Zákal je u pšeničného svrchního piva spojen s přítomností kvasnic a s tradičním způsobem dokvašování v lahvích. Přináší však riziko předčasného vymizení zákalu. Během skladování kvasničné buňky předčasně sedimentují na dno a už nemohou být k dispozici jako tvůrci zákalu.

Největší problémy přináší, když při čepování kvasnicového piva z kegů, nastane předčasné vymizení zákalu a ke spotřebitelům se dostane relativně čirý nápoj.

Krátkodobá pasterace kvasnicového pšeničného svrchního piva má příznivý vliv na stabilitu zákalu. Prostřednictvím krátkodobé pasterace dochází ke zvětšení částic, přičemž je toto zhrubnutí závislé na teplotě. Přičemž je podstatné, že průměrná velikost částic leží výrazně pod hodnotou 1 µm. Částice o této velikosti jsou dostatečně malé a nesedimentují tak rychle. V této velikostní oblasti jsou současně i tak velké, že na světle dochází k dostačenému rozptýlení tak, že je vzniklý zákal viditelný lidským okem.

Zdroj: Agronavigátor.cz


O levné pivo mají zájem hlavně obchodní řetězce, kterým jde o co nejnižší cenu. Ta se dostala pod pět korun za půllitr a s tím už mnozí čeští dodavatelé nejsou ochotní soutěžit.

Země s proslulou tradicí vaření piva, tedy Česko, zažívá v historii nevídaný růst dovozu. Jen za letošní pololetí vzrostl dovoz ze zemí, jako jsou Polsko, Slovensko nebo Německo, na 400 tisíc hektolitrů.

Podle údajů statistického úřadu je to o sto procent víc než za stejné období loňska. „Takový skok český trh ještě nezažil,“ říká Jan Veselý ze svazu pivovarů. Nevídaně roste především dovoz z Polska, které se letos podílí zhruba třetinou.

Naprostá většina piv, které se k nám z Polska dováží, míří jako nejlacinější privátní značky do regálů obchodních řetězců. Jde zkrátka o co nejnižší cenu.

Například při hrubém srovnání dovozu z Polska za letošních prvních sedm měsíců – 156 tisíc hektolitrů za 128,4 miliónu korun - vychází cena jednoho piva na zhruba čtyři koruny. S takovou cenou jsou tuzemští dodavatelé privátních značek piv stále méně ochotní soutěžit. Řada z nich se přesto bez těchto zakázek neobejde.

Pivovary ani řetězce na tohle téma nemluví rády. Češi si zakládají na pověsti nejkvalitnější produkce a k zakázkám pro laciné supermarkety se příliš nehlásí. Málokdy lze z etikety poznat, kdo konkrétní pivo vyrobil. Polský původ mají výrazně laciné značky, jako je třeba Deep nebo Argus v Lidlu.

Podle informací lidí z pivovarnické branže přechází na polské dodavatele například Kaufland se svým Ambrosiem, který mu doposud dodávala hanušovická Holba.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Vítěz Pivní stezky převzal cenu

[čtvrtek, 16. září 2010]

Vy jste mě vylosovali?“ ozval se udivěne do telefonu Tomáš Havelka, kterého jsme kontaktovali spolu s dalšími deseti výherci prázdninové soutěže Na pivní stezce. „Musím se přiznat, že jsem nečekal, že vyhraju,“ dodal radostným hlasem.

Foto

Hned následující den si přišel do redakce Libereckého deníku vyzvednout výhru – karton deseti piv Gambrinus.

Do soutěže jsem se rozhodl jít, protože mám rád pivo a rád si na něj zajdu do pěkné hospůdky,“ svěřil se šťastný výherce Tomáš Havelka. „Pokud budete dělat podobnou soutěž, určitě se jí znovu zúčastním,“dodal s úsměvem.

Soutěž Na pivní stezce vyhlásil Liberecký deník ve spolupráci s Plzeňským Prazdrojem. Deník vybral hospůdky v turisticky atraktivních destinacích. Co jiného tam po našlapaných kilometrech, než svlažit hrdlo jedním pěkně vychlazeným pivem.

Foto

Během prázdninových měsíců nacházeli čtenáři každou středu až do konce prázdnin v tištěném Libereckém deníku soutěžní kupón s šesti vybranými hospůdkami. Podmínkou účasti v soutěži bylo nasbírání razítek hospod, kde čtenáři vypili jedno pivo (Gambrinus nebo Klasik, Master, Primus, Radegast, Kozel, Pilsner Urquell, Birell Radegast).

Spolu s Tomášem Havelkou si kartony s deseti pivy odneslo dalších devět vylosovaných výherců. Všem, kteří vyhráli, upřímně blahopřejeme a těm, kteří se soutěže zúčastnili, děkujeme. Liberecký deník připravuje pro své čtenáře další soutěže.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Foto: Luboš Vrabec


Kuks na Trutnovsku zažije v neděli demonstraci za zachování místní hospody U Prďoly. Její příznivci se už delší dobu houfují na internetové sociální síti. Nelíbí se jim záměr společnosti Revitalizace Kuks vystavět místo oblíbeného, i když trochu v čase zastaveného hostince, moderní zařízení.

