Pivaři říkají, že pivo dělá krásná těla. Výzkumy ukazují, že je to pravda. Zlatavý mok obsahuje látky, které zvyšují kvalitu nehtů a pokožky. Antioxidanty pomáhají v boji proti stárnutí. Konzumace ale musí být s mírou!

Na český národní nápoj dá dopustit opravdu jen málokdo. Jeho spotřeba dosahovala podle údajů z roku 2004 neuvěřitelných 156,9 litru na obyvatele. Češi tak suverénně předběhli i takové pijáky, jako jsou Dánové (89,9 litru na osobu), Němci (115,8) nebo Irové (131,1).

Krásnější vlasy, nehty i pokožka

O blahodárných účincích vína na lidské zdraví se diskutuje již dlouho. Výzkumy ale ukazují, že ani pivo by nemělo být opomíjeno. I v tomto zlatavém moku se totiž nacházejí příznivé hodnoty prospěšných látek.

"Pivo obsahuje dále řadu proteinů a spektrum B vitaminů (dokonce ve větším množství, než jsou přítomny ve víně), které zvyšují kvalitu vlasů, nehtů a pokožky. V pivu je obsažena i řada iontů (jsou zastoupeny v různém množství, některých je ale v pivu méně než ve víně, např. železa). Antioxidanty, které obecně řečeno zpomalují stárnutí organismu, jsou obsaženy v pivu v přibližně stejném množství jako ve víně, liší se spíše typem (mají různý původ – chmel versus hrozny)," píší Z. Rokyta a M. Králíčková v knize Pivo a zdraví.

Pokud by se některé příslušnice něžnějšího pohlaví rozhodly pít tento nápoj od rána do večera, aby měly krásnější pleť, byly by zklamány. Stejně jako u drtivé většiny potravin a nápojů, i zde platí, že všeho má být s mírou. Doporučovanou denní dávku totiž tvoří pouze 1 půllitr tohoto zlatavého moku. Pokud byste se rozhodly přeci jen raději důvěřovat účinkům vína, zde je limit ještě nižší. Každý den by žena mohla vypít maximálně 2 decilitry.

Pozor na kalorie

Příznivé účinky by nicméně snadno mohly přebít ty negativní. Nesmíme totiž opomínat kalorickou hodnotu piva. Měli by si ho raději odpustit všichni ti, kteří usilují o snížení své váhy. Lidé snažící se udržet si svou hmotnost by měli pamatovat na rovnovážný příjem a výdej energie. V ideálním případě by si tak ti, kteří během dne nevykonávají fyzicky náročné aktivity, měli jít v průběhu dne například zacvičit, aby se přebytečné kalorie nehromadily.

Pokud jste zastánci vytrvalostních sportů, jako jsou maratony či náročné plavecké tratě, vyvarujte se konzumaci piva záhy před, v průběhu i po této aktivitě. Důvod je jednoduchý: vaše tělo má při těchto náročných sportech dost starostí samo se sebou. Jestliže organismus musí navíc zpracovávat alkohol, může docházet k přetěžování jater.

Riziko spontánního potratu

Konzumaci zlatavého moku by ženy měly výrazně omezit především v momentě, kdy se chystají otěhotnět.

"Bylo prokázáno, že pokud ženy pily více než půllitr piva či více než 2 dcl vína denně pravidelně v období jednoho roku před léčbou neplodnosti, množství jim odebraných vajíček se snižovalo až o 13% a stejný příjem alkoholu v průběhu 1 měsíce před léčbou téměř trojnásobně zvyšoval možnost neúspěchu léčby a dvojnásobně zvyšoval riziko spontánního potratu," konstatují Z. Rokyta a M. Králíčková.

Pití piva by měly ženy v ideálním případě zcela vynechat nejen v průběhu samotného těhotenství, ale i v době kojení. Alkohol, který se prostřednictvím piva dostane do organismu, proniká i do mateřského mléka. Dětem pravidelně konzumujícím takovéto upravené mléko hrozí narušení vývoje. Negativní vliv se projeví i po psychické stránce, neboť kojenci mateřské mléko nechutná, odmítá jej, a tím se zhoršuje vazba mezi ním a jeho matkou.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Kateřina Samuelová

Zapít mohutným douškem piva tučnou pečínku patří k české kulturně-společenské tradici víc než poslech Mé vlasti Bedřicha Smetany. Jak ukazují statistiky, každý Čech, včetně nemluvňat a nemohoucích starců, vypije 160 litrů zlatavého moku ročně.

Přitom jsou Češi poměrně věrnými zákazníky a na nějaké experimentování s ochutnáváním piv různých značek nebo dokonce s kombinacemi piva a jídla si zatím moc nepotrpí. Čeští pivaři mají ve značkách většinou jasno a jsou jim věrní. Muž odkojený plzní opovrhuje budvarem stejně jako staropramenem křtěný Pražan plzní. Jinak je tomu například u Belgičanů, kteří pěnivému moku také holdují po staletí a dovedou ochutnávat nejrůznější piva z širokého spektra, které mají na pípě v jednotlivých restauracích. Češi si na změny a testování jiných značek zatím příliš nepotrpí. Možná ochutnají, ale honem se vrátí ke své pípě, svému stolu a svým kamarádům.

Po desetiletích, kdy českým, moravským i slezským malým a středním pivovarům hrozil zánik, se situace na pivovarnickém trhu stabilizovala, přežila i řada mikropivovarů. Nabídka na trhu je díky tomu skutečně pestrá. Významně také stoupá, především kvůli nulové toleranci alkoholu za volantem, spotřeba nealkoholického piva.

Opravdoví milci tohoto nápoje tak mohou srovnávat nejrůznější značky piv rozdílných chutí, síly a barvy. Dokonce se v pivu mohou v rámci pivních lázní i koupat.

České pivo a asijská gastronomie?

Podobně jako se to už léta dělá s vínem, i s pivem je možné experimentovat a hledat k různým druhům nejvhodnější pokrmy. Jenomže se to v našich končinách zatím moc nepraktikuje. V české společnosti totiž převládá všeobecné přesvědčení, že k pivu jsou nejlepší utopenci, nakládaný hermelín nebo tlačenka, případně guláš. A o svátcích pěkně vypečená husa nebo vepřo-knedlo-zelo.

Je proto zaznamenáníhodné, že se už objevují první pokusy o snoubení jídla s pivem na skutečně profesionální úrovni. O testování tohoto druhu se však nesnaží tradiční české restaurace. Ty jsou totiž limitovány tím, co mají smluvně na čepu. Zkombinovat jídlo s pivem zkouší v pražském luxusním hotelu nadnárodního řetězce Mandarin Oriental.

Pochopitelně i pivo určené k testování v kombinaci s jídlem musí být nejenom správně vybrané, ale také dobře ošetřené (viz Sládkovy tipy). O to se v Mandarinu stará jeden z otců zdejších řízených pivních degustací nazvaných Czech Beer Academy a programu snoubení piva s jídlem Martin Hamáček.

Je zajímavé, že Českou pivní akademii vede rodilý Američan Evan Rail, který vydal v angličtině výpravnou publikaci o českém pivu a je opravdovým znalcem našeho národního nápoje. Pozoruhodný je rovněž fakt, že jídla určená ke snoubení s českým pivem vybral a připravil šéfkuchař hotelu Mandarin Oriental Ari Munandar, původem z Indonésie.

Složení pokrmů tomu odpovídá. Jako předkrm ke speciální nabídce jídel a českých piv se podává wonton z pekingské kachny s dušeným bok choy a redukcí z čerstvého zázvoru a citronovou trávou. K tomu se pije vysokostupňový silný světlý ležák (15°, 6,5 % alkoholu) s opravdu robustní sladovnickou chutí Baron z Pivovaru Svijany. Baron se velice dobře vyrovnává s výraznou pikantní chutí jídla a dohromady s ním vytváří dokonalý chuťový zážitek.

I další pokrm voní asijskou exotikou, kterou bychom k českému pivu netipovali. Polévka Tom Kha Goong s krevetami v kokosovém vývaru se šalotkou se zapíjí vyváženým vysokostupňovým speciálním tmavým pivem ležáckého typu Svijanská kněžna, rovněž ze svijanského pivovaru. Po ostřejší chuti polévky je doušek tmavého piva jemným pohlazením.

K hlavnímu jídlu, tradičním thajským nudlím s krevetami Phad Thai, se pije české pivo typu Weizenbier, jež je populární hlavně v Německu. Tohle pochází z náchodského pivovaru a je to jedno z řady piv značky Primátor. Ani zde nejde tvůrcům menu nic vytknout. Dokázali úspěšně spojit tradiční chutě českého piva s asijskou kuchyní. Pouze dezert - pěna z bílé čokolády Valrhona s mangovými perličkami, zázvorovou omáčkou a křupavou oplatkou - se už tentokrát obešel bez piva.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Libor Ševčík

Ve středních Čechách lze najít desítky bývalých pivovarů. Už roky se v nich pivo nevaří, patří ale k zajímavým architektonickým pamětihodnostem. Některé budovy před úplným zchátráním zachránili nadšenci, kteří je přestavují pro různé účely.

V mnoha středočeských pivovarech se už dávno pivo nevaří. Cenné budovy zde ale stojí, i když často jsou v havarijním stavu. Najít pro zajímavé objekty a areály náhradní využití, které by je před úplným zánikem zachránilo, se podaří jen někdy.

U bývalého pivovaru v Mníšku pod Brdy v okrese Praha-západ nebylo před deseti lety k poznání, k jakému účelu původně sloužil. Pivo se tu přestalo vařit již v roce 1928 a objekt postupně chátral.

„Uvnitř nebylo nic než hliněná podlaha, ale prostor nás zaujal kvůli části dochované klenby,“ říká Jiřina Rosáková z Divadélka Káji Maříka, které v bývalém pivovaru působí již několik sezon.

„Proto jsme v roce 2001 přišli na radnici s návrhem na jeho využití. Radní pak vypsali soutěž a my jsme ji vyhráli,“ dodává Rosáková.

Při rekonstrukci se nalezly staré noviny a střepy od lahví, které dnes zdobí restauraci uvnitř objektu. „Jenom divadlo by nás v tak malém městě, jako je Mníšek, neuživilo. Proto jsme v pivovaru vybudovali ještě restauraci, kanceláře a byty. Také divadelní sál je využíván k různým akcím. Pronajímáme ho pro firemní akce, semináře i svatby,“ vysvětluje Rosáková.

Dobříš: velký komplex luxusních bytů Rekonstrukce mníšeckého pivovaru zabrala rok. Budova sama není památkově chráněná, ale nachází se v památkovém pásmu. Proto se budoucí provozovatelé, kteří pivovar koupili od města, snažili o spolupráci s památkáři. Návštěvníci tak dnes chodí na kulturní akce do bývalé pivovarské lednice.

V nedaleké Dobříši, která už patří do okresu Příbram, byl zase komplex místního pivovaru proměněn ve více než 120 nových bytů. V parostrojním pivovaru z roku 1879 se přestalo pivo vařit zhruba před 30 lety. Poté sloužil jako sklad a na začátku třetího tisíciletí zůstal pustý. Toho využila pražská stavební firma, která objekt v těsné blízkosti dobříšského rybníka Papež přetvořila v soubor pěti obytných domů.

„Došlo sice k mírnému časovému skluzu ve výstavbě, ale nakonec byly koncem loňského roku zkolaudovány všechny byty. Do nich se teď postupně stěhují zájemci,“ uvádí Martin Štěpánek z pražské stavební společnosti.

Nově navržené budovy v dobříšském areálu respektují vzhled původních historických objektů, výtvarné řešení průčelí na domech je inspirováno rastrem pásů režného zdiva pivovaru. Projektanti přitom kladli důraz na jednoznačné odlišení rekonstruovaných a nově navrhovaných objektů.

Takové řešení má řadu příznivců i odpůrců. „Jezdím kolem autem a z dálky vypadá pivovar krásně. Vevnitř jsem však nebyla, tak nevím, k jak velkým zásahům tam došlo,“ uvedla obyvatelka nedalekéhoMníšku pod Brdy.

Kritičtější je k rekonstrukci Milan Starec, který se osudy pivovarů v Česku amatérsky zabývá. „Je to škoda. Z původního pivovaru nezbylo skoro nic. Na druhou stranu můžeme být rádi, že objekt vůbec stojí,“ podotýká.

Český Brod: chtějí znovu začít vařit pivo O tom, že se dají zachránit i značně zchátralé budovy, svědčí rekonstrukce pivovaru v Českém Brodě. Tam se pivo přestalo vařit před čtyřiceti lety, pak sloužily prostory jen jako skladiště.

„V roce 1994, kdy jsme pivovar koupili, byl vstup do areálu doslova životu nebezpečný. Museli jsme zbourat některé zdi a objekt znovu zastřešit. Dnes tu máme kanceláře, obchodní prostory, sídlo internetové firmy a zbývá poslední krok - začít vařit pivo,“ vypočítává Jan Klinecký, jednatel společnosti, která objekt vlastní. Klinecký doufá, že s přispěním evropských fondů se podaří pivovaru vrátit i jeho původní funkci.

„Ale je to běh na dlouhou trať. Chceme, aby vedle pivovaru ještě vznikla restaurace a penzion. Na konci roku podáme žádost o stavební povolení a celkový výsledek vidím v horizontu dvou tří let,“ doplňuje Klinecký.

Přitom má jasnou představu o obnovení vaření piva. Pivovar by se měl soustředit na původní výrobní receptury. Vařilo by se kvasnicové pivo a k významným datům by vznikaly speciální várky.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Martin Stavěla

Nielen vďaka vynaliezavosti, ale aj značnej vytrvalosti a kondícii sa čoskoro ocitne možno v Guinnessovej knihe rekordov Belgičan Ivan Stuyts.

V podniku Café Veurleste v prístavnom meste Antverpy stál totiž za barom nepretržite 84 hodín a čapoval tam jedno pivo za druhým, informovali miestne noviny Gazet van Antwerpen.

Keďže doterajší rekord v nepretržitom čapovaní nápojov vraj mal "iba" 24 hodín, v zápise do rekordných tabuliek, ktorému bude predchádzať ešte zaslanie príslušných dokumentov do Londýna, zrejme nič nebude stáť v ceste.

Zdroj: Dnes.sk

Cech hostinských Jihlavska pořádá soutěž Výčepní Jihlavska 2008 (Ředitel soutěže: Lukáš Fiala, předseda Cechu hostinských Jihlava, Tajemník soutěže: Alena Valová, ředitelka hotelu EuroAgentur Bussiness hotel Jihlava, Garant soutěže: Ing. Jan Kylberger, ředitel Pivovaru a sodovkárny a.s., Jihlava)

Místo konání: zahrada Pivovarské restaurace, Vrchlického 2, Jihlava (v případě nepříznivého počasí – sál Restaurace Krystal, Žižkova 1872/89, Jihlava)

Startovné (pouze pro soutěž Výčepní Jihlavska 2008) 100,- Kč

Časový harmonogram:

Od 13:00 hod. bude zajištěna reprodukovaná hudba.

Po dobu soutěže hraje kapela „Umí hovno“

13:00 Zápis a registrace

13:30 Losování soutěžního pořadí

14:00 Slavnostní zahájení soutěže

14:15 Soutěž v čepování piva

15:15 Běh číšníků s pivem

15:45 Pití piva na čas

16:30 Vyhlášení výsledku a předání cen

Soutěžní disciplíny:

1. Načepování a servis piva;

2. Běh číšníků s pivem;

3. Pití piva na čas (divácká soutěž);

4. Nejsympatičtější výčepní Jihlavska 2008 (divácká soutěž);

Vítěz obdrží certifikát jakosti:

• Mistr výčepní Jihlavska 2008

Cílem soutěže je:

• popularizovat tradiční kvalitní české nápoje;

• vytvořit tradici vysoké úrovně „české pivní kultury“;

• uplatňovat nápaditost, profesionalitu a moderní trendy v nápojové gastronomii;

• popularizovat povolání číšníka;

Sponzoři: Plzeňský Prazdroj, Pivovar Krušovice, Pivovar Staropramen, Pivovar Budvar

Kritéria hodnocení jednotlivých disciplín

1. Načepování a servis piva

• načepování 2 sklenic piva;

• způsob čepování;

• způsob servírování;

• celkový image soutěžícího;

2. Překážkový běh s pivem:

• soutěžící načepuje pivo, které po překonání všech překážek předá porotě;

• po absolvování trati se měří hladina piva;

• pokud soutěžící pivo převrhne a vylije je diskvalifikován;

• hodnotí se čas a technika (elegance) provedení úkolu;

3. Pití piva na čas (soutěž pro diváky)

• soutěžící dostane pivo (půl litr);

• hodnotí se čas;

4. Nejsympatičtější výčepní Jihlavska 2008

• diváci vyberou nejsympatičtějšího výčepního;

Oblečení:

Profesní, nebo oblečení pivovaru

Přihlášky k soutěži:

Závaznou účast na soutěži potvrdí soutěžící zasláním vyplněného formuláře, který je v rubrice - ke stažení.

Termín pro zaslání závazné přihlášky je do 31. 8. 2008.

Na adresu:

Přihlášky se přijímají písemně.

Gastronomická akademie o. s., Vílanec 89, 588 35

E-mail: spv@ji.cz

Mobil: 420 728 944 761

Propozice a přihlášku je možno si stáhnout na www.gastro-akademie.cz

Změna programu vyhrazena

Součásti soutěže bude doprovodný program.

Přejeme hodně úspěchů v přípravě a soutěžícím hodně štěstí.

Zdroj: Tisková zpráva Cechu hostinských Jihlavska

Jeden z najznámejších pivovarov na svete Guinness predstavil ďalšiu megalomanskú reklamu zo série kultových spotov. Tentokrát sa na 4-pintový pohár Guinness-u premenil mrakodrap.

V najnovšej reklame pivovaru Guinness si zahralo viac ako 900 ľudí. Ich úlohou bolo zapínať a vypínať svetlá, tak aby vytvorili z mrakodrapu najväčší 4-pintový pohár čierneho moku na svete.

Rovnako ako v prípade pol miliardovej reklamy Guinnessu, o ktorej sme informovali v novembri minulého roka, aj tento spot pripravila reklamná agentúra BBDO.

Minútový televízny spot, ktorý začína tým, že do budovy mrakodrapu vbehne naraz niekoľko stoviek ľudí, pokračuje vizuálne pôsobivým divadlom, až napokon hra zhasínajúcich svetiel vytvorí najväčší 4-pintový pohár Guinness-u na svete. Spočiatku nekoordinované zhasínanie a zapínanie svetiel účinkujúcimi končí po krátkej chvíli svetelným divadlom na vrchole mrakodrapu, ktoré pripomína pohár práve načapovaného piva.

Rozpočet poslednej reklamy firmy Guinness dosiahol úroveň takmer pol miliardy slovenských korún. Televízny spot, ktorý sa zapísal do histórie ako najdrahší spot všetkých čias zobrazuje padajúce dominové kocky. Tie sú interpretované rôznymi tvarmi a predmetmi. Medzi inými aj padajúcimi knihami, vrecami, pneumatikami, či dokonca autami. Aj v tomto prípade patrí záver televíznej reklamy ikone írskeho piva, ktorou je 4-pintový pohár Guinness-u.

Tmavočierny mok, ktorý preslávil Írsko, ale aj samotných Írov musí však najnovšie čeliť internetovým videám. Prostredníctvom najznámejších video-portálov sa totiž rozšírilo virálne video, ktoré zobrazuje ženu pri sexe, pričom na jej chrbte je fľaška piva Guinness. Napriek tomu, že nie je možné vidieť žiadne podrobnejšie detaily, verejnosť tento spot odsúdila. Jej charakter je totiž príliš sexistický čo umocňuje trojica chlapov, ktorí pri sexe zdieľajú okrem rovnakej ženy, aj rovnakú fľašu piva Guinness. V závere spotu je uvedený slogan: Daj si pivo s kamarátom. … alebo s dvomi.

Spoločnosť Guinness sa od poslednej virálnej reklamy dištancovala, aj keď nie je vylúčené, že dala tichý súhlas na jej publikovanie. Takáto forma prezentácie a propagácie značky pritom nie je vo svete internetu ničím novým, ani výnimočným. Charakter medzinárodnej počítačovej siete je pre virálny typ marketingu a reklamy ako voda na mlyn.

O takomto tichom súhlase sa hovorí aj v prípade automobilky Volkswagen, ktorej reklama na Polo sa objavila len na internete. Aj tento spot sa v prostredí nových komunikačných foriem stal tzv. virálnym, respektíve vírovým. Koniec koncov aj negatívna publicita môže zvýšiť povedomie o značke. V zlom, avšak oveľa častejšie v tom dobrom slova zmysle.

Zdroj: Marketér.sk

Ještě po více než patnácti letech od opětovného sjednocení existují značné strukturální a hospodářské rozdíly mezi západním a východním Německem. Plynule se rozvíjejí jednotlivé hospodářské sféry, jako je například potravinářský průmysl s odvětvím vaření piva. I v nových spolkových zemích se dynamicky a úspěšně uplatňují podniky v konkurenčním prostředí. Německý trh s pivem čelí vysokému konkurenčnímu tlaku během silných strukturálních změn. Nově vznikají pouze pivovary s potřebným finančním a manažerským vybavením, které mají naději na přežití. Mezi pivovary západního a východního Německa byly zjištěny značné podobnosti, ale i rozdíly z hlediska uplatnění strategického managementu. Podobnosti se vyskytují v oblasti uvádění obchodních značek na trh a při závádění inovací. Největší rozdíly existují co se týče protfolia výrobků, stupně internacionalizace, distribučních kanálů, zabezpečení marketingu, cenové politiky, výrobních nákladů, produktivity a podnikových úspěchů. Hlavní a převažující rozdíly mezi pivovary v západním a východním Německu jsou ve strategickém managementu. Rozdíly jsou vysvětlovány jak různým podnikovým prostředím, regionálními spotřebitelskými preferencemi a socioekonomickými podmínkami, ale i nízkými příjmy ve východním Německu. V důsledku okolností, které ovlivňují produkci pivovarů z východního Německa a kde dochází k jejich uplatnění na trhu s pivem je nutné zajistit odbyt na celém východoněmeckém trhu. Ukázalo se, že východoněmecké pivovary mají některé další konkurenční výhody proti západoněmeckým výrobcům. To se týká především oblasti kapacity, nákladů na jeden hektolitr, výstavu piva, nárůstu odbytu a ziskovosti jednotlivých značek. V protikladu k tomu disponují západoněmecké pivovary některými významnějšími značkami. Východoněmecké pivovary se lépe uplatňují v konkurenčních prostředí společného trhu. Západoněmecké pivovary vykazují vyšší zisky v prémiové části trhu. Nadále se může, díky rozšíření Evropské unie směrem na východ, očekávat mnohokrát zmiňovaný vývoj prodeje do některých východoevropských zemí. Vývoz východoněmeckých pivovarů se bude v budoucnu zvyšovat. Celkem vzato by mohly být v průběžném hodnocení pivovary z východního Německa úspěšnější než pivovary západoněmecké.

Uvedené výsledky ukazují, že u východoněmeckých pivovarů byla nalezena správná strategie zohledňující zvláštnosti jejich trhů. Pro všechny německé pivovary zůstává hlavní výzvou porozumění německému trhu a jeho budoucímu vývoji.

Zdroj: Agronavigátor.cz

Náchodský Primátor, trutnovský Krakonoš pardubický Pernštejn, Polička - všechny tyto východočeské pivovary hlásí za první pololetí nižší výstav piva. Odůvodňují to hlavně počasím. Do začátku prázdnin prý bylo chladněji a lidé neměli takovou žízeň.

Kdyby počasí, které v současnosti v Česku panuje, vydrželo celé léto, východočeské pivovary by prý ztrátu z prvního pololetí rychle dohnaly. Horko a žízeň totiž ovlivňují produkci pivovarů nejvíc. Roli však hrají i další vlivy. „Množství vyrobeného a vypitého piva mohl na začátku roku ovlivnit nedostatek peněz. A také ze strany pivovarů obchodní důvody, dohody či nedohody s obchodními řetězci. Ale za klíčové považuji peníze a počasí, které nebylo v posledních třech měsících ideální,“ uvedl ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý.

Piva Primátor letos v Náchodě uvařili 63 900 hektolitrů, vloni 64 600 hektolitrů, to znamená, že letos jen o jedno procento méně. Na tom, že pokles byl mírný, se však podílel úspěšný export, v němž pivovar zaznamenal více než třicetiprocentní nárůst. „Pomohl nám velký kontrakt ve Švédsku. Standardní partnery máme v Anglii, Rusku, na Slovensku, v Polsku i v Německu,“ sdělil ředitel pivovaru.

O něco nižší odbyt při obdobné produkci udává i výrobce trutnovského piva Krakonoš, který vloni vystavil 92 tisíc hektolitrů piva.

26 tisíci hektolitry uvařeného piva za půl roku se může pochlubit menší pivovar v Broumově, kde vaří pivo Opat. Zůstává tak na úrovni loňska, vedle tradičního vývozu do Polska se jim povedl také kontrakt s Rusy ze Sankt-Petěrburgu. „Co nejvíc ovlivňuje zájem o pití našeho piva? U malých pivovarů, jako je náš, rozhoduje o úspěchu na trhu boj s giganty,“ míní ředitel broumovského pivovaru Jaroslav Nosek, který přiznal, že zdražit pivo si může dovolit až v případě, že ho zdraží velké pivovary.

O šest tisíc hektolitrů piva méně uvařil letos pardubický Pernštejn. „Výsledky prvních šesti měsíců, které byly o 12,8 procenta nižší než v loňském srovnatelném období, ovlivnilo zejména počasí. Prodej piva vždycky závisí zejména na něm a taky vždycky trvá, než se prodej nastartuje. Současné výsledky již přesahují ty loňské,“ řekl vedoucí marketingu pardubického pivovaru Václav Moravec.

Pardubický pivovar letos do konce června vyrobil bezmála 44 tisíc hektolitrů piva, v minulém období to bylo přes 50 tisíc hektolitrů. Vývoz se na produkci piva podílel zhruba 17 tisíci hektolitry. Výsadním exportním státem bylo tradičně Německo, kde pravidelně dominuje lahvové pivo.

O devět procent méně piva než vloni vyrobili letos v Poličce. Konkrétní výsledky zatím vedení pivovaru prozradit nechce. Rovněž vedení hlineckého pivovaru výsledky za první pololetí sdělit odmítlo.

Podle Českého svazu pivovarů a sladoven musí pivovary zdražit pivo nejdéle do konce roku, neboť cena sladovnického ječmene kvůli celoevropské poptávce poroste. Slad přitom tvoří čtvrtinu nákladů na výrobu piva. O kolik však pivo zdraží, pivovarníci prozradit nechtějí. „Další vývoj bude záviset na pohybu vstupních cen surovin, energií a pohonných hmot,“ uvedl Moravec.

Zdroj: MF Dnes.cz

K horkému létu a slunečnému počasí patří neodmyslitelně, a to nejen pro pány, sklenice studeného oroseného piva. Asi každý již slyšel o blahodárném účinku piva a pivních kvasnic na lidský organismus. Zatímco u piva – coby alkoholického nápoje je třeba dbát na přiměřené množství, pivní kvasnice mají nezastupitelnou funkci v oblasti zdravé výživy ideálně při každodenním použití.

Často zodpovídám dotazy týkající se historie využití pivovarských kvasnic v léčitelství, ale i při výrobě známého pěnivého moku - piva. Stoupající počet těchto nebo podobných dotazů je ovlivněn současným celosvětovým trendem vnímajícím návrat k přírodě, přírodním potravinám, či chcete-li potravním doplňkům jako jedné z cest vedoucích k potlačení různých civilizačních faktorů, které negativně působí na náš život. Strava ovlivňuje naše zdraví, aktivitu, ale i proces stárnutí.

kvaseni.jpgPivovarské kvasnice - vedlejší produkt získaný při výrobě piva se již ve starověku doporučovaly při léčbě hypovitaminóz, jaterních obtíží, furunkulóze, kožních problémech, cukrovce a anémii. Protože dříve nebyla známa možnost jejich dlouhodobého uchování byly léčivé účinky kvasnic dostupné pouze těm, kteří žili v blízkosti pivovarů. I přesto dosáhly pivovarské kvasnice širokého uznání a byly zmiňovány v mnoha lékařských knihách. V pozdější době se jen potvrdily významné léčebné účinky kvasnic při různých onemocněních zevních i vnitřních, a byly proto v lékařství často předepisovány. Byly úspěšně používány nejen jako lék, ale i jako důležitý doplněk potravy u všech stavů provázených známkami nedostatku některých biologicky důležitých látek následkem nevhodné stravy, nebo podvýživy.

Pivovarské kvasnice jsou také ideální k rychlé obnově sil po operacích, některých chorobách, zvýšené tělesné a duševní zátěži a v neposlední řadě i sportovní činnosti. Jsou též jedním z nejbohatších zdrojů organického železa. Považují se za zázračný produkt přírody a svou pověst v každém směru potvrzují. Obsahují řadu esenciálních aminokyselin, nenasycených mastných kyselin, fosfatidy a steroly, glycidy, enzymy a další biologicky aktivní látky (biotin, protianemický faktor...). Jsou vynikajícím zdrojem minerálních látek (Ca, P, K, Mg, Na), stopových prvků (Fe, I, Cu, Zn, Mn, atd.) a vitaminů, především skupiny B. Minerály si výborně rozumějí s vitaminy a jejich účinek na náš organizmus je na jejich spojení přímo závislý. Minerály jsou stavebním materiálem kostí, zubů, svalů, krve a nervových buněk. Jsou nutné pro činnost svalů, trávení a metabolismus.

Před několika desítkami let byla z pivních kvasnic izolována nová látka, která byla na základě svých pozitivních vlastností zařazena do skupiny vitaminů B a označena jako vitamin B15 s pojmenováním kyselina pangamová. Jedná se o látku, která má velmi příznivý vliv na hojení zánětu jater, především stavu po infekční žloutence a na jaterní cirhózy, zvláště u osob s nadměrnou konzumací alkoholu. Právě od ní je například odvozen název tradičního výrobku PANGAMIN, který dnes můžete volně zakoupit v lékárnách v tabletové formě.

Takže ať už holdujete pivnímu moku či nikoliv, dopřejte každý den sobě a svým dětem „všední zázrak“ - pivní kvasnice, třeba právě ve formě farmaceuticky zpracovaného PANGAMINu, který se v lékárnách prodává také obohacený o ušlechtilé mikroorganismy pod názvem PANGAMIN BIFI nebo o oleje ze semen pupalky dvouleté (PANGAMIN BIFI PLUS).

Zdroj: Info z města.cz | Autor: MUDr. Jan Boženský

Na více než 140 hektolitrech piva od sedmi českých pivovarů si během uplynulého víkendu pochutnalo přes tři tisíce návštěvníků 14. pivních slavností v Nečtinech na severním Plzeňsku.

„Sobotní zábavu nepřekazil ani přívalový déšť, který slavnosti kolem třičtvrtě na pět zhruba na hodinu přerušil,“ pochvaloval si pořadatel Jiří Kazda. Jako každý rok i letos soutěžili muži o titul pivního krále a ženy o titul pivní královny. Třetinku Budvaru nejrychleji vypila nejstarší ze soutěžících žen Jana Vydrová ze Střížovic, a to za neuvěřitelné 4,76 sekundy. Na pomyslný trůn pivního krále usedl Jan Mašek, když půllitr budějovického piva do sebe obrátil za 3,30 sekundy. Kromě tradičních pivních soutěží změřili svůj apetit i jedlíci párků. Tisíc korun si ze soutěže odnesl Miroslav Honzík z Konstantinových Lázní. Jako jediný z pětice závodníků zvládnul v sedmiminutovém limitu spolykat dvacet nožiček párků. Ty ho asi úplně nezasytily, protože ještě půl hodiny po skončení soutěže dojídal párky od svých soupeřů.

Největší zájem vyvolal v sobotu moravský silák Zdeněk Knedla, řečený Železný Zekon. Svými siláckými kousky a vtipnými průpovídkami si během hodinového vystoupení získal dospělé i děti. Vyučený kovář a uhlíř z Bystřice pod Hostýnem si během úvodní rozcvičky otočil železnou tyč kolem krku, další vytvaroval přes hlavu nebo ohnul kopí zapřené o vlastní krk. Nejmladší diváci obdivně koukali, když silák přetrhl vejpůl tlustý výtisk Zlatých stránek, přestože většina z nich netušila, co to vlastně je.

„Hlavně nebrzděte nebo tu bude krve jako z vola. To už jsem zažil na srazu trabantistů, kde jsem tahal šedesátileté babisko v trábošku a vona zabrzdila, protože v životě tak rychle nejela,“ varoval se smíchem děti a dospělé, když je tahal na vozíku, který měl připnutý k ušnímu boltci.

Zdroj: MF Dnes.cz

Pivo se zdražovat bude, uvedli zástupci vybraných pivovarů. Růst cen surovin i ostatních vstupů při výrobě piva napovídá, že dříve nebo později se tím všichni výrobci piva budou muset zabývat.

"U nás dosud nebylo o zdražení rozhodnuto," řekl Josef Vejlupek, mluvčí společnosti Drinks Union z Ústí nad Labem, která zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a v Kutné Hoře. Společnost vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec.

Od 21. července je dražší pivo z uherskobrodského pivovaru Janáček. Podle obchodního zástupce Štěpána Kučíka došlo ke zvýšení cen v průměru o 30 haléřů na 0,5 litru sudového piva.

"Do budoucna se zdražování zcela určitě nevyhneme, protože ceny surovin, energii, pohonných hmot, obalů, služeb i všech dalších vstupů rostou. V tuto chvíli vám ale nemohu sdělit, kdy a o kolik," informoval Petr Samec, mluvčí Českobudějovického Budvaru.

"Zdražení piva připravujeme na konec letošního podzimu. Cena vratislavického piva naposledy vzrostla loni v listopadu, a to o padesátník za půllitr," informoval Jaroslav Toman, ředitel obchodního oddělení Pivovaru Hols ve Vratislavicích nad Nisou.

Zdroj: Regiony24.cz

Pivo zase zdraží! Alespoň tím straší svaz pivovarů a sladoven. Bude to na podzim o padesátník, možná o korunu.

Už teď si ale pivaři stýskají, kolik stojí jejich pivečko v oblíbené hospůdce. Blesk se tedy rozhodl přinést velkou cenovou pivní mapu světa. Uznejte, mohlo by to být s cenou oblíbeného moku sice mnohem lepší jako například v Severní Koreji. Ale zase – dovedete si představit, že byste chodili na pár kousků po dvou stovkách jako v Norsku?

I když kvůli vysokým cenám ječmene a zdražování energií pivo na podzim pravděpodobně o padesátník zdraží, Češi ho pít nepřestanou. "Nemyslím, že by pivaři kvůli tomu vypili méně, nebo dokonce přešli na levnější značky," soudí Jan Záhorka z Agrární komory.

V poslední době jsou sice hypermarkety zaplaveny levnými lahváči, o nichž se pivaři vyjadřují s despektem, hostů v hospůdkách ale neubylo. "To by pivo muselo být o pět korun dražší, aby to mělo vliv na spotřebu. Navíc zdražování bude celoplošné, takže se dotkne i levných piv," říká předseda přátel piva Tomáš Erlich.

Češi zkrátka milují své pivo v hospodě, což dokazují i evropské průzkumy. Podle toho, který udělal SABMiller Češi nejméně ze všech pijí »tekutý chléb« doma. Přednost pivu na gauči totiž dává jen 55 procent, zatímco třeba v Německu, Dánsku a Polsku to je více než 90 procent pivařů.

EVROPA

Albánie 19,60 Kč (0,85 €)

Belgie 40,30 Kč (1,75 €)

Bělorusko 18,40 Kč (0,8 €)

Bosna a Hercegovina 26 Kč (1,13 €)

Británie 75,60 Kč (3,33 €)

Bulharsko 22,30 Kč (0,97 €)

Česká rep. 27,80 Kč (1,21 €)

Dánsko 114,31 Kč (4,97 €)

Estonsko 40,25 Kč (1,75 €)

Finsko 99,10 Kč (4,31 €)

Francie 130 Kč (5,65 €)

Chorvatsko 40,20 Kč (1,74 €)

Island 140,70 Kč (6,12 €)

Irsko 100,70 Kč (4,38 €)

Itálie 103,73 Kč (4,51 €)

Kypr 61,20 Kč (2,66 €)

Lucembursko 63,90 Kč (2,78 €)

Maďarsko 36,80 Kč (1,6 €)

Malta 66,70 Kč (2,9 €)

Monako 94,50 Kč (4,11 €)

Německo 63,90 Kč (2,78 €)

Nizozemsko 67,40 Kč (2,93 €)

Norsko 172,30 Kč (7,49 €)

Polsko 33,12 Kč (1,44 €)

Portugalsko 38,90 Kč (1,69 €)

Rakousko 73,60 Kč (3,2 €)

Rumunsko 20,90 Kč (0,91 €)

Rusko 41,20 Kč (1,79 €)

Řecko 92 Kč (4 €)

Slovensko 21,40 Kč (0,93 €)

Slovinsko 42,30 Kč (1,84 €)

Srbsko 30,80 Kč (1,34 €)

Španělsko 58,90 Kč (2,56 €)

Švédsko 111,80 Kč (4,86 €)

Švýcarsko 88,10 Kč (3,83 €)

Ukrajina 20,47 Kč (0,89 €)

Turecko 54,51 Kč (2,37 €)

ASIE

Afghánistán 38,40 Kč (1,67 €)

Arménie 29,40 Kč (1,28 €)

Azerbajdžán 47,80 Kč (2,08 €)

Čína 38,60 Kč (1,68 €)

Filipíny 15,60 Kč (0,68 €)

Hongkong 77,30 Kč (3,36 €)

Indie 26,50 Kč (1,15 €)

Indonésie 40 Kč (1,74 €)

Izrael 89,20 Kč (3,88 €)

Irán 92,90 Kč (4,04 €)

Japonsko 86 Kč (3,74 €)

Jemen 104,40 Kč (4,54 €)

Jižní Korea 45,30 Kč (1,97 €)

Jordánsko 59,10 Kč (2,57 €)

Kambodža 21,20 Kč (0,92 €)

Katar 109 Kč (4,74 €)

Kazachstán 50,80 Kč (2,21 €)

Kuvajt 111,30 Kč (4,84 €)

Libanon 45,80 Kč (1,99 €)

Malajsie 81,90 Kč (3,56 €)

Maledivy 24,60 Kč (1,07 €)

Mongolsko 16,60 Kč (0,72 €)

Nepál 31,50 Kč (1,37 €)

Pákistán 82,60 Kč (3,59 €)

Saúdská Arábie 56,40 Kč (2,45 €)

Severní Korea 9,20 Kč (0,4 €)

Spojené arabské emiráty 107,60 Kč (4,68 €)

Srí Lanka 27,40 Kč (1,19 €)

Thajsko 42,09 Kč (1,83 €)

Tchajwan 91,80 Kč (3,99 €)

Vietnam 18,90 Kč (0,82 €)

AFRIKA

Angola 40 Kč (1,74 €)

Egypt 37,70 Kč (1,64 €)

Etiopie 46,50 Kč (2.02 €)

Ghana 11,73 Kč (0,51 €)

Gambie 32 Kč (1,39 €)

JAR 28,50 Kč (1,24 €)

Keňa 28,50 Kč (1,24 €)

Kongo 71,80 Kč (3,12 €)

Libye 91,10 Kč (3,96 €)

Mali 34,50 Kč (1,5 €)

Maroko 42,80 Kč (1,86 €)

Mauricius 26,20 Kč (1,14 €)

Namibie 21,60 Kč (0,94 €)

Nigérie 34,30 Kč (1,49 €)

Senegal 28,10 Kč (1,22 €)

Seychely 92 Kč (4 €)

Somálsko 51,50 Kč (2,24 €)

Tanzánie 22,80 Kč (0,99 €)

Tunisko 70,60 Kč (3,07 €)

Zimbabwe 51,10 Kč (2,22 €)

JIŽNÍ A STŘ. AMERIKA

Argentina 21,80 Kč (0,95 €)

Bahamy 83,03 Kč (3,61 €)

Barbados 39,10 Kč (1,7 €)

Bolívie 21,85 Kč (0,95 €)

Brazílie 26,91 Kč (1,17 €)

Dominikánská rep. 37 Kč (1,61 €)

Guyana 42,10 Kč (1,83 €)

Guatemala 32,90 Kč (1,43 €)

Honduras 14,30 Kč (0,62 €)

Chile 41,60 Kč (1,81 €)

Jamajka 42,80 Kč (1,86 €)

Kajmanské ostr. 43,90 Kč (1,91 €)

Kolumbie 21,60 Kč (0,94 €)

Kostarika 23 Kč (1 €)

Kuba 26,20 Kč (1,14 €)

Nikaragua 13,60 Kč (0,59 €)

Peru 26,90 Kč (1,17 €)

Uruguay 22,10 Kč (0,96 €)

Venezuela 35,70 Kč (1,55 €)

AUSTRÁLIE

Austrálie 81,70 Kč (3,55 €)

Fidži 43 Kč (1,87 €)

Nový Zéland 69,50 Kč (3,02 €)

SEVERNÍ AMERIKA

Kanada 75 Kč (3,26 €)

Mexiko 21,20 Kč (0,92 €)

USA 56,40 Kč (2,45 €)

Zdroj: Blesk.cz

Nealkoholické pivo bylo dlouho podceňovaným nápojem. V poslední době už se ale prodává v takovém množství, že se do hostinců a restaurací dodává i v sudech.

„Jeho prodej dlouhá léta stagnoval na úrovni kolem jedenácti tisíc hektolitrů ročně,“ přiblížil nedávnou minulost za Budějovický Budvar, n. p., tiskový mluvčí Petr Samec. Letos už ve známém pivovaru očekávají výstav 24 500 hektolitrů.

Zlom nastal podle Samce v roce 2006, kdy prudce vzrostla poptávka. „Hlavní souvislost vidíme ve změně silničního zákona,“ míní Samec.

Potvrzují to i ve druhém českobudějovickém pivovaru. „Skokový nárůst jsme zaznamenali v roce 2006, kdy začal platit nový silniční zákon. Meziroční nárůst prodejů byl tehdy osmnáct procent,“ uvedla Dana Machová z Budějovického měšťanského pivovaru, a. s.

V Česku bylo poprvé nealkoholické pivo PITO uvařeno v polovině 70. let 20. století právě v Budějovickém měšťanském pivovaru (BMP) technologií přerušení kvašení, která je nejblíže výrobě klasického piva. Prodej nealkoholického piva roste v posledních letech v BMP o pět procent ročně.

Podle hostinských i pivovarníků zákazníci volí nealkoholické pivo jako náhradu klasických nealkoholických nápojů.

Roli při zvýšení poptávky ale hrály i dlouhodobé změny životního stylu a také fakt, že nealkoholické pivo postupně získalo na kvalitě a hlavně na senzorických vlastnostech. Chuť nealkoholického piva se dnes velmi blíží pivu normálnímu.

„Když si mám vybrat mezi nealkoholickým pivem a nějakou limonádou, beru raději pivo. Dřív to byla i nejlevnější varianta, hned po sodovce,“ říká profesionální řidič Kamil Janák z Českých Budějovic. „Bohužel, v poslední době, jako by si toho v hospodách všimli, podražilo i nealko,“ lehce si posteskl profesio〜nál za volantem.

Také sudy

V roce 2008 prodá například Budějovický Budvar, n. p., za prvních sedm měsíců roku asi 15 000 hl (bez 3 posledních červencových dnů). To je o 18 procent více než za prvních sedm měsíců roku 2007.

„Pokud porovnáme jen červenec, letos prodáme o třicet osm procent nealkoholického piva více než v červenci minulého roku,“ zdůraznil mluvčí Budvaru Petr Samec.

Zvýšený prodej nealko piva však hospodaření pivovaru jen doplňuje a není to v Budvaru na úkor ostatních druhů piva. Celkový objem nealko piva na produkci tvoří podle Samce jen asi 1,7% a do celkových čísel pivovaru se tedy zvýšený prodej promítá jen nepatrně, i když k nim samozřejmě přispívá.

„Díky zájmu zákazníků jsme letos v dubnu zahájili dodávky nealko piva v sudech do vybraných restaurací,“ připomněl mluvčí Budvaru například závoz do známého podniku Masné krámy.

Přes nárůsty prodeje nealkoholického piva však zůstává hlavní část veřejnosti věrná pivu, a to i mnozí účastníci silničního provozu. Například v restauraci, která patří do areálu Památníku Jana Žižky z Trocnova, si sice řidiči dopřejí raději nealko pivo než „jedno malé“, ale cyklisté „skousnou“ i výživnější variantu pěnivého moku. „Cyklisté, ti si jedno dají, desítku jo, aby jim nešla do hlavy a aby mohli šlapat,“ říká s úsměvem nájemce Miloslav Hruška.

A kdo se nechce na druhou stranu znát k pivu vůbec, má dnes na trhu nepřeberné množství dalších nápojů. Jejich producenti se snaží vyjít vstříc zákazníkům i v nynějším horku.

K větším výrobcům nealko nápojů na Českobudějovicku patří například společnost HBSW z Byňova u Nových Hradů.

„Hlavní sezona probíhá zhruba od dubna do září, kdy společnost realizuje přibližně dvě třetiny celoročních prodejů. Díky moderním technologiím a dobře organizované distribuci nehrají případné letní výkyvy počasí žádnou mimořádnou roli,“ uvedl na adresu nárazové poptávky Michal Donath, mediální zástupce HBSW.

Podle lékařů by měl příjem tekutin u dospělého člověka v současných vedrech činit nejméně dva až tři litry denně.

Zdroj: Denik.cz

Prvním kolem o víkendu startuje nový ročník fotbalové ligy. Kolik kol asi bude trvat, než se opět dostane na přetřes rasismus na stadionech a násilí v jejich okolí?

Společnosti Plzeňský Prazdroj, která vyrábí pivo Gambrinus, to nevadí – fotbal je stále dobrý byznys. A tak Prazdroj podepsal s fotbalovým svazem sponzorskou smlouvu na dalších šest let. Proč ne. Pozoruhodná je ale snaha pivovaru motivovat kluby finančními bonusy, pokud budou "sekat latinu“.

"Chceme více ovlivňovat práci svazu na zvýšení prestiže a bezpečnosti stadionů a českého fotbalu vůbec,“ řekl mluvčí Prazdroje. Chvályhodné. O případných sankcích za lajdáctví samozřejmě ani slovo.

Pochopitelně: Gambrinus podepsal smlouvu se svazovým vedením, které se nikdy nedokázalo rázně vypořádat s korupční minulostí. O jakou prestiž tedy vlastně jde? Sponzorovat takovou žumpu je ostudné, jakkoliv se pivovar snaží tvářit jako strážce dobrých mravů.

Zdroj: Lidové noviny

Na britských ostrovech se mezi dubnem a červnem vypilo v hospodách nejméně piva od dob Velké krize v 30. letech. Podle agentury AP klesl v tomto období prodej piva o 4,5 procenta oproti předchozímu čtvrtletí.

Důvodů je víc: loňský zákaz kouření na veřejnosti, rostoucí ceny, konkurence supermarketů a zpomalený ekonomický růst. A potom také nuda.

"Většina lidí je pivem trochu znuděná," řekl AP manažer baru Lock 17 v londýnském Camdenu. Podle něj teď víc táhne například cider, alkoholický jablečný mošt, který je "mnohem módnější a lidé se takových trendů rychle chytnou".

Z klesajícího prodeje majitelé hospod viní také supermarkety, které pivo prodávají ve velkých baleních pod tržní cenou. Mnozí se proto vracejí zpět k agresivním marketingovým strategiím, které zákazníky vybízejí k vypití co nejvíce alkoholu v co nejkratší dobu.

Asi polovina z 57 tisíc britských hospod odstoupila od dobrovolné úmluvy, podle které se zavázaly vyhýbat se agresivnímu a nezodpovědnému propagování alkoholu.

Britská policie se obává cenové války mezi hospodami, která by vedla k dramatickému zlevnění alkoholu a tím zhoršila situaci v mnoha městech, kde se o víkendu do němoty opíjejí tisíce mladých Britů.

Na venkově je trend opačný. Kvůli zavírání tradičních hospod je letos v Británii poprvé v historii přes polovinu vesnic "bez piva".

Zdroj: Hospodářské noviny

Vědci z michiganské univerzity dokázali, že častí konzumenti piva jsou náchylnější k rakovině slinivky.

Pokud patříte k lidem, kteří pravidelně holdují zlatavému moku, měli byste se mít na pozoru. Podle posledních výzkumů je časté pití piva důvodem vzniku smrtelné rakoviny slinivky.

Nádor slinivky patří k nejhůře léčitelným druhům rakoviny. Pacienti většinou netrpí zpočátku žádnými příznaky až do pokročilého stadia zhoubného bujení, kdy už se metastázy rozšíří do celého organismu.

Vědci, kteří se zabývají tímto onemocněním, objevili různé rizikové faktory ovlivňující jeho vznik: věk, kouření a stravovací návyky. Podle posledních výzkumů se ale rakovina slinivky objevuje u silných pijáků piva v průměru o deset let dříve než u lidí, kteří pivo nepijí.

"I když i jiné alkoholické nápoje snižují věk pacientů, u kterých se objevuje tato nemoc, pivaři jsou na tom výrazně nejhůř," vysvětluje doktorka Michelle Andersonová z michiganské univerzity. Její studie sledovala 500 mužů a žen trpících nádorem slinivky.

Slinivka břišní je orgánem produkujícím hormon inzulín, který reguluje hladinu cukru v krvi. Je významná pro různé tělesné funkce a proto ji nelze ani v případě zhoubného bujení chirurgicky odstranit.

Zdroj: tn.cz

Ochrana značek Černá hora, Brněnské nebo Znojemské pivo je v nedohlednu. Žádosti pivovarů o ochranu v rámci Evropské unie už tři a půl roku marně čekají na zveřejnění.

Na rozdíl od názvu České pivo, které na 99 procent získá ochranu EU, mají další pivovarníci z Česka smůlu. I když splnili všechny podmínky, zatím se žádné reakce nedočkali a marně čekají na zveřejnění v úředním věstníku unie.

To ostře kritizuje europoslanec Jan Březina. "Evropská komise tak svévolně zdržuje proces registrace a svou nečinností poškozuje zájmy dotčených žadatelů," uvedl.

Žádáme vysvětlení

Ten už se obrátil na Evropskou komisi s interpelací - požaduje vysvětlení, proč zatím nedošlo ke zveřejnění žádostí o ochranu.

Žádosti na ochranu se týkají označení moravských piv Černá hora, Brněnské pivo, Znojemské pivo a Březnického ležáku ze středních Čech.

Česko zatím uspělo se žádostí o zápis chráněného zeměpisného označení České pivo. Ve stanovené lhůtě proti tomuto označení nikdo nevznesl námitky.

Ty české pivovary, které mají zájem označovat své výrobky názvem České pivo, se tak mohou začít registrovat u Českého svazu pivovarů a sladoven

Registrace ochranné známky u EK přesně stanoví podmínky pro označení, které už nyní některé pivovary na etiketách používají.

Nic jim v tom dosud nebránilo, šlo o označení, pro jehož používání nebyly stanoveny žádné konkrétní podmínky.

"Označení už nějaký čas používá okolo dvaceti českých piv. Výraz České pivo asi polovina z nich ale uvádí ve slovním spojení 'tradiční české pivo', což je trochu zavádějící," řekl výkonný ředitel svazu Jan Veselý.

Registrace začíná

Plzeňský Prazdroj už oznámil, že chce využít chráněné zeměpisné označení České pivo zatím jen pro svůj Gambrinus, nejprodávanější české pivo.

Evropská komise už registruje označení "Bavorské pivo". Chráněné označení ale získala řada jednotlivých značek z různých zemí.

Na seznamu piv z Česka, která mají chráněné označení Evropské unie, je nyní Chodské pivo, registraci Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si Česko vyjednalo v přístupové smlouvě k EU.

Jako odvetu za postavení americké radarové základny v Brdech navrhovali nedávno někteří ruští představitelé rozmístění svých bombardérů na Kubě.

Teď ale jeden z předních ruských think-tanků vymyslel mnohem rafinovanější řešení - bojkot českého piva.

"Kdyby Rusové přestali pít české pivo v reakci na umístění amerického radaru, byla by to mnohem vážnější odpověď, vážnější než pozastavení dodávek ropy nebo jakýkoliv protest zaslaný ruským ministerstvem zahraničí," napsal analytik Alexander Pikajev z Ústavu pro světovou ekonomiku a mezinárodní vztahy.

Z jeho prohlášení citovala agentura Ria-Novosti.

Podle Pikajeva by pivařský bojkot byl pro český průmysl velkou ranou.

Znalci trhu ale jeho nápad předem zavrhli. Podle údajů Unie ruských pivovarníků tvoří v Rusku na celkovém objemu vypitého zlatavého moku piva z dovozu jen dvě procenta. Velké značky se totiž vyrábějí licenčně, a piva se tak do Ruska importuje čím dál méně.

V ruských pivovarech se v současné době vaří nejen Prazdroj a Staropramen, ale třeba také Lobkowicz nebo Zlatopramen. A daří se jim konkurovat takovým domácím gigantům, jako je Baltika, Očarovo nebo Krasnyj Vostok.

Průměrný Rus vypije podle tabulek ročně zhruba 50 litrů piva, tedy třikrát méně než obyvatel Česka. I tak ale pivo tvoří v Rusku tři čtvrtiny veškerého prodaného alkoholu.

Zdroj: Aktuálně.cz

Pivovarské muzeum nachystalo komentované prohlídky s historikem, konkrétně zítra - tento pátek, tzn. 25. 7. Začíná se v Pivovarském muzeu v 17.00 hodin a na prohlídku Vás osobně (a prostřednictvím Vašich médií i veřejnost) srdečně zveme!

Komentované prohlídky jsou doprovodným programem výstavy Jak dlouho se točí. Výstava Jak dlouho se točí, aneb historie pohostinství v Plzni představuje na historických pohlednicích a fotografiích to nejlepší z unikátních záběrů věhlasných či naopak již zapomenutých hospod a restaurací v Plzni. Aby oslovila co nejširší okruh zájemců, překročila výstava i práh Pivovarského muzea a zamířila do vybraných hospod - Na Parkánu, U Salzmannů, Centrálu a U Morávků.

Výstava je k vidění denně v Pivovarském muzeu do 31.10.

Komentovaná prohlídka hospod s ochutnávkami

Doprovodný program výstavy obsahuje pravidelné komentované prohlídky výstavy i vybraných plzeňských hospod.

Akce se koná každý pátek od 17 hodin. Účastníci projdou společně s historikem Pivovarského muzea nejen samotnou výstavu, ale i část centra Plzně a seznámí se s bohatou historií mnohde dosud provozovaných podniků, ale také s již zaniklými hostinci, hotely či hospůdkami. Na cestě čekají účastníky celkem tři ochutnávky piva.

Výhodou je reservace na telefonu Pivovarského muzea 377224955. Sraz účastníků je v Pivovarském muzeu v 17.00 hodin.

Zdroj: Region Plzeň.cz

Pokud patříte mezi ženy, které si po dobrém obědě nebo při posezení s přáteli dopřejí zlatavý chmelový mok, pak se vám to možná už také někdy přihodilo. „Dej si, děvče, raději černý, je lepší, a k tomu ti po něm vyrostou prsa“ – jak nepříjemné toto sdělení může být v přeplněné místnosti pivachtivých štamgastů asi není těžké si představit. Mě ale zajímalo, jestli je tato rada bezejmenného pivaře opodstatněná, a hlavně pravdivá. Má opravdu černé pivo vliv na růst prsou? A jestliže ano, pak proč jen černé, a světlé ne, a odkud se vůbec vzala tato „pivní legenda“?

„V souvislosti s konzumací černého piva a růstem ňader je to spíše jen letitý mýtus, jehož původ mi není znám a nikde není vědecky doložen,“ vysvětluje sládek a profesor Vyšší odborné školy ekonomických studií a Střední průmyslové školy potravinářských technologií Ing. Oldřich Koza. K ozdravnému působení piva dodává: „Pivo tmavé i světlé obsahuje řadu látek příznivých pro lidský organismus, tedy i pro ženy. Chmel dodává také fytoestrogeny – rostlinné látky podobné ženským hormonům, které příznivě působí na klimakterické potíže a na prsní žlázu mají podobný účinek jako přirozené ženské hormony estrogeny: obnovují růstovou činnost prsních žláz, tím poprsí zpevňují, zvětšují a činí je plnějším.“

Nezávisle na tomto tvrzení se vyjadřuje i lékař MUDr. David Pupala a říká: „Že by černé pivo mělo vliv na růst prsou, není prokázané, fytoestrogeny obsažené v pivu něco takového mohou vyvolat, ale určitě to nebude nijak razantní růst. Jiné je to s hormonální antikoncepcí, která na růst může mít vliv, to už je ale věc jiná.“

Černé pivo v souvislosti s růstem ňader má podle Kozy navíc ještě ten paradox, že je v něm méně fytoestrogenu než ve světlém pivu, protože světlé pivo se více „chmelí“. Tmavé pivo zas obsahuje více cukrů, tudíž je bohatší na energii. Bude-li vám někdy někdo doporučovat, abyste upřednostnila černé pivo před tím světlým, s nyní už otřepaným tvrzením, že vaše poprsí po něm zvětší svůj objem, nevěřte mu a dejte si jednoduše pivo, které vám víc chutná. Koza pak svou tezi uzavírá slovy: „Pravidelná a nemalá konzumace tmavého piva (případně s přidáním žloutku) vede ke zvýšení celkového energetického příjmu organismu, a tím k zakulacení všech ženských tvarů, nejen ňader.“

Zdroj: Lidovky.cz