Pro vzorky piva k ochutnání se vypravila v těchto dnech část jihlavského Svazu pivních turistů (SPT) do Egypta.

Další členové se po návratu z největšího pivního festivalu světa Oktoberfest v Mnichově, který zavřel brány v neděli, podělili o zážitky s kolegy.

„Atmosféra pohltila každého. Obří stany, poutače, reklamy, kloboučky, dirndly. Člověk by byl schopen za chvíli jódlovat s Němci. Je to monstrózní akce, kde je nejdůležitější se opít, ale my jsme šli jen po degustaci. Oktoberfest byl o pivech pěti největších mnichovských pivovarů. Zápisy o ochutnávkách už jsou v degustovníčku,“ prozradil včera mluvčí SPT Martin Povýšil. Degustovníček, obyčejný sešit se zápisy 2300 značek piv domácích i z celého světa, jež členové SPT poctivě ochutnali, je největším pokladem svazu. Záznamy vede léta Vlastimil Novotný z Jihlavy, známý v tuzemsku i zahraničí mezi špičkami laických znalců piva jako Moris.

„Ochutnali jsme také dost piv z exotických zemí. Venezuela, Brazílie, Keňa a další. Teď na ochutnávku čeká norské šestatřicetistupňové pivo s doporučenou spotřebou v roce 2020. Jedno asi vypijeme příští rok a další ochutnáme za deset let,“ plánuje Moris. Třetinka norského piva v exkluzivním balení přijde na 260 korun.

Piva dovážejí členům spolku ze světa známí z dovolených a služebních cest. Sami členové vyrážejí po Česku i zahraničí do vyhlášených prodejen, kde lze sehnat vzorky základní produkce piva z celé planety.

Jako poslední nejexotičtější vzorky ochutnávali jihlavští znalci piva z Grenady, Trinidadu, Svaté Lucie a dalších ostrovů.

„Byly to spíš obyčejnější ležáky, ale zajímavá je exotická značka. Ta se špatně shání,“ připomněl Martin Povýšil. Členové SPT u velkých pivovarů dávají přednost pivním speciálům. „Standardní piva jsou pro nás chuťově nezajímavá,“ tvrdí člen spolku Zdeněk Kousal.

SPT letos slaví 15. narozeniny. Jeho členové ochutnali na svých letních výpravách pivo bezmála stovky tuzemských pivovarů.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autor: Stanislav Jelínek

Nazlobení jsou zástupci plzeňských hospod a pivovarů kvůli plánovanému zvyšování spotřební daně. Jedno z opatření, které je součástí takzvaného Janotova balíčku, totiž zdraží pivo i tvrdý alkohol. U zlatavého moku by mělo být navýšení ceny od nového roku padesát haléřů za půllitr.

„To ale znamená, že hospody by musely zdražit minimálně o korunu. Bojím se, že lidi budou pít méně. Pro menší podnikatele to je katastrofální,“ říká majitel restaurace Na Libušíně Jiří Vitvera.

Podle něho si po posledním zdražení spousta hostů začala dávat o pivo méně. „A jestli se zdraží znovu, zase jedno uberou,“ doplňuje. Podobně to vidí i majitel několika plzeňských hospod Viktor Starý. „Je to špatné, hlavně vzhledem k tomu, v jaké době se nacházíme. Krize už takhle ubrala hospodám hosty a tohle situaci ještě zhorší,“ bojí se Starý.

Hospody budou vyčkávat

Jestli v případě, že zvýšení spotřební daně vstoupí v platnost, ve svých podnicích pivo zdraží, zatím neví. „V současné době konkurence stále narůstá. Zvyšovat cena se v podstatě nedá. Uvidíme, jak se to v příštím roce vyvine,“ sděluje. Podle provozního Šenku Na Parkánu Vojtěcha Palenčára bude většina hospod vyčkávat a hned od ledna nezdraží. „V prvních měsících si to asi nikdo nedovolí,“ dodává.

Nadšeni nejsou ani v plzeňských pivovarech

„Plánovaný krok bude citelným zásahem pro celý český pivní průmysl. Naši cenovou politiku a vývoj cen bohužel nemůžeme dále komentovat s ohledem na platnou legislativu,“ vyjádřil se včera tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. „Pro státní úředníky je nejjednodušší získat peníze na zvýšení cen alkoholu a cigaret. Ví, že lidi ze dne na den kouřit a pít nepřestanou,“ uvedl Petr Míč z pivovarského dvoru Purkmistr.

Cenu určují pivovary

Podle něj bude plzeňský minipivovar sledovat situaci na trhu. „Důležité bude, jak se zachovají velké pivovary, ty určují cenu. Myslím si ale, že hned od ledna skokově nezdražíme,“ dodává. Připouští ale, že vzhledem k cenám surovin a energií jsou náklady na hraně. Kdo rozhodně radost mít nebude, jsou pivaři. „Pamatuji se, že za mých let se říkalo, že která vláda zdraží pivo, padne. To ale dávno neplatí. Přijde mi, že se zdražuje pořád. Ale co se dá dělat. Pít pivo nepřestanu,“ konstatuje Plzeňan Josef.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

Piva z minipivovarů hodnotil pro MF DNES sládek vyškovského pivovaru Dušan Táborský. Piva známkoval jako učitel ve škole, hodnocení je však obrácené, pětka je nejlepší.

Intenzita vůně. Celková vůně piva by měla být slabá až střední a měla by být sladěna v harmonický celek, tak aby žádná vůně z piva nevynikala. Každé pivo má svoji specifickou vůni a je věcí sládka, aby nekolísala. Příjemnou a pro určitá piva charakteristickou může být slabá ovocná vůně. Svěží vůni charakterizuje mírná kvasničná a hlavně jemná chmelová vůně.

Zdrojem nepříjemných cizích vůní bývají nekvalitní suroviny, ale také chyby v technologii a hygieně provozu, takže pivo pak může být cítit po mýdle, parfému, jablcích nebo spálenině. Zkažené pivo voní nakysle.

Říz. Nejdříve se hodnotí, zda je pivo dobře nasyceno kysličníkem uhličitým. Pokud má pivo správný říz, tak osvěží a bublinky přitom nelezou nosem. České pivo má mít hodně silný říz na rozdíl od anglických větráků.

Plnost. Klasické ležáky jsou plnější, protože jsou záměrně nedokvašené, obsahují víc zbytkového cukru. Při pití zanechávají v ústech hutnější dojem.

Hořkost. Je dána přítomností hořkých kyselin z chmele. Dobré pivo se pozná tak, že hořkost na jazyku ulpívá, neodezní tak rychle. V ideálním případě by měla být mírně drsná. Cizí chuť. Stejně jako vůně, může pivo obsahovat i cizí nevítané chutě, pro které platí v podstatě stejná charakteristika jako u uvedeného popisu cizích vůní. Nepatří do něj ovocné, zeleninové, parfémové nebo bylinné chutě. Po karamelu může chutnat pouze tmavé pivo, ne světlé.

Pokud pivo chutná tak, jako když se rozžvýká stará střídka chleba, může to být tím, že je zoxidované.

Malé, až rodinné pivovary už fungují skoro v každé jihomoravské vesnici. Žíznivý turista má slušnou šanci, že natrefí na takový šenk, kde čepují chutné pivo. Tam kalné, jinde se špetkou bylin, o kus dál s příchutí višní. Znamená to snad, že kraj proslavený vínem začne ohromovat zbytek světa pivními speciály?

Změní se vinotéky na pivotéky?

Ustoupí dvoudecovky půllitrům?

Vinice chmelnicím?

Nesmysl. Hlavní výrobci zůstanou na Plzeňsku nebo Českobudějovicku. Minipivovary jim nemůžou konkurovat, zůstanou jen koloritem jako třeba řeznictví, kde prodávají domácí klobásky, na které stojí každé úterý lidé ze sousedství frontu.

Znám ovšem několik pivních fajnšmekrů schopných cestovat za novou značkou na konec světa. Co kdyby jižní Morava udělala kompromis a kromě vinařských stezek nakreslila ještě pár pivařských?

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Robert Klos

Pivních soutěží je v Česku sice méně než těch vinných, ale přesto víc než dost. V žádné se však dosud spolu neutkaly pivní speciály - piva, která nelze zařadit do žádné z obvyklých kategorií výčepní, ležáky nebo nealkoholická, protože se vzájemně hodně liší. Platilo to do poloviny září, kdy se v rámci festivalu Znojemský hrozen 2009 konala první soutěž speciálních a neobvyklých piv.

Přihlásilo se do ní celkem deset pivovarů s šestadvaceti vzorky. Organizátoři, kterými byla společnost Port spolu s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, rozdělili piva do tří skupin: světlá speciální piva, tmavá a polotmavá speciální piva a neobvyklá piva, tedy piva ochucená nebo vyráběná neobvyklou technologií. Právě vzorek z této poslední kategorie - sladový nápoj Bernard švestka s čistou hlavou - uspěl u dvacetičlenné poroty odborníků a novinářů nejlépe. Paradoxně tedy vyhrál nápoj, který nemůže být označen jako pivo, třebaže jeho základem je nealkoholické jantarové pivo. Právě kvůli podílu přidávaného koncentrátu nespadá do kategorie piva ani nealko piva.

Soutěž speciálních piv se bude příští rok opakovat. „Velmi nás překvapil zájem pivovarů a počet přihlášených piv již v prvním ročníku soutěže překonal naše očekávání,“ uvedl Josef Vacl z pořádající firmy Port. „Potvrzuje se tak trend zvyšujícího se zájmu o speciální i neobvyklá piva a rostoucí popularita dosud málo známých piv.“

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Jen málokdo kupuje pivo podle etikety, jako to děláme u vína. Někdo si jde spolehlivě za svou značkou a někoho zase zajímá jen cena. Přesto je pivní etiketa důležitý zdroj informací. Dozvíte se z ní, zda jde o pivo lehké, výčepní, ležák nebo speciální a zda je světlé, tmavé, polotmavé nebo řezané, kolik má alkoholu, dokdy byste ho měli vypít...

Všechny tyto informace vám musí sdělit výrobce povinně. Pivovary však někdy zacházejí s povinnými údaji trochu stylem chytré horákyně. Aby se z nich zákazník dozvěděl, co musí, ale zase ne to, čím se výrobce nechce moc chlubit. Takže nezjistíme, kdy bylo pivo vyrobeno, a ani nevíme, jak je čerstvé. V anonymitě může zůstat dokonce i výrobce, protože zákon o potravinách umožňuje místo něj uvést distributora nebo prodejce.

Zákazník se může setkat ještě s dalšími údaji: například že je pivo nepasterované, nefiltrované, že bylo vyrobeno z přírodní minerální vody... Výrobce může všechny tyto informace uvést, pokud jsou ovšem skutečně pravdivé.

Vzhledem k tomu že naprostá většina tuzemských piv je vyrobena metodou spodního kvašení, způsob kvašení se uvádí jen u piv vyrobených svrchním nebo spontánním kvašením či kvašením v lahvi.

***

1 Značka

Značku si každý pivovar chrání, někdy i za cenu soudních sporů. Často mívá českou i zahraniční verzi, většina tuzemských piv se totiž vyváží do zahraničí.

2 Barva

Světlá piva se vyrábějí ze světlých sladů, tmavá z tmavých, karamelových nebo barevných sladů, polotmavé vznikne smícháním světlého a tmavého sladu, řezané smícháním světlého a tmavého piva stejného druhu.

3 Druh piva

Pivo musí být označeno druhem podle vyhlášky (lehké do 7%, výčepní 8-10%, ležák 11-12%, speciální nad 13%). Výrobce může přidat i údaj o stupňovitosti - například ležák 12%, jedenáctiprocentní pivo, 12o - pokud odpovídá skutečné hodnotě extraktu.

4 Výrobce

Ne vždy se dozvíte, ve kterém pivovaru bylo pivo vyrobeno a plněno, jako v tomto případě. Obzvláště u velkých pivovarských skupin, které vlastní více pivovarů, třeba i v zahraničí, se můžete jen dohadovat, kde pivo uvařili. Jindy se musíte smířit například s údajem „vyrobeno pro Tesco“.

5 Českobudějovické pivo

Evropské logo pro Chráněné zeměpisné označení dává zákazníkovi garanci, že pivo bylo skutečně vyrobeno v Českých Budějovicích a že nejde o napodobeninu. České pivovary, které vyrábějí pivo technologií typickou pro výrobu českého piva, mohou používat i značku České pivo.

6 Složení

Na většině etiket najdete místo hlávkového chmele „chmelové přípravky“, může to být jak sušený chmel v granulích, tak chemicky připravený chmelový extrakt.

7 Obsah alkoholu

Nemá nic společného se stupni piva, 10% pivo neznamená, že má 10 procent alkoholu. Množství alkoholu závisí na množství cukru v extraktu a stupni prokvašení. Tento 12% ležák má pět procent, ale například Pilsner Urquell (také 12%) má díky nízkému stupni prokvašení jen 4,4 % alkoholu.

8 Minimální trvanlivost

Do této doby výrobce zaručuje, že pivo bude v pořádku, pokud bylo skladováno při optimálních podmínkách. K pití bude ještě pravděpodobně i v dalších týdnech, ale zcela určitě si na něm nepochutnáte. Pivo totiž ztrácí časem na chuti. Jenže uvádět datum výroby, které by bylo pro spotřebitele důležitější, protože lépe vypovídá o čerstvosti piva, není bohužel povinné.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

U příležitosti svátku svatého Václava, patrona českých sladovníků a pivovarníků, byli dnes na Svatováclavské slavnosti českého piva 2009 uvedeni do Síně slávy českého pivovarství a sladařství Ing. Ivan Houska a Ing. Josef Tolar. Toto ocenění bylo již posedmé předáno významným osobnostem za jejich celoživotní profesní přínos oběma oborům.

„Naše pivovarství a sladařství by nikdy nedosáhlo světového věhlasu bez těch, kteří se na výrobě piva podíleli svou celoživotní prací,“ uvedl Ing. František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „Při předávání těchto ocenění si uvědomujeme, že ač technologie i technika kráčí vpřed doslova mílovými kroky, české pivo by nebylo tím, čím je, bez silného vlivu lidského faktoru. Naše obory mají to štěstí, že disponují takovými odborníky v pivovarech, sladovnách a výzkumných i vzdělávacích institucích. Jsem si jist, že tomu tak bude rovněž v budoucnu,“ dodal František Šámal.

Ing. Ivan Houska (* v Praze) je dlouholetý vynikající pedagog a byl řadu let ředitelem Střední průmyslové školy potravinářské technologie v Praze, Podskalské ulici. Během své pedagogické činnosti se podílel na odborné výchově kolem jednoho tisíce specialistů v potravinářském, a především pivovarském oboru. Mezi absolventy školy patří dnešní přední experti a manažeři českého pivovarství a sladařství. V letech 1990 až 2005, kdy vedl školu, se mu ji podařilo zrekonstruovat, zmodernizovat a vybavit mnoha technologickými zařízeními, tak aby vznikla špičková vzdělávací instituce. Škola se rovněž stala místem, které se dlouhodobě sponzorsky podílelo na činnosti nadace pro bývalé vynikající československé a české sportovce a olympioniky. Škola se pod jeho vedením stala institucí, která zahrnuje pět potravinářských oborů a sedm ekonomických a patří k prvotřídním vzdělávacím institucím u nás.

Ing. Josef Tolar (* 1942 v Počátkách) se v průběhu svého dlouholetého působení v Budějovickém Budvaru, n. p., stal synonymem vynikajícího pivovarského odborníka. Během období 24 let, kdy byl sládkem, se mu podařilo zrekonstruovat a zmodernizovat četná technologická zařízení v pivovaru. Tehdejší výstav piva byl v roce 1985 kolem 413 000 hl, zatímco v roce 2008 činil už 1 360 000 hl a export se zvýšil z 18 na dnešních 55 zemí světa. Piva s unikátní a nenapodobitelnou chutí, na jejichž výrobě se Tolar rozhodujícím způsobem podílel, byla mnohokrát oceněna doma a v zahraničí, např. v několika ročnících respektované a renomované Monde Selection v Bruselu. Tolar měl také po roce 1989 možnost prezentovat české pivovarství v různých zemích, např. v Rakousku, Německu, Brazílii, bývalém Sovětském svazu, Koreji nebo Japonsku. Je držitelem podnikových ocenění tuzemských i zahraničních institucí působících v pivovarském sektoru.

Zdroj: Tisková zpráva

Pivovary se zvířetem v názvu získaly nejvíce ocenění v soutěži České pivo roku, kterou vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven. Přerovský pivovar Zubr bodoval hned ve třech kategoriích. Mezi výčepními pivy zvítězil Zubr Classic před pivem Zubr Gold. Ve světlých ležácích skončil Zubr Premium na druhém místě, Zubr Free pak obsadilo třetí místo v kategorii nealkoholických piv.

Jediným dalším výrobcem, který si připsal více než jedno medailové umístění, byl Pivovar Velké Popovice patřící do skupiny Plzeňského Prazdroje. Jeho Kozel Premium zvítězil mezi světlými ležáky, Kozel světlé výčepní pak skončil třetí mezi "desítkami".

Ve čtyřech soutěžních kategoriích bylo dohromady posuzováno 53 piv. Degustátoři je ochutnávali na dvakrát – v dubnu a červnu. Mezi 21 hodnotiteli byli sládci a pivovarští odborníci, z nichž byly čtyři ženy.

Oceněná piva

VÝČEPNÍ (degustováno 16 značek)

1. Zubr Classic

2. Zubr Gold

3. Velkopopovický Kozel, světlé výčepní

SVĚTLÝ LEŽÁK (21 značek)

1. Velkopopovický Kozel Premium

2. Zubr Premium

3. Krušovice, Jubilejní ležák

TMAVÝ LEŽÁK (7 značek)

1. Rebel černý

2. Černá Hora Granát

3. Postřižinské pivo

NEALKOHOLICKÉ PIVO (9 značek)

1. Zlatopramen Nealko

2. Radegast Birell

3. Zubr Free

4. Primátor Nealko

Porotci posuzovali kromě chuti také senzorické vlastnosti piva, zkontrolována byla také jeho stupňovitost. "Výsledky znamenají potvrzení dlouhodobého trendu – nejlepší piva se vaří jak ve velkých, tak i v menších nebo malých pivovarech," zhodnotil anketu výkonný ředitel svazu Jan Veselý.

Zástupci druhé kategorie se letos prosadili i v novinářské anketě Naše pivo 2009. Téměř stovka zástupců médií nominovala 69 různých značek, což je v historii ankety rekordní pestrost. Zvítězil mezi nimi Plzeňský Prazdroj, druhý byl Bernard a třetí Svijany.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Jen aby se jednotkou dočasnosti vyšší daně nestal „jeden furt“, bojí se východočeští pivovarníci

Tahle historie se opakuje rok co rok. Jenže teď je příčinou zdražování českého národního nápoje něco jiného, než obligátní „nárůst cen vstupů a energií"

Pivo se de facto rozhodla zdražit vláda. Po sečtení vyšší spotřební daně a vyšší DPH zhruba o 67 haléřů, v závislosti na ceně piva. Vláda, která zdraží pivo, padne, jak zní staré rčení? Padla by stejně, na jaře nás čekají volby.

A pít se bude, i kdyby na chleba nebylo, praví letitá zkušenost. „To sice ano, ale posílí se tím hlavně šedá ekonomika. Hostinští budou daně platit ještě méně než doposud a pijáci začnou přecházet k levným značkám,“ míní ředitel náchodského pivovaru Primátor Josef Hlavatý.

Právě malé pivovary nadávají nejvíc. Zvýšení spotřební daně bude pro ně prý likvidační, mnohem silnější obchodní řetězce prý nebudou chtít o navýšení cen ani slyšet.

Takže se nejspíš bude opět čekat, až udělá první krok plzeňský Prazdroj. „Bez komentáře,“ uvedl třeba šéf hlineckého Rychtáře Milan Vedra.

Naproti tomu ředitel poličského pivovaru Karel Witz nutnost zdražení otevřeně přiznává. „Ale bude to v důsledku o korunu. V hospodách se na desetníky nehraje. Nejvíc se bojím toho, aby se z dočasného zvýšení spotřební daně nestalo trvalé,“ řekl.

Ostatně, na často používanou jednotku dočasnosti „jeden furt“ jsou Češi zvyklí už z dob komunistů za okupace Rudou armádou.

Zdroj: Hradecký deník.cz | Autor: Kamil Dubský

Navrhované zvýšení spotřební daně na pivo znamená podle Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS) v praxi brutální zvýšení daně o 42 procent na jeden hektolitr piva.

Zvýšení daně podle jeho slov poškodí jak malé tuzemské pivovary, tak i střední a velké. ČSPAS navíc podle Veselého považuje za diskriminační, že na rozdíl od piva by se v rámci úsporných opatření neměla zvyšovat spotřební daň u vína. „My se nezříkáme odpovědnosti při řešení ekonomických problémů, i když jsme je nezavinili. Nemáme nic proti vinařům, ale i vinaři jsou občané a nevidíme důvod, proč by víno mělo být vyjmuto ze zdaňování alkoholu,“ konstatoval ředitel svazu Jan Veselý.

Pivovarnictví je navíc podle jeho slov ryze tuzemský obor využívající prakticky stoprocentně tuzemských surovin, zatímco víno se do ČR více než z poloviny dováží. „Nulovou spotřební daní na víno tak dotujeme vlastně jeho producenty ze zahraničí,“ podotýká Veselý. Víno podle něj zdaňuje přibližně polovina zemí EU.

ČSPAS se kromě toho obává, že zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty, které se má týkat piva, půjde na úkor zisku pivovarů. U lahvového piva, které stojí v supermarketu osm korun za láhev, dostává nyní podle svazu pivovar na pokrytí všech svých nákladů čtyři koruny, po zvýšení daní zbude ale pivovaru jen 3,40 koruny. „To je propad zisku zhruba o 15 procent, což je ale zisk, s nímž v současné době pivovary pracují. To znamená, že pokud se zvýšení daní nepromítne do zvýšení cen piva, nezůstane pivovarům nic,“ podotýká Veselý.

Jak uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Zdeněk Juračka, maloobchodníci počítají s tím, že cena piva pro spotřebitele o zvýšené daně vzroste a prodejci tak nevezmou výrobcům piva jejich zisk. „My sami již také nemáme kam ustupovat, mnoho obchodníků je v červených číslech, takže nemůžeme jako v minulosti zvýšení daní u piva kompenzovat z vlastních rezerv,“ tvrdí Juračka.

Podle Veselého by bylo zvýšení cen piva v obchodech lepším řešením, než aby obchodníci požadovali po pivovarech kompenzaci daní z jejich zisků. „Nevěřím ale, že to obchodníci udělají. Nebo si svůj zisk na pivovarech vyberou jiným způsobem,“ konstatoval Veselý.

Podle ČSPAS je v současné době české pivovarství ve špatné odbytové situaci. V prvním pololetí letošního roku ve srovnání s rokem 2008 klesl výstav pro tuzemsko o 5,4 procenta a výstav pro export dokonce o 12,6 procenta. Pokles je zaznamenán i v dalších měsících, v červenci dokonce o 9,4 procenta. Pokud bude situace pokračovat nebo se ještě podmínky pro pivovarský sektor v ČR v důsledku chystaných daňových opatření zhorší, může to podle svazu ovlivnit nejen samotný sektor, ale i řadu návazných odvětví české ekonomiky. Nejčastěji je zmiňován dopad na zaměstnanost. „Podle nejnovější studie společnosti Ernst & Young naše pivovarství významně ovlivňuje zaměstnanost především v sektoru hotelů, restaurací a dalších gastronomických zařízení, kde dnes pracuje nejméně 32 000 zaměstnanců. V maloobchodě, kde se prodává především lahvové pivo je to nejméně 2 800 míst a v dalších dodavatelských odvětvích včetně zemědělství 12 300 pracovních příležitostí,“ uvádí ČSPAS.

Propad zaměstnanosti v gastronomii bude mít podle svazu především regionální charakter. Podle Veselého přitom bude zhruba platit, že tam, kde je již v současnosti situace špatná, bude v budoucnosti ještě horší.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Ubude piv z malých pivovarů, hospody se vyprázdní a méně mladých kuřáků si pravidelně koupí svoji krabičku cigaret. I tak může vypadat Česko v příštím roce, pokud projdou všechny plány na změny daní od ministra financí Eduarda Janoty.

Pokud Janota s vládním návrhem uspěje u poslanců, za obvyklých pět piv a krabičku startek budou štamgasti v hospodě i v supermarketu platit od Nového roku celkem pětikorunu navíc.

Malí pivovarníci jsou však přesvědčeni, že vyšší daň ponesou výrobci. Podle ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého na tom budou nejhůř ti, kteří mají byznys postavený na lahvovém pivu. Řetězce u "lahváčů" totiž drží cenu nízko a marže výrobce je výrazně nižší než u sudového piva do hospod. Obchodníci podle něj nebudou chtít zdražit ani po zvýšení daně, a státu tak zaplatí pivovarníci ze svého výdělku.

"Když se odečtou všechny daně, dostává výrobce průměrně z jednoho piva prodaného v řetězcích čtyři koruny. Nyní se tato částka ještě sníží o zvýšenou daň," stěžuje si Veselý. Malé pivovary to podle něj může zlikvidovat.

Na zdražení cigaret zase prodělají tabákové koncerny. Tabákový gigant Philip Morris má za to, že zvýšení daní hlavně zvýší nelegální obchod s cigaretami a stát z toho nic mít nebude. Výrobce musí s propadem prodejů počítat. I když si jej trochu vynahradí koncem roku, kdy si lidé budou dělat zásoby.

Eva Králíková z Referenčního centra léčby závislosti na tabáku odhaduje, že by se díky vyšší dani mohlo ročně vykouřit až o 480 milionů cigaret méně.

"Zvýšení daně na cigarety je absolutně úžasná věc. Je to totiž to nejúčinnější, co v boji proti kouření funguje, a to hlavně u mladistvých," pochvaluje si lékařka.

Na starých cenách zůstanou zřejmě i restaurace. Zvláště řetězce rychlého občerstvení pak mají často "baťovské" ceny s devítkou na konci, které jim neumožní s nimi hýbat.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autoři: Jiří Smetana, Iva Špačková a Tomáš Lysoněk | Kráceno

Lidé z vesnic chodí stále méně do hospod, které byly dříve centrem veškerého dění. Zůstávají raději doma a popíjejí u televize nebo s přáteli lahvová piva, která jsou zhruba o polovinu levnější než čepovaná. Během deseti let se výrazně změnil styl života Čechů. Informoval o tom pivovarnický expert Josef Krýsl z Plzně, který staví restaurační pivovary a školí sládky.

"Lidi si tam už nechodí popovídat a to je velký problém. Na začátku 90. let bylo čepované pivo lacinější než lahvové," dodal. Stav otočily supermarkety a hypermarkety s ohromnou nabídkou konkurenčních piv. Zatímco v 90. letech 20. století se vytočilo více piva v hospodách, posledních deset let jejich podíl klesá. Trend snižujícího se podílu pití piva v hostincích podle šéfa Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého ještě více urychluje hospodářská krize. "Hospoda upadá politikou státu. Když stojí lahvové osm korun a točené 20, tak je těžké se uživit. Hostinští shánějí levnější sudová piva, ale ta se musejí chytit," uvedl starosta Myslovic na Klatovsku Zdeněk Strnad. Ještě před deseti lety byla obecní hospoda trvale plná, dnes tam chodí 15 lidí. V okolních Obytcích a Habarticích hostince skončily. Myslovice příští rok přistaví patro, letos upraví kuchyni. Aby byl z hospody tahák, potřebovala by obec deset milionů korun. Nový nájemce začne od října vařit 100 obědů denně, které bude také rozvážet. "Pokud by vesnická hospoda nedělala akce, tak by okamžitě zůstala jedna v okruhu 15 km. Zkoušíme leccos, ale řada štamgastů zemřela a lidé mají hluboko do kapsy," řekl Bohouš Trojánek z obecní hospody v Kramolíně na Plzeňsku. Počet hostů klesl během pěti let téměř na polovinu. Hostinští v okolí, kteří nemají provozovnu ve svém, končí nebo omezují otevírací doby a otevírají jen večer.

Trend vyšší konzumace balených piv bude pokračovat. Pití piva u televize, kde se lidé podle Krýsla stávají konzumenty cizích myšlenek, není dobrá. Hospoda byla pozitivní i pro psychiku lidí, kteří tam získali nové nápady i kontakty. Světový trend odvádí lidi k internetu a Facebooku. Restaurace sloužila lidem i k řešení problémů. "Když tam člověk přišel a měl problémy v práci nebo doma, tak je řekl nahlas, přátelé to rozebrali a najednou bylo vidět, že to má řešení. A tato komunikace nám bude jednou civilizačně chybět," řekl Krýsl. Vesnické hospody, které nemohou snížit náklady, chtějí dostat zákazníka zpátky. "Šancí je předělat je na místa, kde se řeší problémy obce, kde se schází vesnické spolky, je možné si tam zahrát a zazpívat a kde bude dobré jídlo v přiměřené ceně," uvedl Krýsl.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš

Malé nezávislé pivovary varují před zvýšením spotřební daně o 50 haléřů na půllitr piva. Před nebezpečím varovali v dopise poslance i senátory. "Je to vyložená likvidace rozhodujícího turistického artiklu, který táhne turisty do České republiky. To by nemělo dopad jen do pivovarů," řekl iDNES.cz Jiří Fusek, který drobné pivovary zastupuje.

Zvýšení daně předpokládá balíček úspor, který dnes schválila vláda.

Spotřební daň se může zvýšit kromě pohonných hmot a tvrdého alkoholu také u piva. Vyšší spotřební daň o 50 haléřů na půl litru by oblíbený nápoj zdražila. Malé pivovary tvrdí, že jsou v nevýhodě.

"Poláci zvýšili spotřební daň o 13 procent a okamžitě to znamenalo snížení spotřeby. Na Slovensku to vedlo k likvidaci skoro všech malých pivovarů," řekl prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek. Vypočítal, že spotřební daň by se v České republice příští rok u piva zvedla o 42 procent.

Nyní je spotřební daň u piva 10 procent. Po úpravách by podle malých pivovarů hektolitr "desítky" zdražil z 240 korun na 340 korun, tedy o stovku. Domnívají se také, že budou na balíčku biti dvakrát - spotřební daní i vyšší DPH.

Zmíněné pivovary navíc tvrdí, že je ohrožuje už současná politika obchodních řetězců. "Platí se zpožděním 2-6 měsíců a nedodržují platební termíny bez jakýchkoli možností z naší strany je za to penalizovat. Jinak by totiž vyřadily náš sortiment z prodeje," dodal Fusek.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Filip Horáček

Taký prepad exportu ako tento rok české pivovary ešte nezažili. Najviac sa pritom znížil vývoz piva do Ruska, ktoré bolo vlani po Nemecku a Slovensku tretím najväčším exportným trhom pre české pivovary.

Taký prepad exportu ako tento rok české pivovary ešte nezažili. Najviac sa pritom znížil vývoz piva do Ruska, ktoré bolo vlani po Nemecku a Slovensku tretím najväčším exportným trhom pre české pivovary. Konštatuje to dnes český denník Hospodářské noviny.

Roky sa sľubne vyvíjajúci export piva z ČR na ruský trh sa tento rok v porovnaní s vlaňajškom znížil na polovicu. A zrejme bude ešte horšie.

Podľa analytikov pivovarnícky priemysel v Česku čaká tento rok citeľný pokles. V 1. polroku 2009 sa celková produkcia piva na vývoz znížila medziročne o 13 % na 1,7 milióna hektolitrov. Okrem Ruska klesol vývoz piva aj do Nemecka a na Slovensko. Rapídne ide dole aj domáca spotreba.

Na porovnanie: zatiaľ čo vlani predali české pivovary do Ruska v 1. polroku 161.000 hektolitrov piva, ten rok to bolo iba 92.000 hektolitrov. Hospodárska kríza núti ruských spotrebiteľov výrazne šetriť. A pivo dovážané z Česka patrí v Rusku medzi najdrahšie, takže je medzi prvými položkami, ktoré ľudia škrtajú zo svojich výdavkov.

ČR je všeobecne najväčším dovozcom piva na ruský trh. S veľkým odstupom nasleduje Nemecko. Podľa údajov zo zväzu ruských pivovarníkov sa celkový dovoz tohto nápoja do Ruska v období od januára do konca júna 2009 znížil o 30 %. Minulý rok do tejto krajiny doviezli zahraniční producenti viac ako 803.000 hektolitrov piva, z toho 300.000 len z Česka. V tomto roku by toto číslo malo podľa odhadov klesnúť na 550.000 hektolitrov.

Väčšina pivovarov v ČR pritom svoje produkty vyváža. A aj keď žiadny zatiaľ v dôsledku krízy neskrachoval, niektoré z nich musia počítať s tým, že tento rok sa prepadnú do straty.

Zdroj: O peniazoch Zoznam.sk | Autor: TASR

Podle studie českých a britských vědců má globální oteplování negativní vliv na kvalitu žateckého chmele – důležité suroviny pro výrobu tradičního českého nápoje. Čeští pěstitelé už nyní raději hledají nové odrůdy a uvažují o zlepšení zavlažování.

Výsledky studie ukázaly, že i mírné oteplení způsobuje zkrácení vegetačního období chmele, což zhorší jeho kvalitu.

Ze simulace, při níž vědci použili předpovědi budoucích změn klimatu, vyplynulo, že by výnosy v budoucnu mohly klesnout o 10 procent a obsah tzv. alfa-kyselin, který je hlavním určujícím prvkem kvality, o 13 až 32 procent.

Změn, které mohou přinést zvyšující se teploty, si jsou vědomi i sami pěstitelé chmele. "Náznaky tady jsou, ale spíše jde o dedukci z údajů některých výnosových let. Samozřejmě, pokud je v průběhu léta větší počet tropických dnů, tak se to na chmelu projevuje určitým útlumem," řekl Bohumil Pazler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

"Do budoucna se řeší nové odrůdy na bázi žateckého chmelu. Druhá věc, jak předejít negativním klimatickým podmínkám, je otázka závlah, a tím pádem ochlazení mikroklimatu na chmelnici," nastínil Pazler možné způsoby řešení. Šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý nevidí situaci tak tragicky a připomíná, že před dvěma tisíci let se chmel pěstoval v okolí Říma a postupně se s oteplováním stěhoval dále na sever.

"Sám fakt, že k tomu dochází, není překvapující. Současné změny globálního klimatu to mohou pouze urychlit. Dá se očekávat, že se pěstování chmele bude i nadále stěhovat dále na sever nebo do vyšších horských poloh, případně se podaří vyšlechtit více teplomilné odrůdy," podotkl Veselý.

Pouze strašení?

Zároveň upozornil, že už nyní se v Česku spotřebuje jen tisíc tun žateckého chmelu a zbylé čtyři pětiny úrody jdou na export. Přesto však zdůraznil, že tradiční české pivo se bez žateckého chmele neobejde. S tím souhlasí i bývalý dlouholetý sládek Budějovického Budvaru Josef Tolar. "Pokud by se z nějakého důvodu přestal používat žatecký chmel, mělo by to na české pivo nepříznivý dopad. Česká piva jsou postavena právě na typu žateckého chmele," myslí si Tolar.

K výsledkům studie se však Tolar staví rezervovaně a vnímá je jako součást strašení před globálním oteplováním. "Obecně si myslím, že se kvalita žateckého chmele zhoršuje. Jsou zde výkyvy mezi jednotlivými léty, ale to je dáno spíše klimatickými podmínkami v období dozrávání než oteplováním," tvrdí Tolar.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Pavel Škopek

Sládek Jürgen Hopf vaří pivo nesoucí jeho jméno zásadně zcela nahý. Na sobě má pouze bavorskou koženou zástěru a krojový klobouk.

Moku to prý dodává výjimečné vlastnosti, které lze srovnat s účinky Viagry. Chmelový nápoj údajně zvyšuje libido, a kdo ho ochutná, zapomene na nudné večery u televize a chce se jen milovat.

První várku Hopf získal zcela náhodou. Vlastně omylem, když se pokazil samovarný systém pivovaru v bavorském Schönbrunnu.

„Zavolali mě, abych zkusil opravit ten stroj, bydlel jsem jen přes cestu. Bylo to uprostřed noci a nebylo tam živé duše, takže jsem na to šel jen v trenkách a pantoflích,“ vzpomíná na osudnou noc sládek Jürgen Hopf.

Díky tomu, že nešel stroj opravit, musel polonahý Hopf míchat ručně a vytvořil tak unikátní várku piva. „Cítil jsem se divně a věděl, že toto pivo bude jiné a bude se lišit od všech ostatních. Když bylo pivo hotovo a šlo do prodeje, každý, kdo ho vypil, hned cítil účinek. Každý, koho jsem se ptal, mi tvrdil, že týden nezapnul televizi. Místo toho šel rovnou do postele, aby nemarnil čas,“ vysvětluje Hopf, jehož pivo se prodává v lahvích s nahotinkou na etiketě.

Pivní speciál se má teď z Bavorska rozšířit do zbytku Evropy včetně Británie

Zdroj: Blesk.cz | Autor: Famous

Co ty dva chlapíky spojuje? Dříve pracovali jako šoféři, nyní už ale čepují pivo. Oba muži přijeli nedávno do jihlavského pivovaru na zhodnocení výsledků prodeje zlatavého moku.

A oba se těší na výlet na velké německé pivní slavnosti. Na mnichovský Oktoberfest, který startuje v sobotu 19. září, odjede o pět dní později, ve čtvrtek 24. září, sedmdesát hostinských z Jihlavska a okolních okresů.

Osmadvacetiletý Jaroslav Pulicar ze Zborné, okrajové části Jihlavy a šedesátiletý Josef Weiss z Kravska na Znojemsku budou mezi nimi. Zatímco mladší hostinský v bavorské metropoli už byl, ten starší tam zavítá poprvé.

„Na Oktoberfestu jsem ale nebyl jako návštěvník,“ zakroutil hlavou osmadvacetiletý hostinský ze Zborné. Do Mnichova se Pulicar vypravil poprvé jako řidič. Vezl tam pivní sety – lavičky a stoly. V německém centru „pivního průmyslu“ chce nasát hlavně atmosféru a chutě.

„O žádné suvenýry mi nejde,“ dodal muž, do jehož hostince občas zajdou i dva bývalí jihlavští primátoři, Vladimír Hink a Vratislav Výborný. Ti totiž ve Zborné také bydlí.

Pivo považuje Jaroslav Pulicar za věc, která má podpořit chuť na další pivo. „Už na učňáku jsme se to tak učili,“ usmál se mladý výčepní.

Nové druhy zlatavého moku se podle něj stále dají vymýšlet, ať už klasické, pšeničné nebo i ochucené. Třeba s medovou nebo ovocnou chutí.

V hospůdce v okrajové části Jihlavy, ležící pod sjezdovkou Šacberk, čepuje Pulicar standardně jihlavské a plzeňské pivo. Jednou týdně dojde na ležák z minipivovaru v Horních Dubenkách a nepravidelně na produkci z jiných míst – třeba na pelhřimovské, svijanské nebo rakovnické pivo.

„V Mnichově se představí spousta pivovarů, nějaký si určitě vyberu. Pravdou je, že některé jejich výrobky se dají sehnat i v obchodech v Čechách,“ přemítal Pulicar, který se vyučil v oboru kuchař - číšník. „Člověk si ale na otevření vlastní hospody musí nějak vydělat. Tak jsem musel začít s prací jinde. Proto jsem dělal v autodopravě,“ vysvětlil osmadvacetiletý Jaroslav.

Z dopravy k hostinskému prchal dnes šedesátiletý Josef Weiss z Kravska na Znojemsku.

„Před osmnácti lety jsme si se ženou vzali úvěr, koupili chalupu, ze které udělali hospodu a obchod. Jede to, makáte ale ve dne v noci,“ poznamenal na setkání hostinských v Jihlavě Josef Weiss.

V jeho hospodě se svého času čepovalo i do tupláků, což je míra obvyklá i pro mnichovský Oktoberfest. „Chlapi to zkoušeli, nosili si svoje tupláky, ale sami od toho pak ustoupili. Půllitr je půllitr,“ pokývl hlavou výčepní z obce, která je od hranic Vysočiny vzdálená asi patnáct kilometrů. Čepuje piva z Jihlavy, Hlinska a Malého Rohozce.

Na mnichovském Oktoberfestu nebudou z Jihlavy a okolí jenom hostinští. Také se tam budou prezentovat někdejší jihlavské kroje. Stane se tak ve velkém průvodu v neděli 20. září.

Účast v průvodu plánuje společnost Iglauer Sprachinsel (Jihlavský jazykový ostrov). Jde o spolek bývalých českých Němců z Jihlavska a jejich potomků či příbuzných. Průvodu se jinak mohou zúčastnit lidé v krojích z celého světa.

Oktoberfest skončí 4. října. Loni ho navšttívilo šest milionů návštěvníků, kteří celkově vypili 66 tisíc hektolitrů piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík

Spojené arabské emiráty a Panama – to jsou dva velké pivní protipóly. Zatímco v Emirátech vás jedno pivo přijde na 210 Kč, v Panamě je to pouhých 9 Kč. Logicky je oblíbenou destinací amerických pivařů...

Pokud jde o drahotu, druhé místo na světě obsadilo už ne tak vzdálené Norsko a cena 180 Kč za jedno točené vysvětluje, proč si tolik Norů dopřává alkohol doma před odchodem na jakoukoliv akci, kde by tuto »nekřesťanskou« částku museli zaplatit. Třetí kupodivu skončil chudý východoafrický stát Džibutsko se 178 Kč. I některé další země na seznamu levného a drahého piva vás možná překvapí, posuďte sami a vydejte se s námi na »let« přes pivní bary celého světa.

NEJDRAŽŠÍ ZEMĚ PRO MILOVNÍKY PIVA

Spojené arabské emiráty

Cena 210 Kč je obvyklá v hotelech a zpravidla se příliš neliší ceny různých značek.

Norsko

Země proslulá zdravím a zimními sporty nutí občany opíjet se u domácího krbu. Při 180 Kč za pivo je to otázka finančního přežití.

Džibutsko

Někdejší francouzská kolonie v Africkém rohu letos slaví 32 let nezávislosti, ale pivem za 178 Kč ji asi zapije málokdo. Nejvíc trpí vojáci na zdejší americké základně, o vycházce si moc neužijí.

Grónsko

Největší ostrov světa není zrovna střediskem nočního života. Při 150 Kč za pivo to ani tak moc nepřekvapuje.

Guadeloupe

Francouzský departement v Karibiku trumfl mateřskou zemi cenou 144 Kč. V 31stupňovém vedru se zkuste ochladit něčím jiným.

Francie

Vínu zaslíbená země se k milovníkům piva chová velmi macešsky. Jak mohou chtít 130 Kč za pivo, zlobí se turisté. Jde to samo, uvidíte.

Island

Krásy severského ostrova vás zcela jistě dojmou, slzet budete i při ceně 123 Kč za sklenici »tekutého chleba«.

Katar

Rychlý růst ekonomiky jedné ze zemí Perského zálivu, skoro nulová nezaměstnanost, žádná daň z příjmu a pivo za 122 Kč. Svět islámu opravdu alkoholu nepřeje.

Andorra

Turistický ráj, kam se ročně vydá na devět milionů turistů, nabízí daňové úlevy a cenu piva na úrovni Kataru. Než zaplatit 121 Kč, je lepší skočit na »jedno« do Španělska.

Rovníková Guinea

Třetí nejmenší africká země vyniká pivní drahotou. Kdo z místních by si mohl dovolit pivo za 120 Kč, když i na turisty je to příliš!

Zdroj: Aha Online.cz

Je jaro letošního roku a já se už po několikáté chystám, že zajdu do Zlejch Časů podívat se co je nového, neb jsem tam byl jednou, kdysi před rokem a od té doby nic. Zároveň si říkám, že by to chtělo seznámit se s majitelem, neb ať to vypadá jak to vypadá, moc si nekonkurujeme a že by jsme se mohli popřípadě domluvit i na nějaké spolupráci. Má venkoncem toho samého koníčka - dobrá pifka - jako naše hospoda a tak by z toho mohlo něco být.

Vybral jsem si sobotu 18. 4. zakoupil noviny, neb jsem si říkal, že tam odpoledne asi nikdo nebude a navíc ani já tam nebudu nikoho znát a tak si aspoň počtu a vyrazil jsem. Už při vstupu do hospody jsem byl přequapen. Ač sobota a cca po čtvrté po poledni, bylo natřískáno a co víc všude samý hospodsko - pivařský známý!!! Zasedl jsem k jedné skupince známých tváří a jal se vyzvídat co, že se to děje. A ejhle vysvětlení prosté: Zlý Časy slavily třetí narozeniny!!!

Po ujištění samotným Hanzem, že to není jen pro zvané - že mě vlastně taky on chtěl poznat a tak, že jsem tam dobře - jsem se konečně přestal cítit jako vyžírka a zakousl se do kolena zadáčo ☺! Jak se večer chýlil, Hanz si přisedl a že prej by jsme mohli nějak spolupracovat…

Po mém vysvětlení, že kvůli tomu jsem vlastně přišel, jsme zjistili, že máme stejnou krevněpivní skupinu a že si budeme rozumět. Hanz se hned vytasil s projektem, který viděl v Holandsku a který se mi na první pohled zalíbil. Byla to taková brožura, která obsahovala cca 55 holandských hospod, které jsou zajímavé a navíc točí sqělá pifka. Mají to dotažené a tak jsme se domluvili, že se ještě určitě sejdeme a něco obdobného vymyslíme taky.

No a jak řekli, tak udělali! Po další schůzce jsme už měli jasno. Zlý Časy, Tramway, Obžerství – to dohodil Hanz, já nabídl Merendu, o té jsem taky slyšel jen pozitiva. Další člověk – Tomáš z SPP -, který se k naší schůzce vlastně původně jen nachomýtl, ale jak se později ukázalo nachomýtl se včas, dobře a na správné místo ☺, nám doporučil ještě U prince Miroslava. A tak jsme měli hned pět hospod. Následovalo vlastní seznámení se s kluky z Merendy a s Miroslavem od Miroslava ☺. Všem se naše pojetí líbilo a že do toho půjdou s námi.

Následovala první – ustanovující – schůzka, na které jsme se poprvé a vlastně naposled ☺ sešli všici!!! A domluvili jsme se, že ano. Do vlastní brožury jsme ještě přizvali kluky ze Sdužení Přátel Piva a taky Czech Beer Tours, neb reklamy je třeba a taky je třeba někoho, kdo bude chtít zaplatit ten pilotní leták, že ☺ ☺ ☺.

Na tomto prvním setkání padali návrhy na to, abychom do toho vzali více hospod a rovnou z celé ČR! Víme, že je mraky restaurací, které to dělají dobře a že by v takové brožuře měly být. Brožura by měla zatím ze začátku ležet v každé ze zúčastněných hospod na stole a tak se pivaři doví i o dalších výčepech, které stojí za to navštívit při cestách za dobrým pifkem. Později ji samozřejmě chceme i distribuovat i dál a na jiná místa.

Oproti oslovení dalších hospod jsem ale vehementně protestoval a jak se později ukázalo, právem. Nemám nic oproti dalším a dalším hospůdkám, které se chtějí našeho projektu zúčastnit, vůbec ne, ale vím jak je těžké něco rozjet v jednom natož v pěti a tak jsem razil zásadu, že o dalších účastnících se budeme bavit až budeme mít něco hmatatelného – brožuru - v ruce.

Taky si vemte, že je polovina září a brožura se rýsuje, když to dobře půjde, na konec října. Problémů je zkrátka hodně k řešení a né vždy se sejdem aspoň ve třech a to jsme všici z Prahy :(. Tak pro vás ostatní: počítáme s vámi, ale vydržte.

Navíc být v naší ALIANCI P.I.V. bude mít do budoucna i jiné výhody, než že se o vás jen lidé dozví. Vše je v jednání, ale co není na papíře sepsané to zatím nechceme pouštět ven, snad abychom to nezakřikli ☺…

Dalším kamenem úrazu byl náš zastřešující název, ale s i tím jsme se poprali a myslím, že vítězně. Máme za to, že název ALIANCE P.I.V. – pivně inteligentních výčepů, je trefné označení pro hospody, které chtějí provádět osvětu národa pivařského, nejen tím, že budou točit různá pivečka, ale a to hlavně, že se v našich výčepech pivař dozví o těch daných pivech něco víc, než že je to např. 15° Rychtář speciál, 12° Kocour Stout apod. Vždy mi bylo líto, že dneska už každá láhev dobrého vína uvádí o svém původu kde co a u piva je to problém se něco dozvědět z láhve, natož z točeného piva v sudu.

Za úkol to dostal Hanz. Má vytvořit tzv. „Pivní list“ do kterého budeme každé jednotlivé pifko dopisovat jako do mustru. Tyto Pivní listy budou viset v našich výčepech na viditelném místě, tak aby každý zájemce dostal vyčerpávající informace o tom kterém pifku. Tzn. ne jen pivovar, typ piva, ale i např. jednotky hořkosti, barvy, složení apod.

Dále koho chceme na našich Pivní listech zviditelnit a na koho se v naprosté většině zapomíná je jméno toho, kdo tu kterou laskominu uvařil!!! Přijde nám, že sládek či sládková by měli vystoupit z nedobrovolné anonymity a na našich Pivních listech jednoznačně být! Uvedeme rádi, pokud to budou pivovary chtít zveřejnit, i jméno toho, kdo na to dané pivo recept vytvořil.

Víme, že je to běh na delší trať, ale zároveň doufáme ve spolupráci s pivovary v to, že budou mít sami zájem si takto svá piva zviditelnit.

Logo máme zatím provizorní jen kvůli registraci ochranné známky. Na logo později vypíšeme v našich hospodách veřejně hospodskou soutěž, bohatě dotovanou našimi naturáliemi ☺.

Jak se naplno rozeběhne naše doména, dáme vám fčas vědět!

Tak to je zatím asi fše. Jo a držte nám palce, budeme to ještě potřebovat ☺ !!!

Za ALIANCI P.I.V. sepsal

Jirka Bejček Stehlíček

První tři místa obsadily dívky, kterým je shodně 23 let

Třiadvacetiletá tmavovlasá dívka Petra Bubáková z východočeského Turnova získala titul Miss zlatého moku pro rok 2009.

Rozhodla o tom odborná porota v pátek 11. září večer na zábavném finálovém galavečeru soutěže v Městském divadle v Žatci. Vítězka v soutěži zastupovala pivovar Svijany.

První vicemiss byla vyhlášena blondýnka Tereza Kučerová z Hovorčovic u Prahy. Té je rovněž 23 let a soutěžila v barvách piva Suchdolský Jeník, které vaří Česká zemědělská univerzita v Praze.

Titul druhé vicemiss přisoudili porotci hnědovlásce Alici Rádrové z Mělníka. Shodou okolností je i této slečně 23 let; bojovala za pivo Bohemia Regent, jež vzniká v pivovaru Třeboň.

Soutěž je ojedinělý projekt na celém světě; spojuje dívčí krásu s oblibou českého piva a chmele. Každá z dívek vkládá "do utkání" nejen své osobité půvaby, ale zároveň soutěží za značku některého z regionálních českých pivovarů. Zástupci pivovarů si jednotlivé konkrétní dívky vylosují už na jaře hned při samotném zahájení soutěže. Pořadatelé Miss zlatého moku mají na projekt zaregistrovanou ochrannou známku.

Letos proběhl už pátý ročník této soutěže. Na jejím samotném počátku se do ní přihlásilo více než 220 dívek; z nich pořadatelé na jaře vybrali deset finalistek. Ty si pak "rozebrali" zástupci pivovarů.

Finalistky v rámci soutěže už před týdnem ručně česaly chmel a točily pivo návštěvníkům tradiční žatecké Dočesné - i to byla jedna ze soutěžních disciplín. V samotném divadle na podiu se pak utkaly ve volné disciplíně - například recitaci, zpěvu, malování, pantomimě, sportovním výkonu - a poté nezbytné závěrečné promenádě v plavkách.

Finálový galavečer zpestřila svým zpěvem zlatá slavice Lucie Bílá; moderátorem byl oblíbený Jan Čenský. Tříhodinový program sledovalo vyprodané žatecké divadlo.

Návštěvníkům internetových stránek Denik.cz se nejvíce líbila osmnáctiletá dívka Monika Kobzová z Písařovic u Šumperka. Soutěžila za severomoravský pivovar Holba. Čtenáři Deníku jí poslali v doplňkové anketě 14 628 hlasů a tato slečna díky tomu vyhrála titul Miss sympatie Deníku. Cenu jí přímo na podiu předal Jan Korbel, severočeský šéfredaktor Deníku, který byl i členem poroty.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Libor Želinský