Foto

V lokále mohou zájemci podepsat petici proti tomuto záměru

"Jezdím s rodiči na Kuks celý život a máme tradici, že do Prďoly míříme každého 25. prosince. Rodiče se dobře s hostinským znají. Když jsme se dozvěděli, že by hospoda měla skončit, tak jsme si řekli, že tohle tedy ne," říká dvacetiletá Barbora Bočková, která s přáteli založila skupinu na Facebooku a organizuje demonstraci.

Petici přímo v hostinci U Prďoly už podepsalo na čtyři sta padesát lidí. Asi dvě stě nespokojenců už také organizátorům přislíbilo, že se demonstrace zúčastní.

Organizátoři jdou i za starostou

V pondělí vyrazí příznivci hospody za starostou Kuksu. Jiří Beran vložil dvě budovy, mezi nimi i obecní hostinec, jako podíl do společnosti, která chce oživit Kuks, tedy jeho východní břeh.

Společnost Revitalizace Kuks chce získat z evropských peněz dotaci na různé projekty. Jedním z nich je také přeměna starého hostince na moderní centrum pro různé akce, které bude mít přednáškový sál i občerstvovací zařízení.

Starosta v létě řekl, že místo dnešního hostince U Prďoly by rád viděl v budoucím "zrevitalizovaném" Kuksu spíš jiný druh občerstvení.

Exkluzivní rozhovor s Prďolou visí na webu

Zastánci hospody natočili patnáctiminutový rozhovor, který umístili pod názvem Exkluzivní rozhovor s legendárním Prďolou na videoserver YouTube. V něm se k záměru obecního úřadu vyjadřuje právě hostinský Jaroslav Vohradník, který hospodu U Prďoly převzal v 70. letech minulého století jako zaměstnanec Jednoty.

Zasloužil se postupně o to, že se do něj řada lidí ráda vrací. Dnes už obecní hostinec U Prďoly se dokonce v anketě, za čím lidé jezdí na Kuks nejraději, umístil na stejném místě jako barokní sochy Matyáše Brauna.

Na druhou stranu starosta Beran argumentuje, že nájemce nechce spolupracovat na změnách lokálu, do kterého přitom obec investuje.

"Už od 70. let si v ní pan Vohradník drží svou úroveň. Pro někoho možná bohudík, pro někoho možná bohužel," řekl nedávno Beran.

Společnost: Nechceme Kuks připravit o hospůdku. Ale...

Ředitel obecně prospěšné společnosti Revitalizace Kuks Jiří Skalický tvrdí, že společnost rozhodně nehodlá obec připravit o hospůdku s atmosférou.

"Pokud však chce získat na rekonstrukci bývalého lázeňského domu evropské peníze - což je pro obec jediná šance jak resuscitovat notně zchátralý objekt - pak musí respektovat "nekomerční" pravidla. V praxi to znamená, že zázemí pro stravování bude tvořit jen patnáct procent celé plochy opraveného objektu," říká Jiří Skalický.

Starosta Kuksu Jiří Beran sdělil, že budova hostince dnes patří obecně prospěšné společnosti Revitalizace Kuks.

"Projekt přemění budovu, v níž je sál i další prostory, na multifunkční zařízení, informační středisko a přednáškový sál. Součástí tedy nebude obecní hospoda, ale určitě se tam zachová jednoduché občerstvení," řekl starosta Kuksu.

Foto

"Určitě to nemůže fungovat jako klasická hospoda, a to minimálně po dobu pěti let, kdy je třeba v případě získání dotace z evropských peněz garantovat dodržení podmínek projektu," dodal.

Na provozovatele nového občerstvení bude Kuks vypisovat výběrové řízení. Nájemce Jaroslav Vohradník před časem uvedl, že nechce do výběrového řízení jít a že na konci roku končí.

"Myslím, že už je stejně rozhodnuto a že bych hospodu stejně nezískal. A pokud obec vyhlašuje, kolik tady investovala, tak to je její hospoda a hlavně už má investice dvakrát zpátky," dodal.

Demonstrace za Prďolu

Demonstrace se koná 19. září od 13:30. Účastníci s transparenty chtějí projít obcí, průvod by měl skončit právě v hostinci U Prďoly. "Tam mohou účastníci podepsat petici a dát si pivo," říká další z organizátorů demonstrace Petr Misík.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor a foto: Petr Broulík


Výroba piva bez zbytečného plýtvání

[pondělí, 13. září 2010]

Americký pivovar MillerCoors z Trentonu v Ohiu, s ročním výstavem téměř 15,9 milionů hl piva, v závodě s deseti balicími linkami a 560 zaměstnanci, se rozhodl méně zatěžovat životní prostředí.

Ve své Zprávě o trvale udržitelném rozvoji představuje řadu ekologických cílů pro pětileté období. Do roku 2015 by pivovar chtěl zvládnout tyto úkoly:

Voda: Využití vody v poměru k vyrobenému pivu 3,5:1,0, tj. 15% snížení oproti stávajícímu stavu 4,11:1,0.

Energie: Použití 12,8 MJ na vyrobený hektolitr, opět 15% snížení z dnešních 14,7 MJ/hl.

Obaly: Snížení maloobchodních prodejních obalů o 2 %. Což je třetí snahou společnosti, kdy se ve vedení třinácti skladových jednotek má brát v úvahu i balení pivovarských surovin od dodavatelů a distribuce obalů. Bylo vypočteno, že se u baleného výrobku podílí obaly na uhlíkové stopě z 21-44 %.

Odpad: Snížení sládkovaného odpadu o 15 %. V roce 2009 pivovar MillerCoors opakovaně používal nebo recykloval více než 99 % pivovarských odpadů, včetně mláta a kvasnic, dřeva, hliníku, odpadního skla a střepů, kovů, plastů a kartonů.

Zdroj: Agronavigátor.cz


Velký výběr z produkce menších moravských i českých pivovarů, kapely, divadlo i ukázky řemesel čekají v sobotu 11. září na všechny návštěvníky, kteří zamíří do olomoucké Korunní pevnůstky.

Areál bude od půl dvanácté dopoledne až do půlnoci patřit už třetímu ročníku akce nazvané Chmelovy dožínkê.

Je to už tradice, dva ročníky byly ve Skanzenu v Příkazích, letos jsme se s Národním památkovým ústavem domluvili, že bychom ji přesunuli do centra města. Je dostupnější, může sem přijít víc lidí a pro nás je to velké plus. I proto, že v rámci této tradiční akce můžeme lidem pevnůstku přiblížit,“ řekla Markéta Záleská ze sdružení Muzeum olomoucké pevnosti, které postupně opravuje celý areál.

Neměli jsme otevřeno celý rok a chtěli bychom návštěvníky v rámci komentovaných prohlídek které jsou v deset, dvanáct, čtrnáct a šestnáct hodin obeznámit s tím, co připravujeme do konce roku i na ten příští,“ uvedla.

Příchozí se kromě zlatavého moku z produkce malých pivovarů mohou těšit na scénické divadlo Přímá oklika a ochotnický soubor z Velké Bystřice.

Chuťové prožitky bude zpříjemňovat i hudba. Příchozí se mohou těšit například na kapelu Bratři Karamazovi, Frank Zappa Quartet či olomoucký Pražský výběr Tribute a Bujabézu.

Chybět nebudou ani koně, hry, střelnice, řemeslné dílny a další atrakce.

Chystáme programy pro děti, jarmark či ukázky vojenské techniky,“ dodala Záleská.

Vstupné na akci je sto korun pro dospělé, studenti zaplatí o dvacet korun méně, děti mají vstup zdarma.

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autorka: Petra Opletalová


Pivo teklo na slavnostech chmele proudem, některým pivovarům dokonce došlo.

Třiapadesátá Dočesná už je minulostí. Uklízí se, bilancuje. Desetitisíce návštěvníků strávilo na žateckém náměstí dva dny plné zábavy, pořadatelé už se pomalu zamýšlejí a začínají připravovat další ročník, s pořadovým číslem 54.

Desítky slavných i méně známých interpretů se vystřídaly v pátek a v sobotu v Žatci na třech scénách. V pátek znovu pořadatelé připravili „něco neobvyklého“, letos to byl narozeninový koncert skupiny Laura a její tygři, která na náměstí Svobody v čele s Ilonou Csákovou vzpomínala na pětadvacet let bohaté kariéry.

V sobotu pak prostor před hlavní scénou, ale vlastně i celé náměstí, zaplnili lidé, kteří si přišli na Dočesnou poslechnout Láďu Křížka, Mekyho Žbirku, Davida Kollera nebo Brutus. „Největší ohlas měl u diváků David Koller,“ hodnotí Karel Fiala z pořadatelského týmu Dočesné.

S návštěvností slavností je spokojenost. „Byla podobná jako každý rok, desetitisíce lidí se dobře bavily,“ pokračoval Fiala.

Přesné číslo není nikdo schopen prozradit, návštěvnost se ale vždy pohybuje mezi 30 a 50 tisíci lidí za dva dny. „Není vstupné, takže to nemáme přesně podle čeho vypočítat. Jsou to jen odhady, ale lidí bylo dost,“ vysvětlil Karel Fiala proč údaj chybí. Na Dočesnou dorazilo více než dvacet pivovarů z celé republiky i ze zahraničí. Pivaři mohli ochutnat kromě tradičních značek i různé speciály a silnější piva. Jedno z nich, osmnáctistupňový Strong, připravil speciálně na Dočesnou i Žatecký pivovar. Vyprázdněno bylo znovu celkem několik stovek sudů. „Dvěma pivovarům dokonce v sobotu v závěru Dočesné došlo pivo. Takže spotřeba letos asi také byla dobrá,“ usmívá se Fiala.

Kelímkový rekord nepadl

Žatec se během slavností chmele a piva pokusil znovu získat rekord v počtu nashromážděných kelímků do jednoho hada. Dočesná jej dlouhá léta držela, letos ji ale překonal festival Rock for People. Rekord nakonec v Žatci nepadl. „V rámci akce Čistý festival se podařilo vybrat zpět devět tisíc kelímků. Bohužel ale v sobotu vandalové stánek, kde se kelímky shromažďovaly, poškodili.

Dočesná skončila před "pár" hodinami, další ročník, čtyřiapadesátý, už ale pomalu začíná ožívat. Příští rok by měl mít stejný koncept. „Zatím jsme ještě pořád unavení z toho letošního ročníku, ale pomalu začneme připravovat další rok. Nějaká jména už máme v hledáčku,“ říká tajemně Karel Fiala.

Určitě ale chceme zachovat pátky, kdy představíme něco netradičního, jiného oproti jiným festivalům a akcím,“ dodal.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý


Pivní bar The Prague Beer Museum, který čepuje třicet značek speciálních piv malých a středně velikých pivovarů, otevírá své brány všem milovníkům a znalcům dobrého českého piva!

Ve čtvrtek večer proběhne slavnostní otevření a od pátku 10. září můžete každý den od 12 hod. odpoledne do 3 hod. do rána ochutnávat českou klasiku i odvážné speciality. Bar s více než sto místy a vlastní zahrádkou najdete v Dlouhé ul. 46 v Praze 1.

Logo

Na své si zde přijdou všichni fanoušci různých druhů a chutí piv – v nabídce jsou tmavé a světlé ležáky, piva nepasterizovaná, pšeničná nebo s medovou či vanilkovou příchutí atd.

The Prague Beer Museum nabízí 30 druhů čepovaných piv malých a středně velikých pivovarů z celé České republiky. Každé pivo je zde popsané – jeho složení, chuť a pivovar, kde bylo uvařeno. Navíc se tyto značky budou každý měsíc obměňovat, takže vždy bude možno ochutnat něco nového,“ říká Se Padilla, majitel The Prague Beer Museum, a dodává, „v roce 1989 se v České republice vařilo jen jedno speciální pivo, v minulém roce to bylo již více než 178 druhů piv malých pivovarů a dalších 83 netradičních druhů piv velkých pivovarů. A právě jen u nás je možnost je postupně ochutnat.

Foto

Pivní speciály jsou unikátní svou chutí a hned tak vám nezevšední. Nejsou to piva, která pijete jako vodu. Naopak si je musíte skutečně vychutnat a často jim i takzvaně přijít na chuť. U piva neplatí, že je nemůžete míchat, proto považuji za přínosné mít možnost ochutnat více druhů na jednom místě,“ řekl k otevření nového pivního baru sládek a majitel minipivovaru Matuška Broumy Martin Matuška a dodal, „pivní speciality často překvapivě zachutnají i těm, kteří běžná piva nemají rádi. Dámy obvykle ocení například pšeničná piva. Je to skvělá příležitost, jak doprovodit partnera, až půjde ,na jedno‘, a přitom si pochutnat.

Speciální akce podniku: Noc vyprazdňování sudů – na konci každého měsíce se bude konat „výprodej piva“ tak, aby se uvolnilo místo pro nové značky. V pivním baru se čepují i pivní koktejly, bar také plánuje večery s ochutnávkami piv za přítomnosti sládků nebo různé pivní hry. Pro hosty budou také zajištěny prohlídky pivovarů a pivních lázní.

The Prague Beer Museum se nachází v Dlouhé ul. 46 v Praze 1. Nabízí klasický interiér pivního baru s přátelskou, neformální atmosférou. Nabízí 80 míst k sezení a více než 30 míst ke stání a v létě je hostům k dispozici zahrádka. Bar nabízí 30 druhů čepovaného piva z malých českých pivovarů, 100 různých koktejlů a vždy něco k zakousnutí. Sortiment nabízených piv a více informací naleznete na www.praguebeermuseum.com nebo na www.facebook.com/BeerMuseum.

Se Padilla, rodák z Kalifornie, přišel do Prahy v roce 2001. Již více než dvacet let provozuje restaurace a bary jak v USA, tak i v České republice, některé s ročním obratem vyšším než 1,5 mil. USD.

Pivní speciály v nabídce pivního baru The Prague Beer Museum naleznete zde...

Zdroj: Tisková zpráva The Prague Beer Museum


Roční náklady prozradí až první sezona, důležité také bude, kolik přijde turistů. Optimistické plány hovoří až o padesáti tisících návštěvnících. Chrám chmele a piva by měl zaměstnat zhruba dvacet lidí.

Foto

Jeho výstavba stojí čtvrt miliardy korun. Chrám chmele a piva je bezesporu novou a lákavou dominantou Žatce.

Kolik ale jeho provoz bude město Žatec ročně stát nebo jestli na projektu metropole chmele a piva vydělá a turisté a peníze se jen pohrnou, to se zatím neví. Napovědět má příští, první kompletní sezona.

Peníze přišly na unikátní turistický projekt hlavně z Evropy, hodně přes 200 milionů korun Žatec dostal. Město na Chrám chmele a piva zaplatilo jen menší, i když také několikamilionovou část, za kterou by ale snad nevydláždilo a krásně neupravilo ani dříve opomíjené náměstíčko Prokopa Velikého.

Na kolik přijde provoz nové atrakce?

Chrám má být novým turistickým lákadlem a potenciál na to jistě má, jen ho využít. Kolik ale bude provoz stát žateckou pokladnu každý rok? Nebo naopak do kasy nějaké peníze potečou? To je zatím ve hvězdách. „Dnes nedokáže nikdo zodpovědně a s určitostí říct, jak to bude, kolik bude provoz přesně stát. Neznáme ani výši všech provozních nákladů, i když samozřejmě nějaké odhady máme, nevíme ale třeba kolik přijde turistů a tím pádem nejsou známé příjmy. Prostě začínáme od nuly, je to něco nového, všechno jsou jen odhady,“ připustil pro Deník Jiří Vent, šéf Chrámu chmele a piva. Oni odhady ale nechtěl zveřejnit. „Jsou to jen naše propočty, hodně hrubé,“ řekl.

Jak na tom budeme, by měla napovědět první kompletní, tedy příští sezona. Známe například zhruba mzdové náklady, ale nevíme, kolik protopíme, kolik přijde lidí, nikdo nemáme zkušenosti, teprve začínáme. Až se trochu rozjedeme, budeme chytřejší,“ řekl Jiří Vent, šéf Chrámu chmele a piva.

Bude něco platit město formou provozní dotace? S velkou pravděpodobností ano, minimálně v začátcích. Na zastupitelstvu by měla v příštích dnech vzniknout nová příspěvková organizace města. „Všechno závisí na tom, kolik dokážeme sami vydělat a samozřejmě i na výši nákladů. Je zatím předčasné o tom mluvit,“ řekl Vent.

Kolik přijde návštěvníků?

Na počtu návštěvníků jsou závislé příjmy. V dřívějších vyjádřeních se objevily optimistické plány na až 50 tisíc turistů ročně. Chrám chmele a piva otevřel své brány před několika týdny. „Už provázíme, návštěvníci chodí, od nás i z ciziny,“ pochlubil se Vent. „Kolik návštěvníků ale celkově bude, a jaké tedy budou příjmy ze vstupného, to si nedovolím odhadnout. Máme určitě velkou šanci, náš projekt má velký potenciál, teď ho musíme společně využít,“ pokračoval.

Projekt podpoří i zaměstnanost. „Počítáme s tím, že postupně by měl Chrám dát práci zhruba dvaceti lidem,“ dodal.

Chrám chmele a piva v Žatci už zpřístupnil regionální informační centrum, chmelové bludiště, erbovní síň, rozšířené Chmelařské muzeum a řadu dalších atrakcí. V září by měl být zpřístupněn pivní maják, v říjnu pak restaurace s vlastním minipivovarem. Kompletní projekt, včetně rekonstrukce klášterní zahrady a historické sladovny, by měl být hotov na jaře příštího roku. Vyjde na čtvrt miliardy korun, Evropská unie poskytne 211 milionů.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý | Foto: Jan Vraný


Bílina prodává bývalý pivovar

[úterý, 7. září 2010]

Objekt bývalého pivovaru v Bílině na Teplicku je na prodej. Shodli se na tom na svém posledním jednání zastupitelé města. Našel se totiž zájemce, který chce pivovar odkoupit za symbolickou jednu korunu. Během následujících pěti let by pak měl v historické budově vzniknout malý pivovar, obchody a ubytovací prostory. Pivovarem by měla vést i malá pěší zóna. Město ale neprodává pivovar za symbolickou korunu, chce za něj více než dva miliony korun. Není tak jisté, jestli česká společnost, která chtěla objekt odkoupit za jednu korunu, nabídku využije.

Foto

Zdroj: iTeplice.cz


Foto

Vo vraku lode v Baltskom mori, kde v júli objavili zrejme najstaršie pitné šampanské, našli aj fľaše piva. Potápači veria, že je to najstaršie pitné pivo na svete. Fľaše tohto obľúbeného nápoja objavili pri tom, ako na povrch vyťahovali spomínané šampanské. Počas toho jednu z fliaš poškodil vysoký tlak a začala z nej presakovať tmavá tekutina. Potápači si uvedomili, že je to pivo. Fľaše objavili vo vraku nachádzajúcom sa v oblasti fínskej provincie Alandy. Ten sa zrejme potopil medzi rokmi 1800 a 1830, pravdepodobne išlo o nákladnú loď smerujúcu z Dánska do Petrohradu. "V tomto momente veríme, že sú to najstaršie fľaše piva na svete," uviedol Rainer Juslin z ministerstva vzdelávania, vedy a kultúry na Alandách. Ako dodal, pivo je podľa neho stále pitné, pretože v 50-metrovej hĺbke, kde sa nachádza vrak, sú ideálne skladovacie podmienky - teplota vody je relatívne stála, pohybuje sa okolo štyroch až piatich stupňov Celzia, a do takejto hĺbky neprenikne svetlo. Ako informoval hovorca výskumného tímu Björn Häggblom, výskumníci ochutnali nápoj z poškodenej fľaše a tvrdili, že im chutilo. Odborník na pivo Göran Winbergh však pochybuje o jeho pitnosti. Úrady kontaktovali miestneho výrobcu piva, či by bolo možné zistiť receptúru tohto chmeľového moku. Vo vraku sa stále nachádza množstvo ďalších predmetov, na povrch ich dostanú zrejme až o niekoľko mesiacov.

Zdroj: Finančník.cz | SITA


Na výstavu pivovarnictví do nymburského muzea se přišel podívat i bývalý sládek

Víte, co znamená Humno nebo Kalorifery? Nevíte? V tom případě musíte navštívit nově otevřenou výstavu o pivovarnictví ve Vlastivědném muzeu v Nymburce.

Expozice obsahuje všechny dostupné informace o pivovarnictví Nymburska v novodobé historii, za posledních 115 let. Pamětníci opráší své vzpomínky na bývalé hospody v Nymburce, jejichž fotografie lemují hlavní vchodovou místnost muzea.

Návštěvníci se také dozví, že původní pivovar v Nymburce se nacházel na místě dnešní budovy soudu a domu s pečovatelskou službou Panorama. „Pod oběma domy jsou dodnes velké pivovarské sklepy. Sladovna byla v místech, kde se nachází jeden z domů městského úřadu a její zbytky jsou přístupné veřejnosti,“ uvedl ředitel nymburského muzea a hlavní duše výstavy František Sýkora, z jehož soukromých sbírek je mnoho z vystavovaných exponátů.

Na otevření výstavy se sešlo hodně zajímavých lidí. Vedle historiků, hraběte Tomáše Czernina a ostatních hostů přišel i bývalý sládek Miroslav Svoboda, který nastupoval do pivovaru v roce 1955. „Byl jsem u úplného ukončení činnosti dymokurského pivovaru, který získala rodina Czerninů zpět po revoluci,“ připomněl kousek historie bývalý sládek.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autorka: Milena Jínová


Staleté hospody nabízí příběh podniku v Lipí nad Náchodem, kde slavil maturitu spisovatel Josef Škvorecký. A nedávno se v něm zalíbilo i boxerce Dagmary Havlové.

Foto

Jsou hospůdky, které se snaží lákat hosty na umělou patinu starého lokálu či krásou malebné fasády. A jsou naopak staré podniky, jimž se majitelé snaží zachovat genius loci a nenahraditelný ráz minulosti.

Takový je i hostinec U Nováků v Lipí nad Náchodem, který patří už několik generací stejnému rodu Novákových. Dnes v jejich tradici pokračuje Olga Salonová z Vráže u Berouna, dcera posledního majitele Jana Nováka. Dnešní vlastníci sice od restituce hostinec pronajímají, ale stále dbají na to, aby připomínal šenk ze 40. let minulého století.

A uvnitř opravdu připomíná starou příjemnou vesnickou hospodu z minulého století: letité tmavé židle i stoly, dřevěné obložení stěn s jednoduchými vidlicovými věšáky a na stěnách historické fotografie, zachovalé staré reklamy či kopie dnes už úsměvně působícího živnostenského listu prvních hostinských.

Vzadu starý sál a na fasádě pečlivě uchovaný a z omítky vystupující reliéfní název hostince. Ten tu zůstal z časů první republiky.

Majitelé obnovili tradici stínání kohouta při posvícení

Olga Salonová připravuje v těchto dnech v hostinci už páté novodobé stínání kohouta, které dříve provázelo v Lipí posvícení. Koná se vždy v neděli před svátkem svatého Václava. O posvícení psal i Alois Jirásek. Olga Salonová však s úsměvem ujišťuje, že žádný kohout z vesnice už nebývá obětován. Dříve tomu ale tak bylo, jak píše etnograf Čeněk Zíbrt.

Foto

Tento zvyk byl rozšířen po celé Evropě, v českých zemích však šlo o rázovitý obřad. Muži v pitvorných oblecích se sešli u červeně natřeného sudu, na něm byla položena šavle a kohout byl přivázán za nohu ke kolíku. Mladíci se zavázanýma očima soutěžili, kdo dřív šavlí či cepem setne kohoutovi hlavu. Avšak mnohý ze soutěžících odešel z kolbiště s výsměchem.

V Lipí stínali kohouta tak, že vykopali na návsi díru, do ní dali kohouta a přikryli krajáčem. Hostinský a v 30. letech i starosta Josef Novák ve svých zápisech popsali, že jednou dezorientovaný a opilý účastník stínání kohouta netrefil cepem kohouta, ale se zavázanýma očima práskl do blízkého záchodku. "Asi dvě prkna upadla, ale běda. Směrem k obecenstvu zadnicí seděla na záchodku paní Benešová," zapsal navždy Josef Novák.

Dnes připravuje stínání kohouta sdružení Lipový list a dbá na to, aby "nezdárník kohoutí, jenž po okolí Lipí chodí, samou prostopášnost koná, pomlouvá, smilní a kdejaká sousedka si na něj stěžuje, byl rychtářem chycen a právo nad ním vykonáno".

Schází se k tomu hodně sousedů, nechybí rychtář ani policajti. "Pokud se jim někdo nepozdává, do šatlavy ho odvlekou," říká Olga Salonová. Stínání kohouta tradičně doprovází staročeskými písněmi kapela Klapeto.

Boxerce Dagmary Havlové se z hostince nechtělo

Nájemce, bodrý hostinský Lubomír Rufer říká, že jednoho z nejvzácnějších hostů měl teprve nedávno. Asi před třemi týdny přišla bývalá první dáma Dagmar Havlová se svou boxerkou. Bylo to v době, kdy v Náchodě spali filmoví herci i členové štábu, kteří v České Skalici natáčeli pod vedením Václava Havla filmový přepis jeho hry Odcházení.

"Byla tu ještě s jednou herečkou, která hraje v seriálu Ulice. Přišly pěšky z Náchoda a ptaly se na Peklo. Pak se paní Havlová přišla zeptat, jestli může dovnitř se psem. Řekl jsem, že samozřejmě," vzpomíná hostinský a dodává, že obě návštěvnice si poručily pivo a pavlišovský řízek.

Foto

Psům, kteří přijdou dovnitř, prý dává občas něco k zakousnutí. Třeba kousek klobásky. "Ptal jsem se, jestli fence můžu taky něco dát. Paní Havlová řekla, že klidně, že si její boxerka stejně ode mne nic nevezme. Boxerka si však kus klobásky vzala, pak další a pak nechtěla z hospody!" směje se hostinský a popisuje, jak Dagmar Havlová na psa volala marně a jak nakonec musel vyjít s jejím psem z hospody sám.

Hostinci se v minulosti nevyhnuly některé další známé osobnosti. Například tady měl maturitní ples Josef Škvorecký.

Nejprve čtenářský kroužek, postupně hostinec se sálem

Historii této hospody nemusí nikdo složitě objevovat. Sepsala ji z vyprávění a zápisů předků nejmladší z rodu, Kateřina Salonová. Publikaci pak vydal ateliér Duplex z Nového Města nad Metují.

Foto

Na hostinci U Nováků je dnes jako rok vzniku uveden 1856. Do roku 1870 to však oficiální hostinec nebyl, lidé tehdy chaloupku rodiny Hanušů v čísle popisném 6 považovali za jakési kulturní centrum obce.

"Scházela se tu kultury chtivá společnost. Antonín Hanuš uměl o vojně dobře vyhrávat, když někteří sousedé koupili kalendář, četl se tam třeba dvakráte po sobě. A když někdo sehnal nějakou historickou knížku, ihned putovala k Hanušovům. Zkrátka Hanušova chaloupka stala se čtenářskou besedou," píše kronikář Antonín Smrček.

Roku 1869 starosta povolil Antonínu Hanušovi v domě provozovat pohostinství a podnik dostal jméno U Zeleného stromu. Po smrti Antonína Hanuše v roce 1873 prodala vdova hostinec Antonínu Novákovi.

Ten ho celý přestavěl a přejmenoval na U Nováků. Když roku 1914 zemřel, zdědil hostinec jeho bratr Jan. Pak ho v polovině 30. let koupil Josef Novák, Janův synovec. Ten nechal v roce 1934 lokál přestavět do současné podoby, vybudoval novou kuchyni a zvýšil o metr a půl stropy, aby tam mohl být taneční sál.

V 50. letech komunistický režim hospodu zabral a Josef Novák v ní mohl zůstat jen jako zaměstnanec podniku Jednota Hronov. "Dědeček se tady ale spíše dřel. Vedl to sám, obsluhoval, vařil. Pak už na to nestačil, odešel a byli tu jen zaměstnanci Jednoty," říká Olga Salonová. Její otec požádal o restituci hostince na počátku 90. let. Časem ho přepsal na dceru Olgu a ta se s mužem v letech 2004 až 2005 snažila hostinec provozovat. Nakonec jej ale pronajala, protože z Berounska je do Lipí přece jen daleko.

Tři dny tance: ženy výskaly, z tlouštíků teklo jak z vodovodu

Její dědeček Josef Novák toho o Lipí hodně zapsal. Například jak vypadala pouť v Lipí počátkem století: "Náves, kdejaké místo i postranní kouty, vše bylo samá atrakce, kolotoče, houpačky velké, malé pro děti, několik střelnic, cirkus, cukrářských bud, řada vozů a maringotek směrem ku křížku cestou do polí."

Foto

Pouť trvala tři dny, od neděle do úterý. "Po ukončení bohoslužby před hospodou hudba zahrála dva pochody, hned s hudbou se šlo, zvláště mládež, do hospody. Hned po obědě začala taneční zábava a hrálo se bez odpočinku až do pondělí do rána. V pondělí ráno v devět hodin byla mše svatá, kol desáté dopoledne zase hudba hrála před hospodou a mladí i staří, vše se hrnulo do hospody na takzvanou zlatou hodinku, při níž ženy chodily pro muže v tanec. Na to se každý těšil, to byla ohromná legrace," popisuje hostinský.

Josef Novák také zaznamenává, že "z Náchoda přišlo vždy v posvícení neb pouti mnoho hostů živnostníků. Obyčejně několik láhví sladké kořalky ženám koupili a už to začalo. Z každého teklo od tance, zvláště od těch tlouštíků jako z vodovodu. Několik starších bylo velmi veselých žen, při tanci tančily tři najednou, držely se pohromadě jako kolotoč, některá měla na sukni na zadní části těla kapcu a z té koukal cíp bílého šátku. Při všem výskaly. Hrálo se až do čtyř hodin odpoledne, jeden po druhém opouštěl hospodu v podnapilém stavu, zaručeně oběd mnohému už nechutnal a nebo vůbec nejedl."

Jeviště na pivních sudech a čtvrťák kořalky pro režiséra

V hostinci U Nováků hrávali také herci místního ochotnického souboru Severočeská jednota. Založil ho učitel Gerhart, který přišel do obce v roce 1907. Josef Novák popisuje, jak se zpočátku stavělo jeviště: "Do místnosti se nakoulelo několik prázdných sudů od piva, na ty se daly prkna, které tvořily podlahu. Na podlahu se postavila kostra jeviště a zavěsily se kulisy. Hrálo se za velké účasti, neb mnoho lidí stálo namačkáno při otevřených dveřích."

Foto

Josef Novák také zapsal vzpomínku na jednoho režiséra: "Režii o každém divadle do války měl starší svobodný pan Smrček, říkalo se mu všeobecně strýček Smrčků. Při divadle nás všecky líčil. Na stole měl rozložená líčidla, barvičky, paruky, též láhev s lepidlem na vousy. Toto lepidlo úžasně chránil, na lahvičce bylo napsáno, pozor oheň škodí. Nikdo nesměl kouřit. Svědomitě líčil, chudák se potil tak jako mlatec, který točí ruční mlátičku. Mezi tím vším divadelním harampádím měl stát stále čtvrťák kořalky, který ku vzpružení a skvělému líčení obrátil při napití až na dno tak hladce, aniž by ohryzkem na krku pohnul. To byl nejmilejší jeho koníček."

Pamětníci vzpomínají na řízky, dnes si ho tu dala i první dáma

Dnes zůstalo U Nováků po ochotnících jeviště a propadlo pro nápovědu. Svůj ráz ale má celá hospoda. Na okně je historický přístroj na plnění pivních lahví, ve výčepu stará kamna s rourou a na věšácích na stěně je i několik plácaček na mouchy. "Já nemám ráda takové ty eurohospody, kde je to stejné, ať sedíte ve Španělsku, Francii, nebo v Praze. Kde je všechno správně vytmelené a správně zaoblené. Mám ráda normální české hospody s dobrou českou kuchyní," říká majitelka hospody.

Ostatně na řízky její babičky vzpomínají někteří pamětníci v Lipí dodnes. "Dělala je prý se speciálním kořením. Recept si ale vzala do hrobu," říká nájemce Lubomír Rufer. On sám tady udržuje na jídelníčku klasiku - dršťkovou, guláš s knedlíkem, segedinský guláš a pavlišovský řízek. Tím ostatně nepohrdla ani bývalá první dáma.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor a foto: Petr Broulík


Muž z Brna si koupil lahev piva a těšil se, až se svého oblíbeného moku napije. Jenže ho ani nenapadlo, že místo piva ochutná tekutinu páchnoucí jako splašky.

Případem už se zabývá obchodní inspekce a řeší ho také pivovar.

Teprve při bližším prozkoumání láhve zjistili jeho kamarádi, že na dně sklenice plavou jakési sražené zbytky a tekutina velmi silně zapáchá.

Případy, kdy se cizorodá látka dostane do nápoje, často končí vážnými zdravotními problémy. V Ostravě se o tom nedávno přesvědčila žena, která se napila piva s obsahem žíraviny.

Ještě hůř dopadl zákazník, který vypil chemikálii v obyčejné minerálce.

Základní test lakmusovým papírkem na vzorku piva ale ukázal, že v tomto případě se o žádnou agresivní chemikálii nejedná.

Zdroj: tn.cz | Video: Josef Svoboda



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI