Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Africká reklama na írske pivo

[pátek, 12. září 2008]

Keď sa povie írske pivo, väčšinou sa myslí Guinness. Ak je však reč o pive Guinness, väčšina ľudí z marketingovej branže si v momente spomenie na megalomanské reklamy. Pozrite si ďalší výtvor zo série guinnessovskej epochy.

O tom, že reklama na írske pivo nemusí pochádzať práve z Írska svedčí aj najnovší televízny spot z dielne britskej a africkej pobočky agentúrnej siete Saatchi & Saatchi. Pôvodne bol spot určený pre africký a karibský trh, no svoje miesto si našiel aj v Írsku.



Televízna reklama zachytáva rozprávanie mladého muža, ktorý postupne odhaľuje príbeh o vzniku piva Guinness. Ústredným motívom je pritom štvorpintový pohár, ktorý je stelesnený v podobe zúriaceho tornáda. Dejová línia kopíruje výrobný proces, ktorým Guinness už takmer 250 rokov prechádza. V závere je mohutný vzdušný vír pohltený prístrojom a následne uzavretý do fľaše Guinness.

Televízny spot pre Írsko bude prispôsobený európskym spotrebiteľom. V africkej verzii je totiž uvedený fľaškový Guinness, pričom vo všeobecnosti obľubujú Európania čapované pivo. Fľašu tak nahradí typický symbol írskeho piva, 4-pintový pohár.

Reklama je súčasťou kampane „Greatness“ (veľkosť, sila), ktorú pre Guinness pripravuje agentúra Saatchi & Saatchi.

Predchádzajúce reklamy na Guinness:




Zdroj: Marketér.sk


Guinness chce nový pivovar

[pátek, 12. září 2008]

Írska pivovarnícka skupina Guinness postaví v meste Leixlip západne od Dublinu nový hlavný pivovar. Ten je súčasťou plánu skupiny Diageo, majiteľa pivovarov, na zníženie nákladov a zvýšenie výkonnosti s cieľom posilniť írsku značku v boji s rastúcou konkurenciou z východnej Európy a Ázie.

Firma sa tak zároveň vracia ku svojim koreňom, pretože v Leixlipu začal v roku 1755 Arthur Guinness variť známe čierne pivo. Do Dublinu ju presunul o štyri roky neskôr. Diageo plánuje do roku 2013 prepustiť zhruba polovicu zamestnancov a investovať 650 miliónov eur (takmer 20 miliárd korún) do výstavby nového a modernizácie súčasného pivovaru v Dubline. Tiež zatvorí dva pivovary v mestách Dundalk a Kilkenny.

Varenie piva by sa malo v budúcnosti sústrediť práve na nový pivovar v Leixlipue, ktorý má vyrábať na vývoz Guinness, ale tiež ďalšie značky anglického piva a ležiakov ako Smithwicks a Harp a zahraničné značky vyrábané v rámci licenčnej dohody. Pôvodný dublinský pivovar by mal vyrábať Guinness najmä pre írsky a britský trh a zároveň slúžiť ako turistická atrakcia.

Zmeny majú pomôcť predaju piva Guiness, ktorého sa za minulý rok predalo v Anglicku menej o tri a v Írsku o sedem percent.

Zdroj: SME.sk


Především si řekněme, že ke dnu neklesají samotné bubliny. V takovém případě by se vám totiž vytvářela pěna na dně. Ke dnu klesají mikroskopické částice kolem kterých bubliny vznikají.

Piva s lavinovým efektem jsou podobně jako minerálky, limonády nebo jiná piva roztokem plynů ve vodě. Plyny se přitom mnohem ochotněji v kapalinách rozpouštějí při nižších teplotách a vysokém tlaku. Dokud je pivo uzavřeno v sudu nebo limonáda v láhvi, bublinky neunikají, protože jsou nasycené plynem právě pro tento tlak. Pokud ale otevřete láhev nebo pípu, tlak kapaliny poklesne a plyn se začne uvolňovat.

Podobně jako při jiných změnách skupenství mu v tom napomáhají drobné nečistoty nebo jemné částečky, které jsou součástí piv s lavinovým efektem. Od nich se pak odvíjejí řetízky vznikajících bublin. Někdy stačí k uvolnění bublin dokonce i průchod elementární částice. Právě při pohledu na řetízky bublinek v limonádě napadl fyzika Donalda Glasera princip detektoru částic – bublinkové komory.

Zdroj: VTM.cz | Autor: Lenka Soukupová


Na pivní dožínky do Příkaznic

[středa, 10. září 2008]

Hanácký skanzen v Příkazích na Olomoucku ožije koncem září prvními pivními dožínkami. Milovníci pěnivého moku při nich budou moci ochutnat produkci více než desítky tuzemských rodinných a hostinských pivovarů. Součástí slavností budou i koncerty a soutěže pro děti a dospělé.

"Pivní dožínky zapadají do našeho pojetí prezentace skanzenu, který chceme maximálně otevřít veřejnosti. Na myšlenku uspořádat tyto slavnosti jsme přišli jak jinak než u piva. Z akce bychom chtěli vytvořit tradici. Uvidíme ale, jaký o ni bude zájem," řekl správce skanzenu Vilém Švec.

Pivních dožínek se zúčastní 12 rodinných a hostinských pivovarů, které svou produkci podle pořadatelů dožínek běžně nedodávají do obchodní sítě. Zájemci budou moci ochutnat například pěnivý mok z Lipníku nad Bečvou, Hukvald, Štramberku, Kopřivnice či Prostějova.

"Všechny pivovary, které přijedou na dožínky, vaří pivo v malém množství podle tradičních technologií. Jde nám o návrat k historickým kořenům pivovarnictví. Žádné pivní limonády vyrobené z extrátů na dožínkách nebudou," usmál se spolupořadatel akce Petr Staník.

Zabijačkové pochoutky a koláče

Návštěvníci slavností však nebudou podle něj ochutnávat jen pěnivý mok, ale také zabíjačkové speciality či domácí koláče. "O nejlepší koláč budou kuchařky soutěžit. Součástí programu budou také pivní olympiáda, soutěže pro děti a koncerty hudebních skupin," doplnil Staník.

První pivní dožínky se uskuteční v areálu Hanáckého skanzenu v Příkazích v sobotu 27. září. V případě nepříznivého počasí se budou konat v jeho interiéru. Zájemci z Olomouce budou moci využít k cestě do Příkaz a zpět kyvadlovou dopravu.


ČSSD: Pře zvýšily cenu pivovaru

[středa, 10. září 2008]

Majitelé pivovaru Holba z Hanušovic v pátek oznámili, že stahují svou nabídku na koupi pivovaru Náchod. Odstoupení zdůvodnili tím, že prodej sta procent akcií pivovaru provází řadu nesrovnalostí, pochybení i protiprávních kroků.

S tím se v pondělí při jednání zastupitelstva ztotožnili členové opoziční ČSSD. „Kroky radnice jsou v případě zamýšleného prodeje pivovaru chaotické. Prodej akcií je plný nesrovnalostí a bariér,“ řekl za klub ČSSD Miroslav Brát.

Sociální demokrat Jan Birke upozornil, že protahování, diskuse a názorové přestřelky týkající se případného prodeje pivovaru cenu podniku nesnížily. Naopak. Dnes je nejvyšší nabídka o třicet milionů korun vyšší než jakou nabízela na začátku společnost LIF. Birke si rovněž myslí, že prodej pivovaru je netransparentní: „Třeba o tom, že ruští zájemci oznámili už třetí nabídku, a to na odkup pětasedmdesáti procent akcií, jsme se dozvěděli krátce před jednáním zastupitelstva.“ Společnost Russian Tradition nyní nabízí odkup padesáti, sta i pětasedmdesáti procent akcií.

Zdroj: MF Dnes.cz


V rámci 51. žatecké Dočesné vyvrcholila v pátek v Městském divadle v Žatci jedinečná soutěž krásných dívek zastupujících české pivovary. Zábavná soutěž, propagující dívčí krásu, pivo a chmel a je jediná svého druhu na světě, tradičně doprovází oblíbenou Dočesnou v Žatci. Dvacetičlenná odborná porota rozhodla, že Miss zlatého moku ČR pro období 2008 - 2009 se stala blonďatá dívka Marcela Vovsová z Mělníka (23 let) zastupující ústecký pivovar Zlatopramen.

Foto

Dívky v divadle soutěžily v ručním česání chmele, v umění natočit lákavě vypadající půllitr piva a nabídnout ho hostovi, ve volných disciplínách tančily, šermovaly, předváděly divadelní scénky nebo i vystoupení s živým hadem. Nechyběla tradiční promenáda v plavkách. O výbornou atmosféru finálového večera se postaral žatecký rodák zpěvák Petr Kotvald.

Na druhém místě skončila Kamila Vostrá z Postoloprt (20 let) reprezentující pivovar Březňák a na třetím místě Iveta Bylíková z Chomutova (22let) soutěžící za pivovar Louny.

Vítězkám poblahopřáli ředitel soutěže Petr Šimáček a hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc, který dívky dekoroval a zástupci sponzorů předali ceny, mj. i zájezdy cestovní kanceláře FIRO tour a vítězka dostala do užívání na určitou dobu automobil Fábia od AUTO Kopta Žatec.

V závěrečném slovu hejtman Jiří Šulc zdůraznil, že si váží této soutěže, jenž je jediná na světě a je oslavou výrobků českých pivovarů, které vaří pivo z českého sladu a Žateckého chmele. Ústecký kraj bude jistě Miss zlatého moku ČR podporovat i nadále, určitě stejně tomu bude i v samotném městě Žatec.

Nová Miss zlatého moku ČR 2008 - 2009 a dívky na druhém a třetím místě se představily široké veřejnosti spolu se zástupci pivovarů v sobotu 6. září také na hlavním pódiu Dočesné před žateckou radnicí.

Další fotografie z volby Miss zlatého moku najdete na www.misszlatehomoku.com.

Zdroj: e-region.cz


Pivobraní v Novém Boru proběhlo první zářijový víkend v tropickém letním počasí a tak téměř pět tisíc návštěvníků muselo dodržovat správný pitný režim. V nabídce bylo 14 druhů piva a výčepní se měli co ohánět, aby uhasili žízeň všech.

Novinkou letošního ročníku byly různé pivní speciály jako červené pivo Konrád nebo třikrát chmelené pivo IPA z pivovaru Kocour Varnsdorf.

Páteční kulturní večer zahájila skupina Pavoucy a po nich nastoupil očekávaný Arakain se zpěvákem Honzou Toužimským. Sobotní nabídka obsáhla hudbu pro všechny generace. Od dechovky, kterou představila skupina Žosanka, až po tvrdší muziku skupiny Hypertenze, pop rockové Rybičky 48, romskou hudbu Bengas a alternativní Schodiště. Vrcholem sobotního večera bylo vystoupení skupiny ALL X, která strhla v publiku davové šílenství. Šestici hochů známých ze soutěže X Factor oblehli po vystoupení jejich příznivci, kteří se nezdráhali vystát i půlhodinovou frontu na jejich autogram. Tímto pivobraním zakončili novoborští symbolicky léto a další kulturní akce na náměstí je čeká až v zimě při zahájení Adventu.

Zdroj: i-noviny.cz | Autor: Ilona Rejholcová


Pivní slavnosti

[pondělí, 8. září 2008]

Nejznámější srbské pivo se jmenuje Jelen. Kde jinde by mělo téci proudem než na bělehradských Pivních slavnostech - na soutoku řek Sávy a Dunaje, a vlastně i Jelena.

Pivní slavnosti v Bělehradě jsou také slavnostmi hudby a zdejších hudebních skupin. Při ústí dvou řek není kolem dokola žádný obytný dům, a tak to mohou pořádně rozbalit. Své místo tu měl i místní tzv. turbofolk, tedy zrockovaná srbská hudba.

Foto

Letošního šestého ročníku Pivního festivalu se zúčastnilo celkem 45 značek zlatavého moku všech světových značek, a samozřejmě také místních a regionálních. Ze srbských značek je nejoblíbenější Jelen, z regionálních černohorské Nikšičko. České barvy hájil budějovický Budvar, který je v Srbsku běžně v prodeji a patří k nejdražším a nejoblíbenějším při slavnostních příležitostech. České značky zastupovalo také plzeňské pivo. Vedoucí stánku mi prozradil:

"České pivo je tady nejlepší, nejlépe se na Beer Festu prodává. Lidi ho tady mají velmi rádi. Chtěli bychom, aby sem do Bělehradu přijeli čeští pivovarníci, všichni by si přáli, aby se ho sem vozilo co nejvíc." Úspěch slavilo i slovenské pivo. "Zájem je veliký, všichni se ptají, kde ho mohou koupit i mimo festival. Tomuto pivu tady předpovídám světlé zítřky."

Na festivalu panovala uvolněná letní atmosféra. Část piva se dávala zdarma a vstup byl také bezplatný. A pokud lidé nechtěli čekat na bezplatné vlny rozdávání piva, zaplatili v přepočtu kolem třiceti korun za půllitr, za irské dvakrát víc.

Mluvčí Beer Festu Tamara Nikoličová okomentovala letošní svátek piva v Bělehradě takto: "Jsme velmi spokojeni s průběhem festivalu i s ohledem na to, že jsme se přestěhovali na nové místo u soutoku našich řek. Obávali jsme se, jak to naši návštěvníci vezmou, byli sentimentálně vázáni na bělehradskou tvrz, kde se v minulých letech slavnosti konaly. Nové prostory se ukázaly být naprosto fantastické, jsou třikrát větší než původní, je tu místo na procházky po březích řek a vyhnuli jsme se příliš velkým frontám u stánků."

Odpoledne a k večeru sem chodily i celé rodiny, a protože se tu prodávaly i hamburgery a hranolky, na své si přišly i děti. Atmosféra byla až pouťová, se stánky se sladkostmi a oříšky a také s popcornem. Zábavu doplňovaly soutěže o nejlepší fotografii, o co nejrychlejší vypití piva pro muže, ženy a družstva a o nejlepší natočení půllitru pro profesionály a známé osobnosti. Ceny tvořilo samozřejmě hlavně a zase pivo.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaromír Janev | Foto: Belgrade Beer Fest


Irský trh s pivem

[pondělí, 8. září 2008]

Spotřeba piva na jednoho obyvatele Irska patří stále mezi největší na světě, ale produkce mírně zaostává, protože podíl ostatních alkoholických nápojů na trhu stále více narůstá, díky zvýšené konzumaci vín a cidru.

Výrobní společnosti upozorňují na současné změny v tomto oboru potravinářského průmyslu. Celkově je světlé pivo stále vedoucím segmentem, který významně narůstá. Nárůst ve spotřebě cidru v nedávných letech může být porovnáván s mírným nárůstem výstavu světlého piva.

Černé pivo Guinness se stále těší z toho, že je jednoznačně vedoucí značkou na celém trhu s pivem, ale objemy výroby a podíl prodeje postupně odráží situaci podle toho, jak se mění preference mladších spotřebitelů, kteří mají v oblibě světlá piva a cidr.

Heineken směřuje k tomu, aby byl vedoucí značkou mezi světlými pivy. V roce 2005 předstihl Budweiser jako vedoucí značky mezi světlými pivy. Carlsberg je mezi světlými pivy v současné době na třetím místě.

Světlá anglická piva zažívají mírný pokles, což se projevuje u značky Smithwicks, jež je vedoucí značkou tohoto druhu piv a zaznamenává největší pokles.

Tradiční značky jsou vystavovány tlaku od diskontních piv, zvláště díky působení diskontních prodejen v maloobchodní síti. Stále více, oproti předpokladům, pokračuje nárůst výdajů, ale předpokládaná množství do těchto sítí dosahují stále 68 % z celkové distribuce v požadovaných objemech za přesně stanovených smluvních podmínek.

V Irsku tvoří z 80 % celkové produkce prodej těchto značek piv: Guinness, Heineken, Budweiser, Carlsberg, Smithwicks, Miller Genuine Draft, Coors, Stella Artois, Murphy´s a Foster´s.

Zdroj: Agris.cz


Blonďatá dívka Marcela Vovsová z Mělníka získala v Žatci titul Miss zlatého moku pro rok 2008. V soutěži krásných dívek a pivovarů zastupovala ústecký Pivovar Zlatopramen.

Stejná dívka si získala i srdce čtenářů našeho deníku, kteří jí v doplňkové anketě poslali nejvíce kuponů vystříhaných z novin. Díky tomu vyhrála i titul Miss sympatie čtenářů a od redakce dostala roční předplatné Deníku.

První vicemiss v hlavní soutěži byla vyhlášena Kamila Vostrá z Postoloprt, která reprezentovala další ústecké pivo – Březňák. Druhou vicemiss se stala Iveta Bylíková z Chomutova, která díky své kráse a schopnostem zajistila třetí místo pro Pivovar Louny.

Výsledky byly vyhlášeny v pátek po 21. hodině na závěrečném finálovém večeru v Městském divadle v Žatci. Zábavná soutěž, propagující dívčí krásu, pivo a chmel a je jediná svého druhu na světě, tradičně doprovází oblíbenou Dočesnou v Žatci.

Dívky v divadle soutěžily v česání chmele, v umění natočit lákavě vypadající půllitr piva a nabídnout ho hostovi, ve volných disciplínách tančily, šermovaly, předváděly divadelní scénky nebo i vystoupení s živým hadem. Nechyběla tradiční promenáda v plavkách.

O výbornou atmosféru finálového večera se postaral zpěvák Petr Kotvald, který se v Žatci narodil a ve městě vyrůstal. Svými melodickými písněmi a tanečním uměním roztleskal početné publikum.

Pořadatelé od jara vybírali z více než sedmi desítek děvčat, která projevila zájem o účast v soutěži. Do finálového večera jich postoupilo deset.

V další doprovodné anketě, kterou pořádal náš deník na svých internetových stránkách, získala od návštěvníků webu Denik.cz nejvíce hlasů Anita Jirásková z Náchoda, která zastupovala pivovar Vratislavice u Liberce.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Libor Želinský


Není to klišé, ale fakt. Ve světě je naše země pravděpodobně nejslavnější díky pivu. V britských „tradičních“ novinách The Times se objevil výborný článeček obsahující seznam deseti nejlepších českých piv. Článek má na svědomí Evan Rail, autor zajímavé knihy Good Beer Guide Prague and Czech Republic. Souhlasíte s ním?

Pivovar Nová Paka

Seznam nejlepších českých pivovarů dle The Times:

1. Pivovarský Dvůr, Chýně

2. Berounský Medvěd

3. Moritz, Olomouc

4. Vendelín, Liberec

5. Pernštejn, Pardubice

6. Pivovar Nová Paka

7. Medlešice

8. Pivovarský Dvůr Lipan

9. Pilsner Urquell, Plzeň

10. Dalešice (Postřižinské pivo)

Inu, nebudu zastírat. O polovině z těchto piv jsem v životě neslyšel, a to mám pivo rád. Z článku je ovšem vidět, že autor si dal s hledáním hodně záležet, a že pivu rozumí. Některé jeho obraty jsou kouzelné a připomínají některé etiketové popisy snobáčtějšího brášky piva. Mám na mysli víno.

Třeba toto: „Dalesice’s version is as rich and creamy as home-made ice cream, but with a lovely back-bite from lots of Czech hops. Like many of the best Czech brews, you’ll probably never taste anything like this in Prague. But once you do, you’ll wish you never had to go back”. Překládat nebudu.

U mě z českých piv vyhrává momentálně Bernard a jakožto rodák z Trutnovska musím zmínit i hořký trutnovský Krakonoš.

Článek v celé verzi naleznete zde: www.timesonline.co.uk Opravdu stojí za přečtení.

Dodatek: Zkuste si na stránce www.timesonline.co.uk zadat do kolonky Search slovo “czech”. Je docela zajímavé a poučné se cizíma očima podívat, co se v anglii o čechách píše.

Foto

Na obrázku je pro mě absolutně neznámý pivovárek Vendelín.

Zdroj a foto: BigBloger.cz | Autor: Karel Šec


Japonské pivovarnictví může postavit na nohy jen české pivo. To alespoň tvrdí čeští sládci.

Spotřeba piva v Japonsku totiž rapidně klesá a tamní pivovary svou záchranu vidí ve výrobě piva českého typu. Ve velkém proto skupují český chmel a v poslední době i slad.

Japonské pivovary se vracejí na český trh, protože zjistily, že české pivo je fenoménem, a to hlavně díky specifické kvalitě surovin,“ říká Karel Kosař, šéf Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského.

Původně jsme si mysleli, že chuť českého piva je jen naše specifikum, ale ukazuje se, že o pivo českého typu mají zájem i tyto pivovary,“ dodává.

Speciální odrůdy

Japonci mají největší zájem o suroviny, ze kterých se například vyrábí taková piva jako Prazdroj či Budvar. Ale nezůstává jen u toho, dokonce si nechávají šlechtit i speciální odrůdy chmele.

Vyvstává ovšem otázka, proč se do Japonska pivo přímo nedováží. Zcela logicky by to byl pro české sládky výborný byznys. Ale i na to mají odborníci jasnou odpověď.

Problémem je vzdálenost. České pivo je nejlepší čerstvé a jakmile ho budete mít v lahvích a bude pět měsíců staré, nikdy nebude tak dobré,“ vysvětluje Karel Kosař.

Podle něho se rozdíl mezi točeným a lahvovým dováženým pivem dá pozorovat například na amerických turistech. Ti totiž bývají často zklamaní, když srovnávají čepované pivo z pražských restaurací a české pivo, které je k dostání ve Spojených státech v supermarketu.

Pivo z Česka je pro japonského zákazníka problematické, protože ho dostane staré. Není to potravina, která by se měla skladovat,“ dodává Kosař.

Podobné popularitě se české pivo podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselého těší i v Rusku. Bohužel Rusko je ale zároveň místem, kde se český zlatavý mok nejčastěji padělá.

Zdroj: azprávy.cz


Je libo Bernarda, náchodského Primátora, speciál z Černé Hory nebo dovozový Heineken či Guiness? Stačí kliknout na specializovaných webových stránkách a vbrzku je doma. Internetové nákupy vtrhly v Česku už i do oboru prodeje piva.

První tuzemské pivovary a provozovatelé webových stránek objevují možnosti elektronického prodeje nápoje, který byl až dosud doménou jen hospod nebo klasických kamenných obchodů.

Poštou a na dobírku? Žádný problém. Lidé ze specializovaných serverů, jako je třeba pivoteka.cz, pivodomu.cz nebo bernardexpres.cz a dalších, přiznávají, že basu piva si dosud poštou objednává málokdo. Jde spíš o sběratele nebo fajnšmekry, kteří si chtějí pořídit třeba jen pár lahví speciálu ze vzdáleného regionálního pivovaru. Ale prodej rozvážkou v místě už doslova bují.

"Zatím byli všichni zvyklí na hospody nebo hypermarkety. Teď objevují e-shop," říká Jan Kubelka z brněnské firmy Nová doba, která od letoška provozuje stránky pivodomu.cz. Po Brně chystá distribuci i v Praze či Znojmě.

"Webové stránky slouží spíš jako reklama nebo zdroj informací, zákazníci přijdou osobně. Ale přibývají i objednávky na rozvážku po městě," popisuje dosavadní zkušenosti Eva Bíbová ze serveru bernardexpres.cz, který už teď kromě produkce humpoleckého pivovaru nabízí Pražanům i nejrůznější speciální značky ze vzdálených regionálních pivovarů.

K mání přes internetové prodejce jsou už dnes i speciální značky náchodských piv Primátor. V plánu je i internetový prodej z vlastních webových stránek. "Prostřednictvím e-shopu už prodáváme naše speciály v Anglii. Chceme to zkusit i tady. Jde to samozřejmě jen v případech, kdy si můžete účtovat vyšší marže," připomíná generální ředitel Pivovaru Náchod Josef Hlavatý.

Podle Hlavatého jde spíše o doplňkovou nabídku. Ale třeba spolumajitel jihomoravského Pivovaru Černá Hora a zároveň šéf Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek chce v příštích letech prodávat přes internet až deset procent roční produkce, která činí zhruba 160 tisíc hektolitrů. "Jde o úžasně perspektivní způsob prodeje. Hodláme budovat detašovaná pracoviště, ze kterých budeme internetový prodej rozvážkou zajišťovat. Můžeme tak nahradit nevýhodné dohadování s řetězci, kde se těžko domlouváme na ceně," připomíná Fusek plusy internetového prodeje piva.

"Jde o výhodný prodej hlavně v případě regionálních pivovarů, které nemají vlastní silnou distribuční síť po republice," souhlasí s ním i výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

"V Evropské unii je prodej piva přes internet běžný," dodává Veselý. Internet tak přispívá i většímu prodeji piva přes hranice. Byť to vede k problému, který právě Evropská unie řeší - s internetovým prodejem mezi zeměmi s rozdílným daňovým zatížením alkoholu. Podle Veselého ale pivní e-shopy nic nezastaví. "Je to perspektivní pro dražší piva a pivní speciály a bude toho stále víc," říká.

Vlastní internetový prodej piv je tak lákavý, že ho zásadně neodmítají ani velké pivovary, jejichž značky jsou k mání i v každé vesnické prodejně a některých internetových prodejnách se širším sortimentem potravin. V případě většího zájmu zákazníků tak o rozšíření on-line prodeje svých značek uvažuje i jednička tuzemského trhu Plzeňský Prazdroj. "Museli bychom ale vyřešit otázku, jak zamezit při anonymním nákupu přes internet prodeji piva nezletilým," připomíná další z rizik pivních e-shopů mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Značka Grolsch v Jižní Africe

[pátek, 5. září 2008]

V případě prodeje na jihoafrický trh se nejedná o značku Amstel, ale počítá se s dalším hodandským pivem. Od konce června 2008 je Grolsch v Jižní Africe prodáván v gastronomických podnicích a v maloobchdních obchodech. Jistě se na novém trhu z nizozemského dovozu dobře uplatní řada druhů této značky. Jihoafrický SABMiller-dceřiná společnost SAB přináší na tamní trh značku Grolsch. SABMiller koupil holandský Grolsch pivovar na počátku tohoto roku. Důvodem byla kompenzace ztrát Amstelu. Heineken měl odpovídající licenční smlouvu pro Jižní Afriku do konce roku 2007 a tím byla ukončena spolupráce, která trvala po desetiletí.

Z důvodu zavedení značky Grolsch byly vynaloženy prostředky ve výši čtyř milionů USD na propagaci. Byly vydány za televizní spoty, plakáty a prospekty.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Michalovce: Pivovar prežil dve vojny

[pátek, 5. září 2008]

Dnes sa zatúlame na breh Laborca, kde kedysi stál pivovar. Prežil dve svetové vojny. Žiaľ, demokraciu nie. Zostali po ňom len fotografie a spomienky.

Prvýkrát ho do máp zakreslili vojaci C.K. monarchie počas 1. vojenského mapovania. Pozornosť vtedy nevenovali len strategickým stavbám, ale aj hostincom, pivným domom, páleniciam a vínnym pivniciam. Náš sprievodca Jaroslav Gorás zistil, že v 18. storočí boli v meste minimálne dva pivné domy. Jeden patril barónovi Imrichovi Luszénskému. Bol na dvoch usadlostiach spolu s krčmou. V roku 1743 ho už vlastnil Egry. Druhý pivovar vlastnili Szirmayovci: "V roku 1740 tu postavil Adam Szirmay novú budovu. Pivom zásoboval aj svoje krčmy." V roku 1743 sa szirmayovský majetok dostal do rúk Sztárayovcov. Tí skúpili aj krčmy baróna Luszénského a dva ďalšie hostince. Verili by ste, že koncom storočia už v meste bolo 7 krčiem? Prevádzkovali ich nájomcovia - árendátori, väčšinou Židia. V prenájme bol aj pivovar, ku ktorému už patrila aj pálenica. Ponuka v krčmách bola široká. Na stoloch boli vína z grófskych vinohradov vo Vinnom, Kaluži, ba aj v Tokaji. Pivo pochádzalo z miestneho pivovaru. Nechýbala pálenka, medovina, rozoliš (sladká pálenka), likér a dokonca káva. Predaj "na borg" bol obmedzený. Viac ako za 2 zlaté sa takto nalievať nesmelo.

Menil majiteľov

V polovici 19. storočia bol pivovar predmetom samostatného nájmu bez krčiem. Záznamy o jeho rozvoji z tohto obdobia chýbajú. "Až z 2. polovice 19. storočia vieme, že gróf Sztáray dal pivovar zmodernizovať. Potom sa stal najvýznamnejšou továrňou v meste. Niesol názov Michalovský pivovar a sladovňa," vysvetľuje Gorás. Modernizáciu absolvoval aj liehovar. Podľa análov tu grófka Sztárayová mohla v roku 1879 vypáliť 7950 l liehu. V roku 1903 si pivovar prenajala firma Műller a synovia. Prestavby a modernizáciu im zničil v roku 1904 požiar. Nevzdali to a začali nanovo. Oplatilo sa ich pivá boli vychýrené nielen v susedných, ale aj vzdialenejších stoliciach. V roku 1906 sa z pivovaru stala akciová spoločnosť. V roku 1924 sa spojil s brnianskym pivovarom a sladovňou Moravia. Starý "piár" tvrdí, že "sa stal pýchou východného Slovenska, ale aj najmodernejším a najzariadenejším podnikom celej republiky, v ktorom všetky najmodernejšie vymoženosti a vynálezy sú uplatnené".

Pod názvom Východoslovenský pivovar a vývozná sladovňa, účastinná spoločnosť, produkoval dvanástku svetlý Chmelovar, trinástku Salónný brezniak, pätnástku Vihorlat - pivo mníchovského charakteru. Raritou bolo tmavé zdravotné pivo Karneval, ktoré malo 20 stupňov! Neskôr sa rozrástol o droždiareň. V 2. svetovej vojne bol poškodený. V roku 1944 ho ako jeden z prvých opravili sovietski vojaci. Fungoval až do 90. rokov 20. storočia. Po krachu chátral a napokon ho zbúrali. Dnes sú tu obchodné domy a centrá.

Zdroj: Cassovia.sk


Šest a půl tisíce pivních plechovek z nejméně sto sedmdesáti zemí světa má ve své sbírce Petr Slanina z mělnických Mlazic.

Sbírá je už osmadvacet let. „Začalo to už na učňáku, nejdříve jsem sbíral plechovky od piv i limonád, ale časem jsem se zaměřil pouze na ty pivní,“ líčí sběratel své začátky.

Plechovky ze všech koutů světa směňuje s dalšími sběrateli, nebo mu je vozí kamarádi. Jezdí i na pražské burzy, pořádané klubem sběratelů kuriozit. Každý rok získá přes dvě stě nových plechovek. Zatím posledními přírůstky je pět plechovek od čínského piva z olympijské série nebo plechovky z Tibetu, Barbadosu, Fidži a francouzské kolonie Reunion. „Teď už se snažím shánět spíš exotické plechovky. Když jsem sledoval zahájení olympiády, přemýšlel jsem, z jakých státečků ještě nic nemám. Například z evropských zemí mi chybí už jen Andorra a Vatikán, ale tam asi pivo nepijou,“ vysvětluje Petr Slanina, který sbírá vedle třetinkových plechovek i pivní soudky.

Byt sběratele v prostorách mlazické školky, kde je školníkem, má stěny i stropy plné plechovek. Jsou pečlivě a systematicky setříděny podle značky nebo podle série. Když se Petra Slaniny zeptáte, které pivo je podle něho nejlepší, odpoví, že to naše.

Foto zde...

Zdroj: Mělnický deník.cz | Autor: Martin Bouška


Válka pivních světů

[čtvrtek, 4. září 2008]

Je pivo nápojem primitivů? Vede jeho konzumace ke zblbnutí a k propadnutí dětinským hrám? Jsou jeho fanoušci násilníci? Nebo pivo coby náš „TEKUTÝ CHLÉB“ za nic nemůže?

Foto
Pivní kultura v Česku má stále více podob. Pivo nemusíme jen pít, ale klidně se do něj i naložit. Třeba v pivních lázních pivovaru Chodovar.


Než se autor pustí do tak ošemetného textu, jako je kritika pivní kultury, je potřeba upřesnit jeho výchozí postoj.

Pivo, byť nealkoholické, piji v letních měsících rád a s chutí, nepatřím však mezi jeho fanoušky a nepatřím do pivní subkultury.

Tu jsem začal zkoumat proti pivu nepodjatý (vždyť ho rád piju), ale se zkušenostmi z mimořádně rozvinuté subkultury marihuanové a s jistým náhledem na subkulturu pití čaje a kávy. A tak jsem očekával, že najdu něco alespoň trochu podobného.

Očekávat rozvinutou subkulturu nebylo opovážlivé. Češi jsou v konzumaci piva druzí na světě – v loňském roce činila průměrná spotřeba na hlavu 156 litrů. Spotřeba je u nás víceméně stabilní posledních padesát let. Čechy v pití piva předstihují pouze Bavoráci se 180 litry (celé Německo je až třetí na světě s průměrem 130 litrů na osobu). Podle agentury AISA devadesát devět procent Čechů pokládá pivo za „přirozenou součást české kultury“ a osmdesát pět procent pivní kulturu považuje za „trvalou českou hodnotu“.

Jaká ta kultura vlastně je?

Foto
I bujné poprsí může být lákadlem k pití našeho národního moku


PITÍ A CHLAST

Uměřené pití alkoholu – a alkoholu přírodního, jako je pivo a víno – není zdraví škodlivé.

Oboje lze – alespoň v nepasterizované podobě – označit s trochou nadsázky za čistý bionápoj. Dva až tři drinky denně u muže a jeden až dva u ženy mají pozitivní účinky na srdce, zažívání i psychiku. Naše, české pivo je navíc charakteristické tím, že má proti zahraničním pivům daleko vyšší množství „nezkvašeného extraktu“, to jest vědomě v pivu ponechaných nedokvašených zbytků látek, z nichž se pivo vyrábí – slad a chmel. Tyto zbytky obsahují například i vitamíny. V pivu jsou hned dvě psychotropní látky – všeobecně známý alkohol a méně známý lupulin, účinná látka chmele. Lupulin je jako droga ve svých účincích trochu podobný marihuaně (chmel je ostatně blízkým příbuzným konopí), je zodpovědný za pivařskou bodrost a rozšafnost. Avšak moderní adiktologie (věda zabývající se prevencí a léčbou závislostí) se při zkoumání piva plně zaměřuje na sledování účinků alkoholu.

Konzumace lupulinu totiž nezpůsobuje žádné problémy.

Nadměrná spotřeba piva se sleduje od pěti nápojů zkonzumovaných při jedné příležitosti. To jest – od pěti piv výše na jeden zátah konzument nepije, ale chlastá. A kolik procent populace se věnuje té, dejme tomu, nadměrné spotřebě piva v České republice? Doktor Pavel Kubů z občanského sdružení Drogmem říká: „Podle posledních studií se to týká dvaceti devíti procent mužů a deseti procent žen.

Foto
Plyšová piva, umělý kroj – slavnosti piva se mění v nezaměnitelný kýč


DOMÁCÍ VARNY

Marihuana, víno i kořalka vytvářejí ve svých subkulturách jednoznačný módní tlak na samovýrobu drogy. „Mít svoje“ je prostě in a kuřák marihuany nejraději kouří to, co si sám vypěstoval.

I vinaři chutná víno z vlastního vinohradu, piják slivovice zase dá přednost pití z vlastních švestek.

Domácí výroba piva je dostupnější než vlastní výroba vína či kořalky. Na rozdíl od marihuany a kořalky je i legální a realizovatelná v podmínkách městského bytu vybaveného běžnou kuchyní. Google najde 116 000 stránek na dotaz „domácí výroba piva“.

Potřebné návody najdete na stovkách míst Internetu, od domény www.pivodoma.cz až po zapadlé stránky na freewebech. Koupit si můžete i Beer Machine, sestavu pro domácí přípravu piva využívající dlouholeté zkušenosti z oblasti homebrewingu (domácí vaření piva) v Americe.

Domácí výrobci piva přirozeně nejsou totožní s tou částí pivní subkultury, která realizuje konzumaci v hospodách. Můžeme je rámcově rozdělit. První jsou pragmatici, kteří kupují pivní extrakt (přípravek získaný tak, že se v jedné fázi pivovarské výroby slad s chmelem dehydrují a zabalí do sáčků) a doma si pivo nechávají dokvasit a odležet. Přídavkem cukru získávají brutálně silná piva. A druhou skupinou jsou konzervativci, co si doma v malém ze sladu a chmele připravují své pivo od samého počátku. Samovýrobci samozřejmě konzumují i pivovarsky vyráběná piva, ale jsou v rámci pivní kultury subkulturou. Mezi našimi pivaři představují zanedbatelný zlomek, méně než jedno procento.

Foto
Nostalgie. Otázkou ovšem je, zda se za císaře pána pilo pivo z kelímku...


HOSPODA JAKO FENOMÉN

Chceme-li začít zkoumat subkulturu piva, musíme se soustředit na lokalitu, kde se pivo nejčastěji konzumuje – na hospodu.

Popatříme-li na hospodu nezaujatým pohledem, musíme nekompromisně zavrhnout paradigma abstinentství. Hospoda a pivo jsou totiž blahodárné na duševní hygienu člověka. Postmoderní civilizace je maximálně narcistní a jedinec v ní trpí obrovskou existenciální samotou. Rodina jako základní jednotka společnosti je dnes maximálně redukována a až na výjimky je to rodina nukleární – otec, matka a jedno nebo dvě děti. Soužití tří generací v jednom místě se stává výjimkou, která se najde především na venkově. Naopak ve městě je čím dál častější život singles, osamělců obojího pohlaví. Samota člověka se tak prohlubuje a redukují se možnosti jeho sociální komunikace. Zatímco se rodina zmenšuje, pracovní tým, do něhož člověk patří, se naopak v postmoderní společnosti zvětšuje. Malá, nejlépe rodinná firmička, kde se všichni zaměstnanci i majitel dobře znají a vytvářejí partu, je čím dál větší výjimkou. Častějšími se stávají profese, kde jsou si kolegové ve firmě téměř cizí a komunikace mezi nimi je formalizovaná a nespontánní.

Jedinec, jenž žije sám nebo v nukleární rodině a pracuje v nějakém poloanonymním koncernu, je tak ochuzen o většinu přirozených sociálních vazeb a příležitostí sociální komunikace.

Hospoda, kde se lidé scházejí za účelem – či často spíše pod záminkou – pití piva, se pak mění v jediné prostředí, kde může moderní člověk nesvázaně sociálně komunikovat. Pivo působením obou svých účinných látek snižuje komunikační zábrany a v hospodě pak dochází k jakési formě velmi účinné spontánní psychoterapie. Nejlépe ji lze vyjádřit větou: „Nemusím k psychoanalytikovi, vykecám se v hospodě kamarádům.“ Vedle toho funguje hospoda jako přirozený regulátor uměřenosti pití – příliš opilému už prostě nenalejí, takže se nemůže zrušit tak, jak by to udělal sám doma.

Spontánně produkovaná pivní kultura – prostředí tradiční české hospody – je tedy nesporně pozitivním jevem. V posledním desetiletí vznikají i pivnice, které lze buď nazvat „nóbl“, nebo „dámské“. Je to například pražská Kolkovna nebo síť Potrefených hus. Tyto pivnice mají stejnou funkci jako tradiční česká hospoda, parta v nich popíjí a komunikuje, ale nejsou už zdaleka tak familiární a trochu šmucig jako tradiční putyka. Mohou někomu připadat trochu studené, ale zase umožňují hospodskou konzumaci piva i lidem, kteří by do tradiční pivnice třeba nešli. Paradoxně však vznikají i samoobslužné hospody, s pípou u stolu obsluhovanou společností sedící okolo. Tady úplně mizí laskavý dohled číšníka a také hospodská konzumace se stává konzumací neřízenou.

Foto
Pivní lázně. V nich si můžete naplnit sen o vaně plné piva.


PIVNÍ LÁZNĚ

Mojmír Prokeš je ročník 1976 a je to štíhlý manažer metrosexuálního typu, takže když se představí jako ředitel hotelu a restaurace pivovaru Chodovar a zároveň šéf prvních českých pivních lázní, musí člověk zatížený stereotypem pivaře zaváhat. Sedíme nad pivními lázněmi (jsou ve sklepeních) a já poslouchám až americky dojemný příběh, kterak se v devadesátém druhém roce sládek zanikajícího a vadnoucího pivovaru Chodovar zadlužil až po uši a pivovar koupil, aby z něj za léta práce udělal vysoce prosperující a slavný podnik. Pivo se v Chodově Plané, kde pivovar leží, vaří od dvanáctého století a pramen, z něhož pivo dělají, nalezl podle místní legendy bílý pes Albi. Dodnes je znakem pivovaru.

V roce 2005, když pivovar rozjel vlastní hotel, potřebovali vymyslet nějaký tahák pro turisty, a tak se dali dohromady s balneologem Romanem Vokatým a vytvořili léčebné a relaxační pivní lázně. Primární je terapie kožních chorob, jako je třeba lupénka, ale podle lázeňských napomáhají pivní lázně i celkové regeneraci a zaberou také na srdeční potíže. Klienti se koupou ve vanách, v nichž jsou do vody nejprve vmíchány litry minerálky a pak deset litrů koupelového piva, nepasterovaného a nefiltrovaného, jež se pro tento účel speciálně připravuje a je vždy čerstvé. Do koupele se přidávají také kvasnice a drcený chmel. Po půlhodinové koupeli následuje půlhodinka v zábalu z mláta.

Pak jdeme do sklepa – do lázní – a já obdivuji speciální nerezové vany na pivní koupele a tiše závidím.

Existencí pivních lázní to pivní subkultura dotáhla nejdál – ani vinná či kořalková, ani marihuanová subkultura žádné lázně nemá.

Foto
Pivní kultura má i svou nekulturní podobu...


PIVNÍ KLUB

Je velkou výhodou Internetu, že nemusíte pracně pátrat, kdo je v daném oboru největší autoritou. Stačí se podívat na znění domény a je jasné, že když chcete něco vědět o pivu, tak se obrátíte na lidi z domény www.pivniklub.cz. Schůzku s předsedou mám v luxusním espresu v Pařížské a opravdu nevypadá jako pivař.

Bakalář Josef Voltr mladší (ročník 1976) je manažer onoho luxusního podniku, v němž sedíme, a bez ohledu na to, že nemá ani náznak pivního mozolu, je předsedou nejvlivnějšího pivního klubu u nás.

Klub vznikl někdy mezi lety 1993–1994, když spolužáci z hotelové školy v Mariánských Lázních hledali důvod, proč se scházet po dostudování školy, až budou mít rodiny a spoustu dalších dobrých důvodů se s kamarády nescházet. Takže založili klub, a v roce 1998 jej dokonce nechali zaregistrovat u ministerstva vnitra. Jeho program je jasný – další vzdělávání lidí ve věci piva, udržení kvality piva v ČR, podpora lokálních pivovarů a samozřejmě vlastní činnost, především pořádání chmelympiády. To je každoroční putovní schůze, po níž druhý den následuje skupinová prohlídka nějaké vhodné kulturní památky, především pivovaru. Samovýrobou se členové nezabývají, jsou čistí gurmáni, ne kutilové.

Nakonec dává k lepšímu skutečnost, že pan Prokeš, který vede pivní lázně v Chodově Plané, je historicky prvním a zakládajícím předsedou pivního klubu.

Foto
Vzkaz pro marketingové ředitele pivovarů: Ne všichni pivaři jsou primitivové...


VELKÁ PIVNÍ KULTURA

„Největší gastronomická událost v České republice“, Český pivní festival v pražských Holešovicích na Výstavišti, měla na vstupence napsáno, že se dovnitř nesmějí nosit drogy, a hned za branou se prodávaly cigarety a o padesát metrů dál pivo. Nabízeli celkem třicet druhů piva, které stálo jednotnou cenu, jeden pivní tolar – ten jste si museli předem koupit za necelých čtyřicet korun. Jako parafernálie (přidružené serepetičky) pivní kultury je zde ke koupi plyšový půllitr velikosti koše na odpadky a pivní – kvasnicová – kosmetika, která je samozřejmě vysoce účinná. Převládají šampony. A pak zde na rožni pečou vola. A buřty mají. Také prodávají texaské klobouky stetsony z lisované papíroviny.

Jinak celkem nic zajímavého – z inzerovaných deseti tisíc míst pro konzumenty zaplněno tak pět až osm procent. V programu Kamil Střihavka, Abraxas, Michal Pavlíček & Bára Basiková, Rangers, prostě všechno jména, která před dvaceti lety něco znamenala. A starý dobrý rock, byť nám pivní máničky už trochu proplešatěly.

Svátek Ferdinanda v Benešově nebyl festivalem, ale akcí jednoho pivovaru – toho místního, pochopitelně. Kromě papírových klobouků nabízel i nekvalitní čínské kapesní nože. Zato chyběly plyšové půllitry. Hrál Aleš Brichta Band, Bára Zemanová a Beatles revival. A pekly se buřty. Z nudy jsem začal počítat pěkné ženy, a žádnou jsem nezaznamenal.

Šestnáctý ročník Dne Kozla ve Velkých Popovicích byl také akcí tamního pivovaru a bylo to první místo, kde jsem nalezl docela pěkné parafernálie. Klíčenky, čepice, trika a celou rotu nejrůznějších sklenic – prostě spoustu subkulturních předmětů. Ale byly to předměty pivovaru, ne samostatná výroba jako u vinných nebo marihuanových přidružených serepetiček. Soutěže, kterými událost jen hýřila, spočívaly v poměrně trapné nápodobě činností dobrovolného hasiče, například v pumpování vody. Na jiném místě se soutěžilo v tom, kdo uzvedne nejvíce plastových půllitrů naplněných vodou. K tomu vyhrávalo z jednoho pódia country a z druhého zněly jakési popěvky na známé notečky. V ulicích kolem pivovaru spousta stánků se vším představitelným pouťovým zbožím.

Když jsme si s fotografem sedli na trávu s kávou v kelímcích, přišli čtyři členové Národního odporu, kteří se byli na akci bavit, a chtěli mi dát přes hubu tak intenzívně, že jsem musel jednomu z nich to horké kafe vylít do obličeje. Když jsem se později příhodou chlubil, sdělila mi kamarádova přítelkyně, že jim dali náckové na stejných Dnech Kozla před několika lety přes hubu a jednomu z jejích přátel tam zlomili nos.

Nic k samovýrobě piva, nic souvisícího s kulturou hospod jsem na událostech „velké“ pivní kultury nezaznamenal. Zato orientace na nejhloupější cílovou skupinu, orientace na propagaci nadužívání byly u všech tří namátkou vybraných akcí, které jsme navštívili, až zarážející.

Foto
Unesete dva sudy piva? Zúčastněte se soutěže... o pivo.


PROČ PRIMITIVOVÉ?

Proč je velká pivní kultura zaměřena jen na primitivy? Proč jsou jejím hlavním znakem širáky z lisovaného papíru, přihlouplé soutěže a oplzlé popěvky nebo country? První, komu jsem tuhle ošemetnou otázku musel položit, byl Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje. Opět, stejně jako pan Voltr z pivního klubu či pan Prokeš z pivních lázní, naprosto nevypadá jako pivař z karikatury. Elegantní mladý manažer – a myslím, že by na Dnech Kozla, jež sám pořádá, mohl dostat do nosu od týchž nácků, kteří napadli mě.

Vysvětlím, co mne zajímá, a pan Mareček posmutní. A začne mi vysvětlovat, že každá pivní značka má pečlivě budovaný a na konkrétní cílovou skupinu orientovaný marketing a image.

A já jsem si svým náhodným výběrem alespoň z jejich produkce vybral právě tu levnější značku, jež je orientována na vesnického konzumenta a na dělnictvo. Proto jsme také v Popovicích slyšeli jaré country. A je prý velká škoda, že jsem nedorazil také na některé promo Pilsner Urquell, protože to je naopak orientováno na konzumenta intelektuálního a jako hudební styl k sobě deklaruje jazz. Naše exkurze však bohužel ukázaly, že na tu skupinu, co má ráda country & soutěže & popěvky, se orientuje většina pivovarů.

Nakonec jsem proto obešel naše přední adiktology, abych zjistil, jestli je tato gravitace primitivů vlastností samotného piva, či zda je příčina jinde.

Historickou tradicí je dáno, že víno pijí páni a pivo kmáni!“ říká docent doktor Kamil Kalina, lékař–adiktolog a zároveň významný člen tuzemské vinné kultury. Od února 2007 navíc zastává pozici národního protidrogového koordinátora v Úřadu vlády ČR. „Pivní kultura je družná a mužná, urychluje sdružování a má gender rysy, je ,pro správné chlapy',“ pokračuje docent Kalina, „je proto zaměřena právě na ty, kteří akceptují gender stereotypy. Byť dnes se již vzorce ženského pití připodobňují mužským. Ve vinařské kultuře je přítomen ženský prvek, při výrobě vína jsou mužské a ženské úkoly. K pivu se naopak vážou výhradně chlapácké historické stereotypy a archetypy.

Existuje i řada jiných pivních subkultur – pití manažerů či sportovců, pití piva jako ritualizovaný doprovod sportovní činnosti. Ale ty na pivním festivalu nenajdete. Doktor Kubů, citovaný již výše, vidí za pivním stereotypem mágy trhu: „Myslím, že je to funkcí gender aspektu, ženám pivo tolik nechutná, takže je marketing pivovarů zaměřen na nejsilnější cílovou skupinu – prostě slavnosti piva potřebují přilákat cílovou skupinu, která během krátkého času zkonzumuje co nejvíc piva. Nebudeme dělat pivní slavnosti pro intelektuály, kteří si dají tři piva a pak si čtou pod stromem knihu.

A ještě jedna adiktologická autorita, docent Michal Miovský, šéf Centra adiktologie: „Možná pivovary hledají jakoukoliv cílovou skupinu, která je ochotná do sebe za krátký čas naklopit co nejvíc produktu. Chtějí prostě co nejvyšší zisk.

Foto
V Česku vznikají i luxusní pivní kluby. Kultura konzumace není v úplně slepé uličce.


VÝZVA

Svůj pamflet o pivní kultuře nemohu zakončit jinak než apelem na marketingová oddělení pivovarů: Ne všichni, co pijí pivo, dávají přednost pokleslé pouťové kultuře a bezuzdnému chlastání. Myslete prosím i na ně! Pivní speciály a jejich marketing, které některé pivovary zaměřují právě na netradiční konzumenty, nestačí – dokonce ani levné pivo nepijí jenom primitivové.

Zdroj: Reflex.cz | Autor: Jiří X. Doležal | Foto: Tomáš Tesař


Desítku, nebo spíš nějaký hutnější ležák? Tuhle volbu řeší v poslední době stále více tuzemských vyznavačů pivního moku. Tradičně menšinový ležák či vícestupňová piva mají stále víc příznivců.

Z čísel, která včera zveřejnil Český svaz pivovarů a sladoven, vyplývá, že prodej výčepních piv - především klasických desítek - klesl v letošním prvním pololetí o pět procent. A naopak prodej ležáků mírně vzrostl.

Výčepní piva ale přesto stále tvoří u nás většinu republikové produkce pivovarů - nyní 64 procent. Své o propadu prodeje desítky ví i jednička tuzemského trhu Plzeňský Prazdroj. Jeho Gambrinus dominuje roční produkcí téměř čtyř milionů hektolitrů celému pětimilionovému trhu výčepních piv. Spotřeba Gambrinusu ze všech tří pivovarů v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích klesla podle informací HN řádově o několik procent. Prazdroj tato čísla nekomentuje. Nedávno zahájená masivní marketingová podpora značky má ale obnovit pozornost pijáků k této části pivního trhu.

"Dá se říci, že konzumenti jsou stále víc vybíraví. Ležák má ale u nás nadále menšinu, nějakých třicet procent trhu. Na rozdíl od ciziny, kde jsou zvyklí spíš na vícestupňová piva," připomíná výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Letošní první půlrok byl podle čísel svazu v celkové produkci pivovarů o 50 tisíc hektolitrů - tedy asi o půl procenta - slabší než ve stejném období loňska. Pivovary za šest měsíců dodaly na trh 9,9 milionu hektolitrů. Zatímco ale celková domácí spotřeba klesla o více než dvě procenta, polepšil si výrazně export.

Produkci pivovarů tak zachraňuje cizina, která si namísto Čechy stále dominantních desítek žádá právě ležáky. Z Česka putovalo v prvním pololetí za hranice 1,9 milionu hektolitrů, meziročně o téměř o osm procent více. A z toho ležáků celých 1,4 milionu hektolitrů.

V boji s výčepními pivy se stále častěji utkávají i nejrůznější značky z produkce regionálních pivovarů. Značky jako Svijany, Klášter, Náchod, Bernard a další jsou už k mání i v širší distribuci a hospodští potvrzují, že zájem o ně stále roste. Byť v celkovém objemu znamenají jen zlomek trhu.

"Jde nám o výrazné zlepšení pozic v místech, kde naše pivovary působí. A nabízet špičková piva, vařená ryze českou tradiční technologií. V tomto duchu dojde k obnově řady nynějších značek i vzniku nových," popisuje strategii vlastníka několika regionálních pivovarů - skupiny K Brewery - její obchodní a marketingový manažer Otakar Binder.

V Česku existuje už víc než 400 pivních značek, funguje tady 48 menších i velkých průmyslových pivovarů a více než 70 restauračních minipivovarů. Malé pivovary nemohou v objemu produkce konkurovat u nás gigantům, jako je SABMiller, Inbev a Heineken. Na dalších místech se ale stále více prosazují ryze česká uskupení, jako je K Brewery nebo PMS Přerov.

Graf

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Zítra v Žatci startuje 51. Dočesná

[čtvrtek, 4. září 2008]

Jedna z největších kulturních a společenských akcí roku na severu Čech začíná zítra v Žatci. Nikdo z organizátorů si nedělá naděje, že se podaří překonat loňský návštěvnický rekord, ovšem i tak je - pokud jde o kulturní program a pivo - z čeho vybírat.

Chmel, zejména špičková odrůda Žatecký poloraný červeňák, a pivo, které se z něj vaří, proslavil Žatec po celém světě už v minulých staletích. Každoroční oslavou této plodiny bývá Dočesná. Loni s návštěvnickým rekordem proběhla už po padesáté.

Zítra začíná 51. ročník novodobých Slavností chmele, na které je v pátek i sobotu vstup zdarma.

Nikdo včetně pořadatelů nepočítá s tím, že by letošní Dočesná měla překonat loňských 60 tisíc návštěvníků, kteří přijeli z Česka i Německa třeba díky Karlu Gottovi a kapele Alphaville. „Už dopředu jsme prohlašovali, že 50. Dočesná musí být něčím zvláštní. Nahustili jsme program a kdokoliv vystoupil, tak se nějak zapsal do povědomí lidí. Ani nemá smysl něco takového překonávat,“ říká hlavní organizátor a ředitel žateckého divadla Martin Veselý.

Chinaski ne, Pavlíček ano

Přesto ani letošní ročník nezklame, i když hlavní tahák, kapela Chinaski, nedorazí. Tento týden skupina potvrdila, že kvůli červencovému úmrtí bubeníka Pavla Grohmana při havárii (zabil se na motorce) v Žatci vystupovat nebude. Místo Chinaski zaujme v programu zpěvačka Anna K., ale nechybí jiná lákadla. „Zajímaví jsou určitě G-Point Hunters. Slyšel jsem je osobně a věřím, že Roman Holý, Matěj Ruppert a Tereza Černochová jsou takové osobnosti, které lidi na náměstí rozparádí. Je to taneční muzika. A třeba Guločar je taková umělecká třešinka,“ říká Veselý.

