Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Potkali jste v sobotu v prosluněné Praze spěchající tříčlenné hlídky ve vojenských uniformách z dob Františka Josefa I.? A zdál se vám jeden z vojáků tak nějak povědomý? Pak jste narazili na 18. ročník Memoriálu Matěje Kuděje, jehož tradičním účastníkem je mimo jiné i tajemník prezidenta Ladislav Jakl. A Blesk byl u toho.

Foto

To, co se na první pohled může jevit jako klasická »tour de bar«, má nejen pevné historické kořeny, ale i jasně daná pravidla – tříčlenné skupiny, devět hospod, minimálně dvě velká piva v každé z nich a co nejkratší čas. Nikoho asi nepřekvapí, že právě Jaklův tým má za sebou už 13 vítězství. Letošní hodina a dvacet minut mu stačila jen na druhé místo. „No jo, holt už nás poráží mládí,“ konstatoval pro Blesk pobaveně Jakl. I druhá příčka je ale velký úspěch. Několik hlídek totiž do cíle vůbec nedorazilo!

Všechno vypuklo ve dvě hodiny odpoledne slavnostním zahájením na pražském Pohořelci. Vyráželo se v tříminutových intervalech, Jakl pro svou skupinu vylosoval startovní číslo jedna. „Chtěl jsem se na to už letos vykašlat a projít si trasu pěkně v klidu. Ale když už jsem měl tak šťastnou ruku, museli jsme se do toho opřít. Startovat první je totiž obrovská výhoda,“ vysvětlil a opřel se do toho opravdu s vervou. Svižnou chůzí se Jaklův tým proplétal mezi turisty na jednotlivá pivní stanoviště. O generaci mladší reportéři Blesku měli co dělat, aby jeho hlídce stačili. Dvě, hlásil Jakl obsluze už od dveří. A když se mu zdálo, že některý z kolegů příliš zdržuje, pomohl mu s jeho půllitrem.

V 16:20 hod. dorazila skupinka do cílové hospody U Pivrnce. V rychlosti »padla« poslední dvě soutěžní piva a pak už se pilo jen tak mimo soutěž.

Zdroj: Blesk.cz | Foto: Pavel Hofman

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/161101/klausuv-muz-jakl-v-piti-piva-se-vypil-na-bednu-vitezu.html


V milevském domě kultury se v pátek a v sobotu večer konají třetí pivní slavnosti.

Dobré pivo a příjemnou zábavu, to by měly podle ředitele Domu kultury Milevsko Víta Kratochvíla nabídnout třetí pivní slavnosti. Ty se konají v pátek a v sobotu večer.

Na akci bude zastoupeno osmnáct pivovarů, vesměs minipivovarů či menších pivovarů,“ řekl Vít Kratochvíl. Své pivo tu budou například nabízet pivovary Ježek, Poutník, Platan, Rychtář, Klášter nebo Černá Hora.

Chybět nebude ani Svět piva, Pivní galerie z Letů. „Letos to budou naše druhé slavnosti. Největší zájem byl loni o ochucená piva, třešňové a konopné. Lidé se pro ně vraceli. Budeme je nabízet i letos,“ řekla Hana Krátká, majitelka letské pivní galerie. „Do Milevska jezdíme hlavně z reklamních důvodů, aby se o nás vědělo. Také jsou tam fajn lidé,“ dodala.

„Pivní program“ v pátek doplní hudební produkce v podání kapely Elizabeth, v sobotu pak vystoupí kapely RM band a MySky. „V pátek budou mít návštěvníci možnost zhlédnout výstavku a soutěžit s klubem sběratelů pivních suvenýrů Parkán Tábor,“ doplňuje ředitel milevského domu kultury.

Součástí slavností bude i degustační soutěž. „Letos bude probíhat jinak. Každý ze zúčastněných pivovarů má možnost nominovat jeden ze svých produktů do kategorií ležák, výčepní pivo a speciál. Hodnotící komise rozhodne degustací o vítězích v jednotlivých kategoriích a ten získá ocenění, plaketu,“ představuje soutěž ředitel pořádajícího domu kultury. „Návštěvníci budou mít možnost si zvolit pivovar sympatie,“ dodává Kratochvíl.

Loni v porotě degustační soutěže zasedli obyvatelé města. Na jednotlivých vzorcích piva hodnotili vůni, vzhled a chuť. Nejvíce bodů získal dvanáctistupňový kvasnicový Samson, na druhém místě skončilo sedmnáctistupňové sváteční polotmavé pivo Opat Broumov a třetí místo patřilo dvanáctistupňovému výročnímu ležáku ze Zvíkovského Podhradí.

Milevské dvoudenní pivní slavnosti začínají jak v pátek, tak i v sobotu v devatenáct hodin a končí ve dvě hodiny ráno. Vstupné po oba dny je padesát korun.

Zdroj: Písecký deník | Autorka: Klára Černá

http://pisecky.denik.cz/zpravy_region/pi-20111017-pivo.html


1) Zlý časy (51 bodů)

Čestmírova 5, Praha 4-Nusle Otevřeno: po–čt: 11–23.30, pá: 11–01, so: 17–01, ne: 17–23 h

Foto

V současnosti jedna z nejvíce kultovních pivnic v Praze. Na 24 pípách se zde střídají piva z malých a středních pivovarů původem jak z České republiky, tak i ze zahraničí. Kdo by si nic z toho nevybral, může využít bohatého pivkupectví a ochutnat lahvové lahůdky z celého světa. Vlajková loď Aliance P.I.V., sdružení nezávislých hostinských čepujících v restauracích pivo z mnoha pivovarů a představujících jednotlivá piva na pivních listech nad výčepem. Na první místo svého žebříčku hospod s nejlepším pivem dalo nuselský podnik hned pět hodnotitelů. "Výjimečný výběr, výjimečný genius loci. Tahle hospoda si navíc dokázala i přes velký věhlas zachovat svůj lokální charakter," domnívá se Jan Modrák, marketingový manažer společnosti Gamescape a člen První pivní extraligy, iniciativy pivních znalců, kteří pravidelně hodnotí nejlepší piva v různých kategoriích. "Příjemné prostředí a obsluha, která ví, co nosí," doplňuje tajemník prezidenta republiky a respektovaný pivní znalec Ladislav Jakl.

2) Zubatý pes (33 bodů)

Petrohradská 3, Praha 10-Vršovice Otevřeno: po–pá: 15–23, so–ne: 17–23 h

Foto

"Nejambicióznější hospoda v Praze," tvrdí o letos otevřeném podniku s nabídkou českých a zahraničních piv malých pivovarů na 15 pípách překladatel a publicista Max Bahnson, který ho zařadil na první místo svého výběru. Pivní bar, chlubící se vesměs průmyslovým vzezřením a barem z pískovce, je do jisté míry zcela novým druhem hospody. Nepotkáte tu však žádná průmyslově vyráběná piva, ani mainstreamové značky. Jak říká majitel Mike Cole, tady je místo pro řemeslně vyráběná piva. Zde se pivo Opat potkává s Koutem a Kocourem, ochutnat můžete produkci norského pivovaru Nøgne Ø, dánského Mikkelleru či tradiční repertoár skotského BrewDog. "Sice strohé neútulné prostředí, ale výběr piv a péče o ně nemají v Praze obdoby. Piva jsou znalecky obměňována a výběr reaguje na novinky," myslí si o vršovickém podniku Ladislav Jakl.

3) První pivní tramway (29 bodů)

Na Chodovci 1a, Praha 4-Spořilov Otevřeno: po–ne: 14–24 h

Foto

Hospoda na konečné tramvaje číslo 11 na Spořilově, která byla kdysi budovou pro tramvajáky. Zde v roce 2004 vznikla takzvaná čtvrtá pípa: ke třem stálým pivům se na čtvrté pípě začaly střídat různé speciály. Od té doby podobný koncept převzalo a rozšířilo několik dalších podniků v České republice. "Edisonovi patří žárovka a Jirkovi Bejčkovi Stehlíčkovi čtvrtá pípa. Hospoda patří do Aliance P.I.V., což pro našince znamená jistotu dobře ošetřeného piva, pivně druhovou rozmanitost, zajímavý pivní obsah lednic a nezanedbatelnou pivní osvětu – pivní listy. A když je na čepu Tramway Ale 11°, to se vám do tramvaje ani nechce," vyznává se ze své lásky ke spořilovské hospodě Jiřího Stehlíčka jeden ze zakládajících členů První pivní extraligy, Milan Kabrna. "Z betonové boudy pro tramvajáky vykouzlil Stehlíček pivní bar s krásnou atmosférou. Na čepu bývá kolem šesti kousků, vždy něco hodně zajímavého. K tomu ohromující výběr prvoligových whisky a rumů a obsluha k zulíbání," hodnotí První pivní tramway Ladislav Jakl.

4–5) Lokál Dlouhá (21 bodů)

Dlouhá 33, Praha 1 Otevřeno: po–pá: 11–01, so: 12–01, ne: 12–22 h

Foto

Na podnik restauratéra Tomáše Karpíška si rychle zvykly stovky hostů, a tak nebývá snadné najít tady místo k sezení, zejména večer. K prvotřídně ošetřené plzni, kterou vám tady načepují i jako šnit (na jeden "zátah") nebo mlíko (pouze pěna), se tady servíruje poctivě provedená česká klasika: koprová omáčka, talián od uzenáře Dolejšího z Davle nebo krkovička na sádle. Vše v interiéru a designu 70. let, takže třeba polévku vám nalijí až u stolu z koflíku a pečivo před vámi přistane v umělohmotném košíčku. Příjemné je rovněž oddělení podniku na kuřáckou a nekuřáckou část. Kromě atmosféry, piva a jídla hodnotitelé oslovení HN zdůrazňují také profesionální a zároveň příjemnou obsluhu. Hlavně v čase oběda se personál může rozkrájet, aby byl host spokojený.

4–5) Pivovar U Bulovky (21 bodů)

Bulovka 17, Praha 8-Libeň Otevřeno: po–čt: 11–23, pá: 11–24, so: 12–24, ne: 12–23 h

Foto

Pražská jednička v kategorii restauračních pivovarů s nabídkou skvělých piv a dobrou kuchyní. "Zkušenosti majitele a sládka Františka Richtera z Německa jsou zde nepřehlédnutelné," vysekl poklonu libeňskému Pivovar U Bulovky František Trantina, manažer vnějších vztahů Zámeckého pivovaru Herold. Podnik hned pod nemocnicí Na Bulovce, kde večer málokdy najdete volný stůl, vaří široký repertoár vynikajících piv bavorského typu, včetně pšeničných a bocků. Umí ale i speciály na způsob belgických trapistů či krieků. "Skvělé jídlo, skvělá atmosféra a vražedně dobrý tmavý ležák," nešetří chválou americký novinář Evan Rail, autor pivního průvodce Good Beer Guide Prague and the Czech Republic.

6) Pivovarský klub (19 bodů)

Křižíkova 17, Praha 8-Karlín Otevřeno: denně 11.30–23.30 h

Foto

Vedoucí provozu Aleš Dočkal pivu rozumí, je to profesionál v gastronomii, a proto je tento podnik se širokou nabídkou piv oblíbený mezi pivními fajnšmekry. "Na rozdíl od stejně kvalitního podniku Pivovarský dům má tato hospoda duši," myslí si František Trantina z pivovaru Herold. Kromě šesti točených piv, jejichž nabídka se neustále mění, naleznete v karlínské restauraci minimálně dvě stě piv v láhvích, především z českých pivovarů, od velkých přes menší regionální až po minipivovary a malé soukromé výrobce. V nabídce nechybí ani piva importovaná, například belgická a německá, ale třeba i z Polska, Bulharska a dalších zemí. "Jsem šťastný, že jsem v Pivovarském klubu štamgastem. Je tady nejpřátelštější a nejzasvěcenější obsluha v Praze," je přesvědčen novinář Evan Rail.

7) U Jelínků (18 bodů)

Charvátova 33/1, Praha 1-Nové Město Otevřeno: po–pá: 10–22, so: 10–18 h

Foto

O tom, kde se v Praze točí nejlepší plzeň, vedou pivaři věčné a nikdy nekončící spory. Že se jedna z nejlepších točí u Jelínků nedaleko stanice metra Národní, ale nepochybuje nikdo. Pivnice tu bývala už na začátku minulého století. Rodina Jelínků ji získala v roce 1918 a o osm let později uzavřel pan Jelínek smlouvu s plzeňským pivovarem. Od té doby sem chodí milovníci zlatého moku na skvělý Plzeňský Prazdroj. Klasika, která má skvělou náladu hlavně přes den, kdy se ve výčepu střídají na stojáka pozoruhodné typy s neuvěřitelnými zkazkami. "Jako by se tady zastavil čas, což v některých ohledech nemusí být na škodu. Zahloubat si nad tímto úkazem doporučuji v zadním lokálku u umakartových, pozoruhodně úzkých stolů nad porcí skvělého taliána," radí novinář Josef Albrecht.

8–9) U Hrocha (13 bodů)

Thunovská 10, Praha 1-Malá Strana Otevřeno: denně 11–23 h

Foto

Miniaturní podnik na Malé Straně je neopakovatelný především díky své domácké atmosféře. Je to klasická pivnice, a tak zde nečekejte širokou nabídku jídel. To ale vynahradí vždy výborná plzeň a duch místností s gotickými klenbami. "I když tady bývá problém s místem, na jedno či dvě piva se tam dá vždycky vmáčknout a ono už to s večerem vždycky nějak dopadne," tvrdí novinář Josef Albrecht.

8–9) Lokál U Bílé kuželky (13 bodů)

Míšeňská 12, Praha 1 Otevřeno: po–pá: 11.30–24, so: 12–24, ne: 12–22 h

Foto

Mladšího sourozence Lokálu v Dlouhé ulici najdete v prostorách bývalé hospody Bílá kuželka v Míšeňské, jen pár kroků od Karlova mostu. Má vše, co ten první, navíc zde většinou odpadá hluk přeplněné hospody, kdy sotva slyšíte sami sebe. "Jeden z mála podniků, kam chodím vždy, když mám chuť na skvělé pivo, dobře ošetřené a s láskou servírované," hodnotí malostranskou hospodu restauratér Pavel Maurer. Pivo, jídlo a úroveň personálu vyzdvihuje rovněž novinář Miroslav Motejlek.

10) U Pinkasů (12 bodů)

Jungmannovo nám. 15/16, Praha 1 Otevřeno: denně 10–23 h (pivnice), 11.30–24 h (bar, restaurace)

Foto

Jakub Pinkas už v roce 1843 věděl, že ta plzeň má něco do sebe. Přesně o 134 let později zval známý pražský kriminalista Komisař Ledvina (Rudolf Hrušínský) svého amerického kolegu detektiva Nicka Cartera (Michal Dočolomanský) k Pinkasům takto: A to jsme ještě nebyli u Pinkasů, tam je výčepní, ten to pivo úplně hejčká! (Adéla ještě nevečeřela). "U Pinkasů vás ta historie opravdu omámí. Ve stínu katedrály Panny Marie Sněžné popíjíte na zahrádce Pilsner Urquell. To je taková romantika, že tam musíte jít s nějakou babou," básní Milan Kabrna, jeden ze zakládajících členů První pivní extraligy. "Vynikající a vždy vzorně ošetřené pivo. Prostředí hospodské s důrazem na štamgasty," říká Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tomáš Wehle

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-53199710-10-pivnic-v-praze-kde-se-cepuje-nejlepsi-pivo-tady-je-kompletni-zebricek


Celníci minulý týden rozbili gang, který vydělával na nejoblíbenějším českém nápoji. Jeho členové totiž v malém pivovaru vyráběli pivo, které pak vydávali za dražší značku. Tím si přišli minimálně na 300 tisíc korun.

Celníci při zásahu našli 40 pivních sudů, které byly opatřené zátkami jiného pivovaru, jehož výrobky jsou dražší. Dalších 250 zátek teprve čekalo na použití.

"Škoda vzniklá majiteli práv byla zatím vyčíslena na 300 tisíc korun. Už jen za porušení práv duševního vlastnictví pachatelům hrozí trest odnětí svobody v trvání až dvou let," doplnil Barták.

"Naši specialisté provedli ve středních Čechách na sedmi místech domovní prohlídky, při nichž zadrželi šest lidí," popsal zásah mluvčí celníků. Jeden ze zadržených bude mít potíže se zákonem ještě z jiného důvodu.

"Jeden z nich měl v držení šest pistolí, z nichž dvě byly opatřeny tlumiči a měly vypilovaná výrobní čísla. Ke zbraním patřily i dvě tisícovky nábojů a množství pyrotechnického materiálu," přiblížil Barták.

Dá se tak očekávat, že trest pro majitele pistolí a nábojů bude o dost vyšší než u zbytku skupiny.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Petr Zelený

http://zpravy.idnes.cz/gang-vyrabel-pivo-a-pak-ho-vydaval-za-drazsi-znacku-fw2-/krimi.aspx?c=A111013_125313_krimi_zep


Oslovili jsme patnáct znalců a milovníků piva, aby sestavili žebříček pražských podniků, kde podle nich dostanete nejlepší pivo. Podívejte se do fotogalerie na vítěznou pětici. Konečnou desítku nejlepších přinese středeční vydání IN magazínu Hospodářských novin.

Každý z pivních znalců, kterého Hospodářské noviny oslovily, sestavil žebříček 10 hospod nebo restaurací v Praze, kde podle nich točí nejlepší (nejlépe ošetřené) pivo, a to bez ohledu na značku a "cenovou skupinu" podniku. U prvních pěti nejoblíbenějších určil pořadí, další už jen vyjmenoval.

Za umístění na první příčce dostal podnik šest bodů, za druhé pět, za třetí místo čtyři body, za čtvrté tři a za páté dva. Podniky uvedené bez pořadí dostaly po jednom bodu. Výsledný žebříček je součtem všech bodů od všech hodnotitelů.

Kdo hodnotil

Josef Albrecht, novinář

Max Bahnson , autor španělsky psaného blogu Filósofo Cervecero (Pivní filozof)

Petr Buriánek, GMP specialista Zentivy, doma se zabývá vařením piva

Ladislav Jakl, tajemník prezidenta republiky

Milan Kabrna, grafik a programátor

Martin Kuciel, autor nejčtenějšího českého foodblogu Cuketka.cz

Pavel Maurer, autor gastronomického průvodce Grand Restaurant

Jan Modrák, marketingový manažer firmy Gamescape

Miroslav Motejlek, ekonomický novinář a gurmet

Vladimír Puštulka, foodkritik

Evan Rail, americký novinář, autor knihy Good Beer Guide Prague and the Czech Republic

Jiří Stehlíček, majitel pivnice První pivní tramway

Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů, spolumajitel firmy PIVO Praha

František Trantina, manažer vnějších vztahů zámeckého pivovaru Herold

Michal Tuháček, novinář

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tomáš Wehle | Uvnitř odkazu fotogalerie a anketa

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-53171720-unikatni-anketa-hn-nejlepsi-pivo-v-praze-cepuji-v-nuselske-pivnici-zly-casy


Nedávna návšteva pápeža Benedikta XVI. v rodnom Nemecku inšpirovala berlínsky pivovar k výrobe vlastného pápežského piva.

Výrobcovia informovali, že počas zrenia piva hrajú ekologicky šetrnému ležiaku gregoriánske chorály. "Prisahám, že je to pravda," citovala agentúra DPA manažéra pivovaru Brauhaus Südstern Helmuta Kurschata. Ich pivo označil za "skvelé, horké plzenské (pilsner)".

Pivovar leží čo by kameňom dohodil od domova pápežského nuncia v mestskej štvrti Neukölln, kde pápež počas návštevy strávil noc.

"To nevidíte každý deň... Toto pivo má byť symbolom susedstva," povedal Kurschat. Pápež Benedikt XVI. ho však neochutná, pretože dáva prednosť vínu.

Zdroj: TV Noviny.sk | TASR

http://tvnoviny.sk/sekcia/spravy/zaujimavosti/berlinsky-pivovar-zacal-vyrabat-papezske-pivo.html


Lobečský pivovar bude zase vařit pivo

[čtvrtek, 6. říjen 2011]

Opuštěný lobečský pivovar, který pochází ze šestnáctého století, se opět vrátí k vaření vlastního piva. Měla by tam být i hospoda a kulturní sál. Počítá s tím společnost Riofrio Architects, která je majitelem objektu.

Foto

Rekonstrukci starého pivovaru, který měl v Lobči dlouhá léta tradici, zahájila společnost před třemi lety. Po nápadu stavbu opravit začal běh na dlouhou trať.

Když se před čtyřmi lety stala firma vlastníkem někdejšího pivovaru, musela se nejdříve zbavit stromů a náletů, které tam rostly. Některé ze stromů přitom byly i více než třicet let staré.

Bylo to těžké, museli jsme všechno pokácet a vyndat kořeny, čímž se poškodila původní kamenná cesta na dvoře pivovaru, kterou teď zase budeme muset opravit,“ uvedl Pavel Prouza, který se na projektu podílí se svými spolupracovníky z Riofrio Architects.

Když se konečně podařilo odstranit všechny stromy i nánosy suti a dalších odpadů, které tam lidé dlouhá léta vozili, přišla na řadu studie rekonstrukce. Ta byla před třemi lety hotová. Pak ještě následovalo vypracování několika studií a na jaře roku 2009 byl lobečský pivovar prohlášen památkou.

Architekti, kteří objekt rekonstruují, se snaží dát všechno do původního stavu, alespoň v rámci možností. Moc toho tam totiž nezbylo.

Lidé toho už hodně odvezli a zbořili, jediné, co tu z původních věcí zbylo, jsou tanky na studenou a horkou vodu, jinak je všechno ostatní dávno rozebrané. Dokonce i jedna budova,“ poznamenal Prouza.

Projekt je z velké části financován ze státních a evropských dotací. A právě proto na majitele pivovaru tlačí čas. Podle podmínek získaných dotací, které pokrývají skoro šedesát procent nákladů, musejí mít rekonstrukci hotovou nejpozději do června příštího roku.

Na objektu je přitom stále hodně práce. Omítky a zdi jsou vlhké, mění se velká část krovů, původní podlahy jsou značně poškozené a střecha na hlavním objektu je neúplná.

V současné době se spolu rekonstrukcí konají v Lobči i další akce. Pivovar je totiž jednou z rarit, které se zapojily do prvního ročníku Dne kultury. K dalším patří například zbytky barokních domů v Příbrami nebo architektura dvacátého století v Kolíně.

Během letošního září a října společnost v Lobči pořádala dvě prohlídky, které návštěvníkům přiblížily historii objektu, jeho současný stav a další plány do budoucna. Nabídly jim i kulturní představení. A obě se těšily velké návštěvnosti.

V budoucnu budou majitelé dále spolupracovat s památkáři a dokončí rekonstrukci objektu.

Návštěvníci se pak mohou těšit na lobečské pivo, které se tam po mnoha letech znovu vrátí.

První písemná zmínka o pivovaru pochází z roku 1586, pivovar byl tehdy zřejmě vybudován v rámci stavební aktivity Věžníků z Věžník.

Zlatá léta rozvoje pak zažil pivovar na počátku dvacátého století a krátce ještě mezi světovými válkami, kdy výše roční produkce dosahovala v průměru více než deseti tisíc hektolitrů.

Výroba piva byla v Lobči ukončena roku 1943 ve složitém období Protektorátu. Nadále zde ale fungovala stáčírna podkováňského piva a dokonce i sladovna. V roce 1948 byl zakonzervovaný pivovar jakožto součást podkováňského pivovaru znárodněn a v roce 1949 definitivně zrušen a výrobní technologie sešrotována.

Zdroj: Mělnický deník | Autorka: Lucie Čížková | Foto: Jiří Říha


Belgian Beer Cafe Les Moules v Pařížské ulici je jediným místem v Praze, kde si už od listopadu můžete vychutnat mimořádnou kolekci originálních belgických vánočních piv. Vánoční speciály bývají silnější, často s netradičními příchutěmi, ale vždy z těch nejkvalitnějších surovin. Jejich příchod bývá v pivních velmocích velikou událostí.

Na čepu v Belgian Beer Cafe Les Moules nebude chybět: Gulden Draak Christmas Archiv Vintage - vlajková loď známého pivovaru Van Steenberge, tmavé, velmi silné pivo s dobře vyváženou chutí nahořklého sladu a sladkého karamelu, chuť a vůně na sebe úzce navazují, lehce květinové až ovocné doznívání. Delirium Noel - sladké pivo s nádechem rozinek a meruňky, pepřovým kořením a jemným mírně nakyslým podtónem sladu. Bush Christmas – jedno z nejsilnějších belgických piv připravené speciálně pro vánoční čas, je pěnivé, v červeno-oranžových tónech a zaručeně potěší i ty nejnáročnější pivní gurmány. Floreffe Prima Melior s anýzem – tmavé, velmi silné pivo s příjemnou chutí anýzu a koriandru a dlouhou historií, vaří se podle tradičních receptur pocházejících z pivovaru v opatství Floreffe. Engien Noel - pivo světlejší barvy, s chutí, ve které se snoubí svěžest vanilky s nápadnou hořkostí. Bucanier Christmas – pivo tmavě oranžové barvy s lehkým sedimentem a zákalem, protože kvasí v lahvi, charakteristická vůně sladu je provoněná meruňkami, jablkem a jablečným moštem, prvotřídní říz. Samé pivní delikatesy, které je určitě lepší ochutnat, než o nich jen číst... V Belgian Beer Cafe Les Moules navíc i se zasvěceným výkladem a doporučeními tamního bellemana - zkušeného pivního sommeliéra.

Sváteční čas Adventu, bez spěchu a shonu všedních dnů, je ideální dobou pro vzrušující objevování netradičních chutí. Pozvěte přátele či kolegy na degustaci pivních speciálů v Belgian Beer Cafe Les Moules. Pro hosty jsou navíc připravena vánoční překvapení v sudech i dárkových setech.

Zdroj: Tisková zpráva Les Moules


Nečasův kabinet se ve středu nesouhlasně postavil k návrhu, aby spotřební daň z piva klesla se začátkem příštího roku o čtvrtinu a vrátila se tak na úroveň z roku 2009. Vládě to navrhoval poslanec ČSSD Ladislav Skopal, podle důvěryhodného zdroje agentury Mediafax ale neuspěl.

Sociálnědemokratický zákonodárce poukazoval na klíčovou úlohu pivovarnictví v Česku a po vládě bude mít šanci přesvědčit ještě své kolegy ve sněmovně.

Základní sazba daně v korunách na hektolitr "za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny" by se měla podle Skopala výrobcům piva snížit ze současných 32 na 24 korun. Další úpravu navrhuje poslanec pro menší pivovary, které v závislosti na ročním objemu výroby už teď odvádějí daň nižší.

Pro producenty vyrábějící ročně do 10 tisíc hektolitrů piva by měla být sazba nově 12 místo 16 korun, v kategorii 10 až 50 tisíc hektolitrů 14,40 koruny (dosud 19,20) a v pásmu mezi 50 a 100 tisíci hektolitry 16,80 koruny (místo 22,40). Nad 100 a do 150 tisíc hektolitrů má být podle návrhu daň 19,20 namísto 25,60 koruny a v pásmu mezi 150 a 200 tisíci hektolitry chce Skopal pro pivovary sazbu 21,60 koruny (dosud 28,80).

O zvýšení spotřební daně z piva se v roce 2009 zasadil tehdejší ministr financí Eduard Janota, aby zajistil další příjmy státnímu rozpočtu. Skopal s odvoláním na data celní správy připouští, že za rok 2010 přinesla pivní daňová úprava 858 milionů korun navíc. Zatímco v roce 2009 bylo její inkaso necelých 3,5 miliardy korun, rok na to byla tato suma bezmála 4,3 miliardy.

Podle poslance je nicméně alarmující fakt, že o většinu dodatečných peněz se zasloužily zahraniční pivovary, u piva vyrobeného v Česku vzrostly daňové příjmy pouze o 345 milionů, tedy ani ne o polovinu navíc vybrané částky. Něco takové podkopává více než tisíciletou tradici vaření zlatavého moku na území dnešní České republiky, upozornil zástupce ČSSD.

"Nejstarší doklad o vaření piva v českých zemích pochází z 11. století, předpokládá se však, že tato tradice je v Čechách ještě starší," připomněl v historickém exkurzu důvodové zprávy svého návrhu poslanec. "Bohatá tradice výroby piva je považována za důležitou součást českého kulturního bohatství a národního dědictví, na něž jsou mnozí obyvatelé České republiky hrdí. Specifické postavení piva je možné dokumentovat i na tom, že až doposud bylo množství piva zahraničního původu spotřebovaného na území České republiky pouze nepatrné," uvedl Skopal.

Sociálnědemokratický zákonodárce hraje na národní strunu ještě silněji. To když připomíná, že i snížená spotřební daň z piva bude převyšovat úroveň na německém trhu. Při té příležitosti Skopal zmínil i fakt, že například plzeňské pivo je v Německu dostání za nižší cenu, než za jakou se kvůli daňové zátěži prodává v ČR.

Poslanec připomněl, že i sám autor předchozího zvýšení Eduard Janota předkládal svoji úpravu jako časově omezenou. Skopal připustil, že jeho návrh by zřejmě připravil státní rozpočet zhruba o 850 milionů korun. Fiskální ztrátu by ale podle něj kompenzovala zvýšená zaměstnanost v oboru pivovarnictví, v dodavatelských i dalších navazujících oborech. Díky tomu, odhaduje Skopal, by se zvýšilo inkaso na sociálním a zdravotním pojištění, stejně jako daňové příjmy a příjmy z DPH.

Sněmovna by podle Skopalovy představy měla návrh odsouhlasit už v prvním čtení. Bez toho podle něj není možné, aby zákon mohl platit už od 1. ledna 2012.

Pivo je kromě spotřební daně zatížené také daní z přidané hodnoty. Jak přesně by se návrh promítl do jeho koncové ceny, není jisté. Výrobci piva ho kvůli zvýšení spotřební daně, ale i rostoucím nákladům, zdražili v uplynulých dvou letech od desítek haléřů až po několik korun.

Zdroj: EuroZprávy.cz

http://domaci.eurozpravy.cz/politika/35353-vlada-zamitla-skopaluv-navrh-nizsi-dan-na-pivo-nebude/


V Plzni se utkali světoví výčepní

[středa, 5. říjen 2011]

Výkvět evropských výčepních se v úterý sešel v Plzni. V areálu pivovaru Plzeňský Prazdroj se totiž konala první část světového finále soutěže Master Bartender. Své umění v západočeské metropoli předvedli například šampioni z Nizozemska, Kypru, Belgie nebo Finska.

Nejmladším účastníkem byl devatenáctiletý Dán Mathias Kristiansen. „Myslím, že rozhovor byl výborný. Pivo jsem nenačepoval úplně na sto procent, ale nakonec i to bylo dobré,” svěřoval své dojmy z vystoupení před porotou mladík z Kodaně.

Svou první návštěvu Plzně si podle vlastních slov velmi užívá. „V Čechách jsem byl zatím jen jednou. Před deseti lety na výletě v Praze. Jsem rád, že teď jsem se mohl dostat do Plzeňského Prazdroje. Je to úžasný pivovar. Všude je tu cítit historie,” říká Mathias.

Povolání výčepního se věnuje zhruba rok. Absolvoval i kurz v New Yorku. Zaměstnán je v malé kavárně v Kodani. „Máme osobní přístup. Najdeme si i čas na popovídání se zákazníky. Na čepu máme různé druhy piv. Kromě Pilsner Urquellu také dánská a belgická,” sděluje. Pivní kultura je podle něho v Dánsku velmi rozvinutá.

Někdy ale je vypité množství na úkor kvality. „Samozřejmě, že lidé u nás na pivo rádi zajdou. Pokud jdou vyloženě pít, dají v průměru tak deset i více piv za večer. Pokud je to k jídlu, vypijí tak tři čtyři,” doplňuje.

Velcí pijáci zlatavého moku jsou prý i Řekové. „Pivo u nás máme moc rádi. A rádi ho samozřejmě i pijeme. Bohužel toho o něm lidé u nás moc nevědí. To je třeba změnit,” říká Stefanos Giannakis. Podle něho je důležité organizovat co nejvíce seminářů a workshopů. V restauraci v severořeckém Thesalonike hostům nabízí sto jedenáct druhů piva, včetně toho plzeňského. Řecké pivovarnictví prý ale tolik rozvinuté není. „Je to otázka hlavně malých regionálních pivovarů,” dodává.

Na účast v plzeňském finále se prý těšil celý rok. „Už jsem se ho účastnil vloni. Byla to skvělá zkušenost,” doplňuje Stefanos. Už si byl i prohlédnout Plzeň. „Mám tohle město moc rád. Je tu nádherná architektura,” pochvaluje si výčepní.

Do žádné z plzeňských hospod se zatím letos nepodíval. „Připravovali jsme se na soutěž. Vyrazíme až večer. Už se nemůžu dočkat,” říká se smíchem Stefanos, který podle svých slov miluje česká jídla. „Středoevropská kuchyně je pro mě jednou z nejlepších v Evropě. Hlavně proto, že je těžká a je v ní spousta masa. To je přesně podle mé chuti. Řecká jídla příliš nemusím. Občas si rád dám saláty, ale třeba ryby ne,” konstatuje Stefanos.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/v-plzni-se-utkali-svetovi-vycepni20111005.html


Přichází doba lepenkových kegů?

[úterý, 4. říjen 2011]

Vedle kovových soudků na alkoholické i nealkoholické nápoje existují i kombinované obaly, kde nosnou složku tvoří lepenka. Díky své nižší materiálové životnosti je nelze používat jako vratné, vyznačují se však nesporně jinou výhodou, a to velmi nízkou hmotností obalu a snadnou manipulovatelností. Jednorázový obal navíc znamená nulové náklady na vracení a čištění.

Lepenkový obal tvoří nosnou část obalu (ve skutečnosti je obalem sekundárním) a nápoje jsou plněny do vnitřní části, kterou může být flexibilní nebo pevný obal zpravidla z plastu. Tyto typy obalů se používají pro objemy větší než 2 litry. Ochranný obal z kvalitní lepenky skrývá u bag in box (BIB) obalů vak z pružné fólie vyvinuté původně odborníky z NASA pro uchování potravin v extrémních podmínkách. Z hlediska pevnosti se nejvíce osvědčily lepenky vlnité, nejčastěji třívrstvé.

Variantou lepenkového obalu ve spojení s plastem jsou velkoobjemové obaly typu Key KEG. Jedná se o jednorázový (nevratný) lepenkový sud s vnitřním plastovým obalem. Tyto obaly mají objem 20 nebo 30 litrů a váží přibližně jeden kilogram. Tedy oproti běžným vratným sudům váží papírovo-plastové obaly devětkrát méně. Spolehlivě vydrží pád z výšky až 1,5 metru a jsou plně recyklovatelné.

::alt

Myšlenka Key KEGU vychází z principu obalu bag in box. I tento typ obalu bývá někdy označován stejnou zkratkou BIB, která však v tomto případě označuje bag in ball, tedy sáček v kouli, která je vyfouknutá z polyethylentereftalátové (PET) preformy. Tento sáček je vyroben z vícevrstvé fólie odolné vůči cizím příchutím a zápachům. Celý systém je kvůli zvýšení stability uložen do lepenkové krabice ve tvaru hranolu s podstavou mnohoúhelníku (kvůli lepšímu rozložení tlaku). Sférický tvar „míče“ z PET umožňuje vydržet maximální vnitřní tlak s minimálními deformacemi. Tlak piva, resp. vína, přes sáček na stěnu koule má tedy dostatečnou pevnost. Pro vytočení piva stačí pouze tlakový vzduch, jenž se vhání mezi sáček a stěnu koule, a který samozřejmě nepřichází s pivem do styku. Po vyprázdnění se PET koule stlačí jako běžná PET láhev.

Zdroj: Svět balení, 2011, č. 3, s. 14-16 | Agronavigátor.cz

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=162&ch=13&typ=1&val=114286


Bohumíňáci vyrazili na Oktoberfest

[pondělí, 3. říjen 2011]

Na největší moravský Oktoberfest vyrazili v početném houfu i Bohumíňáci. Svatováclavské slavnosti na Zámku Zábřeh a v jeho okolí v Ostravě piva jsou už tradičně nejvelkolepější přehlídkou minipivovarů, kterou na koni a poté přípitkem zahajuje sám král Svatý Václav. Letos se na Oktoberfest, který se konal 27. a 28. září, přišlo podívat na 12 tisíc lidí.

Svatováclavské slavnosti piva letos trhly rekord nejen v návštěvnosti, ale také v počtu vytočených piv, kterých milovníci chmelového moku vypili na sto tisíc. Lidé mohli vychutnat na 30 druhů piva od klasických, spodně kvašených ležáků, přes piva svrchně kvašená - pšeničná, tzv. weizen bier až třeba po piva typu Stout. V nabídce byl pěnivý mok různé stupňovitosti ve škále 11° -18°, různých chutí: klasické, ochucené, ovocné, medové či bylinkové a nechybělo ani konopné pivo. Čepovalo se výhradně do třetinkových pivních sklenic.

Domácí Zámecký minipivovar PIKARD© při této příležitosti přišel se zbrusu novým, unikátním pivním speciálem. Vrchní sládek Rostislav Řehulka navařil tmavý 13° Creamy Stout. „Težké pivo irského typu je unikátní svým obsahem, neboť bylo vařeno ze 4 druhů ječmenného sladu. Sycení dusíkem na čepu mu pak ve sklenici dává zcela výjimečné chuťové i vizuální vlastnosti,“ vysvětlil Radovan Koudelka.

O produkci minipivovarů je mezi lidmi stále větší zájem, proto také jejich počet stále narůstá. Na severní Moravě a ve Slezsku i v blízké spádové oblasti jich aktivně pracuje už 17.

Minipivovarnictví u nás vychází z obrovské tradice. V novodobých dějinách je to u nás ještě stále poměrně mladá disciplina. Minipivovarníci ve svém oboru dokáží prosadit obrovskou pestrostí nabídky „Ústřední motto - České pivo žije - vypovídá o tom, že my minipivovarníci, ctíme a snažíme se i nadále šlechtit slavnou tradici domácího, českého piva,“ říká manažer komplexu Zámek - Zábřeh Radovan Koudelka.

Předchozí 4. ročníky Svatováclavských slavností navštívilo na 30 tisíc lidí. „Letošní účastí 15 minipivovarů, z nichž většina je doma právě tady v našem regionu, se akce stává největší svého druhu na Moravě a druhou největší v České republice,“ dodává Radovan Koudelka.

Ke zpříjemnění atmosféry ochutnávání pěnivého moku nechyběl ani bohatý doprovodný program. Bouřlivé ovace sklízela zejména zpěvačka Ewa Farna a druhý den kapela Vypsaná Fixa. I když byla Farna hvězdou na Oktoberfestu, piva se napít odmítla.

Byla jsem na Svatováclavských slavnostech piva poprvé a mohu všem vřele doporučit. Mohla jsem ochutnat úžasná piva, která jsem v životě nepila. Děti měly výborný program, o který se postarali nejen známí zpěváci a kapely, ale zejména průvod krále Václava, šermíři či zbrojnoši. Určitě Oktoberfest na zábřežském Zámku příští rok nevynechejte,“ doporučuje Lenka Žáková z Bohumína.

Zdroj: Bohumín | V odkazu naleznete video a fotogalerii

http://www.bohumin.cz/news_detail.php?id=364


Oblíbený finálový večer začne v divadle v 19 hodin, partnerem soutěže je Deník.

Deset krásných dívek se v pátek večer představí v žateckém divadle v očekávaném letošním finále soutěže Miss chmele a piva ČR. Na konci oblíbeného galavečera jedna z nich získá vytoužený titul. Setkání slibuje dobrou zábavu pro všechny diváky.

Návštěvníci se mají nač těšit. Hudba, scénky, móda, zpěv, profesionální kouzelník Pavel Kožíšek, zajímavé soutěžní disciplíny v podání jednotlivých dívek. Moderátorem večera bude bavič Vladimír Hron,“ uvedl ve čtvrtek Milan Hořejší, ředitel pořadatelské agentury.

Princip zábavné a světově ojedinělé soutěže spočívá v tom, že každá z dívek soutěží nejen za sebe a svou inteligenci a krásu, ale také za jeden z českých pivovarů. Celá soutěž se točí kolem tradice českého pivovarnictví a chmelařství, dívky například závodí v česání chmele, v umění natočit zlatavý půllitr a esteticky ho předat hostu, ale i ve volné disciplíně a oblíbené promenádě v plavkách.

Také mezi dívkami zájem o soutěž rok od roku stoupá, letos se jich do výběru přihlásilo už více než 600. Přijely z různých míst Čech i Moravy. Pořadatelé měli s výběrem náročnou práci. V květnu vybrali deset finalistek.

Vybrané dívky mají za sebou pestrý program už nyní. V části disciplín soutěžily již na Dočesné, kde také některé z nich točily pivo jejím návštěvníkům. V závěru září strávily s dalšími členy pořadatelského štábu týden na soustředění u moře v arabské Dubaji.

Páteční galavečer začíná v 19 hodin. Korunka vítězky letošního ročníku soutěže bude později vydražena ve prospěch Domova seniorů v Žatci.

Tradičním partnerem soutěže je Deník, jehož zástupci během pátečního večera předají cenu dívce v doprovodné kategorii Miss Sympatie Deníku. Určilo ji hlasování čtenářů na webových stránek www.zatecky.denik.cz. Svůj hlas poslalo více než 4700 lidí.

Zdroj: Žatecký deník | Autor: Libor Želinský

http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/miss-chmele-piva-20110930.html


Chorvatský Daruvar je městem s českou menšinou, což je dost známá věc. Před časem jsme si v Zápisníku povídali o tom, že daruvarští Češi jsou zdatnými vinaři. Co by to však bylo za Čechy, kdyby neměli rádi pivo. V Daruvaru vaří vlastní značku, která se jmenuje Staročeško pivo. Pivovar zažil dobré i horší časy, až se ocitl na pokraji zániku. Nový majitel se teď zašlou slávu daruvarského piva snaží obnovit na základě původních receptů a inovací.

Daruvarský pivovar tvoří jednu z dominant města. Upravený a architektonicky cenný areál najdete mezi náměstím a lázeňským parkem. Náš průvodce Krešo Marić je sice Chorvat, ale jako většina zdejších lidí umí docela dobře česky.

Jde o nejstarší průmyslový pivovar v Chorvatsku. Byl založen v roce 1840 a je tedy o dva roky starší než plzeňský pivovar. Založil ho gróf Janković, ale prvními sládky tady byli Češi,“ vypráví mi.

Malé a střední pivovary to v Chorvatsku nemají jednoduché. Drtí je nadnárodní kolosy. „Spotřební daň za pivo je tu asi dvakrát větší než v Čechách a je jedno, jestli jde o malý, nebo velký pivovar. Nezůstávají nám proto peníze na marketing a v Chorvatsku platí, že když nejste v televizi, nejste nikde,“ stýská si Krešo Marić.

V současné době v zemi fungují tři velké pivovary a čtyři malé. V Chorvatsku se však nevypije tolik piva jako v Čechách – asi 85 litrů na osobu za rok. A ještě jedním se Chorvaté liší od Čechů. V restauraci dávají zásadně přednost lahvovému pivu.

Nevím, proč tomu tak je. Myslím si, že pro obsluhu v restauraci je zkrátka jednodušší otevřít láhev než natočit pivo,“ říká k tomu můj průvodce. „Chorvaté nevědí, co je dobré pivo,“ vysvětluje Krešo Marić, jak je možné, že dávají přednost pivu v PET lahvích.

Žádné podobně kategorické tvrzení ovšem neplatí absolutně. V Daruvaru žije Mato Pejić, který pivu rozumí jako málokdo – napsal o něm knihu a založil specializované internetové stránky. „Pivo miluji a také o něm dost vím. Proto vznikla tato webová stránka, kam píšu texty nebo je překládám z češtiny,“ popisuje.

Na jeho stránkách najdete novinky, reportáže, pivní abecedu nebo oddíl o domácím vaření piva. Nechybí ani diskusní fórum nebo doporučení, co k pivu zakousnout. O tlačence nebo utopencích byste však na chorvatském pivním webu hledali zmínku jen marně.

K nejlepším pivům v Chorvatsku patří asi Staročeško. Ovšem naše země se nemůže pochlubit tím, že má hodně kvalitních piv. Většinou pocházejí z velkých pivovarů a jak říkají Češi, i tady platí, že co menší pivovar, to lepší pivo a naopak,“ poznamenává Mato Pejić.

Než si však dopřejeme Staročeško, vraťme se do daruvarského pivovaru, kde nás čeká návštěva dalších zajímavých provozů, ve kterých pracují místní Češi. Do laboratoře se vydáváme opět s panem Krešem Marićem a rozhlasovou kolegyní Zdenkou Turkovou, která z Daruvaru pochází.

V Chorvatsku se pivo nevaří jen ze sladu, ale přidává se do něj i kukuřice. Chmel kupujeme tady nebo ve Slovinsku, český je pro nás příliš drahý,“ vysvětluje můj průvodce. „Všechna naše piva jsou pasterizovaná, ale když víme, že se pivo spotřebuje rychle, zkoušíme vyrábět i nefiltrované pivo, aby lidé mohli okusit také chuť pravého, živého piva.

Češi trávící dovolenou na chorvatském pobřeží Jadranu mohou na Staročeško narazit ve velkých obchodních řetězcích. Daruvarský pivovar ročně vyprodukuje 50 tisíc hektolitrů piva, přestože jeho kapacita je až šestkrát vyšší. „Je těžké vyprodukovat tak málo piva v tak velkém pivovaru,“ povzdechne si Krešo Marić.

Konkurenční boj na malém chorvatském trhu je nemilosrdný. Pivo z daruvarského pivovaru ve většině chorvatských restauracích nenajdete. Jedinými stálými odběrateli piva ze zdejšího pivovaru jsou rekreační lodě. Velké pivovary totiž mohou zaplatit restauracím, aby kupovaly pivo pouze od nich.

Místní lidé nechápou, že když kupují pivo vyrobené v Záhřebu nebo Karlovci, putují jejich peníze tam a nezůstávají tady,“ krčí rameny Krešo Marić s tím, že on sám pije pouze Staročeško.

Areál pivovaru má asi 1400 čtverečních metrů a leží prakticky v samém centru Daruvaru, přímo v lázeňské zóně u parku, což je poměrně velká rarita. Právě kvůli blízkosti termálních lázní však pivovar nemůže čerpat vodu z vlastního vrtu.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Martin Dorazín

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/chorvate-si-na-dobre-pivo-nepotrpi-jsou-vsak-i-vyjimky--955110


Pivovar Janáček z Uherského Brodu může Primu vařit dál - ovšem musí změnit etiketu. K Brewery zároveň získala od Prazdroje na Primu ochrannou známku. Případ je ukázkou vyhroceného konkurenčního boje velkých pivovarů s menšími.

Spor o to, zda zelená etiketa, písmo a název piva Prima z moravského Pivovaru Janáček parazituje na dříve zavedené značce Primus od lídra trhu Prazdroje končí. Krátce před očekávaným vynesením verdiktu soudu se oba soupeři dohodli na smíru.

Prazdroj zažaloval K Brewery už loni v lednu, domáhal se předběžného opatření k zastavení prodeje piva Prima, které prý designem, etiketou a názvem napodobuje Primus. Teď Prazdroj žalobu ohledně údajně nekalé soutěže stáhl a skupina K Brewery, do které Pivovar Janáček z Uherského Brodu patří, může Primu vařit dál – ovšem musí změnit etiketu. K Brewery zároveň získala od Prazdroje na Primu ochrannou známku.

Zástupci obou pivovarnických skupin manažer K Brewery Otakar Binder a mluvčí Prazdroje Jiří Mareček odmítli kauzu podrobnějši komentovat. Odkázali na společné prohlášení, ve kterém se říká:

K Brewery Trade a Pivovar Janáček se v rámci této dohody zavázaly ke změně barevnosti designu etiket piva Janáček Prima. Nová etiketa je navržena tak, aby vizuálně, nepřipomínala jiné značky piv z portfolia Plzeňského Prazdroje. Značka Prima bude registrovanou ochrannou známkou Pivovaru Janáček, který tuto značku vyrábí již od roku 1998. S uzavřením této dohody není spojeno žádné finanční plnění.

Foto

Zelená etiketa a podobné písmo

Prazdroj tvrdil, že zelená etiketa a písmo Prima kopíruje jeho značku Primus. Údajné porušení práva k ochranné známce Primus a nekalou soutěž mělo zastavit předběžné opatření, se kterým ale Prazdroj neuspěl loni u Městského soudu v Praze ani v odvolání u Vrchního soudu.

Soudci požadavku, aby Janáček a K Brewery okamžitě zastavily prodej značky Prima, nevyhověli. Slova Prima a Primus jsou podle výroku obou soudních instancí dostatečně odlišná, nehrozí ani záměna etiket, a tak nebyl důvod předběžné opatření vydávat.

Případ se tak dostal k řádnému justičnímu projednávání. Prazdroj si k dřívější registraci značky Primus koupil v průběhu soudního sporu i ochrannou známku Prima, kterou v K Brewery neměli registrovanou, ale chystali se její zapsání na Prazdroj právně zpochybnit.

Piva značky Prima vařil uherskobrodský pivovar jen zanedbatelné množství, podle některých informací sotva čtyři tisíce hektolitrů ročně. Pro srovnání – Celá skupina K Brewery (pátý největší producent piva u nás) loni uvařila na 900 tisíc hektolitrů a Prazdroj jako lídr trhu v Česku necelých osm miliónů hektolitrů.

Binder sám přiznal, že prodeje značky Prima nedosahují očekávané úrovně, značka jako taková do roka zmizí z trhu a už nyní ji nahrazuje desítka Perun.

Případ je tak spíš ukázkou vyhroceného konkurenčního boje, kdy se velkým pivovarům včele s Prazdrojem výrazně propadají prodeje a na druhé straně některým středním a regionálním – včetně skupiny K Brewery - naopak výrazně rostou.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-53026870-spor-pivovaru-prazdroj-a-k-brewery-o-znacku-prima-konci-vyhrali-oba


Chlapi zvedali sudy nad hlavu

[úterý, 27. září 2011]

První Beerfest v Dobřanech. Už samotný název napovídá, že na sobotní akci na dobřanském náměstí šlo především o pivo.

Tmavá, světlá, ochucená kvasnicová nebo piva s větším množstvím alkoholu přivezly na ochutnání pivovary z celé republiky a stánek tu měla i domácí dobřanská značka.

S kelímkem v ruce jsme na lavičce zastihli Zdeňka Majera z Dobřan. „Vyzkoušel jsem už několik značek, ale dávám si jen třetinky. Nedávno jsem byl na pivních slavnostech v Radobyčicích, a tak jsem přišel i sem,” přiznal návštěvník Beerfestu.

Kromě ochutnávek si pivaři měřili síly v různých soutěžích. Standa z Dobřan se zúčastnil hned několika z nich. V první disciplíně vypil na čas tuplák piva. „Čas jsem měl 9,14 vteřin. Jenom o jednu desetinu vteřiny mě předběhl někdo jiný,” řekl zklamaně Standa. Dlouho se nenechal přemlouvat a přihlásil se do dalšího klání - držení naplněných tupláků s nataženýma rukama. Zvedání prázdného sudu nad hlavu už ho ale nezlákalo.

Návštěvnost festivalu si pochvalují i zaměstnanci místního městského kulturního střediska, kteří akci spolupořádali. „Přesto, že Beerfest měl v Dobřanech premiéru, přišlo na něj množství lidí. Počasí nám přálo a během koncertů skupin Benefit, V3ska a Gulash rock bylo náměstí plné. Určitě budeme s Beerfestem počítat i v příštím roce,” řekla Jaroslava Marková z kulturního střediska.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autorka: Valentýna Bílá

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/chlapi-zvedali-sudy-nad-hlavu20110926.html


Spor mezi pivovarem Janáček zastoupeným skupinou K Brewery a pivovarnickou skupinou Plzeňský Prazdroj má nečekané rozuzlení. Právně-pivní bitva o podobnost značek Prima a Primus skončila ještě před začátkem středečního soudu. Pivovary nakonec problém vyřešily smírem. Kdo však ustoupil a čí značka může zmizet z trhu, to pivovary nechtějí komentovat. „Mohu jen potvrdit, že obě strany uzavřely dohodu o smíru,“ vysvětluje Barbora Burešová, mluvčí pivovarnické skupiny K Brewery.

​Podle vyjádření Městského soudu v Praze, který kauzu řešil, více ustoupil Janáček. „Žaloba byla podána na ochranu před porušováním práv k ochranným známkám a kvůli nekalé soutěži. Městský soud v Praze schválil oběma stranami doručený smír, jehož obsahem je, že žalovaný pivovar Janáček a skupina K Brewery se zavazují zdržet se výroby, propagace, uvádění na trh, skladování, nabízení k prodeji a prodeje piva označeným slovním prvkem Prima ve třech žalovaných vyobrazeních,“ prozradila Martina Lhotáková, mluvčí Městského soudu v Praze.

Prazdroj podal žalobu na Janáčka a také na skupinu K Brewery 20. ledna 2010. Žalující strana žádala nařízení předběžného opatření, které by uložilo pivovaru Janáček zdržet se veškerého nakládání a prodeje lahví s etiketou Prima.

Prazdroj také navrhoval, aby žalovaný na vlastní náklady nechal otisknout znění rozsudku v celostátních médiích,“ doplnila Lhotáková. Soud však návrhu na předběžné opatření nevyhověl. Podle vyjádření soudu to tedy vypadá, že to má brodská desítka Prima "spočítané". Nejspíš i proto Janáček dodádá na trh novou desítkou Perun. „U všech našich značek, Primu nevyjímaje, kontinuálně vyhodnocujeme prodeje a oblibu u spotřebitelů a reagujeme buď podporou konkrétních značek, jejich útlumem, či zaváděním nových výrobků. Na nové pivo Perun máme velmi pozitivní ohlasy, a to jak od hospodských, tak od konzumentů. Proto v tuto chvíli uvažujeme o jeho stáčení do lahví a distribuci do běžné maloobchodní sítě,“ přiblížila budoucnost Perunu mluvčí Burešová.

​„Respektujeme konkurenty, ale není přípustné, aby kdokoli poškozoval zavedenou značku Primus užíváním označení, které je podle našeho názoru slovně i graficky zaměnitelně podobné,“ připomněl důvody rok a půl dlouhého sporu Jiří Mareček, mluvčí Prazdroje.

​Desítka Prima se v Brodě vařila od roku 1998, Prazdroj si jí však všiml až v roce 2010. Plzeňští naopak svůj Primus vaří od roku 1993 a zaregistrovali jej o rok později.

Zdroj: idobryden.cz | Autor: Lukáš Fabián

http://www.idobryden.cz/zpravy/janacek-ustoupil-soud-s-prazdrojem-nebude--prima-se-stahne-z-trhu/3ac2d068-3632-102f-b4ac-00e0814daf34/


Bavorský pivovar Schneider Weisse, který je znám celou řadou svých speciálních světlých svrchně kvašených piv, uvede v říjnu 2011 v omezené edici na trh nový druh světlého svrchně kvašeného piva. Nová pivní kreace, která je dílem spolupráce ředitele a sládka uvedeného pivovaru se jmenuje TAPX „Nelson Sauvin“. Název dostal podle stejnojmenné odrůdy chmele původem z Nového Zélandu, která konečnému výrobku propůjčuje ovocně révové aroma.

Foto

Kromě toho se pro jeho přípravu používá jedinečný postup vaření s odlišným druhem kvasnic, přičemž kvašení probíhá tradičním způsobem v lahvích.

Pivo, které bylo stáčeno do sudů, nyní bude poprvé prodáváno v lahvích o objemu 0,75 l. Nová mimořádná várka byla vytvořena speciálně k pětadvacetinám jednoho holandského zákazníka, je však určena i na vývoz do dalších zemí. V Německu bude toto nové pivo také prodáváno ve středu bavorské metropole v mnichovské pivnici Weisses Bräuhaus.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=114014&ids=173


Zázvorové pivo Ginger Joe

[pátek, 23. září 2011]

Společnost Beatson Clark posiluje svou pozici předního výrobce skleněných obalů na nápoje. Je dodavatelem lahví pro obchodní firmu, navazující na dlouholetou tradici australského vinařství, která v současné době zastupuje 80 různých značek nápojů, Accolade Wines.

Pro ni speciálně vytvořila obal k zavedení novinky, alkoholického zázvorového piva, uváděného do oběhu pod značkou Ginger Joe. Výrobce této novinky, Stone´s Ginger Wine, je anglickou tradiční značkou, kde kořeny výroby zázvorového vína sahají až do roku 1740. S uvedením zázvorového piva Ginger Joe se tento výrobce nápojů dostal rozšířením svého portfolia do nové kategorie nápojů.

Standardní láhví na nápoje o obsahu 330 ml se firmě Beatson Clark podařilo zajistit ideální balení pro nový produkt prezentovaný firmou Accolade Wines. Podle slov marketingové ředitelky této obchodní firmy respektuje tato novinka zcela přání zákazníků, kteří mají v oblibě právě takovou velikost obalu, ale i takový design včetně chuti nápoje, jež je do tohoto obalu stáčen.

330mililitrová láhev na jantarové pivo od Beatson Clark má standardní hrdlo s korunkovým uzávěrem a byla vybrána právě pro její tradiční tvar.

Firma Beatson Clark je předním britským výrobcem skleněných obalů o malých objemech, který je vyhlášený zejména svými znalostmi v oblasti pivovarství.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová | BREWERS´Guardian

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=113962&ids=176


Zadavatelé segmentu Nealkoholické nápoje, minerální a ostatní vody v květnu nakoupili reklamu v hodnotě více než čtvrt miliardy korun. Vyplývá to z monitoringu reklamních investic společnosti Admosphere zveřejněných v úterý.

Podle těchto údajů byl v období od května do srpna 2011 nepropagovanějším nealko nápojem Coca-Cola. V segmentu Pivo ve stejné době nejvíce investoval Plzeňský Prazdroj.

Jarní a letní měsíce roku bývají typické zvýšenou konzumací nealkoholických nápojů a piva. Z dat monitoringu Admosphere je nyní zřejmé, jak se segmenty na svou propagaci před sezónou připravovaly.

Pivní segment oproti nealkoholickému nevyčkával a postupně začal navyšovat investice už od března. Vrcholu v letošních investicích dosahoval v měsících červnu a červenci s nákupem reklamy v ceníkových hodnotách přes 130 milionů korun.

V segmentu Pivo jsou rozdíly v investicích jednotlivých zadavatelů znatelnější. Dominuje Plzeňský Prazdroj s objemem nákupu reklamy v hodnotě 172,7 milionu korun. Druhý Heineken ČR zakoupil reklamu v hodnotě 141,4 milionu korun. O 82 milionů méně pak do reklamy investovaly Pivovary Staropramen, které nakoupily inzerci v ceníkové hodnotě 59,4 milionu korun.

Zadavatel Heineken ČR nakoupil pro společnou propagaci značek Krušovice (10°) a Krušovice (12°) reklamu v hodnotě 53,6 milionu korun, do inzerce piva Zlatopramen 11° investoval 48 milionů. Prazdroj pro svou značku Gambrinus zakoupil inzertní prostor za 35 milionů korun.

Společnost Admosphere vychází z ceníkových cen, statistika tak nezohledňuje různé hromadné slevy, klientské bonusy či promo akce. Výsledné reklamní investice tak mohou být o něco nižší. Porovnání ceníkových cen přesto umožňuje snadnou představu o mediálním trhu, vzájemných poměrech mediatypů, médií, zadavatelů a jednotlivých produktových kategorií.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Filip Sušanka | Kráceno

http://www.mediafax.cz/ekonomika/3287124-Vyrobci-nealkoholickych-napoju-a-piva-pred-sezonou-nakoupili-reklamu-za-ctvrt-miliardy-korun



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI