V posledních dnech se objevily spekulace o údajném záměru Evropské komise zrušit tradiční označování piva podle stupňovitosti a nahradit jej výhradně značením podle obsahu alkoholu. Český svaz pivovarů a sladoven považuje za důležité uvést tyto informace na pravou míru.

„V tuto chvíli neevidujeme žádný konkrétní legislativní návrh Evropské komise, který by rušil tradiční české označování piva podle stupňovitosti nebo stanovoval rok 2031 jako termín pro jeho ukončení,“ říká Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Evropská legislativa dlouhodobě umožňuje členským státům používat při zdanění piva různé systémy, a to jak podle obsahu alkoholu, tak podle stupňovitosti (°Plato). Tento model využívá vedle České republiky také několik dalších významných pivovarských zemí Evropské unie, například Německo, Rakousko či Polsko.

„Český systém stupňovitosti je součástí naší pivní tradice i spotřebitelské orientace na trhu. Označení jako ‚desítka‘ nebo ‚dvanáctka‘ jsou pro české spotřebitele dlouhodobě srozumitelná a pevně spojená s českou pivní kulturou,“ doplňuje Slunečko.

Diskuse na evropské úrovni se v současnosti týkají především oblasti informací pro spotřebitele, označování výrobků či některých aspektů spotřebních daní. Konkrétní nastavení systému zdanění však zůstává primárně v kompetenci jednotlivých členských států.

Český svaz pivovarů a sladoven bude i nadále aktivně sledovat evropskou legislativu a hájit specifika českého pivovarnictví i tradiční postavení českého piva doma i v zahraničí.

Vyjádření ČSPaS

Preference Čechů se mění. Současný postupný odklon od konzumace alkoholu pociťují i české pivovary, které loni uvařily méně piva než v roce 2024. Důvodem byl jak pokles domácí spotřeby, tak nižší export. Celková produkce meziročně klesla o 4,3%, růst si udrželo pouze nealkoholické pivo, jehož objem vzrostl o 4%. Lidé také stále více konzumují pivo mimo hospody a restaurace – loni se v podnicích vypilo jen 28% z celkové tuzemské spotřeby.

Tuzemské pivovary loni uvařily 19,96 milionu hektolitrů piva. To je o 894 tisíc hektolitrů méně než v roce 2024 a dokonce o 1,6 milionu hektolitrů méně než v roce 2019. „V porovnání s předcovidovým rokem se tak loni v Česku i zahraničí vypilo o 320 milionů půllitrů českého piva méně. Slabší byl za posledních deset let jen rok 2021, který byl ale ovlivněn pandemií,“ ilustruje situaci Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Dlouhodobě v návaznosti na produkci klesá domácí spotřeba piva. Ta se v loňském roce snížila o 3,2% a v průměru dosáhla nového historického minima 121 litrů na obyvatele. Každý Čech tak loni vypil o osm velkých piv méně než v roce 2024. Pokles zaznamenal i export, který loni tvořil více než čtvrtinu celkového výstavu pivovarů. Meziročně se snížil o 8,2%. V roce 2024 se přitom díky vysokému zájmu především v sousedních zemích podařilo vyvézt rekordní množství českého piva. „Klesající spotřebu piva nevnímáme jen my, ale i ostatní pivovarské svazy napříč Evropou. Například Slováci nebo Němci, což jsou klíčové země pro vývoz českého piva, vypijí také méně piva než dříve, a to má výrazný dopad na náš export,“ vysvětluje Tomáš Slunečko.

Dlouhodobě jedinou rostoucí kategorií zůstává nealkoholické pivo včetně ochucených variant. Loni se ho uvařilo 1,68 milionu hektolitrů, o 4% více než v roce 2024. Za posledních deset let se jeho tuzemská spotřeba zvýšila více než dvojnásobně a zájem o něj roste i v zahraničí.

Změny ohrožují hospody a restaurace

Prohlubuje se také rozdíl mezi konzumací piva v hospodách a restauracích (on-trade) a maloobchodním odbytem (off-trade). Podíl konzumace v gastronomických podnicích meziročně klesl o jeden procentní bod na 28%.

„České pivo čelí významným změnám ve společnosti. Nadále zůstává důležitou součástí české gastronomie a kultury, ale výrazně se mění spotřebitelské preference. Češi v posledních letech kladou větší důraz na střídmost, častěji se věnují zdravému životnímu stylu a když už na pivo vyrazí, zajímá je spíše pestrost nabídky, a hlavně kvalita než kvantita. Dokazuje to i dlouhodobý růst zájmu o nealkoholická piva nebo mírný nárůst zájmu o pivní speciály,“ říká Slunečko.

Tyto změny dopadají především na gastronomii. Restaurace a hospody jsou často finančně závislé na příjmech z prodejů nápojů, zvláště pak piva. V současnosti ale čelí úbytku hostů i rostoucím provozním nákladům, což část podniků nutí omezovat provoz nebo zcela zavřít. Nejvýrazněji se to dotýká podniků v regionech, zejména na vesnicích a v maloměstech. Tam restaurace a hospody představují důležitý zdroj místní zaměstnanosti a často fungují jako přirozená místa setkávání. Jejich zánik tak pro místní obyvatele znamená nejen ztrátu pracovních příležitostí, ale i omezení společenského života a oslabení sociálních vazeb.

Gastronomie a s ní spojený pivovarnický sektor mají přitom významný ekonomický přínos. Pivovarnický výrobní řetězec každoročně odvádí na daních 29 miliard korun a vytváří pracovní příležitosti pro více než 60 tisíc lidí. Jde také o vysoce lokální průmysl. České pivovary využívají z více než 90 % tuzemské suroviny a Češi zároveň konzumují minimum importovaného piva (celkový podíl dovozu na spotřebě je jen 1,9%). Samotný sektor pohostinství a ubytování pak v tuzemsku zaměstnává přes 190 000 lidí.

„Podpora české gastronomie je podporou české společnosti. Pokles v rámci sektoru znamená méně setkávání, méně pospolitosti. Stát musí vnímat silnou roli české gastronomie a nastavit podmínky tak, aby se v ní vyplatilo podnikat. Nízká úroveň zdanění u klíčových atributů naší služby je prevencí před podstatně škodlivějšími setkáváními v garážích. Čím jednodušší a účelovější podpora pro gastronomii bude, tím větší efekt to bude mít nejen na české gastro, ale i pro českou společnost,“ říká Luboš Kastner, člen představenstva a předseda Gastronomické sekce Hospodářské komory ČR.

„Pohostinství podle nás potřebuje podporu. Ke stabilizaci sektoru by podle našeho názoru pomohlo snížení DPH na čepované pivo. Takové opatření by podpořilo hospody a restaurace, a tím i zaměstnanost, podnikání a společenský život zejména v regionech,“ dodává Tomáš Slunečko.

Ležáky vedou

Z hlediska druhů piva pokračoval loni růst obliby ležáků (stupňovitosti 11 až 12) na úkor výčepních piv (stupňovitosti 7 až 10), přičemž ležáky tvořily už 59% celkové spotřeby. Mírně meziročně posílila kategorie pivních speciálů, a to na 5,4%.

Z hlediska pivních obalů zůstává nejpopulárnější klasická skleněná vratná pivní lahev. Kvůli klesající produkci celkově oslabily všechny pivní obaly. Nejvíce konkrétně PET lahve, kterých na trh zamířilo o 14 % méně než v předchozím roce.

-tz-

Rozdělení sekce Připravované a létající pivovary na:

* PŘIPRAVOVANÉ PIVOVARY

* LÉTAJÍCÍ PIVOVARY

V Připravovaných pivovarech najdete opravdu připravované pivovary, databáze byla aktualizována a letité projekty byly tak odstraněny, stejně jako vyloženě létající pivovary.

Seznam létajících pivovarů byl také aktualizován a nově má každý funkční létající pivovar svůj profil, stejně nebo podobně jako pivovary plně funkční (výrobně činné).

Létající pivovary jsou řazeny dle abecedy a dle tři kategorií:

a * pivovary činné na celostátní úrovni a dle mého názoru produkující kvalitní pivo dle vlastních receptů

b * pivovary jasně fungující (činné na sociálních sítích)

c * pivovary nejasně fungující

Pokud nějaký připravovaný či létající pivovar nenajdete v našich databázích, neváhejte nás kontaktovat. Profily se nezdvojují, takže je možné, že nějaký létající je v sekci připravované.

Organizátori najväčšieho craft beer festivalu na Slovensku pripravili špeciálne podujatie Warm-Up Salón Piva – Tasting Session, ktoré sa uskutoční 28. marca 2026 v Tržnici na Trnavskom mýte v Bratislave.

Ide o komornejší formát s kapacitou obmedzenou na 500 návštevníkov, ktorý symbolicky otvorí novú sezónu aj novú éru festivalu v ikonickom priestore Tržnice.

Warm-Up ponúkne koncept All You Can Taste – neobmedzenú degustáciu slovenských remeselných pív počas celého večera. Návštevníci sa môžu tešiť na výber domácich pivovarov, osobnú účasť sládkov a možnosť ochutnať novinky i špeciálne várky pripravené práve na túto príležitosť.

Podujatie je koncipované ako pokojný, zážitkový večer bez radov a masového charakteru, s dôrazom na kvalitu, atmosféru a osobný kontakt s pivovarmi.

Vstupenky sú dostupné výhradne v predpredaji. Zvýhodnená cena 30 € platí do 28. februára 2026, následne bude cena 36 €.

Warm-Up je predzvesťou aprílového Salónu Piva (17. – 18. apríla 2026), ktorý sa už naplno predstaví v novom priestore Tržnice.

Viac informácií a vstupenky: www.salonpiva.beer

Sládek Ivan Chramosil 44 let vařil pivo ve slavném pražském pivovaru U Fleků

Česká pivní vize 2025

Do nového roku Vám přejeme jen to nejlepší, jen dobré pivo a aby se svět vracel ke zdravému rozumu. Pivnímu.infu bych popřál větší rozmanitost autorů...

Čína v prvních devíti měsících letošního roku vytlačila Německo a stala se největším vývozcem piva do Ruska, přičemž dodávky zvýšila 1,5krát ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, uvádí agentura RIA Novosti, která analyzovala data z platformy OSN Comtrade a národních celních úřadů. V důsledku prudkého poklesu kleslo Německo na třetí místo za Čínu a další významnou evropskou pivní velmoc, Českou republiku.

Čína zvýšila své dodávky na 33,4 milionu dolarů, což jí uprostřed slabších dodávek z Evropy umožnilo dostat se na čelo žebříčku největších prodejců piva do Ruska. Česká republika snížila svůj export téměř na polovinu, na 15,6 milionu dolarů. Německo vykázalo ještě výraznější pokles, když se ve srovnání s lednem až zářím loňského roku šestinásobně snížilo na 12,2 milionu dolarů.

Dva pobaltští sousedé uzavírají první pětku: Litva (2,6násobný pokles na 9 milionů dolarů) a Lotyšsko (stejný pokles na 8,3 milionu dolarů). Arménie na šestém místě si ve srovnání s loňským rokem výrazně posílila svou pozici a zvýšila svůj export 5,2krát na 7 milionů dolarů. Těsně za ní následovalo Polsko, jehož zásilky se čtyřnásobně snížily na 5 milionů dolarů. Belgie na osmém místě vykázala 4,7násobný pokles na 4 miliony dolarů. Portugalsko na devátém místě vykázalo velmi solidní pozitivní trend: jeho export se za rok zvýšil 21násobně na 1,6 milionu dolarů. Nizozemsko, které se umístilo na desátém místě, zůstalo v souladu s celkovým evropským klesajícím trendem a snížilo svůj export čtyřnásobně na 1 milion dolarů.

Celkově Rusko mezi lednem a zářím letošního roku snížilo dovoz piva na polovinu na 100,8 milionu dolarů.

Rozhodnuto: Kralupský pivovar i restaurace má své provozovatele

Do dnešního dne jsme publikovali přesně 25 000 novinek a bloků.

Od této chvíle přesouváme informační servis z pivního a pivovarského světa na facebookový profil PIVNÍ|INFO.

Facebookové upozornění na nový originální článek na Pivním.infu poznáte mj. také podle nové úvodní fotky profilu.

Děkujeme za pochopení

Test pivních speciálů: Příchutě Svíčková a Gazpacho jsou bizarní, toto si o nich myslím

Czech Mates: nový příběh českého piva v Africe

Rychmburský pivovar čekají opravy a částečný prodej. Obec zkoumá, jak areál využít

I v Oslu mají svůj Oktoberfest. Tušíte, kolik stojí norský tuplák?

Lotyšské pivo? Nerozumíme Guinessu a nemáme rádi belgické kyseláče. Lotyši nejradši světlý ležák

Pivovar z Dánska vyrobil nejmenší lahvové pivo na světě. Má velikost zrnka rýže

Pivní kultura přetrvává, Česko nekopíruje Západ, říká šéf svazu pivovarů

Dokud jsem mladá, budu dělat pivo, říká someliérka a výčepní Magda Hoppová

Chmeloune, jdi do toho! Kralupy nad Vltavou hledají pivovarníka, lidé mají jasno

Čech dobyl Dubaj: Zorganizoval Oktoberfest a sklidil fenomenální úspěch