Už počtvrté se chystá speciální projekt na páteční večer, letos jím bude vystoupení kytarové legendy -Michala Pavlíčka. Ten vystoupí se svými hosty, jako je Bára Basiková či Roman Dragoun, ale také se představí při spolupráci s dechovým orchestrem pětašedesáti muzikantů.

Od hlavní scény po autobusové nádraží

Během pátku a soboty se bude program odvíjet nejen na hlavní scéně před žateckou radnicí, ale také na autobusovém nádraží, kde se budou střídat na pódiu country, rocková a dětská scéna. Místo samostatné country scény, jež bývala za divadlem, je letošní novinkou Historické tržiště ve Dvořákově ulici před divadlem. To zaujme asi především rodiče s dětmi.

Zejména pro starší generace je naopak určen program v Letním kině, kde v sobotu odpoledne proběhne 5. ročník festivalu dechovek Hopfest. „Fanoušci dechovky jistě podpoří svoji oblíbenou Žatečanku také na hlavní scéně Dočesné před radnicí, kde bude mít v sobotu hodinové vystoupení,“ upozornil pořadatel Hopfestu Petr Šimáček. „Věřím, že návštěvníci do Letního kina přijdou. Žatečanka je kvalitní kapela a dechovka své místo a příznivce má,“ dodal Veselý.

Velkou organizační změnou Dočesné, na kterou chodí a jezdí každoročně desítky tisíc lidí, bude menší počet stánků. „Přistoupili jsme k razantní redukci. Snažili jsme se, aby na náměstí bylo více místa a vůbec žádné stánky nebudou v ulici Obránců míru, kudy se na náměstí přichází,“ vysvětlil Veselý.

60 - 70 druhů piva

Návštěvníci se ale určitě mohou těšit na více druhů piva. „Bude tu 60 až 70 druhů piva, které mohou lidé na náměstí ochutnat,“ potvrdil ředitel divadla.

Mezi pětadvaceti prodejci budou i pivovary z Německa či Slovenska. Speciální nabídku chystá Žatecký pivovar, který nabídne řezané pivo, tedy mok míchaný speciálně pro letošní Dočesnou.

Městské slavnosti budou mít ale i záporný vliv na život v centru Žatce, a to hlavně pro motoristy. Celý týden už je ve středu města omezené parkování, kvůli příjezdu různých atrakcí, a ode dneška je pro veřejnou dopravu zavřené úplně. „Od pátku bude uzavřen prostor autobusového nádraží a ulice Nákladní. Vjezd je možný jen na povolenky. Autobusová doprava je od pátku do neděle odkloněna do ulic Nákladní a Obránců míru. Uzavřena z tohoto důvodu bude také ulice Karla IV.,“ upozornil pracovník žateckého divadla Karel Fiala.

***

* Dočesná 2008 Program Pátek 5. září Hlavní scéna (náměstí Svobody) 18:00 Slavnostní zahájení 18:30 Děti svému městu (ZUŠ Žatec + MŠ Alergo) 19:30 Lenka Filipová 21:00 Michal Pavlíček 3 krát jinak (Skupina M. Pavlíčka za doprovodu 65 členného orchestru - M. Pavlíček a kytarové legendy -M. Pavlíček a průřez jeho tvorbou, jako hosté vystoupí B. Basiková, V. Čok, T. Hájíček, R. Dragoun, M. Imrich a další) Historické tržiště (Dvořákova ulice) Dobové prodejní stánky, dobová řemesla, soutěže. Každou hodinu šerm a historická muzika. 18:00 divadlo Trakař, kejklíř Thomas Lupino 19:00 dobová hudba Dubia Fortuna, šermíři Equites 20:00 divadlo Trakař, Dubia Fortuna 21:00 šermíři Equites 22:00 Dubia Fortuna šermíři -ohňová show Městské divadlo 19:00 Miss zlatého moku ČR 2008 Country scéna (Autobusové nádraží) 18:00 Průvan 19:30 Petr Kalandra Memory Band 21:00 Věra Martinová 22:30 Lochness Sobota 6. září Hlavní scéna (náměstí Svobody) 10:30 Žatečané Žatečanům -Aquarius 13:00 Radek Jirgl a Lukáš Budai (Moderátoři a herci z filmu Kytičkáři) 13:05 Slavnostní zahájení 13:30 Slavnostní dekorování Miss zlatého moku ČR 2008 13:45 Žatečanka 15:00 Maduar 15:45 G - Point Hunters 16:30 Guločar 18:00 Anna K. 20:00 Roman Dragoun 21:00 Ondřej Havelka a Melody Makers 23:00 Nightwish revival Dětská scéna (Autobusové nádraží) 09:00 Vlasta Vébr 11:00 Jaroslav Uhlíř 11:00 Koblížek Pepíček 13:00 Petra Pěkná 09:00 - 13:00 Soutěže o hodnotné ceny, DJ-Štěpán Rocková scéna (Autobusové nádraží) 14:00 Jahtec Jammin Job 15:00 Post-it 16:00 Innocens 17:00 Tři sestry revival banda 18:00 Pell Mell 19:00 Horkýže slíže 20:00 Beautiful Cafillery 21:30 Škwor 23:00 Red Hot Chilli Peppers revival Historické tržiště (Dvořákova ulice) Dobové prodejní stánky, dobová řemesla, soutěže. Každou hodinu šermířský souboj a historická muzika. Letní kino (Vrchlického ulice) 15:00 Žatecký hopFEST (Festival dechovek) Doprovodné akce - výběr: 5. 9. Odborná degustace piv (Chmelařský institut) 6. 9. Živý obraz (Ukázka ručního česání chmele v nejmenší chmelničce na náměstí Svobody) 6. 9. Celostátní setkání sběratelů pivních etiket (Restaurace Chaloupka 8 až 11 hodin)

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


Pivo bude. Chmelu sklidíme dost

[čtvrtek, 4. září 2008]

Sklizeň chmele vrcholí v těchto dnech na střední Moravě. Letošní úroda bude podle agronomů průměrná, někde čekají ve srovnání s loňským rokem dokonce mírné zlepšení. Počasí totiž bylo celkem příznivé.

Na sedmdesáti hektarech sklízejí chmel zemědělci v Tršicích na Olomoucku. „Letošní úroda by mohla být o něco málo lepší než vloni. V minulém roce jsme sklidili jednu a půl tuny chmele, což byl průměrný výsledek,“ říká tršický agronom Ivo Macháček.

Na letošní úrodu si zřejmě nebudou stěžovat ani v Kokorách na Přerovsku. Zdejší zemědělské družstvo skončí práce na chmelu v pondělí. „U nás sklízíme na 153 hektarech. Vloni se výnos blížil k jedenácti metrákům, letos by to mohlo být víc, uvidíme. Dobrá úroda pro nás představuje zhruba 1,3 tuny sklizeného chmele,“ konstatuje vedoucí chmelař kokorského družstva Karel Čechák. V dobrém nebudou na letošek vzpomínat zemědělci v Hněvotíně u Olomouce. Na chmelnicích tady měli skončit během včerejška. „Úrodu nám na jaře poničily kroupy, takže letošní výnosy budou horší než ty loňské,“ tvrdí místní agronom Luděk Dostál. V minulém roce v Hněvotíně sklidili kolem osmnácti metráků chmele.

Na střední Moravě se chmel pěstuje zhruba na sedmi stech hektarech. Nejvíce česaček je v okolí Tršic, proto se říká Tršická chmelařská oblast. V celé republice jsou ještě dvě chmelové oblasti - Žatecká a Úštěcká.

Česká republika patří mezi největší producenty chmele na světě. Hlavní pěstovanou odrůdou je žatecký poloraný červeňák, který patří do skupiny jemných aromatických chmelů.

Největším zahraničním odběratelem českého chmele je v současnosti Japonsko.

Zdroj: MF Dnes.cz



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI