Optimalizace procesu v novém rakouském pivovaru.

Část konstrukčních prací na zařízení pro automatické dávkování chmele v novém rakouském pivovaru Schwechat, je dalším krokem vedoucím k plánované komplexní automatizaci celého systému. Za uvedení této části systému do provozu byla odpovědná firma Rudolf Mörth z rakouského Feldkirchenu.

V průběhu projektování a realizace zařízení, které slouží k automatickému dávkování chmele, měla nejvyšší prioritu následující kritéria:

· Bezporuchovost

· Zaznamenávání veškerých operačních dat a poruch procesu

· Přesné časování dávkování chmele, aby byla zajištěna stálost míry hořkosti v konečném výrobku (pivu)

· Snižování ztrát hořkých složek v porovnání s předcházejícími metodami dávkování

· Zlepšení účinnosti výrobní linky díky vyšší opakovatelnosti

· Individuální měření a dávkování každé dávky chmele podle předem dané receptury

Dodatečně se také projevila nutnost skladovat chmelové výrobky připravené k dávkování v násypce, skladovacích tancích nebo v bubnech v řízené atmosféře oxidu uhličitého.

Výhody automatického systému určeného pro dávkování chmele jsou účinným prostředkem pro další optimalizaci procesu. Dávkovací systém neumožňuje pouze přesné časování dávek chmele, ale snižuje i ztráty hořkých směsí, jejichž výsledkem je úspora 10-15 procent u chmelových pelet a 7-12 procent u chmelového extraktu.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Rakouští milovníci piva si mohou oddychnout přímo v bazénu naplněném 210 hektolitry oblíbeného moku. Balneologové z rakouského městečka Starkenbergu tvrdí, že pivo léčí kožní problémy, zlepšuje krevní oběh a dokonce prý pomáhá i při hojení ran.

Místní lázně nabízení sedm čtyřmetrových bazénů naplněných pivem. Klienti si dokonce mohou vybrat, zda chtějí pivo radši chlazené nebo ohřáté.

Klienti sice smějí při koupání pít "vodu z bazénu", ale hlavní barman Markus Ammann (23) míní:

"Radši bych v tom plaval, než to pil. V barech hned vedle bazénů je k dostání dost dobrého, vychlazeného piva. Bazénky jsou spíš opravdu na léčení různých zdravotních problémů. Kdyby vám ale nepomáhaly, stejně během léčby nejspíš vypijete tolik, že vám to ani nebude vadit."

Vedení lázní podle agentury Ananova tvrdí, že nejlepší léčebné účinky má teplé pivo.

A zdá se, že nápad se šíří. O lék z pípy se už začali zajímat i mniši.

Výrobci tmavého piva Kloster ve východním Německu začali vyrábět pivní přídavky do koupele.

"Otevírá to póry. Kvasnice se dostanou do kůže a po čtvrthodince má člověk jemnější kůži po celém těle," říká mluvčí výrobce Dirk Vock.

Zdroj: Volný.cz | Autor: Korzo

Irské hostince a bary zlevňují točené pivo, Guinness je v průměru o dvacet procent levnější než loni. Chtějí tak zabránit dalšímu úbytku pivních turistů ze Severního Irska a z Anglie, kteří o drahé irské pivo ztrácejí zájem.

Britská libra totiž v průběhu loňska oproti euru oslabila o dvanáct procent, což způsobilo relativní pokles kupní síly Britů. "Musíme zlevnit, abychom udrželi klienty ze severu. Vývoj kurzu libry je pro nás obrovským problémem," říká majitel hostince z pohraničního městečka Letterkenny Hugh McGee.

Pintu Guinnessu nyní nabízí za 3,50 eura a hořce snáší fakt, který je v českých hospodách na denním pořádku. "Pivo je v některých barech levnější než voda," kroutí hlavou.

Slabá libra způsobuje irské ekonomice problémy v mnoha oblastech, trpí zejména exportéři. Plných dvacet procent irského vývozu totiž míří do Velké Británie. Tržby z prodeje do Británie klesly ve třetím čtvrtletí po přepočtu na eura meziročně o 23 procent, z velké části právě kvůli kurzovým ztrátám.

Radost mají naopak obyvatelé pohraničních oblastí, kteří vyrážejí do Severního Irska za koupí levnějších potravin či elektrospotřebičů. Pozitivem je také zlevnění dovozu, který ze třetiny pochází z království. "Oslabování libry postupem času povede k poklesu životních nákladů v Irsku," tvrdí irský ministr financí Brian Lenihan.

Zdroj: Týden.cz

Až 30 druhů piv od deseti různých pivovarů mohou milovníci piva dnes a zítra degustovat v Milevsku. Pivovary z jižních Čech a z Vysočiny tam budou na prvním ročníku pivních slavností soutěžit o titul Milevská pivní korunka.

Lákadlem pivních slavností je pro mnohé i fakt, že se mohou stát členy degustační komise. U vstupu dostane totiž každý hlasovací lístek, kde si může své dojmy z každého druhu piva zaznamenat.

Jak doplnil Vít Kratochvíl z milevského Domu kultury, kulturní program tvoří výhradně milevské kapely: "V pátek večer bude hrát pop-rocková kapela Elizabeth, v sobotu je především pro seniory od 16 hodin připravena dechová kapela Kovačka, po té je opět vystřídá pop-rock skupiny RM Band a rocková legenda Fantom. V průběhu obou dnů jsou pro návštěvníky připraveny vepřové speciality a pivní soutěže."

Který ze sládků si milevskou pivní korunku nasadí bude jasné dnes večer.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Martin Pokorný

Pivní tácky, které namísto reklamy na oblíbený pěnivý mok budou štamgasty upozorňovat na nebezpečí klimatických změn a také poradí, jak se chovat šetrněji k životnímu prostředí. Kuchařka pro rodiče a děti, která ukazuje, proč je lepší kupovat zeleninu a ovoce od zemědělců z blízkého okolí nebo seminář pro budoucí majitele domů ze dřeva. To jsou všechno nápady letošních advokátů klimatu – mladých lidí, kteří se stali součásti programu British Council na ochranu klimatu.

Druhý ročník akce Challenge Europe (Výzva pro Evropu) probíhá v patnácti zemích Evropské unie. Šestnáct lidí z České republiky ve věku 18–35 let pracují společně, aby našli nové cesty, jak snížit emise skleníkových plynů nebo využili netradičním způsobem existující metody, které již byly objeveny. V každé národní skupině budou široce zastoupeny schopnosti, postoje a myšlenky různých profesí. V celé Evropě se na programu podílí více než 200 mladých osobností, které se věnují 42 projektům.

„Není divu, že jsme skončili u piva vždyť jsme v České republice,“ představila projekt Pozitivních pivních podtácků Magda Šimonová. Podle ní sice většina lidí slýchá o změnách klimatu a problémech, které představují pro současný svět, nemají ale k tomu tématu žádný osobní vztah. „Necítí se tím nijak zavázáni, ohrožení životního prostředí neberou jako svůj problém,“ říká Šimonová. A to chce právě její tým změnit. Pivní tácek chce využít jako místo pro vzkaz. Ten by měl být jednoduchý, srozumitelný a měl by mít vtip. „Určitě nechceme nikoho strašit nějakou apokalypsou, ale naopak chceme být pozitivní,“ vysvětluje Šimonová. Projekt je zatím ve stádiu nápadu, neexistují ani grafické návrhy, především tým ale shání partnera, tedy nejlépe pivovar, který vezme celý nápad za svůj. „Chtěli bychom najít pivovar, který se s tímto postojem ztotožní. Náklady by pak mohly být velmi nízké,“ vysvětluje Šimonová s tím, firmy stejně tisknou vlastní tácky. Navíc díky tomu by projekt neměl vytvářet žádné další znečištění.

Další projekt Lilek se zaměřuje na lokální potraviny. „Chceme zejména rodiče s dětmi upozornit na emise, které stojí za dovozem plodin z velké dálky,“ vysvětluje další advokátka klimatu Barbora Pešková. Její projekt se zaměřil na Zelný trh v Brně, kde chtějí advokáti uspořádat akci, která nakupujícím představí místní zemědělce. „Chtěli bychom lidem nabídnout možnost, jak se zamyslet nad tím, co se skrývá za rajčetem vypěstovaným na Moravě a co je za rajčetem z Jižní Ameriky,“ pokračuje Pešková. Vedle toho by měla vzniknout i publikace pro děti z prvního stupně základních škol a pro rodiče.

Třetí představený projekt se zabývá propagací dřeva jako materiálu pro výstavbu domů. Podle jeho organizátorů jsou v České republice pořád dřevostavby něco exotického. „O dřevěných domech se stále říká, že mají špatné izolační vlastnosti, nebo že jsou nebezpečné, protože snadno shoří,“ říká Ondřej Pavlík. Tato skupina advokátů klimatu by proto ráda uspořádala seminář pro lidi, kteří se rozhodují o tom, jaký si postaví dům. Těm by také ráda nabídla exkurzi do pasivních domů ze dřeva a uspořádala soutěž, jejíž hlavní cenou bude víkend strávený právě v domě postaveném ze dřeva.

Zdroj: Ekolis.cz | Autor: Hugo Charvát

Němci jsou podle časopisu Brauwelt považováni za pivní národ číslo jedna. Kdyby byli spotřebitelé po celém světě dotazováni na to, odkud pochází nejlepší pivo, bude asi v hodnocení na nejpřednějších místech uvedeno Německo. V zahraničí se až dosud mohlo německé regionální pivo prosazovat jen málo významným způsobem a dostat se spíše do mezer a uprázdněných pozic na trhu.

V Německu samotném se hodnotí jedinečnost německých piv z hlediska síly jejich inovací spíše méně. Mnohem větší význam má rozmanitost produktů více než 1 300 regionálních pivovarů. Z psychologického rozhodování však může pestrost také znamenat, že už je něčeho až příliš mnoho. A to může orientaci na trhu výrazně znesnadnit. Rozhodující je, že jsou regionální piva vyhledávána spotřebiteli pro svou specifickou přidanou hodnotu. Ta má jednoznačný dopad na prodej a umístění jednotlivých značek piva. A takové umístění zvětšuje tendenci spotřebitele být věrný zvolené značce. Zcela závisí také na estetickém designu lahví a důležitá je i možnost denního kontaktu. Na velikosti odbytu a zisku regionálních značek piva se tedy nepodílí pouze jen klasická reklama.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Video s nakupujícím mladíkem, který jen ztěžka koordinuje své tělo, se stalo světovou "superstar" internetu.

Na přibližně čtyřminutové nahrávce se snaží mladý muž nakoupit balení piv. Bedlivě jej u toho střeží průmyslová kamera.

Ta dokumentuje, jak se jednoduchý plán postupně silně komplikuje neschopností muže koordinovat pohyby.

Už měl dost? Mnoho diskutujících se ve fórech pod umístěným videem zmiňuje i o požití v USA oblíbeného ketaminu.

Tak jako tak neodpovídá motorika mladíka běžnému zákazníkovi, který jde nakupovat pár minut před jedenáctou hodinou dopoledne.

Zdroj: Aktuálně.cz

V posledních letech zaznamenal německý trh s míchanými nápoji na bázi piva výraznou dynamiku díky soustavným impulsům nově představovaných značek. V první polovině roku 2009 se dá hovořit o uklidnění.

Co do množství stagnovaly míchané nápoje na bázi piva až do června 2009 s plus 0,1 procenta oproti témuž období předešlého roku. Výrazné povědomí značek, stejně tak jako průběžné navýšení ceny u nejoblíbenějších obalů, multipaků, vede ovšem, co se týče ceny, k nárůstu ve výši 5,7 procent proti stejnému období loňského roku.

V první polovině roku 2009 nakoupilo v obchodě dohromady 21 procent ze všech německých domácností alespoň jednou míchaný nápoj na bázi piva. Tato hodnota, která vyčísluje nákupní potenciál, poprvé mírně klesá. Na druhé straně je konzumace 9,2 litrů tohoto druhu nápoje na každou domácnost v první polovině roku 2009 považována za vyšší než v minulosti.

Pivo a limonáda je stále ještě nejoblíbenější druh, s množstevním podílem zhruba 43 procent. Těžkou situaci zažívá zavedený druh, pivo a kola. S tržním podílem okolo 12 procent je úbytek množství oproti předcházejícímu roku 8 procent.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Budova bývalého pivovaru v roudnické ulici Poděbradova již několik desítek let chátrá. Ke stavbě se necitelně choval již bývalý provozovatel pivovaru a sodovkárny - někdejší státní podnik.

Bohužel ani po změně poměrů i majitele se situace nezlepšila. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 27. 4. 2009 bylo nařízeno vlastníkovi objektu čp. 323 (PIVOVAR Roudnice s.r.o.) provedení nutných zabezpečovacích prací na nemovitosti, která svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob pohybujících se v okolí. Termín byl stanoven do 15. 6. 2009. Vzhledem k tomu, že na nařízení nikdo nereagoval, a požadované práce neprovedl, budou tyto práce uskutečněny na náklady města. Náklady bude poté město Roudnice nad Labem vymáhat po majiteli objektu.

Protože je vlastník pivovaru v celé věci nečinný, a budova hrozí zřícením, navrhlo město Roudnice nad Labem ministerstvu kultury odnětí památkové ochrany. „Stavebně-technický stav je katastrofální, dřevěné konstrukce jsou napadeny dřevomorkou, do objektu neustále zatéká, takže se propadají stropy, část střech už je propadlých. Záchrana pivovaru je podle mého názoru již pouze v teoretické rovině. Budeme ještě jednat s památkáři, jak je vlastně tato budova cenná, a podle jejich stanoviska definitivně rozhodneme o postupu města. V této chvíli mi připadá jako jediná reálná možnost, jak situaci vyřešit, dosáhnout toho, aby budova byla odstraněna,“ doplnil k problému místostarosta Matek.

Pokud se chtějí občané k této záležitosti vyjádřit, doporučujeme se obrátit na místostarostu Matka, či na stavební odpor MÚ oddělení státní památkové péče, Ilona Vinšová, (1. patro, č. dveří 16) tel.: 416 850 129, e-mail: ivinsova@roudnicenl.cz.

Zdroj: Pod Řípem.cz

S plechovkou s pivem vstup zakázán. Na cestující v německých vlacích čeká možná jedna velká změna. A pro mnohé bude asi dost nemilá.

Německé dráhy by totiž mohly ve svých spojích zavést zákaz konzumace alkoholu.

Stoprocentní zákaz konzumace alkoholu zavedl už minulý týden soukromý dopravce Metronom. Podle společnosti docházelo mezi opilými cestujícími často k potyčkám, hrubiánství a nejednou poničili vlak.

Nyní chtějí policejní odbory prosadit zavední zákazu alkoholu i ve vlacích německých drah Deutsche Bahn. Aby cestující zákaz neporušovali a potají nepopíjeli, měli by ve vlacích probíhat namátkové kontroly. Podle šéfa odborářů Konrada Freiberga by se měl navíc zákaz alespoň částečně vztahovat i na prodej alkoholu na nádražích.

„Musíme zvážit zákaz prodeje na nádražích, když tudy budou cestovat třeba fotbaloví chuligáni na zápasy,“ řekl Freiberg deníku Bild.

A zdá se, že proti není ani veřejnost. Pro železnici bez alkoholu se ve včerejší internetové anketě deníku Welt vyslovilo 68 procent z téměř tisícovky hlasujících.

Zdroj: Deník.cz

V průběhu šetření s cílem dosáhnout co největších úspor energie se v německém pivovaru Bitburger ukázalo, že mohou být využity jak technické, tak i ekonomické oddělitelné náklady v řádové hodnotě zhruba 1,3 MWel. Následující procesy nabízejí využití jako oddělitelné energetické zátěže:

Posunutí startů brýdového kondenzátoru: 200 kWel;

Požadavek na vodu (čerpadla pro studny): zhruba 480 kWel;

Produkci oxidu uhličitého: okolo 240 kWeVětrací ventilátory u obslužných komunikací a ve skladových prostorách: asi 140 kWe;

Způsob výroby (druh zatížení BHKW, Blockheitzkraftwerk), zvyšování výkonu: 300 kWe;

Využití úsporného režimu může být realizováno přestavbou bez dodatečných investičních nákladů. Jedná se o instalaci systému akumulace před a v průběhu procesu.

V pivovaru Bitburger pak bylo samostatně provedeno přizpůsobení řídící a regulační techniky. Využití BHKW jako doplňkového dodavatele proudu se může provádět s již existujícím zásobníkem bioplynu pro období zhruba 1 až 2 hodiny. Další, ještě větší využití může nastat pouze při dalším nákupu dodatečných resp. větších zásobníků na bioplyn.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Měření optickým přístrojem dodávaným společností Mettler Toledo Process Analytics (Urdorf, Švýcarsko) nemění ani nekontaminuje měřené prostředí. Pomocí senzorů vhodných pro tento proces jsou snadno, během dlouhého provozního času a při jednoduché údržbě, interpretovány získané výsledky.

Nový kyslíkový senzor typ InPro 6970i využívá princip fluorescenčního zhášení, při koncentracích měření v dolním rozsahu ppb, například při filtraci ve sklepě a při stáčení. Optoelektronické konstrukční části zařízení určené pro způsob využití, kde dochází styku s měřeným prostředím, poskytují při dlouhodobé životnosti jasně srozumitelné výsledky. Tyto komponenty jsou vhodnější i při delší době nasazení než je tomu u elektrochemických, membránou krytých senzorů. Odezva těchto čidel je tři až čtyřikrát kratší, takže jsou sníženy ztráty piva při přepojování piva na vodu během stáčení.

Kompaktní čidlo InPro 8600 měří při filtraci a směšovacím procesu souběžně nejjemnější zákal a barvu piva. Dokonalé robustní optické uspořádání umožňuje měření při rozptýleném světle pod zavedeným úhlem 25 ° a 90°. V jednom i druhém měřicím cyklu je pro měření barvy shodně použita táž optika. Upuštění od konstrukčních dílů náchylných k opotřebování snižuje počet oprav.

Jednoduché aplikace pro fázové oddělování kvasnice/pivo, pivo/voda nebo pro jednoznačnou identifikaci z různých médií i z potrubí, je možné použít optický kontrolní přístroj InPro 8 300 RAMS-Serie, který hlídá kvalitu produktů.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Na dva dny se České Budějovice staly hlavním městem českých pivovarníků a sladařů. V DK Metropol se sešlo na tři sta odborníků z praxe, výzkumných ústavů a škol. Tři z celkem 42 přednášek přednesli zástupci spolupořádajícího Budějovického Budvaru, n. p.

„Pivovarský kongres se ve městě piva a tužek konal již dvakrát, v letech 1985 a 1995. Jedná se o mimořádnou událost a záštitu nad kongresem převzal za město České Budějovice primátor Juraj Thoma,“ uvedl k akci Petr Samec, tiskový mluvčí Budvaru.

Přednášející se zabývali nejen kvalitou piva a jeho změnami v posledních letech, ale třeba i tím, jestli je pivo možné zařadit do bezlepkových potravin.

Samotný spolupořadatel kongresu – Budějovický Budvar, má vlastní výzkumné pracoviště, které vede jeden z nejuznávanějších českých odborníků v oboru. „Docent Jan Šavel, kandidát věd v poslední době významně přispívá do celosvětové odborné diskuse na téma chuťové stability piva,“ zmínil Samec. K objevům vedoucího budvarské laboratoře patří například skutečnost, že jemné složení varní vody značně ovlivněje průběh a rychlost tak zvaného stárnutí piva, tedy jeho negativní chuťové změny.

„To je důležitým argumentem v diskusi o tom, zda licenčně vyráběná piva jsou nebo nejsou na celém světě chuťově identická bez ohledu na místo výroby,“ přiblížil význam výzkumu Samec.

Na kongresu byla řeč také o unikátním využití infračerveného záření při zkoumání kvality sladu a chmele v Budvaru. Pivovar si dokonce kvůli tomu vytvořil i vlastní kalibrační modely.

Pivovarsko – sladařské dny pořádaly Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, Ústav kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT Praha a Budějovický Budvar. Akce se konala ve čtvrtek a v pátek již po třiadvacáté.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor a foto: Edwin Otta

Pivovarský kongres se do města vrací po 14 letech

Téměř 300 odborníků z oborů pivovarství, sladařství a chmelařství zaplní ve dnech 15. – 16. října prostory kongresového centra Metropol v Českých Budějovicích, kde se konají 23. Pivovarsko-sladařské dny.

"Pivo jako potravina", "Protialkoholové aktivity v EU a úkoly pro české pivovarníky" nebo "Vznik, stabilita a rozpad pivní pěny – teorie a současný výzkum" jsou například témata z celkem 42 odborných přednášek, které na kongresu zazní.

Nejnovější poznatky z oboru, který patří mezi důležité součásti české ekonomiky a který také významně přispívá k propagaci České republiky v zahraničí, si vymění zástupci výrobních podniků, středních a vysokých škol a výzkumných pracovišť, uvedl za jednoho z organizátorů akce - Budějovický Budvar - Jindřich Jindřich.

V minulosti se v Plzni konal pivovarský kongres již dvakrát - v letech 1985 a 1995. Záštitu nad letošním kongresem převzal primátor Českých Budějovic Juraj Thoma.

Pořadateli 23. Pivovarsko-sladařských dnů jsou Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s, Ústav kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT Praha a Budějovický Budvar, n.p.

Zdroj: Cestování iHNed.cz

Ekonomická krize přivřela peněženky milovníkům zlatavého moku. Češi i zahraniční turisté pijí méně piv, pivovary proto snižují svoji výrobu.

Podle údajů Svazu českých pivovarů a sladoven (ČSPAS) klesl v prvním pololetí letošního roku celkový výstav piva o 6,8 procent na 9,201 milionu hektolitrů. Z tohoto množství dodaly pivovary na tuzemský trh 7,527 milionu hektolitrů, zatímco loni to bylo téměř o 410 tisíc hektolitrů více. V exportu byl propad ještě citelnější, za hranice republiky vyvezly kamiony a cisterny o 12,6 procent množství piva méně než za prvních šest měsíců loňského roku.

Jak se situace vyvíjela v letních měsících, pivovary nechtějí prozradit. Jednotlivé pivovary příliš nechtějí ukazovat ani své výsledky z prvního pololetí. Nicméně z veřejně dostupných zdrojů je patrno, že například pražskému Staropramenu klesl jen v letošním červnu meziročně výstav o více než pětinu protivínskému Platanu o 41 procent a pardubickému Pernštejnu dokonce o polovinu. Spokojený naopak může být Stanislav Bernard, jehož rodinný pivovar stejné značky v prvním pololetí letošního roku zvýšil výstav o 5 procent na 94 a půl tisíce hektolitrů.

Češi šetří, turistů je málo

„Český pivovarský průmysl není letos v optimální odbytové situaci," přiznává mluvčí českobudějovického Budvaru Petr Samec. „Hlavní příčinou byl zřejmě pokles počtu zahraničních turistů," dodává Samec, podle něhož se zahraniční turisté na tuzemské pivní konzumaci podílejí až z jedné pětiny. Tomio Okamura, viceprezident Asociace cestovních kanceláří, vidí problém jinde. „Hlavním důvodem propadu produkce pivovarů je skutečnost, že český spotřebitel šetří. Zahraniční turisté se na něm podepisují jen minimálně," tvrdí Okamura.

Klesající výstav piva není jedinou nepříjemnou zprávou pro tuzemské pivovarníky. Další pro ně připravil ministr financí Eduard Janota, který v rámci protikrizového balíčku protlačil vládou i parlamentem zvýšení spotřební daně u piva. Producenti odhadují, že navýšení daně by mohlo zdražit půllitr piva až o korunu a některé menší pivovary by se dostaly do existenčních potíží.

Zdroj: Týden.cz

Česká republika si i v roce 2009 udrží první místo na světovém žebříčku konzumentů piva. Podle britské marketingové společnosti Canadean, která zveřejnila aktuální zprávu o vývoji světového pivního trhu, letos každý obyvatel České republiky průměrně vypije 160 litrů piva.

Loni to bylo 161 litrů na hlavu a v roce 2008 ještě o litr více.

Mezi desítkou zemí, kde se vypije nejvíc piva na světě, je osm evropský států. Za Českou republikou se v posledních třech letech umístili Irové a Rakušané.

Přesto spotřeba piva v Evropě klesá. V západní Evropě padá souvisle už od roku 2006, ale v roce 2009 klesne konzumace piva i ve východní Evropě. Podíl na tom nese vývoj v Rusku, kde začala spotřeba klesat už loni a hospodářská krize letos propad dále prohloubí.

Světové spotřeba piva navzdory krizi roste. Stejně jako loni podle odhadů společnosti Canadean se objem zkonzumovaného piva zvýší v meziročním srovnání o dvě procenta. Ještě v roce 2007 se však vypilo o šest procent více piva než v roce 2006.

Největší růst spotřeby letos zaznamená Asie, kde se vypije o osm procent více piva než loni. Asie se tak ne celkové spotřebě piva podílí z třiceti procent. Sedm z deseti litrů piva vypitého v Asii přitom zkonzumují Číňané.

Spotřeba piva letos poroste i v Latinské Americe, byť je n o jedno procento. V této oblasti je tahounem růstu Brazílie, která je čtvrtým největším producentem piva na světě. Loni rostl brazilský pivní trh o čtyři procenta ve srovnání s rokem 2007.

Ze své zprávy zveřejnila společnost Canadean jen dílčí informace. Celá zpráva je k dispozici za jeden tisíc britských liber.

Nejlepší čtyři země na světě

Kolik piva průměrně vypije každý obyvatel

2007

Česko - 162 litrů

Irsko - 128 litrů

Rakousko - 111 litrů

Německo - 110 litrů

2008

Česko - 161 litrů

Irsko - 120 litrů

Rakousko - 114 litrů

Německo - 109 litrů

2009

Česko - 160 litrů

Irsko- 110 litrů

Rakousko - 109 litrů

Německo - 107 litrů

Zdroj: Byznys Lidovky.cz

Zhruba o jednu korunu bude v některých hospodách od ledna dražší pivo. Pivovary - malé i velké - jako jeden muž shodně tvrdí, že chystané lednové zvýšení spotřební daně představuje pro ně tak citelný finanční dopad, jaký jinak než zdražením pro spotřebitele nebude možné kompenzovat.

Zdražení hned od ledna už oznámil například Pivovar Černá Hora. Další pivovary takticky váhají s označením konkrétního termínu, ale podle majitele Černé Hory Jiřího Fuska se bude muset už v lednu přidat řada dalších konkurentů.

Hlavně těch menších, kteří nemají v současném roce dramaticky klesající spotřeby dostatečné finanční rezervy.

"My od ledna budeme muset odvádět státu na dani měsíčně minimálně o 1,5 milionu víc než dosud. Nejde o nic jiného než cílenou likvidaci českého pivovarnictví," říká Fusek.

Spotřební daň se neměnila už jedenáct let a pivovarům by teď vzrostla na jednom hektolitru o 42 procent. To těžce nesou i velcí výrobci.

"Pokud dojde ke zvýšení spotřební daně, budeme ji muset pravděpodobně promítnout v plné výši do cen piva," potvrzuje mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Najznámejší pivný festival na svete – mníchovský Oktoberfest – má prívržencov aj v Košiciach. Stretli sa cez víkend.

V istom podniku sa rozhodli, že originálne pivo v litrákoch prenesú aj do metropoly východu. „Našim klientom čapujeme to isté pivo ako v Mníchove. Je to jantárové pivo Marzen, zreje od marca do októbra a má 13,7 stupňa,“ povedal prevádzkar Peter Škripko. Pivný festival robili prvýkrát. „Mal úspech. Podávali sme k pivu typické nemecké menu. Pečené prasiatka, klobásky.“ Štamgasti za litrové megapivo zaplatili 5 eur (150 Sk). V Mníchove zaň zaplatíte 8,50 eura (255 Sk).

Zdroj: Pluska.sk | Foto: Miro Vacula

Chuť kdysi věhlasného dvanáctistupňového preláta si nyní dokáže vybavit jen málokdo. Před půl stoletím pivovar převzali výrobci vína.

Mezi jednu z dominant pražských Nuslí lze bezesporu zařadit rozsáhlý areál bývalého pivovaru, který se rozkládá podél Botiče na prostranství mezi Křesomyslovou a Bělehradskou ulicí.

Při dnešním pohledu na chátrající soubor budov by se kolemjdoucímu ani nechtělo věřit, že zde v minulosti fungoval největší soukromý pivovar v Čechách. Jeho historie sahá až ke konci 17. století, ale největší rozmach zažil o téměř dvě stě let později.

Pivovar byl během své existence několikrát přestavován, takže znalci architektury zde naleznou barokní i klasicistní stavební prvky. Na své si přijdou především milovníci industriálních staveb. Poslední oprava proběhla před více než sedmdesáti lety.

Restaurace z Montrealu

Za první republiky stanul nuselský podnik na špičce českých průmyslových pivovarů. Příznivci zlatavého moku si pochutnávali na dvanáctistupňovém pivu Prelát a světlé výčepní Nuselské desítce. Nápoj se vyvážel do zahraničí, a to především na Východ. Pil se na Podkarpatské Rusi, v Polsku či v Rumunsku.

„Tatínek mi v dětství vyprávěl, že pivovarníci chladili preláta v Botiči. Z dospělosti si pamatuji výraznou chuť tohoto piva,“ vzpomíná s jistou nostalgií nuselský rodák Petr Janečka, který žije celý svůj život nedaleko bývalého pivovaru, u náměstí Bratří Synků.

Víno místo piva

Po řadě obchodních úspěchů čekala na provozovatele studená sprcha. V roce 1958 došlo k zestátnění pivovaru a už o dva roky později bylo pivo nahrazeno vínem. Areál převzaly vinařské závody.

Na konci sedmdesátých let minulého století se zdejší pivovarská zahrada proměnila v restauraci. A ne ledajakou! Česká restaurace ze světové výstavy EXPO 1967 v Montrealu byla po skončení akce demontována, převezena přes oceán a znovu postavena právě v areálu bývalého nuselského pivovaru. Na místě funguje dodnes.

Sláva Pražského sklepmistra

Nejznámějším vínem spojeným s Nuslemi byl Pražský sklepmistr. Bílé víno, které dosáhlo značné obliby, se netajilo orientací na nenáročné zákazníky, čemuž odpovídalo litrové balení a nízká cena.

Značku Sklepmistr si můžete dopřát i nyní dvacet let po listopadové revoluci. Na etiketě, která s drobnými obměnami vydržela dodnes, je skutečně tehdejší sklepmistr pan Josef Benda z nuselského závodu. Po vstupu Česka do Evropské unie, která zakazuje dávat do názvů místopisná označení, se víno přejmenovalo na Původní sklepmistr.

Chátrající objekt se dočká přeměny

Na přelomu tisíciletí projevili investoři zájem o celý komplex, ale nepochodili, neboť chtěli některé budovy zbourat. Část staveb byla před šesti lety prohlášena za kulturní památku, takže se zvýší nároky na jejich úpravy. To může případné další zájemce odradit.

Soubor budov nadále chátrá. V některých objektech sídlí nejrůznější provozovny, například pneuservis. Areál využívá několik firem také jako parkoviště pro svá auta.

Vinaři uvažují o tom, že přemění bývalý pivovar v polyfunkční areál, kam budou chodit hosté na nákupy i za občerstvením. Možná zde vznikne i několik bytů. Celý projekt by se měl začít realizovat zhruba do čtyř let.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Pražský deník.cz | Autor: Jan Puci

Existují pivní festivaly, kam se lidé chodí nepokrytě opít a zařádit si. Palestinský Oktoberfest ovšem do téhle skupiny určitě nespadá. Dostat se do podroušeného stavu v arabské vesnici Tajbe by bylo opravdu společensky dost nevhodné, i když ji obývají křesťané. Zkušený pivař však může ve vší slušnosti i tady postavit pořádný komínek prázdných kelímků, a to za poloviční cenu oproti vychvalovanému Oktoberfestu v bavorském Mnichově.

Stovky starých i mladých, mužů i žen, Palestinců i cizinců. Tak vypadá složení návštěvníků festivalu v malebné vesnici s několika kostely na Západním břehu Jordánu. Na první pohled nedělní pohoda. Jak ovšem vysvětluje organizátorka Maria Chúríová, tak jako všechno na Blízkém východě i Oktoberfest má politický náboj.

"Festival má ukázat, že jsme úplně normální lidé a že chceme dělat věci, jaké se dělají jinde ve světě. Bohužel jsme obklopeni izraelskou zdí a ilegálními židovskými osadami. Takže cizinci přijíždějí na festival sem za námi. A nejenže si mohou dát pivo, ale také kupují místní produkty jako med, olivový olej nebo vyšívané výrobky. To je pro nás opravdu velká ekonomická vzpruha. Vždyť v Tajbe je padesátiprocentní nezaměstnanost," vysvětlila.

Jenže lidé se sem přišli hlavně bavit - u živé hudby, s masem na tácku a s oroseným kelímkem v ruce. Ujít si to nenechal ani reportér, který do Palestiny přiletěl kvůli Oktoberfestu až zpoza Atlantiku: "Jsem novinář na volné noze, pracuji v americkém Michiganu. Když jsem se dozvěděl o palestinském Oktoberfestu, oslovil jsem ve státech několik velkých pivních magazínů, jestli by nechtěly reportáž. V Americe se totiž vůbec neví o tom, že se v Palestině vaří pivo, natož o tomhle festivalu. Okamžitě po tom tématu skočily a vyzvaly mě, abych jim napsal článek o palestinské pivní kultuře."

Nutno říci, že o pivovaru Tajbe se ve světě neví z celé řady důvodů. 14 zaměstnanců tu ročně vyrobí pouhých 6000 hektolitrů piva. Jak mi vysvětlil ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý, je to tak málo, že Tajbe spadá se svým výstavem spíš mezi minipivovary v restauracích než do průmyslové výroby piva. Paní Chúríová ale jménem rodinného podniku zmiňuje i jiná omezení.

"Máme problémy dostat naše výrobky do světa. Palestinci nesmějí vyvážet přes své vlastní přechody a přístavy, bez izraelských omezení a byrokracie. Když posíláme do ciziny zásilku piva, musíme se často i šestkrát vydat do izraelského přístavu Ašdod, než tamní úředníci povolí export palestinského zboží," přiblížila.

Přesto pivovar zaznamenal dva drobné úspěchy. Pivo s etiketou Tajbe už se vyrábí v Německu. A přímo z Palestiny se vyváží až do Japonska, i když je ho tak málo, že mi paní Chúríová ani nechce prozradit, s kolika basami nebo sudy mohou ve východní Asii počítat.

"Japonci chtějí ukázat solidaritu s Palestinci a trvají na tom, že budou naše pivo dovážet. My jsme jim říkali, jak je to složité, ale oni prostě chtějí podpořit palestinskou ekonomiku," řekla.

Americký reportér chce evidentně také pomoci, protože ho vidím stále častěji u pípy. Lépe řečeno u pohledné výčepní. Duch víkendové kratochvíle asi nakonec vystihl nejlépe.

"Pivo je od toho, aby spojovalo lidi. Je úžasné, že se američtí pivaři dozvědí o festivalu v Tajbe. Tady vidíme popíjet jeptišky, mezi nimi si hrají děti s cukrovou vatou. Většina cizinců takhle Palestinu vůbec nezná. V novinách jsou o ní úplně jiné věci. Je důležité, aby Američané, Češi, Britové nebo Australané věděli, že Palestinci jsou pořád tady. A že jsou schopni vyrobit tohle skvělé pivo," dodal novinář.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor a foto: Břetislav Tureček