Malé nezávislé pivovary varují před zvýšením spotřební daně o 50 haléřů na půllitr piva. Před nebezpečím varovali v dopise poslance i senátory. "Je to vyložená likvidace rozhodujícího turistického artiklu, který táhne turisty do České republiky. To by nemělo dopad jen do pivovarů," řekl iDNES.cz Jiří Fusek, který drobné pivovary zastupuje.

Zvýšení daně předpokládá balíček úspor, který dnes schválila vláda.

Spotřební daň se může zvýšit kromě pohonných hmot a tvrdého alkoholu také u piva. Vyšší spotřební daň o 50 haléřů na půl litru by oblíbený nápoj zdražila. Malé pivovary tvrdí, že jsou v nevýhodě.

"Poláci zvýšili spotřební daň o 13 procent a okamžitě to znamenalo snížení spotřeby. Na Slovensku to vedlo k likvidaci skoro všech malých pivovarů," řekl prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek. Vypočítal, že spotřební daň by se v České republice příští rok u piva zvedla o 42 procent.

Nyní je spotřební daň u piva 10 procent. Po úpravách by podle malých pivovarů hektolitr "desítky" zdražil z 240 korun na 340 korun, tedy o stovku. Domnívají se také, že budou na balíčku biti dvakrát - spotřební daní i vyšší DPH.

Zmíněné pivovary navíc tvrdí, že je ohrožuje už současná politika obchodních řetězců. "Platí se zpožděním 2-6 měsíců a nedodržují platební termíny bez jakýchkoli možností z naší strany je za to penalizovat. Jinak by totiž vyřadily náš sortiment z prodeje," dodal Fusek.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Filip Horáček

Taký prepad exportu ako tento rok české pivovary ešte nezažili. Najviac sa pritom znížil vývoz piva do Ruska, ktoré bolo vlani po Nemecku a Slovensku tretím najväčším exportným trhom pre české pivovary.

Taký prepad exportu ako tento rok české pivovary ešte nezažili. Najviac sa pritom znížil vývoz piva do Ruska, ktoré bolo vlani po Nemecku a Slovensku tretím najväčším exportným trhom pre české pivovary. Konštatuje to dnes český denník Hospodářské noviny.

Roky sa sľubne vyvíjajúci export piva z ČR na ruský trh sa tento rok v porovnaní s vlaňajškom znížil na polovicu. A zrejme bude ešte horšie.

Podľa analytikov pivovarnícky priemysel v Česku čaká tento rok citeľný pokles. V 1. polroku 2009 sa celková produkcia piva na vývoz znížila medziročne o 13 % na 1,7 milióna hektolitrov. Okrem Ruska klesol vývoz piva aj do Nemecka a na Slovensko. Rapídne ide dole aj domáca spotreba.

Na porovnanie: zatiaľ čo vlani predali české pivovary do Ruska v 1. polroku 161.000 hektolitrov piva, ten rok to bolo iba 92.000 hektolitrov. Hospodárska kríza núti ruských spotrebiteľov výrazne šetriť. A pivo dovážané z Česka patrí v Rusku medzi najdrahšie, takže je medzi prvými položkami, ktoré ľudia škrtajú zo svojich výdavkov.

ČR je všeobecne najväčším dovozcom piva na ruský trh. S veľkým odstupom nasleduje Nemecko. Podľa údajov zo zväzu ruských pivovarníkov sa celkový dovoz tohto nápoja do Ruska v období od januára do konca júna 2009 znížil o 30 %. Minulý rok do tejto krajiny doviezli zahraniční producenti viac ako 803.000 hektolitrov piva, z toho 300.000 len z Česka. V tomto roku by toto číslo malo podľa odhadov klesnúť na 550.000 hektolitrov.

Väčšina pivovarov v ČR pritom svoje produkty vyváža. A aj keď žiadny zatiaľ v dôsledku krízy neskrachoval, niektoré z nich musia počítať s tým, že tento rok sa prepadnú do straty.

Zdroj: O peniazoch Zoznam.sk | Autor: TASR

Podle studie českých a britských vědců má globální oteplování negativní vliv na kvalitu žateckého chmele – důležité suroviny pro výrobu tradičního českého nápoje. Čeští pěstitelé už nyní raději hledají nové odrůdy a uvažují o zlepšení zavlažování.

Výsledky studie ukázaly, že i mírné oteplení způsobuje zkrácení vegetačního období chmele, což zhorší jeho kvalitu.

Ze simulace, při níž vědci použili předpovědi budoucích změn klimatu, vyplynulo, že by výnosy v budoucnu mohly klesnout o 10 procent a obsah tzv. alfa-kyselin, který je hlavním určujícím prvkem kvality, o 13 až 32 procent.

Změn, které mohou přinést zvyšující se teploty, si jsou vědomi i sami pěstitelé chmele. "Náznaky tady jsou, ale spíše jde o dedukci z údajů některých výnosových let. Samozřejmě, pokud je v průběhu léta větší počet tropických dnů, tak se to na chmelu projevuje určitým útlumem," řekl Bohumil Pazler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

"Do budoucna se řeší nové odrůdy na bázi žateckého chmelu. Druhá věc, jak předejít negativním klimatickým podmínkám, je otázka závlah, a tím pádem ochlazení mikroklimatu na chmelnici," nastínil Pazler možné způsoby řešení. Šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý nevidí situaci tak tragicky a připomíná, že před dvěma tisíci let se chmel pěstoval v okolí Říma a postupně se s oteplováním stěhoval dále na sever.

"Sám fakt, že k tomu dochází, není překvapující. Současné změny globálního klimatu to mohou pouze urychlit. Dá se očekávat, že se pěstování chmele bude i nadále stěhovat dále na sever nebo do vyšších horských poloh, případně se podaří vyšlechtit více teplomilné odrůdy," podotkl Veselý.

Pouze strašení?

Zároveň upozornil, že už nyní se v Česku spotřebuje jen tisíc tun žateckého chmelu a zbylé čtyři pětiny úrody jdou na export. Přesto však zdůraznil, že tradiční české pivo se bez žateckého chmele neobejde. S tím souhlasí i bývalý dlouholetý sládek Budějovického Budvaru Josef Tolar. "Pokud by se z nějakého důvodu přestal používat žatecký chmel, mělo by to na české pivo nepříznivý dopad. Česká piva jsou postavena právě na typu žateckého chmele," myslí si Tolar.

K výsledkům studie se však Tolar staví rezervovaně a vnímá je jako součást strašení před globálním oteplováním. "Obecně si myslím, že se kvalita žateckého chmele zhoršuje. Jsou zde výkyvy mezi jednotlivými léty, ale to je dáno spíše klimatickými podmínkami v období dozrávání než oteplováním," tvrdí Tolar.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Pavel Škopek

Sládek Jürgen Hopf vaří pivo nesoucí jeho jméno zásadně zcela nahý. Na sobě má pouze bavorskou koženou zástěru a krojový klobouk.

Moku to prý dodává výjimečné vlastnosti, které lze srovnat s účinky Viagry. Chmelový nápoj údajně zvyšuje libido, a kdo ho ochutná, zapomene na nudné večery u televize a chce se jen milovat.

První várku Hopf získal zcela náhodou. Vlastně omylem, když se pokazil samovarný systém pivovaru v bavorském Schönbrunnu.

„Zavolali mě, abych zkusil opravit ten stroj, bydlel jsem jen přes cestu. Bylo to uprostřed noci a nebylo tam živé duše, takže jsem na to šel jen v trenkách a pantoflích,“ vzpomíná na osudnou noc sládek Jürgen Hopf.

Díky tomu, že nešel stroj opravit, musel polonahý Hopf míchat ručně a vytvořil tak unikátní várku piva. „Cítil jsem se divně a věděl, že toto pivo bude jiné a bude se lišit od všech ostatních. Když bylo pivo hotovo a šlo do prodeje, každý, kdo ho vypil, hned cítil účinek. Každý, koho jsem se ptal, mi tvrdil, že týden nezapnul televizi. Místo toho šel rovnou do postele, aby nemarnil čas,“ vysvětluje Hopf, jehož pivo se prodává v lahvích s nahotinkou na etiketě.

Pivní speciál se má teď z Bavorska rozšířit do zbytku Evropy včetně Británie

Zdroj: Blesk.cz | Autor: Famous

Co ty dva chlapíky spojuje? Dříve pracovali jako šoféři, nyní už ale čepují pivo. Oba muži přijeli nedávno do jihlavského pivovaru na zhodnocení výsledků prodeje zlatavého moku.

A oba se těší na výlet na velké německé pivní slavnosti. Na mnichovský Oktoberfest, který startuje v sobotu 19. září, odjede o pět dní později, ve čtvrtek 24. září, sedmdesát hostinských z Jihlavska a okolních okresů.

Osmadvacetiletý Jaroslav Pulicar ze Zborné, okrajové části Jihlavy a šedesátiletý Josef Weiss z Kravska na Znojemsku budou mezi nimi. Zatímco mladší hostinský v bavorské metropoli už byl, ten starší tam zavítá poprvé.

„Na Oktoberfestu jsem ale nebyl jako návštěvník,“ zakroutil hlavou osmadvacetiletý hostinský ze Zborné. Do Mnichova se Pulicar vypravil poprvé jako řidič. Vezl tam pivní sety – lavičky a stoly. V německém centru „pivního průmyslu“ chce nasát hlavně atmosféru a chutě.

„O žádné suvenýry mi nejde,“ dodal muž, do jehož hostince občas zajdou i dva bývalí jihlavští primátoři, Vladimír Hink a Vratislav Výborný. Ti totiž ve Zborné také bydlí.

Pivo považuje Jaroslav Pulicar za věc, která má podpořit chuť na další pivo. „Už na učňáku jsme se to tak učili,“ usmál se mladý výčepní.

Nové druhy zlatavého moku se podle něj stále dají vymýšlet, ať už klasické, pšeničné nebo i ochucené. Třeba s medovou nebo ovocnou chutí.

V hospůdce v okrajové části Jihlavy, ležící pod sjezdovkou Šacberk, čepuje Pulicar standardně jihlavské a plzeňské pivo. Jednou týdně dojde na ležák z minipivovaru v Horních Dubenkách a nepravidelně na produkci z jiných míst – třeba na pelhřimovské, svijanské nebo rakovnické pivo.

„V Mnichově se představí spousta pivovarů, nějaký si určitě vyberu. Pravdou je, že některé jejich výrobky se dají sehnat i v obchodech v Čechách,“ přemítal Pulicar, který se vyučil v oboru kuchař - číšník. „Člověk si ale na otevření vlastní hospody musí nějak vydělat. Tak jsem musel začít s prací jinde. Proto jsem dělal v autodopravě,“ vysvětlil osmadvacetiletý Jaroslav.

Z dopravy k hostinskému prchal dnes šedesátiletý Josef Weiss z Kravska na Znojemsku.

„Před osmnácti lety jsme si se ženou vzali úvěr, koupili chalupu, ze které udělali hospodu a obchod. Jede to, makáte ale ve dne v noci,“ poznamenal na setkání hostinských v Jihlavě Josef Weiss.

V jeho hospodě se svého času čepovalo i do tupláků, což je míra obvyklá i pro mnichovský Oktoberfest. „Chlapi to zkoušeli, nosili si svoje tupláky, ale sami od toho pak ustoupili. Půllitr je půllitr,“ pokývl hlavou výčepní z obce, která je od hranic Vysočiny vzdálená asi patnáct kilometrů. Čepuje piva z Jihlavy, Hlinska a Malého Rohozce.

Na mnichovském Oktoberfestu nebudou z Jihlavy a okolí jenom hostinští. Také se tam budou prezentovat někdejší jihlavské kroje. Stane se tak ve velkém průvodu v neděli 20. září.

Účast v průvodu plánuje společnost Iglauer Sprachinsel (Jihlavský jazykový ostrov). Jde o spolek bývalých českých Němců z Jihlavska a jejich potomků či příbuzných. Průvodu se jinak mohou zúčastnit lidé v krojích z celého světa.

Oktoberfest skončí 4. října. Loni ho navšttívilo šest milionů návštěvníků, kteří celkově vypili 66 tisíc hektolitrů piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík

Spojené arabské emiráty a Panama – to jsou dva velké pivní protipóly. Zatímco v Emirátech vás jedno pivo přijde na 210 Kč, v Panamě je to pouhých 9 Kč. Logicky je oblíbenou destinací amerických pivařů...

Pokud jde o drahotu, druhé místo na světě obsadilo už ne tak vzdálené Norsko a cena 180 Kč za jedno točené vysvětluje, proč si tolik Norů dopřává alkohol doma před odchodem na jakoukoliv akci, kde by tuto »nekřesťanskou« částku museli zaplatit. Třetí kupodivu skončil chudý východoafrický stát Džibutsko se 178 Kč. I některé další země na seznamu levného a drahého piva vás možná překvapí, posuďte sami a vydejte se s námi na »let« přes pivní bary celého světa.

NEJDRAŽŠÍ ZEMĚ PRO MILOVNÍKY PIVA

Spojené arabské emiráty

Cena 210 Kč je obvyklá v hotelech a zpravidla se příliš neliší ceny různých značek.

Norsko

Země proslulá zdravím a zimními sporty nutí občany opíjet se u domácího krbu. Při 180 Kč za pivo je to otázka finančního přežití.

Džibutsko

Někdejší francouzská kolonie v Africkém rohu letos slaví 32 let nezávislosti, ale pivem za 178 Kč ji asi zapije málokdo. Nejvíc trpí vojáci na zdejší americké základně, o vycházce si moc neužijí.

Grónsko

Největší ostrov světa není zrovna střediskem nočního života. Při 150 Kč za pivo to ani tak moc nepřekvapuje.

Guadeloupe

Francouzský departement v Karibiku trumfl mateřskou zemi cenou 144 Kč. V 31stupňovém vedru se zkuste ochladit něčím jiným.

Francie

Vínu zaslíbená země se k milovníkům piva chová velmi macešsky. Jak mohou chtít 130 Kč za pivo, zlobí se turisté. Jde to samo, uvidíte.

Island

Krásy severského ostrova vás zcela jistě dojmou, slzet budete i při ceně 123 Kč za sklenici »tekutého chleba«.

Katar

Rychlý růst ekonomiky jedné ze zemí Perského zálivu, skoro nulová nezaměstnanost, žádná daň z příjmu a pivo za 122 Kč. Svět islámu opravdu alkoholu nepřeje.

Andorra

Turistický ráj, kam se ročně vydá na devět milionů turistů, nabízí daňové úlevy a cenu piva na úrovni Kataru. Než zaplatit 121 Kč, je lepší skočit na »jedno« do Španělska.

Rovníková Guinea

Třetí nejmenší africká země vyniká pivní drahotou. Kdo z místních by si mohl dovolit pivo za 120 Kč, když i na turisty je to příliš!

Zdroj: Aha Online.cz

Je jaro letošního roku a já se už po několikáté chystám, že zajdu do Zlejch Časů podívat se co je nového, neb jsem tam byl jednou, kdysi před rokem a od té doby nic. Zároveň si říkám, že by to chtělo seznámit se s majitelem, neb ať to vypadá jak to vypadá, moc si nekonkurujeme a že by jsme se mohli popřípadě domluvit i na nějaké spolupráci. Má venkoncem toho samého koníčka - dobrá pifka - jako naše hospoda a tak by z toho mohlo něco být.

Vybral jsem si sobotu 18. 4. zakoupil noviny, neb jsem si říkal, že tam odpoledne asi nikdo nebude a navíc ani já tam nebudu nikoho znát a tak si aspoň počtu a vyrazil jsem. Už při vstupu do hospody jsem byl přequapen. Ač sobota a cca po čtvrté po poledni, bylo natřískáno a co víc všude samý hospodsko - pivařský známý!!! Zasedl jsem k jedné skupince známých tváří a jal se vyzvídat co, že se to děje. A ejhle vysvětlení prosté: Zlý Časy slavily třetí narozeniny!!!

Po ujištění samotným Hanzem, že to není jen pro zvané - že mě vlastně taky on chtěl poznat a tak, že jsem tam dobře - jsem se konečně přestal cítit jako vyžírka a zakousl se do kolena zadáčo ☺! Jak se večer chýlil, Hanz si přisedl a že prej by jsme mohli nějak spolupracovat…

Po mém vysvětlení, že kvůli tomu jsem vlastně přišel, jsme zjistili, že máme stejnou krevněpivní skupinu a že si budeme rozumět. Hanz se hned vytasil s projektem, který viděl v Holandsku a který se mi na první pohled zalíbil. Byla to taková brožura, která obsahovala cca 55 holandských hospod, které jsou zajímavé a navíc točí sqělá pifka. Mají to dotažené a tak jsme se domluvili, že se ještě určitě sejdeme a něco obdobného vymyslíme taky.

No a jak řekli, tak udělali! Po další schůzce jsme už měli jasno. Zlý Časy, Tramway, Obžerství – to dohodil Hanz, já nabídl Merendu, o té jsem taky slyšel jen pozitiva. Další člověk – Tomáš z SPP -, který se k naší schůzce vlastně původně jen nachomýtl, ale jak se později ukázalo nachomýtl se včas, dobře a na správné místo ☺, nám doporučil ještě U prince Miroslava. A tak jsme měli hned pět hospod. Následovalo vlastní seznámení se s kluky z Merendy a s Miroslavem od Miroslava ☺. Všem se naše pojetí líbilo a že do toho půjdou s námi.

Následovala první – ustanovující – schůzka, na které jsme se poprvé a vlastně naposled ☺ sešli všici!!! A domluvili jsme se, že ano. Do vlastní brožury jsme ještě přizvali kluky ze Sdužení Přátel Piva a taky Czech Beer Tours, neb reklamy je třeba a taky je třeba někoho, kdo bude chtít zaplatit ten pilotní leták, že ☺ ☺ ☺.

Na tomto prvním setkání padali návrhy na to, abychom do toho vzali více hospod a rovnou z celé ČR! Víme, že je mraky restaurací, které to dělají dobře a že by v takové brožuře měly být. Brožura by měla zatím ze začátku ležet v každé ze zúčastněných hospod na stole a tak se pivaři doví i o dalších výčepech, které stojí za to navštívit při cestách za dobrým pifkem. Později ji samozřejmě chceme i distribuovat i dál a na jiná místa.

Oproti oslovení dalších hospod jsem ale vehementně protestoval a jak se později ukázalo, právem. Nemám nic oproti dalším a dalším hospůdkám, které se chtějí našeho projektu zúčastnit, vůbec ne, ale vím jak je těžké něco rozjet v jednom natož v pěti a tak jsem razil zásadu, že o dalších účastnících se budeme bavit až budeme mít něco hmatatelného – brožuru - v ruce.

Taky si vemte, že je polovina září a brožura se rýsuje, když to dobře půjde, na konec října. Problémů je zkrátka hodně k řešení a né vždy se sejdem aspoň ve třech a to jsme všici z Prahy :(. Tak pro vás ostatní: počítáme s vámi, ale vydržte.

Navíc být v naší ALIANCI P.I.V. bude mít do budoucna i jiné výhody, než že se o vás jen lidé dozví. Vše je v jednání, ale co není na papíře sepsané to zatím nechceme pouštět ven, snad abychom to nezakřikli ☺…

Dalším kamenem úrazu byl náš zastřešující název, ale s i tím jsme se poprali a myslím, že vítězně. Máme za to, že název ALIANCE P.I.V. – pivně inteligentních výčepů, je trefné označení pro hospody, které chtějí provádět osvětu národa pivařského, nejen tím, že budou točit různá pivečka, ale a to hlavně, že se v našich výčepech pivař dozví o těch daných pivech něco víc, než že je to např. 15° Rychtář speciál, 12° Kocour Stout apod. Vždy mi bylo líto, že dneska už každá láhev dobrého vína uvádí o svém původu kde co a u piva je to problém se něco dozvědět z láhve, natož z točeného piva v sudu.

Za úkol to dostal Hanz. Má vytvořit tzv. „Pivní list“ do kterého budeme každé jednotlivé pifko dopisovat jako do mustru. Tyto Pivní listy budou viset v našich výčepech na viditelném místě, tak aby každý zájemce dostal vyčerpávající informace o tom kterém pifku. Tzn. ne jen pivovar, typ piva, ale i např. jednotky hořkosti, barvy, složení apod.

Dále koho chceme na našich Pivní listech zviditelnit a na koho se v naprosté většině zapomíná je jméno toho, kdo tu kterou laskominu uvařil!!! Přijde nám, že sládek či sládková by měli vystoupit z nedobrovolné anonymity a na našich Pivních listech jednoznačně být! Uvedeme rádi, pokud to budou pivovary chtít zveřejnit, i jméno toho, kdo na to dané pivo recept vytvořil.

Víme, že je to běh na delší trať, ale zároveň doufáme ve spolupráci s pivovary v to, že budou mít sami zájem si takto svá piva zviditelnit.

Logo máme zatím provizorní jen kvůli registraci ochranné známky. Na logo později vypíšeme v našich hospodách veřejně hospodskou soutěž, bohatě dotovanou našimi naturáliemi ☺.

Jak se naplno rozeběhne naše doména, dáme vám fčas vědět!

Tak to je zatím asi fše. Jo a držte nám palce, budeme to ještě potřebovat ☺ !!!

Za ALIANCI P.I.V. sepsal

Jirka Bejček Stehlíček

První tři místa obsadily dívky, kterým je shodně 23 let

Třiadvacetiletá tmavovlasá dívka Petra Bubáková z východočeského Turnova získala titul Miss zlatého moku pro rok 2009.

Rozhodla o tom odborná porota v pátek 11. září večer na zábavném finálovém galavečeru soutěže v Městském divadle v Žatci. Vítězka v soutěži zastupovala pivovar Svijany.

První vicemiss byla vyhlášena blondýnka Tereza Kučerová z Hovorčovic u Prahy. Té je rovněž 23 let a soutěžila v barvách piva Suchdolský Jeník, které vaří Česká zemědělská univerzita v Praze.

Titul druhé vicemiss přisoudili porotci hnědovlásce Alici Rádrové z Mělníka. Shodou okolností je i této slečně 23 let; bojovala za pivo Bohemia Regent, jež vzniká v pivovaru Třeboň.

Soutěž je ojedinělý projekt na celém světě; spojuje dívčí krásu s oblibou českého piva a chmele. Každá z dívek vkládá "do utkání" nejen své osobité půvaby, ale zároveň soutěží za značku některého z regionálních českých pivovarů. Zástupci pivovarů si jednotlivé konkrétní dívky vylosují už na jaře hned při samotném zahájení soutěže. Pořadatelé Miss zlatého moku mají na projekt zaregistrovanou ochrannou známku.

Letos proběhl už pátý ročník této soutěže. Na jejím samotném počátku se do ní přihlásilo více než 220 dívek; z nich pořadatelé na jaře vybrali deset finalistek. Ty si pak "rozebrali" zástupci pivovarů.

Finalistky v rámci soutěže už před týdnem ručně česaly chmel a točily pivo návštěvníkům tradiční žatecké Dočesné - i to byla jedna ze soutěžních disciplín. V samotném divadle na podiu se pak utkaly ve volné disciplíně - například recitaci, zpěvu, malování, pantomimě, sportovním výkonu - a poté nezbytné závěrečné promenádě v plavkách.

Finálový galavečer zpestřila svým zpěvem zlatá slavice Lucie Bílá; moderátorem byl oblíbený Jan Čenský. Tříhodinový program sledovalo vyprodané žatecké divadlo.

Návštěvníkům internetových stránek Denik.cz se nejvíce líbila osmnáctiletá dívka Monika Kobzová z Písařovic u Šumperka. Soutěžila za severomoravský pivovar Holba. Čtenáři Deníku jí poslali v doplňkové anketě 14 628 hlasů a tato slečna díky tomu vyhrála titul Miss sympatie Deníku. Cenu jí přímo na podiu předal Jan Korbel, severočeský šéfredaktor Deníku, který byl i členem poroty.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Libor Želinský

Ruský prezident Dmitrij Medvedev nariadil zavedenie nových zákazov týkajúcich sa predaja piva a jemu podobných nápojov. Cieľom opatrení je boj proti ruskému alkoholizmu.

Medvedev verejne kritizuje problém Rusov s pitím a jeho dopad na krajinu. Plánované zákazy by znemožnili predaj piva v plechovkách alebo fľašiach s objemom nad 0,33 litra.

Nové pravidlo bude platiť pre "ľahký alkohol", nie však pre víno, vodku alebo inú pálenku. Z júnovej štúdie uznávaných lekárskych novín The Lancet vyplýva, že od pádu Sovietskeho zväzu v roku 1991 zomrela viac než polovica Rusov medzi 15 a 54 rokom života na následky požívania alkoholu.

Zdroj: Spravy Pravda.cz

Dánsky pivovar Carlsberg podpísal novú štvorročnú sponzorskú zmluvu s Anglickou futbalovou asociáciou (FA).

Vzájomná spolupráca dvoch spomenutých subjektov sa po naplnení kontraktu predĺži na 19 rokov. Carlsberg zostáva oficiálnym pivom anglickej reprezentácie a FA Cup-u. Podľa novej dohody si môžu návštevníci londýnskeho Wembley priamo na štadióne kúpiť spomenutú značku piva.

"Tento krok jednoznačne potvrdzuje našu výnimočnú vzájomnú spoluprácu," nechal sa počuť riaditeľ Carlsbergu Gareth Roberts. Nová zmluva nadobudne platnosť 1. augusta 2010.

Zdroj: Marketer HNonline.sk | Autor: SITA

Dočesná vznikla původně jako oslava konce sklizně chmele. Její program se v průběhu let různě měnil. Dnes jde o jednu z největších společenských akcí v Ústeckém kraji, na které se se svým pivem představují všechny tuzemské pivovary i výrobci ze zahraničí.

Jen nepřízeň počasí byla šmouhou na tváři letošních oslav česání chmele a piva v Žatci. Ani nepříjemný déšť ale lidi od cesty na dočesnou neodradil. Dorazilo jich nakonec zhruba padesát tisíc. Jaké to je prodírat se davem lidí a vystoupit na pódiu v dešti, si na vlastní kůži vyzkoušela i hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová. Ta osobně v pátek večer letošní už 52. Dočesnou 2009 zahajovala.

„Pro region, který byl léta spojován jen s uhlím a špínou, je obrovsky důležité mít i tak příjemné tradice, jako je dočesná. Navíc kde jinde by se měl oslavovat chmel a pivo, než v místech, kde roste nejkvalitnější chmel na světě,“ nechala se slyšet hejtmanka ještě před slavnostním zahájením akce. Letošní program byl opravdu pestrý. V pátek večer zpívaly lidem ze Žatce děti z místní ZUŠ a po nich hlavnímu pódiu kralovala skupina Čechomor. Od jejich koncertu lidi neodradil ani vytrvalý déšť.

„Je tu pivo z celé země a my nejsme z cukru, takže trocha vody nás nezabije,“ krčili rameny chlapíci s půllitry piva v rukou. Jména sice nechtěli prozradit, zato ochotně vyprávěli, jak v loni prožili s pivem v rukou celou dočesnou nonstop v jednom zátahu. Aby pivo bylo ještě atraktivnější, čepovaly jej ve stanech krásné dívky, které soutěží o titul Miss zlatého moku. Točení piva bylo totiž jednou z jejich soutěžních disciplín. Kromě velké scény na náměstí se hrála i country muzika na autobusovém nádraží. Ve Dvořákově ulici se zase o pozornost návštěvníků ucházela středověká hudba i šermíři.

V sobotu odpoledne se oslavy zlatého moku rozjely naplno. Na hlavní scéně vystoupili Helena Vondráčková, Jakub Smolík, Michal David i s Ústeckým krajem spojení Walda Gang. K velké radosti dětí je v poledne přijeli navštívit i už legendární Jů a Hele.

Součástí oslav byla i odborná ochutnávka piv v Chmelařském institutu a v neděli neodmyslitelná ukázka česání chmele na nejmenší chmelnici v Česku na žateckém Náměstí Svobody.

Dočesná vznikla původně jako oslava konce sklizně chmele. Její program se v průběhu let různě měnil. Dnes jde o jednu z největších společenských akcí v Ústeckém kraji, na které se se svým pivem představují všechny tuzemské pivovary i výrobci ze zahraničí. Mají proč se v Žatci objevit. Zdejší Poloraný červeňák je považován na absolutně nejlepší chmel na světě.

„A je dobře, že je mu stále věnována pozornost. V posledních dvaceti letech leželo spousta chmelnic ladem a přitom po staletí dávaly zdejším lidem práci. Bude jen dobře, když se opět zazelenají všechny chmelnice v kraji,“ komentovala zájem o chmel hejtmanka Jana Vaňhová.

Místostarosta Žatce Aleš Kassal zase osobně děkoval všem organizátorům veselí. „Tradice a zkušenosti tady sice jsou, ale i letos byla příprava dočesné prací na dvacet čtyři hodin denně a já jsem hrozně rád, že tady takhle schopné lidi máme,“ prohlásil pan Kassal.

Zdroj: Ústecko 24.cz

Fanoušci, kteří se v sobotu večer dívali na kvalifikační utkání o účast na mistrovství světa v Jižní Africe, se několikrát za večer dozvěděli, které pivo patří k fotbalu. Česká televize před zápasem a během přestávky přinesla živé vstupy z plzeňského pivovaru, kde pořádali slavnosti Pilsner Fest.

Redaktor divákům několikrát sdělil, že se hlásí z pivovaru, kde se kromě pití piva také fandí u velkoplošné obrazovky. A mimo jiné se zeptal hostů, co říkají pivu.

"Porušil interní pravidla. Mluvil jsem o tom s ředitelem zpravodajství, udělal chybu a dostal pokutu," řekl iDNES.cz mluvčí ČT Ladislav Šticha. Jak velká pokuta je, neupřesnil.

Pro Plzeňský Prazdroj to byla výborná reklama. ČT se bezprostředně po zápase pochlubila, že se na zápas díval v průměru téměř milion diváků. Mač přitáhl čtyřicet procent mužů, kteří se ten den dívali na televizi.

"Tato divácky velmi atraktivní podívaná na programu ČT2 se tak stala třetím nejsledovanějším pořadem ČT v rámci uplynulého týdne. Zasáhla celkem 2,129 milionu diváků," uvedl Šticha.

Zdroj: Česká média.cz | Autor: Pavel Eichler

Pražský klub Vltavská bude jako první v Česku točit pivo do plastových kelímků na více použití.

Diváci, kteří vyrazí na některý z podzimních koncertů do Kulturního centra Vltavská v pražských Holešovicích, budou možná překvapeni, do čeho jim tam načepují pivo.

Místo kelímků na jedno použití nebo skleněných půllitrů podá žiznivým hostům výčepní do ruky plastový kelímek, ze kterého už před nimi někdo pil.

Kelímky o obsahu 0,3 a 0,5 litru budou zálohovány dvaceti korunami.

"Hlavním důvodem novinky je ekologie. Umíte si asi představit, kolik plastových kelímků zbyde po takovém větším koncertu nebo festivalu. Pivo a další nápoje budeme nalévat do kelímků, které se dají umývat a mají dlouhou životnost,“ říká ředitel klubu Filip Kolací.

Například v Německu je podle něj používání ekologických kelímků na opakované použití běžné.

Jak se ujme novinka u návštěvníků kulturního centra je otázka. Z ankety vyplývá, že většina by dala přednost pivu ze skla a na omývané kelímky se nedívá s velkou důvěrou.

Zdroj: tn.cz | Autorka a foto: Kateřina Lang

Ochutnat pivo z téměř dvou desítek malých tradičních pivovarů nebo guláš z polní kuchyně mohli ti, kteří se v sobotu zajeli podívat na Chmelovy dožinke do Příkaz.

Druhý ročník akce, kterou organizátoři věnují rodinným hostinským pivovarům, uspořádal letos ve svých prostorách Hanácký skanzen lidové architektury v Příkazích u Olomouce.

„Chmelovy dožinke je festival minipivovárků, které vaří pivo v malém množství klasickou metodou tak, jak to kdysi bývalo. K našemu Hanáckému skanzenu to patří i proto, že se zde historie snoubí s tradicí,“ přiblížil myšlenku festivalu spolupořadatel Petr Staník.

Přestože se přehlídka v Příkazích konala letos teprve podruhé, přilákala nejen místní obyvatele, ale také milovníky pěnivého moku, kteří za festivalem vyrazili ze vzdálenějších měst.

„S manželkou jsme velcí pivaři, máme rádi rodinné pivovary, protože vaří opravdu vynikající pivo. Jsme tu letos poprvé a líbí se nám to prostředí a vše kolem. Připadáme si tu jako u nějakých známých na zahradě. O akci nám řekl kamarád, který tu byl loni, tak jsme si udělali výlet z Kroměříže. Jenom jsme museli přemluvit syna, aby řídil zpátky,“ usmál se Petr Čuřík.

„Haná je proslavená pěstováním žateckého chmele, kterému se říká poloraný červeňák, který je tu opravdu nejlepší. V minulosti tu byla spousta pivovarů, které zanikly. Proto se snažíme podpořit malé výrobce piva,“ doplnil Staník.

Návštěvníci tak letos mohli ochutnat například pivo z olomouckého hostinského pivovaru Moritz, točil se tu ale také pěnivý mok z Rýmařova, Zašové, Vsetína nebo Štramberku.

Zatímco si rodiče vychutnávali pivo vařené tradičními metodami, děti si mohly vyzkoušet výrobu šperků, svézt se na koni nebo si zasoutěžit o bonbony.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autor: Linda Lešikarová

Provoz pivovarů je téměř výhradně zajišťován fosilními energiemi. Výrobce pivovarských zařízení, společnost Kaspar Schulz KG, z německého Bambergu, rozpracoval koncept pro poskytování energie do pivovarů, s cílem chránit životní prostředí a snižovat náklady na energie. Tímto způsobem dochází k neutralizaci účinku oxidu uhličitého.

Podstatou uvedeného konceptu je rekuperace a využití bioplynu z vedlejších produktů při vaření piva: mláta, přebytku kvasnic a průmyslových odpadních vod.

Optimalizací hydrolýzy a procesu kvašení je možné získat zpět okolo 20 kWh energie na jeden hektolitr piva. Tento koncept byl vyvinut ve spojení s ATRES, Engineering Biogas. Spotřeba tepla pro středně velké pivovary může být snížena v průměru z 33 kWh/hl na méně než 25 kWh/hl použitím procesu vaření Schoko. Na této úrovni je možné z výše uvedených vedlejších produktů zajistit až 80 procent tepelných požadavků pivovarů. Spalováním bioplynu z výše uvedených vedlejších produktů uniká do atmosféry takové množství oxidu uhličitého, které je potřebné k růstu odpovídajícího množství ječmene a chmele na poli. Produkce CO2 je tudíž neutralizována růstem použitých surovin. Spotřeba elektrické energie v pivovaře je od 7,5 do 11,8 kWh/hl. Podle energetického mixu používaného v současné době v Německu, je produkováno 514 g CO2 na kWh elektrické energie.

Zdroj: Agris.cz | Autor: ÚZEI

Tolik stánků s pivem a jídlem na jednom náměstí i v přilehlých uličkách se jen stěží uvidí jinde než na dočesné v Žatci. Obrovská slavnost po dva dny korunovala královské město na pivní metropoli.

45 tisícovek návštěvníků udělalo z místní slavnosti chmele celorepublikovou megapárty!

„Ta atmosféra není nikde na podobné akci. To je nejlepší pivní párty, co jsem zažil. Kam se hrabe mnichovský Oktoberfest,“ rozplýval se Randolf Kunert z Německa. „Přijely jsme si užít konec léta a hlavně pivo. Je to tu moc fajn,“ chválila Ivana Vardmanová (27) z Chebu. Blesk na dočesné napočítal na tři desítky pivních stánků, u kterých se čepovalo na 150 značek, a skoro 40 stánků s jídlem a laskominami.

Petr Šimáček, organizátor soutěže Miss zlatý mok ČR, který dočesnou spolupořádá, odhadl, že návštěvníci vypili přinejmenším tolik piva jako loni. „Určitě kolem 130 tisíc piv,“ prohlásil. Odborná porota zvolí 11. září v Městském divadle v Žatci Pivní královnu a teprve poté si organizátoři vydechnou.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Blesk.cz | Autorka: Helena Lacinová

Již 52. ročník Dočesné začíná zítra v Žatci.

„Návštěvníci, kteří dorazí do našeho královského města, mohou v bohatém kulturním programu zhlédnout mnoho vystoupení,“ řekl Karel Fiala z Městského divadla v Žatci, které slavnosti chmele zajišťuje.

Na podiích se například představí Helena Vondráčková, Michal David, Jakub Smolík, ale také skupiny Walda Gang nebo Taxmeni. „Zajímavostí letošního ročníku určitě bude jedinečný koncert skupiny Čechomor, která pouze v Žatci zahraje společně s Filharmonií Bohuslava Martinů ze Zlína pod vedením dirigenta Romana Válka. Během večera zaznějí i nové písně z alba Pověsti českých i moravských hradů,“ doplnil Fiala.

Kromě kulturního vyžití budou moci návštěvníci na Dočesné ochutnat některý z produktů zastoupených více než 20 pivovary, a to nejen z Česka, ale i ze zahraničí. V doprovodném programu pak budou například ukázky ručního česání chmele na nejmenší chmelničce nebo soutěž v tanci s korbelem piva na hlavě.

Dočesná v Žatci začíná zítra v 18 hodin a pokračuje po celý den v sobotu.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Nárůst místního thajského trhu s pivem byl v poslední dekádě povzbuzen zejména vstupem ThaiBev do místního pivovarnictví a uvedením značky Chang v roce 1990. Od té doby stále vzrůstá kapacita jeho produkce. Thajské pivovary se spoléhají na zvýšení svých marží a vzájemně bojují o podíl na trhu.

Nedůležitější skutečnosti na současném thajském trhu s pivem:

· Podle současných ekonomických ukazatelů pokračuje vývoj takovým způsobem, aby byl jednou ze společností získán lví podíl na trhu. Nyní je kontrolován dvěma největšími pivovary Boon Rawd a Thai Beverages.

· Nejvýznamnější značkou v uplynulé dekádě bylo pivo Heineken. Proto, aby ThaiBev obstál v konkurenci v tomto segmentu výroby nápojů, spustil v tomto roce výrobu značky Federbräu.

· Objem obchodovaného piva na thajském trhu se zvýšil na více než 20 milionů hektolitrů. Je realizován jak tuzemskými, tak dovozovými značkami, které vstoupily na tento trh.

V čele prodeje pivních značek je Leo (Boon Rawd), Chang a Archa (Thai Beverages), Singha (Boon Rawd) a na pátém místě Heineken. Deset nejprodávanějších značek zahrnuje téměř sto procent trhu s pivem v Thajsku.

Roční spotřeba na jednoho obyvatele činila vloni v Thajsku 89,3 litry nealkoholických nápojů, 39,2 l mléka a mléčných výrobků, 34,2 l piva, 12,7 l teplých nápojů, 0,1 l vína a 9,3 litrů lihovin.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

V domácích podmínkách lze uvařit ležák i svrchně kvašené pšeničné pivo. Domácí vařiči se dokonce nemusí spoléhat na klasické receptury, pivo snadno uvaří z koncentrátu.

Homebrewing, jak se oficiálně nazývá domácí vaření piva, u nás zatím není masově rozšířený. Přesto je ale možné koupit k jeho přípravě vše potřebné a před prvním pokusem se poučit jak na to.

Česká komunita se shromažďuje hlavně kolem časopisu Svět piva nebo Sdružení přátel piva. Na těchto serverech najdete veškeré informace i diskuze, které vás vybaví znalostmi k uvaření své první várky.

Hlavním cílem amatérských pivovarníků není ušetřit, ale vybřednout ze stereotypu současné produkce piv, které se podle nich nebezpečně začínají podobat jedno druhému. A pochlubit se kamarádům stejně jako když jejich manželky vnucují návštěvám zavařeniny, které "se letos obzvláště povedly".

Doma uvaříte spodní i svrchní

V domácích podmínkách lze uvařit oba základní typy piva. První z nich je ležák plzeňského typu vznikající při takzvaném spodním kvašení. Ten je trochu technologicky náročnější v tom, že při kvašení vyžaduje teplotu 9 - 12 °C, což znamená mít buď sklep s nízkou teplotou, anebo jednu lednici navíc.

Mnoho domácích vařičů proto raději sáhne po pšeničných pivech, která kvasí při pokojové teplotě, odlišují se tím, že kvasnice nesedimentují, ale jsou rozptýlené v nápoji.

Vařit lze i podle klasických receptur pomocí sladu, chmele a kvasnic, což je poměrně zdlouhavý proces, je ale možné použít koncentráty, které se v poslední době začínají objevovat v internetových obchodech. Mezi nejpopulárnější a nejlépe zásobené patří Mistr Sládek, kde můžete mimo surovin koupit i základní vybavení, od kvasných nádob až po zátky ke skleněným pivním lahvím.

Důkladná příprava

Pro vaření je potřeba velký hrnec, alespoň o třetinu větší než vařené množství, tedy například třicetilitrový pro dvacetilitrovou várku. Druhý hrnec může být menší, odlévá se do něho takzvaný rmut, třetina objemu nádoby pro zcukření obsahu při takzvaném dekokčním způsobu vaření.

Důležitou pomůckou je i síto. Běžný kuchyňský cedník je ale nevyhovující, má příliš velká oka, lepší je kousek plátna, přes které se dosáhne lepšího výsledku, lze použít třeba i vyvařenou dětskou plenu.

Mezi odborníky vařiči se hodně diskutuje o důležitosti kvalitní vody, podle internetových diskuzí ale většina domácích experimentátorů nepoznala rozdíl mezi použitím například kojenecké vody a běžné z kohoutku. Zkušený domácí vařič David Staněk, který se pravidelně a úspěšně zúčastňuje i soutěží, však tvrdí: "Já to dělám tak, že běžnou vodu z kohoutku nechám přes noc odstát, aby vyprchal chlór, městská voda je dostatečně upravená, odželezená."

Mezi další důležité maličkosti patří i dodržování hygieny, veškeré použité nádoby, ale i ty, do kterých se bude pivo stáčet, je třeba dezinfikovat savem, aby se při kvasných procesech neznehodnotila celá várka.

Začněte raději s koncentrátem

Prakticky všichni domácí vařiči se shodují, že pro poznání celého procesu vaření je jednodušší začít s koncentrátem. "Tím odpadne pracný a dlouhý proces vaření sladiny, tuto proceduru za nás provedli už v pivovaře," popisuje Petr Buriánek, který svoji první várku uvařil už v roce 1998.

Koncentrát se vyrábí v práškové nebo medovité formě. Stačí ho podle návodu zahřát, rozředit a nechat kvasit. U Mistra Sládka se k výrobnímu zařízení dokonce dodává i instruktážní DVD.

Stejně tak při vaření prvního piva postupoval i Marek Žižlavský, který si pro první várku vybral Prémiový světlý svrchní ležák a kterého zaujalo právě to, že kvasí při vyšší teplotě než je tomu u spodně kvašených piv. "Popadl jsem teploměr a běžel do sklepa. Pověsil jsem čidlo teploměru asi 10 cm nad podlahu a nedočkavě pobíhal kolem. Konečně! Teplota ve sklepě je 14,7 °C. Výrobě svrchně kvašeného piva tedy už nestálo nic v cestě," pamatuje si dodnes svůj první pokus.

Když se začne vařit od sladu

Výroba z koncentrátů je jednodušší, jste ale omezeni nabízeným sortimentem piv. Proto se po prvních úspěších většina vařičů pokusí experimentovat s postupem při použití klasických surovin. "Kdo má v místě nějakou restauraci, kde si sami vaří pivo, má vyhráno. Tady mu prodají vše potřebné v malém množství, důležité je také to, že mu našrotují slad, což v běžných domácích podmínkách nelze," radí Staněk.

Popisuje i základní postup výroby spodně kvašeného piva s tím, že mnozí kolegové "z oboru" si ho ale jemně přizpůsobují a experimentují.

Voda by se měla ohřát na 37 - 40 °C, do ní se pak vmíchá slad (viz tabulka s potřebným množstvím surovin). Za této teploty se tekutina nechá odstát asi dvacet minut. Pak se zvýší za stálého míchání na 53 °C a opět nechá odstát 10 - 20 minut.

Následuje další ohřev až na 62 - 63 °C a po krátké přestávce se odebere třetina objemu, která se ve vedlejší nádobě ohřeje až na 78 °C a dvacet minut se udržuje na teplotě, nakonec se asi deset minut povaří a následně vrátí k původním obsahu.

Jelikož obsah původní nádoby mezitím ochladnul, je třeba celé množství dohřát na 78 °C a na této teplotě vydržet 40 minut.

Poté se celé množství přes plátno zcedí, nádoba se na hodinu až hodinu a půl uvede do varu, během něhož se přidává chmel, a to natřikrát. Třetina na začátku, třetina asi po půl hodině a zbytek asi deset minut před koncem varu. Po ukončení varu nechte tekutinu asi deset minut stát, pak se doporučuje vařečkou obsah nádoby "roztočit", aby veškeré pevné částice klesly ke dnu a hadičkou (nejlépe opět přes plátýnko) opatrně obsah přelít do kvasné nádoby.

Důležitým momentem je co nejrychlejší zchlazení kvasné nádoby na teplotu 9-12 °C. V zimě je to jednoduché, nádoba se dá třeba na balkon, obloží sněhem, používají se i zamražené chladicí vložky, jaké znáte z campingových tašek, někdo chladí ve vaně tekoucí vodou. Po dosáhnutí spodní teploty je třeba hrnec uložit do chladu. Výhodu mají ti, kdo mají doma dvě lednice. Jedna z nich se vyklidí a poslouží ke kvašení.

Vydržte víc než týden

V této konečné fázi před kvašením se přidají pivovarské kvasnice. Během 30 hodin by se měl proces kvašení rozeběhnout, na hladině se vytvoří pěna (mezi znalci nazývaná deka), ta by se měla postupně odebírat.

Kvašení obvykle probíhá 7 - 12 dní, konec se pozná tak, že deku tvoří jen lehké bublinky, které po dotyku klesají ke dnu. Opět přijde na řadu hadička, kterou se opatrně pivo slévá do připravených a dezinfikovaných lahví, lze použít nejen klasické lahve od piva, ale i PET lahve či pětilitrové soudky, ke kterým se prodává i chladicí výčepní zařízení. Lednici je třeba přenastavit na teplotu 1 -4 °C a pivo se nechá ležet alespoň tři týdny (pokud to vařič vydrží).

Stejný postup z jednotlivých surovin lze uplatnit i u pšeničných, svrchně vařených piv. Postup je prakticky stejný, použijí se jen jiné suroviny (doporučuje se míchat 40 procent pšeničného sladu s 60 procenty sladu plzeňského typu), zákvasná teplota se ale pohybuje mezi 18 a 25 stupni, takže nemusíte platit rodině dovolenou, abyste si mohli zabrati lednici sami pro sebe.

Užitečné internetové adresy

* www.beerresearch.cz – Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, prodej mladinového koncentrátu a kvasnic

* www.domacimikropivovary.cz – eshop Mistr Sládek, prodej surovin a vybavení pro homebrewing

* www.vasepivo.cz – eshop, prodej surovin a vybavení pro homebrewing

* www.homebrewing.cz – server homebrewingu spadající pod časopis Svět piva

* www.varimpivo.kvalitne.cz – homebrewářské forum

* www.nornik.wz.cz – osobni blog Marka Žižlavského nejen o zkušenostech s vařením piva

Zdroj: Hobby iDnes.cz | Autor: Marek Burza

Když mizí v parném létě orosené sklenice piva s výstavní pěnou jako o závod v mužných hrdlech, přál by si leckterý Čech spojit příjemné s užitečným a být akcionářem pivovaru. Co může být lepšího, než popíjet oblíbený mok, financovat jeho výrobu a ještě na tom vydělávat!

Zdání však někdy klame. Ani akciím pivovarů se v době recese tolik nedařilo. Až do letošního března řada z nich výrazně ztrácela. Šetřilo či šetří se zkrátka i na pivu. Akcie českých pivovarů, a až na jednu výjimku také korunových fondů, již ostatně delší dobu nekoupíte. Z trhu byly staženy již před lety.

Humpolecký Bernard sice kdysi zvažoval, že získá část potřebných peněz primární emisí akcií a nabídne je tedy i veřejnosti, nakonec však navýšil základní kapitál díky vstupu belgického strategického partnera Duvel Moortgat. Pár akcií některých menších výrobců piva z doby privatizace na kupony, které dosud ještě vlastní drobní akcionáři, patrně co nevidět skončí v rukou nových majitelů, většinou zahraničních. Nabídka pivovarských fondů je proto chudá – tvoří ji vlastně jen dva zajištěné fondy, které loni na jaře nabízela ČSOB.

Fondy Světových pivovarů 1 a 2 vzbudily mezi pivomilnými Čechy i díky velké propagaci značnou pozornost. Pokud ale někdo čekal, že se bude pivovarům – výnos fondů je odvozen i od vývoje akcií producentů jiných alkoholických nápojů jako jsou Rémy Cointreau nebo Pernod-Ricard – v recesi dařit výrazně lépe než jiným titulům, je zatím nejspíš zklamán. První z fondů, které ukončí činnost na podzim roku 2013, za rok ztrácí dvě a půl procenta, druhý dokonce 4 %. Celkově pak od loňského jara vykazují shodně pokles asi o pět a půl procenta.

Za posledního půl roku si však fondy podle dostupných dat o několik procent polepšily, protože akcie řady největších světových pivovarů začaly v březnu opět výrazněji růst. V případě pivovarů Anheuser-Busch Inbev a SABMiller bojujících o post světové pivovarnické jedničky činil nárůst dokonce přibližně 40 %.

Pomalé oživení?

Graham Mackay, šéf SABMiller, která vlastní Plzeňský Prazdroj, nedávno uvedl, že pivovarnictví očekává pomalé oživení. To není pro investory ta nejlepší zpráva. Mackay však agentuře Bloomberg rovněž sdělil, že je jeho společnost připravena k dalším akvizicím. Právě akvizice a fúze – odvětví není dosud zdaleka konsolidováno – mohou být faktorem, který může akciím řady pivovarů pomoci výše. SABMiller se chce zaměřit na vyspělé i rozvíjející se země. Z méně rozvinutých států přitom společnosti plyne 85 % zisků.

Kolik peněz hodlá SABMiller na akvizice a fúze dalších pivovarů vynaložit, Mackay neuvedl. Má jít ale o země či regiony se stabilním růstem, a to v Africe a v Číně. Hovoří se i o akvizici největšího latinskoamerického pivovaru Fomento Economico Mexicano SABM (FEMSA), tureckého Efes Breweries a ruské části InBev. Opustit prý naproti tomu SAB může východoevropský region, například Polsko.

V období recese je sice řada společností k mání za nižší ceny, firmy usilující o koupi konkurentů však zpravidla realizují akvizice a fúze až v době, kdy jsou vyhlídky ekonomik příznivější. Lze spekulovat, že i v pivovarnictví tomu bude podobně. V každém případě by však mělo toto odvětví zůstat v hledáčku investorů. A to nejen kvůli akvizicím a fúzím, ale i předpokládanému růstu spotřeby piva v některých více či méně bohatnoucích rozvíjejících se zemích (jimž to náboženství nezakazuje).

Zdroj: Finmag.cz