Samotný postup vaření piva, který vymysleli už staří Sumerové, se tisíce let nemění. Vstupují do něj ale nové technologie a pomáhají mu různé pomůcky, a tak vypadá i chutná jinak než to, které se vařilo ve středověku.

„Bylo jiné než dnes. Nefiltrovalo se a mletý slad v něm zůstával, takže bylo velmi husté. Ve středověku a raném novověku šlo o jednu ze základních potravin. Upravovalo se zahřátím či slazením. Třeba přidáním chleba vznikla chlebová pivní polévku. Z toho možná vychází rčení, že pivo je náš chleba,“ říká archeolog Petr Čech, který právě provádí výzkum ve chmelařském Žatci.

* Tehdejší pivo tedy nebyla dnešní zlatavá a průhledná tekutina?

Bylo zakalené a na dně mělo sedlinu. Samozřejmě se nečepovalo, nebylo pod tlakem. Nalévalo se ze sudu a muselo se předtím promíchat.

* Asi ani nemělo pěnu.

Když nebylo natlakované, tak těžko. Ale když kvasilo na alkohol, tak se tam pěna tvořila. Žádná hustá čepice to ale nebyla.

* Dnes se pivo naopak dělá tak, aby vydrželo dopravu, skladování...

Zaprvé se filtruje, zadruhé pasterizuje. Otázka je, jak to dřív bylo s alkoholem, jestli ho bylo více, nebo méně než dnes. Rozhodně to nebylo regulované. Záleželo, jak se která dávka povedla.

* V čem byla jiná výroba než dnes?

V podstatě se vařilo stejně. Ten proces je stejný až po uvaření a dozrávání. Odlišný je další způsob úpravy. Co víme, tak ve 14. století se oddělilo sladovnictví od pivovarnictví, z pšenice se dělalo světlé, z ječmene tmavé pivo amáme doklady, že se vařilo i z ovsa, což musel být docela slušný bolehlav.

* A jak se dříve vyráběl slad?

Na základě archeologického výzkumu ze Sezimova Ústí či Spálené ulice v Praze máme doklad, jak proces probíhal. Prostor, kde se zrno máčelo, se nazýval humno. Poté se obilí dávalo na tzv. valečku, kde se odpařovala voda, a zrno začalo klíčit. Naklíčené se pak přemístilo do hvozdu, kde se sušilo. A ve mlýně pak vznikl mletý slad.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal